Novely švýcarského spisovatele 19. století, v nichž nastavil zrcadlo maloměšťácké společnosti, jejím nenapravitelným špatnostem, sobectví, hlouposti, závisti, útlaku a vykořisťování. Základní myšlenkou prvních dvou povídek „Trucovitý Pankrác“ a „Regula Amrainová a její nejmladší“ je přesvědčení, že člověku je dobro původně vrozeno, že dítě lze moudrým vedením vychovat v ušlechtilého člověka a že lze převychovat i člověka dospělého. Tragická balada „Romeo a Julie na vsi“ o dětech dvou znepřátelených sedláků, které se milují a spolu zemřou, patří mezi skvosty světové literatury. Satira „Tři spravedlivý hřebenáči“ je ironický obrázek šosácké omezenosti tří chytráků, kteří se chtějí neúmornou pílí, škrcením grošů a výhodnou ženitbou domoci dobrého bydla. „Kocourek Zrcátko“ vypráví o kouzelníkovi, který touží po pokladu, potopeném na dně studny a dá si od kocoura dát ženu zlou a ošklivou čarodějnici. „Kovář svého štěstí“ vypráví o seldwylském živnostníkovi, který se snaží polapit štěstí v podobě pěkného dědictví a o které se zas sám připraví, když si je chce pojistit, nevěrou a klamem. Novela „Zneužitá psaníčka“ se vysmívá pisálkům a škrabákům bez nadání, kteří se pachtí za vnější slávou. Historická novela „Diotegen“ zachycuje příběh dvou měst, pošetilé a veselé Seldwyly a pochmurného Ruechensteinu a dvou dětí, kteří se navzájem vykoupí z trestu smrti.

Kellerovo (1819–1890) mistrovské dílo, cyklus novel Lidé seldwylští (poprvé pět novel roku 1856, druhý svazek rovněž o pěti novelách, 1873–74) líčí sice individuální, ale pro Švýcarsko typické osudy lidí za raného stadia kapitalismu. Tu autor čerpá z vlastních dětských vzpomínek, tu vychází ze skutečných událostí (jako právě v nejslavnější novele Romeo a Julie na vsi), tu romanticky námět přetváří svým humorem v dílko neromantické, tu se dotýká palčivých otázek společenských. Ale rozmanitost námětů a problémů má u Kellera jedno společné: Co je dobré a opravdové, prorazí a je života schopno, všechno nepravé a licoměrné musí zajít nebo ustoupit z výsluní života a spokojit se skromnou existencí v pozadí.