František Robert Kraus: A přiveď zpět naše roztroušené--

František Robert Kraus, František R Krauws
A přiveď zpět naše roztroušené--

1946 | Nakladatelství Ant. Neumann

A přiveď zpět naše roztroušené ze středu národů, a naše rozptýlené shromáždi od končin země! ... Modlitba Avinu Malkeinu odkazuje na Izajášovo proroctví . To předpovídá, že Hospodin opět shromáždí svůj lid v Zemi zaslíbené, poté, co byl rozprášen do všech koutů světa. Po staletí historických zkušeností židovského lidu… se ukazuje, že je tato modlitba nadčasová. Český židovský novinář a spisovatel František R. Kraus si úvodní verš této modlitby zvolil jako shrnující název pro soubor svých chronologicky řazených autobiografických reportáží o době holokaustu. Dílo je jedním z prvních zveřejněných svědectví o tragickém osudu českých Židů v letech nacistické okupace. Jeho autor zprostředkovává čtenáři své osobní otřesné zážitky od doby obsazení českých zemí nacisty přes věznění v terezínském ghettu po utrpení v koncentračních táborech Osvětimi, Glivice a Blechhammeru. Popisuje také pochod smrti, útěk a cestu přes právě osvobozenou Budapešť zpět domů do Prahy. Text vznikal záhy po válce, autor proto měl ještě v dobré paměti události, jejichž líčení je pro dnešního člověka téměř neuvěřitelné. Přesto nejde pouze o literárně zpracovaný historický dokument popisující krutou každodennost obětí holokaustu v nacistických koncentračních táborech, ale o dílo se širším rozhledem, řadou nadčasových úvah a myšlenek o lidském osudu, zlu a dobru. Jeho poselství nás neobrací pouze do minulosti – pro někoho stále bolestně živé, pro jiné již téměř ztracené v paměti –, ale je i podnětem pro naši současnost a budoucnost. Nastoluje totiž otázky o tom, jak bylo něco takového možné, a hlavně, zda by to nebylo možné znovu. V dnešní neklidné a ideově značně konfliktní době by si lidé takové otázky měli klást. Tragické události doby minulé by proto neměly upadnout v zapomenutí, ale měly by sloužit jako memento. Pro snadnější pochopení širšího kontextu je text doprovázen podrobným výkladovým aparátem v podobě poznámek pod čarou . Kniha dále obsahuje terminologický slovníček a slovníček koncentráčnického slangu. Součástí doprovodného materiálu je rovněž informace o terezínském ghettu s plánkem s podrobným popisem lokalit. A přiveď zpět naše roztroušené ze středu národů, a naše rozptýlené shromáždi od končin země! ... Modlitba Avinu Malkeinu odkazuje na Izajášovo proroctví . To předpovídá, že Hospodin opět shromáždí sv…ůj lid v Zemi zaslíbené, poté, co byl rozprášen do všech koutů světa. Po staletí historických zkušeností židovského lidu se ukazuje, že je tato modlitba nadčasová. Český židovský novinář a spisovatel František R. Kraus si úvodní verš této modlitby zvolil jako shrnující název pro soubor svých chronologicky řazených autobiografických reportáží o době holokaustu. Dílo je jedním z prvních zveřejněných svědectví o tragickém osudu českých Židů v letech nacistické okupace. Jeho autor zprostředkovává čtenáři své osobní otřesné zážitky od doby obsazení českých zemí nacisty přes věznění v terezínském ghettu po utrpení v koncentračních táborech Osvětimi, Glivice a Blechhammeru. Popisuje také pochod smrti, útěk a cestu přes právě osvobozenou Budapešť zpět domů do Prahy. Text vznikal záhy po válce, autor proto měl ještě v dobré paměti události, jejichž líčení je pro dnešního člověka téměř neuvěřitelné. Přesto nejde pouze o literárně zpracovaný historický dokument popisující krutou každodennost obětí holokaustu v nacistických koncentračních táborech, ale o dílo se širším rozhledem, řadou nadčasových úvah a myšlenek o lidském osudu, zlu a dobru. Jeho poselství nás neobrací pouze do minulosti – pro někoho stále bolestně živé, pro jiné již téměř ztracené v paměti –, ale je i podnětem pro naši současnost a budoucnost. Nastoluje totiž otázky o tom, jak bylo něco takového možné, a hlavně, zda by to nebylo možné znovu. V dnešní neklidné a ideově značně konfliktní době by si lidé takové otázky měli klást. Tragické události doby minulé by proto neměly upadnout v zapomenutí, ale měly by sloužit jako memento. Pro snadnější pochopení širšího kontextu je text doprovázen podrobným výkladovým aparátem v podobě poznámek pod čarou . Kniha dále obsahuje terminologický slovníček a slovníček koncentráčnického slangu. Součástí doprovodného materiálu je rovněž informace o terezínském ghettu s plánkem s podrobným popisem lokalit.

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Poznámka:	obálka David Friedman
Vazba:	volná brož
Počet stran:	147
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	David Friedman
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Souborné literární dílo Františka R. Krause
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 7. 2026 10:28
Číslo položky:	1844010

O autorech

František Robert Kraus

František Robert Kraus, hebrejským jménem גדעון בן יצחק קראוס Gideon ben Jicchak , byl československý spisovatel a novinář, člen protinacistického odboje a přeživší holokaust. Patřil do tzv. Pražského kruhu spisovatelů. Působil v ČTK, Prager Tagblatt, Prager Presse, Tribuně, v Českém rozhlase zakládal krátkovlnné vysílání a byl prvorepublikovým zahraničním zpravodajem v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce. Během holokaustu byl vězněn v terezínském ghettu, přežil koncentrační tábory Auschwitz, Gleiwitz a Blechhammer a podařilo se mu uprchnout z pochodu smrti. Jeho knížka Plyn, plyn…, pak oheň, vydaná v září 1945 byla jedním ze zcela prvních literárně zpracovaných svědectví o holocaustu nejen v Československu, ale na světě vůbec. Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku 1989 zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, Arnošt Lustig, jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k Jacku Londonovi, E. E. Kischovi či Primo Levimu, a jeho dílo vyučoval na zahraničních univerzitách, zůstává zatím osobnost a dílo F. R. Krause u nás i ve světě na okraji zájmu. Po válce byl aktivním členem pražské židovské obce, jako spisovatel pravidelně přispíval každý měsíc do Věstníku ŽNO. Byl také jedním z prvních, kdo se aktivně podílel na obnovení minjanu Staronové synagogy okamžitě po osvobození v květnu 1945. Narodil se v pražském Josefově v česko-židovské rodině krejčovského mistra a majitele módního salónu, Roberta Krause a ženy v domácnosti, Matyldy Krausové, rozené Kollmannové. Jeho strýcem byl doktor Mořic Bloch , tiskový poradce jak císaře Františka Josefa I., tak i později T. G. Masaryka, autor slavného manifestu Mým národům. Doma a s kamarády se mluvilo česky, ale ve škole německy, takže Kraus byl zcela bilingvní. O svém dětství kdysi napsal, že je prožil na asanačních pláckách a zbořeništích Židovského mě...

Více od autora