Vladimir Vladimirovič Majakovskij
Vladimír Iljič Lenin

1950 | Nakladatelství Svoboda

Báseň "V. I. Lenin“ byla napsána roku 1924. Leninova smrt a jeho pohřeb zapůsobily na Majakovského otřásajícím dojmem. 27. ledna byl svědkem spuštění rakve do mausolea na Rudém náměstí. Tyto okamžiky jsou zachyceny na počátku prvního zpěvu a v celém třetím zpěvu.

Tak jako Gorkému i Majakovskému se podařilo svým …způsobem a prostředky básnickými do širokých hřmotných a zase rozevlátých veršů vtisknout lidskou tvář Leninovu, celou tu velikou lidskou osobnost s obrovským „nejlidštějším čelem ze všech čel“, toho „nejpozemštějšího pozemšťana“, jehož velikost byla a je v jeho „ocelové a režné prostotě“ — jak skvěle to vyjádřil sám Majakovskij v poznámce na okraji prvopisu své básně, aniž zařadil tento verš do básně při její úpravě.

Dnes se Majakovského „Lenin“ — tato pravda a báseň čte v Sovětském svazu v milionech exemplářů miliony sovětských lidí. Za Veliké vlastenecké války slova této básně, ať čtené v zemljankách při světle blikavých lampiček, či recitované sovětským vojákům ihned za frontou velikým ruským recitátorem Kačalovem, který poslední dovedl recitovat Majakovského verše přesně tak, jak je recitoval sám básník, zapalovala srdce sovětských lidí velikou láskou k živému odkazu Leninovu, k velikému Svazu sovětských socialistických republik, i k tomu, kdo tento odkaz dovedl rozhojnit, rozkošatět, zesílit — k Stalinovi. Jiří Taufer Báseň "V. I. Lenin“ byla napsána roku 1924. Leninova smrt a jeho pohřeb zapůsobily na Majakovského otřásajícím dojmem. 27. ledna byl svědkem spuštění rakve do mausolea na Rudém náměstí. Tyto okamžiky …jsou zachyceny na počátku prvního zpěvu a v celém třetím zpěvu.

Tak jako Gorkému i Majakovskému se podařilo svým způsobem a prostředky básnickými do širokých hřmotných a zase rozevlátých veršů vtisknout lidskou tvář Leninovu, celou tu velikou lidskou osobnost s obrovským „nejlidštějším čelem ze všech čel“, toho „nejpozemštějšího pozemšťana“, jehož velikost byla a je v jeho „ocelové a režné prostotě“ — jak skvěle to vyjádřil sám Majakovskij v poznámce na okraji prvopisu své básně, aniž zařadil tento verš do básně při její úpravě.

Dnes se Majakovského „Lenin“ — tato pravda a báseň čte v Sovětském svazu v milionech exemplářů miliony sovětských lidí. Za Veliké vlastenecké války slova této básně, ať čtené v zemljankách při světle blikavých lampiček, či recitované sovětským vojákům ihned za frontou velikým ruským recitátorem Kačalovem, který poslední dovedl recitovat Majakovského verše přesně tak, jak je recitoval sám básník, zapalovala srdce sovětských lidí velikou láskou k živému odkazu Leninovu, k velikému Svazu sovětských socialistických republik, i k tomu, kdo tento odkaz dovedl rozhojnit, rozkošatět, zesílit — k Stalinovi. Jiří Taufer

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	120, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Plamen
Vydání:	2., autoris. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 11:4
Číslo položky:	1284192

O autorovi

Vladimir Vladimirovič Majakovskij

Vladimir Vladimirovič Majakovskij byl ruský prozaik, básník a dramatik. Stal se zakladatelem ruského futurismu, který ovlivnil celou sovětskou literaturu. Psal také filmové scénáře a dětskou literaturu. Narodil se v Bagdati v Gruzii v rodině polesného rusko-kozáckého původu. Jeho matka byla ukrajinského původu. Přestože vyrůstal v gruzínsky mluvícím prostředí, jeho rodným jazykem byla ruština. Politicky se angažoval již od roku 1908, kdy četl marxistickou literaturu . Od roku 1911 studoval na moskevském učilišti malířství, architekturu a sochařství. Roku 1914 byl vyloučen. Poprvé publikoval v roce 1912 ve futuristickém almanachu Políček obecnému vkusu , jeho první větší báseň Oblak v kalhotách pochází z roku 1915. V letech 1915–1917 pracoval jako kreslič v Petrohradu. Po vypuknutí VŘSR se přihlásil ke komunismu a psal především propagační poezii. V občanské válce pracoval ve státní zpravodajské agentuře ROSTA . Roku 1923 založil časopis LEF, který také později řídil. Ve dvacátých letech jako přední sovětský básník mohl cestovat, navštívil Lotyšsko, Velkou Británii, Německo, Spojené státy, Kubu, Československo, psal tendenční a milostnou poezii a satiry, zaměřené proti šosáctví a byrokracii. V roce 1930 spáchal sebevraždu. Jeho rané dílo spadá do futurismu, jeho pozdější dílo je silně ovlivněné marxismem, socialistickou ideologií a socialistickým realismem, také se snažil oba postupy spojit v takzvaný комфут, tj. komunistický futurismus. Byl nejvýznamnějším oficiálním spisovatelem v tehdejším SSSR. Většina jeho básní je proto silně tendenční, což jim může v očích některých čtenářů ubírat na literární hodnotě. Majakovskij zpravidla používal bohatě rýmovaný tónický verš většinou o třech iktech, typický pro ruskou lidovou poezii, v umělecké tvorbě ale neob...

Více od autora

Komentáře ke knize