Pandit Nikhil Banerjee byl indický hráč na sitár. Narodil se v Kalkatě v bráhmanské rodině. Jeho otec, Jitendra Nath Banerjee, byl první, který mu poskytl informace o hře na sitár a to když bylo Nikhilovi čtyři roky. Již v raném věku projevil velký talent, první veřejné vystoupení měl v osmi letech, v devíti vyhrál celobengálskou hudební soutěž a brzy začal hrát v živých přenosech pro All India Radio. Ve stejné době se jeho sestra stala studentkou klasického zpěvu khyal u Ustada Amira Khana. Jitendra Banerjee později požádal sitáristu jménem Mushtaq Ali Khan, aby mladého Nikhila přijal za studenta. V roce 1947 potkal Nikhil Banerjee svého budoucího učitele a zároveň nejvýznamnější osobnost klasické hindustánské hudby dvacátého století vůbec, Allaudina Khana. Po jeho smrti pokračoval ve studiu nástroje u jeho syna Ali Akhbara Khana a dcery Annapurny Devi . Během tréninku u Allaudina Khana bylo běžné, že cvičil s několika přestávkami až osmnáct hodin denně. Kromě Nikhila Banerjeeho studovali u Allaudina z významných hráčů také Ravi Shankar , Ali AKhbar Khan , Annapurna Devi , Pannalal Ghosh , Indranil Bhattacharya a Vasant Rai . Oproti jiným školám byla Maihar Gharana typická zaměřením an dlouhé propracované alapy s důrazem na dokonalé zvládnutí vytahovaní strun - míndu. Celkově byl styl hry na sitár v této škole ovlivněn technikou hry na sarod a prvky techniky hry na rudra vínu. Celkově vzato však odchovanci školy vytvořili styl hry odlišného charakteru, jak můžeme vidět na zcela jiném podání rágy u Ravi Shankara a Nikhila Banerjeeho. Důležitým aspektem Maihar Gharany byla výchova ke spiritualitě a pokoře, kterou každý ze studentů absorboval svou vlastní měrou. Již když byl přijat svým učitelem Allaudinem Khanem, který pozoroval jeho zcela specifickou osobnost, bylo jasné, že se jeho styl hry bude ubírat stejně tak...

Virtuoso tabla player, disciple of Pandit Jnan Prakash Ghosh.