Šafrán je rod jednoděložných rostlin z čeledi kosatcovité . Tento článek pojednává o botanickém rodu, o šafránu jako koření viz šafrán setý. Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, se zploštěle kulovitými hlízami, které jsou zabalené do síťnatých starých pochev listů a vně mají několik šupin . Jsou to poměrně nízké jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy. Listy se vyvíjí po odkvětu či zároveň s květem, jsou pouze v přízemní růžici, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou čárkovité, kýlnaté, často se 2 nápadnými rýhami rovnoběžnými s kýlem a okolo střední žilky se vytváří bílý pruh, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, různých barev, jednotlivé nebo vyrážejí po několika z hlízy. Květy vyrážejí v paždí bazální šupiny z hlízy na krátké stopce, jsou podepřeny několika zpravidla blanitými listeny, někdy se vytváří i také blanité listénce. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech , které jsou srostlé v dlouhou okvětní trubku. Tyčinky jsou 3. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní, podzemní. Čnělka je 1, ale dělí se do 3 úzce nálevkovitých laloků. Plodem je trojpouzdrá tobolka, která se vyvíjí pod zemí, ale při dozrávání se stopka prodlužuje a tobolka se dostává nad zem. Semena jsou četná a zpravidla obsahují masíčko. Je známo asi 80 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v Evropě, především ve Středomoří a také v jihozápadní a střední Asii, jinde se vyskytují jen adventivně. V ČR rostou přirozeně 2 druhy. Šafrán bělokvětý roste hlavně v Alpách a snad jako alpský migrant zasahuje přirozeně do Novohradských hor a na Šumavu. Jinde, např. ve severních Čechách ale i do Krkonoš nebo na východní Moravě je však místy zdomácnělý. Šafrán karpatský neboli šafrán Heuffelův je s jistotou původní ve slovenských Karpatech, možná zasahuje při...