Jules Verne
Na kometě : [Hector Servadac]

1907 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Román líčí osudy skupiny vesmírných trosečníků, letících Sluneční soustavou na kometě Gallii, která po srážce se Zemí strhla sebou část zemského povrchu i s jejími obyvateli. Ke katastrofě došlo prvního ledna roku 188x v oblasti Gibraltaru. Na území odervaném od Země zůstalo celkem šestatřicet lidí francouzské, anglick…é, španělské a ruské národnosti. Tito lidé si zprvu neuvědomovali, co se stalo, a srážku považovali za zemětřesení. Nejdříve postřehli úbytek na váze: pobočník kapitána Servadaka Ben Zuf ke svému úžasu vyskočil do výše dvanácti metrů. Zuf se Servadakem si také brzy všimli, že střídání dne a noci se zkrátilo na šest hodin, že se vyměnil východ se západem a že voda začíná vřít při 66 stupních Celsia, z čehož správně usoudili, že zřídla atmosféra a klesl tlak. Už na začátku svého pobytu na Gallii zpozorovali její obyvatelé Zemi s Měsícem, avšak domnívali se, že jde o jakousi neznámou planetu. Další důležité údaje získali až při výzkumné výpravě lodí, kterou vzala kometa rovněž sebou. Během plavby objevili pohoří přehražující moře, jež zpočátku považovali za moře Středozemní, a na ostrově Formentera pak nalezli francouzského astronoma Palmyrina Rosetta, který jim pomohl všechny záhadné úkazy rozřešit. Všichni jsou na kometě, kterou Rosette již před rokem objevil a předpověděl její srážku se Zemí, ovšem nikdo mu nevěřil, protože vrstvy mlhy v té době znemožňovaly astronomická pozorování.

Jak zjistila výzkumná plavba, obvod Gallie činil 2 320 kilometrů. Hmotu komety vypočítal Rosette. Stanovil ji na 209 346 miliard tun. K výpočtu použil pérové váhy a čtyřiceti stříbrných pětifrankových mincí, které vážily na Zemi rovný jeden kilogram. Vzhledem k tomu, že majitel váhy, Žid Hakhabut, přístroj zfalšoval, bylo nutno údaj o čtvrtinu snížit.

Nedobrovolní cestovatelé Sluneční soustavou neměli ovšem naději na dlouhodobou kolonizaci svého nového světa, neboť jim zde chyběla orná půda. Živili se především zvířectvem, které na odervané pevnině zbylo. K podivným úkazům, se kterými se pak setkali, patřilo například to, že moře komety nechtělo zamrznout, přestože teplota klesla pod bod mrazu . Jakmile ale byl do moře vhozen ledový střep, zazněl praskot a moře v okamžiku zamrzlo. Led byl zcela hladký a umožňoval bruslení a jízdu na plachetních saních.

Kometa Gallia se Slunci vzdálila nejvíce po déle než roční pouti vesmírem a pak se začala vracet k Zemi. Začátkem listopadu ukázaly upřesněné Rossetovy o výpočty, že dojde k novému střetu se zemským povrchem, a to přesně dva roky po tom prvním, tedy opět prvního ledna. Objevil se proto nápad opustit kometu před srážkou v balonu... Román líčí osudy skupiny vesmírných trosečníků, letících Sluneční soustavou na kometě Gallii, která po srážce se Zemí strhla sebou část zemského povrchu i s jejími obyvateli. Ke katastrofě došlo první…ho ledna roku 188x v oblasti Gibraltaru. Na území odervaném od Země zůstalo celkem šestatřicet lidí francouzské, anglické, španělské a ruské národnosti. Tito lidé si zprvu neuvědomovali, co se stalo, a srážku považovali za zemětřesení. Nejdříve postřehli úbytek na váze: pobočník kapitána Servadaka Ben Zuf ke svému úžasu vyskočil do výše dvanácti metrů. Zuf se Servadakem si také brzy všimli, že střídání dne a noci se zkrátilo na šest hodin, že se vyměnil východ se západem a že voda začíná vřít při 66 stupních Celsia, z čehož správně usoudili, že zřídla atmosféra a klesl tlak. Už na začátku svého pobytu na Gallii zpozorovali její obyvatelé Zemi s Měsícem, avšak domnívali se, že jde o jakousi neznámou planetu. Další důležité údaje získali až při výzkumné výpravě lodí, kterou vzala kometa rovněž sebou. Během plavby objevili pohoří přehražující moře, jež zpočátku považovali za moře Středozemní, a na ostrově Formentera pak nalezli francouzského astronoma Palmyrina Rosetta, který jim pomohl všechny záhadné úkazy rozřešit. Všichni jsou na kometě, kterou Rosette již před rokem objevil a předpověděl její srážku se Zemí, ovšem nikdo mu nevěřil, protože vrstvy mlhy v té době znemožňovaly astronomická pozorování.

Jak zjistila výzkumná plavba, obvod Gallie činil 2 320 kilometrů. Hmotu komety vypočítal Rosette. Stanovil ji na 209 346 miliard tun. K výpočtu použil pérové váhy a čtyřiceti stříbrných pětifrankových mincí, které vážily na Zemi rovný jeden kilogram. Vzhledem k tomu, že majitel váhy, Žid Hakhabut, přístroj zfalšoval, bylo nutno údaj o čtvrtinu snížit.

Nedobrovolní cestovatelé Sluneční soustavou neměli ovšem naději na dlouhodobou kolonizaci svého nového světa, neboť jim zde chyběla orná půda. Živili se především zvířectvem, které na odervané pevnině zbylo. K podivným úkazům, se kterými se pak setkali, patřilo například to, že moře komety nechtělo zamrznout, přestože teplota klesla pod bod mrazu . Jakmile ale byl do moře vhozen ledový střep, zazněl praskot a moře v okamžiku zamrzlo. Led byl zcela hladký a umožňoval bruslení a jízdu na plachetních saních.

Kometa Gallia se Slunci vzdálila nejvíce po déle než roční pouti vesmírem a pak se začala vracet k Zemi. Začátkem listopadu ukázaly upřesněné Rossetovy o výpočty, že dojde k novému střetu se zemským povrchem, a to přesně dva roky po tom prvním, tedy opět prvního ledna. Objevil se proto nápad opustit kometu před srážkou v balonu...

Stav

Opotřebená

rozlepená vazba

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Opotřebená, rozlepená vazba
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	453
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Paul Philippoteaux
Překladatel:	Bedřich Fricke
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Dobrodružné cesty
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2024 18:41
Číslo položky:	805572

O autorovi

Jules Verne

Jules Gabriel Verne byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží. Je po něm pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně Měsíce. Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v domě číslo 4 v ulici Olivier-de-Clisson na ostrůvku Île Feydeau ve městě Nantes jako první z pěti dětí pařížského právníka Pierra Vernea a Sophie Allote de la Fuÿe, která pocházela z nantské rodiny námořníků. Jules měl mladšího bratra Paula a tři sestry: Annu , Mathildu a Marii . V roce 1834 byl poslán do penzionátu při škole, kterou vedla paní Sambinová. O rok později nastoupil s bratrem do školy Saint-Stanislas, která byla vedena v přísném katolickém duchu. Byl velmi nadaným žákem – obdržel několik ocenění, např. za zeměpis, latinu či řečtinu. Další roky školy strávil v semináři Saint-Donatien, který popsal ve svém nedokončeném románu Kněz v roce 1839 . Roku 1839 se nechal – dle legendy – najmout ve věku jedenácti let jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Údajně chtěl splnit slib a dovézt sestřenici Caroline Tronsonové korálový náhrdelník. Otci musel slíbit, že od této doby bude cestovat jen ve svých snech. Dle jeho vzpomínek však tato legenda nemusí být úplně mimo realitu – údajně nastoupil na palubu plachetnice, důkladně ji prozkoumal a vše si „osahal“. Mezi lety 1844 a 1846 navštěvoval s bratrem Paulem Lycée Royal . Maturitu složil 29. července 1846 v Rennes. Roku 1847 odjel Jules na žádost otce do Paříže studovat práva. Zamiloval se do Rose Herminie Arnaud Grossetière a začal skládat první básně, ve kterých ji opěvoval. Idylka měla bohužel krátké trvání – rodiče Herminie těžce snášeli, že o ni má zájem mladý student bez jisté budoucno...

Více od autora