Eugène Sue
Věčný žid : román - Kniha čtvrtá

1926 | Nakladatelství F. Topič

Čtvrtý díl ze čtyř. Čtyřdílný román vycházejíci z křesťanské legendy o Ashaverovi. Věčný Žid v autorově podání bojuje proti sociální nespravedlnosti - je kladným hrdinou a ničemou je jezuita. Tím autor dává najevo i svůj názor na jednání a postavení katolické církve. Čtvrtý díl ze čtyř. Čtyřdílný román vycházejíci z křesťanské legendy o Ashaverovi. Věčný Žid v autorově podání bojuje proti sociální nespravedlnosti - je kladným hrdinou a ničemou je jezuita. Tím auto…r dává najevo i svůj názor na jednání a postavení katolické církve.

Součástí souboru:

Věčný žid 1926 (4 sv. (388, 352, 255, 565 s.))

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý až velmi dobrý, desky s lehkými oděrkami	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	~~399 Kč~~ 299 Kč
	Stav Dobrý v 2. svazku ohlé rohy	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	~~249 Kč~~ 229 Kč

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	565
Jazyk:	česky
Překladatel:	Emma Horká
Edice:	1. svazek ed. Knihovna romantiků
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Eugène Sue

Eugène Sue, vlastním jménem Marie-Joseph Sue byl francouzský novinář a prozaik období romantismu považovaný za „krále románů na pokračování“ , v nichž dobová socialistická učení a ožehavé sociální problémy spojoval s dobrodružným a napínavým dějem. Narodil se jako syn Jeana Josepha Suea, chirurga a vedoucího lékaře Napoleonovy císařské gardy. Vystudoval lékařství a působil jako vojenský a později námořní lékař. Zúčastnil se tažení Svaté aliance do Španělska v roce 1823, několikrát navštívil Ameriku a Západní Indii a roku 1827 byl účastníkem námořní bitvy u Navarina, kde spojená francouzská a anglická flotila rozdrtila turecké loďstvo. Roku 1829 vystoupil z vojenské služby a odebral se do Paříže, kde se věnoval studiu literatury a malířství . Roku 1830 uveřejnil po domluvách svých přátel námořní román Pirát Kernok , jimž uvedl do francouzské literatury nový žánr, a po jeho úspěchu se začal plně věnovat literatuře. Po napsání několika dalších děl z námořnického prostředí, které se záhy staly oblíbenou lidovou četbou, a po poznání sociálních problémů chudých vrstev společnosti, začal psát společenské romány s dobrodružným dějem, vyznačující se silným sociálním cítěním a pochopením pro problémy drobných hrdinů. Tato liberálně a socialisticky zabarvená díla vycházela na pokračování jako tzv. romány-fejetony v tehdy oblíbených denících La Presse, Le Journal des Débats a Le Constitutionnel a on v nich pranýřoval neřesti moderní civilizace, které podle jeho názoru zaviňovaly špatné společenské řády a zvrhlá, pokažená církev. Roku 1848 byl zvolen do revolučních výborů a poté za departement Seine poslancem Národního shromáždění, v němž se připojil ke krajní levici. Po státním převratu roku 1851 byl vypovězen z Francie, odešel do Annecy v Savojsku, kde také ve věku 53 let zemřel. Jeho socha je jednou ...

Více od autora