Výpis všech autorů

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Jan Vrba

Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnásia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910-1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911-1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916-1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920-1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Prameny a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži . Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zda také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí.

Alena Vrbová

Alena Vrbová byla česká lékařka a spisovatelka. Po maturitě začala studovat filozofickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze, kterou ukončila až po druhé světové válce. Poté vystudovala medicínu , po roce 1951 pracovala v Mariánských Lázních jako lékařka. Literaturu začala psát za období války, zpočátku píše poezii, která vychází v podobě básnických sbírek. Od 60. let 20. století se soustavně věnuje i próze. Její román V erbu lvice o Zdislavě z Lemberka se stal předlohou pro stejnojmenný film režiséra Ludvíka Ráži. Zemřela roku 2004 v Praze. Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově.

Vilém Vrabec

Vilém Vrabec byl český kuchař a učitel, autor desítek kuchařských knih v nichž sebral několik tisíc kuchařských receptů. Jeho nejvýznamnějším dílem je Velká kuchařka, do níž shrnul poznatky z předchozích knih. Vyšla v mnoha vydáních a byla přeložena do řady jazyků. Narodil roku 1901 v Horním Růžodole na Liberecku ve velmi chudé rodině. Již na obecné škole učitel objevil ve Vilémovi výtvarný talent a doporučil rodičům, aby chlapce poslali na výtvarnou školu. Rodiče si to však nemohli dovolit. Po první světové válce se vydal do světa na zkušenou. Jeho touha studovat výtvarnou školu jej vedla do Berlína, kde se přihlásil na soukromou umělecko-průmyslovou školu. Aby mohl platit studium, sehnal si práci jako aranžér výkladních skříní největšího berlínského lahůdkářství Kempiňski a po nocích zde ještě vypomáhal v kuchyni. Peníze však na studium nestačily a po roce se musel vrátit domů. Zkušenost u Kempiňského mu však pomohla rozhodnout se, co dál: bude se věnovat kulinářství a kreslení zůstane jeho celoživotním koníčkem. Věděl, že cesta k úspěchu nebude jednoduchá, vždyť neměl ani výuční list. Své zkušenosti z Berlína ale uplatnil poměrně brzy – nastoupil jako aranžér výkladních skříní v největším pražském Lippertově lahůdkářství a záhy mu dovolili zavádět i mnohé receptury studené kuchyně, které odkoukal v Berlíně. S Prahou se však Vilém Vrabec nespokojil a hledal další příležitosti, jak se něco nového naučit. Často pracoval jen za nocleh a stravu, zato asistoval tehdy uznávaným kuchařům v nejlepších hotelech v Německu, Švýcarsku a Rakousku, zaklepal i na dveře londýnského Savoye. Obohacen mezinárodními zkušenostmi se vrátil do Čech, pracoval jako kuchař studené kuchyně v Puppu v Karlových Varech, v Esplanade v Mariánských Lázních a pak přišla osudová nabídka do ostravského Grand automatu. V roce 1926 jej požádala ostravská obchodní akademie, aby vedl dekorativní a aranžérský kurz. Kurz měl tak obrovský úspěch, že...

Enrique Stanko Vráz

Enrique Stanko Vráz byl český cestovatel a fotograf, možná bulharského původu. Navštívil různé části Severní, Jižní a Střední Ameriky, Asie a Afriky. Během svých cest nasbíral množství přírodnin a uměleckých předmětů, které věnoval Národnímu muzeu. Je autorem několika cestopisů – Z cest E. St. Vráze , Napříč rovníkovou Amerikou , V Siamu, v zemi bílého slona , Čína , Z dalekých světů . Jeho původ je zahalen tajemstvím. On sám tvrdil, že se narodil 18. února roku 1860 v bulharském městě Veliko Tărnovo. Jeho otec měl být ruský důstojník nebo diplomat a matka Češka. Mnoho historiků se však snaží toto Vrázovo tvrzení zpochybnit. Spekuluje se o tom, že by se pod pseudonymem Enrique Stanko Vráz mohl skrývat pohřešovaný básník německého původu Karel Ilichman, Ferdinand Schpale z Haliče, hrabě Kolowrat nebo nemanželský syn šlechtice Thurn Taxise. Vychoval jej český vlastenec Bukvička. Vráz měl údajně vystudovat českou střední vojenskou školu a začít studovat medicínu ve Švýcarsku, její studium však patrně nedokončil. Kolem roku 1880 se vydal do Severní Afriky. V přestrojení za Araba se pokoušel dostat z Maroka do muslimského města Timbuktu. Po třech letech marných pokusů se rozhodl dostat do Timbuktu z Gambie. V Gambii ho ale zaskočila malárie, a tak se na cestu vydává až v roce 1885. Vráz však po 322 km plavby po řece Gambii opět onemocněl malárií a musel se vrátit zpět. Na sklonku tohoto roku cestoval po Libérii, Sierra Leone, a po Ghaně, kde byl zajat kmenem Ašantů. Z jejich zajetí se mu však podařilo uniknout. Během svého pobytu v západní Africe nasbíral nesmírné množství přírodnin, asi 15 000 kusů hmyzu, 1200 ptáků, 600 savců a asi 800 kusů jiných předmětů. Velkou část z této sbírky zakoupil britský guvernér a nechal ji vystavit v Dublinu. Celou řadu z těchto přírodnin věnoval zcela zdarma v roce 1885 Národnímu muzeu. Ze západní Afriky se vydal na Kanárské ostrovy, aby ...

Hana Vrbová

Hana Vrbová byla česká spisovatelka, redaktorka a překladatelka , manželka překladatele Jaroslava Piskáčka . Hana Vrbová se narodila roku 1929 v Praze. Po ukončení studia češtiny a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnovala překladům převážně klasické a novodobé ruské a ukrajinské poezie. Dětskou literaturu překládala rovněž z němčiny, slovenštiny a angličtiny. Za jazykové spolupráce Marie Krčmové přebásnila ze staročeštiny Kroniku tak řečeného Dalimila . Co se týče autorčiny vlastní tvorby, Hana Vrbová psala původní poezii, prózu i divadelní a rozhlasové hry pro děti a mládež. a spolupracovala na vytvoření jedné z nejzdařilejších variant školního slabikáře, který vydalo nakladatelství Fortuna roku 1993. Hana Vrbová zemřela roku 1995 v Praze.

Eva Vrchlická

Eva Vrchlická, vlastním jménem Eva Fridová byla česká herečka, překladatelka, publicistka, dramatička, básnířka a spisovatelka, osvojená dcera básníka a spisovatele Jaroslava Vrchlického, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze. Vlastním jménem Eva Fridová, narodila se v rodině básníka Jaroslava Vrchlického a jeho manželky Ludmily, rozené Podlipské. Byla prostřední ze tří dětí. Jejím biologickým otcem byl pražský herec Jakub Seifert a matkou Ludmila Podlipská, manželka Jaroslava Vrchlického. Rodina ji uvedla do uměleckého prostředí, kde na ni kromě Jaroslava Vrchlického měla vliv babička Sofie Podlipská a prateta Karolina Světlá. V roce 1907 ukončila vyšší dívčí školu a před zájmem o výtvarné umění již dala trvale přednost herecké dráze. V roce 1907 získala herecké školení u Eduarda Vojana, Marie Hübnerové a Ludmily Danzerové. V roce 1908 nastoupila do divadla Uranie, v roce 1910 odešla do Národního divadla v Brně a v roce 1911 nastoupila u Jeřábkovy divadelní společnosti, ze které přešla rovnou do Národního divadla v Praze. Prvním manželem Evy Vrchlické se stal překladatel Jaromír Nevole . Manželé žili na Starém Městě, v ulici Elišky Krásnohorské. Dne 9. června 1911 se jim narodila dcera Eva. Manželství trvalo od roku 1910 do 1918, kdy bylo rozvedeno. V této době, tj. mezi sezónami 1910/1911 až 1917/1918, byla Eva Vrchlická na Národním divadle obsazena do více než padesáti rolí, většinou hlavních . Druhým manželem Evy Vrchlické se stal hoteliér Edmund Zavřel . Manželství bylo uzavřeno roku 1920, rozloučeno přibližně v roce 1930. I když se blížila střednímu věku, stále byla v Národním divadle obsazována do předních, často mladistvých rolí (např. Mimi v Loupežníkovi ...

Hana Vrbová-Piskáčková

Františka Vrbenská

Františka Vrbenská je česká spisovatelka žánru sci-fi a fantasy. Františka Vrbenská získala roku 1979 titul PhDr. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oboru informatika – knihovnictví. V letech 1985–1991 byla vedoucí knihovny Institutu řízení a v současné době pracuje jako knihovnice v národním programu ochrany fondů Národní knihovny České republiky. Kromě fantasy příběhů píše také odborné studie z oblasti vědeckých informací a knihovnictví. Se svým manželem má dvě děti. První fantasy příběh napsala Františka Vrbenská pod vlivem četby již v jedenácti letech. Koncem 60. let vydávala školní časopis s fiktivními senzačními záhadologickými reportážemi, například z oslavy příletu mimozemšťanů. V polovině 80. let vyšla v různých periodikách řada jejích sci-fi příběhů . První díl její historické fantasy Labyrint půlnočního draka – Král z Hlubiny půlnoci vznikl již roku 1991 a Františka Vrbenská za toto dílo získala roku 1995 rytířský titul v soutěži o nejlepší fantasy Klubu Julese Vernea, ale ke knižnímu vydání románu došlo až roku 1998. Mezitím se Františka Vrbenská podílela na třídílné publikaci Čas hradů v Čechách historickými příběhy s prvky fantasy. Františka Vrbenská se rovněž aktivně angažuje ve fandomu a často přednáší na conech. Za svou celoživotní práci a přínos pro rozvoj žánru fantastiky byla na Parconu 2008 v Plzni Československým fandomem oceněna Mlokem za zásluhy.

Čestmír Vránek

Narozen 1.6.1901 v Praze, zemřel 14.3.1978 tamtéž. PhDr., středoškolský profesor, překlady z latiny a řečtiny, básně, loutková hra.

Pavel Vrba

Pavel Vrba byl český básník, publicista a významný písňový textař žánru rock a pop music. Na svém kontě má zhruba 1400 nahraných písniček, celkem asi 2000 různých písňových textů pro mnohé interprety populární a muzikálové hudby. Je spolutvůrcem české rockové poetiky, psal snad pro všechny naše přední interprety, byl odměněn mnoha cenami Národní soutěže o muzikál v roce 92 za 451° Fahrenheita – Zapalovač) a dostalo se mu i ocenění nejvyššího, jaké si může žijící autor přát: jeho některé slogany se staly součástí obecné češtiny . Psal pro divadlo, film a televizi, vydal sedm knih.

Theun de Vries

Theun de Vries , vlastním jménem Uilke Theunis, byl nizozemský spisovatel a básník. Nedostudoval gymnázium a potom pracoval jako knihovník. Později se již věnoval jen literatuře. Jeho prvním publikovaným dílem byla sbírka básní Terugkeer roku 1927, první román Rembrandt vyšel v roce 1931. Roku 1936 vstoupil do nizozemské komunistické strany. V době okupace Nizozemska nacistickým Německem se zapojil do odboje a podílel se na vydávání ilegálního časopisu. Za tuto činnost byl vězněn v koncentračním táboře. Za své povídky z období okupace obdržel Národní cenu v kategorii „nejlepší antifašistické dílo“. V komunistické straně se angažoval i po skončení války, své přesvědčení vyjádřil např. napsáním dvou poém o Stalinovi. V padesátých letech se stal předsedou Společnosti nizozemsko-sovětského přátelství, Sovětský svaz několikrát navštívil. Za svou komunistickou angažovanost byl v Nizozemsku silně kritizován. V pozdějších letech byl stále nespokojenější se sovětským systémem a s politikou nizozemských komunistů, kteří Sovětský svaz poslušně následovali, až nakonec v roce 1971 ze strany vystoupil. Hrdiny jeho románů jsou často historické postavy ze světa umění a politiky, zabývá se lidskou svobodou, statečností a pevností charakteru. Většinu svých děl napsal v nizozemštině, některá ve fríštině. Byl velmi plodným autorem, napsal přes 130 děl. Z nizozemských spisovatelů je druhý nejpřekládanější do češtiny: do roku 2008 vyšlo celkem 12 titulů . Citát : Bohatí někdy zchudnou a chudí někdy zbohatnou, ale dokud budou bohatí a chudí, je svět velká a špatná komedie, ve které jeden druhého podvádí a odstrkuje......

Ludmila Vrkočová

Narozena 29. 4. 1937 v Táboře, zemřela 1. 4. 2021. Hudební teoretička a historička, redaktorka, autorka a samonakladatelka prací z oboru.

Jan Vrána

Narozen 8. 4. 1919 v Přerově, zemřel 2. 10. 1994 v Benešově. Pořadatel a vydavatel díla Josefa Lady.

Jaromír Vraštil

Jaromír Vraštil byl český malíř, řezbář, grafik a ilustrátor. Ilustrování knih se začal amatérsky věnovat již během svého studia na plzeňském gymnáziu. Vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze u Františka Muziky, od roku 1949 pracoval jako samostatný výtvarník a ilustrátor dětské literatury. Zaměřoval se zejména na dobrodružnou literaturu vydávanou Státním nakladatelstvím dětské knihy, kde mezi jím ilustrované autory patřil například Bohumil Říha, Jules Verne, Zane Grey, Joseph Altsheler, Fritz Steuben, James Fenimore Cooper a další autoři. K románům Julese Verna zpracoval i obrazové mapy, které později vytvářel i pro díla dalších autorů, těchto map vytvořil několik desítek. Používal svoji vlastní výtvarnou techniku, kdy se snažil napodobit staré xylografie. Dnes je jeho dílo považováno za českou klasiku ilustrace dobrodružné literatury pro děti a mládež. Své práce zveřejňoval také v časopisech pro děti a mládež Mateřídouška, Pionýr, Ohníček a ABC. Kromě ilustrování dobrodružné literatury se věnoval i odborné práci pro Náprstkovo muzeum, kdy coby znalec indiánských kultur ilustroval odborné dílo Václava Šolce – publikace Nejstarší Američané. Kromě výtvarné činnosti se také aktivně věnoval boxu, trampingu, řezbářství a sběratelství ručních zbraní. Zemřel náhle následkem nešťastné náhody, kdy se sám smrtelně zranil jednou zbraní ze své sbírky. Jeho předčasná smrt byla označena jako sebevražda . Přesné okolnosti jeho skonu nebyly nikdy zcela spolehlivě vyjasněny a jsou dodnes předmětem různých spekulací.

Antonín Vranický

Antonín Vranický , známý také jako Anton Wranitzky nebo Antonín Vranický , byl významný český houslista, skladatel a pedagog, který žil v období klasicismu. Narodil se 13. června 1761 v Nové Říši v habsburské monarchii a byl významnou osobností vídeňského hudebního života. Vranický studoval u významných skladatelů své doby, mimo jiné u Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta. Velmi si ho vážil Ludwig van Beethoven, který mu věnoval své dvě houslové sonáty op. 23 a op. 24 .

Otakar Vrána

Narozen 18.12.1915 v Kněžmostu u Mnichova Hradiště, zemřel 1.5.1975 v Praze. RNDr., docent ekonomické geografie, publikace z oboru.

Helena Vrábková

Narozena 12.5.1958 ve Strakonicích. Novinářka, spisovatelka. Zabývá se astrologií, horoskopy a vykládáním tarotu.

Jitka Vrbová

Jitka Vrbová je česká zpěvačka, která je známa především jako výrazná představitelka žánru trampské a country hudby, věnuje se ale i jazzu a swingu. Původním povoláním učitelka.

Jiří Vraný

Narozen 1943. Ing., publikace o historii letectví.

Václav Vratislav z Mitrovic

Václav Vratislav z Mitrovic byl český šlechtic , známý v českých dějinách pro svůj poutavě zpracovaný cestopis, v němž popisuje své zážitky z diplomatické výpravy a několikaletého zajetí v Osmanské říši. Svému rodu zajistil v pobělohorské době vyzdvihnutí mezi významné rody Českého království. Pocházel z rytířské katolické rodiny Vratislavů z Mitrovic, do té doby nijak významné a bohaté. Byl nejstarší ze šesti dětí Štěpána Vratislava z Mitrovic a na Dráchově a jeho ženy Kateřiny z Běšin . Vyrůstal v Jindřichově Hradci, kde navštěvoval jezuitskou školu. Zásluhou Adama II. z Hradce, tehdy nejvyššího kancléře Království českého, i vlivných strýců Kryštofa a Jiřího , se v patnácti letech stal panošem dvorního rady Fridricha Krekvice a zúčastnil se poselstva císaře Rudolfa II. vyslaného k tureckému sultánovi v Cařihradě . Více než šedesátičlenná družina vyjela z Vídně 1. října 1591 a plula po Dunaji do Bělehradu, odkud dále pokračovala na koních a vozech, aby po 59 dnech cesty dorazila 28. listopadu do Cařihradu. Poselstvo předalo sultánovu dvoru 30 000 dukátů a zvláštní dar sestávající z uměleckých skvostů jako potvrzení míru. Turci však ve výbojích pokračovali a po vypuknutí Dlouhé turecké války byl vyslanec Krekvic a celé poselstvo obviněni ze špionáže a uvězněni. Krekvic sám byl později převezen do vězení v Bělehradě, kde zemřel. Václav Vratislav spolu s ostatními strávil půl roku na galejích a poté byli uvrženi do nejhoršího tureckého vězení v Černé věži pevnosti Anadolu, které se přezdívalo „hrob živých“. Propuštěni byli až s nástupem nového sultána Mehmeda III. Václav Vratislav se v roce 1595 vrátil domů a roku 1599, jako 23letý, s odstupem shrnul své zážitky z cesty i zajetí ve svém vzpomínkovém rukopise. Oženil se s Ludmilou Annou Ježovskou z Lub , jež mu dala šest synů a dvě dcery a věnem přinesla Starý Knín. Později s...

Zdeněk Vrbenský

Narozen 8. 6. 1945. Konstruktér a technolog. Hráč a trenér volejbalu. Spoluautor jubilejních volejbalových almanachů a autor odborných časopiseckých a webových článků.

Karel Vrchovecký

Narozen 31.12.1935, zemřel 2001. Knihy o vojenské válečné technice, zejména letecké.

Milan Vranka

Milan Vranka je slovenský sportovní novinář, publicista a spisovatel, věnoval se převážně horolezectví , ale také hokeji. Od roku 1982 pracoval v redakci denníku Šport, v devadesátých letech jako zástupce šéfredaktora. V letech 1974–1978 absolvoval Gymnázium v Trenčíně, 1978–1982 žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Knižně se představil jako spoluautor ročenky Šport vo svete a Albumu slávnych športovcov , poté napsal třicítku knih. Byl oceněn prémií slovenského Literárního fondu za rok 2011 za knihu Nezvestní z Everestu. Jeho kolegou byl např. Juraj Kardhordó, který zůstal na Manáslu . výběr

Miroslav Vrátný

Narozen 3.7.1946. Malíř.

Karel Vrána

Karel Vrána byl katolický kněz, teolog a filosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě a předseda Křesťanské akademie v Římě. Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi . Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů. Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace. 28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.

Jan Vráblík

Spis o manipulaci s materiálem.

Jana Vrzalová

Narozena 1951 v Praze. PhDr., novinářka, publicistka a překladatelka knih o léčitelství, autorka povídek, šéfredaktorka Národního osvobození.

Radka Vrzalová

Narozena 9. 4. 1976 v Českém Krumlově. Ing., zemědělská inženýrka, zaměřená na genové inženýrství. Též autorka bezlepkových receptů a kuchařské knihy pro celiaky.

Bedřich Vrzal

Spis z oboru strojnictví.

Bedřich Vrbský

Narozen 4. 5. 1890 v Praze, zemřel 23. 2. 1966 tamtéž. Herec, spoluautor divadelní hry.

Jan Vrabec

Slovenský knižní ilustrátor, autor knih pro děti.

Michal Vrablík

Narozen 1973. MUDr., PhD, internista . Člen výboru České společnosti pro aterosklerózu, České kardiologické společnosti a Europen Atherosclerosis Society. Od r. 2005 absolvuje stáž v St. Paul's Hospital . Publikace z oboru.

Dagmar Vránová

Narozena 1972. MUDr., práce z makrobiotiky, dietetiky a reflexní terapie, věnuje se celostní medicíně a lektorské činnosti.

Josef Vrbka

Narozen 6.5.1888 v Nákle, okres Litovel, zemřel 23.11.1964 v Nákle. Rolník, redaktor, práce z oboru včelařství, chovatelství, historie, próza.

Lucie Vránová

Petr Vrbacký

Narozen v roce 1964 v Brně, farnost Královo Pole. Po maturitě na střední průmyslové škole strojnické byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích a do kněžského semináře. Studia přerušil v letech 1985 - 87 kvůli vykonání povinné vojenské základní služby v Plzni. Teologii dokončil v roce 1990 a 30. června 1990 byl v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla vysvěcen sídelním biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem na kněze. Od července 1990 do srpna 1991 působil jako kaplan v Bystřici nad Pernštejnem. Poté byl ustanoven jako administrátor do farností Horní a Dolní Věstonice, Strachotín a Pavlov na Pálavě. V roce 1993 odchází jako farář do farnosti Slavkov u Brna a od 1. srpna 1997 je farářem Římskokatolické farnosti u kostela sv. Tomáše v Brně. Mimo toto ustanovení je také vedoucím formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi a členem diecézní komise pro formaci kněží. V roce 2006 byl zvolen do kněžské rady.

Boleslav Vrána

Narozen 25.1.1917 v Plaňanech u Kolína, zemřel 1981. Svářečský technolog, publikace z oboru.

Boris Ivanovič Vronskij

Ruský geolog, spsovatel, básník.

B.I Vronskij

Petr M Vronský

František Vrobel

Narozen 23. 4. 1892 v Zábřehu , zemřel 10. 5. 1953 v Kroměříži. Malíř, ilustrátor.

Marie Vrabcová

Narodila sa v roku 1970 v Prahe. Študovala žurnalistiku na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Krátky čas pracovala pre regionálne noviny v Nitre. Od roku 1998 je reportérkou denníka Új Szó a týždenníka Vasárnap, ktoré podobne ako denník SME či regionálne tituly MY patria vydavateľskému domu Petit Press. V roku 2010 vyšla Vrabcovej prvá kniha o kauze Hedvigy Malinovej.

Leopold Vrzgula

Práce z oboru veterinární medicíny.

Lenka Vránová

Autorka překladu ze švédštiny.

Josef Vrátil

Autor publikací o automobilovém sportu.

Zdeněk Vrátil

Práce z oboru programování a výpočetní techniky.

Jiřina Vrtišková

Jan Václav Vratislav z Mitrovic

Narozen 1669, zemřel 5. 12. 1712. Český politik a diplomat, na začátku 18. století vykonával funkci diplomata v Londýně a Haagu, kde se spolupodílel na vytvoření protifrancouzské aliance.

Jan Vratislavský

Narozen 26.3.1909 v Humpolci, zemřel 26.9.1988 v Novém Městě na Moravě. Profesor konzervatoře, muzikologické publikace.

C. M. de Vries

Nizozemská autorka příběhů pro děti ze Starého a Nového zákona.

Vilma Vrbová-Kotrbová

Vilma Vrbová, provdaná Kotrbová, byla česká malířka, portrétistka vynikající na poli dětského portrétu. Byla manželka řezbáře Františka Kotrby. Studovala na uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na AVU v Praze v ateliéru Vratislava Nechleby . Vytvořila například obrazy Děvčátko v čepci, Rodinná podobizna, v roce 1947 vyhrál její návrh na 100 Kčs bankovku, zbyla po ní též řada kreseb, svůj zájem o dítě zúročila také jako ilustrátorka knih. Od roku 1935 členka Umělecké besedy, v roce 1979 vyznamenána titulem národní umělkyně.

Marie Vrbová

Manželka básníka a textaře Pavla Vrby, autorka biografie.

Pavel Vrcha

Narozen 1966. JUDr., věnuje se problematice restitucí a transformace zemědělského majetku, problematice věcných práv k nemovitostem.

Jaroslav Vrchotka

Narozen 30. 8. 1926 v Lázních Kynžvartě, zemřel 20. 8. 2013. PhDr., CSc., knihovník, odborník v oblasti dějin knihy, knižní kultury, dějin knihovnictví, dějin knihtisku, inkunábulí a starých tisků, autor prací z oboru.

Ladislav Vrchovský

Narozen 25. 6 1948 v Českých Budějovicích. Novinář, divadelní publicista a kritik, též politik.

Pavol Vreštiak

Prof., Ing. ,CSc., vysokoškolský pedagog. Práce z oboru krajinného inženýrství.

Rudolf Vrba

Rudolf Vrba, vlastním jménem Walter Rosenberg , byl slovenský profesor farmakologie a terapeutiky na University of British Columbia zaměřený na neurologii. Mezinárodně proslul více než 50 pracemi o chemických procesech v mozku a studiem cukrovky a rakoviny. Je znám především tím, že byl jedním z pěti Židů, kterým se podařilo utéci z koncentračního tábora Auschwitz a současně předat Spojencům informace o masových vraždách, ke kterým tam docházelo v rámci holocaustu. Rudolf Vrba se narodil jako Walter Rosenberg v Topoľčanech Eliasovi a Heleně Rosenbergovým. Jako Žid byl vystaven výraznému omezení lidských svobod na základě tehdy platných slovenských právních norem, které se nápadně podobaly Norimberským zákonům . Poté, co byl Vrba vyloučen z bratislavského gymnázia, začal pracovat jako dělník. Později na toto období vzpomínal takto: „V práci jsem zjistil, že existují dva druhy platů. Nízké pro Židy a vyšší pro všechny ostatní. A když jsem přišel o práci, zjistil jsem, že ve frontě před zprostředkovatelnou práce musím stát na druhém místě. Nejprve byla práce přidělována těm ostatním, a nám, jen když jsme měli štěstí a nějaká zbyla.“ I přesto, že to bylo zakázané, pokračoval doma v samostudiu. Už studium angličtiny považovala jeho matka za výstřednost, a když se začal učit i ruštinu, vzala jej k doktorovi, neboť se obávala o jeho duševní zdraví. Doktor ale matku ubezpečil, že se nejedná o žádnou zdravotní úchylku. V březnu 1942 se jako sedmnáctiletý kvůli narůstajícímu antisemitismu a zahájením deportací do Polska rozhodl uprchnout přes Maďarsko a Jugoslávii do Anglie a přidat se tam k československé armádě. Od matky obdržel 200 korun a kvůli omezení pohybu pro židovské občany se nechal odvézt taxíkem z Trnavy do Seredi, odkud se vydal v noci pěšky přes hranici do tehdy maďars...

Michal Vrba

Michal Vrba je český spisovatel, tiskař a prozaik, též učitel společenských věd a vystřídal řadu dělnických profesí. Dětství prožil v Hlušicích. Vyučil se v královéhradeckém ČKD, jeho spolužáky byli např. sportovci Jaroslav Kudrna či Marek Kulič. Poté studoval nástavbu v Novém Bydžově a pak obor čeština – občanská nauka na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Pracoval sedm let jako učitel, pak ale odjel do Skotska, kde se živil jako přístavní dělník v balírně krevet a řidič nákladního auta. Po návratu pracoval v Praze jako dopravní zpravodaj, nyní je obchodním zástupcem malé rodinné tiskárny. V roce 2014 vydal vlastním nákladem pro své kamarády sbírku povídek Hontolini, poté dopsal psychologickou novelu Prak odehrávající se v Protektorátu Čechy a Morava a přátelé ho vyzvali, aby rukopis zkusil poslat nějakým nakladatelům. Po několika odmítnutích se rukopis dostal k redaktorovi Arga Miloši Urbanovi, který novelu doporučil k vydání. Žije v Novém Bydžově, je podruhé ženatý, má dvě děti.

Rudolf Vrba

Narozen 1924 v Topoľčanech , zemřel 26. 3. 2006 ve Vancouveru . Slovenský profesor farmakologie a terapeutiky, autor prací o chemických procesech v mozku, také autor memoárů z koncentračního tábora.