Marie Pujmanová
Pacientka doktora Hegla

1966 | Nakladatelství Československý spisovatel

Svatba přede dveřmi, byt předem krásně zařízený, mladá dvojice dobře známá v širokém kruhu pražské společnosti - a náhle naprostý zvrat, dívka se octne na prahu smrti a vzápětí v náručí jiného muže; potajmu, skrývaně, s vědomím, že toto prudké a plné odevzdání pro ni nemůže znamenat než neštěstí a zkázu všech tak pečli…vě upravených cestiček do života. A přece Karle Janotové stojí prožití vztahu k doktoru Heglovi za to, aby za ně zaplatila odchodem z prostředí pražské smetánky i daní nejnáročnější: nemanželským dítětem a svízelnou situací mladé matky, na jejíž houževnatosti a píli závisí celá existence neúplné rodiny.
Uplynulo již pětatřicet let od doby, kdy novela Marie Pujmanové Pacientka doktora Hegla vyšla poprvé. Knížka měla a dodnes má takový ohlas, že ji předkládáme čtenářům už v sedmém vydání. Změnily se vztahy ve společnosti, neexistuje už ani prostředí a kulisy, v nichž se kdysi odehrál Karlin příběh. Ale vždycky nám bude mít co říci obraz silného citu a vždy jej budeme s hrdinkou knihy plně spoluprožívat v jeho opravdovosti. Svatba přede dveřmi, byt předem krásně zařízený, mladá dvojice dobře známá v širokém kruhu pražské společnosti - a náhle naprostý zvrat, dívka se octne na prahu smrti a vzápětí v náručí jiného muže; p…otajmu, skrývaně, s vědomím, že toto prudké a plné odevzdání pro ni nemůže znamenat než neštěstí a zkázu všech tak pečlivě upravených cestiček do života. A přece Karle Janotové stojí prožití vztahu k doktoru Heglovi za to, aby za ně zaplatila odchodem z prostředí pražské smetánky i daní nejnáročnější: nemanželským dítětem a svízelnou situací mladé matky, na jejíž houževnatosti a píli závisí celá existence neúplné rodiny.
Uplynulo již pětatřicet let od doby, kdy novela Marie Pujmanové Pacientka doktora Hegla vyšla poprvé. Knížka měla a dodnes má takový ohlas, že ji předkládáme čtenářům už v sedmém vydání. Změnily se vztahy ve společnosti, neexistuje už ani prostředí a kulisy, v nichž se kdysi odehrál Karlin příběh. Ale vždycky nám bude mít co říci obraz silného citu a vždy jej budeme s hrdinkou knihy plně spoluprožívat v jeho opravdovosti.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	59 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	139
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání sedmé, v Československém spisovateli třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 5. 2026 15:19
Číslo položky:	1752276

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora