Všichni Autoři a témata

Emily Carmichael (1)

Narozena v Arizoně. Autorka historických románů,ale i několika knih ze současnosti.

Ladislav Kubík (1)

Ladislav Kubík byl česko-americký hudební skladatel, známý svým přínosem soudobé vážné hudbě. Narodil se v Praze v Československu a hudební vzdělání získal na pražské Akademii múzických umění, kde studoval skladbu. Jeho tvorba se vyznačuje hlubokým porozuměním hudební struktuře a osobitým stylem, který v sobě integruje prvky různých vlivů, včetně těch, které pocházejí z jeho českého dědictví.

Vojtěch Kantor (1)

Působil v nakladatelství MF. V sobotu 23. dubna 1983 je poprvé udělen Mlok za zásluhy, získal jej Vojtěch Kantor. 2. června vychází antologie Lidé ze souhvězdí Lva a Železo přichází z hvězd – knihy pozoruhodné nejen obsahem, ale i tím, že se snad poprvé od normalizace podařilo prolomit bolševickou ohradu kulturního plánování . 1984 Na tomto Parconu byly poprvé vyhlášeny výsledky ankety Ludvík, zvítězili Vojtěch Kantor a IFe.

Ivan Ivanovič Udal‘cov (1)

Ruský historik, slavista, diplomat působící též v Československu.

Theodore Sturgeon (1)

Theodore Sturgeon, rodným jménem Edward Hamilton Waldo byl přední americký spisovatel science fiction. Řadí se mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction a měl vliv na mnohem slavnější autory, jakými byli například Ray Bradbury nebo Kurt Vonnegut. Je také známý jako autor tzv. Sturgeonova zákona: „90 % science fiction je šunt, ale 90 % všeho je šunt.“ . Narodil se jako Edward Hamilton Waldo. Když se jeho matka po rozvodu znovu vdala, přijal v jedenácti letech příjmení svého nevlastního otce, učitele matematiky Williama Sturgeona a změnil si rovněž křestní jméno na Edward Theodore, aby lépe odpovídalo jeho přezdívce "Ted". Vystřídal velké množství zaměstnání, sloužil u námořnictva, prodával mrazáky nebo vedl hotel. Byl celkem třikrát ženatý, měl další dva dlouhodobé vztahy a stal se otcem celkem sedmi dětí. Jeho první žena se jmenovala Dorothe Fillingame a měl s ní dvě dcery, Patricii a Cynthii. Roku 1949 se oženil se zpěvačkou Mary Mairovou, ale roku 1951 bylo manželství anulováno. V tom samém roce se jeho třetí ženou stala Marion McGahanová, se kterou měl syna Robina a Timothyho a dcery Tandy a Noël . Od roku 1969 udržoval dlouhodobý vztah s novinářkou a fotografkou W. Bonnie Goldenovou, se kterou měl syna Adrose , a nakonec žil do konce svého života se spisovatelkou Jayne Engelhart Tannehillovou. Jeho první povídka Heavy Insurance vyšla roku 1938, do sci-fi žánru vstoupil roku 1939 povídkou Ether Breather . Zprvu psal hlavně povídky pro pulpové magazíny, další byly publikovány v antologich. Napsal více než dvě stě povídek, z nichž mnohé dnes patří ke klasickému fondu žánru, a také několik románů, z nichž je nejslavnější More Than Human . Jeho díla se ...

Peter Grunert (1)

A Staňková (1)

Emanuel Vajtauer (1)

Emanuel Vajtauer byl československý novinář, politik, spisovatel, překladatel a publicista. Zprvu zastával krajně levicové názory, později se přiklonil k národně socialistické politické orientaci, během okupace za protektorátu kolaboroval otevřeně s nacisty, byl považován za jednu z vůdčích osobností tehdejší české žurnalistické kolaborace. Studoval na univerzitách v Praze, ve Vídni a v Paříži, procestoval celou Evropu, část Afriky, byl i v Americe. Překládal literární díla světových autorů zejména z angličtiny a z ruštiny. Zastával silně extrémistické levicové anarchistické názory, v roce 1920 se zúčastnil sjezdu Kominterny, kde se setkal s V. I. Leninem a v roce 1921 byl zakládajícím členem KSČ. V prosinci 1923 emigroval do USA, kde přijal místo v chicagském českojazyčném časopise Spravedlnost. Poté, co tam agitoval pro revoluci podobnou té ruské a úřady zjistily důkazy o jeho předchozích projevech na podporu násilného svržení vlády, byl v dubnu 1924 zatčen a po rozsudku Nejvyššího soudu v lednu 1927 vyhoštěn. V roce 1929 po nástupu Klementa Gottwalda do čela KSČ přešel k národním socialistům. Působil jako redaktor levicových časopisů Nový kult a Červen, byl spolupracovníkem Rudého práva a šéfredaktorem Rudého večerníku. Působil v nakladatelství Melantrich, kde pracoval v redakci Českého slova. V letech 1941–1942 byl šéfredaktorem Večerníku Českého Slova. Plně spolupracoval s protektorátní vládou, jednal i s K. H. Frankem. V tisku otevřeně štval proti Židům, Edvardu Benešovi a proti jeho exilové vládě. Psal kolaborantské pamflety a propagační tiskoviny. Zúčastnil se také audience čelných kolaborujících novinářů u předsedy vlády Eliáše 18. září 1941, při které byli novináři patrně otráveni ; Vajtauer se z otravy několik týdnů zotavoval v sanatoriu SS v Praze-Podolí.:s.480 Z místa šéfredaktora byl odvolán poté, co ve večerníku vyšla po vyhlazení Lidic báseň Přísaha českého dě...

Michail Aleksejevič Lavrent'jev (1)

Matematik. Autor prací z oboru.

František Harant (1)

František Harant byl český matematik. Zaměřoval se na diferenciální geometrii a výuku deskriptivní geometrie. V letech 1936-1944 studoval reálné gymnázium v Plzni, v roce 1945 se zapsal na studium matematiky a deskriptivní geometrie na přírodovědecké fakultě. Pro učitelství na středních školách v roce 1946 složil I. státní zkoušku, v roce 1948 pak II. státní zkoušku. Již od roku 1946 začal spolupracovat s Vysokou školou inženýrského stavitelství při ČVUT, a to na II. ústavu matematiky nejprve jako pomocná síla, v letech 1947-1949 jako pomocný asistent. Po absolvování povinné vojenské služby od r. 1951 nastupuje jako odborný asistent pro deskriptivní geometrii na katedře matematiky a deskriptivní geometrie. Kandidátskou práci z oblasti diferenciální geometrie O kolineárních plochách obhájil v roce 1962. V roce 1972 pak habilitoval a obhájil práci Dotykové vlastnosti a poloinvarianty přímkových a kuželosečkových kolineačních ploch.

Amnon Kapeliouk (1)

Izraelský publicista, novinář, spolupracovník izraelských deníků a francouzských časopisů Le Monde a Le Monde diplomatique, specialista na problematiku Blízkého východu.

Anna Ferencová (1)

Anna Ferencová, rodným jménem Anna Fialová, byla česká herečka, dlouholetá členka divadelního souboru Východočeského divadla v Pardubicích, vnučka českého herce Karla Fialy a dcera herce a sochaře Ference Futuristy. Po absolutoriu konzervatoře krátce působila v Olomouci, od roku 1951 do 1989 zakotvila v pardubickém Východočeském divadle. Zde také poznala svého manžela, herce Milana Holubáře .

Ondřej Hartman (1)

Ing. ekonomie, práce z marketingu, zejména o problematice finančích trhů.

Shirley Temple-Black (1)

Shirley Jane Temple-Blacková byla americká filmová herečka, diplomatka a politička. V letech 1974–1976 byla velvyslankyní USA v Ghaně, v letech 1989–1992 v Československu. Narodila se v Santa Monice ve velmi skromných poměrech. Od 4 let hrála ve filmu, rychle se stala velmi známou a obdivovanou dětskou filmovou herečkou. Již v roce 1934 byla oceněna při udělování filmových Oscarů. Jako devítiletá měla měsíční příjem v desítkách tisíc dolarů. Její podoba se objevovala na kosmetice, panenky Shirley byly hitem a prodávaly se po milionech. Dne 19. září 1945 se Shirley Temple provdala za herce Johna Agara. V roce 1948 se jim narodila dcera Linda Susan. John a Shirley společně hráli ve dvou filmech, Fort Apache z roku 1948 a Adventure in Baltimore z roku 1949. Dne 5. prosince 1949 Shirley podala žádost o rozvod, v procesu jí byla přidělena péče o dceru Lindu Susan, rozvod byl dokončen přesně po roce, 5. prosince 1950. V lednu 1950 potkala Charlese Aldena Blacka, za kterého se provdala 16. prosince 1950. Téhož dne veřejně oznámila ukončení svojí filmové kariéry. Dne 28. dubna 1952 se jim narodil syn, pojmenovaný po otci Charles Alden Black. Dne 9. dubna 1954 přišla na svět dcera Lori Black. Templeová a Black zůstali manželé až do Blackovy smrti 4. srpna 2005. Na konci padesátých let se znovu krátce objevila jako herečka v divadle a televizi, poté se začala věnovat charitě a politice. V srpnu 1968 osobně krátce zažila tehdejší události v Praze, jelikož tu pobývala jako zástupkyně organizace bojující proti roztroušené skleróze, bydlela v hotelu Alcron. Ve čtyřiačtyřiceti letech onemocněla rakovinou prsu a jako první ze slavných osobností o své nemoci veřejně promluvila, aby tak dodala odvahu ostatním ženám. Jako členka Republikánské strany zastávala několik pozic v politice a diplomacii. Bylo jí uděleno několik čestných doktorátů....

Adolf Babuška (1)

Práce o automobilech.

František Schill (1)

Autor publikací z oboru sklářství.

František Olšanský (1)

Břeněk Rys (1)

Narozen 4.10.1873 v Líbeznicích, zemřel 6.9.1933 v Jičíně. MUDr., lékař, sociolog, odborné spisy, divadelní ochotník, dramatik a beletrista.

Jana Soukupová (1)

Kromě experimentální matematiky a pedagogické školy pro učitelky mateřské školy nestudovala nic, co by souviselo s žurnalistikou. Nicméně od dvaceti let začala psát do Brněnského Večerníku, později do samizdatového Hosta, u jehož zrodu stála. V prosinci 1989 spoluzaložila první nezávislé Moravské noviny, později vedla několik dalších moravských periodik a poté pracovala jako ředitelka nakladatelství Petrov a také jako redaktorka nakladatelství Doplněk. Opět pracovala v několika dalších periodicích a nyní je v brněnské a jihomoravské příloze MF DNES editorkou stránky Uměni-kritika, brněnská scéna.

Michel Ragon (1)

Michel Ragon je francouzský spisovatel, historik a kritik výtvarného umění a architektury, historik proletářské literatury a anarchismu, autodidakt a volnomyšlenkář.

Miluše Franklová (1)

Miluše Franklová se již 18 let aktivně věnuje chovu drobných hlodavců a králíků.

Didier Daeninckx (1)

Didier Daeninckx se narodil v Saint-Denis. Nejprve pracoval v tiskárně, později se stává novinářem a spisovatelem. Od roku 1982 píše pravidelně detektivní romány s inspektorem Cadinem. Je držitelem mnoha ocenění za literaturu. Jeho knihy byly několikrát zfilmovány.

Adolf Parlesák (1)

Adolf Parlesák patří k nejvýznamnějším českým cestovatelům 20. století. V letech 1935–36 působil ve funkci válečného poradce habešské armády a aktivně se účastnil bojů na italsko-etiopské frontě. Zabýval se publicistickou, je autorem cestopisů a reportáží. V osmnácti letech dokončil střední školu v Brně a dále pokračoval ve studiu oborů strojní inženýrství a elektrotechnika. Později se stal také absolventem Vysoké obchodní školy v Praze. Již ve čtrnácti letech procestoval na kole sousední země Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Německo a ve svých sedmnácti poznal Itálii a San Marino. S přítelem Aloisem Polákem se roku 1926 vydal na Balkán do Jugoslávie, Albánie, Řecka, Turecka a Rumunska. Ve věku devatenácti let procestoval jako námořní elév na palubě italské Lloyd Triestino také Sýrii, Palestinu, Egypt, dále pak Rhodos a další Egejské ostrovy. Po nedlouhé službě se vrátil do Československa, aby naplánoval novou výpravu, tentokrát do Afriky. S Aloisem Polákem během dvou let projeli na kolech značky Stadion oblast Blízkého východu a podél Nilu pokračovali na jih do Súdánu a Habeše. Z Eritreje se přepravili na sambúku do izolovaného království Severního Jemenu a odtud koňmo a na velbloudech do San'á. Po vodě pokračovali na ostrov Perim a do přístavu Aden, kde nastoupili cestu zpět do Československa. Během dalších cest, které Parlesák podnikl do roku 1937, navštívil jihovýchodní Asii a Oceánii, Čínu, Tchaj-wan, Japonské souostroví a přiléhající Rjúkjú a četné oblasti v Africe. Články z cest publikoval za minimální honorář v Českém slovu. Mimo jiné je i objevitelem jemenských domorodých „mrakodrapů“. Parlesák si postupně osvojil 12 jazyků a po druhé světové válce se věnoval překladatelské činnosti. Spolupracoval s pražským Automotoklubem a později s ČKD. Mimo torza knihy o putování do Jemenského království a reportáží z japonských ostrovů Rjúkjú se dochovala pouze jediná stať. Habešská odyssea, poprvé vyšla roku ...

Zbyněk Štolovský (1)

Narozen 31. 10. 1909 v Kostelci nad Orlicí, zemřel 1. 7. 1956 v Buenos Aires . Malíř, cestovatel a spisovatel.

Wiesław Wernic (1)

Populární polský spisovatel a žurnalista se narodil v roce 1906 ve Varšavě. Za Druhé světové války bojoval ve Varšavském povstání. Po válce pracoval v deníku Rzeczpospolita. Je známý pro svou sérii knih z Divokého Západu, bývá nazýván polský Karel May. Během 30 let napsal asi 20 knih o dobrodružstvích lékaře Johna a jeho přítele Charlese Gordona. Na rozdíl od Karla Maye několikrát navštívil USA. Jeho knihy jsou v Polsku velmi populární a některé byly přeloženy do několika dalších jazyků.

Karel Čáslavský (1)

Karel Čáslavský byl český filmový archivář, historik, publicista a moderátor, pracovník Národního filmového archivu specializovaný na oblast zpravodajského filmu do roku 1945. Po studiích na Střední filmové škole v Čimelicích působil od roku 1956 ve Filmovém studiu Barrandov ve funkci asistenta produkce, později jako asistent režie. V roce 1963 došlo k podstatné změně jeho kariéry, kdy nastoupil do archivu Československého filmového ústavu. Jednalo se o specialistu na němý film a americkou filmovou grotesku, který byl také nadšeným a vytrvalým propagátorem a obdivovatelem českého filmu, což po mnoho let prokazoval ve své práci pro Československou televizi, později pro Českou televizi. Během vyhlašování výsledků ankety TýTý 2009 byl uveden do Dvorany slávy této soutěže. Po celý svůj život byl vyznavačem klasických mravních hodnot. Byl obdivovatelem období první republiky – doby Karla Čapka a prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V letech 1990 až 1995 vystupoval v doprovodných programech na výstavách , které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Manželka Květoslava zemřela v roce 2006, byl otcem dvou dětí – syna Petra a dcery Heleny. Od předsednictva Masarykova demokratického hnutí obdržel v roce 2002 Čestnou medaili T.G. Masaryka. Karel Čáslavský zemřel 2. ledna 2013 v Praze ve věku 75 let.

V. Williams (1)

Václav Vrabec (1)

Coby dítě zažil druhou světovou válku, která ho formovala v jeho názorech na svět. Otec byl pošťák, pracoval v odboji a několik dní strávil u výslechu na gestapu. Sám Václav byl založením Slovan, vlastenec a s kamarády, kteří k nim přicházeli, se hodně bavil o politice. Už jako dvanáctiletý si obstaral mapu Evropy a zaznamenával si do ní postup ruských i německých vojsk. Na konci války vážně onemocněl a dokonce dva a půl roku nechodil. Absolvoval několik operací a v nemocnici či doma strávil hodně času nad knihami a poslechem rádia. Historie se mu stala celoživotním koníčkem. Jeho rodiče byli v KSČ od roku 1945. Stejně jako mnoho jeho vrstevníků prošel vývojem od komunistického mládí přes aktivní účast v reformním procesu šedesátých let až po činnost v československém disentu. Do strany vstoupil ve svých sedmnácti letech, ale i přes sympatie registroval a vnímal odboj a různé vlivy. Byl i hudebně založený, měl rád jazz a sám pro sebe si napsal historii jazzu. Přestože chtěl původně studovat chemii, která ho velmi bavila, začal v roce 1949 studovat Vysokou školu politických a hospodářských věd, Fakultu společenských věd. Tu absolvoval v roce 1953 s prací na téma dějiny znárodnění. Historie ho ale velmi bavila a začal navštěvovat přednášky Josefa Macka a Milana Machovce. Pomáhal na svět folklornímu souboru Gaudeamus a s kamarády založil kapelu, ve které vystupoval šestnáct let. S ní se také v roce 1958 dostal poprvé na Západ, do Německa a Francie. Později začal studovat také Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1967. Po škole pracoval nejprve v Československém rozhlase . S nálepkou revizionisty a pravičáka však odešel do Rudého práva, kde pracoval v kulturní rubrice. Spoluzakládal populárně-vědecký časopis Dějiny a současnost. V roce 1969 byl mluvčím ÚV NF ČSSR. Po normalizačních čistkách nesměl vykonávat svoji profesi a v roce 1973 odešel do invalidního důchodu. V roce 1976 se stal signatářem Charty 77. Publikoval v...

Jaroslav František Němeček (1)

Autor psal pod pseudonymem Jarda Kavalír sociální literaturu z prostředí chudých lidí, havířů, nezaměstnaných.za 1. republiky. Pracoval jako nezávislý novinář pro různé časopisy a noviny zejména románovými reportážemi z pražského podsvětí

Rudolf Major (1)

Rudolf Major, autor publikací z oblasti sdělovací techniky.

Vladimír Velík (1)

Jaroslav Myslivec (1)

Autor publikací o tranzistorových magnetofonech.

Gary Marshall (1)

Americký autor westernů, vyznačující se především fenomenální produktivitou. Používal mnoho pseudonymů.

Josef Daněk (1)

Narozen 21.6.1961 ve Vyšším Brodě. Malíř, grafik, scénograf, vysokoškolský pedagog.

Karel Waska (1)

PhDr. Karel Waska archivář a historik, zaměřen na české dějiny 16.-19. století, regionální historii Tepelska, česko-německé vztahy, dějiny průmyslu v západních Čechách, teorii archivnictví a právní dějiny raného novověku. Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu ve Stříbře, poté v letech 1970-1975 obor archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK v Praze, rigorózum složil roku 1976. Od roku 1975 působí ve Státním oblastním archivu v Plzni postupně na úsecích podnikového archivnictví, ochrany a využívání archiválií, archivní metodiky a pořádání archivních fondů. Roku 1981 se účastnil mezinárodní archivní stáže v Paříži. Od roku 1998 je též odborným asistentem na katedře právních dějin Právnické fakulty ZČU v Plzni . Zaměřuje se na problematiku archivní teorie, dějiny průmyslu a obchodu, zejména však na dějiny měst a městeček v raném novověku .

Barrie Watts (1)

Britský fotograf a autor knih pro děti.

N Tasin (1)

Ruský prozaik, kritik, novinář a překladatel, revolucionář, působil v emigraci ještě před r. 1917.

Lester David (1)

Autor životopisů.

Margita Titlová (1)

Margita Titlová-Ylovsky je česká akademická malířka. V mládí studovala na gymnáziu Na Pražačce, poté pokračovala ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby. Byla součástí generace mladých umělců 80. let 20. století. V té době patřila k tzv. akčním umělcům. Zabývala se volnou kresbou a malbou. Od malby časem přešla k prostorovým objektům a instalacím. Je pedagogem na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Jako vedoucí ateliéru grafiky je v akademickém senátě a v radě studijního programu. Její předci jsou maďarského původu. Jejím manželem je Vladimír Merta s nímž má dceru Fábinu.

Jarmila Minaříková (1)

Narozena 25.11.1909 v Praze. Autorka beletrie pro děti, překladatelka z polštiny.

Olga Fassatiová (1)

Olga Fassatiová, roz. Javůrková byla česká vědkyně zabývající se studiem mikroskopických vláknitých hub. Po druhé světové válce se společně s dalšími spolupracovníky pod vedením prof. Karla Cejpa podílela na budování mykologického oddělení tehdejšího Botanického ústavu a později katedry nižších rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Olga Fassatiová izolovala entomofágní, fungikolní a půdní hyfomycety, které tvořily základ Sbírky kultur hub , která byla roku 1965 přijata do Československé sbírky mikroorganismů . V roce 1987 byla Olga Fassatiová zvolena vedoucí FCCM. Mezi lety 1971 a 2004 pod jejím vedením probíhaly Mykologické kurzy. Školila množství studentů, habilitovala se jako docentka v roce 1992 . Je autorkou nebo spoluautorkou více než 60 původních vědeckých prací v oblasti taxonomie a ekologie mikroskopických hub. Popsala několik nových druhů hub . Na její počest je pojmenována houba Trichoderma fassatiae. Olga byla jedinou dcerou Františky a Ferdinanda Javůrkových. K jejím předkům patřil český malíř Karel Javůrek, jehož dílo je uloženo ve sbírce Národní galerie v Praze. Jejím manželem byl biolog a biochemik Miloš Fassati. Jejich synové se jmenují Ondřej Fassati a Tomáš Fassati. Matka Františka, která byla členkou náčelnictva Junáka, přihlásila v dětství Olgu do skautského oddílu. Olga se od prvních dnů po skončení 2. světové války angažovala ve zdravotnických skupinách, které sloužily nemocným, jež nemohli hned opustit koncentrační tábory. Šlo o činnost, která byla jako poslední zařazena do 2. odboje. Při této náročné práci se nakazila tuberkulózou, z níž se pak musela dlouhodobě léčit. K celoživotnímu směřování Olgy patřil zájem o hlubší vnímání života. K jejím oblíbeným textům patřily vedle novozákonních evangelií například práce Ramana Maharši....

John Gunn (1)

John Gunn je australský spisovatel především knih pro mládež. John Gunn se narodil Anglii, ale již ve třech letech se s matkou odstěhoval do Austrálie. Roku 1939 začal studovat na Royal Australan Naval College a roku 1942 se stal navigátorem na torpédoborci a plavil se po Tichem oceánu a ve Středomoří. Jeho zájem o létání jej však brzy přivedl do řad Fleet Air Arm, kde působil jako pilot. Kromě toho se začal věnovat literatuře a stal se velmi oblíbeným autorem dětských knih a knih zaměřených na australskou historii. Nyní žije poblíž Sydney. Poklad v horách. Na motivy knihy Johna Gunna Chatrč v horách s použitím překladu Ladislava Pekaře napsala Martina Drijverová. Výběr hudby a režie Jan Berger. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Jan Berger. Účinkují: Ota Sklenčka, Bořík Procházka, Josef Vinklář, Filip Žák, Radim Špaček, Jiří Janát, Šárka Krásová, Tomáš Longa, Martin Bouček, Jiří Neužil, Kristýna Píchová, Vilemína Kracíková a Helena Ševčíková a Markéta Danhelová. Natočeno v roce 1984.

Ladislav Dostál (1)

Mgr., učitel základní školy, též herec a autor regionální publikace.

Antonín Dolejší (1)

Narozen 15.1.1932. Historický a politický pracovník, zabývá se hlavně dějinami ruského revolučního hnutí.

J. V Staněk (1)

Jan Hofman (2)

Jan Hofman je český herec. V roce 2007 maturoval na hudebně dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, 6. ročník dokončil v roce 2009. S bývalými spolužáky z této školy hraje v muzikálu Marie Doležalové Krysy. Působí také ve skupině historického tance Campanello a hraje ve hře Café Chyba. Pochází z jihočeského města Třeboň a nyní žije stejně jako jeho bratr fotograf Pavel Hofman v Praze. 8. června 2009, při příležitosti zakončení studia na konzervatoři , získal Jan Hofman spolu se spolužačkou Petrou Doležalovou od Nadace Život umělce Cenu Zuzany Navarové. V červenu 2011 dokončil natáčení hlavní role v celovečerním filmu Proces doktorky Kalendové, a to do cyklu autorských detektivních filmů rež. Zdeňka Zelenky, ztvárňuje zde roli dvojnásobného vraha.

Michal Kubát (2)

Michal Kubát je český politolog. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se především komparativní politologií. Vystudoval politologii na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy . Absolvoval řadu studijních pobytů, včetně ročního studia na Institutu politických věd Jagellonské univerzity v Krakově. Doktorát získal v roce 2005 v oboru mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Habilitoval se v roce 2009 v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V roce 2019 byl na návrh vědecké rady Masarykovy univerzity jmenován profesorem v oboru politologie. V letech 2010–2016 působil jako proděkan nejprve pro doktorské studium a následně pro vědu a výzkum na FSV UK. Je členem vědecké rady Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a řady oborových a redakčních rad. Působí jako garant a předseda oborové rady doktorského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Kromě domovské FSV UK působí také na částečný úvazek na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se komparativní politologií a politickými systémy zemí střední Evropy. Věnuje se také analýze díla slavného italského politologa Giovanniho Sartoriho, který je jeho hlavním odborným vzorem. Je autorem mnoha odborných monografií a časopiseckých studií publikovaných v češtině, polštině, angličtině, němčině a francouzštině. Věnuje se také překladatelské činnosti. Byl aktivním účastníkem diskusí o reformách českého demokratického režimu. Ve svých komentářích a odborných publikacích se vyslovoval proti zavedení přímé volby prezidenta. Namísto toho navrhoval celkovou racionalizaci českého parlamentarismu včetně zavedení doukolového většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny ...

J. L Cloudsley-Thompson (1)

Britský přírodovědec, zoolog, vysokoškolský učitel se zaměřením na pouštní faunu. Profesor zoologie na univerzitě v Chartúmu a správce Súdánského přírodovědného muzea.

Roger Gheyselinck (1)

Belgický geolog, publikace z oboru.

Pavel Škranc (1)

Čes. historik umění, pedagog, publikace v oboru umění, architektura, kulturní dědictví.

Antonín Přecechtěl (3)

Narozen 6.11.1885 v Srbcích u Přerova, zemřel 5.2.1971 v Praze. MUDr., DrSc., profesor otorinolaryngologie, práce z oboru.

Pavel Bartušek (1)

Narozen v Hranicích, Ing., CSc., odborník v oboru ochrana a integrovaná prevence životního prostředí, čištění odpadních vod a ekologicky šetrné technologie výroby především v textilním průmyslu.

Ladislav Rosival (1)

Prof. MUDr., DrSc., slovenský hygienik, publikace v oboru hygiena a preventivní lékařství.

Werner Braun (1)

Německý muzikolog, též hudební vydavatel.

Eduard Skarnitzl (1)

Narozen 22.5.1894 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 9.9.1970 v Praze. PhDr., PhMr., profesor farmakologie, práce z oboru.

Eva Hanyková (1)

Narozena 23. 12. v České Třebové, zemřela 4. 10. 2020. Karlovarská novinářka a spisovatelka, též redaktorka Lázeňského časopisu. Autorka publikací o Karlových Varech.

Renée Randolph (1)

Spoluautorka astronomického průvodce pro úspěch v kariéře.

Karen Christino (1)

Americká astroložka.

Vladimír Regal (1)

Narozen 25.9.1924 v Domažlicích. Ing. dr., DrSc., profesor Vysoké školy zemědělské v Praze. Práce v oboru pícninářství.

Miroslav Pinc (1)

Miroslav Pinc byl český ilustrátor knih z oblasti botaniky, resp. dendrologie. Během života publikoval své perokresby ve více než dvou stovkách knih. V roce 1981 byla Ing. Pincovi udělena Výroční nakladatelská cena Státního zemědělského nakladatelství za ilustraci knihy Karel Hieke – Pokojové rostliny. Mezi jeho první práce patří Sadovnická dendrologie od autorů Ing. Václava Hurycha a Ing. Ernesta Mikuláše. Z dalších českých titulů lze jmenovat např. M. Wolf a kol.: Květinářství, V. Hurych: Sadovnictví – okrasné dřeviny pro zahrady a parky, B. Wágner: Sadovnická tvorba, Č. Böhm: Okrasná zahrada, F. Mareček: Zahradnický slovník, Zákrejs: Pěstujeme orchideje, M. Součková: Pnoucí dřeviny na zahradě i v bytě aj.