Výpis všech autorů

Oscar Wilde

Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde byl v Anglii působící dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu. Jeho otec William byl přední irský oční a ušní chirurg, který byl roku 1864 za své služby povýšen do šlechtického stavu. Matka Jane byla úspěšnou básnířkou a irskou nacionalistkou, píšící pod jménem „Speranza“. Oscar Wilde se narodil jako druhé z jejich tří dětí, mezi starším bratrem Williamem a sestrou Isolou, která však zemřela v devíti letech na meningitidu. Dům Wildových byl lékařským a kulturním střediskem v Dublinu který navštěvovalo mnoho známých osobností. Oscar se až do deseti let učil doma, v letech 1864 až 1871 byl v královské škole Portoro v Ennisklenn. Potom studoval s výborným prospěchem klasickou filologii Na Trinity College v Dublinu, kde se věnoval především starořecké literatuře. V roce 1874 přešel na Magdalen College v Oxfordu a tam upoutal pozornost nejen svým vynikajícím intelektem a řečnickými schopnostmi, ale také extravagantním vystupováním a oblékáním. Zásadní vliv na jeho životní postoj i pozdější tvorbu měla filozofie jeho profesora Waltera Patera, propagátora tzv. čisté krásy v umění a stoupence hnutí estetismu. Začal psát verše ovlivněné anglickými prerafaelity a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Studia úspěšně dokončil v roce 1878 a po krátkém pobytu v Dublinu se usadil v Londýně. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost. Pro svůj šarm, duchaplnost a vypravěčské umění byl vyhledávaným a oblíbeným společníkem. Wilde byl představitelem mladých umělců, kteří otevřeně vystupovali proti nevkusu a kladli důraz na estetické hodnoty v umění i životě. Publikoval své verše v různých časopisech a v roce 1881 mu vyšla první sbírka s názvem Básně , která byla kritikou příznivě přijata. V roce 1881 podnikl jako propagátor es...

Zikmund Winter

Zikmund Winter byl český spisovatel, kulturní historik a učitel. Zikmund Winter se narodil v rodině Antona Wintera, zvoníka kostela sv. Ducha na Starém Městě v Praze a Marie, rozené Procházkové. Rodina se stěhovala podle otcova působiště v různých pražských kostelech. Vystudoval Akademické gymnázium, po němž se rozhodl stát se knězem a začal studovat teologii pod záštitou rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Po roce těchto studií zanechal a začal studovat historii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Navštěvoval mj. přednášky V. V. Tomka, J. Kalouska, A. Gindelyho a Josefa Emlera, u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v paleografii. Po absolvování studia nastoupil 1. října 1873 na své první učitelské místo na reálku v Pardubicích, kde jako jednoroční suplent vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a logiku. Zde se seznámil a 7. ledna 1876 oženil s Marií Annou Šedou . Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1. října 1874 učil deset let na reálce v Rakovníku. Roku 1884 přesídlil do Prahy, byl jmenován c.k. školním radou a jako středoškolský profesor češtiny a latiny vyučoval na Akademickém gymnáziu. Od roku 1895 rodina Winterových se synem Jaroslavem a dcerou Josefou bydlela na Vinohradech v domě čp. 618 , dnešní Legerově ulici. Žili poklidným rodinným životem a Winter si několikrát na gymnáziu vzal dlouhodobou tvůrčí dovolenou, aby se mohl věnovat psaní. Zikmund Winter zemřel v bavorských lázních Reichenhall, kam každým rokem jezdil. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Badatelským centrem Winterových mladých let se stal rakovnický archiv. Vytěžil zejména městské knihy, rozvíjel svůj zájem o poznávání měšťanského života a jeho všednodennosti: jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak...

Jacqueline Wilson

Jacqueline Wilsonová je anglická spisovatelka. Píše dívčí romány, rozhlasové hry a detektivky. Téměř všechny její knihy ilustroval Nick Sharratt. Narodila se roku 1945 v Bathu, ale skoro celý život prožila v Kingstonu nad Temží. Spisovatelkou chtěla být už od malička a svůj první „román“ napsala v devíti letech a od té doby popsala svými příběhy nespočet sešitů. Získala mnoho literárních cen. V roce 2002 získala i Řád britského impéria. Ve Velké Británii se zatím prodalo asi 25 milionů jejích knih. Nyní žije v Surrey a má dospělou dceru. V ČR zatím vyšly knížky: Některé knihy byly i zfilmovány: Série 2 knih: Série 4 knih: Série 5 knih: Další série 4 knih: Autobiografické knihy: Podílela se na knížce:

Zdeněk Wirth

Narozen 11. 8. 1878 v Libčanech u Hradce Králové, zemřel 25. 2. 1961 v Praze. Historik umění, zaměření na památkovou péči.

Kathleen Winsor

Kathleen Winsor byla americká spisovatelka. Proslavila se zejména jako autorka historického románu Věčná Ambra, vydaného v roce 1944. Tento román se stal bestsellerem, ačkoliv byl autoritami kritizován za otevřené popisování sexuality. Celkem napsala sedm románů, ale žádný další nedosáhl takového úspěchu jako její debut. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kathleen Winsor na anglické Wikipedii.

Jiří Widimský

Narozen 31. 3. 1925 v Plzni. Prof. , MUDr., DrSc. , FESC, FAHA, kardiolog. Po promoci na FVL UK v Praze nastoupil v roce 1951 do Ústavu pro choroby oběhu krevního v Praze-Krči. V letech 1970-1983 byl přednostou II. interní výzkumné základny IKEM, v letech 1983-1993 vedoucím Katedry kardiologie IPVZ. Posléze vědecký pracovník Kliniky kardiologie IKEM a učitel Subkatedry kardiologie IPVZ. Zabýval se arteriální a plicní hypertenzí. Prezident mezinár. sympozií o plicní cirkulaci. Nositel vyznamenání ministra zdravotnictví ČR za celoživotní zásluhy o České zdravotnictví . Publikace z oboru. Oba jeho synové Petr a Jiří jsou rovněž kardiologové. Zemřel 12. listopadu 2020.

Petr Wittlich

Petr Wittlich je český historik umění a autor řady odborných publikací v oboru dějiny umění. Petr Witllich se narodil 23. května 1932 v Českých Budějovicích. Pochází z umělecky zaměřeného prostředí: jeho otec v 16 letech odešel z domu s kočovnou hereckou společností, matka byla dcerou hudebníka z herecké skupiny paní Zellnerové. Do základní školy docházel v Telči . Původně chtěl být malířem. Jak sám říká, žádná velká osobnost v době jeho mládí ho nijak zásadně neovlivnila; důvodem byla silná vlna emigrace významných osob tehdejší československé společnosti po roce 1948. V roce 1951 úspěšně vykonal přijímací řízení na FF UK na obor Dějiny umění . Jeho studium na FF UK bylo pochopitelně poznamenáno politickými názory 50. let, řada odborníků musela své působení na univerzitě ukončit, aby mohli být nahrazeni politicky „spolehlivějšími“ lidmi; samozřejmě nemohl za uměním cestovat a tak většinu děl poznal pouze skrze reprodukce. Přes nepřízeň doby se snažil být vždy ve styku i tzv. „neoficiálním uměním“ – např. skupina „Máj“ , skupina „konfrontací“ . Zájem o umělce na „černé listině“ bylo pro tehdejší politický režim nežádoucí, proto když jednou Petr Wittlich napsal do časopisu Umění článek o moderním sochařství , příspěvek nakonec nevyšel. Svá vysokoškolská studia dokončil v roce 1956, absolvoval prací o Janu Štursovi. Poté začíná na UK jeho dlouholetá kariéra asistenta. Habilitační práci odevzdal v roce 1969, ale o rok později mu byla vrácena a označena jako politicky nevhodná, proto byl odborným asistentem celých 30 let. Wittlich se snažil dějiny umění obhajovat, podporovat zájem o památkovou péči a kulturu jako takovou i...

Joshua Williamson

Americký autor komiksů. Mezi jeho díla patří např. některá čísla série Flash nebo série Ghosted.

František Widimský

Narozen 15.11.1887 v Plzni, zemřel 25.12.1974 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, pracovník olympijského výboru, překlad z francouzštiny.

Bill Willingham

William Willingham se narodil ve Fort Belvoir, Virginia. Spisovatel žánru sci-fi a ilustrátor komiksů. Autor románu Down the Mysterly River , série Fables a několika povídek. Především se však zaměřuje na komiksové příběhy, kterých má za sebou několik desítek jako autor i ilustrátor.

Anne Wilson

Kuchařky.

Jiří Winter-Neprakta

Jiří Winter, znám také pod pseudonymem Neprakta, byl český kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista. Po studiích na Reálném gymnáziu pokračoval na Státní grafické škole. Během druhé světové války byl více než rok vězněn za přechovávání zbraní. Po válce studoval několik semestrů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1957 se zúčastnil první výstavy skupiny Máj 57. Neprakta byl velmi plodný autor, který za svůj život nakreslil více než 35 000 kreslených vtipů a ilustroval stovky humoristických knih. Věnoval se i animovanému filmu, knižním ilustracím a návrhům hraček. Svoji uměleckou dráhu zahájil v roce 1948 a po mnoho let tvořil uměleckou dvojici Neprakta s námětářem Bedřichem Kopecným. Později spolupracoval s českým spisovatelem a humoristou Miloslavem Švandrlíkem. Oba patřili mezi hlavní autory československého satirického a humoristického časopisu Dikobraz. Společně s humoristou Miloslavem Švandrlíkem nakreslil několik knih o dvou žácích Kopytovi a Mňoukovi. V roce 2010 se objevila neověřená zpráva o spolupráci Jiřího Wintera s StB pod krycím jménem Gráf. Jeho evidence v archivech StB byla předmětem soudního jednání. Neprakta se krátce před svou smrtí domohl rozsudku, který potvrzoval, že byl v materiálech bývalé Státní bezpečnosti evidován neoprávněně.

Jasinda Wilder

Autorka je Michiganská rodačka a píše pro NEW YORK TIMES, USA TODAY, Wall Street Journal příběhy o sexy mužích a silných ženách. Žije na farmě v Severním Michiganu s jejím manželem, autorem Jackem Wilderem, jejich pěti dětmi a mnoha zvířaty.

Rebecca Winters

Rebecca Winters je matkou čtyř dětí , žije v Salt Lake City v Utahu. Jeími rodiči jsou Dr. John Zimmerman Brown, Jr. a Kathryn Ormsby Hyde. V sedmnácti letech odešla do internátní školy v Lausanne , kde se naučila perfektně francouzsky a setkala se tam s dívkami z celého světa. Po návratu do USA se stala učitelkou francouzštiny, španělštiny a historie na střední škole a sama ještě vystudovala arabštinu. K psaní se dostala úplně náhodou. Když byla na mateřské dovolené s druhým dítětem, poslala jí matka všechny dopisy, které jí Rebecca posílala z internátní školy s tím, že by měla napsat memoáry. A tak vlastně vznikl její první román. Dnes má na svém kontě již padesát příběhů, které stále přibývají a celou řadu literárních ocenění.

Tennessee Williams

Tennessee Williams , vlastním jménem Thomas Lanier Williams , byl americký dramatik, představitel psychologického dramatu. Roku 1948 a roku 1955 obdržel Pulitzerovu cenu za drama. Byl synem imigrantů, kteří se do Spojených států přestěhovali ze Sicílie. Sám měl těžké dětství, ať už kvůli dysfunkčnímu vztahu jeho rodičů nebo prostředí amerického jihu, jehož konzervativní hodnoty tvrdě kontrastovaly s Williamsovou citlivostí a feminitou. Otcem, mj. závislým na alkoholu, byl proto soustavně ponižován. Jeho dětství mělo významný vliv na jeho pozdější tvorbu. Vystudoval střední školu v St. Louis, později studoval žurnalistiku na University of Missouri . Pod vlivem znudění a psychických problémů ale školu nedokončil. V průběhu studií si vydělával psaním divadelních her. Jeho první byla Krása je slovo později následovaná hrami Horké mléko ve tři ráno a Já, Vashya . Po nedokončeném studiu na University of Missouri začal Williams koncem roku 1937 studovat na University of Iowa, kde získal bakalářský titul z anglického jazyka. Zhruba v této době se Williamsovi rodiče rozešli kvůli neutuchajícímu alkoholismu ze strany jeho otce, nikdy se ovšem úředně nerozvedli. Williamsově sestře Rose byla v průběhu let diagnostikována schizofrenie a v roce 1943 podstoupila lobotomii. Williams se následně o sestru staral a pravidelně jí posílal procentuální zisky se svých her. Ostatně to byla i její nemoc, která měla na jeho tvorbu významný vliv a ze strachu, že stejně jako ona „zešílí“, prohloubila jeho vlastní závislost na alkoholu, amfetaminu a barbiturátech. Širší popularitu si jeho díla získala v průběhu 40. a 50. let, kdy vydal řadu her produkovaných na Broadwayi. Mezi nimi například Tramvaj do stanice Touha , Léto a dým , Tetovaná růže , Sestup Orfeův , Kočka na rozpálené plechové střeše nebo Sladké ptá...

Anne Marie Winston

Thornton Wilder

Thornton Wilder byl americký spisovatel a dramatik. Trojnásobný nositel Pulitzerovy ceny. Vyrůstal v Číně, kde byl jeho otec konzulem. Během první světové války sloužil u Pobřežní stráže Spojených států amerických. Po válce studoval na Oberlin College a na Yaleově univerzitě. V letech 1920–1921 pokračoval ve studiu archeologie na Americké akademii v Římě. Absolvoval v roce 1926 obor francouzština na Universitě v Princetonu. Vyučoval francouzštinu na střední škole. V letech 1931–1936 vyučoval na Universitě v Chicagu. V průběhu druhé světové války sloužil u United States Army Air Forces v Africe a v Itálii. Po válce se plně věnoval literatuře a příležitostným přednáškám. Wilderovo dílo bylo přijímáno různě a tak procházel střídavě obdobími slávy a obdobími, kdy byl téměř zapomenut. První divadelní hru The Trumpet Shall Sound publikoval během studia 1919–1920 ve studentském časopisu. Jeho druhá kniha The Bridge of San Luis Rey z roku 1927 se stala čtenářskou senzací a obdržela Pulitzerovu cenu za beletrii za rok 1928. Veliký úspěch měla o deset let později jeho divadelní hra Our Town a o čtyři roky později další hra The Skin of Our Teeth . Obě obdržely opět Pulitzerovu cenu. V roce 1938 upravil divadelní hru Einen Jux will er sich machen od rakouského divadelníka Johanna Nestroye z roku 1842. Děj přemístil do městečka poblíž New Yorku a uvedl pod názvem The Merchant of Yonkers . Hra ale neuspěla. Po letech námět na popud divadelníka Tyrone Guthrieho opět přepracoval a uvedl pod názvem The Matchmaker . Hra měla premiéru na festivalu v Edinburghu v roce 1954 a záhy se hrála úspěšně v USA i ve světě. V roce 1964 byla přepracována na muzikál Hello Dolly!, který byl v roce 1969 úspěšně zfilmován....

Angela Wilkes

Publicistka, autorka populárně naučných knih pro děti.

Wings

Wings , známá také jako Paul McCartney and Wings , byla britsko-americká rocková skupina, kterou v roce 1971 založili bývalý člen Beatles Paul McCartney, jeho manželka Linda McCartneyová a hudebník Denny Laine. Skupina vznikla po rozpadu The Beatles a stala se jednou z nejúspěšnějších skupin 70. let 20. století. Wings prošla v průběhu let několika změnami v sestavě, ale až do svého rozpadu v roce 1981 trvale zůstávala výraznou součástí hudební scény.

F. Paul Wilson

Spisovatel F Paul Wilson se narodil a vyrůstal v New Jersey, kde promarnil mládí hrou se zápalkami, vysedáváním nad stránkami Uncle Scrooge a komiksů, četbou Lovecrafta, Mathesona, Bradburyho a Heinleina, poslechem Chucka Berryho a Alana Freeda v rádiu a koukáním na filmové horory. V roce 1967 absolvoval Georgetownskou universitu – vystudoval lékařskou fakultu. Už v prvním roce studia na lékařské fakultě začal otiskovat povídky, od té doby stále píše a provozuje lékařskou praxi. V sedmdesátých letech prodal množství komiksových příběhů. Jeho povídky a novely jsou vydávány jak v knižní podobě, tak časopisecky a byly zařazeny do výročních antologií nejúspěšnějších próz. Jeho romány vystoupily vysoko na žebříčcích popularity. Má na kontě šestnáct románů a je editorem antologie Freak Show, kterou vydává asociace Amerických autorů hororu. Jeho první tři romány žánru science fiction vyšly v jednosvazkovém souboru The LaNague Chronicles. Romány The Keep a The Tomb se dostaly do seznamu bestsellerů New York Times. Podle románu The Keep natočila společnost Paramount v roce 1983 vizuálně úchvatný, leč zcela nesrozumitelný film. Jeho premiéru provázely zdrcující kritiky, a tak zašel milosrdně rychlou smrtí. Autor se k odpovědnosti za tento film nehlásí. Kniha Wheels Within Wheels získala v roce 1979 cenu Prométheus, The Tomb cenu Porgie za nejlepší původní paperback roku 1984. Ve Spojených státech je v tisku přes 5 milionů Wilsonových knih. Jeho dílo bylo přeloženo do osmnácti cizích jazyků. V roce 1992 vytvořil Wilson spolu s M. Costellem pro televizi Sci-fi Channel program FTL NewsFeed, každodenní minutové zpravodajství z budoucnosti vzdálené 150 let, které se v Americe stalo kultovní záležitostí, autoři píší scénáře ke všem spotům . Wilson a Costello také podepsali smlouvu na román Mirage, a to jak na klasickou knižní podobu, tak na interaktivní CD-ROM. ...

Dana Winklerová

Autorka knížek pro nejmenší čtenáře.

Rob Williams

Welšský autor komiksů. Mezi jeho práce patří např. některá čísla sérií Uncanny X-Force, Captain America and The Falcon nebo Judge Dredd. Nyní píše sérii Suicide Squad.

Jayne Wildman

Britská autorka jazykových příruček.

Gina Wilkins

Jakmila mohla Gina Wilkins držet tužku, psala příběhy a snila o tom, že uvidí své jméno na obálce knihy. Dětství strávila v Arkansasu. Je vášnivá čtenářka, romantické, dobrodružství, klasiku, thrillery, sci-fi - miluje všechny, zejména ty, které obsahují rozsáhlý románek. Gina získala bakalářský titul v žurnalistice, pracovala v reklamě a rozvoje lidských zdrojů a zároveň sledovala svůj konečný cíl - psaní románů. Je spisovatelkou na plný úvazek, prodala nakladatelství Harlequin více než sto knih, první v roce 1987. Pravidelně se objevuje v kategorii romantických bestsellerů, a byla nominována na cenu za celoživotní dílo od redakce časopisu Romantic Times. Je čtyřnásobnou vítězkou váženého Maggie Award for Excellence sponzorované Gruzie Romance spisovatelů. Gina je vdaná má dvě dcery a syna, kteří rozvíjí kariéru v medicíně a lékařském výzkumu.

Tad Williams

Tad Williams, vlastním jménem Robert Paul Williams je americký spisovatel v žánru fantasy a sci-fi. Ve svém životě vystřídal několik zaměstnání, dokud v roce 1985 neuveřejnil svůj první román Tailchaser's Song. Okamžitě získal pamětní cenu J.W. Campbella za nejlepší spisovatelský debut. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tad Williams na slovenské Wikipedii.

Kateřina Winterová

Kateřina Winterová je česká herečka, stálá členka činohry Národního divadla v Praze a zpěvačka skupiny Ecstasy of Saint Theresa. Narodila se v Benešově a mládí prožila v Mělníku. Jejím partnerem je vydavatel a režisér Tomáš Zilvar , mají spolu dvě děti. V letech 1990–1996 absolvovala hudebně-dramatické oddělení pražské konzervatoře, již během studií hrála v Divadle pod Palmovkou. V letech 1996–1998 hostovala v Klicperově divadle v Hradci Králové a v činohře Národního divadla nastudovala pohostinsky role ve dvou inscenacích Romance pro křídlovku a Bloudění. Od roku 1998 působí ve stálém angažmá v Národním divadle. V roce 2011 byla nominována za roli Nory na ceny Thálie a Alfreda Radoka. Vedle angažmá v Národním divadle jako host vystupuje na jiných scénách. V Divadle Ta Fantastica v roce 2006 nastudovala roli Katky v Thomasových Osmi ženách. V Divadle Pallace hraje roli Terezy ve hře Opona nahoru! od Petera Quiltera Od roku 1998 působí jako zpěvačka skupiny Ecstasy of Saint Theresa. Skupina dlouhodobě patří mezi kultovní skupiny stojící na pomezí elektronické, indie a ambientní hudby. Společně s Janem P. Muchowem vydali tři studiová alba a jeden záznam živého vystoupení. V roce 2002 obdržela Anděla v kategorii Zpěvačka roku. Diskografie skupiny The Ecstasy Of Saint Theresa. Dále zpívá s rapperem Vladimirem 518 v písnich Du Dolů a Václavák. V roce 2011 nahrála duet Ravens se seskupením Republic of Two. Do stálého angažmá činohry Národní divadla nastoupila v roce 1998. První zkušeností byly inscenace Romance pro křídlovku a Bloudění, kde hrála jako host.

Hans Windisch

Fotograf.

Elie Wiesel

Elie Wiesel, KBE byl židovský prozaik, esejista, dramatik, filozof, humanista, politický aktivista, náboženský myslitel a nositel Nobelovy ceny za mír. Narodil se v Sighetu ležícím v dnešním Rumunsku v ortodoxním a chasidském prostředí. Během druhé světové války se město Sighet stalo součástí Maďarska. Roku 1944 Německo okupovalo Maďarsko, čímž se Holocaust rozšířil i na tuto, před tím pro Židy relativně bezpečnou, zemi. V roce 1944 úřady deportovaly celou židovskou komunitu do koncentračního tábora Auschwitz II – Birkenau, který se nacházel na území Polska. Wiesel prošel také koncentračním táborem Buchenwald a z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Po válce odjel do Francie, kde studoval na Sorbonně a poté se živil jako novinář. Posléze žil v USA a přednášel humanitní vědy na univerzitě v Bostonu. V roce 1987 založil, společně se svojí ženou Marion, Nadaci Elieho Wiesela pro humanitu . V roce 1996, společně s Václavem Havlem a Yoheiem Sasakawou, založil „brainstormingovou“ konferenci Forum 2000. Angažoval se v propagování odkazu holokaustu. V roce 1958 vydal svoji první knihu – Noc – novelu, která popisuje jeho zážitky a zkušenosti z koncentračních táborů. Celkově napsal přes čtyřicet románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu. Jako novinář s instinktem po jasném pojmenování událostí byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat anglickým termínem holokaust . V roce 1986 mu byla udělena Nobelova cena míru za dlouholetou aktivitu v boji na obranu lidských práv a za uměleckou tvorbu. Kromě té získal za svoji práci řadu ocenění, např.: Byl i držitelem maďarského státního vyznamenání, které se však v červnu 2012 rozhodl Maďarsku vrátit, protože se mu nelíbilo, že se členové maďarské vlády účastnili obnoveného pohřbu nacisty Jozsef...

Drahomíra Wittichová

Latinářka, pedagožka, spoluautorka slovníků a příruček latiny.

Susan Wiggs

Autorka svou první „knihu“ vydala s pomocí dětských nůžek, stránek z bloku, vypůjčené sešívačky a tužky číslo 2 již ve svých osmi letech. V Knize o špatných dětech vyprávěla příběhy sebe a svých sourozenců a první vydání v nákladu jednoho kusu se kompletně vyprodalo. Kvůli bratrově extrémní reakci na toto první dílko byla Susan nucena odejít do exilu, bavíc své kamarády a sourozence anonymními příběhy o ctnostných sestrách a bratrech, kteří je mučili. První milostný román, který přečetla, byla Shanna od jedinečné Kathleen Woodiwissové. Později, vyzbrojena titulem z Harvardu a krabicí „základních“ titulů od Kathleen Woodwissové, Roberty Gellisové, Laurie McBainové, Rosemary Rodgersové, Jennifer Blakeové, Bertrice Smallové a čekoholi dalšího s „planoucí“ či „extáze“ v názvu, se stala učitelkou matematiky, čistě proto, aby ukázala světu, že má i levou hemisféru. Jedné strašlivé noci, když dočetla knihu, zažila nejhorší noční můru každého čtenáře – byla vzhůru a doma nic ke čtení. Řekla si, že to je asi znamení Vesmíru, takže se přestala vymlouvat, vzala do ruky svůj blok s tužkou číslo 2 a začala s psaním románu s pracovním názvem Kniha o špatných dospělích. Vlastně to tedy byla špatná kniha o nějakých dospělích, ale Susan vytrvala a učila se psát stejně, jako se vyučují skoky padákem – prostě skočíte do prázdna a doufáte, že padák se otevře. Její první kniha vyšla v roce 1987. Neschopna trvale opustit své učitelské povolání, Susan často hostuje jako lektor na různých dílnách tvůrčího psaní. Její knihy jsou ceněny pro detailní vykreslení prostředí i postav a složitých lidských osudů a získali také několik prestižních literárních cen. Rovněž se mnoho jejích titulů může pyšnit titulem bestseller. Susan má i mnoho dalších koníčků, mimo jiné také kickbox, čištění otvíráku na konzervy, ležení v horké vaně zatímco telefonuje se svou matkou, vyřezávání z másla či pěstění vlastních vlasů. Se svou rodinou žije na ostrově....

Marianne Williamson

Marianne Deborah Williamsonová je americká autorka, lektorka a aktivistka hnutí New Age. Napsala 12 spirituálně zaměřených knih, 7 z nich se stalo bestsellerem podle kritérií The New York Times Book Review v kategorii „Poradenství, jak na to a různé“. Založila Project Angel Food, dobrovolnickou organizaci poskytující jídlo osobám s AIDS a jinými smrtelnými chorobami, které nezvládají opouštět svůj domov. Je spoluzakladatelkou „Mírové aliance“ – neziskové organizace podporující rozvoj a vzdělání v mírotvorných projektech. V roce 2014 Marianne Williamsonová jako nezávislá neúspěšně kandidovala do sněmovny reprezentantů v kalifornském 33. okrsku. 29. ledna 2019 oznámila účast ve volbě prezidenta Spojených států 2020 za Demokraty. Dlouhodobě nízké výsledky ve volebních průzkumech a nedostatek finančních dárců jí zajistily účast pouze v prvních několika oficiálních volebních debatách a svou kandidaturu stáhla 10. ledna 2020 – několik týdnů před zahájením samotného hlasování v primárkách v prvních státech Spojených států. V únoru 2020 veřejně podpořila kandidaturu senátora Sanderse. Po volebních úspěchu Joe Bidena během volebního superúterý označila v později smazaném tweetu odstoupení umírněných kandidátů Peta Buttigiege a Amy Klobucharové a jejich následnou podporu Bidena za puč. Williamsonová se považuje za progresivní demokratku – podporuje navýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu, snížení příjmové nerovnosti a řešení problémů spojených s globální změnou klimatu, kterou považuje za „největší morální zkoušku naší generace“ a podporuje Zelený nový úděl. V izraelsko-palestinském konfliktu navrhuje zapojení Spojených států na pozici mediátora. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marianne Williamson na anglické Wikipedii....

John Williams

John Williams je legendární americký skladatel, dirigent a klavírista, který proslul svou bohatou kariérou v oblasti filmové hudby. Williams se narodil 8. února 1932 ve Floral Parku ve státě New York a stal se jedním z nejuznávanějších a nejuznávanějších skladatelů v historii kinematografie. Jeho kariéra trvá již více než šest desetiletí, během nichž složil některé z nejikoničtějších a nejtrvalejších filmových hudeb v historii Hollywoodu.

Egon Wiener

Egon Wiener je známý autor mnoha publikací. Psát a svá díla vydávat knižně začal ale Egon Wiener až v důchodu. Wiener se narodil ve čtyřicátých letech v Liberci, v česko-německo-židovské rodině. Kromě své autorské činnosti se zaměřuje také na sbírání historických pohlednic.

Anthony William

Americký léčitel.

Alan Winnington

Britský novinář, spisovatel.

Vlasta Winkelhöferová

Vlasta Winkelhöferová, roz. Vojáčková , japanistka, překladatelka, autorka. Po maturitě na Státním francouzském gymnáziu v Praze v roce 1950 studovala obor japanologie-koreanistika na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po absolvování roku 1955 působila na této fakultě jako asistentka, později odborná asistentka se zaměřením na moderní japonskou literaturu, moderní jazyk a folklór. Spolu s manželem Janem Winkelhöferem, rovněž japanologem, po dvojím pobytu v Japonsku v šedesátých letech napsala cestopis Sto pohledů na Japonsko , který se dočkal dvou českých reedic a překladů do cizích jazyků . Po vynuceném odchodu z fakulty v době normalizace působila jako profesorka japonštiny na Orientálním oddělení Státní jazykové školy v Praze. Přeložila do češtiny řadu stěžejních děl japonských prozaiků a dramatiků moderní doby . Je spoluautorkou prvních českých dějin japonské kultury Vějíř a meč – Kapitoly z dějin japonské kultury a dějin moderní japonské literatury , spolupracovala na Slovníku spisovatelů Asie a Afriky a jeho anglické verzi . V letech 1982−83 pobývala na půlroční odborné stáži na Univerzitě Waseda a Institutu pro studium národní literatury v Tokiu. V českých, zahraničních a japonských odborných sbornících a periodikách publikovala vědecké a odborné stati, zúčastňovala se aktivně mezinárodních japanologických konferencí a sympozií. Vedle literatury se věnuje studiu japonského folkloru a lidového umění a je autorkou a spoluautorkou několika výstavních scénářů z této oblasti. Během pobytu v Japonsku v letech 1990−96 (jako manželka československého, později českéh...

Stanislav Wintr

Český historik a spisovatel pocházející z Chebu. Stanislav Wintr se začal literatuře věnovat až po odchodu do důchodu. První kniha mu vyšla, když mu bylo šedesát. Pak ale jeho spisovatelská kariéra nabrala závratné tempo. Za pouhých jedenáct let stačil vydat jedenáct publikací. Jedná se převážně o knížky s historickou tematikou. Jeho oblíbeným námětem byla postava Napoleona Bonaparte. Za svoji v pořadí pátou publikaci s názvem Napoleon Bonaparte a jeho soupeři obdržel Stanislav Wintr v roce 2007 prestižní ocenění Obce spisovatelů České republiky, Cenu Miroslava Ivanova. V knize Chebsko za soumraku, kterou vydal v roce 2010, se na rozdíl od předchozích publikací zaměřil na historii poměrně nedávnou - na období normalizace. Uplně jiného ražení je poslední vydaná knížka Stanislava Wintra Úlohy a hádanky pro kamarády, která na více než sto stránkách nabízí k vyřešení řadu početních úkolů, logických problémů, matematických řad, šachových úloh, ale i vtipů pro odlehčení.

Brian Williams

Britský autor literatury pro mládež.

Anne Willan

Rodačka z Newcastlu, uznávaná autoriata na francouzskou kuchyni. Zakladatelka prestižní Ecole de Cuisine La Varenne. Nositelka nesčetných kuchařských poct. Její knihy vyšly ve více než 24 jazycích.

Uwe H Wilken

Německý autor dobrodružných povídek.

Moony Witcher

Italská autorka fantasy literatury pro mládež.

Marcia Willett

Marcia Willettová začala psát v roce 1982, kdy se svým druhým manželem strávila rok na plachetnici. Dodnes vydala 13 románů a už její první díla si svým kultivovaným stylem a hlubokým porozuměním pro lidské slabosti získala srdce britských i zahraničních čtenářů.

Ludwig Winder

Ludwig Winder byl český německy píšící spisovatel, novinář a literární kritik židovského původu, člen tzv. Pražského kruhu. Ludwig Winder se narodil 7. února 1889 v jihomoravském Šafově jako jediné dítě z druhého manželství vrchního učitele na židovské škole Maximiliana Windera s Fanny, roz. Löwovou, která byla vychovatelkou dětí v bohatých rodinách. Winderův otec Maximilian pocházel z ortodoxní kolínské rodiny učitele náboženství a znalce Talmudu Wolfganga Windera, ze vzdoru proti otcovskému rozhodnutí vyslat jej na rabínský seminář studoval pražskou techniku, zajímal se však spíše o literaturu , takže studium nedokončil a po absolvování ročního kurzu se stal učitelem. Když bylo Ludwigu Winderovi šest let, odstěhovala se rodina do nedalekého Holešova, kde začal navštěvovat německou obecnou školu místní židovské komunity, na níž jeho otec vyučoval. Další školní vzdělání získal na české Zemské vyšší reálce arcivévody Františka Ferdinanda v Holešově, maturitní zkoušku pak složil v roce 1907 na německé obchodní akademii v Olomouci. Dětství na Hané , prožité v domě přísné matky a poněkud slabého otce, vyplněné tradičními svátky a obřady zredukovanými na bezduchý formalismus, zanechalo ve Winderovi skličující vzpomínky, s nimiž se vyrovnával prostřednictvím psaní. Již v roce 1906 dal na vlastní náklady vytisknout svazek svých prvních Básní . Po maturitě se Winder vydal do Vídně za nejstarším bratrem Ottou z otcova prvního manželství a nastoupil zde do redakce levicově liberálního deníku Die Zeit. Jako reportér lokální redakce měl v letech 1907–1909 příležitost důkladně poznat život hlavního města a seznámit se s labyrintem rakousko-uherské politiky. Pro jeho další vývoj bylo důležité setkání s dílem Sigmunda Freuda, Karla Kraus...

Henry Williamson

Narozen 1.12.1895 Dorset, zemřel 13.8.1977 Berkshire. Anglický prozaik.

Gordon Williamson

Americký autor prací o 2. světové válce, německé armádě a zbraních SS. Vojenský historik.

Angus Wilson

Sir Angus Frank Johnstone-Wilson, CBE byl anglický spisovatel. Vystudoval Oxfordskou univerzitu a pracoval v Britském muzeu. Za druhé světové války byl šifrantem v Bletchley Parku. V letech 1966 až 1978 přednášel na University of East Anglia. Otevřeně se hlásil k homosexuální orientaci. Jeho tvorba přináší satirický obraz privilegovaných vrstev britské společnosti a falešnosti jejich hodnot. Vydal romány Anglosaský postoj, Kdo by se taky smál a Čím hoří svět. Je také autorem životopisných knih o Charlesi Dickensovi a Rudyardovi Kipllingovi. V roce 1958 získal James Tait Black Memorial Prize. Byl členem Royal Society of Literature. V roce 1980 byl povýšen do šlechtického stavu.

Philip Wilkinson

Britský autor populárně naučných knih pro mládež.

Petr Widimský

Petr Widimský je český lékař, internista specializující se v oboru kardiologie, od roku 2001 přednosta III. interní – kardiologické kliniky a vedoucí lékař Kardiocentra 3. LF UK a FNKV. V únoru 2018 se stal na čtyřleté období děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Předtím působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Mezi lety 2000–2003 byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze pro rozvoj. Ve funkčním období 2011–2015 působil jako předseda České kardiologické společnosti a v dalším čtyřletém období plní funkci prvního místopředsedy. Mezi roky 2006–2008 byl viceprezidentem Evropské kardiologické společnosti. V roce 2011 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu. V roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Následně získal první a druhou atestaci v oboru vnitřního lékařství a specializační atestaci z kardiologie . Od počátku své lékařské praxe pracuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. V roce 1983 obhájil kandidátskou práci „Echokardiografie u ischemické choroby srdeční“ a roku 1995 pak doktorskou práci „Funkce a perfuze myokardu u ischemické choroby srdeční“ . Roku 1991 podstoupil habilitační řízení a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru vnitřního lékařství . Od roku 1996 je vedoucím lékařem Kardiocentra a od roku 2001 také přednostou III. interní-kardiologické kliniky FNKV a 3. LF UK. Roku 1990 byl členem předsednictva Akademického senátu Univerzity Karlovy a Akademického senátu 3. LF UK. V roce 2003 se stal členem Vědecké rady Univerzity Karlovy a Vědecké rady 3. LF UK. V letech 2005-2015 byl předsedou Akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro obor kardiologie, od r. 2016 do r. 2020 je zvolen předsedou Specializační oborové rady pro kardiologii. Spolu s profesorem Michalem Andělem byl kandidátem na post děkana 3. LF UK pro období 2010–2014. Je ženatý, má ...

Jiří Widimský

Narozen 31. 3. 1925 v Plzni, zemřel 12. 11. 2020. Kardiolog, profesor a docent vnitřního lékařství, vědecký pracovník Kliniky kardiologie IKEM a učitel subkatedry kardiologie IPVZ.

Jerzy Wittlin

- polský spisovatel a satirik, ředitel nakladatelství Iskry, uměleckých a filmových nakladatelství.

Hartmut Wilke

Německý mořský biolog, hydrobiolog, ichtyolog, ředitel zoologické zahrady ve Frankfurtu. Práce z oboru.

G. Willow Wilson

Gwendolyn Willow Wilsonová je americká spisovatelka a oceňovaná komiksová scenáristka . Za studií v Bostonu konvertovala k islámu, později žila v Egyptě a své zkušenosti popsala v autobiografii The Butterfly Mosque . Pobývá střídavě v Káhiře a Seattlu.

Antonín Winter

Narozen 15. 2. 1934 v Praze, zemřel 23. 1. 2019. Spisovatel, autor detektivních a historických románů.

Adam Williams

Adam Williams, syn hongkongského tchaj-pana , se narodil a vyrůstal v Asii, i když vzdělání se mu dostalo ve Velké Británii. Jeho předkové žijí v Číně již od osmdesátých let devatenáctého století a Adam tedy navázal na dlouhou rodinou tradici a začal pracovat pro významnou obchodní společnost Jardine Matheson, v níž se nakonec vypracoval až na místo výkonného ředitele pro Čínu. Tuto funkci pak získal i ve společnosti Jardine Fleming. Podnikl expedici na velbloudech do srdce pouště Taklamakan, kde se pokoušel najít ztracená města Hedvábné stezky. Když tuto výpravu úspěšně přežil, přihlásil se do závodu „Rhino Charge“. Je rovněž nositelem Řádu Britského impéria

Tom Wittgen

Tom Wittgen je pseudonym, pravé jméno je Ingeburg Siebenstädt

Thayer Willis

Americký autor cestopisů.

Stanka Wixted

Roger Williams

Roger Williams byl novoanglický protestantský duchovní a zakladatel kolonie Rhode Island. Byl jedním z prvních propagátorů náboženské svobody, oddělení církve od státu a obhájce územních nároků amerických indiánů. Roger Williams se narodil v Londýně v prosinci 1603, vystudoval Pembroke College v Cambridgi a stal se puritánským kaplanem. Začátkem roku 1631 připlul se svou ženou do Bostonu, hlavního města kolonie Massachusetts, aby zde hledal náboženskou svobodu. Brzy po svém příjezdu začal působit potíže vládnoucí kongregační církvi. Vládnoucí puritáni zde nebyli ochotni poskytnout náboženskou svobodu nikomu a přijali zásadu, že při volbách do samosprávy mají hlasovací právo jen členové puritánské církve. Světské úřady s ní spojené měly právo trestat kacíře, protože „trestání kacířů církvi neuškodilo“. To vedlo k formalismu a pokrytectví. Williams prosazoval důsledné oddělení světských a duchovních úřadů, kritizoval massachusettské puritány za nedostatečné zpřetrhání pout s anglikánskou církví a prosazoval svobodu svědomí a vyznání u každého jednotlivce. Tyto názory hlásal veřejně a brzy se dostal do sporu s představiteli kolonie. Williams cestoval i mezi místní indiány kmenů Narragansett a Wampanoag, studoval jejich kulturu, sestavil slovník a jakéhosi průvodce indiánskou zemí. Posléze začal obhajovat jejich územní práva. Kritizoval královský patent, z něhož puritáni odvozovali své nároky na kolonizaci Nové Anglie, tvrdil, že by půdu měli získávat odkupem od domorodců. Po dlouhé řadě sporů došla puritánským představitelům definitivně trpělivost v roce 1635 a rozhodli o vyhoštění nenapravitelného duchovního zpět do Anglie. Williams se však o deportaci dozvěděl včas a stačil s hrstkou svých příznivců uprchnout k indiánům do blízkosti zálivu Narragansett. Náčelníci Miantonomo a Canonicus poskytli uprchlíkům část území. Williams a jeho věrní zde založili osadu Providence – základ budoucí kolonie Rhode Island. Do malé kolonie přicházeli další osadníci...

Neil Wilson

Anglický autor cestovních průvodců.

Miloslav Wimmer

Narozen 1922, zemřel 2010. PhDr., technik, publicista, autor odborných knih z oblasti stavebnictví a technické tvořivosti, propagátor a organizátor technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, kronikář městské části Praha 8 - Ďáblice.