Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 481 - 540 z celkem 5395 záznamů
Ladislav Vidman
Narozen 20. února 1924 v Kladně. V roce 1943 absolvoval Akademické gymnasium v Praze. Před narukováním byl zachráněn kladenskou lékárnou, kde sloužil coby aspirant farmacie - složil i tirociniální zkoušku. Soukromě četl latinské a řecké klasiky, zdokonaloval se ve francouzštině a učil se rusky a anglicky. V roce 1945 nastoupil na studie řečtiny a latiny na Karlově univerzitě. V roce 1949 promoval na doktora filosofie. Po vojně byl poslán jako učitel na hornické učiliště ve Stochově u Kladna. O několik let později mu po vzniku Československé akademie věd nabídl jeho někdejší učitel prof. Salač místo v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská. Tak se stalo 1. dubna 1953, což je datum, kdy Ladislavovi začala kariéra epigrafika, jež ukončila až jeho smrt 26. prosince 1989. Jeho publikace mu přinesly mezinárodní uznání ještě dříve, než obhájil roku 1959 kandidátskou práci o korespondenci Plinia Mladšího s císařem Trajánem . Dosáhnou titulu doktora věd se mu nepodařilo. Předložil sice dvě knihy o egyptském kultu u Řeků a Římanů, jež vyšly v Berlíně roku 1969 a 1970, k obhajobě však už nedošlo, normalizace byla rychlejší. Jako náhradu udělila nová Česká akademie Vidmanovi k nedožitým sedmdesátinám Dobrovského medaili za zásluhy o českou klasickou filologii.
Více od autora
Ladislav Verecký
Ladislav Verecký byl český novinář, fejetonista, překladatel a spisovatel. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor bohemistika a anglistika. Od roku 1994 působil v magazínu Mladé fronty DNES, kde se specializoval na články o jazyku, rozhovory a pravidelně přispíval také do satirického okénka Objev dnes. Jeho příspěvky se objevovaly také na stránkách zpravodajského portálu iDNES.cz. Byl autorem několika knih, například biografie Michala Horáčka pod názvem Kdo víc vsadí, ten víc bere. Zemřel 21. dubna 2010 na zástavu srdce. Jeho dcerou je básnířka a autorka rozhlasových a divadelních her Tereza Verecká, manželkou básnířka a psychoterapeutka Naděžda Verecká.
Více od autora
Karel Veselý
Karel Veselý je hudební publicista a spisovatel. Absolvoval Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě a Filozofickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně, obory anglistika a filozofie. Pracoval jako učitel nebo překladatel, od roku 2008 se živí jako publicista na volné noze. Spolupracuje s ČR-o Radio Wave, je členem redakce časopisu Full Moon, píše pro A2, Salon Práva nebo portály Alarm a Aktualne.cz. Je autorem či spoluautorem následujících publikací. Karel Veselý se dále podílel na publikacích Dotknout se světa / To touch the world , Made in Japan: Eseje o současné japonské popkultuře , Kmeny 90 , Fordlandia a Křičím: „To jsem já.“ . Je členem rady hudební ceny Vinyla.
Více od autora
Karel Velebný
Karel Velebný byl český jazzový hudebník, herec a hudební pedagog. Jako hudebník vystupoval se skupinou S+HQ. V šedesátých letech spoluzakládal rozhlasovou Vinárnu U Pavouka i Divadlo Járy Cimrmana; později účinkoval v odštěpené částí – Salónu Cimrman. Roku 1983 Karel Velebný s Alešem Bendou založili Letní jazzovou dílnu; ta se konává v severočeském Frýdlantě a na počest svého spoluzakladatele nese jeho jméno. Byl všestranně nadaným multiinstrumentalistou – velmi dobře ovládal hru na velké množství hudebních nástrojů, zejména žesťových, hrával ale i na vibrafon, xylofon, bicí a klávesové nástroje. Zemřel v Praze roku 1989 ve věku 57 let. Byl zpopelněn a jeho popel rozptýlen na hřbitově Malvazinky.
Více od autora
Karel Valášek
Současný, úspěšný autor mnoha románů. Karel Valášek, 10.1.1943 v Praze , pracoval v oblasti cestovního ruchu. V roce 2000 odešel do duchodu, aby se věnoval psaní. Dosud vydal soubor povídek Bombička aneb hotelováci, vesele příhody z pohostinství a v roce 2002 humoristický román Bigamista. Jeho knihy jsou veselou retrospektivou bohatých životnich zkušeností a zážitků získaných při dlouholeté práci mezi lidmi, napsané čtivě a s dramatickým spádem.
Více od autora
Karel Vaca
Karel Vaca byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf, scénograf a kostýmní výtvarník. Karel Vaca studoval v Praze užitou a reklamní grafiku, nejprve roku 1937 v Ateliéru Rotter a pak roku 1938 v Rotterově škole užitého umění. V letech 1945–1950 vystudoval v Praze Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Emila Filly Po skončení studia krátce pracoval v textilní firmě v Prostějově jako podnikový výtvarník a reklamní grafik, ale ještě roku 1950 se stal umělcem ve svobodném povolání. Jako scénograf a kostýmní výtvarník spolupracoval s Divadlem satiry a Národním divadlem v Praze, Státním divadlem v Brně a dalšími scénami. Vedle práce pro divadlo se věnoval malířství, užité grafice a knižním ilustracím . Byl také autorem 341 divadelních a filmových plakátů. Ve své malířské tvorbě zobrazoval stylizované postavy žen, věnoval se zátiší a krajinám, které byly abstrahovány až přecházely do barevných polí. Byl členem skupiny Trasa. Zúčastnil se více než 260 kolektivních výstav po celém světě.
Více od autora
Josef Veselka
Narozen 23. 3. 1965 v Praze. Prof. MUDr. CSc., FESC, FSCAI, kardiolog. Primářem Kardiovaskulárního centra pro dospělé, Kardiologické oddělení FN Motol Praha. Věnuje se především intervenční kardiologii a echokardiografii. Publikace z oboru.
Více od autora
Josef Velfl
Josef Velfl je český historik a muzejník, ředitel Hornického muzea v Příbrami. Je autorem mnoha článků i knih z dějin příbramského regionu. Josef Velfl se narodil v Rakovníku, ale už když mu byl rok, přestěhovala se rodina do Příbrami. V roce 1975 absolvoval příbramské gymnázium a poté Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Hned poté nastoupil do příbramského Hornického muzea, jehož ředitelem se v roce 1994 stal. Za jeho působení se areál muzea rozšířil o několik objektů, včetně historických dolů Anna a Vojtěch, řadu památek pomohl zachránit a expozici muzea modernizovat. Pomáhal také při budování muzea obětí komunismu, který podle jména pracovního tábora nese označení Památník Vojna. V letech 1990 až 1992 byl zmocněncem federální vlády pro analýzu událostí let 1967–1970. Založil country skupinu Bonanza. Napsal více než 200 článků do odborného tisku a je též autorem několika monografií. Podílel se i na vzniku několika dokumentárních filmů a výstav. Třikrát získal Medaili mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, v roce 2007 oceněn Zlatou medailí Českého báňského úřadu, v roce 2008 Medailí Středočeského kraje. Další ocenění obdržel od Armády ČR, ministerstva obrany či spolků účastníků odboje a politických vězňů. Je čestným členem Českého svazu bojovníků za svobodu. 4. dubna 2015 mu Čestné občanství udělila obec Chotilsko.
Více od autora
Jitka Vlčková
Narozena 1955. Autorka odborné literatury o mytologii evropských národů.
Více od autora
Jiřina Vydrová
Narozena 8. 1. 1910 v Plzni, zemřela 17. 12. 1993 v Praze. PhDr., historička umění, práce v oboru.
Více od autora
Jiří Vostradovský
Ing. Jiří Vostradovský, hydrobiolog a odborník v oblasti rybářství. Nestor českého rybářství; aktivně pracuje pro Český rybářský svaz i časopis Rybářství. Zasvětit život rybám se rozhodl Jiří Vostradovský během gymnaziálních studií, kdy přes léto chodil brigádničit do Státního rybářství v Plané u Mariánských Lázní. Jeho posedlost se mu ale nakonec vyplatila. Po desítkách let práce na výzkumu českého hospodaření s rybami získal mezinárodní autoritu a zúčastnil se mnoha misí do zahraničí. Tam v rozvojových oblastech pomáhal učit místní vodohospodáře chovat ryby a přispět tak jejich schopnosti nakrmit obyvatelstvo. Zúčastnil se ale i budování počítačového klíče francouzských ryb, ve Stockholmu posuzoval granty vědcům v oboru sladkovodního rybářství. V roce 1959 po dokončení lipenské přehrady mu svěřili vedení terénního pracoviště na Lipně, věděli, že ho láká prostředí volných vod. Původně měla tato štace trvat dva roky, nakonec se ale protáhla až do roku 1970, kdy byl "převelen" do Prahy vést místní oddělení výzkumného ústavu, ve kterém začínal - to se později přestěhovalo do Libčic nad Vltavou a tam působil až do důchodu. Teprve pak měl trochu víc času k aktivní spolupráci s Českým rybářským svazem, kde začal šéfovat ústřednímu hospodářskému odboru. Práce ve výzkumu měla i před revolucí tu výhodu, že se občas podařilo absolvovat zahraniční semináře a sbírat zkušenosti. Tak například mohl přednášet v Anglii v Two Lakes o kaprovi, jehož chov se tam právě snažili zavést, v roce 1967 i s manželkou, která také vystudovala rybářství, pracovali na Kubě a zkoumali možnost rybářského využití tamějších obsádek.
Více od autora
Jiří Valja
Jiří Valja byl český spisovatel a překladatel především z angličtiny a ruštiny. V roce 1938 vystudoval na Univerzitě Karlově práva, poté se stal redaktorem. V roce 1944 byl totálně nasazen. Po válce pracoval na ministerstvu informací a jako novinový redaktor, od roku 1956 se věnoval výhradně překládání a vlastní literární práci. Vydával básnické sbírky a psychologické romány a povídky. Psal také rozhlasové hry a dramatisace. Publikoval také za války v díle Jarní almanach básnický 1940. Nejvýznamnější částí jeho díla jsou překlady, převážně z angličtiny. K nejvýznamnějším patří jeho překlady básníRoberta Burnse, Thomase Stearnse Eliota a Langstona Hughese. Překládal také moderní prózu, např. Grahama Greena a Williama Faulknera: Překládal také z ruštiny , výjimečně z francouzštiny a slovenštiny . Společně s manželkou Dr. Libuší Bubeníkovou přeložili román Dva divoši .
Více od autora
Jiří Vacek
Narozen 25. 5. 1931 ve Slaném, zemřel 27. 4. 2021. Ing., učitel jógy, překladatel duchovní literatury, filozof a vydavatel.
Více od autora
Jaroslav Vostrý
Jaroslav Vostrý je český dramatik, divadelní teoretik, historik, režisér, dramaturg, publicista a kritik, divadelní organizátor a pedagog. Po maturitě na čáslavském gymnáziu v roce 1950 nejprve pracoval jakožto dělník, v letech 1952 až 1958 vystudoval pražskou DAMU v oboru divadelní věda a dramaturgie. Od roku 1956 působí také jako divadelní publicista a redaktor v časopisu Divadlo , později působil a publikoval i v dalších divadelních tiskovinách. Od roku 1964 působil jakožto dramaturg Státního divadelního studia. V roce 1965 společně s Ladislavem Smočkem spoluzaložil divadlo Činoherní klub, kde působil jako jeho umělecký vedoucí. Od roku 1963 vyučoval také na pražské DAMU. V dobách normalizace byl nucen opustit Činoherní klub a na DAMU mohl od roku 1975 působit pouze jako externí pedagog. V letech 1976–1986 spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem a Divadlem Jaroslava Průchy na Kladně jako autor a režisér, v 1980–1981 působil v kladenském divadle také jako režisér a umělecký šéf, v letech 1981–1986 ve Východočeském divadle Pardubice . V roce 1990 se vrátil do Činoherního klubu jako jeho ředitel a působil zde do roku 1993. Na DAMU se vrátil v roce 1987, zde se v roce 1990 řádně habilitoval jakožto docent, v roce 1992 jmenován profesorem, v letech 1993–1995 rektorem Akademie múzických umění v Praze, v roce 1995 založil katedru teorie a kritiky DAMU, jejímž vedoucím byl do roku 2000, od roku 1996 je ředitelem Ústavu dramatické a scénické tvorby DAMU, kde v roce 2002 založil časopis Disk. V roce 2010 založil se svou druhou ženou Zuzanou Sílovou Scénologickou společnost. Kromě své umělecké činnosti se soustavně věnuje odborné publicistice a divadelní kritice. V současné době působí také jako ředitel Výzkumného ústavu dramatické a scénické tvorby DAMU. Byl též šéfredaktor a předseda redakční rady časopisu Disk....
Více od autora
Jaroslav Vokřál
Narozen 1944, zemřel 24.3.2000. Autor sportovních povídek, memoárů boxerů a doslovů ke knihám O. Pavla, filmový scénárista a novinář.
Více od autora
Jaroslav Vojtěch
Narozen 3.3.1922 v Jaroměři, zemřel 17.9.2003. PhDr., redaktor, anekdoty, překlad z ruštiny.
Více od autora
Jaroslav Veteška
Dr. Veteška patří u nás k velmi fundovaným odborníkům v oblasti andragogiky a řízení lidských zdrojů. Jeho práce týkající se kompetencí ve vzdělávání patří ke špičkovým dílům v oboru. Toto nové dílo lze přiřadit k probíhající diskusi o kompetencích v e vzdělávací oblasti i v oblasti intervence do lidských zdrojů v podnicích a organizacích Velmi správně je v práci charakterizována kontextuální specifičnost významu pojmu kompetence v různých etapách lidského života... Autor velmi přesvědčivě ukazu je, že kompetence mohou být získávány a ovlivňovány prostřednictvím vnějších intervencí do lidských zdrojů. doc. PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Akcent, který autor k lade nejen na edukační, ale rovněž na sociální rozměr daného konceptu, činí z posuzované odborné publikace nejkomplexnější zdroj poznatků určený nejen pro pedagogické pracovníky, andragogy různé profilace, ale zároveň též pro studenty i praktiky obor ů personální řízení, respektive řízení či rozvoj lidských zdrojů Zvláště pozitivně hodnotím autorův soustavný zájem o deskripci a analýzu změn v paradigmatech počátečního i dalšího vzdělávání a jejich reflexi ve vlastní vědecko-výzkumné činnosti, je jíž závěry jsou v textu rovněž uvedeny a vhodně tak doplňují další statistická data, týkající se jak účasti na vzdělávání zvláště u dospělé populace, tak obecnějších požadavků na výsledky učení... PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Publikace se teoreticky a metodologicky zabývá významným fenoménem přelomu 20. a 21. století klíčovými kompetencemi v kontextu sociálních a hospodářských změn. Autor dává uvedené ko mpetenční pojetí do širších edukačních souvislostí, a to vždy se stálým zřetelem k možnostem aplikace do různých společenských oblastí, zejména pak do vzdělávání, rozvoje a řízení lidských zdrojů prof. PhDr. Alena Vališová, CSc.Katedra věd o výc...
Více od autora
Jaroslav Vávra
Jaroslav Raimund Vávra byl český prozaik, scénárista a cestovatel. Vyučil se zubním technikem, od r. 1924 úředník a nakladatelský redaktor v Praze. Od r. 1945 do r. 1969 pracovník Čs. státního filmu, naposledy jako knihovník na Barrandově. Bratr režiséra Otakara Vávry. Cestovatel, hlavně po severní Africe. Psal také pod pseudonymem J. R. Cekota. Publikoval řadu cestopisných knih, z jeho románů je nejznámější sociální román z afrického prostředí Ahmed má hlad , napsal také životopis vynálezce Božka Posel úsvitu.
Více od autora
Jan Volák
Narozen 20. 3. 1932 v Hradci Králové. Zemědělský inženýr, agronom, šlechtitel, publikace o léčivých rostlinách. Publikoval články o Dětenicích a ochotnickém divadle.
Více od autora
Jan Vogeltanz
Jan Vogeltanz je renomovaný odborník na vojenskou historii, známý dlohá léta čtenářům Střelecké revue a dalších odborných i populárně naučných publikací a časopisů. Vystudoval český jazyk a dějepis na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v Okresním muzeu Klatovy a v Muzeu Chodska v Domažlicích.
Více od autora
Jan Erazim Vocel
Jan Křtitel Erazim Vocel byl český romantický básník, dramatik, zakladatel české archeologie jako vědního odvětví, kulturní historik a národní buditel, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu. Byl synem pekaře. Původně se jmenoval Wotzel, ale jméno si jako student nechal změnit. Po absolvování obecné školy v Kutné Hoře jej katecheta doporučil ke studiu v Praze do piaristického gymnázia v Panské ulici. Dále jeden rok studoval filozofii na pražské univerzitě a odešel na práva na Vídeňskou univerzitu. Tam se seznámil s Františkem Palackým, který se stal jeho celoživotním přítelem, stejně jako malíř Josef Vojtěch Hellich. Roku 1837 studoval soukromě malířství u Jakoba Beckera v Düsseldorfu. Jako chudý literát se musel živit vyučováním, zprvu učil češtinu hraběte Otakara Černína, dále dělal vychovatele ve šlechtických rodinách, nejprve u markýze Pallaviciniho, dále v rodině Leopolda Šternberka, knížete Salm-Salma a od roku 1839 nastoupil jako knihovník paláci hraběte Harracha, tam také vyučoval děti. To mu umožnilo hojně cestovat . Jeho zálibou bylo kreslení a malování památek a krajinomalba. Po návratu do Prahy se stýkal s čelnými představitel vlastenecké společnosti, spřátelil se s Josefem Jungmannem a dalšími obrozenci. Na pozvání Palackého a Jana Norberta Neuberka se stal roku 1843 prvním jednatelem Sboru archeologického musea českého a zároveň po Pavlu Josefu Šafaříkovi převzal redakci Časopisu českého muzea. V roce 1848 vstoupil do řad pracovníků muzea jako kurátor, stal se setníkem gardy Svornost. Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Polička v Čechách. Uvádí se jako literát. Patřil ke sněmovní pravici. Na sněmu byl členem školského výboru. Po opětovném zavedení absolutismu zanechal politické i novinářsk...
Více od autora
Hana Volfová
Původním povoláním učitelka mateřské školy, v současné době provozuje soukromou Pohybovou školičku Želva, kde se věnuje pohybovým aktivitám dětí a dospělých, ale převážně třídním kolektivům mateřských škol. Od roku 2004 je cvičitelkou 1. třídy ČASPV předškolních dětí a rodičů s dětmi a od roku 2005 je cvičitelkou jógy 2. třídy ČASPV. Zároveň od roku 2001 lektoruje semináře pro učitele mateřských a základních škol na celém území ČR.
Více od autora
František Vrbecký
František Vrbecký se narodil v roce 1934. Víc než 15 let prožil v uniformě příslušníka Pohraniční stráže. Poté pracoval jako redaktor v časopisech. Psal povídky, reportáže a seriály literatury faktu. Zemřel v roce 1991.
Více od autora
Dagmar Vránová
Narozena 1972. MUDr., práce z makrobiotiky, dietetiky a reflexní terapie, věnuje se celostní medicíně a lektorské činnosti.
Více od autora
Bronislava Volková
Bronislava Volková, rodným jménem Bronislava Fischerová je česká spisovatelka a bohemistka žijící ve Spojených státech amerických. Vyrůstala v Praze. Její otec byl strojní inženýr, matka houslová virtuoska. Vystudovala španělštinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlova, absolvovala v roce 1968. Na fakultě poté i pracovala. V roce 1974 emigrovala z Československa, spolu s manželem, hispanistou Emilem Volkem. Učila poté na univerzitách v Kolíně nad Rýnem a Marburku. Od roku 1976 žila v USA, učila na Harvardově univerzitě a na University of Virginia. Od roku 1982 působila na Indiana University v Bloomingtonu, kde třicet let vedla obor bohemistiky na katedře slavistiky. V roce 1991 se zde stala profesorkou slavistiky a bohemistiky, rok poté mimořádnou profesorkou komparatistiky, v roce 2005 mimořádnou profesorkou židovských studií. Dnes je emeritní profesorkou. První básně publikovala v angličtině, roku 1981, v oklahomském časopise Nimrod. Poté se vrátila i k češtině, když začal publikovat básně a eseje v exilovém tisku, jako byl mnichovský Obrys, pařížské Svědectví, římské Listy nebo vídeňský Paternoster. Od té doby napsala jedenáct knih poezie, která je obvykle označována za existenciální a metafyzickou. Své knihy tradičně sama ilustruje svými kolážemi. Překlady jejích knih vyšly v jedenácti jazycích, mj. v bulharštině, v ukrajinštině, v ruštině, angličtině a ve slovenštině. V roce 2008 spolu s Clarice Cloutierovou sestavila rozsáhlou antologii české poezie v angličtině Up The Devil’s Back: A Bilingual Anthology of 20th Century Czech Poetry. Vedle toho píše lingvistické studie, například Emotive Signs in Language nebo A Feministst’s Semiotic Odyssey through Czech Literature . Je členkou PEN klubu. Věnuje se reiki, a to i jako lektorka.
Více od autora
Brian K Vaughan
Brian K. Vaughan je jednou z největších osobností současného komiksu a držitel neuvěřitelného množství komiksových cen. A přitom začal docela nedávno, roku 1997, a docela nenápadně, druholigovou sérií Cable. Ovšem být nenápadný dlouho nevydržel. Zvlášť, když začal tvořit vlastní postavy. Jako první pro Marvel stvořil padoucha jménem Hood ve stejnojmenné superhrdinské kriminálce. A udělal postavu tak plastickou, že dnes už funguje samostatně - Hood je jedním z nejnebezpečnějších padouchů Marvelu . Poté Vaughan přešel do DC a stvořil své nejslavnější dílo. Y: Poslední z mužů. Masivní postkatastrofický příběh, který dokazuje, že svět bez mužů by ani náhodou nebyl tak idylický, jak se nám feministky snaží namluvit. Nebyla to nekonečná série, ale řada, která měla začátek a konec a silný příběh mezi tím. Mezi jeho další slavné série patří Runaways, příběh skupiny dětí, které utečou z domova poté, co zjistí, že jejich rodiče jsou superpadouši. Tahle série o týmu, jehož bojovým pokřikem je „Snažte se neumřít!“ je Vaughan v kostce – sympatické postavy, popkulturou prosáklé a přitom věrohodné dialogy, zajímavý příběh s nečekanými a občas docela brutálními zvraty. Vaughan také stvořil politickou fikci Ex Machina o prvním superhrdinovi, který se stal starostou New Yorku. Víc než o souboje s padouchy jde o řešení politických problémů, takže není divu, že kritika tuhle sérii označuje za „Západní křídlo se superschopnostmi“. Částečně se v politických vodách ještě máchá Pride of Baghdad, příběh lvů uprchlých během amerického útoku na Bagdád. Vaughan ale nezůstal jen u komiksu. Byla mu nabídnuta práce na jednom z nejúspěšnějších televizních seriálů současnosti, na Ztracených. I když to nebude asi zásluha jenom Vaughana, tak v době jeho příchodu začala jít kvalita opět prudce nahoru. Podle komiksů Y: Poslední z mužů, Ex Machina a Runaways se už chystají celovečerní filmy....
Více od autora
Božena Vejrychová-Solarová
Božena Vejrychová-Solarová byla česká pedagožka, malířka a spisovatelka. Boženin otec byl Jan Solar obuvník , matka Božena Solarová-Režná , rodiče měli svatbu 3. května 1880. Měla sestru Josefu Solarovou . Provdala se za malíře Rudolfa Vejrycha . Božena Vejrychová-Solarová studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha svého příštího manžela , u Jindřicha Hlavína a v Paříži. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, s nímž vystavovala v Paříži, Vídni a v Praze. Vyučovala kreslení na pražských, zejména dívčích školách, podílela se na tvorbě učebnic. Ilustrovala hlavně dětské knihy, k loutkářství přispěla svými knihami Kašpárkovo divadlo a Loutky Matěje Kopeckého. Bydlela v Praze XII, na adrese Mánesova 30.
Více od autora
Bohumír Vedra
MUDr. Bohumír Vedra, DrSc. byl český lékař a vědec. V letech 1953-1982 publikoval 170 odborných článků, z toho 25 v odborných časopisech v USA, Švédsku, Německu, Švýcarsku a Itálii. Vedle přednášek v ČSSR byl v letech 1966-1982 pozván k přednáškám do Anglie, Irska, Západního a Východního Německa, Francie, Švýcarska, Itálie, Polska, tehdejší Jugoslávie a Egypta. Pro ženy realizoval a z větší části napsal osvětovou publikaci „Lékař píše ženám: Kapitoly pro zdravé i nemocné ženy“, která vyšla v 6 vydáních nákladem 300 000 výtisků. Kniha vyšla v době, kdy nebylo vůbec běžné, aby lékař psal populárně pro neodbornou veřejnost a shledala se s velkým čtenářským ohlasem.
Více od autora
Bohumil Vydra
Narozen 4.1.1889 ve Lštění u Prachatic, zemřel 29.6.1952 v Praze. PhDr., dialektolog, literární historik, polonista, lektor češtiny na universitě ve Varšavě a polštiny na Universitě Karlově a Českém vysokém učení technickém v Praze. Práce v oborech, překladatel z polštiny.
Více od autora
Berry Verhoef
Narodil se v rodině podnikající v oblasti cateringu a vyrůstal obklopen širokou škálou piv. K jeho vášni pro pěnivý mok pravděpodobně přispěl také jeho nizozemský původ. Verhoefova fascinace kulturami a prostředím, z nichž vzešly rozličné typy piva, jej dovedla až ke sběratelství, kategorizaci a k hodnocení piv. Právě hledání dokonalého moku, uvařeného správným způsobem ve správný čas a na náležitém místě, jej přimělo ochutnávat různá piva v širokém rozsahu. Prostřednictvím častých návštěv pivovarů, muzeí, hospod a restauračních zařízení doma i v zahraničí získal autor celkový přehled o světě piva a s pomocí mnoha profesionálů a jiných náruživých milovníků tohoto moku vybudoval rozsáhlou sbírku piv. Z ní také čerpal při práci na této knize, neboť chtěl čtenářům co nejvíce přiblížit rozmanitost pěnivých moků z nejrůznějších končin světa.
Více od autora
Barbora Vajsejtlová
Narozena 1979. Vystudovala žurnalistiku a psychologie. Novinářka, redaktorka.
Více od autora
Antonín Vranický
Antonín Vranický , známý také jako Anton Wranitzky nebo Antonín Vranický , byl významný český houslista, skladatel a pedagog, který žil v období klasicismu. Narodil se 13. června 1761 v Nové Říši v habsburské monarchii a byl významnou osobností vídeňského hudebního života. Vranický studoval u významných skladatelů své doby, mimo jiné u Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta. Velmi si ho vážil Ludwig van Beethoven, který mu věnoval své dvě houslové sonáty op. 23 a op. 24 .
Více od autora
Antonín Vitovský
Autor výkladových slovníků a publikací z oblasti programování a internetu.
Více od autora
Alena Večeřová-Procházková
Narozena 1971. MUDr., psychiatrička, od roku 1996 odborná asistentka na Katedře psychiatrie IPVZ v Psychiatrické léčebně Praha-Bohnice. Od roku 2004 působí jako lektorka výcvikové komunity ve Skálově institutu. Odborné práce z psychiatrie a toxikomanie.
Více od autora
Adolf Velhartický
Adolf Velhartický, původním jménem Adolph Thomas Waldmann byl český prozaik, překladatel a básník, představitel novoromantismu. Narodil se v rodině poštovního expeditora v Horšovském Týně Mathiase Waldmanna a matky Magdaleny, rozené Lippertové . Pokřtěn byl Adolph Tomas Waldmann. Od roku 1887 byla rodina policejně hlášena v Praze. Adolf Waldmann měl bratry Karla , Gustava a Bohumila . V letech 1897 až 1900 navštěvoval německou státní reálku v Karlíně. K poště nastoupil jako aspirant v Říčanech v září 1900. V roce 1901 se stal poštovním expeditorem a funkci vykonával střídavě v Zákupech, Říčanech a Benešově nad Ploučnicí. Od roku 1904 do roku 1913 sloužil na poštovním úřadě ve Světlé nad Sázavou. Byl ženat s Annou Velhartickou . Manželé Velhartičtí měli dcery Helenu a Karlu . Ve Světlé nad Sázavou se mu narodil syn, ten však zemřel předčasně, v dětském věku. Od prosince 1913 žil s rodinou v Chlumu u Třeboně , kde byl jmenován vrchním poštmistrem. Zde žil do roku 1931. V tomto období byl dvakrát zvolen starostou, poté náměstkem starosty. V roce 1931 odešel do i, kde byl jmenován přednostou poštovního úřadu. Příjmení Waldmann si změnil na Velhartický v souladu s pseudonymem, který do té doby užíval, spolu s ním změnila příjmení i jeho manželka Anna roz. Bartáková a dcery Helena a Karla. Oficiálně došlo ke změně příjmení v roce 1919. Pod jménem Adolf Velhartický však publikoval již od počátku své literární tvorby . Roku 1910 získal nedostačující státní stipendium 300 K, přesto se mu podařilo odjet následujícího roku na stipendijní pobyt do Itálie, který ovlivnil jeho další tvorbu a obdiv k...
Více od autora
A. E Van Vogt
Alfred Elton van Vogt narozený v Kanadě, byl jedním z nejslavnějších autorů Zlatého věku SF. U nás je však větší část jeho díla poměrně neznámá, snad kromě románů Slan a Okřídlený muž a několika povídek uveřejněných v časopise Ikarie. Roku 1995 A. E. van Vogt získal titul Velmistra žánru science fiction. Van Vogt nejvíce proslul jako autor grandiózních kosmických oper s komplikovanými zápletkami a rychlým spádem děje. Jeho díla byla plná odolných protivníků, mimozemských příšer, superhrdinů, galaktických říší a časových paradoxů.
Více od autora
Zdeněk Velíšek
Bystrý, neúnavný a neobyčejně precizní rukopis Velíška charakterizuje jako autoritu v našich poměrech mimořádnou. Přes velký pracovní úvazek ve zpravodajství je Velíšek portálu ČT24 věrný od jeho založení. Jeho pohled na evropskou a světovou zahraniční poltiku je nenahraditelný. Dlouholetý člen a doyen zahraniční rubriky zpravodajství ČT - moderátor, redaktor, reportér a editor pořadu Evropské události. Komentátor světové zahraniční politiky, vynikající znalec problematiky EU, spolupracovník celé řady renomovaných redakcí, služebně nejstarší spolupracovník a komentátor internetového portálu ČT24.
Více od autora
Volodymyr Vladko
Volodymyr Mykolajovyč Vladko byl ukrajinský sovětský spisovatel, autor vědeckofantastických knih pro mládež, jeden ze zakladatelů sovětské vědeckofantastické literatury. Po studiích na Leningradské univerzitě pracoval jako novinář. Do literatury vstoupil jako autor schematických a agitačních budovatelských povídek, črt a reportáží, poté se však soustředil na psaní vědecko-populárních a vědeckofantastických děl pro mládež, které mu přinesly úspěch.
Více od autora
Vladimír Vít
Vladimír Vít byl český elektrotechnik. Po maturitě v roce 1940 absolvoval fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství na ČVUT v Praze a poté v 50. letech 20. století pracoval jako konstruktér prvních televizorů v Tesle Strašnice. Je autorem několika patentů a zlepšovacích návrhů. Poté pracoval jako vedoucí technického úseku celostátního servisu zahraniční spotřební elektroniky a školitel a zkoušející televizních techniků. Je autorem mnoha knih s tématem televizní techniky, skript pro školení a článků v odborných časopisech na téma televizní technika.
Více od autora
Vladimír Vašut
Vladimír Vašut se narodil 26. března 1931 v Dolních Marklovicích. Studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a posléze taneční teorii na divadelní fakultě Akademie múzických umění. Koncem šedesátých let byl dramaturgem Státního divadla Brno, od roku 1984 až do roku 1994 působil jako dramaturg Pražského komorního baletu. Vašut napsal nespočet kritik a studií do domácího i zahraničního tisku, je také autorem několika knih a učil na Filozofické fakultě UK v Praze a na Taneční katedře hudební fakulty AMU. Zemřel 2. 3. 2017.
Více od autora
Vikentij Vikent'jevič Veresajev
Ruský sovětský spisovatel, překladatel a literární kritik.
Více od autora
Veronika Vieweghová
Narozena 16. 4. 1976 v Roudnici nad Labem. Laktační poradkyně, původním povoláním zdravotní sestra. Manželka spisovatele Michala Viewegha.
Více od autora
Věra Vlčková
Mgr. Věra Vlčková, rozená Pokorná – rodačka z České Skalice, žije v Náchodě. Absolventka PF Hradec Králové a PF a FF UK Praha, obor český jazyk–dějepis–angličtina. Vyučuje historii a jazyky, publikuje převážně tematicky z regionální historie, metodiky výuky historie, překladatelská činnost. Uveřejňuje své články a studie v regionálním a celostátním tisku, historických a literárních sbornících. Členka české Obce spisovatelů.
Více od autora
Václav Vorlíček
Narozen 3. 6. 1930 v Praze, zemřel 5. 2. 2019 tamtéž. Filmový režisér a scenárista.
Více od autora