Miroslav Hroch je český historik se zaměřením na problematiku formování moderních národů. V 50. letech vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, se kterou následně spojil takřka po celý svůj profesní život. Od roku 2000 pak přednášel na Fakultě humanitních studií, kde v letech 2002–2004 vedl společně s prof. Richardem van Dülmenem první doktorandské kolegium zaměřené na historii a kulturní antropologii v České republice. Zabývá se dějinami novověku, zejména srovnávacími dějinami národních hnutí v Evropě. Hostoval na univerzitách v Německu, Itálii, USA, Finsku a Litvě. Průběžně zasedá v odborných a vědeckých grémiích a je dopisujícím členem Finské akademie věd. V roce 1997 obdržel čestný doktorát univerzity v Uppsale. Od roku 1984 je v materiálech Státní bezpečnosti veden jako její agent, jeho svazek byl však zničen 8. prosince 1989, krátce po vypuknutí sametové revoluce. Jeho manželkou byla česká historička Věra Hrochová. Hroch se stal mezinárodně uznávanou autoritou svými srovnávacími pracemi o vzniku a vývoji národních hnutí menších národů ve střední, severní a východní Evropě, Hroch ukázal, že toto "národní obrození" všude probíhalo obdobně, i když s časovým posunem, daným hlavně sociálními a politickými podmínkami, a to ve třech fázích.

Josef Petráň byl český vysokoškolský učitel a historik, zaměřující se na 16.–18. století. Po absolvování Reálného gymnázia v Benešově vystudoval Filozofickou fakultu UK . V roce 1965 se zde habilitoval a byl jmenován docentem, profesorem se však mohl stát až v roce 1990. Působil na katedře československých dějin a vedle toho též v Ústavu dějin a Archivu Univerzity Karlovy, jejž v letech 1994–2005 vedl. V letech 1990–1994 byl prorektorem na Univerzitě Karlově a byl členem několika redakčních rad. Zaměřoval se především na české dějiny pozdního středověku a raného novověku a na dějiny Univerzity Karlovy. Významný byl jeho přínos regionálním dějinám, praktikovaný na případu rodného Podblanicka a chápaný coby nosná platforma pro národní dějiny viděné "zdola". S tím byl těsně spjat jeho zájem o dějiny zemědělství, českého lidu a hmotné kultury. Oceňována je i jeho role pedagoga, jehož semináři prošla řada dnes významných představitelů české historické obce. Vedle odborných publikací se podílel na sepsání několika učebnic. Dne 28. října 2008 jej prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal Medailí Za zásluhy.