Vítězslav Nezval, Róbert David
70 básní z podsvětí : na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida

1938 | Nakladatelství František Borový

Pane nakladateli, posílám Vám rukopis knihy "70 básní z podsvětí na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida". Jeho básnická historie je skončena touto knihou. Děkuji Vám. Autor Pane nakladateli, posílám Vám rukopis knihy "70 básní z podsvětí na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida". Jeho básnická historie je skončena touto knihou. Děkuji Vám. Autor

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	113, [III]
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 2. 2026 14:9
Číslo položky:	1603597

O autorech

Vítězslav Nezval

Vítězslav Nezval byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu, národní umělec , člen Komunistické strany Československa, vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru. Narodil se v rodině venkovského učitele v Biskoupkách na Moravě, od roku 1903 bydlel v Šemíkovicích, kde navštěvoval jednotřídní školu a na které ve svém díle často vzpomínal . Od roku 1911 studoval gymnázium v Třebíči, které dokončil roku 1919. Za první světové války byl odveden, ale po dvou měsících byl z armády propuštěn. Jeden semestr studoval právnickou fakultu v Brně, pak přestoupil na filosofickou fakultu v Praze . Brno si však oblíbil a toto město ho velmi ovlivnilo. Roku 1922 vstoupil do Devětsilu, v jeho rámci se podílel na založení poetismu, nového básnického směru. Chtěl být metodou, jak nahlížet na život, aby byl básní.). Postupně se stal politickým iniciátorem českého avantgardního hnutí. Roku 1924 vstoupil do KSČ. Pracoval v redakci Masarykova slovníku naučného , poté se věnoval pouze spisovatelství. Nějakou dobu působil jako dramaturg Osvobozeného divadla. Publikoval v Rudém právu, Tvorbě, Odeonu, Nové scéně, Lidových novinách atd. Velmi ho ovlivnily jeho cesty – zejména do Sovětského svazu, ale i Francie, Itálie a Řecka. Seznámil se zde s mnoha surrealisty , pod jejichž vlivem založil Skupinu surrealistů v ČSR , kterou roku 1938 rozpustil. Po druhé světové válce byl velmi aktivní v KSČ, získal řadu oficiálních poct a funkcí. Jeho tvorba této doby je poznamenána stylem budovatelské poezie, podle Nezvalových příznivců obsahuje snahu najít sama sebe v socialistickém realismu. Již v roce 1923 mu Jan Bartoš sestavil horoskop. Nezval studoval knihy o astrologii, předpověděl i vlastní smrt, tvrdil, že zemře o Velikonocích. Zájem o astrologii mu vydržel po celý život, v jeho pozůstalosti...

Více od autora

Róbert David

Významný český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu a vůdčí osobnost českého surrealismu. Nezval se narodil 26. května 1900 v Biskoupkách u Moravského Krumlova. Otec byl jeho prvním učitelem a měl mimo jiné významný vliv na Nezvala politické smýšlení. Rozvíjel také synovo nadání. Gymnázium navštěvoval Nezval v Třebíči – maturoval 1919. Poté se na jeden semestr zapsal na práva na brněnské universitě odkud na jaře 1920 přešel na FF do Prahy. Zajímaly ho přednášky F. X. Šaldy. Nezvalovu tvorbu nejvíce ovlivnili K. Hlaváček, O. Březina, J. Deml, A. Rimbaud, G. Apollinaire a překlady francouzských básníků od Karla Čapka. Spřátelil se s K. Teigem a J. Wolkerem s nimiž spolupracoval v rámci sdružení Devětsil. Přestože měl již hotovou disertační práci o Ch. L. Philippovi, studia nedokončil a věnoval se profesionálně literatuře. V r. 1924– 25 byl tajemníkem redakce Masarykova naučného slovníku a v sezoně 1928–29 působil jako dramaturg Osvobozeného divadla. 1926 byl krátce vojákem, ale služby byl zproštěn. Tehdy se seznámil s Františkou Řepovou, kterou si později vzal. Nezval často cestoval . To se odráželo i v jeho díle . Významná byla jeho první cesta do Francie . Zde se seznámil s A. Bretonem a ostatními surrealisty. To jej podnítilo k založení obdobné skupiny v Čechách . V r. 1938 se ji však pokusil rozpustit, když se její členové angažovali proti moskevským procesům. Ve 30. letech se Nezval podílel na protifašistickém hnutí a za války byl krátce vězněn. 1945 potřetí vstoupil do zaměstnání a do 1951 řídil filmový odbor na ministerstvu informací. Vítězslav Nezval zemřel 6. 4. 1958 v Praze na srdeční infarkt a spálu. Pohřben je na pražském Vyšehradě. Nezvalovy verše byly poprvé otištěny v třebíčském studentském časopise Svítání. Ve 20. letech publikoval v periodikách...

Více od autora