Knihy
Historie
Světová historie
Petr Štěpánek
1453: Pád Konstantinopole - zrod Istanbulu

Petr Štěpánek
1453: Pád Konstantinopole - zrod Istanbulu

2017 | Nakladatelství TRITON,s.r.o.

Dobytí „druhého Říma“ – hlavního města byzantské říše sultánem Mehmedem II. a s ním spojené obavy z ovládnutí Evropy osmanskými Turky zafixovalo celou paletu negativních evropských představ o novém a velmi nevítaném sousedovi. V evropském politickém diskursu pak byla „turecká hrozba“ často instrumentalizována ve vnitro…politických i mezinárodněpolitických argumentech španělských i rakouských Habsburků, ale i Francouzů, Uhrů, Poláků nebo Rusů. Zcela nových dimenzí posléze nabyla v období vzniku moderních evropských národů v jihovýchodní Evropě či na Blízkém východě v průběhu 19. a 20. století. Kniha líčí nejen samotný pád Konstantinopole v roce 1453, ale také situaci, která mu předcházela, a události, jež následovaly po ztečení zdánlivě nedobytných hradeb Města. Poutavý popis navazujících dějů zachycuje období do smrti Mehmeda II., přičemž autor se snaží vzít v potaz i jejich interpretaci ze strany samotných Turků. Vše je tak zachyceno v širším historickém kontextu, jenž provázel složitý proces vznikání Osmanské říše a její identity. Pro tu bylo dobytí Konstantinopole naprosto klíčové. Kupodivu to však nebyl cíl, ke kterému by Osmanská říše neomylně směřovala od samého počátku. Nicméně přinejmenším od jisté chvíle Mehmed II. pochopil, že ovládnutí Konstantinopole představuje nepominutelný mezník na cestě k dosažení nesmrtelné velikosti říše i jeho samotného. Dobytí Konstantinopole v roce 1453 znamenalo konec Města v té podobě, v jaké ho Evropa znala či chtěla znát. To, co vzniklo na jeho troskách, si však také zaslouží náš respekt. Pád Konstantinopole nepředstavoval nastolení doby temna či konec zlatých časů. Při univerzálněji pojatém pohledu na kulturu je zřejmé, že se Istanbul během osmanské vlády opět stal jedním z nejdůležitějších politických, hospodářských i kulturních center tehdejšího světa. Osmané dokázali svébytným způsobem přetvořit imperiální tradici římské a byzantské Konstantinopole. A ačkoliv se nám tato nová tradice nemusí v některých svých konkrétních podobách zcela líbit, je bezesporu natolik pozoruhodná, že stojí za to se nad ní pokud možno bez předsudků zamyslet. Dobytí „druhého Říma“ – hlavního města byzantské říše sultánem Mehmedem II. a s ním spojené obavy z ovládnutí Evropy osmanskými Turky zafixovalo celou paletu negativních evropských představ o novém a …velmi nevítaném sousedovi. V evropském politickém diskursu pak byla „turecká hrozba“ často instrumentalizována ve vnitropolitických i mezinárodněpolitických argumentech španělských i rakouských Habsburků, ale i Francouzů, Uhrů, Poláků nebo Rusů. Zcela nových dimenzí posléze nabyla v období vzniku moderních evropských národů v jihovýchodní Evropě či na Blízkém východě v průběhu 19. a 20. století. Kniha líčí nejen samotný pád Konstantinopole v roce 1453, ale také situaci, která mu předcházela, a události, jež následovaly po ztečení zdánlivě nedobytných hradeb Města. Poutavý popis navazujících dějů zachycuje období do smrti Mehmeda II., přičemž autor se snaží vzít v potaz i jejich interpretaci ze strany samotných Turků. Vše je tak zachyceno v širším historickém kontextu, jenž provázel složitý proces vznikání Osmanské říše a její identity. Pro tu bylo dobytí Konstantinopole naprosto klíčové. Kupodivu to však nebyl cíl, ke kterému by Osmanská říše neomylně směřovala od samého počátku. Nicméně přinejmenším od jisté chvíle Mehmed II. pochopil, že ovládnutí Konstantinopole představuje nepominutelný mezník na cestě k dosažení nesmrtelné velikosti říše i jeho samotného. Dobytí Konstantinopole v roce 1453 znamenalo konec Města v té podobě, v jaké ho Evropa znala či chtěla znát. To, co vzniklo na jeho troskách, si však také zaslouží náš respekt. Pád Konstantinopole nepředstavoval nastolení doby temna či konec zlatých časů. Při univerzálněji pojatém pohledu na kulturu je zřejmé, že se Istanbul během osmanské vlády opět stal jedním z nejdůležitějších politických, hospodářských i kulturních center tehdejšího světa. Osmané dokázali svébytným způsobem přetvořit imperiální tradici římské a byzantské Konstantinopole. A ačkoliv se nám tato nová tradice nemusí v některých svých konkrétních podobách zcela líbit, je bezesporu natolik pozoruhodná, že stojí za to se nad ní pokud možno bez předsudků zamyslet.

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 13. 7. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	288 , 32 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	807553154X
ISBN:	9788075531544
Vydání:	2., rozšířené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2026 6:43
Číslo položky:	1819751

O autorovi

Petr Štěpánek

Kandidát ODS do Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, hudebník, publicista. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Od počátku 80.let vykonává svobodná povolání, mezi které patří práce textaře, skladatele, producenta či zpěváka. Po roce 1989 začal rovněž publikovat v médiích. V roce 1989 se podílel na založení OF v Hradci Králové. Členem ODS je od roku 1991. Mezi roky 1994-1998 byl zastupitelem města Hradce Králové. Krátce byl tiskovémý tajemníkem Václava Klause. V období let 1994-2003 byl členem a posléze i místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V roce 2000 kandidoval neúspěšně do Senátu PČR. Opakovaně se zúčastnil konkurzu na generálního ředitele ČT. Je členem Rady českého telekomunikačního úřadu.

Více od autora