Výpis všech autorů

Miroslav Žák

Miroslav Žák je Publicista, IT odborník, šéfredaktor a vydavatel obnoveného vzdělávacího portálu Vhled. V době komunistického režimu pracoval v oblasti informačních technologií. Začátkem devadesátých let působil jako samostatný redaktor Vzdělávací redakce Českého rozhlasu. Během 90. let vytvořil řadu zajímavých vzdělávacích pořadů pro Český rozhlas a scénářů k dokumentům České televize. Učil také na základní i střední škole . Napsal dvě knihy „Tajemství Turínského plátna“, která vyšla několikrát . V nakladatelství Grada v edici „Začínáme programovat“ vyšla roku 2002 jeho kniha XML – podrobný průvodce začínajícího uživatele. Před odchodem do důchodu pracoval jako specialista pro PR v Národním institutu dětí a mládeže MŠMT. Po jeho sloučení s Národním institutem pro další vzdělávání spolupracoval s touto institucí ještě nějakou dobu jako externista. V roce 2014 a 2015 dokončil dvě další knihy, které na své vydání teprve čekají. První z nich jsou literární apokryfy . Druhá kniha nazvaná „Sedmero pohádek pro děti“ vyjde v roce 2017 na podzim v nakladatelství Albatros. Jedná se o sedm původních pohádek klasického charakteru. V roce 2016 byla dokončena další kniha, nazvaná pracovně „Zázraky se také dějí“. Jde o deset povídek ze současnosti, která se snaží čtenáře přesvědčit, že i v současné době se dějí zázraky. To, že je nevidíme, je naše chyba. Neumíme se správně dívat. Kromě toho má autor již léta svůj blog na serveru Aktuálně.cz, kam občas píše na téma všeobecně politické, ale i vzdělávací. Občas přispívá i do Kulturních novin, které vycházejí na Moravě, na téma věda a vzdělávání . Je také šéfredaktorem a vydavatelem obnoveného vzdělávacího portálu Vhled , který připravuje sám i po stránce technické, proto vychází spíše jako občasník....

Mariana Zapata

Mariana Zapata je bestsellerovou autorkou New York Times a USA Today a v roce 2016 dosáhla 7. místa na žebříčku nejprodávanějších autorů na Amazonu. Její knížky jsou plné romantiky, ale také ostrého humoru a silných slov. Své první literární pokusy spáchala už v dětství a na internetu dodnes někde existuje stránka s její boy band fanfiction. Žije v malém městečku Pagosa Springs v Coloradu se svým manželem a nejlepším přítelem Chrisem Letchfordem a jejich dvěma dogami, Dorianem a Kaiserem. Když nepředstírá, že píše, čte si sci-fi, steam punk nebo historické romance.

Josef Žemla

Narozen 5. 5. 1884 v Byšicích u Mělníka, zemřel 19. 2. 1954 v Novém Městě nad Metují. Učitel, básník, povídkář, autor pohádek a loutkových her pro děti, autor kulturně-historických publikací, překladatel z angličtiny a němčiny, hudební skladatel.

Timothy Zahn

Timothy Zahn je americký spisovatel science fiction, jeho nejznámějším dílem je trojice románů o velkoadmirálu Thrawnovi, odehrávající se ve vesmíru Star Wars několik let po Návratu Jediho. Narodil se v Chicagu v roce 1951. Na Michiganské státní univerzitě získal v roce 1973 bakalářský titul z fyziky. Další akademický titul – magisterský – získal opět z fyziky v roce 1975 na University of Illinois. V témže roce se začal věnovat psaní science fiction. Je ženatý, jeho manželka Anna s ním žije v Oregonu. Roku 1984 získal Cenu Hugo za novelu Kaskádový bod.

Štelbaská Zuzana

Miloš Zavadil

Učebnice angličtiny, překlad z angličtiny.

Ľudo Zúbek

autor historických životopisných próz, literatúry faktu a rozhlasových hier, publicista, prekladateľ PS: Pri svojej tvorbe používal pseudonymy: Vladimír Malina; Ľ. Z.; M. V.; V. H.; Z.; zk * 12.07.1907 Malacky † 23.06.1969 Bratislava Vzdelanie: 1913 - 1918 ľudová škola, Malacky 1918 - 1921 meštianska škola, Malacky 1921 - 1925 obchodná akadémia, Bratislava Životopis: Ľudo Zúbek pochádzal z murárskej rodiny. Prvú literárnu prácu uverejnil po skončení štúdií. Črtami, fejtónmi, poviedkami, novelami a reportážami prispieval do Slovenských pohľadov, Elánu, Národných novín a pod. Pod pseudonymom Vladimír Malina uverejňoval recenzie a kritiky o nových prozaických knihách, ale najmä o rozhlasových reláciách a programoch a o divadelných hrách. Počas pôsobenia v rozhlase písal prednášky, fejtóny, reportáže, cestopisné causerie a pásma, poviedky, rozhlasové scénky a hry. Teoreticko-kritickou činnosťou sa pričinil o rozvoj slovenskej rozhlasovej hry pre dospelých. Prejavil zmysel pre vyjadrenie historických udalostí a charakteristiku doby. Krátkymi prózami a informatívnymi staťami o literatúre prispieval do dennej tlače. Jeho skutočný prínos spočíva v orientácii na žáner historického románu a na žáner umelecko-náučnej prózy s kultúrnohistorickým zameraním. Jeho historické romány boli preložené do češtiny, ruštiny, poľštiny, nemčiny a maďarčiny. Prekladal najmä prózu a literatúru faktu z češtiny a maďarčiny . Pôsobenie: 1925 - 1931 bankový úradník, Bratislava, Malacky, Skalica, Zohor, Hlohovec, Piešťany 1932 - 1946 tajomník literárneho oddelenia, potom dramaturg, vedúci slovesného programu, šéfredaktor časopisu Slovenský rozhlas , Slovenský rozhlas, Bratislava 1946 - 1947 vedúci propagačného a publikačného odboru Povereníctva informácií 1947 - 1956 vedúci redaktor vo vydavateľstve Tatran Od 1957 spisovateľ z povolania Ocenenia: 1967 titul Zaslúžilý umelec 1966 Cena ...

Ladislav Zibura

Ladislav Zibura je český cestovatel, spisovatel, novinář a copywriter. Na Univerzitě Karlově absolvoval obor mediální studia, poté začal studovat žurnalistiku a hospodářskou politiku na Masarykově univerzitě . Působil v Českém rozhlase. Pracuje jako copywriter. Věnuje se pěším poutím, v roce 2011 šel pouť do Santiaga de Compostela, o rok později z Českých Budějovic do Říma. Na kole absolvoval cestu k Baltskému moři a zpět. V roce 2014 cestoval převážně pešky z tureckého Pınarhisaru do Jeruzaléma, při své cestě využil jak trajektu přes Marmarské moře, tak i letecké dopravy z Turecka do Izraele, svou cestu pak zdokumentoval v knize 40 dní pěšky do Jeruzaléma, která je stylizována jako pěší poutnický cestopis. V dubnu 2015 začal pořádat projekce o svých zážitcích z cest. V září 2015 se účastnil soutěžního pořadu AZ-kvíz, kde svou recesistickou strategií upoutal pozornost diváků i médií. Po ukončení studií v roce 2016 se vrátil k cestování a květen, červen, červenec strávil poznáváním Nepálu a Číny. Už na cestě začal psát druhou knihu s příznačným názvem Pěšky mezi buddhisty a komunisty. Kniha vyšla v listopadu téhož roku. Souběžně zahájil sérii projekcí po celé republice. Dne 11. května 2017 se vydal na svou další cestu a to do Gruzie, odsud přes Arménii do Jerevanu. Na této pouti napsal svou třetí knihu Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii V srpnu roku 2018 se stal patronem známého kulturního festivalu Banát. Před komunálními volbami v roce 2018 do Zastupitelstva města České Budějovice podpořil hnutí Občané pro Budějovice .

Josef Zíma

Josef Zíma je český zpěvák a herec, známý svým přínosem hudebnímu a zábavnímu průmyslu v České republice. Narodil se 9. července 1932 v Praze, svou kariéru zahájil v 50. letech 20. století a rychle se stal populární osobností československé hudební scény. Zíma si díky svému hladkému hlasu a charismatickému vystupování na pódiu vydobyl místo mezi předními umělci své doby. Během své kariéry vydal řadu alb a singlů, na nichž předvedl svou všestrannost v různých žánrech, včetně popu, šansonu a lidové hudby.

Jiří Zapletal

Narozen 2.4.1929 v Holešově, zemřel 6.2. 2011. Herec, režisér, scénárista a manažer.

Jaroslav Zýka

Jaroslav Zýka byl český spisovatel žánru science fiction a profesor analytické chemie. Významný představitel české SF v 60. a 70. letech 20. století. Účastnil se schůzí sekce pro vědeckofantastickou literaturu při Svazu čs. spisovatelů vedené Josefem Nesvadbou, a právě Nesvadbovy povídky Zýkovy sbírky evokují. Zýkovy příspěvky lze nalézt též v antologiích Neviditelní zloději a Lidé ze souhvězdí Lva . V roce 1948 vystudoval chemii na Univerzitě Karlově, v letech 1953–70 byl vedoucím katedry analytické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, 1965–68 děkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Zabýval se výzkumem redoxních dějů pomocí elektroanalytických metod. Publikoval více než 300 publikací, např. dvoudílnou příručku Analytické metody , třetí díl monografie Chelates in Analytical Chemistry . Z popularizačních knih např. Prvky očima minulosti , Životní prostředí očima přírodovědce .

Jaroslav Zlámal

Narozen 26.1.1947 v Prostějově. Ing., ekonom, práce z oboru finanční nástroje a účetnictví pro různé obory.

Jan Zerzán

Před víc jak 30 lety se vyléčil z onkologického onemocnění pomocí stravy. Od té doby studuje nejrůznější dietologické směry u nás i v zahraničí. Vede mnoho let dietologickou poradnu pro lidi s nejrůznějšími chronickými nemocemi. Provádí testování individuálních potravinových zátěží.

Hana Zobačová

Mgr., speciální pedagožka, zaměřená na ranou péči o děti s poruchami autistického spektra.

Gabriela Zapolska

Gabriela Zapolska , rodu Korwin, vlastním jménem Maria Gabriela Korwin-Piotrowska, primo voto Śnieżko-Błocka, secundo voto Janowska, byla polská dramatička, spisovatelka a publicistka. Představitelka polského naturalismu. Psala komedie, satiry, dramata a romány. Narodila se ve vsi Podhajce ve Volyni ve statkářské rodině . Vzdělání nabývala doma a krátce v ústavu Sacré Coeur a také v soukromém Institutu Výchovně-Naučném ve Lvově. V roce 1876 se provdala za poručíka carské gardy, mladého statkáře ze Žmudě Konstanta Śnieżko-Błockého, rodu Leliwa, zakrátko však od manžela odešla . V roce 1882, po neshodě s rodinou a mužem, odešla k divadlu, hrála v Krakově, Lvově, Poznani a v různých kočovných spolcích. Pociťovala nechuť a později přímo nevraživost k mužům, ve kterých vždy viděla pouze strůjce všech neštěstí, která mohou ženu v životě potkat. Horlivě toužila zůstat herečkou a dostala se tak do různých kočovných amatérských spolků tehdejší Haliče, Kongresovky a také velkovévodství Poznaňského. Od roku 1879 se již herectví věnovala profesionálně, ale považovala se za umělecky nedoceněnou a byla v neustálém konfliktu s divadelním prostředím. V roce 1889 vycestovala do Paříže, aby si zlepšila své divadelní schopnosti a dosáhla většího uznání. Žila zde pět let a účinkovala ve slavných divadlech Théâtre Libre, A. Antoine'a a později v moderním Théâtre de l'Œuvre. Úspěchů však nedosáhla. Po návratu do vlasti se bezúspěšně snažila dostat se do varšavských divadel. Ještě jednou působila v kočovných divadlech, aby konečně dostala angažmá v Divadlo Juliusze Słowackého v Krakově, který řídil Tadeusz Pawlikowski, v němž si vydobyla úspěchy, ale stala se zároveň obětí ostré divadelní kritiky. Jako spisovatelka debutovala v roce 1883 pod pseudonymem Gabriela Zapolska...

František Zavřel

František Zavřel se narodil 1. listopadu 1885 v Trhové Kamenici, studoval na gymnáziu v Chrudimi a poté práva na PF UK v Praze. Od roku 1909 byl soudním koncipientem v Praze a v Chrudimi; v letech 1918–1931 byl úředníkem Ministerstva obchodu. Po svém prvním penzionování v roce 1931 si udělal advokátské zkoušky a několik let byl advokátem. Psal jak prózu, básně a dramata. Napsal více jak třicet divadelních her, z nichž většina byla uvedena na pražských divadelních scénách a komedie Dědečkem proti své vůli a Panna byly dokonce i zfilmovány. Jeho dílo bylo dokonce několikrát předmětem státní cenzury a kritiky poslanců v interpelacích . Následkem této aféry byl v roce 1931 předčasné penzionování. Byl žákem Maxe Reinhardta a blízkým spolupracovníkem Georga Fuchse. Ovlivnil i vývoj českého divadla prvními expresionistickými režiemi kterou ukončil inscenační stylu K. H. Hilara. Jeho expresionismus byl inspirován předčasnou smrtí femme fatale Milady Pakůrové a konfrontací této smrti s Bohem a křesťanstvím. František Zavřel mířil umělecky i kariérně vždy vysoko, psal sebechvalné dopisy ministrům a sám sebe považoval za nadčlověka v Nietzscheho pojetí tohoto slova, který je svým závistivým a podprůměrným okolím po celý život šikanován, a to umělecky i politicky. Veřejně odsuzoval směřování 1. republiky a spisovatele spojené se státní mocí, což se mu následně vracelo v kritikách jeho děl . Protektorát V roce 1941 byl na vlastní žádost Emanuelem Moravcem reaktivován, tj. opět povolán do služby na úřednické místo Ministerstva lidové osvěty, kam ale ani jednou nepřišel a po celou dobu až do roku 1944, kdy byl podruhé penzionován za obecně urážlivý a současně sebepochvalný dopis Emanueli Moravcovi napsaný pod pseudonyme...

David Jan Žák

David Jan Žák je český básník, spisovatel a novinář. V současnosti vyučuje výtvarnou výchovu a tvůrčí psaní na Česko-anglickém gymnáziu v Českých Budějovicích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity. Vystřídal řadu pracovních pozic, pracoval mimo jiné v Československém rozhlase , v Rádiu Faktor , v TV Nova a v Českém rozhlase .. V roce 2002 získal místo na středním odborném učilišti v Soběslavi, kde vyučoval 4 roky. V roce 2006 založil spolu s Jiřím Hájíčkem Českobudějovickou literární buňku, volné sdružení prozaiků a básníků. Žák se zpočátku věnoval hlavně poezii, kterou vydává ve sbírkách od roku 1991. První prozaické dílo, novela Axe Africa, vyšlo v roce 2006. V roce 2009 se na pultech objevuje krimithriller Ticho z prostředí Šumavy. V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Žák má zkušenosti i s řadou jiných uměleckých oborů, věnoval se dramatické činnosti, v semináři Film – video natočil v letech 1993 a 1994 i dva krátké hrané filmy. V roce 2009 pomohl odhalit vtip svého přítele Jana Cempírka, který zvítězil v soutěži Literární cena Knižního klubu, když svou knihu Bílej kůň, žlutej drak vydával za dílo 19leté Vietnamky Lan Pham Thi. Žákova kniha Ticho skončila v této soutěži na druhém místě. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 v obvodu č. 10 – Český Krumlov. Jeho kandidaturu podporovalo také hnutí STAN. Se ziskem 9,86 % hlasů skončil na 4. místě a do druhého kola nepostoupil. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 na kandidátce subjektu "PRO JIŽNÍ ČECHY" do Zastupitelstva Jihočeského kraje, ale neuspěl.

Zdeněk Žáček

Publikace z oboru potravinářství.

Václav Zykmund

Václav Zykmund byl český výtvarný kritik a teoretik, malíř, fotograf a grafik. Dále působil jako středoškolský a vysokoškolský pedagog, zakladatel literární edice Ra v Rakovníku a surrealistické Skupiny Ra v Brně. Absolvoval reálné gymnázium v Rakovníku a poté studoval deskriptivní geometrii a kreslení na Přírodovědecké fakultě UK a na ČVUT. V roce 1933 vstoupil do KSČ. Roku 1936 založil v Rakovníku literární edici Ra, kterou vydával Akademický studentský spolek. V letech 1937–1939 působil jako profesor kreslení na Ruském reformním gymnáziu v Mukačevu, 1939–1945 na reformním reálném gymnáziu v Brně-Králově poli. Od roku 1940 žil v Brně se svou první ženou Marií a dcerou Olgou. Od počátku války v letech 1940–1948 působil spolu s L. Kunderou, Z. Lorencem, O. Mizerou ad. v postsurrealistické skupině Ra, kterou inicioval. Roku 1948 byla skupina komunistickým režimem zakázána. Do té doby Zykmund vystavoval i v zahraničí, např. na na výstavách čs. moderního umění v Paříži, Bruselu, Antverpách, Luzernu. V letech 1945–1972 byl scenáristou, výtvarníkem a režisérem animovaného filmu v Brně a pedagogem JAMU. V letech 1960–1965 byl externím pedagogem Vysoké školy výtvarných umení v Bratislavě a zároveň do roku 1972 vedoucím Katedry výtvarné teorie a výchovy na Filozofické fakultě UP v Olomouci, od roku 1966 jako docent. Roku 1968 byl zakládajícím členem a členem výboru České společnosti pro estetiku při ČSAV. Byl členem Mezinárodní asociace výtvarných kritiků AICA, SVU Mánes, Bloku moravsko-slezských umělců v Brně, SVU Aleš, Skupiny Parabola, Sdružení Q a funkcionář SČSVU. V roce 1972 byl vyloučen z KSČ a byl mu udělen zákaz činnosti v oblasti kultury. Věnoval se pak intenzivně vlastní výtvarné tvorbě. Byl členem skupiny DOFO , což byla skupina předních olomouckých fotografů, založená roku 1958. Skupina zanikla roku 1967. Rané dílo Václava Zykmunda bylo ovlivněno Šímou, Picassem a surrealisty,...

Oldřich Zemek

Legionářský spisovatel. Narozen 30. 7. 1893 v obci Tupesy, debutoval roku 1913. Zajat u Baligrodu v roce 1915, vstoupil do čs. legií, v nichž působil v 5.stř.pl. do 17. dubna 1919. Autor více než 30 knih.

Michael Žantovský

Michael Žantovský je český překladatel z angličtiny, tlumočník, psycholog, publicista, spisovatel, textař, politik a diplomat, bývalý velvyslanec ČR ve Spojených státech amerických, Izraeli a ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Od září 2015 je ředitelem Knihovny Václava Havla. Žantovského rodiče byli literární historik a někdejší přednosta kulturně-politického oddělení na Ministerstvu informací a osvěty Jiří Žantovský a překladatelka z angličtiny Hana Žantovská . Starší sestra Irena , provdaná Murray, po srpnu 1968 emigrovala do Kanady a pracovala jako knihovnice, v letech 2004–13 ředitelka Britské architektonické knihovny Královského institutu britských architektů. Michael Žantovský v letech 1967–1973 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor psychologie, mezi lety 1968–1969 byl na studijním pobytu na McGill University v Montrealu. V letech 1973–1980 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém při bohnické léčebně, kde se zabýval psychologií motivace a sexuálního chování. V roce 1980 z výzkumného ústavu odešel a byl na volné noze jako překladatel, tlumočník, autor písňových textů a publicista, v letech 1988–1989 pracoval pro agenturu Reuters jako pražský dopisovatel. Je podruhé ženatý. S první ženou, novinářkou Kristinou Žantovskou, mají děti Ester a Jonáše . S druhou ženou, fotografkou Janou Nosekovou-Žantovskou, mají syna Davida a dceru Rebeku . V roce 1989 patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, fungoval také jako jeho tiskový mluvčí. V roce 1990 se stal tiskovým mluvčím a poradcem prezidenta České republiky Václava Havla. Od roku 1992 do roku 1997 působil jako velvyslanec České republiky ve Spojených státech amerických. V roce 1996 vst...

Maria Calasanz Ziesche

Maria Calasanz Ziesche SND, byla sestra Kongregace sester Notre Dame de Namur. Autorka životopisných románů, věnovaných zejména postavám z historie .

Jörg Zittlau

Narozen v Düsseldorfu, zde vystudoval na univerzitě sportovní lékařství, novinář a sportovní lékař, autor literatury faktu. Ve svých publikacích se specializuje na naturopatii, psychologii a výživu.

V Žák

Stefan Žeromski

Stefan Żeromski byl polský spisovatel a dramatik patřící do uměleckého hnutí Mladé Polsko. Často bývá nazýván "synem polské literatury" nebo "svědomím národa". Psal také pod literárními pseudonymy: Maurycy Zych, Józef Katerla a Stefan Iksmoreż. Stefan Żeromski se narodil ve zchudlé šlechtické rodině. Jeho otec Wincent nemohl jít při tzv. lednovém povstání bojovat, kvůli nemoci jeho ženy, zato vojáky materiálně podporoval v jejich boji proti ruské nadvládě. Żeromski navštěvoval školu v Kielcích, přestože bydlel ve Strawczynu. V roce 1874 studoval na kielském gymnáziu obor literatura. Matka mu zemřela v roce 1879 a otec v roce 1883. Roku 1886 onemocněl tuberkulózou. Kvůli tomuto onemocnění a kvůli finančním těžkostem studium na gymnáziu ukončil předčasně v roce 1886, aniž získal maturitu. V té době se setkal se socialistickými myšlenkami a účastnil se i agitační činnosti mezi dělníky. Živil se jako soukromý učitel. V roce 1892 pobýval Żeromski krátce v Curychu, Vídni, Praze i Krakově. V témže roce se Żeromski oženil. Odjel se ženou i jejími dcerami z prvního manželství do Švýcarska, kde pracoval jako knihovník v polském muzeu v Rapperswil. Tam napsal svůj román Syzyfowe prace. Ve Švýcarsku se setkal mimo jiné s Gabrielem Narutowiczem a Edwardem Abramowskim. Roku 1897 se Żeromski vrátil do Polska, kde až do roku 1904 pracoval také jako knihovník v Bibliotece Ordynacji Zamojskiej. V roce 1899 se mu narodil syn Adam. V roce 1904 se Żeromski přestěhoval do Zakopaneho a věnoval se pouze literatuře. Od roku 1905 se Żeromski angažoval v různých socialistických organizacích a inicioval vzdělávací kursy pro dělnickou mládež. V roce 1909 odjel s rodinou do Paříže, kde strávil tři roky. V roce 1913 si vzal za ženu malířku Annu Zawadzkou, se kterou měl dceru Moniku. Po vypuknutí první světové války se Żeromski přihlásil do polských legií, ale do bojů neza...

Rudolf Zelinka

Rudolf Zelinka byl český matematik a učitel. Rudolf Zelinka studoval na reálce v Ječné ulici v Praze a na reálce v Mladé Boleslavi. V roce 1930 ukončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získal aprobaci pro matematiku a deskriptivní geometrii. Učil na měšťanských a středních školách v Horní Olešné u Šumperka, v Praze, v Jičíně, v Brandýse nad Labem a od roku 1942 opět v Praze. V letech 1950 až 1965 byl vědeckým pracovníkem a později zástupcem ředitele Matematického ústavu Československé akademie věd. Podílel se na organizaci matematických olympiád – byl jedním z jejich zakladatelů nejen v Čechách, ale i na mezinárodní úrovni. Byl autorem učebnic matematiky pro střední školy a redaktorem časopisu Matematika ve škole. Tento článek obsahuje text ze stránky Rudolf Zelinka z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Rosana Zvelebilová

Narozena 18. 1. 1987 v Kladně. Učitelka odborných předmětů v Integrované střední škole automobilní v Brně. Tvůrkyně animovaných amatérských filmů a profesionálních videoklipů. Ilustrátorka. Autorka románu.

Pavlo Zahrebel'nyj

Autor se narodil v rodině poltavského rolníka. Jeho literární práce začaly vycházet od roku 1949. Napsal řadu povídek, novel a filmových scénářů, ale s největším ohlasem se setkaly jeho historické romány.

Otakar Zich

Otakar Zich byl český skladatel a estetik. V letech 1897–1901 poslouchal na pražské filozofické fakultě přednášky z matematiky, fyziky a estetiky. Byl žákem vynikajícího estetika Otakara Hostinského a chráněnec obrazoboreckého muzikologa a kritika Zdeňka Nejedlého. V letech 1903–1906 vyučoval fyziku a matematiku na střední škole v Domažlicích. V letech před první světovou válkou Zich žil v Praze, kde se aktivně podílel na hudebním životě jako kritik. Z této funkce podporoval snahy Nejedlého pro-smetanovské kliky proti intelektuálním zastáncům Antonína Dvořáka, zejména během tzv. Dvořákovy aféry v letech 1911–1914, kdy zpochybňoval uměleckou integritu Dvořákovy kompozičního jazyka. Tyto aktivity pevně spojily Zicha s akademickým okruhem Nejedlého na Univerzitě Karlově, kde se roku 1911 habilitoval z estetiky. V letech 1919–1923 dojížděl z Prahy do Brna, kde na Masarykově univerzitě zřídil a vedl filozofický seminář. Přednášel zde nejen z dějin filozofie, ale také a především z psychologie a estetiky. Roku 1924 byl jmenován profesorem estetiky na Univerzitě Karlově, kde obnovil a až do své smrti roku 1934 vedl estetický seminář. Zemřel v červenci 1934 a pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Jako skladatel byl Zich z velké části samoukem, ačkoli bychom ho mohli označit za pokračovatele post-smetanovské linie českých skladatelů . Jeho hlavními příspěvky ke koncertnímu životu v Praze byly opery Malířský nápad , Vina a Preciézky . Také vytvořil několik sólových vokálních a sborových skladeb. Jeho hudební styl je rozkročený mezi pozdním romantismem a raným neoklasicismem, spojujících hutnou orchestraci, Wagneriánské leitmotivy a mohutně lineárním kontrapunktem s hravou ...

Neubauerová Zuzana

Josef Žemlička

Josef Žemlička je český historik, profesor a doktor filozofie. Absolvoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor archivnictví, titul doktora filozofie získal v roce 1971, habilitoval se v roce 1998. Roku 2002 byl jmenován profesorem pro obor české dějiny. Na počátku své vědecko-výzkumné činnosti se zaměřoval na problematiku osídlení a kolonizace ve středověku, od konce sedmdesátých let 20. století rozšiřoval svůj zájem na další oblasti dějin 13. století, především na problematiku vzniku středověkých měst, počátky a rozmach pozemkové šlechty, politickou a společenskou strukturu českého státu za posledních Přemyslovců. Je členem předsednictva Commission internationale pour l'histoire des villes a členem Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1970 působí v Historickém ústavu AV ČR, kde zastával funkci vedoucího oddělení dějin středověku. Od roku 1991 pracuje současně na FF UK v semináři českých středověkých dějin, který do r. 2010 vedl, a od roku 2003 v Centru medievistických studií. V roce 2010 se stal ředitelem Ústavu českých dějin FF UK . Tuto pozici zastával do roku 2013, v letech 2013-2016 pak byl zátupcem ředitele tamtéž, od roku 2016 vede Seminář starších dějin ÚČD. Žemlička je autorem řady monografií, odborných statí a jednoho historického románu.

Jiří Záloha

Narozen 16. 3. 1926 v Pelhřimově, zemřel 6. 8. 2009 v Českém Krumlově. Mgr., archivář a historik, historické stati a monografie.

Franta Župan

Franta Župan – 13. ledna 1929 v Kolíně). Byl českým učitelem a spisovatelem. Do školy chodil v Hostomicích. Gymnázium absolvoval v Berouně a poté vystudoval zeměpis a dějepis na filozofické fakultě v Praze. Jako vystudovaný učitel pobýval v letech 1884–1885 v Bulharsku jako učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise. Od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči , Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně . Během studia na filozofické fakultě získal svůj literární pseudonym. Přispíval tehdy také do humoristického časopisu Švanda dudák, který redigoval o čtyři roky starší Ignát Herrmann. Na jedno z Herrmannových upozornění, že nepodepsal svůj příspěvek, prý František Procházka odpověděl: „Dejte jakékoli jméno!“

Bohuslav Záborský

Narozen 25.5.1854 v Cerhenicích, zemřel 12.1.1912 v Brandýse nad Labem. Středoškolský profesor, práce v oboru dějin antického Říma, překladatel z latiny, autor popularizační zoologické práce pro děti. Pod vlastním jménem publikoval překlady z latiny a publikace o dějinách antiky, pod pseudonymem popularizační práce z biologie.

Bedřich Zelenka

Bedřich Zelenka byl český herec, satirik, humorista, scenárista a dlouholetý televizní dramaturg a rozhlasový redaktor, bratr scenáristy a spisovatele Otto Zelenky, strýc režiséra a scenáristy Petra Zelenky. Mezi jeho nejznámější výtvory patří populární postava popleteného pana Hlustvisiháka, jež byla pro televizi, rozhlas i estrády ztvárněna Lubomírem Lipským.

Zdeněk Žurman

Autor knih mapujících sportovní mezníky, sportovních biografií a detektivek.

Vladimír Zápotocký

Narozen 27.1.1947. Publicista, zejména dokumentaristika sportovního prostředí.

Pavel Zátka

Narozen 1944. Nakladatelský redaktor, autor a editor historické literatury pro mládež.

Marek Zákopčan

Slovenský spisovatel, středoškolský učitel slovenské literatury a slovenštiny, knižní recenzent pro Knižní revue.

Ludmila Zimová

Narozena 16. 9. 1953 v Rakovníku, zemřela 10. 12. 2022. Doc., PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka, lingvistka, bohemistka, práce z oboru českého jazyka, učebnice.

Luděk Zenkl

Narozen 5.5.1926 v Táboře. Hudební pedagog, muzikolog, kritik, organizátor. Studoval na reálném gymnáziu v rodišti a současně se učil hře na klavír a příčnou flétnu na městské Hudební škole. Flétnu pak studoval dva roky na pražské konzervatoři a v letech 1947–51 navštěvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy . Zároveň absolvoval abiturientský kurz hudební teorie na Akademii múzických umění a navštěvoval také přednášky a semináře z hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se stal flétnistou v muzice Vycpálkova tanečního souboru, s nímž se zúčastnil i několika zahraničních zájezdů . Ještě před koncem studií na Pedagogické fakultě se stal asistentem na Katedře hudební výchovy u profesorů Antonína Sychry a Josefa Plavce; vyučoval zde hudebně teoretickým předmětům a intonaci a zde také obhájil disertaci Hudebnost a intonace na školách a v souborech lidové tvořivosti . Necelý rok působil v koncertním jednatelství v Hradci Králové a pak nastoupil jako odborný asistent na Katedře hudební vědy a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl v letech 1962–73 . Tato historicko-estetická a teoreticko-akustická práce, v níž podrobně vymezil podíl antropologických a psychoakustických daností i vycvičených dovedností a návyků při vnímání, vytváření a vylaďování tónových výšek v hudební praxi, pak byla vydána tiskem . V roce 1973 přešel Zenkl do Ostravy na Katedru hudební výchovy Pedagogické fakulty, kde vyučoval zvláště didaktice hudební výchovy, intonaci a sluchovou analýzu a hudební teorii. Po změně politických poměrů v roce 1989 se habilitoval a roku 1993 byl jmenován profesorem; v letech 1992–97 se stal vedoucím Katedry hudební výchovy ostr...

Ladislav Narcis Zvěřina

Narozen 28.10. 1891 v Praze, zemřel 26.6. 1980 tamtéž. PhDr., středoškolský profesor, úředník, prozaik, historické a literární monografie, překlady ze slovenštiny.

Karel Vladislav Zap

Karel Vladislav Zap, také Karl Zapp, vl. jménem Karel František Zap , český úředník, učitel, muzejník, vlastenec, spisovatel, historik a publicista. Věnoval se hlavně historii a památkám Prahy. Autor prvního přehledu o dějinách českého umění pro Riegrův slovník naučný. Narodil se v Praze jako nejstarší přeživší z 11 dětí v německé rodině obchodního zástupce a společníka Ringhofferovy kotlárny Antona Zappa , původem z Jáchymova. V Praze na Novém Městě absolvoval piaristické gymnázium. Studia práv nedokončil. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě studoval učitelství dějepisu a jazyky. Tam se seznámil s Jungmannem, Hankou a dalšími osobnostmi českého obrození, což podstatně ovlivnilo jeho příklon k českému vlastenectví a literární tvorbu. V roce 1836 se ve Lvově stal úředníkem v účetní kanceláři. Tady se také poprvé oženil, vzal si Honoratu ze šlechtického rodu Wišniowských, také literárně činnou. Ze Lvova o životě místních obyvatel psal např. do časopisů Kwěty české, Vlastimil, Česká včela, Časopisu českého musea. Po letech se v roce 1845 s manželkou a třemi dětmi vrátil do Prahy. Zap zde nastoupil do zaměstnání nejprve jako účetní. V roce 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu a Svatováclavských bouří. Od roku 1849 byl středoškolským profesorem na První české reálce, učil češtinu a dějepis. Podruhé se oženil s Františkou, vdovou Wolfovou, rozenou Grimovou . Odborně se zabýval starými českými památkami , archeologií, historií a historickou topografií. Byl konzervátorem Českého muzea a členem jeho Archeologického sboru. Zasloužil se o založení, uspořádání a redakci časopisu Památky archeologické a místopisné, jež od počátku vycházely v jeho redakci i s jeho statěmi. Spolupracoval také úzce s Maticí českou, která mu některé spisy pomohla vydat. Za nejdůležitější jeho práci je pov...

Hans-Joachim Zillmer

Hans-Joachim Zillmer je německý podnikatel a od roku 1998 autor evoluci odporujících, populárně naučných knih. Ve svých do jedenácti jazyků dosud přeložených bestsellerech zpracovává aktuální teorie, především z vědních oborů geologie, geofyziky, evoluce a paleontologie. Tyto teorie, popřípadě jejich základní principy zpochybňuje a vytváří vlastní, současným vědecky nepotvrzeným naukám odporující domněnky ve smyslu katastrofismu. Zillmer odmítá zejména evoluční teorii ve formě makroevoluce, stejně jako metodu datování. Hans-Joachim Zillmer vystudoval na Bergische Universität Wuppertal a na Technische Universität Berlin stavební inženýrství a oba studijní obory zakončil titulem inženýr. Později získal titul doktora politických věd. Po ukončení studia v roce 1977 zakládá a vede stavební firmu, stavební inženýrskou kancelář a investorskou firmu ve městě Solingen a později také v Berlíně . Zillmer působí jako inženýr/konzultant ve stavební inženýrské komoře , byl členem představenstva stavebního společenstva v Solingenu, a v letech 1991-1999 prvním předsedou sportovního velkoklubu TSG Solingen . Jako autor populárně naučných knih byl hostem v mnoha německých rozhlasových a televizních pořadech, mimo jiné v relaci „Welt der Wunder“ na programu Pro 7, kde vystoupil se svými kontroverzními tématy z knihy „Dinosauři od A do Z“. Zillmer je stejně jako Immanuel Velikovsky představitelem katastrofismu, avšak ve spojení se speciální teorií mladé Země, katastrofické teorie mladé Země, která uvádí, že Země jako planeta je sice stará, ale před přibližně 5000 až 6000 lety byla zasažena celosvětovou katastrofou , při které byla naše zemská kůra výrazně přeměněna a nově utvořena. Základní geologická myšlenka přitom říká, že došlo k několika obrovským vlnám, které se rozlily přes kontinenty: jihozápad a severozápad Severní Ameri...

David Zábranský

David Zábranský je český spisovatel, dramatik, právník a novinář. V roce 2007 byl oceněn Magnesii Literou v kategorii objev roku. Žije v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově v Praze. Právu se až donedávna věnoval, a to většinou v nevládním sektoru, když mj. pracoval v Poradně pro občanství/Občanská a lidská práva, v Organizaci pro pomoc uprchlíkům nebo v Lize lidských práv. Jeho první kniha Slabost pro každou jinou pláž, za kterou byl oceněn Magnesii Literou, vyšla v roce 2006. V roce 2016 napsal předlohu k divadelní hře Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, která měla premiéru v pražském Studiu Hrdinů. Jeho autorské články se objevují v českých médiích, jako je magazín Reportér, Mladá fronta, Parlamentních listech dříve publikoval také v české verzi online magazínu VICE. Zábranský je andělem Orchestru Berg. Mezi lety 2015 a 2017 byl šéfredaktorem portálu CzechLit, který slouží k propagaci české literatury v zahraničí. Jeho texty byly publikovány ve španělštině, němčině, maďarštině a dalších jazycích. Zábranský na otázku proč píše, odpověděl Českému rozhlasu: „Protože jsem zatím nenašel nic, co by mě uspokojovalo víc. Ta chvíle, kdy něco vznikne, je znovuzázračná, stejně jako je každé narození dítěte zázrak, přestože planeta je přelidněná. Člověk se prostě nesmí vyděsit, když přijde do knihkupectví a tam uvidí regály plné knih. Ty plné regály v nejmenším nedegradují proces tvorby a její výsledek. Já jinak vším rychle pohrdnu, holt jedináček. Kdybych dostal bavoráka, tak mě baví den. S psaním je to jiné.“ Autorův debut Slabost pro každou jinou pláž získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Kniha Edita Farkaš byla nominována na Českou knihu a Škvoreckého cenu. Román Martin Juhás čili Československo byl opět nominovaný na Českou knihu, dále na Magnesii Litera v kategorii Próza a Kniha roku. Zábranský obdržel několik zahraničních stipendií (mimo jiné stipendium Homines Urbani ne...

Čeněk Zíbrt

Čeněk Zíbrt, vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt , byl český kulturní historik, folklorista a etnograf, profesor Karlovy univerzity. Někdy vystupoval pod pseudonymem E. Horský. Vincenc Zíbrt byl český kulturní historik a bibliograf. Studoval na gymnáziu v Písku a později na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl roku 1888 promován na doktora filozofie. Ve studiu pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a v Petrohradu. Podnikl několik studijních cest do Norimberka, do Paříže, Ženevy a Basileje. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české Filozofické fakultě se specializací na Rakousko-Uhersko a zároveň byl přijat za písaře knihovny Muzea království českého. Roku 1901 byl mu udělen titul mimořádného profesora a začal přednášet o kulturní historii. Psal o „Kulturní historii“ do Ottova slovníku naučného. Zároveň působil v Muzeu království českého a roku 1904 po odchodu knihovníka Adolfa Patery do výslužby byl jmenován na jeho místo. Zíbrt patřil mezi nejplodnější české spisovatele. Literárně činný byl od roku 1884, napřed v časopisech, pak řadou samostatných děl a studií z oboru kulturní historie a folkloru. Věnoval se totiž vedle prací o všeobecné historii hlavně studiu lidu československého a chtěje porozumět jeho minulé historii, přirozeným postupem vydal se na studie o nynější lidové tradici v životě lidovém, kdežto Zikmund Winter obírá se hlavně dějinami měst českých a August Sedláček dějinami šlechty. Tím dán jest rozvrh Zíbrtových prací. Jsou to jednak teoretické úvahy o studiu kulturní historie a rozpravy v oboru hlavně dějin středověkých, jednak jsou to obrazy z kulturních dějin českých, jednak srovnávací studie o českém lidu v celém jeho vývoji až po dnešní dobu. Úřad knihovníka dal Zíbrtovi kromě toho podnět k několika pracím na poli knihovědy a pomohl při provádění jeho životního monumentálního díla "Bibliografie české h...

Zuzka Zguriška

Zuzka Zguriška, vlastním jménem Ľudmila Dvořáková, rozená Šimonovičová , byla slovenská prozaička, dramatička a překladatelka. Narodila se v učitelské rodině a vzdělání získávala v Myjavě, Modre, jeden ročník absolvovala v Himmelkrone , později studovala na učitelském ústavu v maďarském Hódmezővásárhelyi, odtud přestoupila na učitelský ústav v srbské Subotici, nakonec maturovala v roce 1920 v Ústavu ke vzdělání učitelek v Brně. V letech 1920-24 pracovala jako učitelka na Myjavě, vdala se a přestěhovala do Bratislavy, kde žila až do roku 1945. Během druhé světové války vystudovala filozofickou fakultu Univerzity Komenského, obor filozofie a dějiny umění. V roce 1945 se přestěhovala s manželem do Prahy. V letech 1949-1951 pracovala na Barrandově jako filmová scenáristka, pak se věnovala literární činnosti. V roce 1960 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. Své první dílo zveřejnila v roce 1922 v Slovenském deníku a postupně začala přispívat i do dalších časopisů a deníků . Spolupracovala také s Československým rozhlasem, který pravidelně uveřejňoval její díla, věnovala se i divadlu, ale ze zdravotních důvodů odmítla stálé angažmá, přestože měla jako herečka velký úspěch . Ve svých literárních dílech se snažila představit rázovitý svět myjavských kopanic, který podávala z té humornější stránky. V krátkých literárních útvarech zachytila mnoho charakteristických stránek života v svém rodném kraji, vykreslila mnoho zajímavých postav a použila také mnoho humorných příhod. Při psaní vycházela z vlastních poznatků a zážitků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzka Zguriška na slovenské Wikipedii.

Žentour

Tomáš Zahradníček

Tomáš Zahradníček . Během studii historie na FF UK pracoval jako novinář, 1995-2001 v redakci Lidových novin, 2003-2006 byl šéfredaktorem časopisu Dějiny a současnost. Autor knihy Jak vyhrát cizí válku: Češi, Poláci a Ukrajinci 1914-1918 . Vede internetové Muzeum České Sibiře na www.ceskasibir.cz.

Milada Zemánková

Kuchařka na sojové pokrmy.

Lucie Sára Závodná

Narozena 16.7.1984 v Olomouci. Ing., ekonomka, vyučuje manažerské účetnictví na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Publikace o mediální výchově. Spisovatelka beletrie.

Kristýna Zemková

Jaromír Zemina

Jaromír Zemina je český historik a teoretik moderního umění, galerijní pracovník, kurátor, malíř, básník a vysokoškolský pedagog. Pochází z rodiny malíře a legionáře Otakara Zeminy . Jeho bratrancem byl sochař Vladimír Janoušek. Po absolvování klasického gymnázia v Brně studoval v letech 1949–1953 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dějiny umění a archeologii Roku 1953 obhájil rigorózní práci Sociální tendence v českém výtvarném umění dvacátých let. V letech 1953–1954 byl asistentem Semináře dějin umění FF MU v Brně, ale z politických důvodů byl propuštěn a v letech 1954–1956 absolvoval základní vojenskou službu. V letech 1958–1959 byl zaměstnán v Okresním vlastivědném muzeu v Tišnově, poté byl do roku 1961 odborným pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V letech 1961–1992 pracoval v Národní galerii v Praze, v letech 1965–1970 jako vedoucí Sbírky moderního umění. Po roce 1968 byla jeho funkce zrušena a v následujících letech pracoval ve Sbírce sochařství na zámku Zbraslav. V letech 1989–1992 byl vedoucím Sbírky evropského umění. Roku 2002 odešel z Národní galerie a věnuje se výstavním projektům jako kurátor na volné noze. Přednáší dějiny umění na katedře scénografie a alternativního divadla DAMU v Praze a působí jako odborný poradce v řadě státních galerií. Roku 1957 byl zakládajícím členem a teoretikem tvůrčí skupiny Brno 57, od roku 1964 byl členem skupiny UB 12 a členem Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . V 60. letech působil spolu s Jiřím Šetlíkem jako teoretik skupiny UB 12, koncem 80. let byl členem Nové skupiny. Jeho první manželka PhDr. Milena Haasová-Zeminová byla historička umění a kurátorka sbírky textilu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho druhá žena doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. je vysokoškolská pedagožka. V 60. letech byl kurátorem za...

Jana Florentýna Zatloukalová

Narozena 1975. Autorka kuchařských knih, též blogerka a autorka článků v kuchařských časopisech.

František Zillich

Autor praktických příruček pro vykládání snů a věštění.

František Zdiarsky

Vladimír Zacha

Narozen 7. 5. 1925 v Brně, zemřel 1995. Doc., Dr., Ing., CSc., fytopatolog, diagnostik škodlivých činitelů, popularizátor vědy, publikace z oboru botaniky a ochrany rostlin.

Petr Zora

Fotograf a grafik, zprvu pracoval jako filmový fotograf společnosti AB Praha - Barrandov, od roku 1955 samostatný fotograf.

Petr Zikmund

Petr Zikmund,vlastním jménem Jan Otčenášek se narodil v roce 1947 v Praze.Po studiích na FAMU působil jako režisér a dramaturg Krátkého filmu.Od roku 1990 pracuje jako producent a dramaturg v České televizi.Kromě jiných napsal také scénář k seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech,který rovněž vyšel knižně.

Michaela Zamari

Slovenská spisovatelka a vydavatelka.