Výpis všech autorů

Rudolf Zahradník

Rudolf Zahradník byl český fyzikální chemik, v letech 1993–2001 předseda Akademie věd ČR. Byl členem skauta a obdržel junácký bronzový kříž . V roce 1952 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1961 byl pracovníkem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Zabýval se zejména teoretickou kvantovou chemií konkrétněji teorií molekulových orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulovými interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií relativity aj. Je autorem více než 300 odborných článků a asi desítky odborných knih. 24. února 1993 byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky a v této funkci působil do roku 2001. Byl zakládajícím členem a v letech 1994 až 1997 předsedou Učené společnosti ČR. Po roce 1993 nesl jako předseda AV ČR hlavní tíhu snahy o likvidaci AV ČR a základního výzkumu, vedoucí k rozsáhlé a kontroverzní redukci Akademie věd v roce 1993 na polovinu. Ve funkci předsedy Akademie věd se zasazoval proti snahám o byrokraticko-politická a jednostranně tržní hodnocení vědeckých výsledků, neberoucím v úvahu zásadní rozdíly mezi vědními obory a nesouměřitelnost různých typů badatelských výsledků. Na Akademickém sněmu roku 2000 shrnul svou sedmiletou aktivitu ve funkci předsedy AV ČR jako „usilování o náležitou pozici vědy a vzdělanosti ve společnosti a úsilí spojené s náležitým legislativním postavením badatelství a vzdělávání“. Současně však konstatoval, že dvě třetiny aktivit v tomto směru byly „zbytečné, iracionální a dílem trapné“, a pokračoval: Během své kariéry získal řadu cen a dalších ocenění, mimo jiné získal čestné doktoráty na univerzitách v Pardubicích, v Drážďanech, ve Fribourgu a Washingtonu. V roce 1999 mu papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice. V roce 2003 obdržel z rukou francouzského premiéra vyznamenání Chevalier dans l'Ordre des Palmes Académiques, apod. Je laureátem Ceny Neuro...

Petr Zora

Fotograf a grafik, zprvu pracoval jako filmový fotograf společnosti AB Praha - Barrandov, od roku 1955 samostatný fotograf.

Petr Zenkl

Petr Zenkl byl český a československý politik, primátor města Prahy , předseda národně socialistické strany , místopředseda čs. vlády , po únoru 1948 exilový politik a předseda Rady svobodného Československa . Narodil se jako osmý syn živnostníka – původně samostatného krejčího, později obchodníka se střižním a jiným zbožím. Všechny děti musely pomáhat v obchodě a usilovat o to, aby co nejdříve vydělávaly. Otec byl českým vlastencem, a proto jeho děti chodily do Sokola. Petr díky svému nadání urychleně vystudoval střední školu i Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze a již v roce 1907 se stává jedním z nejmladších doktorů filozofie. Při studiích v Táboře se devatenáctiletý Petr seznámil s dcerou svého učitele historie šestnáctiletou Pavlou, která se stala o šest let později jeho ženou. Po absolutoriu se Petr Zenkl věnoval učitelskému povolání. Odešel znovu do Prahy, kde vyučoval na Obchodní akademii v Praze, pak v obchodním odboru pražského Vysokého učení technického. Pak se vrátil do rodného Tábora učit na Vysoké škole zemědělské, ale pak byl povolán do Karlína na nově otevřenou Obchodní akademii. Jeho učitelské období je vymezeno roky 1907–1918. V roce 1909 přišel do Osvětového svazu, který v té době budoval místní osvětové organizace a lidové knihovny. O dva roky později byl Zenkl postaven do čela přednáškového odboru tohoto Osvětového svazu , organizoval přednášky, inicioval akce na podporu dobré knihy a potlačování knižního braku. V roce 1912 byl zvolen do Výboru Osvětového svazu . Tehdy dal podnět k vydávání vzdělávací četby, který vedl v roce 1914 k tomu, že Vilímkovo nakladatelství začalo ...

Pavel Zátka

Narozen 1944. Nakladatelský redaktor, autor a editor historické literatury pro mládež.

Nikolaj Aleksejevič Zabolockij

Ruský básník.

Miroslav Zelinský

Vystudoval český jazyk a historii na univerzitě v Brně, poté působil v brněnské pobočce Ústavu pro českou literaturu AVČR. Pracoval jako literární redaktor v televizi a rozhlase. V letech 2002–2004 byl lektorem na Univerzitě Erfurt v Německu. Od roku 2004 spolupracoval s Fakultou multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzitě v Opavě vyučuje rozhlasovou a televizní scenáristiku, rozhlasovou dramatiku a estetiku. Je členem poroty Ceny Česká kniha. Přeložil téměř čtyři desítky knih. Ze slovenštiny do češtiny přeložil např. druhé, rozšířené, vydání Pohádek pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče Dušana Taragela , esejistickou novelu Pavla Vilikovského Pes na cestě, knihu povídek Café Hyena Jany Beňové , již dříve přeložil např. životopisnou knihu Mariána Vargy O cestách, které nevedou do Říma nebo Knihu o hřbitově , tragikomický příběh mírně retardovaného Samka Tále. V roce 2008 vyšla publikace Texty a obrazy, v níž Miroslav Zelinský ukazuje, jak v odlišných znakových systémech, jako je výtvarné umění a dějiny národních literatur, fungují podobné způsoby technik ovlivňování příjemce. V roce 2012 vydal vysokoškolskou učebnici Teorie a praxe kulturních průmyslů.

Miloslav Zapletal

Miloslav Zapletal , někdy se píše Miloš Zapletal je český farmář, spisovatel, redaktor, manažer, scenárista, dramaturg, ředitel produkční agentury, producent a prezident Miss České republiky. Absolvoval Báňskou a energetickou průmyslovou školu v Handlové na Slovensku a několik semestrů Fakulta osvěty a novinářství Univerzity Karlovy. V letech 1966–69 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu v Ostravě, poté dva roky ve vydavatelství Puls . Od roku 1970 byl postupně manažerem Karla Kryla, kterého jako recitátora a básníka objevil v roce 1962 v Teplicích, poté jako zpěváka protestsongů v roce 1967 v Olomouci, Marie Rottrové, Olympicu, Lenky Filipové a Pražského Výběru. V letech 1987–90 byl externím dramaturgem Paláce kultury a sportu Vítkovice. Tam založil novodobou Miss Československa, jejímž prezidentem byl do roku 2008. V roce 1990 založil společně s Michaelem Kocábem agenturu Art Production K, která zastupovala řadu umělců , produkovala programy Miss Československo, Tutovka, Vánoční koncert Placido Dominga, Český slavík, Ceny Thálie, Manéž Bolka Polívky, Bolkoviny, Lucie na bílo, EXPO 2000 a zároveň byl scenáristou a producentem některých těchto pořadů. V roce 2008 prodal práva na pořad Miss České republiky a začal podnikat na Farmě Blaník. Napsal několik knih o Miss České republiky, je spoluautorem knížky Zapomenuté divadlo Ateliér. V současnosti píše další knihy, které budou vydány ve vydavatelství Mladá fronta. Je jednatelem a spolumajitelem Farmy Blaník. Je počtvrté ženatý, žije s manželkou Hanou Zapletalovou , která byla produkční, nyní je manažerkou Farmy Blaník. Má čtyři syny, Petra, Roberta, Petra a Miloslava.

Miloš Zavadil

Učebnice angličtiny, překlad z angličtiny.

Milan Židlický

Lektor cizích jazyků, spoluautor jazykových učebnic, kvalifikaci získal během desetiletého pobytu v Kanadě, kde vyučoval např. ve státních kurzech pro nově příchozí.

Mikuláš Zatovkaňuk

Narozen 21. 9. 1919 v Polonce , zemřel 2001. PhDr., CSc., rusista a ukrajinista, docent metodiky vyučování ruskému jazyku, publikace z oboru.

Martin Zambor

Markéta Zettlová

Narozena 1967 v Jičíně. Mgr., překladatelka.

Ludwik Krzysztof Zaleski Zamenhof

Polský inženýr a esperantista žijící ve Francii.

Lala Značkovská-Neumannová

Narozena 25. 9. 1900 v Praze, zemřela 10. 12. 1991 tamtéž. Nakladatelská redaktorka, publicistka, autorka překladů z ruštiny a angličtiny. Dcera Stanislava Kostky Neumanna .

Kateřina Závadová

Autorka píše knížky pro malé čtenáře. Vztah k literatuře má odmalička, královna detektivek Hana Prošková byla její maminka. Kateřina Závadová studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na FTVS, poté rok pracovala jako učitelka na základní škole. Začátkem 80. let nastoupila jako literární redaktorka do nakladatelství Albatros, kde působí dodnes. Mezitím byla v polovině 90. let čtyři roky zaměstnaná v odd. publicistiky pražského Židovského muzea a v letech 2000—2005 jako literární redaktorka nakladatelství Aurora. Prvotina jí vyšla v roce 2011, dříve však autorka připravila několik pohádkových výborů a čítanek z děl spisovatelů pro děti. Z angličtiny překládá příběhy pro menší čtenáře . Kateřina Závadová žije v Praze, má tři dospělé děti, ráda chodí po horách.

Katarína Zábudlá

Karl Zuchardt

Německý prozaik a dramatik.

Karel Žilák

Narodil se 19. 7. 1948. Profesí je ekonom, působí v oblasti marketingu, řadu let pracoval v zahraničí, zejména v Jižní Africe a v Indii. Knižně debutoval prózu Ředitel Ve své tvorbě čerpá ze skutečných přívběhů a události.

Kamil Zeman

Kamil Veith Zvelebil

Narozen 17. 11. 1927 v Praze, zemřel 17. 1. 2009 v Cabrespine , prof., PhDr., CSc., indolog, popularizátor indologie, pracovník Orientálního ústavu ČSAV , externí vysokoškolský učitel na Filozofické fakultě UK , po roce 1968 žil v exilu, působil na univerzitě v Chicagu , Rijksuniversiteit te Leiden , Universität Heidelberg , Rijksuniversiteit te Utrecht ; věnoval se tamilské lingvistice a dialektům, dějinám tamilské literatury, srovnávací drávidistice, tématice kulturněhistorické a nábožensko-filozofické, překládal ze staré a střední tamilštiny, moderní tamilštiny, malajálamštiny, kannadštiny; otec archeologa Marka Zvelebila .

Juli Zeh

Juli Zeh je německá spisovatelka. Juli Zeh se narodila v roce 1974 v Bonnu do rodiny právníka, prof. Dr. Wolfganga Zeh, který působil v západoněmeckém parlamentu. Její matka je překladatelka. Juli Zeh má jednoho bratra. Po maturitě roku 1993 zahájila studium práv v Pasově a Lipsku, které s výbornými studijními výsledky zakončila roku 1998 první státní zkouškou . Poté v letech 1999 až 2001 pokračovala ve studiu nadstavbového modulu Právo evropské integrace , které uzavřela ziskem magisterského titulu. Kromě toho zahájila v roce 1996 studium na Německém literárním institutu v Lipsku, které roku 2000 taktéž úspěšně zakončila. V letech 1995 až 2007 žila v Lipsku. Od roku 2007 žije společně se svým mužem, povoláním fotografem, v obci Barnewitz v Braniborsku, kde pár odkoupil a zrenovoval starší dům se zahradou. Roku 2012 se Juli Zeh stala matkou. Už během studia publikovala Juli Zeh eseje v časopisech Die Welt a Die Zeit. Pozornost na sebe upoutala zejména svou prvotinou Orli a andělé z roku 2001. Její román Hráčský instinkt byl roku 2013 zfilmován německým režisérem Gregorem Schnitzlerem.

Jozef Zsapka

Jozef Zsapka je slovenský klasický kytarista známý svou virtuozitou a přínosem pro klasický kytarový repertoár. Prosadil se jako významná osobnost na scéně klasické hudby, zejména ve střední Evropě. Zsapkova kariéra se vyznačuje vystupováním s různými orchestry a na mnoha festivalech, kde předvádí své umění interpretovat díla klasických i současných skladatelů. Jeho repertoár sahá od barokních až po moderní skladby a je uznáván pro svou techniku a expresivní styl hry. Kromě koncertování se Jozef Zsapka věnuje také částečně pedagogické činnosti a předává své znalosti dalším generacím kytaristů. 30 / Concierto De Aranjuez", "Guitar Dream With Jozef Zsapka ," a "Homage To Beatles" zde nejsou uvedeny, je však zřejmé, že Zsapkova diskografie zahrnuje celou řadu skladeb, které podtrhují jeho kytarovou všestrannost.

Josef Žemlička

Josef Žemlička je český historik, profesor a doktor filozofie. Absolvoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor archivnictví, titul doktora filozofie získal v roce 1971, habilitoval se v roce 1998. Roku 2002 byl jmenován profesorem pro obor české dějiny. Na počátku své vědecko-výzkumné činnosti se zaměřoval na problematiku osídlení a kolonizace ve středověku, od konce sedmdesátých let 20. století rozšiřoval svůj zájem na další oblasti dějin 13. století, především na problematiku vzniku středověkých měst, počátky a rozmach pozemkové šlechty, politickou a společenskou strukturu českého státu za posledních Přemyslovců. Je členem předsednictva Commission internationale pour l'histoire des villes a členem Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1970 působí v Historickém ústavu AV ČR, kde zastával funkci vedoucího oddělení dějin středověku. Od roku 1991 pracuje současně na FF UK v semináři českých středověkých dějin, který do r. 2010 vedl, a od roku 2003 v Centru medievistických studií. V roce 2010 se stal ředitelem Ústavu českých dějin FF UK . Tuto pozici zastával do roku 2013, v letech 2013-2016 pak byl zátupcem ředitele tamtéž, od roku 2016 vede Seminář starších dějin ÚČD. Žemlička je autorem řady monografií, odborných statí a jednoho historického románu.

Jiří Zeman

Narozen 20. 2. 1949 v Teplicích. Spisovatel, publicista, dramatik a výtvarník. Autor básní, povídek, turistické literatury, literatury faktu, vědecko-fantastické literatury, pohádek. Původně výtvarník.

Jaroslav Zakopal

Narozen 30.9.1910 v Napajedlech, zemřel 3.10.1975. Ing., RNDr., fytopatolog, publikace z oboru.

Jaromír Zpěvák

Narozen 19. 10. 1919 v Praze. Kreslíř, ilustrátor a autor knih o přírodě.

Jarmila Závadová

Úpravy a překlady pohádek z ruštiny, ukrajinštiny a slovenštiny.

Jan Žaloudík

Jan Žaloudík je český politik a lékař, od roku 2010 jako nestraník za ČSSD senátor za obvod č. 55 – Brno-město a do roku 2019 ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. V letech 2003–2010 byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Od roku 2020 zastupitel Jihomoravského kraje. Odmaturoval na gymnáziu ve Frýdku-Místku. V roce 1979 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Roku 1992 obdržel titul CSc., v roce 1998 po habilitaci titul docenta a roku 2003 získal profesuru. V letech 1979-2010 pracoval v Masarykově onkologickém ústavu v Brně jako chirurg a onkolog. Před rokem 1989 zde byl předsedou místní organizace Komunistické strany Československa. V letech 2000–2001 tento ústav řídil a mezi lety 2002–2008 zde zastával funkci náměstka ředitele pro rozvoj, vědu a výuku. Poté, co se stal ředitelem tohoto ústavu Jiří Vorlíček, byl nucen z ústavu odejít. Po Vorlíčkově rezignaci kvůli vysokému věku se Jan Žaloudík v roce 2014 stal ředitelem MOÚ. V této funkci na vlastní žádost skončil k 1. červenci 2019. V letech 1999–2002 působil jako proděkan pro vědu a výzkum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, v období 2003–2010 vykonával na této fakultě funkci děkana. Má dvě dcery. Byl členem KSČ. Ve volbách 2010 se stal senátorem za obvod č. 55 – Brno-město, když v obou kolech porazil bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Od března 2014 působil v týmu poradců premiéra Bohuslava Sobotky jako poradce pro oblast sociálních věcí, vědy a výzkumu, školství, zdravotnictví a rovných příležitostí. Ve volbách v roce 2016 obhajoval svůj mandát za ČSSD v obvodu č. 55 – Brno-město. Se ziskem 18,62 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 52,63 % : 47,36 % kandidáta hnutí ANO 2011 Pavla Staňka a zůstal tak senátorem i pro další období. V krajských volbách v roce 2020 byl jako nestraník za ČSSD zvolen zastupitelem Jihomoravského kraje. N...

Jan Žalman

Jan Žalman byl český filmový kritik a teoretik. Byl dlouholetým šéfredaktorem časopisu Film a doba, v roce 1970 byl z politických důvodů z funkce odvolán a nemohl nadále oficiálně publikovat.

Jan Dismas Zelenka

Jan Dismas Zelenka byl český barokní skladatel a hudebník, jehož díla jsou proslulá vynalézavým kontrapunktem a harmonickou nápaditostí. Většinu své kariéry strávil v Drážďanech, kde působil jako kontrabasista a později jako skladatel pro dvorní orchestr. Přestože si ho současníci, jako například Johann Sebastian Bach, velmi vážili, Zelenkova hudba upadla po jeho smrti do relativního zapomnění. Teprve ve 20. století začalo být jeho dílo oživováno a oceňováno pro svůj osobitý styl a emocionální hloubku. Zelenkovy skladby zahrnují rozmanitou instrumentální a vokální hudbu, například sonáty, orchestrální skladby, mše a oratoria. Zejména jeho náboženská díla se vyznačují výrazovou intenzitou a složitostí. Ačkoli konkrétní alba jako "Parthia D Moll Pro Orchestr", "Ipocondria", "Orchestrální kvartet F Dur, op. 4, IV." a "I Penitenti Al Sepolcro Del Redentore" mu nemusí být přímo připsána nebo mohou představovat sbírky jeho děl sestavené posmrtně, Zelenkova kompletní orchestrální díla jsou skutečně důležitou součástí jeho hudebního odkazu, který ukazuje jeho mistrovství v barokní orchestrální formě.

Hynek Záruba

Hans-Joachim Zillmer

Hans-Joachim Zillmer je německý podnikatel a od roku 1998 autor evoluci odporujících, populárně naučných knih. Ve svých do jedenácti jazyků dosud přeložených bestsellerech zpracovává aktuální teorie, především z vědních oborů geologie, geofyziky, evoluce a paleontologie. Tyto teorie, popřípadě jejich základní principy zpochybňuje a vytváří vlastní, současným vědecky nepotvrzeným naukám odporující domněnky ve smyslu katastrofismu. Zillmer odmítá zejména evoluční teorii ve formě makroevoluce, stejně jako metodu datování. Hans-Joachim Zillmer vystudoval na Bergische Universität Wuppertal a na Technische Universität Berlin stavební inženýrství a oba studijní obory zakončil titulem inženýr. Později získal titul doktora politických věd. Po ukončení studia v roce 1977 zakládá a vede stavební firmu, stavební inženýrskou kancelář a investorskou firmu ve městě Solingen a později také v Berlíně . Zillmer působí jako inženýr/konzultant ve stavební inženýrské komoře , byl členem představenstva stavebního společenstva v Solingenu, a v letech 1991-1999 prvním předsedou sportovního velkoklubu TSG Solingen . Jako autor populárně naučných knih byl hostem v mnoha německých rozhlasových a televizních pořadech, mimo jiné v relaci „Welt der Wunder“ na programu Pro 7, kde vystoupil se svými kontroverzními tématy z knihy „Dinosauři od A do Z“. Zillmer je stejně jako Immanuel Velikovsky představitelem katastrofismu, avšak ve spojení se speciální teorií mladé Země, katastrofické teorie mladé Země, která uvádí, že Země jako planeta je sice stará, ale před přibližně 5000 až 6000 lety byla zasažena celosvětovou katastrofou , při které byla naše zemská kůra výrazně přeměněna a nově utvořena. Základní geologická myšlenka přitom říká, že došlo k několika obrovským vlnám, které se rozlily přes kontinenty: jihozápad a severozápad Severní Ameri...

Georgij Konstantinovič Žukov

Georgij Konstantinovič Žukov byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR , čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany. Je považován za jednoho z nejlepších sovětských velitelů druhé světové války. Zvítězil například v bitvách u Stalingradu, před Moskvou nebo o Berlín. Byl také považován za velmi tvrdého a zcela nekompromisního velitele. V 50. letech po Stalinově smrti krátce působil také ve funkci náměstka ministra obrany a poté i ministra obrany SSSR. Je držitelem Zlaté hvězdy Hrdiny Sovětského svazu . V 15 letech se vyučil kožešníkem a roku 1915 byl povolán do carské armády, kde začínal jako vojín jezdeckého pluku. V 1. světové válce byl 2× vyznamenán Řádem sv. Jiří a povýšen na četaře. Po bolševické Říjnové revoluci bojoval v Rudé armádě a v březnu 1921 vstoupil do ruské bolševické strany . Bojoval v ruské občanské válce a zde obdržel Řád rudého praporu za potlačení povstání Rolníků. Roku 1923 byl již velitelem pluku a v roce 1930 velel brigádě. Období Velkého teroru a čistek v armádě přežil díky tomu, že se zachoval zcela jinak než ostatní velitelé – začal si stěžovat na všechny strany včetně samotnému Stalinovi, což mu zřejmě zachránilo život . V 30. letech působil ve funkci velitele jezdecké brigády, v letech 1931 až 1933 krátce pracoval v Generálním štábu Rudé armády. Od roku 1933 velel jezdecké divizi, za vynikající výsledky této divize obdržel v roce 1935 první z celkem šesti Leninových řádů. Ve d...

Gabriela Zelená Sittová

Narozena v roce 1980. Mgr. MgA., filoložka, zaměřená na češtinu, též učitelka dramatické výchovy a recitace.

František Zvolský

Narozen: 14.4.1905, zemřel: 28.1.1983 Brno. heraldik /amatér/. /Znaky moravských měst - 1. - jediný svazek zamýšlené edice "Heraldické kapitoly", Znaky českých měst, seš. 1-3; recenze v odbor.čas. mj. Morav.numismat.zprávy./ Nekrology: Archiv.čas.,33,1983,č.2,s.105-106. - Genealogické a heraldické informace,1983,č.1,s.56-58. - Heraldika a genealogie. Zpravodaj České heraldické a genealogické společnosti,16, 1983,č.3,s.186.

František Zřídkaveselý

PhDr. František Zřídkaveselý archivář a historik, emeritní ředitel Archivu města Brna, autor historických publikací, člen Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně,

František Zahálka

Narozen 18.11.1898, zemřel 1.2.1967. Knižní grafik, publikace z oboru.

Boris Stepanovič Žitkov

Boris Stěpanovič Žitkov byl ruský sovětský spisovatel, především knih pro děti a mládež. Mládí prožil v Oděse, kam se s rodinou přestěhoval v sedmi letech. Zde přišel do styku s přístavními dělníky, námořníky a cizinci a díky svému jazykovému talentu se naučil francouzsky, turecky, řecky a arabsky. Na přání rodičů odešel studovat přírodní vědy na univerzitu v Novorossijsku , ale přitom absolvoval také námořní školu a získal kvalifikaci navigačního důstojníka dálné plavby. Během revoluce v roce 1905 byl ve studentském vojenském oddíle při obraně židovské čtvrtě a přepravoval do Oděsy lodí z Rumunska a Bulharska zbraně pro revolucionáře. Zúčastnil se expedice na Jenisej, kde se seznámil s problémy konstrukce říčních lodí. Roku 1911 se proto rozhodl tento obor studovat na Polytechnickém institutu v Petrohradě a v rámci praxe absolvoval plavbu třemi oceány. Studium ukončil roku 1916 a poté pracoval v oděském přístavu jako námořník, navigátor a inženýr. Později působil jako středoškolský pedagog. Když se setkal se svým spolužákem z oděského gymnázia spisovatelem Kornějem Čukovským, vyprávěl jeho dětem zážitky ze svých cest. To ho inspirovalo ke vstupu do literatury. Boris Žitkov patří k zakladatelům sovětské dětské literatury. Je autorem mnoha drobných uměleckonaučných knížek na technická témata, napsal encyklopedii pro děti a rovněž publikoval povídky s námořní tematikou a příběhy ze života dětí a zvířat. Spolupracoval s mnoha novinami a časopisy pro mládež: Ленинские искры, Новый Робинзон, Ёж, Чиж, Юный натуралист, Пионер. Pracoval také jako korespondent v Dánsku. Žitkov považoval za své hlavní dílo historický román o revoluci roku 1905 Viktor Vavich . Posmrtné vydání v roce 1941 ve třech dílech bylo staženo a zničeno díky negativní recenzi A.Fadějeva. První dvě knihy románu byly vydány v letech 1929 a 1934. Kompletní...

Bohuslav Zahradník

Czech clarinetist Born June 23 1947,Třešňový Újezdec - died November 25, 1987, Prague

Bohuš Záhorský

Anton Zischka

Rakouský novinář, letec, autor dokumentárních publikací a hospodářsko-politických studií.

Anton Zerer

Narozen v Bratislavě, absolvent žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, známý slovenský sportovní novinář, spisovatel a překladatel. Téměř třicet let pracoval jako sportovní redaktor v deníku Pravda. Jako reportér nebo později jak tiskový atašé se zúčastnil sedmi zimních i letních OH.

Alois Zábranský

Alois Zábranský, vlastním jménem František Červinek u Litovle – 9. září 1921 v Uherském Hradišti), byl soudní rada a český spisovatel. Obecnou školu absolvoval v rodném Nákle. V Olomouci vystudoval Slovanské gymnasium a práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak působil jako úředník v soudní službě na různých místech Moravy, naposledy jako soudní rada v Uherském Hradišti. Z prostředí rodné Hané pochází náměty jeho humoristicko-satirické literární práce, povídky uveřejňované v různých časopisech pod pseudonymy Florian Čahoun, Balthazar Pelyněk. Později napsal pod pseudonymy Alois Zábranský a Baltazar Pelyněk i několik knížek.

Zuzana Žáčková

Autorka ilustrací.

Zdeněk Maria Zenger

Zdeněk Maria Zenger , často uváděný i jako Zdeněk M. Zenger a publikující pod zkratkou zmz, byl český památkář, redaktor, grafik, fotograf a heraldik. Narodil se v Mladé Boleslavi a v dětství byl s rodiči několik let ve Vídni, ale většinu života prožil v Praze, kde v roce 1932 absolvoval Arcibiskupské gymnasium . Později studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity. Jeho zájmy a přátelství s heraldikem a architektem Břetislavem Štormem ho ale v budoucnu vedly jinam. V letech 1937–1939 absolvoval školení v kresbě a malbě u Emanuela Frinty. Po válce se stal roce 1945 výtvarným referentem Zemského národního výboru v Praze a v letech 1948–1951 působil jako právník Národní kulturní komise, kterou vedl Zdeněk Wirth. Tam byl začátek jeho propagační a publikační činnosti v oblasti památkové péče, které se od roku 1951 věnoval nejprve jako redaktor v Čedoku a v časopisu Turista, později jako vedoucí propagace v Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody , kde pracoval až do roku 1976. Jako redaktor a pracovník PSPPOP připravil k vydání množství turistických brožur, památkářských sborníků a knih; řadu článků a průvodců také sám napsal a ilustroval. Jako externí redaktor kulturní rubriky Lidových listů a později Lidové demokracie publikoval i mnoho článků a recenzí o výstavách a výtvarných umělcích. V jeho další mnohostranné činnosti je nutné zmínit tři oblasti: heraldiku, exlibris a portrétní fotografii. Byl předsedou Heraldické sekce Klubu vojenské historie při Vojenském historickém ústavu v Praze. Je autorem stále ceněných knih: Heraldika a Česká heraldika . Tvorbě exlibris se více věnoval od roku 1974, vytvořil asi 127 exlibris charakteristických skloubením stylového písma s grafickým motivem kresleným jednoduchou...

Vladimír Zoufalý

Advokát, víceprezident Karlovarských právnických dní, redakce právnického sborníku, spoluautor publikace Velká kniha smluvních vzorů.

Vítězslav Zlatohlavý

Václav Zůra

Autor publikací o kouzlení a tricích.

Tomáš Zmeškal

Tomáš Zmeškal je český spisovatel konžsko-českého původu. Vystudoval anglický jazyk a literaturu na King’s College, University of London. Působil jako odborný asistent na Univerzitě Karlově, dále jako lektor, překladatel a tlumočník. Pracuje jako středoškolský učitel anglické literatury. Je členem PEN klubu. Žije v Praze. Ačkoliv dříve publikoval povídky, upozornil na sebe především románovou prvotinou Milostný dopis klínovým písmem, popisující z postmoderně roztříštěné perspektivy poválečné půlstoletí v Československu. Autorovy knihy byly doposud přeloženy do polštiny, nizozemštiny a maďarštiny.

Tomáš Zima

Tomáš Zima je český lékař a biochemik, od února 2014 rektor Univerzity Karlovy a v letech 2005–2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení Gymnázia Botičská v roce 1984 pokračoval studiem všeobecného lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1990. Členem Komunistické strany Československa byl v letech 1983 až 1990. Od roku 1990 pak působí na Ústavu lékařské chemie 1. lékařské fakultě UK nejprve jako aspirant, asistent. Pracoval jako sekundář na Záchytné stanici Praha a hemodialyzačním středisku I. interní kliniky . Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, nástavbové specializaci nefrologie a získal dvě atestace z klinické biochemie. V roce 1996 se na 1. lékařské fakultě UK habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Od roku 2007 je čestným profesorem na Státní lékařské Univerzitě J. Y. Horbačevského v Ternopilu. V letech 2000–2003 absolvoval kurs MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole Vysoké škole ekonomické. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je také vedoucím referenční laboratoře ministerstva zdravotnictví pro klinickou biochemii. Do roku 2012 neslo pracoviště název Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky. K roku 2012 měl jeho Hirschův index hodnotu 20. Roku 2005 byl zvolen děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy na období let 2005 až 2008, v roce 2008 byl znovuzvolen na období 2008 až 2012. V letech 1998–2005 zasedal v Akademickém senátu 1. LF UK, v období 2001–2004 jako jeho místopředseda. Působí také jako člen Učené společnosti České republiky, České lékařské akademie, vědeckých rad 1. LF UK, 2. LF UK, Univerzity Karlovy, VFN v Praze, IKEMu, České lékařské komory a IGA MZ ČR. Zasedá v mnoha redakčních radách odborných periodik (Adiktologie...

Timoteus Čestmír Zelinka

Narozen 3.8.1909 v Praze, zemřel 8.11.1988 tamtéž. PhDr., archivář, historik české reformace, regionální dějiny Turnovska.

Svetlana Žuchová

Slovenská spisovatelka a překladateka odborné literatury, vystudovala psychologii a medicínu, psychoterapeutka.

Svatopluk zlánaný

Štěpán Zavřel

Štěpán Zavřel byl český ilustrátor, animátor, grafik, malíř a spisovatel. Narodil se v rodině krejčího a švadleny, jako nejstarší ze tří sourozenců a jediný syn. Rodiče vlastnili krejčovství v Praze-Nuslích, oba však pocházeli z Vysočiny, maminka Marie z Hlinska v Čechách, tatínek Václav ze Studnic, obce ležící cca 3 km jižně od Hlinska. Štěpán byl vychováván v křesťanské víře, která výrazně ovlivnila celé jeho umělecké směřování. Již od dětství projevoval zálibu v kreslení, kterou dále rozvinul profesor výtvarné výchovy Jaroslav Divíšek, Zavřelův vzor a jeden ze zdrojů počátečního nadšení. Po maturitě na Gymnáziu Jana Nerudy v roce 1952 se pokoušel dostat na různé vysoké školy uměleckého zaměření. Z důvodů neproletářského původu a katolické příslušnosti však na žádnou ze škol přijat nebyl. Externě přesto navštěvoval přednášky a knihovny na AVU, VŠUP a UK, zároveň se dost věnoval sportu a často chodil do divadel, muzeí a na výstavy. Od roku 1952 byl zaměstnán nejprve jako konturista a kolorista a později jako fázař a pomocný animátor ve filmovém studiu Bratři v triku vedeném Jiřím Trnkou. Mezi lety 1953 až 1955 následovala vojenská služba, po které se přestěhoval do ateliéru v Nerudově ulici na Malé Straně a opět se vrátil do studia, kde pracoval až do roku 1959. V tomto období značně cestoval a navštívil velkou část východní Evropy, kam bylo dovoleno vyjet. Současně také experimentoval s nejrůznějšími výtvarnými technikami, včetně xylografie, která ho pak provázela po zbytek života. Štěpánu Zavřelovi se již delší dobu kvůli tehdejší politické a kulturní nesvobodě v hlavě rodila idea útěku z vlasti. Ta nabyla podoby v červnu roku 1959. Přemluvil kamaráda Milana Klikara, společně koupili kameru Paillard 16 cm a přihlásili se na 14denní zájezd do Albánie s oddílem horolezců. V plánu měli utéct do Řecka, ovšem po přezkoumání situace na pečlivě střežených hranicích byli nuceni plány změnit. Další možn...

Sandy Zervas

Růžena Žižková

Narozena 9. 7. 1918 v Ivančicích. Učitelka, básnířka.

Rudolf Žáček

Prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. je český historik, rektor Slezské univerzity v Opavě, zabývající se především dějinami Slezska. Po absolvování SVVŠ v Ostravě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci . Po studiu pracoval až do roku 1989 jako historik v Okresním vlastivědném muzeu ve Frýdku-Místku. V roce 1989 přešel do Slezského ústavu ČSAV a roku 1991 se stal jeho ředitelem. Poté, co se Slezský ústav stal součástí Slezského zemského muzea, byl jmenován zástupcem ředitele muzea. Od roku 1991 také vyučuje na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. V roce 2001 byl zvolen prorektorem pro studijní a sociální záležitosti a v roce 2007 rektorem Slezské univerzity. Dne 24. června 2011 jej prezident Václav Klaus jmenoval profesorem.

Roman Zuzák

Doc. Ing. Roman Zuzák, Ph.D. Absolvoval v roce 1970 Fakultu výrobně ekonomickou VŠE Praha a v roce 1978 čtyřsemestrový postgraduální kurs na Fakultě řízení na stejné univerzitě. Do začátku 90. let pracoval převážně ve vedoucích pozicích v ekonomické oblasti, např. byl vedoucím ekonomického útvaru Papírny Vrané n. Vlt., provozního útvaru Fakultní nemocnice Motol a finančního útvaru v Čs. rozhlase. Od roku 1991 se zaměřil převážně na poradenskou činnost a působil např. v Československé obchodní a průmyslové komoře, Fixit, s. r. o., TES Praha, a. s. a Sindat ČS Consulting, a. s. V roce 1998 po rozhodnutí naplno se věnovat pedagogické činnosti přešel na katedru řízení Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V roce 2003 dokončil na fakultě doktorské studium a v roce 2005 se habilitoval v oboru Management. V současné době je prorektorem Vysoké školy aplikované psychologie a spolupracuje s dalšími univerzitami a vysokými školami a přednáší i pro pracovníky z praxe. Ve své odborné a vědecké činnosti se zaměřuje především na krizové a strategické řízení podniku. Autor je členem vědecké a akademické rady, redakční rady vědeckého časopisu., dlouholetým členem hodnotící komise prestižní soutěže Manažer roku. Jeho odborná činnost byla oceněna zápisem do publikace Who´s Who in the World 2010 a je uveden v databázi Who´s Who in Business Academia. Je autorem a spoluautorem řady monografií, odborných publikací a skript, publikoval více než sto vědeckých a odborných článků a příspěvků na vědeckých a odborných konferencích včetně v zahraničí a má řadu pozitivních ohlasů na publikace a citací i ze zahraničí . Spolupracoval na řešení několika grantů a mezinárodních projektů. Autorovy publikace jsou využívány pro výuku na mnoha ekonomických fakultách v České republice a Slovenské republice. Je zván na přednášky pro manažery a odbornou veřejnost.  ...

Petr Zuman

Narozen 13. 1. 1926 v Praze, zemřel 24. 6. 2021. Profesor., RNDr., DrSc., D.Sc., D.hon., fyzikální chemik, vědecký pracovník Polarografického ústavu ČSAV , vedoucí oddělení organické polarografie tamtéž , od roku 1966 žil v emigraci;působil jako vysokoškolský učitel na University of Birmingham a na Clarkson University ; věnoval se polarografii, elektrochemii organických látek, elektroanalytické a fyzikální organické chemii.

Petr Živný

PhDr. Petr Živný, Th.D , římskokatolický kněz, psycholog, psychoterapeut a sexuolog, autor publikace o grafologii. Působí převážně v Itálii.