Všichni Autoři a témata

Rudo Brtáň (4)

Narodil sa 9. oktobra 1907 v Hybiach v rolnickej rodine. Zomrel 4. aprila 1998. Do ludovej skoly chodil v rodisku, zmaturoval roku 1927 na Gymnaziu v Liptovskom Mikulasi. V rokoch 1927-1932 studoval slavistiku a germanistiku na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe a Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Po skonceni vysokoskolskych studii sa stal stredoskolskym profesorom a v rokoch 1932-1944 postupne ucil na gymnaziach v Martine, Bratislave, Trnave a znova v Martine, s vynimkou rokov 1937-1938, ked bol na stipendijnych pobytoch v Polsku a Juhoslavii. Aktivne sa zucastnil v SNP. Po oslobodeni zacal pracovat na poverenictve skolstva, no od februara 1946 sa stal referentom slovenskeho oddelenia Matice slovenskej v Martine. V septembri 1949 presiel pracovat do Literarnovedneho ustavu SAV v Bratislave. V auguste 1951 sa vratil do Matice slovenskej v Martine a ako vedecky pracovnik tu posobil cele desatrocie. Roku 1961 odisiel spat do Bratislavy, do Ustavu slovenskej literatury SAV a pracoval tu ako vedecky pracovnik az do odchodu na dochodok roku 1979. Do literatury vstupil uz ako stredoskolak. Verse, preklady poezie zo slovanskych jazykov a nemciny, literarnu kritiku, state zo slovenskej literarnej historie a kulturnu publicistiku uverejnoval v roznych sudobych casopisoch od polovice 20. rokov. Knizne debutoval monografiou Poezia Ivana Krasku , v ktorej sa sustredil najma na metodiku a modernost stavby Kraskovho versa. Druhou knizne publikovanou monografiou je komparativna studia o slovanskych literaturach Barokovy slavizmus a tretou studia o prvej zbierke slovenskych prislovi Danielovo Sinapiovo-Horcickovo Neoforum latino slavonicum . V 40. rokoch badatelsky zaujem zameral na obdobie romantizmu. Vysledkom bola monografia O Bottovej Smrti Janosikovej publikovana aj s povodnym textom skladby podla zachovaneho rukopisu. Podobnym sposobom publikoval v knihe Samova Chalupkova basen Mor ho! aj tuto skladbu. Do obdobia klasicizmu sa vr...

Radka Hristova (1)

Narozena 19.5.1950 v Sofii . Dr., filoložka, učitelka turečtiny, jazykové učebnice turečtiny a překladové slovníky.

Andrej Kurimský (1)

Narozen 7.9.1933 ve Varadce u Bardejova , zemřel 29.12.1980 v Praze. Filolog, ukrajinista, dialektolog.

Jan Vašák (1)

Narozen 21.6.1946 ve Skorkove, okr.Havlíčkův Brod. Zemědělský ing., agrotechnické práce, též práce o managementu zemědělského podniku a pěstování olejnin.

Emilie Prokešová (1)

Autorka učebnic matematiky.

Carl Smith (1)

Autor se zabývá vojenskou huistorií.

Mišo Kováč-Adamov (1)

Mišo Kováč-Adamov, občianskym menom Michal Kováč, kultúrny a literárny historik, teatrológ, dramatik, sa narodil 24. mája 1930 v Zlatých Moravciach. Pseudonymy: Adamov, M. Borkov, Elena Marčáková, Elena Mariášová, K. Michalov, Mišo K. Adamov, Martin Križava. Žije a tvorí v Martine. Študoval na gymnáziu v Zlatých Moravciach , odbor slovenčina a literárna veda , knihovníctvo na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, muzeológiu na Filozofickej fakulte Univerzity J. E. Purkyňu v Brne . Pôsobil v Matici slovenskej v Martine , najskôr ako pracovník bibliografického oddelenia, riaditeľ Pamätníka slovenskej literatúry , neskôr ako pracovník Literárneho múzea . Súčasne prednášal literárnu muzeológiu na univerzite v Brne . Bol námestníkom ministra kultúry Slovenskej republiky v Bratislave , správcom Matice slovenskej v Martine , od 1993 prednáša kultúrnu históriu a staroslovienčinu v teologickom inštitúte v Badíne. Žije v Martine. Vo vedeckej práci sa sústredil na problematiku bibliografie, spracoval vyše 50 titulov rozličných súpisov literatúry, medzi nimi vzorový katalóg Filológia – Literárna veda – Krásna literatúra a Poznajme súčasnú slovenskú literatúru . Spoluzostavovateľ pamätníc Matica slovenská a Historický rok . Jeden zo zakladateľov slovenského literárneho múzejníctva, autor monografie Úvod do štúdia literárnej muzeológie . Ako teatrológ sa prezentoval monografickými prácami Bábkárska tvorba , Slovenská ochotnícka scénografia , Poznávajme dejiny ochotníckeho divadla , Gorazdov Močenok . V dramatickej tvorbe sa orientoval na rekonštruovanie ľudových hier . Deťom adresoval bábkové a činoherné predlohy Gašparko , Skúška alebo Zahraj , Čo je to čerieslo, aký je jarmok a i. Autorsky...

Jevgenij Aleksandrovič Ljackij (1)

PhDr. Jevgenij Aleksandrovič Ljackij, rusky: Евгений Александрович Ляцкий byl ruský a čskoslovenský literární vědec, literární historik a kritik, etnograf, folklorista a spisovatel. Narodil se v Carském Rusku v rodině šlechtice a vlastníka půdy a byl vzdáleným příbuzným básníka L. A. Meje . Od 16 let sbíral folklór a jezdil na výpravy do Polesí, Povolží a na Ruský Sever. V letech 1889—1893 studoval na katedře slovesnosti Historicko-filologické fakulty Moskevské univerzity, kde v 90. letech 19. století vyučoval. Od konce 90. let do roku 1907 působil v Petrohradu na Institutu antropologie a etnografie Petra Velikého jako vedoucí etnograf, vedoucí oddělení etnograficého oddělení Ruského muzea Alexandra III. Vypracoval se až na pozici civilního poradce. Po VŘSR koncem roku 1917 emigroval do Finska, v roce 1920 do Švédska a nakonec v roce 1922 do Československa. Působil jako profesor ruštiny a literatury na Univerzitě Karlově v Praze a vyučoval též na Ruské svobodné univerzitě. Zemřel 7.7.1942 a je pochován na Olšanském hřbitově.

Peter Doerfler (1)

Jessica Shirvington (1)

Jessica Shirvington žije spolu s jejím manželem a dvěma dcerami v Sydney už přes deset let. A jak začala psát? Jednoho dne, místo vyzvednutí si nové knihy, začala psát svoji vlastní. První jméno, které ji napadlo bylo Violet a zbytek již následoval zcela přirozeně. Psaní knihy Violet Eden vypracovala autorka na jejích životních zkušenostech - na cestách po světě a lidí, které potkala. Sama autorka vždycky milovala dávnou historii - příběhy a historky toho nejlepšího druhu.

Markus Bennemann (1)

Německý publicista a překladatel.

Bohumil Mladý (1)

Narozen 30.10.1881 v Čelkovicích u Tábora, zemřel 23.6.1942 v Praze. Vydavatel a redaktor Četnického obzoru, redaktor Ročenky českého četnictva. Beletrista.

Miroslav Jirsa (1)

Ema Destinová (1)

Emilie Paulina Jindřiška Kittlová, známá pod pseudonymem Ema Destinnová, resp. Emmy Destinn , byla světoznámá česká operní pěvkyně a všestranně vzdělaná osobnost. Ve svých 20 letech byla sice odmítnuta v Národním divadle v Praze, kariéru však úspěšně zahájila v témže roce v Berlíně. Po deseti letech získala angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku, kde v mnoha představeních zpívala společně například s Enrikem Carusem. Emilie Kittlová se narodila v Praze jako druhá nejstarší dcera z pěti dětí důlního podnikatele, majitele realit a kulturního mecenáše Emanuela Kittla a operní pěvkyně Jindřišky, rozené Šrutové . Byla umělecky velmi nadaná: malovala, psala, učila se hře na housle u profesora Ferdinanda Lachnera a v osmi letech měla svůj první houslový koncert. Ve 13 letech v Praze začala navštěvovat hodiny zpěvu u profesorky Marie Loewe–Destinnové Jméno své učitelky si zvolila za umělecký pseudonym. Mimo to Ema studovala herectví v dramatické škole při Národním divadle v Praze. Debutovala roku 1897 v drážďanské dvorní opeře v roli Santuzzy v opeře Sedlák kavalír. Úspěch jejího debutu byl tak obrovský, že byla okamžitě přijata k pětileté spolupráci v berlínské Státní opeře Pod lipami. Již v roce 1898 úspěšně vystoupila na scéně berlínské Krollovy opery, opět jako Santuzza v opeře Sedlák kavalír. V roce 1901 zpívala Destinnová na Wagnerovských operních slavnostech v Bayreuthu v roli Senty v opeře Bludný Holanďan a byla bouřlivě oslavována. Roku 1904 zpívala v premiéře Leoncavallovy opery Roland z Berlína, ve stejném roce v německé premiéře Smetanova Dalibora. V roce 1906 zpívala v Berlíně v opeře Salome od Richarda Strausse. Následovaly výstupy v dalších rolích jako Carmen, Valentina, Mignon, Elisabeth, Selika a Destinnová se stala primadonou Německé opery v Berlíně, v níž vystoupil...

Michal Zoubek (1)

Publicista, práce o sportovním rybaření.

Alena Čermáková (1)

Vyštudovala na Vysokej škole múzických umení v Bratislave odbor filmová a televízna dokumentárna tvorba. K jej najznámejším snímkam patrí autorský autobiografický celovečerný film Vyvliekanie z vlastnej kože a autorský film Všetko je v nás o Františkovi Tugendliebovi, ktorý ju učil spev v rokoch 1983-1985. Práve od neho získala akreditáciu na vyučovanie techniky popového spevu jeho metódou. Slovenská verejnosť ju spoznala najmä vďaka jej účinkovaniu ako hlasovej pedagogičky v hudobnom projekte Slovensko hľadá SuperStar I, II a Môj najmilší hit. V roku vydala svoj debutový album Šansóny a iné piesne, ktorý do života uviedli Hana Hegerová a František Tugendlieb. Koncertuje doma i v zahraničí. V roku 2009 vydala francúzsko-nemecko-slovenský album Spievam ako dýcham , ktorý do života uviedol kňaz Anton Srholec. Momentálne pripravuje svoj nový album so svojím manželom Ivanom Čermákom, autorom, aranžérom a producentom všetkých jej piesní. Naspievala aj motívy radosti do filmu o Nicolasovi Wintonovi na hudbu manžela Ivana Čermáka pod názvom Sila ľudskosti a Nickyho rodina .

František Richtr (1)

Narozen 21.8.1889 v Jihlavě, zemřel 27.6.1944 v Nebuželích u Mělníka. Typograf, historické publikace.

Loretta Napoleoni (1)

Je italská novinářka a politická analytička, která se zaměřuje především na financování terorismu a související témata.

Václav Beran (1)

Narozen 15.8.1925, zemřel 24.2.1972 na Kubě. Ing., odborník na biologii a agrotechniku víceletých pícnin, práce z oboru.

Nick Yapp (1)

Býval sedmadvacet let učitelem, ale pak se stal spisovatelem a přispěvatelem do médií. Bydlí v Catfordu. Napsal přes padesát knih a osmdesát povídek.

Dušan Barlík (1)

Slovenský rozhodčí Klubu chovateľov slovenských čuvačov. Vydavatel a šéfredaktor časopisu Chovateľ. Chovatel exotických ptáků, králíků, holubů a drůbeže. Autor kynologických příruček.

Karl Seifart (1)

Německý spisovatel, autor a vypravěč pohádek.

Heinrich Frankenberg (2)

Irena Bělohlavová (1)

Zemřela 16.1.1951 v Praze. Vlastivědné práce.

Martin van Doren (1)

Larry Mueller (1)

Larry Mueller je odborník na lovecké psy a reportér časopisu Outdoor Life, napsal mnoho článků - mezi jinými i Jak rychle vycvičit retrívra. Žije s manželkou na farmě v St. Jacobs ve státě Illinois.

Ivan Řehák (1)

Narozen 1954 v Bratislavě. Akademický sochař, vysokoškolský pedagog obor kreslení, základy architektonické kompozice, modelování a barvy v architektuře.

Ivo Medek (1)

Ivo Medek je český hudební skladatel, hudební publicista a organizátor, vysokoškolský pedagog, v letech 2010 až 2018 rektor brněnské Janáčkovy akademie múzických umění v Brně . V roce 1980 vystudoval stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně a na této škole působil až do roku 1997 jako odborný asistent. Mezitím vystudoval v roce 1989 kompozici na JAMU a v roce 1997 v doktorském studiu teorii kompozice. Od roku 1990 působí jako pedagog na JAMU. Je autorem více než 50 hudebních skladeb, jenž je možno zařadit do oboru orchestrálních, komorních a elektroakustických hudebních skladeb. Je znám také jako autor multimediálních projektů, jenž vyvíjí svoji vlastní unikátní a originální kompoziční metodu. Spoluzaložil hudební soubor Ars Inkognito, jenž je zaměřen na soudobou hudbu. V letech 2002–2008 působil ve funkci děkana Hudební fakulty JAMU, v letech 2010 až 2018 byl pak rektorem JAMU.

Emil Sirotek (1)

Emil Sirotek byl český kameraman. Byl spolupracovníkem řady významných českých režisérů, například Jaromila Jireše, Václava Vorlíčka nebo Věry Plívové-Šimkové.

Milan Vošta (1)

doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D. je docentem na Katedře světové ekonomiky VŠE v Praze od roku 1994. Na katedře přednáší kursy Geoekonomika a Politická geografie. Dlouhodobě se zabývá regionální problematikou v prostoru Evropské unie se zaměřením na regionální rozvoj nových členských zemí EU v podmínkách jednotného vnitřního trhu a oblastí přeshraniční spolupráce v rámci euroregionů. Absolvoval několik zahraničních stáží a výzkumných pobytů k problematice regionálních otázek EU .

I. N Miroljubov (1)

Jiří Bém (1)

Publikace v oboru Inženýrské stavitelství.

Jarl Robert Hemmer (1)

Finský spisovatel píšící švédsky.

Élie Berthet (1)

Narozen 8. června 1815 v Limoges a zemřel 3. února 1891 v Paříži. Francouzský spisovatel. Autor oper, populárních románů, historických románů a románů pro mladé lidi. Élie Berthet se narodil do rodiny obchodníka se šesti dětmi. Jeho dětství bylo ovlivněno láskou k přírodě a vášní pro čtení. Později studoval vysokou školu, na které začal psát sérii příběhů. V 16 se pohyboval v okolí Paříže, kde zdánlivě studoval práva, ale ve skutečnosti se věnoval psaní. Na živobytí si vydělával jako trenér. Teprve v roce 1835 našel vydavatele pro svá díla, která vydával pod pseudonymem Élie Raymond. V roce 1840 se oženil a měl dva syny. Po roce 1840 má plodné období a je slavnější než Alexandre Dumas st. V konkurenci Alexandra Dumase ml. však již neuspěje, přesto jsou jeho knihy přeloženy do několika jazyků, mezi nimi byly i knihy pro děti. Nejenže psal v různých stylech, ale dokonce vytvořili nové žánry.

A. V Berjozkin (1)

Václav Kejzlar (1)

Publikace o automobilech.

Benedikt Baur (1)

Narodil se 9. prosince 1877. O dvacet let později vstoupil do benediktínského řádu. V roce 1903 byl vysvěcen na kněze a v roce 1904 získal doktorát z teologie v Římě. Od roku 1931 do 1938 působil jako profesor teologie na řádové univerzitě. Od roku 1938 do roku 1965 byl opatem beuronského kláštera. Je autorem řady knih o duchovním životě

T Bunimovič (1)

Jaromír Štach (1)

Základy teorie systémů.

Karel Václav Klíč (1)

Karel Václav Klíč byl český malíř, fotograf a grafický technik. V roce 1878 vynalezl heliogravuru, při pobytu v Anglii v roce 1890 proces zdokonalil. V roce 1892 sestrojil první hlubotiskovou rotačku. Narodil se v papírně v Hostinném zvané Labský mlýn. Jeho dětství bylo poznamenáno úrazem, po kterém celý život kulhal. V roce 1848 se dostal do Prahy s otcem, který se účastnil bojů na barikádě. Karel byl, stejně jako jeho otec, v neustálé opozici proti rakouskému režimu. Nedlouho poté, kdy se zapsal na malířskou akademii, byl předveden na policii za kresbu hanobící c.k. ministra Rakouska a navíc tam ztropil výtržnost. Za trest byl vyloučen z Akademie a vypovězen z Prahy. Potom se živil malováním a později se mu podařilo Akademii přece jen dostudovat. Seznámil se s fotografií a v roce 1866 fotografoval v Brně, kam odjel za otcem, vítězné Prušáky. Ateliér Raffael v Brně byla dobrá živnost, bouřlivák Klíč však navíc založil satirický časopis, který byl samozřejmě zakázán. Poté odešel do Budapešti, kde kreslil na zakázku pro maďarský časopis Kulihrášek. Roku 1869 se usadil ve Vídni, kde kreslil ve společnosti herců a zpěváků. Živil se velmi úspěšně jako koncertní malíř: Kreslil pravou i levou rukou, zády k obecenstvu nakreslil celou první řadu, kreslil i vzhůru nohama, prostě jak jej zrovna napadlo. Byl nejen bravurním kreslířem, ale také maloval – např. portrét Jindřicha Fügnera, jednoho ze zakladatelů Sokola, kreslil Garibaldiho, kněžnu Metternichovou, Palackého aj. Byl i zručným litografem, dokonale ovládal mědiryt i lept. Při rytí dřevorytů pro časopisy často přemýšlel, zda by se dala rytecká práce usnadnit pomocí fotografie. Intenzivně se zabýval reprodukcí polotónových obrazů na papír. Když poznal obtíže tisku z výšky, soustředil se na tisk z hloubky. Namáhavé pokusy přinesly ovoce o silvestrovské noci roku 1878, která se stala datem vynálezu heliogravury. Byl důvěřivý a nedal si svůj vynález patentovat. Když ...

G. I Penežko (1)

Sovětský důstojník, autor zápisků z války.

Karel Suchan (1)

Dr., CSc., ekonom, práce z oboru.

Luboš Šedivý (1)

Autor básnických sbírek vydávaných vlastním nákladem.

Stephen Wisdom (1)

Stephen Wisdom se o historii začal zajímat v souvislosti se středověkou dramatickou tvorbou, která i nadále ovlivňuje jeho spisovatelskou a ilustrátorskou dráhu. Tento zkušený re-enactor věří, že historické drama může vzdělávat stejně dobře jako učebnice dějepisu. Řadu historických rolí si také zahrál v divadle. V současnosti žije na poklidném anglickém venkově, kde se plně věnuje psaní, sochařství a výrobě brnění.

Zdeněk Cyril Fišer (3)

Profesor Zdeněk Cyril Fišer se narodil 27. května 1929 v Praze. Po maturitě vystudoval provesuru na Karlově universitě a pak až do důchodu působil jako profesor na ekonomické a průmyslové střední škole v České Lípě. Má tři syny a dvanáct vnoučat. Venoval se i tlumočnictví, překladatelské činnosti, práci v manželských skupinách i vlastní literární tvorbě. Psal drobná lyrická díla, velkou pozornost věnoval svaté Zdislavě Z Lemberka a pro seinory připravil dvě knížky - Dobrodružství třetího věku a Plný život ve stáří.

Klemens Richter (1)

Prof. ThDr. Klemens Richter přednáší liturgiku na teologické fakultě univerzity v Münsteru a je auterm a spoluvydavatelem mnoha publikací v tomto oboru

Monika Gajda (1)

Monika Gajdová je polská juniorská reprezentantka v orientačním běhu. Mezi její největší úspěchy patří třetí místo ze sprintu na juniorském mistrovství světa 2010 v dánském Aalborgu. V současnosti běhá za polský klub UNTS Warszawa.

Ivo Hlaváček (1)

Ivo Hlaváček byl český sládek a ředitel pivovaru. Pocházel z rodiny sládka, která měla v pivovarství dlouholetou tradici. V roce 1929 se rodina Hlaváčkova se synem Ivem přestěhovala do Plzně, kde otec František Hlaváček působil řadu let ve vedoucích pozicích v pivovaru Gambrinus a Prazdroj. Po maturitě na reálném gymnáziu v Plzni vystudoval v letech 1945–1950 v Praze Vysokou školu chemicko-technologickou , obor kvasná chemie a technologie. V roce 1950 začal působit ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. V roce 1962 na VŠCHT obhájil dizertační práci na téma Redukující látky ve výrobě piva a sladu. V roce 1953 přišel na pozici vedoucího kontroly Západočeských pivovarů ve Staňkově, odkud po pěti letech přešel do Plzeňských pivovarů, n. p. V roce 1958 se stal technickým náměstkem ředitele Plzeňských pivovarů, n. p. a v roce 1959 se stal vrchním sládkem. Po pěti letech přešel na pozici výrobního ředitele. Věnoval se především modernizaci pivovarů Prazdroj a Gambrinus. V roce 1976 byl jmenován ředitelem koncernového podniku Západočeské pivovary . Společnost řídil až do roku 1987, kdy odešel do důchodu. Publikoval v českém i zahraničním odborném tisku, podílel se na knize České pivo . Byl iniciátorem založení a pravidelného organizování Pivovarsko-sladařských seminářů a v roce 1989 založil Spolek sládků při Plzeňském Prazdroji. Byl dlouholetým členem vědecké rady VÚPS a státní zkušební komise při Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT. Působil ve Vědeckotechnické společnosti, která umožňovala především před rokem 1989 udržovat bližší styk se zahraničními odborníky. Spolu se svým otcem Františkem Hlaváčkem se zasloužil o vybudování Pivovarského muzea v Plzni. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství, v roce 2016 se stal in memoriam čestným občanem města Plzeň. Starší syn Ivan Hlaváček je podnikatel, mladší sy...

Milan Mrázek (1)

Milan Mrázek byl český religionista, teolog a básník. V roce 1938 vstoupil do Českobratrské církve evangelické. Po druhé světové válce začal studovat v Praze teologii. Poté pracoval jako vikář a farář, ordinován byl 17. prosince 1950. V letech 1950 – 1962 působil jako vikář v Brně, poté od roku 1962 do roku 1990 jako farář sboru v Brně-Husovicích. K 1. září 1990 odešel do výslužby.

Antoine B Daniel (1)

Boris Ruvimovič Levin (1)

Ruský odborník v radiotechnice, publikace v oboru.

Luboš Drtina (1)

Grafik a ilustrátor, zabývá se knižní a časopiseckou úpravou, ilustrací , tvorbou plakátů, autorských knih, návrhy firemního stylu, úpravou CD a volnou grafickou tvorbou. Od roku 2003 vydává vlastní bibliofilskou edici. Za některé knižní úpravy získal ocenění v domácích i zahraničních soutěžích. Působí jako asistent v ateliéru Písmo a typografie na VŠUP. Průběžně vystavuje doma i v zahraničí. Žije a pracuje v Praze.

Jiří Chadima (1)

Narozen 6. 6. 1923 v Praze. Malíř a grafik.

Anton Rasla (1)

Anton Rašla byl slovenský vojenský prokurátor a právník, jeden ze tří prokurátorů při procesu s Jozefem Tisem, po válce též poslanec Slovenské národní rady. V roce 1942 působil jako vojenský soudce při polním soudu v Žytomyru na Ukrajině, u zajišťovací divize slovenské armády, která se tehdy podílela na tažení do Sovětského svazu. Měl přezdívku Džugo. Už tehdy ale spolupracoval s odbojem. Pomohl například zajistit tajný byt pro komunistického odbojáře Júlia Ďuriše, jenž byl hledán slovenskou tajnou službou. Ve svých vzpomínkách to uvádí Ladislav Šimovič, poválečný československý diplomat a státní úředník, osobní účastník dobových schůzek s Rašlou. Generál JUDr. Anton Rašla byl polním prokurátorem SNP a po válce jedním ze tří prokurátorů při procesu s Jozefem Tisem. Měl v něm na starosti vojenskou část obžaloby. Při přípravě procesu doporučoval z obžaloby vyjmout obvinění z podílu na Tisově rozbití republiky v roce 1939. Poukazoval na to, že tento bod může Tisa stavět do role bojovníka za práva Slováků a práva na slovenský stát. Během samotného procesu mimo jiné přednesl závěrečnou řeč. Po rozsudku byl proti udělení milosti. Na základě výsledků parlamentních voleb roku 1946 byl zvolen do Slovenské národní rady. Mandát ovšem nabyl až dodatečně, poslanecký slib složil v listopadu 1946. V SNR zasedal za KSS. Opětovně byl za poslance SNR zvolen ve volbách roku 1948. V poslední době se připomíná Rašlův podíl na odsouzení masového vraha Karola Pazúra, kterého dosáhl i přes odpor některých komunistických pohlavárů, jmenovitě zejména Bedřicha Reicina. Na přelomu 40. a 50. let byl žalobcem v řadě vykonstruovaných procesů vůči lidem nepohodlným komunistickému režimu, včetně takových, ve kterých byly vyneseny rozsudky smrti. Rašla byl hlavním prokurátorem v procesu, v němž byli tři členové Bílé legie odsouzeni na doživotí. Rašla se proti rozsudku odvolal a ne...

Čeněk Křížek (2)

Narozen 6.7.1841 v Praze, zemřel 28.11.1893 tamtéž. MUDr., literatura z oboru porodnictví a zdravotní prevence.

E. P Polushkin (1)

Richard La Plante (1)

Psycholog, producent, herec a spisovatel.

Roman Palka (1)

Narozen 24.4.1955 v Táboře. Ing., zabývá se psychoterapií a duchovnem.

Zdeněk Opletal (1)

Spis o obsluze jeřábů.

Rudolf Pruner (1)

Matematik, autor učebnic geometrie.