Hodnocení knihy

5.4.1355 - korunovace Karla IV : císařem Svaté říše římské

František Kavka

Havran | 2002

Kategorie:

Historie 9584x

Evropská historie 1273x

Štítky:

dějiny střední Evropy 269x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	117
Jazyky:	česky
Edice:	1. svazek ed. Dny, které tvořily české dějiny 5x
Vydání:	Vyd. 1.
ISBN:	9788086515106
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 7. února 2023 12:06
Číslo položky:	492302

Popis
Komentáře

Císařská korunovace Karla IV. v Římě patří k událostem, které výrazně ovlivnily dějiny českých zemí, i když to na první pohled není zcela patrné. Sám korunovační akt byl závěrem téměř devítiletého úsilí, zakončeného dramatickou „římskou jízdou“, smysl korunovace a její význam je však v povědomí naší veřejnosti velmi mlhavý. Autor proto líčí také vznik a vývoj středověkého impéria, vysvětluje pojem Svatá říše římská a objasňuje, čím se Karel jako její císař odlišoval od svých předchůdců. Kniha koriguje některé tradiční představy a přináší nový pohled na Karla IV. nejen jako českého krále, ale především římského císaře.

Komentáře ke knize

František Kavka 9x

František Kavka byl český historik. Zabýval se staršími českými dějinami, především epochou vlády Lucemburků. Studoval dějepis a latinu a již ve své disertaci se zaměřil na lucemburské období v českých zemích. Od roku 1953 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1958–1959 zde zastával post děkana. Pro výuku dějin sepsal několikadílná skripta a zároveň se věnoval přípravě monografií o husitství, Rožmbercích či pražské univerzitě. Později se zaměřil na osobnost Karla IV., jemuž věnoval několik žánrově rozličných prací. Nejvýznamnější z nich je dvousvazkové dílo Vláda Karla IV. za jeho císařství . V roce 1958 se stal Kavka prvním ředitelem nově zřízeného Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy, jenž si vydobyl pověst renomovaného pracoviště. S nastupující normalizací byl však ústav zrušen a Kavka musel univerzitu opustit. Pracoval v Židovském muzeu, uchýlil se k soukromému bádání a jeho knihy dvacet let nevycházely. Po sametové revoluci se vrátil na filozofickou fakultu jako profesor starších dějin. Spolu s Josefem Petráněm se coby hlavní redaktor podílel na čtyřsvazkovém opusu o dějinách Univerzity Karlovy.