Všichni Autoři a témata

Jindřich Řezbář (1)

Jindřich Řezbář byl cisterciácký mnich, autor latinsky psané Kroniky žďárského kláštera – „Cronica domus Sarensis“. Ve své kronice Jindřich Řezbář dochoval mnoho cenných informací o postupném osidlování horního Posázaví v druhé polovině 13. století a zároveň přinesl důležitá genealogická data o zakladatelích žďárského cisterciáckého kláštera „Fons Beatae Mariae Virgins“ pánech z Křižanova a také pánech z Lichtemburka, kteří se vhodnými sňatky stali jejich nástupci v držení této krajiny. Jindřich Řezbář o sobě píše v kronice, že je synem kameníka. V první polovině padesátých let, jeho otec i s rodinou přišel do Žďáru za prací na zdejším klášteře. Zde mladý Jindřich dostal od mnichů přezdívku Kameník, neb otci při práci pomáhal. Jindřichovi se život v klášteře zalíbil a tak vstoupil do řádu. Po několika letech, kdy se klášteru moc dobře nevedlo Jindřich řád opustil a zmizel ve světském světě. Do kláštera se vrací jako starý muž až v polovině devadesátých let. Zde pak pro klášter vyřezal sedadla a kostelní lavice, ač sám řezbářem nikdy nebyl a na paměť tohoto skutku chtěl, aby mu ostatní bratři začali říkat Řezbář. Jako pokus o odpuštění, za to že opustil řád, začal psát Jindřich kroniku , dílo začal i dokončil nejspíše v roce 1300. O jeho dalším životě a smrti není již nic známo. Jindřichova řezbářská práce vzala za své pravděpodobně při vypálení kláštera Husity a i jeho kronika dlouho zůstala neznámá, než byla znovu objevena v 19. století, kdy se našla v jediném rukopise a dnes je uložena ve vratislavské univerzitní knihovně.

M. A Sergejev (1)

Lenka Galajdová (1)

MUDr. Lenka Galajdová je profesí lékařka, členka Britské královské lékařské společnosti, autorka knihy Pes lékařem lidské duše . Rovněž je profesionální cvičitelka psů s kvalifikací psychologa zvířat.

Hugo Hecht (1)

Narozen 23.7.1883 v Praze, zemřel 1.2.1970 v Clevelandu . MUDr., profesor dermatologie, literatura z oboru dermatovenerologických chorob.

František Hlavica (1)

František Hlavica byl akademický malíř, ilustrátor a vysokoškolský profesor. František Hlavica se narodil ve Vsetíně. Jeho otec František Jan Hlavica byl řezbář a lidový muzikant. František Pocházel ze šesti sourozenců z nichž dva, Emil a Rudolf byli rovněž umělecky nadaní. Po absolvování obecné školy šel studovat Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Měl se původně stát otcovým nástupcem v řezbářské dílně. Touha po malování jej však dovedla až do Prahy na malířskou akademii. V roce 1901 složil přijímací zkoušky a nastoupil do přípravky. V roce 1902 pokračoval ve studiu v malířské speciálce prof. Hanuše Schwaigera. Během studia obdržel Hlavica několikrát první cenu na žákovských výstavách Akademie a byl představen císaři Františku Josefovi I. jako nejlepší žák. V roce 1907 ukončil úspěšně studium a nastoupil na vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník. Po návratu s vojenské služby se vydal do Itálii. Po návratu z Itálie žil střídavě v Praze a ve Vsetíně. V roce 1910 vystavoval v pražském Rudolfinu a následně obdržel stipendium na cestu do Španělska. V průběhu první světové války narukoval a převážnou část strávil na východní frontě, kde se zúčastnili bojů v zákopech. Koncem roku 1917 byl převelen do Krakova k leteckému oddílu. V roce 1918 byl jako technický důstojník poslán na italskou frontu. Byl raněn do pravé ruky a konec války strávil ve Vídni. Po válce se usadil v Brně, kde se svými bratry, patřil k vedoucím osobnostem brněnského kulturního života. Díky přátelství s Janem Masarykem procestoval Hlavica Francii a Velkou Británii. V roce 1928 byl jmenován profesorem krajinářského a figurálního kreslení na VUT v Brně. Dál jezdil na Valašsko do Nového Hrozenkova a v roce 1931 si postavil podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče chatu na "Kohútce". V roce 1938 se stal děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství na VUT v Brně. František Hlavica byl velmi plodný a namaloval mnoh...

Ernst Samhaber (1)

Německý historik, novinář a publicista. Vysokoškolský učitel. Působil také v Santiago de Chile.

Gary Kowalski (1)

Gary Kowalski, absolvent Teologické fakulty Harvardovy univerzity v současnosti slouží jako pastor První unitářské universalistické společnosti v Burlingtonu ve Vermontu. Mezi jeho další knihy patří Goodbye Friend: Healing Wisdom For Anyone Who Has Ever Lost A Pet, The Bible According to Noah: Theology As If Animals Mattered, a Science and the Search for God.

Stanislav Rejthar (1)

Plukovník Ing. Stanislav Rejthar byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force. Od 17. září 1944 v SNP s 1. čs. samostatným stíhacím leteckým plukem v SSSR, ve funkci náčelníka štábu proti nacistickému Německu. Jako vlastenec nikdy neváhal postavit se nacistům a položit za svobodu vlasti i svůj život. Vždy zdůrazňoval spíše hrdinství a zásluhy svých spolubojovníků. Narodil se 28. října 1911 v Kuroslepech v domě čp.16. Rodiče byli zemědělci. Po svých předcích měl nejen vřelý vztah k půdě, ale i duši bojovníka a válečníka, který svá práva dovede hájit. Měl čtyři bratry a jednu sestru. 23. 6. 1942 se oženil s Vlastou Horníčkovou, dcerou legionáře Jaroslava Horníčka, pracovníka čs. velvyslanectví ve Varšavě. Od roku 1940 pracovníka kanceláře prezidenta E. Beneše v Londýně. 4. ledna 1944 se narodil syn Stanislav 14. září 1946 se narodila dcera Olga Základní školu navštěvoval v Březníku. Studia na brněnské reálce zakončil maturitou v roce 1933. Během základní vojenské služby absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze. Vojenskou akademii v Hranicích pro dělostřelectvo studoval v roce 1935 a 1936. Vojenskou akademii v Hranicích a letecké učiliště v Prostějově absolvoval v roce 1936–1937. Roku 1937 získal vojenskou hodnost poručíka. Po absolvování vojenské akademie v Hranicích sloužil v československé armádě. V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve Velké Británii. Bojoval jako stíhací pilot za druhé světové války v řadách Royal Air Force. Nejprve byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti, potom působil jako letecký instruktor a po utvoření 313. čs. stíhací perutě sloužil v jejích řadách. 2. dubna 1943 byl jeho spitfire zasažen. Uletěl s poškozeným letadlem přes kanál La Manche, na britském území havaroval a těžce se zranil. Dne 24. října 1943 znovu nasto...

Milan Marvan (1)

Narozen 29. 7. 1932 v Kolíně, zemřel 28. 2. 2017 v Praze. Doc. RNDr., CSc., fyzik, vysokoškolský pedagog, specializace na termodynamiku a statistickou fyziku.

Franz Xaver Eder (1)

Německý fyzik se zaměřením na termodynamiku. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.

Ladislav Půst (1)

Narozen roku 1922. Ing., CSc., vedoucí oddělení dynamiky soustav Ústavu termodynamiky Československé akademie věd. Práce v oboru.

A. A Ščukin (1)

Antonín Roda (1)

Autor publikací z oblasti strojírenství, zaměřený na vznětové motory.

Karel Kyzlink (1)

Autor publikace z oblasti strojírenství.

Jaromír Hajda (1)

Narozen 21.9.1908 v Novém Hrozenkově u Vsetína, zemřel 17.3.1973 v Bratislavě. RNDr. CSc., optik, práce z oboru.

Konstantin Andrejevič Ušakov (1)

Carl von Eckartshausen (1)

Německý právník, spisovatel, filosof, teosof, esoterik a alchymista.

Andrew M Wellman (1)

A.M.Wellman se narodil v Detroitu. Navštěvoval Potomac State College v Keyseru v Západní Virginii a momentálně žije na Floridě v Ft. Myers.

Hana Řezanková (1)

prof. Ing. Hana Řezanková, CSc. je zástupkyní vedoucího katedry statistiky a pravděpodobnosti na Vysoká škola ekonomická v Praze. Osobní údaje: Vzdělání: 1975 – 1979 VŠE v Praze, obor ekonomicko-matematické výpočty 1981 – 1988 aspirantské studium na katedře ekonometrie VŠE, obor „62-09-9, úsek: aplikace matematiky v ekonomii“ 1988 – 1991 postgraduální studium na katedře logiky FF UK, obor „Základy matematických metod pro automatizovanou analýzu dat v experimentálním výzkumu“ 1994 habilitace v oboru statistika 2008 jmenování profesorkou pro obor statistika Pedagogická a odborná praxe: 1978 – 1990 VŠE – výpočetní centrum 1990 – dosud katedra statistiky a pravděpodobnosti VŠE Funkce: 1998 – 2001 proděkanka pro pedagogickou činnost na Fakultě informatiky a statistiky 2001 – dosud zástupkyně vedoucího katedry statistiky a pravděpodobnosti 2009 – dosud garantka doktorského studijního oboru Statistika 2011 – dosud předsedkyně Akademického senátu Fakulty informatiky a statistiky 2012 – dosud členka Akademického senátu VŠE v Praze Členství ve vědeckých a oborových radách: 1996 – 2001 Vědecká rada Fakulty informatiky a statistiky VŠE 2007 – 2010 Vědecká rada Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava 2010 – dosud Vědecká rada Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava 2012 – dosud Vědecká rada Fakulty informatiky a statistiky VŠE 2013 – dosud Vědecká rada Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem 2009 – dosud oborová rada doktorského studijního oboru Statistika

Julia Navarro (1)

Julia Navarrová je španělská spisovatelka, novinářka a publicistka. Pracuje pro rozhlas, televizi a pro nejvýznamnější španělský list Tiempo.

David W Ball (1)

Americký spisovatel. Původní profesí letec, vystřídal řadu zaměstnání, cestovatel.

H. de la Vaulx (1)

Marta Dudková (1)

Karel Kopřiva (1)

Karel Kopřiva byl český kontrabasista a profesor hry na kontrabas. Absolvoval obor hry na kontrabas na brněnské konzervatoři . V roce 1951 se stal vítězem kontrabasové soutěže konzervatoří v Praze. V letech 1952–1956 studoval na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění u Františka Hertla . Po absolutoriu nastoupil angažmá v orchestru Janáčkovy opery v Brně, kde působil mnoho let jako zástupce vedoucího skupiny. V letech 1961–1965 byl současně externím profesorem na brněnské konzervatoři. Z jeho žáků vynikl Josef Hanák , původně člen Janáčkovy opery, později Státní filharmonie Brno, od roku 1996 opět Janáčkovy opery. Z prvního manželství s manželkou Marií Kopřivovou z Hovoran se narodil syn Karel nar. 1951 a syn Pavel nar. 1952. V roce 1962 se druhou manželkou Karla Kopřivy stala klavíristka, dirigentka a korepetitorka baletu Národního divadla Brno Alena Husková. Z manželství se narodila dcera Alena Blažejovská, roz. Kopřivová , slovesná dramaturgyně a dokumentaristka Českého rozhlasu, nositelka Ceny města Brna v oblasti žurnalistika a publicistika, a syn Petr . V letech 1965–1967 a 1971–1980 působil Karel Kopřiva jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech rovněž vedl kontrabasovou třídu na prestižní Národní umělecké škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu. K jeho žákům patřili později významní kubánští kontrabasisté Antonio Gómez Sotolongo, Andrés Escalona Graña, Orlando Cachaíto López a další. Po návratu do Brna vyučoval nyní již interně v letech 1981–2000 na brněnské konzervatoři. Zde k jeho žákům patřili Mito Teocharis, Rostislav Tománek, Vít Šujan, Pavel Juřík a Jakub Šimáně.

Irene Schürz (1)

Německá psychoterapeutka, spoluautorka publikace o výkladu karmy.

James Fox (1)

James Fox Higgins je manžel, otec, spisovateľ, muzikant, multimediálny producent a podnikateľ. Jeho skutočné rodné meno znamená „Prenasledovateľ zla, Obranca ľudí, Chýrny vlk Vikingov“. James je kresťanský vlastenec, patriarcha a vášnivý obhajca západnej civilizácie. Po dlhej kariére zabávača si James postavil vlastné štúdio – pevnosť v austrálskom dažďovom pralese – a začal vysielanie svojho kanálu The Rational Rise , ktorý sa medzitým vyvinul na RationalRise.TV – nezávislú mediálnu platformu zasvätenú oslave dobra, pravdy a krásy. James trávi svoj pracovný čas zarezávaním posvätných kráv, vytváraním čulých fiktívnych svetov a verejným komentovaním reality bez akýchkoľvek filtrov politickej korektnosti. Svoj voľný čas trávi poľovačkami, činením koží, hraním so svojimi synmi a psami, gazdovaním na svojej farme so svojou ženou a širšou rodinou, a tvorbou svojej vlastnej hudby. K Jamesovi Foxovi Higginsovi sa môžete pripojiť online na jeho blogu rationalrise.com a jeho šou sledovať na RationalRise.TV

Marcela Sekyrová (1)

Narozena 11.7.1946. Bc., rehabilitační pracovnice, spoluautorka učebnic a knih z oboru.

Aleš Pustějovský (1)

Narozen 1941. Strojní inženýr, práce z oboru, též práce o numismatice.

Irma Zedníková (1)

Autorka kuchařských příruček.

Kevin Davies (1)

Americký genetik, redaktor odborného časopisu.

Maxmilián Havlíček (1)

Mirko Král (1)

Vystudoval několik vysokých škol a celý život pracoval ve státní správě. Nyní je v důchodu. Miluje přírodu, věnuje se malování a řezbářství. Publikoval v časopisech pro děti i dospělé.

Růžena Vondráková (1)

Paul Scarron (1)

Paul Scarron francouzský básník , dramatik a prozaik se narodil v Paříži . Jeho přesné datum narození není známo, ale byl pokřtěn 4. července 1610. Scarron byl prvním manželem Françoise d'Aubigné , která se později stala Madame de Maintenon a tajně se vdala za krále Ludvíka XIV. V roce 1938 onemocněl obrnou nebo dle jiných pramenů revmatismem a stal se doživotním mrzákem. Scarron byl velmi plodný autor. Napsal řadu dramatických a literárních děl. Nejznámější je Virgile travesti , parodie na Aeneidy a zejména Roman comique . Divadelní hry: Jodelet , Don Japhel d'Arménie , L'Écolier de Salamanque , Le Marquis ridicule ou La Comtesse faite à la hâte , La Fausse Apparence , Le Prince corsaire .

František Elias (1)

František Eliáš byl rakouský právník a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu. Narodil se v Kladkách na Moravě. Vystudoval práva a působil v soudnictví. Nejprve byl auskultantem v Opavě, potom soudním adjunktem v Těšíně a Opavě. Následně působil jako okresní soudce v Uherském Brodě. Podílel se na přechodu samosprávy v Uherském Brodě do českých rukou. Později byl titulárním vrchním zemským soudním radou. V závěru života působil v Těšíně. Při obsazení postu viceprezidenta krajského soudu v Těšíně byl opomenut, podle českého tisku z politických důvodů. Eliáš měl pak upadnout do nemoci, které nakonec podlehl. Již během působení v Opavě byl veřejně činný v českých spolcích, zejména v čtenářském spolku. Jeho manželka rozená Kremsrová pocházela z Kateřinek a sňatkem s ní získal rodinnou usedlost. Koncem 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1890 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Uherský Brod, Vizovice, Valašské Klobouky. Ve volbách roku 1890 je uváděn jako kandidát ústředního výboru Moravské národní strany. Zemřel v prosinci 1903 ve věku 56 let. Příčinou úmrtí bylo kornatění cév.

T Guglmayrová (1)

Brigitte Eilert-Overbeck (1)

Německá chovatelka, publikace z oboru.

Karel Hába (1)

Karel Hába byl český hudební skladatel, sbormistr, violista a pedagog. Karel Hába byl bratrem skladatele Aloise Háby a bratrancem skladatele Emila Háby. Původně byl učitelem a při učitelských povinnostech studoval housle a skladbu na pražské konzervatoři. Byl žákem Jaroslava Křičky, Josefa Bohuslava Foerstera a Vítězslava Nováka. V letech 1922–1927 vyučoval na učitelském ústavu ve Sv. Janě pod Skalou. Od roku 1929 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu, kde se věnoval zejména vysílání pro školy. V roce 1945 založil Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. V roce 1952 se stal profesorem metodiky hudební výchovy na Vysoké škole pedagogické v Praze. Působil i v Umělecké besedě v Praze a veřejně vystupoval zejména jako violista. Spolu se svým bratrem propagoval mikrotonální hudbu. Byl zaníceným interpretem bratrových skladeb a napsal i houslovou školu pro čtvrttónový systém. Je autorem řady klavírních a komorních skladeb, sborů a písní. Pro orchestr zkomponoval 2 symfonie a houslový koncert. Vydal řadu zpěvníků určených pro školy a amatérské hudební soubory .

Ladislav Kopec (1)

Ekonom, Ing., narozen 8.4. 1944 v Praze. Ing. Kopecký Ladislav Značnou část své profesionální dráhy věnoval marketingu a marketingovým komunikacím. Do roku 1991 pracoval v čs. reklamní agentuře Rapid. V letech 1991-93 působil v USA, New Yorku jako obchodní atašé velvyslanectví ČR. Od roku 1993 do 1998 řídil jednu z předních komunikačních, nadnárodních agentur v ČR - Amirati Puris Lintas. V portfoliu figurovalo 25 klientů se 60 značkami z nichž 18 se stalo jedničkou ve svém tržním segmentu. Hned v prvních dvou letech konání soutěže efektivní reklamy EFFIE v ČR získala agentura zlaté a stříbrné ocenění. V roce 1998 byl zvolen Presidentem Asociace komunikačních agentur . Od roku 1999 je jednatelem vlastního studia Createam, které se zabývá strategickým rozvojem a tvůrčí činností v marketingových komunikacích. V portfoliu referencí figurují práce pro Českou národní banku, ČSA, Preciosu, Budvar, Intersnack, OK Tours, UBF Unilever, město Šternberk a Olomoucký kraj a také neziskový sektor jako např. Nadace Lucie.

Tor Hedberg (1)

Tor Hedberg byl švédský prozaik, dramatik a literární kritik, člen Švédské akademie od roku 1922. Patřil ke kritickým realistům skupiny Mladé Švédsko, jejichž program usilovně hájil proti novoromantikům. Vydal celou řadu románů s dobovými tématy boje za pravdu a naplnění životního poslání, například Johaness Karr . Nejznámější je jeho drama Johan Ulfstjerna o zavraždění ruského generála Bobrikova ve Finsku a historické drama Rembrants son s tématem generačního konfliktu.

A Schwarz (1)

Henri de Lubac (1)

Henri-Marie kardinál de Lubac SJ byl francouzský jezuita, kněz a kardinál římskokatolické církve. Je považován za jednoho z nejvlivnějších teologů 20. století. Jeho spisy a studie sehrály klíčovou roli při utváření učení Druhého vatikánského koncilu. Henri de Lubac se narodil v Cambrai do starobylé a vznešené rodiny z Ardèche. Jeho otec byl bankéř. Ve svých 17 letech, 9. října 1913, de Lubac vstupuje do noviciátu k Tovaryšstvu Ježíšovu v Lyonu. Vzhledem k politické situaci v tehdejší Francii se škola, kde de Lubac studoval než byl povolán do armády v roce 1914, nacházela v St. Leonard’s on Sea ve východním Sussexu. Ve Verdunu během I. světové války utrpěl těžké zranění hlavy a vrátil se zpět k jezuitům a pokračoval ve studiích filosofie, nejprve v Canterbury a poté v roce 1920 v St. Heliem v Persey. V roce 1924, po roce vyučování na jezuitské universitě v Mongré, Nord-Pas-de-Calais, se de Lubac vrátil do Anglie a započal svá teologická studia v Hastingsu ve východním Sussexu. V roce 1926 se vyučování vrátilo zpátky do Fourviere v Lyonu, kde de Lubac dokončil zbývající 2 roky svých studií teologie, než v roce 1929 začal sám přednášet na teologické fakultě v Lyonu. Jeho dlouhá doba studia byla dána především jeho chatrným zdravím, které mu ve studiu bránilo. Na kněze byl vysvěcen 22. srpna 1927 a v tomtéž roce získal doktorát z teologie na Papežské universitě Gregoriana v Římě. De Lubac působil jako profesor fundamentální teologie na katolické universitě v Lyonu od roku 1929 do roku 1961, s výjimkou II. světové války, kdy byl zatlačen do podzemí kvůli jeho aktivitám v hnutí résistance, odporu proti německým okupantům. Jeho první kniha byla publikována v roce 1938 a byla následována řadou dalších, než mu bylo v roce 1950, po věroučných námitkách k jeho dílu Nadpřirozeno , další vydávání a vyučování jeho jezuitským superiorem zakázáno. Jeho pravověrnost byla zpochybňována poté, co ukáza...

Harald Theilig (1)

Německý autor - chovatelské příručky o kočkách.

Bede Griffiths (1)

Anglický benediktinský mnich Bede Griffiths OSB Cam žil po více než 35 let v Indii. Od roku 1968 se v Tamilnádu účastnil průkopnického pokusu založit v Indii křesťanskou komunitu, která by se přizpůsobila hinduistickému způsobu života a myšlení, která by se řídila zvyklostmi hinduistického ášramu a byla centrem, kde se lidé různých náboženství mohou setkávat a společně růst k oné jednotě v Pravdě, která je cílem každého náboženství.

Richard Fremund (1)

Richard Fremund byl český malíř, grafik, kreslíř a scénický výtvarník. Po studiu na gymnáziu navštěvoval v letech 1940–45 večerní Školu dekorativních umění v Praze. V roce 1945 byl přijat na Akademii výtvarných umění a začal studovat ve 2. ročníku u prof. Vratislava Nechleby, s jehož konzervativním pojetím malby nesouhlasil a brzy přestoupil do grafické speciálky Vladimíra Pukla. Tam se seznámil s Jiřím Martinem, Robertem Piesenem a Jitkou Kolínskou, se kterými později spolupracoval ve Skupině Máj 57. Po únoru 1948 byl při politických prověrkách z akademie vyloučen, znovu studovat mohl až v roce 1951 ve scénografickém atelieru Františka Tröstera. Studium zakončil v roce 1954. V začátcích malířské tvorby hledal inspiraci v lidovém umění, později se zajímal především o moderní umění. V letech 1959 se stýkal s členy budoucí Skupiny Máj 57, se kterou se zúčastnil prvních dvou výstav . Tehdejší oficiální kritika jeho práci příliš neoceňovala, přesto se poměrně brzy dostal do povědomí zvláště odborné veřejnosti, především jako skvělý kreslíř. Koncem 50. let se stýkal s významnými umělci Mikulášem Medkem, Františkem Tichým, Vladimírem Fukou, Karlem Černým a dalšími. V tvorbě se soustředil na portréty. První samostatnou výstavu měl roku 1956 v paláci Dunaj v Praze a v témže roce se zúčastnil i kolektivní výstavy mladých umělců v Galerii Čs. spisovatel, kde mezi vystavovanými obrazy byly i tehdy velmi kritizované abstraktní motivy a akty. Výstava byla oficiální kritikou ostře odsouzena. Rok 1956 byl pro Richarda Fremunda významný také tím, že odjel na tříměsíční cestu do Paříže. Zde navštívil retrospektivní výstavu Henriho Matisse, jehož dílo na něj hluboce zapůsobilo a ovlivnilo jeho tvorbu. V dalším období maloval především městské krajiny a obrazy figurální, snažil se však zachytit i atmosféru české vesnice. Věnoval se více grafickým technikám, hlavně linorytu, a...

Randi Reisfeld (1)

Spoluatorka knihy o televizním seriálu "Pobřežní hlídka", autorka životopisu prince Williama.