Josef Sus
365 dnů s ovocem : nové rady pro pěstitele

2001 | Nakladatelství Víkend

Znalec ovocnářství a zahradnictví předává moderní poznatky a nové zkušenosti. Radí pěstitelům s výsadbou , s tvarováním a řezem ovocných dřevin . Mnohé dobré rady se týkají ošetřování půdy , sklizně i skladování a nemocí ovocných dřevin. Další rady se týkají pěstování nových ovocných odrůd i nových druhů ovoce . Much …Z2b Znalec ovocnářství a zahradnictví předává moderní poznatky a nové zkušenosti. Radí pěstitelům s výsadbou , s tvarováním a řezem ovocných dřevin . Mnohé dobré rady se týkají ošetřování půdy , sklizně i… skladování a nemocí ovocných dřevin. Další rady se týkají pěstování nových ovocných odrůd i nových druhů ovoce . Much Z2b

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	107 s., [12] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072221477
ISBN:	9788072221479
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Líbeznice
Vystaveno:	25. 3. 2025 12:35
Číslo položky:	1191573

O autorovi

Josef Sus

Prof. Ph.Dr. Josef Šusta byl český historik mezinárodního renomé. Kromě vědecké činnosti se věnoval i spisovatelství a byl v meziválečném období politicky činný. Po školních počátcích v Českých Budějovicích odešel roku 1899 do Prahy studovat na Filosofické fakultě University Karlovy , kde se stal žákem Jaroslava Golla - zakladatele české positivistické historické školy, jenž jej v dalším vědeckém směřování velmi ovlivnil. Další jeho kroky směřovaly na prestižní Institut pro rakouský dějezpyt se sídlem ve Vídni. V rámci tamějšího studia prodělal studijní pobyt ve věčném městě zaštítěný Rakouským historickým ústavem v Římě. Náplní jeho studijního pobytu nemohlo být nic jiného, než studium v rozlehlých Vatikánských archivech. Pozdějším výsledkem pobytu pak byla habilitační práce Pius IV. před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Josef Šusta byl generačním druhem dalšího slavného prvorepublikového historika Josefa Pekaře. Roku 1910 byl jmenován profesorem všeobecných dějin na FF UK. K dalším významným funkcím patřilo prezidentství v České akademii věd a umění v letech, které orámovaly 2.světovou válku. Šustova činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje, zejména v oblasti hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filosoficko–historickou koncepci českých dějin . Přispíval svými příspěvky do časopisů Lumír a Venkov či do Lidových novin. Choval vždy velmi kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii. V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství. Byl členem skupiny tzv. Pátečníků, udržoval přátelské styky s T. G. Masarykem, Edvardem Benešem, Karlem Čapkem a Maxem Dvořákem. Stěžejní Šustovou odbornou prací je Král cizinec - dodnes nejlepší práce, jaká je k dispoz...

Více od autora