František Sokol Tůma
Lapači : Díl 1-3

1938 | Nakladatelství Julius Albert

Obsažené svazky:

Lapači 1938 Díl 1 (260 s., 7. vyd.)
Lapači. Díl 2 1938 2 (297 s., 7. vyd.)
Lapači 1938 Díl 3 (138 s., 7. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

některé listy s ilustracemi jsou pravděpodobně vystřižené, chybí některé ilustrace, text je v pořádku, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená některé listy s ilustracemi jsou pravděpodobně vystřižené, chybí některé ilustrace, text je v pořádku, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 25 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazby lehce povolené, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 25 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, text je v pořádku
Vazba:	pevná
Počet stran:	260 + 138 + 297
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Goth
Vydání:	Celkově sedmé vydání, ilustrované první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 9. 2024 12:4
Číslo položky:	977440

O autorech

František Sokol Tůma

František Sokol-Tůma , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se v rodině Jakuba Tůmy a Josefy Tůmové-Wytejčkové. Měl šest sourozenců: Jána , Antonii , Josefa , Emanuela , Marii a Vojtěcha . 4. 3. 1879 se oženil s Barborou Novákovou . 11. 3. 1876 se mu ještě před svatbou narodila dcera Josefa. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma. Během své herecké kariéry ztvárnil celou řadu rolí, záhy začal psát také vlastní hry a režírovat. Po nezdařených pokusech o angažmá v kamenném divadle se rozhodl stát recitátorem a v této profesi byl velmi úspěšný. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde vydával časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a odešel do Ostravy, kde vydával postupně časopisy Radhošť , Ostravice, Ostravský obzor a Ostravan . Vzhledem k neúspěchu a postupnému zániku těchto periodik začal redigovat časopis Horník , což mu konečně poskytlo dostatečné finanční zajištění. Dne 24.března 1912 se na ustavující schůzi Moravského kola spisovatelů stal jeho členem. První předseda spolku V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Úspěšný a uznávaný jako dramatik a spisovatel začal však být až po 1. světové válce. Valašsko zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrálo se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávaly na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlížel nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě českého nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním prot...

Více od autora

Jan Goth

Jan Goth byl český malíř a ilustrátor. Narodil se v rodině gymnaziálního profesora Emanuela Viléma Gotha a matky Anny, rozené Wehrové jako starší ze dvou synů. Vystudoval mladoboleslavské gymnázium a po maturitě byl v roce 1907 přijat na právnickou fakultu Unverzity Karlovy. V roce 1911 se rodina přestěhovala do Prahy, kde byl otec Emanuel Goth profesorem v Praze VIII . Jan Goth projevoval nadání ke kreslení. Kresbu studoval v letech 1912-1914 soukromě u Vojtěcha Hynaise. To vysvětluje, že studium práv ukončil až v roce 1914. Zdroje často tradují , že Gothova přímluva u Maxe Švabinského, který byl tehdy profesorem AVU, dopomohla Zdeňku Burianovi k přijetí do 2. ročníku Akademie výtvarných umění. Autor publikace Ilustrátoři dobrodružství Vladimír Prokop vyvozuje, že přímluva neznámého začínajícího umělce by Zdeňku Burianovi přístup ke Švabinskému stěží umožnila a že se muselo jednat i o Hynaisův zákrok. Studium práv ukončil Jan Goth 21. července 1914, týden před vyhlášením války Srbsku Rakousko-Uherskem. V červnu 1915 narukoval, pro zdravotní stav nebyl poslán na frontu a byl zaměstnáván ve vojenské justici. Po válce se živil jako úředník. Tím získal výjimečné postavení mezi tehdejšími ilustrátory, protože nebyl závislý na žádném nakladateli a mohl i odmítat ilustrace jemu nevyhovujících titulů. V roce 1920 nastoupil na ministerstvo sociální péče, roku 1921 zde byl jmenován prozatímním koncipistou a později se stal vrchním komisařem státních drah v Praze. O získání titulu JUDr. se nepodařilo dohledat informaci, i když je tak občas uváděn. Dne 15. srpna 1921 se oženil s Marií Meisslerovou . Manželé Gothovi žili ve Fibichově ulici , odkud se v roce 1941 přestěhovali do Balbínovy ulice na Vinoh...

Více od autora