„Život muže, hoši, nemine nikdy bez bouří. Čím vzdálenější je země, do které chcete plout, tím svízelnější a nebezpečnější je cesta. Neopouštějte svou lod, dokud se pod vámi nepotopí! Později o vás lidé řeknou: „Plul mnohými bouřemi, ale jeho plavba byla plavbou kapitána Bontekoea!“
Daleko je do Indonésie, do níž vyplula osmadvacátého prosince roku 1618 holandská loď NOVÝ HOORN. Svízelná, namáhavá a plná nejrozmanitějších nebezpečí byla cesta, kterou podnikla posádka této lodi pod velením svého statečného kapitána Willema Bontekoea.
Obtížná a tvrdá námořnická služba, překonání prudkých mořských bouří, boj s nepřáteli námořníků – kurdějemi a žralokem, požár a ztroskotání lodi, dobrodružná a nebezpečná cesta přes Sumatru na Jávu divokou nepřátelskou džunglí a přes bouřlivé moře na malé, křehké pramici – to jsou okamžiky, v nichž je zapotřebí velké odvahy, statečnosti a hrdinství, ale také hodně kázně, kamarádského ducha, chladnokrevné rozvahy, a někdy dokonce i smyslu pro humor.
Z členu posádky NOVÉHO HOORNU, která čítá dvě stě mužů, vám jistě nejvíc přirostou k srdci plavčíci Rolf a Hajo, pomocník sklepmistra – dobrácký tlouštík Padde a veselý kuchtík Harmen se svými skřipkami. Jsou to chlapci, jimž není víc než čtrnáct šestnáct let, když se vydají se svou lodí na dlouhou, strastiplnou plavbu. Tato čtveřice projde všemi nebezpečími, po ztroskotání lodi se dostane po dlouhém putování až na Jávu, shledá se znovu se svým kapitánem a nakonec se šťastně vrátí zpátky domů, do Holandska.