Všichni Autoři a témata

František Vančura (3)

Spoluautor středoškolské učebnice pro prodavače hodin a klenotů.

Regina Brett (1)

Americká novinářka a rozhlasová moderátorka. Autorka průvodce pro šťastný život.

Petr Našic (1)

Narozen 29. 1. 1964 v Praze, zemřel 25. 1. 2022 tamtéž. Divadelní a filmový fotograf, manažer Divadla pod Palmovkou a vysokoškolský pedagog. Autor snímků z filmu Amadeus a dvorní fotograf režiséra Emira Kusturici.

Ma-Fa (1)

Marie Fantová byla česká novinářka a překladatelka z angličtiny. Svá díla uveřejňovala pod pseudonymem Ma-Fa. Narodila se v rodině architekta Josefa Fanty. Její sestrou byla další překladatelka z angličtiny Eva Horlivá . Psala sloupky a fejetony pro Lidové noviny . Byla přítelkyní Mileny Jesenské a s Janem Masarykem údajně udržovala milenecký poměr. spolu s dalšími autory: Přeložila do češtiny mimo jiné díla těchto autorů: Willa Siebert Cather, Peter Cheyney, Agatha Christie, Rose Macaulay, André Maurois, Beverley Nichols, Robert Louis Stevenson, Evelyn Waugh a další.

Lída Klimešová (1)

Beletristka.

Karel Weiss (1)

Karel Weis, také Weiss, pseudonym Celestin Nožička, byl český hudební skladatel, sběratel lidových písní a folklorista. Narodil se v Praze v rodině kováře. Studoval na Pražské konzervatoři, zpočátku lesní roh, pak housle. Po čtyřech letech studia byl vyloučen, přešel na varhanickou školu – studoval teorii u Františka Skuherského. Studia ukončil v roce 1881. Nejprve působil jako varhaník kostela sv.Štěpána a současně jako kapelník a sbormistr Maiselovy synagogy a pak vystřídal řadu hudebnických zaměstnání včetně působení v Národním divadle jako houslista . V letech 1886-1887 byl kapelníkem Národního divadla v Brně, jednu sezónu působil i v Bautzenu . Jeho skladatelské umění mu vyneslo několikaleté rakouské státní stipendium. Byl jedním z mála českých skladatelů, který neměl existenční problémy – kromě českého publika psal i pro publikum německé . V roce 1934 byl zvolen řádným členem České akademie . V roce 1900 vstoupil do manželství s Marií Šístkovou , se kterou měl pak čtyři syny . Rodina bydlela na pražském Smíchově, dnešním Janáčkově nábřeži. Byl pochován na pražském hřbitově na Malvazinkách. Jeho hlavním hudebním oborem byla kompozice. Vedle řady oper a operet napsal kantátu Triumfátor . Psal i hudbu baletní a filmovou. Je autorem i jediné symfonie c moll. Opery a operety Jeho nejznámějším a nejvýznamnějším dílem se stalo souborné velké vydání lidových písní Český jih a Šumava v lidové písni, monumentální patnáctisvazkové dílo, které je výsledkem jeho skoro padesátileté sběratelské a konzervační práce. Vycházelo postupně od roku 1928. Pod názvem Rozmarné příhody sepsal své vzpomínky (vydal Josef R. Vilímek, Praha, 1926, ilustroval A. L. Salač. Do Národní politiky přispíval svými fejetony. Pamětní síň má, jako sběratel jihočeských písní, v Blatském muzeu ve Veselí nad Lužnicí. Budova muzea ve Veselí nad Lužnicí je pojmenováno po ...

Walter Bonatti (1)

Walter Bonatti byl italský horolezec, horský vůdce, cestovatel, novinář a spisovatel, průkopník skalního, kombinovaného, zimního a sólového lezení a skialpinismu. V 18 letech přelezl severní stěnu Grandes Jorasses . Dále uskutečnil prvovýstup východní stěnou na známou skalní jehlu Grand Capucin , 1. zimní výstup Cassinovou cestou na Cimu Ovest , sólový prvovýstup na Petit Dru - Bonattiho pilíř , roku 1958 s Carlo Maurim prvovýstup na Gasherbrum IV severovýchodním hřebenem. Šedesátišestidenní skialpinistický přechod Alp od Mt. Caninu po Přímořské Alpy dlouhý 1795 kilometrů. Roku 1965 první zimní sólovýstup na Matterhorn severní stěnou. Napsal knihu s názvem Hory mého života , další jeho knihou je Velké dny na vrcholu. Dále napsal řadu cestopisných knih. Obdržel mimo jiné ocenění Legion d´Honneur za záchranu dvou spolulezců při nehodě v Alpách. Roku 2009 se stal prvním horolezcem, který obdržel cenu Piolet d'Or za celoživotní přínos horolezectví. V roce 1954 se stal Bonatti členem italské expedice, která měla za cíl zdolání druhé nejvyšší hory světa K2 . Ačkoliv byl Bonatti nejsilnějším členem výpravy, její vůdce Ardito Desio vybral pro vrcholový pokus již téměř čtyřicetiletého veterána Achille Compagnoniho a Lina Lacedelliho. Bonatti a výškový nosič Amir Mehdi měli pouze vynést kyslíkové lahve do vrcholového tábora. Na domluvené místo v 8100 metrech se dostali až za stmívání, tábor zde však nenašli. Oba začali na své společníky volat načež z vyšších partií hory odpověděl Compagnoni, aby nechali lahve na místě a sestoupili. Bonatti se mu snažil vysvětlit, že po tmě nepřipadá sestup v úvahu, Compagnoni ani Lacadelli se už neozvali. Nakonec se s Mehdim rozhodli přečkat na místě noc bez stanu a za svítání sestoupit. Mehdy následkem tohoto nouzového bivaku silně omrzl a přišel o prsty na nohou. Compagnoni a Lacadelli nakonec použili k...

Herbjørg Wassmo (1)

Norská autorka. Než vydala svou první knížku, pracovala jako učielka v severním Norsku. Její prvotina byla sbírka básní "Vingeslag" . Jejím největším úspěchem byla první novela "Huset med den blinde glassveranda" - "Dům se slepou prosklenou verandou." vydaná v roce 1981.

Květoslav Kumštýř (1)

Publikace z oboru rostlinná výroba.

Zdeněk Klouček (1)

Vladimir Bartol (1)

Vladimir Bartol byl slovinský spisovatel, dramatik, esejista a publicista. Jeho nejznámější dílem je kniha Alamut, která vyšla v roce 1938 a od té doby byla přeložena do několika cizích jazyků. Narodil se jako třetí dítě v městské rodině otci Gregou Bartolovi, poštovnímu zaměstnanci, a Marici Bartol-Nadliškové, která byla povoláním učitelka, ale také se zabývala psaním. Rodiče mu poskytli výborné vzdělání, protože matka ho seznámila s malováním, zatímco mu otec vysvětloval biologii. Ve své autobiografii se popsal jako přehnaně vnímavé dítě, které se sám sobě zdálo jako jiné dítě s bohatou představivostí. Zajímal se o různé věci, nejradši měl biologii, fyziologii, psychologii, umění a samozřejmě literaturu a také divadlo. Jako znalec také sbíral a zkoumal motýly. Navštěvoval školu v Terstu a dokončil ji v Lublani. Poté se zapsal na univerzitu a studoval biologii a filozofii. Nadchnul se zvláště dílem Sigmunda Freuda. Studium úspěšně ukončil roku 1925 a pokračoval ve studiu na Sorboně v Paříži v letech 1926–1927. V roce 1928 sloužil v armádě v Petrovaradinu v Srbsku. Od roku 1933 do 1934 bydlel v Bělehradu, kde řídil noviny. Poté se vrátil do Lublaně, kde žil jako svobodný umělec do roku 1941. Po druhé světové válce nejprve pracoval jako tajemník Slovinského národního divadla v Lublani, poté odjel zpět do Terstu, kde se živil jako kulturní pracovník. V roce 1956 se vrátil zpět do Slovinska, zde se stal zaměstnancem Slovinské akademie věd a umění . V této organizaci pracoval až do své smrti 12. září 1967. V dílech můžeme vidět vliv Friedricha Nietzscheho, kromě něj také expresionismu a psychoanalýzy. Proto v jeho dílech sledujeme psychologické a filosofické idey, které nejvíce mluví o vůli, síle, pravdě a zklamání, manipulaci s lidmi a poznání kosmolitního, intelektuálního principu. Protože psal za doby sociálního realismu, jeho t...

Antonie Hofmanová (1)

Antonie Hofmanová – Tonička byla česká katechetka, členka sekulárního františkánského řádu, katolická disidentka a politická vězeňkyně komunistického režimu v Československu. Za komunistického režimu vězněna za propagaci jocismu. Odsouzena v 50. letech na šest let, ve vězení strávila dva a půl roku ve Svatém Janu pod Skalou. Po propuštění vykonávala několik let pomocné práce v jilemnické nemocnici. Poté zakotvila v dětské ozdravovně v Jánských Lázních.

Richard Nicolaus von Coudenhove-Kalergi (1)

Narozen 16.11.1894 Tokio , zemřel 27.2.1972 Schruns . Doktor filozofie, spisovatel, rakouský politik a sociolog, 1923 založil Panevropskou unii, působil v USA, Švýcarsku.

Marie Filipínová (1)

Herma Kennel (1)

Herma Kennel je německá spisovatelka a ilustrátorka. Román popisuje dění v době 2. světové války v obci Kamenná a v Dobroníně. V knize se objevila i zmínka o masové vraždě Němců na louce Budínka nedaleko Dobronína v květnu roku 1945.

R. A Hope (1)

Bohdan Hryniewicz (1)

Roku 1939 žil ve Vilnu, zažil ruskou okupaci v září 1939, litevskou anexi 28.10. 1939 - 17.6. 1940, návrat sovětské okupace 17. 6. 1940 - 22. 6. 1941 a následující německou okupaci. V září 1943 se rodina přestěhovala do Varšavy, kde se spolu se starším bratrem přihlásil do ilegálního skautského hnutí. V srpnu 1944 se zapojil do povstání, sloužil jako spojka v útočném praporu „Nałęcz“. Jeho bratr byl v bojích těžce raněný a zemřel. Po kapitulaci povstání se spolu s matkou ukrývali ve vesnici poblíž Krakova. Po osvobození se v lednu 1945 pokusili vrátit do Varšavy, po několika dnech pobytu se vrátili do Krakova. S koncem války se setkali s otcem. Obdržel několik válečných vyznamenání. V Polsku panovalo velmi napjaté politické klima a proto na Vánoce 1946 s matkou přešli hranice do okupovaného Německa a již v červenci 1947 byli v polském táboře v Anglii. Zde Bohdan vystudoval Polskou chlapeckou akademii Mikuláše Koperníka a získal maturitní vysvědčení. V Anglii začal studovat vysokou školu. V té době Kongres Spojených států odhlasoval zákon, který povoloval polským vojákům, kteří sloužili za druhé světové války pod vedením spojenců a byli demobilizováni v Británii, aby se přistěhovali se svými rodinami. Protože tyto požadavky splňoval, požádal o vstupní víza, a v prosinci 1950 dopluli do přístavu v New Yorku. Zde pokračoval ve studiu, získal titul bakaláře přírodních věd. Pracoval jako stavební inženýr, v roce 1955 založil v Massachusetts se společníky designovou společnost. V roce 1961 se odstěhoval do San Juan na Portotiko a založil si tam vlastní stavební firmu. V roce 1962 se po šestnácti letech setkal se svým otcem, který za ním přijel. Poprvé se do Polska podíval v roce 1965, už jako americký občan. Opustil Portoriko a v květnu 1966 se přestěhoval s rodinou do Stockholmu, kde pracoval a cestoval po Evropě jako poradce firmy Elektrolux. V roce 1971 se vrátil na Portoriko, kde založil novou stavební společnost a podnikal až do roku 1982. Stal se pak ředitelem ve...

Jaroslav Bažant (1)

Viliam Ruža (1)

Slovenský strojírenský inženýr, autor učebnic z oboru sváření materiálů.

Ivan Škoda (1)

Publikace o automobilech.

Růžena Záborská (1)

Abraham Skorka (1)

Abraham Skorka je argentinský rektor Latinskoamerické rabínské školy v Buenos Aires, kde je zároveň profesorem biblické a rabínské literatury. V témže městě, na Universidad del Salvador, je čestným profesorem židovského náboženského práva . Skorka, původní profesí biofyzik, je rovněž rabínem židovské komunity Benei Tikva. Kromě vědeckých prací z oboru biofyziky Skorka publikoval také četné články, jejichž tématem je výzkum bible a talmudu. V roce 1979 získal doktorský titul z chemie na univerzitě v Buenos Aires. Roku 2010 mu argentinská Katolická univerzita udělila čestný akademický titul dr. h. c. Stal se tak prvním rabínem v historii Latinské Ameriky, kterému se této pocty od katolické univerzity dostalo. Skorka vedl řadu mezináboženských rozhovorů s někdejším arcibiskupem Buenos Aires Jorgem Mariem Bergogliem, který se později stal papežem Františkem. Hovořili spolu mj. o Bohu, fundamentalismu, ateismu, celibátu, homosexualitě, ale také holokaustu nebo smrti. Jejich dialogy nakonec vyšly knižně pod titulem O nebi a zemi . František podle Skorky čelí velmi ostré kritice z řad lidí, kterým se nelíbí „papež bez červených bot“. Jeho samotného s papežem pojí dlouholeté přátelství a je přesvědčen, že František je „nejlepším přítelem, jakého židé kdy ve Vatikánu měli". Skorka doufal, že pokud papež pojede do Izraele, bude jej moci doprovodit. Přál si, aby se společně pomodlili na nejposvátnějších místech u Zdi nářků a v Betlémě – aby ukázali, „že to je možné". V květnu 2014 se mu tato přání splnila: s muslimským duchovním Omarem Abboudem byli při papežově cestě na Blízký Východ součástí jeho delegace, a přitom prvními příslušníky jiného vyznání....

Ludvík de Rougemont (1)

Alf. Pears (1)

Otto (1)

Ota Ulč je český exilový spisovatel. Vystudoval práva na Karlově univerzitě, na vojně pak byl přidělen k PTP, v roce 1959 emigroval berlínským metrem z východního do západního Berlína, tehdy ještě zdí nerozdělených, a do USA. Tam vystudoval politologii na Kolumbijské universitě v New Yorku. Dnes žije v Binghamtonu, NY, kde učil na univerzitě předmět Comparative Governments. Jeho knihy vycházely v nakladatelství Škvoreckých Sixty-Eight Publishers v Torontu, po roce 1989 vydal kolem dvou desítek knih v České republice. Jeho články se objevují v českém tisku a v internetových publikacích, jako zejména Neviditelný pes ale i Britské listy, a dalších , Zvědavec a dalších). S ženou Priscillou mají syna Otu, který je „z jedné čtvrtiny Číňan a z jedné Švýcar po Priscilliných rodičích, z další čtvrtiny Němec po Otově mamince, a konečně z jedné čtvrtiny Čech po Otově tatíkovi“, jak poznamenává Josef Škvorecký.

Jan Chrtek (1)

Regionální historik a publicista.

Milton Hatoum (1)

Milton Assi Hatoum je brazilský překladatel, profesor a spisovatel píšící portugalsky.Jeho knihy se prodaly už ve více jak 200 000 výtiscích a byly přeloženy do řady jazyků, jako například italštiny, angličtiny, španělštiny nebo češtiny. Po studiích v hlavním městě Brasília se přestěhoval do města São Paulo, kde působil na Universidade de São Paulo. Milton v současnosti působí ve městě Manaus, kde přednáší francouzský jazyk a literaturu na Universidade Federal do Amazonas.

Karel Kavrda (1)

Spoluautor atlasu lokomotiv.

Květa Dobrovolná (1)

D. J Heinrich (1)

Pseudonym autorů Dori Watry a Kevina Steina, který použili pro spolupráci na trilogii Penhaligon ze světa Dungeons & Dragons.

Kirill Semenovič Moskalenko (1)

Sovětský vojenský a státní činitel; maršál Sovětského svazu . Účastnil se občanské války 1918-20; jeden z hlavních velitelů v sovětsko-finské válce 1939-40.

Josef Rotter (1)

Fotograf.

Miroslav Kolka (1)

Narozen 4. 4. 1976 v Mladé Boleslavi. Mgr., památkář, historik, zaměřený na historii technických a venkovských staveb.

František Gabriel (1)

Narozen 3. 5. 1901 v Praze, zemřel 19. 1. 1975 tamtéž. Historik, demograf a středoškolský profesor. Autor literatury o Podkarpatské Rusi a literárněhistorických prací.

Pavel Zahradník (1)

Elektroinženýr, publikace v oborech elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, obecná matematika, počítačový hardware a software, teorie a systémy řízení.

Petr Luniaczek (1)

Narozen 25. 7. 1942 v Brně, zemřel 8. 3. 2022. Mgr., šachista a trenér šachu, amatérský fotograf, autor turistických průvodců a článků s regionální tematikou .

Ženi Kostadinova (1)

Bulharská publicistka.

Vladimír Zátka (1)

Práce z oblasti analytické chemie.

Vlastimil Homolka (1)

Autor, odborník na digitalizaci byl v 80. letech minulého století pověřen vývojem a organizací strojovým zpracováním dat a ve vnitřním obchodě zavést počítače a matemaztizaci řízení. Při této příležitosti se věnoval historii obchodu od nejsterších časů až po současnost.

Hermann Michael Stellmann (1)

Studoval medicínu ve Freiburgu, Curychu a Mnichově. Po absolutoriu pracoval dva roky v oboru chirurgie a dětské chirurgie, potom se zaměřil na odborné studium dětských nemocí. Od roku 1960 se specializoval na dětskou homeopatickou a antroposofickou práci až do roku 1990 v Mnichově, později v menším rozsahu v Bad Aiblingu.

Benjamin Creme (1)

Benjamin Creme byl britský esoterik, spisovatel, umělec a vydavatel časopisu Share International. Prohlašuje, že různá proroctví, vypovídající o opětovném příchodu Krista, se uskuteční ve formě objevení se tzv. Učitele světa Maitréji. Maitréja je jméno, kterým buddhisté nazývají příštího Buddhu. Creme ovšem tvrdí, že Maitréja je učitelem pro všechna náboženství, která ho tím či oním způsobem očekávají v různých podobách a pod různými jmény. Podle Crema je možno Maitréju ztotožnit se jmény jako Kristus, imám Mahdí, Krišna, Kalki, Mesiáš. Tvrdí také, že Maitréja je takzvaným „avatárem pro věk Vodnáře“. Benjamin Creme se narodil ve skotském Glasgow. Studoval umění a již v mládí se stal uznávaným malířem modernistického stylu. Spolupracoval a přátelil se s mnoha vůdčími postavami soudobého britského umění. Své práce vystavoval v mnoha prestižních galeriích. V letech 1957 až 1959 byl členem Společnosti Aetherius , kterou opustil kvůli názorovým rozporům. Creme studoval některé z aspektů esoterní filosofie a obzvláště jej zajímalo učení, které koncem 19. století zpřístupnila Helena Petrovna Blavatská a její Theosofická společnost, na které později navazuje učení Alice A. Baileyové. Tyto nauky jej postupně dovedly k víře v existenci Mistrů moudrosti ― skupiny dokonalých jedinců, kteří mají být správci božského plánu vývoje pro tuto planetu. V roce 1959 oznámil, že byl – ke svému velkému překvapení – sám kontaktován jedním z těchto Mistrů, jehož identitu ovšem dodnes tají na žádost této bytosti. Kromě jiného mu Mistr sdělil, že Učitel světa Maitréja ― Mistr všech Mistrů ― by se do dvaceti následujících let měl vrátit na Zem a že on, , by při této události měl hrát určitou roli, pokud ji bude ochoten přijmout. Další informace z jeho díla odkazují na to, že Maitréja údajně sestoupil ze svého pradávného sídla v Himálaji a přiletěl do Londýna jako civil...

Ctibor Dolenský (1)

Autor publikací o domácím knihařství a tvorbě vlastních knižních vazeb.

Constantin Kilian (1)

Německý spisovatel,dramatik a režisér.

Jan Hanák (1)

Ing. Ján Hanák vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě. Zde, na Katedře aplikované informatiky Fakulty hospodářské informatiky , působí jako vysokoškolský pedagog. Přednáší a vede semináře týkající se programování a vývoje softwaru v programovacích jazycích C, C++ a C#. Kromě zmíněné trojice jazyků se k jeho oblíbeným programovacím prostředkům řadí také Visual Basic a C++/CLI. Aktivně vynalézá nové postupy tvorby softwaru, který bude pomáhat nejenom studentům, nýbrž také široké veřejnosti. Je nadšeným autorem odborné počítačové literatury.

Karol Kuťka (1)

Narozen 12.2.1951 v Topoľčiankách. Slovenský japanista, literát, historik, překladatel. Věnuje se moderní japonské literatuře a dějinám. Publikace z oboru, překlady.

Štefan Neuschl (1)

Slovenský autor prací z oboru řídících strojů a kybernetiky.

Milan Jakl (2)

Spoluautor publikace z oboru elektrotechniky.

Hermann Reinboth (1)

Autor publikace o magnetických materiálech.

Franz Wendelmuth (1)

**Franz Peter Wendelmuth* byl populární autor detektivních románů. Psal také pod pseudonymy: Peter Schnee a Franz Zimmer – Wendelmuth.

Grigorij Matvejevič Lin'kov (1)

Ruský vojenský důstojník, autor vzpomínkové knihy.

Anthony Marks (1)

Spoluautor literární adaptace.

Graham Tingay (1)

Jiří Neumann (1)

RNDr. Jiří Neumann je český politik a ředitel střední školy, od listopadu 2012 do listopadu 2013 místopředseda strany LIDEM, později člen KOA a od roku 2014 zastupitel města Karlovy Vary. Po studiu se krátce věnoval učitelské profesi a od roku 1997 pracuje jako ředitel Střední školy stravování a služeb v Karlových Varech. Má dva syny. Do politiky vstoupil v roce 2012, kdy se stal členem strany LIDEM . V listopadu 2012 byl na ustavujícím sjezdu strany LIDEM zvolen jejím místopředsedou. Funkci zastával do dalšího sjezdu strany v listopadu 2013, kdy už na tuto pozici nekandidoval. V únoru 2013 se Jiří Neumann stal členem dozorčí rady podniku Čepro, což vyvolalo kritiku, protože nebylo jasné, jakou má pro práci v dozorčí radě kvalifikaci. Později ze strany LIDEM vystoupil a stal se členem Karlovarské občanské alternativy. Za tuto stranu byl v komunálních volbách v roce 2014 zvolen zastupitelem města Karlovy Vary. Působí rovněž jako člen Komise lázeňství a cestovního ruchu a jako člen správní rady společnosti Infocentrum města Karlovy Vary o.p.s. Dne 6. září 2016 byl zvolen radním města Karlovy Vary.

Zdeněk Lucký (1)

Narozen 30. 3. 1925 ve Valticích, zemřel v srpnu 2011. Prof., MVDr., CSc., práce v oboru nemocí ryb, včel a akvaristiky.

Jindřich Čítek (1)

Narozen 1959. Doc., Ing., CSc., vědecký pracovník, vyskoškolský učitel působící na Katedře genetiky, šlechtění a výživy zvířat na ZF JU v Č. Budějovicích, autor publikací z oboru.

Emanuel Vokoun (1)

Autor publikací z oblasti rybníkářství.

Magdalena Karelová (1)

František Kocman (1)

Narozen 1970. Ing., autor příruček o historických a archeologických památkách.

Petr Jenč (1)

Narozen 6.5.1976 v Mostě. Archeolog, specialista na speleoarcheologii, práce z oboru.

František Konůpka (1)

Autor publikací z oboru zemědělství, zejména o pěstování vinné révy. Činný v letech 1942-1956.