Kurt Tucholsky byl německý novinář, satirik a spisovatel židovského původu. Byl významným kulturním aktérem Výmarské republiky, který z levicových pozic karikoval německý militarismus a varoval před nástupem nacismu, zejména v týdeníku Die Weltbühne, který posléze i vedl. Narodil se v židovské rodině, v 15 letech ztratil svého otce Alexandra, matka zemřela roku 1943 v koncentračním táboře Terezín. Roku 1924 přesídlil do Paříže, roku 1933 ho nacisté zbavili německého občanství, již předtím však, roku 1929, odešel do švédského exilu, kde žil až do své sebevraždy v roce 1935. Sebevraždu spáchal předávkováním Veronalem, z velké části v reakci na dění v Německu. Nacisté v té době jeho knihy pálili na hranicích. Publikoval často pod pseudonymy . K nejvýznamnějším knihám patří Deutschland, Deutschland über alles z roku 1929, v níž vrhl nekompromisně satirický pohled na výmarskou éru. Proslul též jako autor kabaretních písní. Často je mu též připisován známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, byly by zakázané." Autorství je zřejmě sporné, citát může pocházet také od Emmy Goldmanové, nebo Kláry Zetkinové.

Famous German actor and singer and prominent figure of the international communist movement. Known for his interpretations of Kurt Weill's and Hanns Eisler's compositions and Kurt Tucholsky's and Bertolt Brecht's pieces. Also founder of Lied Der Zeit GmbH , the predecessor of Deutsche Schallplatten Berlin. b. 22/01/1900 in Kiel, Germany d. 08/06/1980 in Berlin, GDR

Hanns Eisler byl rakouský hudební skladatel. Jeden z významných členů Druhé vídeňské školy. Je znám pro svou spolupráci s Bertolt Brechtem, jako autor hymny Německé demokratické republiky i jako autor filmové hudby. Hanns Eisler se narodil v saském Lipsku. Byl synem profesora filosofie Rudolfa Eislera a Marie Idy Fischerové. Jeho otec byl Žid a matka luteránka. V roce 1901 se rodina přestěhovala do Vídně. Bratr Gerhart se stal komunistickým novinářem a sestra Elfrída byla ve dvacátých letech předsedkyní německé komunistické strany. Po emigraci do USA zcela změnila své názory a stala se zapřisáhlou odpůrkyní komunismu. Psala antikomunistické pamflety a dokonce svědčila proti svému bratru před Výborem pro neamerickou činnost. Během 1. světové války sloužil Eisler jako voják v rakousko-uherské armádě a byl několikrát zraněn. Po skončení války studoval v letech 1919–1923 ve Vídni u Arnolda Schoenberga. Byl prvním ze Schoenbergových žáků komponujících dvanáctitónovou a seriální technikou. V roce 1920 se oženil s Charlottou Demantovou, se kterou měl syna Georga, který se stal známým malířem. V roce 1925 se přestěhovali do Berlína, který byl v té době centrem experimentů v hudbě, divadle i filmu. Stal se aktivistou Komunistické strany Německa a vyučoval na Marxistické dělnické škole. Jeho hudba inklinovala k politickým tématům a se stávala přístupnější a vstřebávala prvky jazzu a kabaretu. V té době se také spřátelil s Bertoldem Brechtem, jehož příklon k marxismu proběhl přibližně v téže době. Přátelství a spolupráce těchto dvou umělců trvala až do Brechtovy smrti v roce 1956. Eisler napsal hudbu k několika Brechtovým divadelním hrám. Také spolupracovali na protestních písních, které reflektovaly politické zmatky Výmarské republiky na počátku třicátých let. Jejich Píseň solidarity se stala populární na politických shromážděních a pouličních protestních akcích. Po roce 1933 byla Eislerova hudba i B...