Výpis všech autorů

Petr Weiss

Petr Weiss je český sexuolog , klinický psycholog a psychoterapeut, žijící a působící v Praze. Patří mezi sexuology často kontaktované masmédii. Zabývá se sexuálními dysfunkcemi, deviacemi, transsexualitou, partnerskými vztahy a psychoterapií. Hlásí se k svému židovskému původu. V roce 1978 vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal v roce 1980 i doktorát. Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci získal v roce 1999 titul Ph.D. a posléze se stal i docentem a profesorem klinické psychologie . V roce 2014 mu byl Akademií věd ČR udělen titul DSc. K sexuologii se podle vlastních slov dostal náhodou. Pracoval na sexuologických odděleních psychiatrických léčeben v Horních Beřkovicích a v Praze-Bohnicích. Pracuje jako klinický psycholog v Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK a od roku 2001 přednáší sexuální psychologii na Filozofické fakultě UK. Je také vědeckým sekretářem České sexuologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Působí jako soudní znalec v odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie a sexuologie. Dne 16. září 2016 měl na Vysočině mezi obcemi Rynárec a Houserovka dopravní nehodu, když se svým vozem vjel do protisměru, kde se střetl s automobilem značky Ford Focus. V důsledku této nehody zemřeli ve druhém voze dva lidé a další osoba byla těžce zraněna . Za usmrcení z nedbalosti mu hrozily až tři roky vězení. V první polovině července roku 2017 jej Policie ČR navrhla obžalovat z usmrcení z nedbalosti a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, za což mu hrozí až šestileté odnětí svobody. V říjnu 2017 rozhodl okresní soud v Pelhřimově o trestu odnětí svobody na dva roky a šest měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, státní zá...

Patricia Wentworth

Patricia Wentworth, rozená Dora Amy Elles, byla britská spisovatelka detektivek. Studovala v Londýně, nejprve soukromě, pak navštěvovala dívčí Blackheath High School. Po smrti svého prvního manžela, George F. Dillona, se v roce 1906 usadila v Camberley, Surrey. V roce 1920 se vdala za George Olivera Turnbulla a měla jednu dceru. Napsala sérii 32 kriminálních románů , převážně se slečnou Silverovou jako hlavní hrdinkou, z nichž první vyšel v roce 1928, a poslední byl vydán v roce její smrti. Slečna Silverová je někdy přirovnávána k Jane Marpleové vytvořenou Agathou Christie. Slečna Silverová je vychovatelka v důchodu, která se stane soukromým detektivem. Úzce spolupracuje se Scotland Yardem, a to zejména s inspektorem Frankem Abbottem. Patricia Wentworth napsala také dalších 34 knih mimo tuto sérii.

Mary Gladys Meredith Webb

Anglická spisovatelka.

Leo Weismantel

Německý spisovatel a reformní pedagog.

Jude Welton

Jude Welton je dětská psycholožka se specializací na autismus. Sama má syna s Aspergenovým syndromem. Je autorkou několika populárních knih vhodných pro děti a knih o umění.

Josef Wenig

Josef Wenig byl český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník. Pocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako řídící učitelé. Jeho bratr Adolf byl spisovatelem a i další členové širší rodiny byli aktivní v oblasti kultury. Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika Františka Adolfa Šuberta a strýcem výtvarníka Adolfa Weniga. Osudnou ránou, nejen pro Josefa, ale celou rodinu, byl otcův dobrovolný odchod ze světa v květnu 1888 . Matka Marie Wenigová spolu s dětmi opustila po smrti manžela Staňkov a přestěhovala se k bratrovi Františku Adolfu Šubertovi do Prahy. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce 1905. V roce 1907 jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného Divadla na Král.Vinohradech jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením až do své smrti. V letech 1922 až 1939 byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s Národním divadlem, jehož byl členem v letech 1918–1922. Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací. Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu Jaroslava Kvapila. Jejich první společnou prací byla inscenace Tylova Strakonického dudáka. Společně pracovali i na mnoha inscenacích her Williama Shakespeara a zdokonalili tzv. shakespearovské jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou,...

John Wesley

Britský kazatel, zakladatel metodistické církve.

Jennifer Westwood

Jennifer Westwoodová se narodila v roce 1940 a studovala angličtinu na Oxfordské univerzitě, následuje středověká islandština v Cambridge. Členka folklorní společnosti.

Jean Webster

Vlastním jménem Alice Jane Chandler Webster. Narodila se24. července ve Fredonii . Její matka Annie Moffet Webster byla neteří Marka Twaina a její otec Charles Luther Webster jeho vydavatelem. Jean Webster byla nejstarším dítětem svých rodičů.

Jaroslav Weiser

Narozen 13. 1. 1920 v Praze, zemřel 21. června 2012. RNDr., DrSc., biolog, entomolog a parazitolog, člen korespondent Československé akademie věd. Práce v oboru.

Chuck Wendig

Americký spisovatel, autor komiksů, scenárista a bloger.

Carol Weston

Americká publicistka a autorka knih pro mládež.

Carl Friedrich von Weizsäcker

Carl Friedrich von Weizsäcker byl německý fyzik, filosof a veřejný činitel. Narodil se v rodině diplomata a se svými rodiči pobýval na různých místech: ve Stuttgartu, v Baselu a od roku 1925 v Kodani, kde se seznámil s W. Heisenbergem, který ho získal pro studium fyziky. V letech 1929 až 1933 studoval fyziku, astronomii a matematiku v Berlíně, v Lipsku a v Göttingenu; mezi jeho učiteli byl i Heisenberg a Niels Bohr. Roku 1937 se oženil se švýcarskou historičkou G. Wille a měl s ní čtyři děti. V roce 1989 získal Templetonovu cenu. Po habilitaci v roce 1936 pracoval Weizsäcker ve fyzikálním ústavu v Berlíně a zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Už před začátkem 2. světové války věděl o možnosti atomové či „uranové“ bomby a spolu s Heisenbergem a s objevitelem štěpení jádra Otto Hahnem o tom diskutovali. Weizsäcker vytvořil teorii plutoniové bomby, dal to na vědomí Ministerstvu války a v roce 1942 podal patentovou přihlášku. Roku 1941 navštívil spolu s Heisenbergem N. Bohra v tehdy obsazené Kodani. Heisenberg později řekl, že smyslem bylo uzavřít dohodu o tom, že se bomba vyvíjet nebude, Bohr však rozhovor pochopil jako nabídku ke spolupráci na německém projektu a za dobrodružných okolností uprchl do Británie a do USA. Jeho svědectví přispělo k tomu, že vědci v USA naopak vývoj bomby navrhli a uskutečnili. Německé velení však usoudilo, že se musí soustředit jen na projekty, které slibovaly rychlé nasazení a projekt bomby nepodpořilo. Další výzkum pak probíhal v malém měřítku a bez naděje na realizaci, nicméně pokračoval až do roku 1945. Od roku 1946 vedl Weizsäcker Planckův ústav pro fyziku v Göttingenu, věnoval se však především – jako jiní účastníci vývoje atomové bomby – otázkám odpovědnosti vědců a vědecké etiky. Veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového mír...

Steven Weinberg

Steven Weinberg je americký fyzik. V roce 1979 získal Nobelovu cenu za fyziku za svou práci o sjednocení slabé a elektromagnetické interakce. Weinberg absolvoval střední školu v roce 1950 , bakalářský titul získal na Cornellově univerzitě v roce 1954, titul Ph.D. na Princetonské univerzitě v roce 1957. V současnosti je profesorem fyziky a astronomie na Texaské univerzitě v Austinu. Vedle svého vědeckého výzkumu byl Steven Weinberg prominentním veřejným mluvčím vědy, svědčil před Kongresem pro podporu gigantického supravodivého urychlovače , napsal mnoho článků pro New York Review of Books a měl různé přednášky o hlubším významu vědy. Jeho knihy o vědě psané pro veřejnost kombinují typickou vědeckou popularizaci s prvky historie a filozofie vědy. Weinberg je také známý pro svou podporu Izraele. Je ateista. Jeden z jeho známých citátů: S vírou nebo bez ní, dobří lidé mohou jednat dobře a špatní lidé mohou činit zlo; ale mají-li dobří lidé činit zlo – k tomu je zapotřebí víry.

Pavol Weiss

Pavol Weiss sa narodil 23. mája 1962 v Humennom, neskôr sa rodina presťahovala do Bratislavy. Po absolvovaní gymnázia pracoval ako vodič, závozník a neskôr kurič. V rokoch 1985 – 1990 vyštudoval dramaturgiu a scenáristiku na FAMU v Prahe. Po skončení školy podnikal v reklame a marketingovom poradenstve. Je tvorcom marketingového konceptu 100 kníh Tatrabanky pre LCA Levice a marketingovo zabezpečil podujatie Román 2006. V roku 2006 založil galériu výtvarného umenia BAST`ART, ako galerista sa venuje súčasnému výtvarnému umeniu. Je členom Správnej rady VŠVÚ a viceprezident nadácie EKS, ktorá pôsobí pri Múzeu Milana Dobeša. Je aj členom kolégia riaditeľky Divadelného ústavu. Žije v Bratislave. Je autorom kníh: Žime, potom uvidíme , Pomsta , Traja priatelia , Treba na chvíľu odísť .

Pamela Westland

Britská autorka děl o aranžování květin a kuchařských knih.

Miloš Weingart

Miloš Weingart byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, slovakista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských a církevněslovanských památek a vysokoškolský pedagog. V letech 1909–1913 vystudoval klasickou a slovanskou filologii a srovnávací jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, souběžně pracoval jako knihovník Slovanského semináře FF UK, v závěru studia získal doktorát filozofie. V letech 1914–1918 působil jako profesor reálného gymnázia v Praze–Smíchově, paralelně byl od roku 1915 až do 1918 vedoucím Kanceláře Slovníku jazyka českého ČAVU. Po habilitaci v roce 1919 byl jmenován soukromým docentem pro obor slovanské filologie na FF UK , v tomto období rovněž vykonával funkci sekretáře Extenze českých vysokých škol pražských a externě vyučoval na Státní konzervatoři v Praze. Po založení Univerzity Komenského v Bratislavě již jako řádný profesor slovanské filologie působil na tamní filozofické fakultě , ve funkčním období 1924–1925 stál v jejím čele jako děkan, v následujících letech se stal rektorem a prorektorem bratislavské univerzity. Počátkem roku 1927 se vrátil jako řádný profesor srovnávacího jazykozpytu slovanského a staroslověnštiny na FF UK v Praze, kde přednášel až do své smrti v roce 1939. I zde vykonával akademické funkce, děkanem FF UK byl v letech 1930–1931, proděkanem 1931–1932. Patřil k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku, v roce 1934 na své členství rezignoval. V jeho rozsáhlé akademické, badatelské, publicistické, ediční a organizační činnosti zaujímaly nejdůležitější místo práce paleoslovenistické s akcenty mluvnickými, lexikologickými, literárně historickými a textologickými. Zabýval se rovněž srovnávacím slovanským jazykozpytem, studiem byzantsko-slovanských vztahů, zajímal se o zvukovou kulturu spisovného...

Maxmilián Wenke

Narozen 9. 9. 1926 v Klatovech, zemřel 6. 2. 2017. MUDr., DrSc., profesor Univerzity Karlovy; farmakolog, prosazoval biochemické aspekty studia účinku látek. Dlouholetý přednosta Farmakologického Ústavu 1. lékařské fakulty UK. Rovněž básník a výtvarník.

Lucie Weissbergerová

Liselotte Welskopf-Henrich

Narodila sa 15. septembra 1901 v Mníchove ako Elisabeth Charlotte Henrichová a zomrela 16. júna v Garmisch-Partenkirchene. Bola známou spisovateľkou a odborníčkou na históriu. Patrila k najvplyvnejším osobám v bývalej NDR. Zaoberala sa dvomi kultúrami: starogréckou a indiánskou. Práve tá druhá ju inšpirovala k napísaniu klasiky východonemeckej literatúry, sériu Synovia Veľkej Medvedice.

Karel Werner

Karel Werner je český indolog, orientalista a religionista. Navštěvoval gymnázium v Brně a Znojmě. Po maturitě v roce 1945 začal studovat sanskrt, filozofii, historii, sinologii a indologii na Palackého univerzitě v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1949 získal titul PhDr. díky práci Významoslovný rozbor primitivních jazyků. Čtyři roky působil jako asistent na Palackého univerzitě. Poté kvůli režimu byl nucen pracovat v dělnických profesích až do roku 1968, kdy odjel do Velké Británie, kde byl přijat na akademickou půdu. Na začátku devadesátých let pomáhal založit Ústav religionistiky v Brně, kde je od roku 1993 hostujícím profesorem. Wernerovo dílo je zaměřeno především na hinduismus, buddhismus a jógu. Je autorem mnoha studií v českém, především anglickém a spoře v německém jazyce.

Karel Wellner

Profesor Karel Wellner byl český grafik, malíř, kreslíř, ilustrátor, výtvarný historik a kritik. Byl také pedagog bývalé České reálky v Olomouci. Maturoval na reálce v Praze, absolvoval techniku a Umělecko průmyslovou školu v Praze. Jako profesor na st. reálce v Olomouci působil od r. 1902. Byl činným v odborné literatuře a některá jeho díla byla vydána v Německu. Jako malíř se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarníků v Praze a výstav Sdružení výtvarných umělců na Moravě. Byl činným hlavně v grafice. Vydal několik cyklů litografií a leptů ze staré Olomouce. V Olomouci byla po něm pojmenována ulice.

Julia Katharina Weber

Józef Weyssenhoff

Joseph Weyssenhoff - prozaik , básník , literární kritik , editor . Bratranec malíře Henryho Weyssenhoffa.

John Weisman

John Weisman je velmi úspěšný autor a bývalý novinář. Narodil se v roce 1942 v New York City. Studoval na The Birch Wathen School a na Bard College. Jeho příběhy z prostředí CIA byly vybrány dvakrát jako Best American Mystery Stories. Žije s manželkou a jejich psy v Blue Ridge Mountains ve Virginii.

Hannelore Wegener

Německá ilustrátorka a autorka knih pro děti.

Gisela Weidner

Rakouská autorka křesťanské literatury.

Ernst Weiss

Ernst Weiss, v němčině též Ernst Weiß, byl židovský, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik narozený v Brně. Z literárněvědného hlediska bývá řazena jeho raná tvorba k literárnímu expresionismu, pozdní pak k Nové věcnosti , neboť toto mísení, či překrývání směrů je jevem signifikantním pro Pražskou německou literaturu. Narodil se v Brně v rodině obchodníka s textilem Gustava Weisse a jeho ženy Berty, rozené Weinberg. Otec mu zemřel 24. listopadu 1886, když mu byly čtyři roky. Studoval gymnázium v Brně, Litoměřicích a v Hostinném . Po maturitě na Druhém německém gymnáziu v Brně v roce 1902. Pak studoval lékařství v Praze a ve Vídni. Doktorem medicíny byl promován ve Vídni v roce 1908. Poté pracoval jako chirurg v Bernu u Emila Theodora Kochera a v Berlíně u Augusta Biera. V roce 1911 se vrátil do Vídně a pracoval zde u Julia Schnitzlera. Onemocněl tuberkulózou. Proto se nechal v roce 1912–1913 zaměstnat jako lodní lékař rakouské pobočky firmy Lloyd na parníku Austria. S touto lodí absolvoval cesty do Indie, Japonska a do Karibiku. Během první světové války pracoval jako vojenský lékař v Uhrách a na Volyni. Po válce pracoval jako chirurg ve Všeobecné nemocnici v Praze. Přátelil se s pražskými německými spisovateli Franzem Kafkou , Franzem Werflem, Maxem Brodem a Johannesem Urzidilem. Po roce 1920 práci lékaře opustil. Odešel do Berlína a věnoval se pouze literatuře. V roce 1928 obdržel Cenu Adalberta Stiftera . Téhož roku obdržel stříbrnou olympijskou medaili v umělecké soutěži na Letních olympijských hrách 1928 v Amsterdamu za román Boetius von Orlamünde. Krátce po požáru Říšského sněmu odešel zpět do Prahy, kde pečoval o umírající matku. Po její smrti v lednu 1934 se nemohl vrátit d...

David West

David West Reynolds vystudoval jako Ph.D. v klasické archeologii na University of Michigan. Specializuje se na období císařského Říma a starověkého Egypta. Archeologie Hvězdných válek V roce 1995 Reynolds zhostil neobvyklého úkolu. Dostal za úkol znovu objevit pouští lokality v Tunisku, kde se točily některé z legendárních scén filmu Star Wars: Epizoda IV. Reynolds spolu se svým týmem skutečně ztracené lokality objevil a spolu s nimi i řadu původních rekvizit, které na místech zůstaly. Vedl ještě několik úspěšných „archeologických“ projektů pro společnost Lucasfilm, a pak pracoval na plný úvazek na Skywalker Ranchi George Lucase v Kalifornii, kde působil jako marketingový specialista při plánovaném uvedení filmu Star Wars: Epizoda I.  Kromě mnoha populární časopiseckých článků napsal sedm knih se Star Wars tématikou. Posledních pět z těchto titulů získaly ocenění New York Times bestsellery. V současnosti se David West Reynolds vrátil zpět k vědecké práci a non-fiction psaní. Založil také společnost Phaeton Group, která podporuje vědecké projwtky c terén ua snaží se je přivést blíže k veřejnosti.

Christine Weidenweber

Německá autorka publikací o zahradnictví.

William E Western

Byl učitel, psycholog a spisovatel. Vedl sešitovou edici dobrodružných románů Polnice. Používal řadu pseudonymů, např. William E. Western, Jiří Meduna, William Chesters. Psal detektivky, dobrodružné romány, publikace pro školy i odbornou literaturu. Spolu s autorem Václav Havránek https://www.databazeknih.cz/autori/vaclav-havranek-64580 napsali knihy pod pseudonymem Harry W. Harmattan.

Wendy Webb

Americká spisovatelka, novinářka, šéfredaktorka měsíčníku o životním stylu Duluth Superior Magazine. spisovatelka.

Walter M Weiss

Rakouský novinář, historik a politolog. Autor poublikací o kulturních dějinách Rakouska, publicistické práce se zaměřením na arabsko-islámský svět a kulturní historii střední a východní Evropy, práce o Egyptě, autor kulturních průvodců.

Vítězslav Welsch

Vítězslav Welsch je český spisovatel, který se věnuje psaní detektivních románů, povídek, literatuře pro děti a mládež a divadelních her. Vítězslav Welsch se narodil v roce 1961 v Hradci Králové, ale vyrůstal ve městě Holice. Vystudoval Střední školu ekonomickou v Pardubicích a po dokončení povinné vojenské služby odešel do Prahy. Zde pracoval jako satelitní specialista. Po vážném onemocnění skončil v invalidním důchodu a od roku 2006 se věnuje psaní. Svá první díla začal psát již na základní škole, kde se věnoval především psaní poezie. K próze se dostal až o několik desítek let později. V tvorbě Vítězslava Welsche převládají detektivní romány zabývající se případy smyšleného detektiva Mráčka. V roce 2009 vyhrál se svojí druhou detektivní knihou Zemři a zapomeň 6. kolo soutěže O poklad byzanstkého kupce. Kromě detektivního žánru napsal také několik povídek s prvky tragikomična a divadelní hry inscenované ve městě Holice. V roce 2018 vyšel jeho debutový fantasy román určený pro děti a mládež nazvaný Tajemství děsivého deníku. Knihy vycházely v rámci edice Původní česká detektivka od nakladatelství MOBA. Detektivní příběhy se věnují případům detektiva Bedřicha Mráčka. Povídky vyšly v antologiích od nakladatelství Listen v edici Česká povídka. To je přepadení pěkně prosím, 2016, Holice. O makových buchtách a smutném drakovi, 2019, Holice.

Stella Weller

Instruktorka jógy, zdravotní sestra, autorka publikací o šetrných léčebných metodách.

Sally Wentworth

Doreen Hornsblow je pseudonym Sally Wentworth, populární spisovatelka 70 romantických románů pro ženy.

Rogier van der Weyden

Rogier van der Weyden byl nizozemský malíř. Vedle van Eycka je považován za nejvýznamnějšího představitele rané nizozemské malířské školy. Těšil se již za svého života značné popularitě a úctě, byl jmenován městským malířem Bruselu a obdržel mnoho výnosných zakázek od evropských panovnických rodů. Byl synem nožíře Henri de la Pasture z Tournai, ve valonské části Nizozemí a jeho ženy Agnes de Watrélos. Roku 1426 se oženil Elisabeth, dcerou bruselského obuvníka, Jan Goffaerta. Rogier a Elisabeth měli čtyři děti: Cornelius se stal kartuziánským mnichem; Margaretha . Po přestěhování rodiny do Bruselu se narodili dva synové: Pieter , Jan . Kolem roku 1427 vstoupil do učení k Robertu Campinovi. V roce 1432 se stal samostatným mistrem a od roku 1435 působil jako městský malíř v Bruselu. V jeho dílně se učili tovaryši z různých částí Evropy. Dílo samotného Rogiera van der Weyden, rozšiřované pomocí grafických listů, dosáhlo velké proslulosti a ovlivnilo významně malířství v centrální Evropě. K jeho zákazníkům patřil Filip III. Dobrý, nizozemská a zahraniční šlechta. Malíř pobýval též v Lovani, Bruggách, Tournai a Dijonu. Roku 1450 podnikl cestu do Itálie, kde patrně namaloval obraz Ukládání do hrobu . Podle dochovaných dokladů se Rogier van der Weyden stal žákem Roberta Campina ve 27 letech, což vedlo ke spekulacím, že některá díla Mistra z Flémalle, která vykazují stylistickou podobnost s díly Rogiera van der Weyden jsou ve skutečnosti ranými díly jeho žáka. První malířovou zakázkou v Bruselu bylo vyhotovení čtyř obrazů na téma Trajánova Justice pro Zlatou komoru tamní radnice. Tato díla, odhalená roku 1439, se v originálu nedochovala, protože roku 1695 při obléhání vojsky Ludvíka XIV. Brusel prakticky zničila dělostřelba a následné požáry. Je známa pouze volná kopie obrazů jako tapiserie s několika dobovými po...

Peter Weigel

Ortrun Wenkel

Ortrun Wenkel je proslulá německá kontraaltistka, která je známá svým bohatým hlasovým témbrem a všestranností v širokém spektru repertoáru. Narodila se 25. října 1942 v Buttstädtu a má za sebou vynikající operní a koncertní kariéru. Wenkelová se proslavila zejména interpretací děl Johanna Sebastiana Bacha, Gustava Mahlera a Richarda Wagnera. Její hlas je dobře přizpůsoben požadavkům kontraaltového rozsahu, což jí umožňuje vyniknout v dramatických i lyrických aspektech repertoáru.

Miloš Weidenhöfer

Autor publikací o britském letectvu za II. světové války.

Meredith Webber

Tato Australanka vystřídala doposud mnoho povolání - od učitelky, přes majitelku obchodu, cestovní kanceláře a stavitelku, až po farmářku. Když se u nich v domácnosti v roce 1992 poprvé objevil počítač, splnil se jí dávný sen - psaní romantických knížek. Počítač je její nerozlučný kamarád. Správnou atmosféru pro vymýšlení postav a příběhů si navozuje aromatickými oleji a vonnými svíčkami. A protože v její rodině jsou samí lékaři a zdravotní sestry, je jí toto prostředí velmi blízké. Své příběhy většinou situuje do australských venkovských měst, která podle ní představují velmi zajímavý mikrosvět osudů a příběhů. Za velmi romantické prostředí má také pláž oráženou stříbrným měsíčním svitem. Meredith přednáší na kursu psaní romantické literatury. Jak říká, považuje tuto činnost za velmi užitečnou, protože jí to pomáhá analyzovat vlastní psaní a stále se zdokonalovat v tvůrčí činnosti. Za jednu ze svých neoblínějších knih označuje historickou romanci spisovatelky Anne Gracieové Dvojitý únos, kterou nakladatelství Harlequin Publishers vydalo v edici Historická romance. Meredith žije na Zlatém pobřeží v Queenslandu spolu s manželem a dospívajícím synem. Prozrazuje, že na mužích nejvíce oceňuje čestnost a smysl pro humor.

Mary Westmacott

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie , občas používající pseudonym Mary Westmacott byla anglická prozaička, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů. Je nejznámější spisovatelkou všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Narodila se v typické viktoriánské rodině, a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit svou francouzštinu. Zde zjistila, že má talent na zpěv a klavír, pro svou ostýchavost před publikem a nedostatečně silný hlas však od kariéry zpěvačky upustila. Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho. V průběhu první světové války A. Christie pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušeností získaných během těchto let při práci s léky, a často i jedy, využila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind. Roku 1926 se po smrti své matky a kvůli manželské krizi nervově zhroutila. V té době došlo k jejímu slavnému zmizení. Po dobu jedenácti dnů byla nezvěstná a ani po jejím nalezení v hotelu v Harrogate se tento incident nikdy plně nevyjasnil. Na motivy autorčina zmizení vznikl i film Agatha v hlavní roli s Vanesou Redgraveovou, Dustinem Hoffmanem a Timothy Daltonem. Roku 1928 bylo její manželství s Archibaldem Christie rozvedeno, nicméně jako již zavedená autorka netrpěla finančními problémy. Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 poznala i asistenta Wooleyho a s...

Martin Weinhöfer

Mgr., pedagog, autor učebnic, pracovních sešitů a metodických materiálů pro výuku zeměpisu na ZŠ, též materiály ze všeobecné pedagogiky a metodické materiály pro výuku tělesné výchovy.

Markus Maria Weber

Německý manažer, poradce v podnikání, autor cestopisu.

Lee Weeks

Americký ilustrátor, kreslíř a spisovatel, autor komiksů.

L. V Wellner

Narozen 1960 v Praze. Absolvent stavební fakulty, práce o rekonstrukci památek, historické práce o období starověku, historický román Právo azylu.

Jitka Weiselová

Jack Welch

Jack Welch byl americký manažer, původním vzděláním chemický inženýr. Proslavil se jako nejdéle sloužící výkonný ředitel firmy General Electric, v jejímž čele stál v letech 1981–2001. Nesmlouvavý postoj, železná vůle a přirozené vůdcovství Welchovi přineslo přezdívku „neutronový Jack“ . V 90. letech zavedl Welch do GE manažerskou metodiku Six Sigma. Za dvacet let v čele společnosti navýšil Welch tržní hodnotu firmy z 12 na 280 miliard dolarů. V roce 1999 jej magazín Fortune jmenoval „Manažerem století“. V roce 1960, hned po dokončení studií, nastoupil mladý Welch za základní plat 10 a půl tisíce dolarů ročně k General Electric v Pittsfieldu v Massachusetts jako technik. Nízká mzda a přebujelá byrokracie ho však natolik otrávila, že chtěl z firmy brzy odejít. Když se o tom dozvěděl jeho nadřízený Reuben Gutoff, pozval jej na večeři, kde ho po čtyřech hodinách přesvědčil, aby ve firmě zůstal. Poté, co Welch pomohl vyvinout nový typ plastu, stal se generálním manažerem továrny na tento typ materiálu. Krátce nato povýšil na pozici šéfa celé divize plastů General Electric. V roce 1972, pouhých 12 let od nástupu, byl jako sedmatřicetiletý jmenován viceprezidentem společnosti. O devět let později, v roce 1981, byl zvolen výkonným ředitelem a předsedou správní rady GE. Okamžitě po nástupu do funkce zahájil přestavbu celé firmy. Zeštíhlil byrokratický aparát, počet zaměstnanců společnosti klesl pod Welchovým vedením v letech 1981–85 ze 411 na 299 tisíc, tedy o více než 100 tisíc. V roce 1999 jej magazín Fortune jmenoval „Manažerem století“. Welch byl třikrát ženatý. Jeho první manželství s Carolyn Welch bylo rozvedeno po 28 letech, má z něj 4 děti. Jeho druhou ženou byla právnička Jane Beasley, jeho třetí manželkou byla televizní komentátorka a žurnalistka Suzy Welch....

Heinz Welten

Německý přírodovědec, pod pseudonymem psal prózu.

Heines Werke

G. P Wells

Zoolog, syn spisovatele H. G. Wellse.

F. W Went

Nizozemský biolog, botanik a vysokoškolský učitel, zaměřený na rostlinné hormony. Působil ve Spojených státech amerických.

Eudora Welty

Eudora Alice Weltyová byla americká spisovatelka, novinářka a fotografka. Patřila k představitelům „druhé vlny jižanské literatury“. Vystudovala anglickou literaturu na University of Wisconsin–Madison a reklamu na Kolumbijské univerzitě, po absolutoriu pracovala jako novinářka ve státě Mississippi. Také fotograficky dokumentovala dopad velké hospodářské krize na venkovské obyvatelstvo. V roce 1936 vydala první povídku „The Death of a Traveling Salesman“. V době jejích literárních začátků jí pomáhala svými radami Katherine Anne Porterová. Díky Guggenheimovu stipendiu Weltyová cestovala po Evropě, přednášela na Univerzitě v Cambridgi i na Harvardově univerzitě. V roce 1969 byla přijata do Americké akademie umění a věd. Byla představitelkou psychologického realismu, ve svých knihách vycházela ze specifické jižanské mentality a lokální vypravěčské tradice, nechávala se však také inspirovat světem antických mýtů. Třikrát získala O. Henryho cenu . V roce 1973 jí byla udělena Pulitzerova cena za román Optimistova dcera, v roce 1980 převzala Prezidentskou medaili svobody a v roce 1983 se stala laureátkou National Book Award za paperbackové vydání sebraných spisů. V roce 1998 se stala první žijící osobou, jejíž kniha vyšla v sérii literární klasiky Library of America. V roce 2000 byla zařazena do National Women's Hall of Fame. Patří k osobnostem, jejichž obraz je součástí washingtonské Národní portrétní galerie. Její dům v Jacksonu slouží jako muzeum a v roce 2004 byl zařazen na seznam National Historic Landmark.

Chris Weston

Profesionální fotograf.

Ben Webster

Ben Webster byl vlivný americký jazzový tenorsaxofonista, spolu s Colemanem Hawkinsem a Lesterem Youngem jeden ze tří nejvýznamnějších "swingových tenorů". Webster se narodil 27. března 1909 v Kansas City ve státě Missouri a měl charakteristický tvrdý, chraplavý a robustní styl. Svou kariéru zahájil hraním s kapelami němých filmů a později se připojil ke skupině Bennieho Motena. Velký zlom nastal, když ho v roce 1935 najal Duke Ellington do svého orchestru, kde se stal jedním z jeho předních sólistů, než v roce 1943 odešel.

Barbara Wendelken

Německá spisovatelka, původním povoláním zdravotní sestra.

Antonín Weber

Narozen 24. 12. 1925 v Klatovech. Geolog, autor prací z oboru.

Zita West

Porodní asistentka a nutriční poradkyně, zabývá též akupunkturou.

Wolfgang Wehner

Německý publicista a autor populárně naučné literatury.

Ulrich Weiss