Max von der Grün
Muži v hluboké tmě

1970 | Nakladatelství Práce

Novela předního západoněmeckého spisovatele z hornického prostředí – z mezní situace důlní katastrofy.

Odehrává se jako konflikt mezi posledními dvěma, kdo zbyli po závalu šachty o samotě v hluboké tmě – mezi starým rubačem a mladým brigádníkem, studentem teologie. Konflikt vyznívá jako nesmiřitelný názorový sou…boj zcela protichůdných životních postojů. Kladem vyprávění je autorova znalost hornického prostředí a smysl pro vnitřní napětí. Novela předního západoněmeckého spisovatele z hornického prostředí – z mezní situace důlní katastrofy.

Odehrává se jako konflikt mezi posledními dvěma, kdo zbyli po závalu šachty o samotě v hlu…boké tmě – mezi starým rubačem a mladým brigádníkem, studentem teologie. Konflikt vyznívá jako nesmiřitelný názorový souboj zcela protichůdných životních postojů. Kladem vyprávění je autorova znalost hornického prostředí a smysl pro vnitřní napětí.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky, Razítko z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky, Razítko z knihovny
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	143
Jazyk:	česky
Překladatel:	Věra Houbová
Edice:	Příliv
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2025 11:5
Číslo položky:	1399308

O autorovi

Max von der Grün

Max von der Grün, výjimečně uváděn i jako Max von der Gruen, byl uznávaný německý humanitní spisovatel, čelný představitel tzv. literatury světa práce, člen Mezinárodního PEN klubu. Mezinárodní uznání si získal svými sociálně-kritickými romány, ve kterých odhaloval bezohlednost nekontrolovaného kapitalismu, nástrahy konzumerismu i nastupující globalizace. Úspěšné však byly i jeho reportážní publikace a knihy pro děti. Spolupracoval s rozhlasem a televizí, účastnil se řady veřejných diskuzí na téma sociální spravedlnosti. Narodil se v bavorském Bayreuthu, svobodné matce Margaretě von der Grün, která byla jedním z potomků zchudlé francké šlechty rodu von der Grün. Biologický otec o chlapce nejevil zájem. Tím více tuto úlohu v Maxově životě zastával jeho bavorský dědeček a také jeho český otčím Albert Mark, který do rodiny přišel v Maxových šesti letech. Svého otčíma Max zcela přijal za svého otce a po celý život na něj vzpomínal jako na otce vlastního. Část svého dětství prožil Max von der Grün na území Československa v pohraniční obci Pavlův Studenec na Tachovsku, na což později vzpomínal v autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi. V něm se také často zmiňuje o Chebu. Souběžně Grün během dětství pobýval také v bavorském Schönwaldu a v bavorském Mitterteichu . Se sociálními otázkami byl Max konfrontován už během dospívání. Rodina byla chudá, navíc protestanti mezi téměř samými katolíky. Albert Mark později přijal víru Badatelů Bible, za což byl na podzim roku 1938 zatčen gestapem a uvězněn v koncentračním táboře. Matka ani prarodiče jeho víru nepřijali; i oni ale byli protinacisticky orientováni. V protinacistickém duchu byl vychováván i Max. Existovalo tedy hned několik příčin, proč byla rodina vystavována opakované společenské ostrakizaci. V českém prostředí jsou Grünovy vzpomínky na dětství v Sudetech historicky cenné právě z toho d...

Více od autora