Vladimir Pavlović
89 míst k sedění : (příhody z vlaku v tekuté próze)

Vladimir Pavlović

Narodil se 21.března v roce 1909 v Kamenetz-Podolsk v rodině tajemníka Okresního soudu Pavel Fjodorovič Satsevicha ). Po škole, studoval obchodní školu v závodě "Motor" a ve večerních hodinách Pedagogický institut. V roce 1924 vstoupil do Komunistické svazu mládeže. V roce 1929 - 1930 sloužil v Rudé armádě. Po ukončení působil v Leningradských elektrárnách "Bolševik" jako svářeč, mechanik, a poté vedoucí oddělení. 1934 V. Beljajev pracoval v časopise " Současné literatury ". Od 1923 uveřejňoval v místním tisku. První díla - povídky "Dětství" a "Vrstevníci". S povídkou "Vrstevníci" obsadil 2. místo v celosvazové soutěži pracujících spisovatelů. Od 1936 se stává profesionálním spisovatelem. Největší dílo autora - trilogie "Stará pevnost". Byl obviněn z "kontrarevolučních aktivit", vyloučen ze strany a zatčen, ale brzy propuštěn. Jeho matka a adoptivní otec - komisař Jefim Beljajev byli také utlačováni. V roce byl 1938 přijat do Svazu spisovatelů . V roce 1941 se jako příslušník národní milice účastnil obrany Leningradu a pracoval jako novinář. V únoru 1942 ho ze zdravotních důvodů evakuovali do Archangelska , kde byl na doporučení E. P. Katajeva jmenován válečným dopisovatel Sovinformburo. V srpnu 1944 působil jako korespondent sovětského rádia a byl poslán na západní Ukrajinu. Působil v místní mimořádné státní komisi pro zjišťování a vyšetřování zvěrstev fašistických agresorů a jejich pomahačů. Sestavil seznam obětí masakru ve Lvově, způsobeného německými fašisty v červenci 1941 . Po válce pokračoval v literárním díle až do 1960 ,kdy žil ve Lvově a později v Moskvě . Zemřel v Moskvě dne 11.února 1990. Byl pohřben na hřbitově Troekurov