Všichni Autoři a témata

Robin Sharma, (13)

Richard Paul Evans (8)

Proslavil se nečekaně roku 1994, kdy pro svoje dcerky a několik nejbližších přátel vydal jako vánoční dárek knihu Vánoční skříňka. Knížka o rodinné soudržnosti a rodičovské lásce začala kolovat z ruky do ruky a zanedlouho o ni začala projevovat zájem knihkupectví. Stala se nejprodávanější knihou roku, televize podle ní natočila úspěšný film a její finanční úspěch umožnil Evansovi založit roku 1997 nadaci na podporu zneužívaných a zanedbávaných dětí. V roce 2000 se Evans se ženou a jejich pěti dětmi odstěhoval na několik let do Itálie. V inspirujícím prostředí Toskánska tu u bazénu skutečně potkal Američanku provdanou za Itala, která mu vyprávěla svůj životní příběh...

Regina Rauenstein (15)

Německá autorka milostných příběhů.

Poutníci (6)

Poutníci je česká bluegrassová skupina, která vznikla v roce 1967 a patří k průkopníkům české bluegrassové scény. Název kapely v překladu znamená "Poutníci". Během své kariéry se Poutníci proslavila spojením tradiční bluegrassové hudby s českými folklorními prvky, čímž vytvořila jedinečný zvuk, který našel odezvu u posluchačů doma i v zahraničí. Zasloužili se o popularizaci bluegrassové hudby v České republice a ovlivnili mnoho umělců tohoto žánru. V průběhu let prošla skupina Poutníci několika změnami v sestavě, ale na hudební scéně si udržela stálou pozici, vystupuje na festivalech a koncertech a vydává řadu alb, která ukazují její hudební vývoj a řemeslné umění.

Pierre Souvestre (9)

Pierre Wilhem Daniel Souvestre byl francouzský spisovatel a novinář proslulý sérií románů o geniálním, tajuplném a hrůzu budícím zločinci Fantomasovi, kterou vytvořil společně s Marcelem Allainem. Pierre Souvestre se narodil na zámku Keraval v bretaňském městečku Plomelin, kde byl jeho otec prefektem. Část dětství však strávil v Paříži, kam se s rodinou přestěhoval poté, co otec ukončil svou funkci. Po získání bakalářského titulu na prestižním Lycée Janson de Sailly začal studovat právo. Studium úspěšně ukončil roku 1894 a stal se členem Pařížské advokátní komory. Vedle toho však začal pracovat jako novinář, spolupracoval s různými novinami a časopisy a věnoval se také literární činnosti, když pod pseudonymem Pierre de Breiz napsal knihy Pêle-mêle a En badinant . Roku 1898 odjel do Anglie do Liverpoolu, kde založil garáže a organizoval automobilové závody. Zde se také seznámil s Henriettou Kitslerovu, která byla jeho přítelkyní až do jeho smrti. Roku 1900 se vrátil zpět do Paříže, vedl pojišťovací firmu a působil jako profesionální sportovní novinář pro noviny L'Auto . Roku 1905 spolupracoval na založení francouzské Sportovní akademie , roku 1907 vydal knihu o historii automobilismu Histoire de l'automobile a stal se všeobecně známou osobností. Protože se stal vedoucím redaktorem automobilového měsíčníku Le Poids lourd, nabídl mladému novináři Marcelu Allainovi, aby se stal jeho asistentem. Společně pak vydali detektivní romány Le Rour , La Royalda a L'Empreinte , ve kterých se poprvé objevily postavy vyšetřujícího soudce Germaina Fuseliera, novináře Fandora a komisaře Juveho, kteří se později stali hrdiny cyklu o Fantomasovi. Ten vznikl na objednávku nakladatelství Fayard a jeho první díl Fantomas vyšel v únoru roku 1911. Do konce roku 1913 pak vyšlo dalších třicet jedna pokračování. Démonizovan...

Philip Pullman (13)

Philip Pullman je britský spisovatel fantasy a přední představitel britského ateismu. Už v dětství přišel o otce, který byl pilotem Royal Air Force, takže vyrůstal jenom se svoji matkou, svým otčímem a svým dědečkem, který byl kněz na anglickém venkově. Nějaký čas studoval v Oxfordu na Exeter College. Napřed učil několik let angličtinu na střední škole, později se stal asistentem na Westminster College v Oxfordu. Žije v Oxfordu se svou ženou Jude, má dva syny, Jamieho a Toma. Úspěch Pullman získal trilogií Sally Lockhart, která vyšla v letech 1988–1992. Obsahovala svazky The Ruby in the Smoke, The Shadow in the North a The Tiger in the Well. V roce 1996 vydal román The Northern Lights , což byl první díl jeho fantasy trilogie His Dark Materials . Román The Northern Lights získal v roce 1995 Carnegieho medaili za literaturu. Po první knize následovaly díly The Subtle Knife a The Amber Spyglass . Philip Pulman je jedním z nejznámějších a nejaktivnějších členů ateistických organizací British Humanist Association a National Secular Society, které prosazují kupříkladu vyloučení biskupů ze Sněmovny lordů, chtějí zrušit církevní školy, osvobození církví od daní a zákon o blasfemii a vyžadují zákaz působení kněží v nemocnicích, vězeních a ozbrojených silách. Pullmanova díla jsou kritizována jako protináboženská a protikřesťanská propaganda, Pullman sám v rozhovoru pro Washington Post výslovně prohlásil, že cílem jeho děl je poškodit náboženství a podrýt jeho základy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philip Pullman na slovenské Wikipedii....

Petra Nagyová-Džerengová (9)

je slovenská spisovateľka. Životopis Vyštudovala Ekonomickú univerzitu a usadila sa v Bratislave. Pracovala ako letuška, neskôr ako moderátorka a redaktorka Slovenskej televízie. Je vydatá a má štyri deti . Tvorba Veľký vplyv na jej tvorbu má spisovateľka Táňa Keleová-Vasilková, ktorej diela sa stali podnetom pre jej vlastnú tvorbu. Príbehy zasadzuje do reálnych miest a väčšinou píše príbehy z takých oblastí, ktoré dobre pozná z vlastnej skúsenosti. Dielo 2005 - Chcem len tvoje dobro, novela 2006 - Za to mi zaplatíš, román 2007 - Pozri sa na seba, román 2007 - Nepýtaj sa, kde som, román

Petr Prášil (12)

Narozen 1971 v Liberci. Mgr., geograf, též fotograf, vydavatel a autor publikací novodobých a historických pohlednic menších obcí a měst ČR.

Petr Pavlík (10)

Narozen 9. 5. 1933 v Netolicích, zemřel 30. 12. 2012. Pedagog, beletrista.

Peter Jaroš (14)

22. január 1940, Hybe) je slovenský prozaik, dramatik a filmový a televízny scenárista. Narodil sa ako prvorodený syn v robotníckej rodine a vzdelanie získaval na Základnej škole v Hybiach, na Gymnáziu v Liptovskom Hrádku a neskôr i v Bratislave, kde študoval na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského odbor slovenčina a ruština. Po ukončení štúdia bol veľmi krátky čas redaktorom vydavateľstva Mladé letá, v rokoch 1965 - 1965 bol redaktorom týždenníka Kultúrny život, neskôr pracoval až do roku 1971 v literárnej redakcii Československého rozhlasu. V rokoch 1972 - 1977 pracoval ako scenárista, v rokoch 1977 - 1980 ako ústredný dramaturg. V rokoch 1992 - 1994 bol poslancom NR SR a tiež korešpondentom redakčnej skupiny anglickej encyklopédie Who is who. V súčasnosti je umeleckým riaditeľom Trigon Production. Žije v Bratislave. Svoje literárne diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v časopisoch Mladá tvorba a Slovenské pohľady. Spočiatku písal poéziu i prózu, no napokon sa sústredil len na písanie prózy a na filmové a televízne scenáre. Vo svojich dielach sa sústreďuje najmä na bežný život, jeho drobné detaily a fakty, cez ktoré prechádza ku vzťahom , no tiež k otázkam a problémom života a smrti. Jeho diela sa vyznačujú tiež sklonom k sentimentalizmu, groteske a sarkastickým postojom k ustáleným hodnotám a vzťahom, sú ovplyvnené existencializmom a antirománmi.

Peter Fiebag (9)

Peter Fiebag je německý spisovatel, autor literatury faktu v oblasti okrajové vědy.

Peter David (11)

Peter Allen David je americký spisovatel, známý jako autor řady knihy z prostředí Star Treku, či o Spidermanovi. Knih různých žánrů napsal přes 60. Pod pseudonymem David Peters napsal dva románkové cykly pro mládež a je autorem i literatury faktu. Mimo mnoha desítek knih různých žánrů pracoval i pro film, televizi, byl autorem řady komiksů. Je např. spoluautorem televizního seriálu Space Cases. Žije v New Yorku, je ženatý s Katheen a mají spolu čtyři děti: Caroline, Gwen, Shanou a Ariel. První úspěšný román vydal v roce 1987, jednalo se o humorné fantasy o králi Artušovi zasazené do New Yorku 20. století.

Peter Cheyney (14)

Plným jménem Reginald Evelyn Peter Southouse-Cheyney, kandidát práv,herec, režisér, znamenitý šermíř, za první sv.války důstojník.Ale také novinář a v neposlední řadě /díky/ spisovatel.Napsal na 40 děl - skoro vše detektivky - a jedním z jeho nezapomenutelných hrdinů je vyšetřovatel americké Federální policie Lemmy Caution. Další skvělý hrdina je soukromý detektiv Slim Callagham /z knih - třeba Nebezpečné zákruty/

Pavel Váša (10)

Doc. PhDr. Pavel Vašák, DrSc. byl český literární teoretik, textolog a editor děl Karla Hynka Máchy. Přednášel na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 2001–2005 byl jejím děkanem.

Pavel Šamšula (16)

Narozen 19.1.1943 v Příbrami. PaeDr., CSc., vysokoškolský pedagog na katedře výtvarné výchovy pedagogické fakulty UK, věnuje se didaktice výtvarné výchovy, práce z oboru.

Pavel Rejchrt (14)

Pavel Rejchrt je český básník, prozaik a malíř. Vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze , byl přijat za kandidáta Svazu čs. výtvarných umělců a v roce 1969 působil jako neordinovaný seniorátní vikář Českobratrské církve evangelické. V letech 1972–1991 se živil restaurováním nástěnné malby. Maluje obrazy, věnuje se kresbě a grafice, od roku 1970 píše poezii, lyrickou prózu apod., ale až do roku 1995 nikde nepublikuje – kromě drobných příspěvků do evangelických časopisů, později také např. do revui Souvislosti. V roce 1986 mu vychází v londýnských Rozmluvách esej „Umění jakožto konflikt teologický“. Žije v Praze a ve Velichovkách u Jaroměře. Většinu z dvaadvaceti knih, jež mu doposud vyšly v letech 1995–2017, si sám ilustroval. Od roku 1975 až do současnosti uspořádal desítky autorských recitací, po roce 1989 několikrát přednesl své básně v rozhlase, byly o něm natočeny dva televizní medailonky. Je uvedený v Antologii české poezie II . Soubor literárně kritických esejů o dosud vydaných knihách Pavla Rejchrta, doplněnou několika souhrnnými studiemi, napsal a roku 2017 v nakladatelství Stefanos vydal pod názvem Vírou k tvorbě, tvorbou k víře Vladimír Novotný.

Pavel Lovrič (14)

Nar. 28.3.1913 v Praze Spisovatel novinářské beletrie, chlapeckých románů a romantizujících příběhů ženských osudů. Byl synem v Praze usazeného chorvatského spisovatele Boži Lovriće.

Pavel Hrdlička (10)

Pavel Hrdlička je český filmový střihač a současně též hudebník. Hraje na klávesy a trubku v hudební skupině Mig 21 a patřil i k jejím zakládajícím členům. Střihačsky se podílel na filmu Protektor a za tuto práci byl oceněn Českým lvem za rok 2009 uděleným v kategorii Nejlepší střih. Totožné ocenění získal i v roce 2014, kdy mu ho zajistil střih filmu Hořící keř. Připravoval ale také videoklip k písni „Slepic pírka“ od skupiny Mig 21.

Pavel Dvořák (11)

historik, prozaik, publicista, autor literatúry faktu, scenárista * 13.05.1937 Praha Narodil sa v rodine českého technického úradníka, ktorý sa presťahoval na Slovensko. Literárnu dráhu začal prózami. Poviedky začal publikovať v časopise Mladá tvorba, neskôr sa venoval publicistike v novinách a časopisoch. V 60. rokoch napísal seriály zo staršej slovenskej a ruskej histórie a tiež z histórie vzniku Česko-Slovenska, ktoré vznikali z aktuálnych potrieb. Spájal v nich popularizáciu vedeckého výskumu, najmä v archeológii, s reportážou a konfrontáciou súčasných i minulých postojov. Dominantnou témou sa stala história. Vytvoril však aj seriály z oblasti populárnej hudby. Patrí k najvýznamnejším autorom formujúcim žáner literatúry faktu na Slovensku. Významnou mierou sa zaslúžil o popularizáciu slovenských dejín a prezentáciu historického diania na konkrétnych ľudských osudoch a dramatických udalostiach, kontinuitu osídlenia a jednotlivých kultúr na území Slovenska od praveku do konca 13. storočia, čo vyústilo do vydania štvorzväzkových dejín. Pre jeho tvorbu je tiež charakteristické, že zložitú a dávno zabudnutú sféru najstarších dejín našej krajiny vie ľahko a pre čitateľa príťažlivo podať bez toho, že by unavoval výpočtom suchých čísel či tabuľkami štatistík. Literárne aktivity dopĺňajú aj jeho vydavateľská a editorská činnosť - po prvý raz vydané Kroniky stredovekého Slovenska, Legendy stredovekého Slovenska, Kronika anonymného notára kráľa Bela , či kniha Poctivá obec budmerická Jána Tibenského . Je aj autorom literárnych predlôh k televíznym a rozhlasovým umelecko-náučným reláciám z najstarších období histórie nášho územia a mnohých publicistických seriálov z dejín Slovenska. Vzdelanie: 1944 - 1955 Jedenásťročná stredná škola, Bratislava 1955 - 1960 filozofická fakulta, štúdium histórie, Bratislava Pôsobenie: 1960 - 1968 redaktor v denníku Práca 1968 - 1971 redaktor v časopise Výber 1971 - 1974 redaktor v hudobnom vydavat...

Pauline Gedge (12)

Narodila se na Novém Zélandu, strávila část svého dětství v Anglii a potom emigrovala se svojí rodinou do Kanady. Ve svých románech se věnuje historii, konkrétně starověkému Egyptu.

Paul Oliver (4)

Paul Oliver nebyl nahrávajícím umělcem ani skladatelem v tradičním slova smyslu, ale spíše významným britským vědcem a spisovatelem zabývajícím se blues a dalšími formami afroamerické hudby. Narodil se v roce 1927 a byl jednou z nejuznávanějších autorit v oblasti historie a vývoje žánru blues. Jako autor a historik se významně podílel na dokumentaci a analýze kulturních a společenských souvislostí bluesové hudby.

Paul Chack (12)

Francouzský námořní důstojník, spisovatel, autor prací z oboru dějin námořnictví.

Ondřej (16)

Křesťanský světec, kazatel a církevní básník, krétský arcibiskup.

Olivia Newton-John (7)

Olivia Newton-John byla známá britsko-australská zpěvačka, skladatelka, herečka, podnikatelka a aktivistka. Narodila se 26. září 1948 v Cambridge v Anglii a v pěti letech se s rodinou přestěhovala do australského Melbourne. Hudební kariéra Newton-Johnové odstartovala na počátku 70. let 20. století průlomovým singlem "If Not For You" a rychle se proslavila svým soft rockovým a popovým zvukem. Její kariéra trvala několik desetiletí a zahrnovala řadu oceněných alb a singlů.

Oldřich Minihofer (13)

Autor anglických a německých jazykových slovníků z oblasti výpočetní techniky.

Nicolai Gedda (14)

Nicolai Gedda byl proslulý švédský operní tenorista, jehož kariéra trvala několik desetiletí, od 50. let 20. století do počátku 21. století. Gedda se narodil 11. července 1925 ve Stockholmu a byl známý svou všestranností a šíří repertoáru, který zahrnoval role ve francouzských, ruských, německých, italských, anglických a rodných švédských operách. Profesionálně debutoval v roce 1952 ve Švédské královské opeře jako Chapelou v Adamově "Le postillon de Lonjumeau", což ho vyneslo mezi mezinárodní hvězdy.

Nicholas Monsarrat (5)

Nicholas Monsarrat, syn významného chirurga, se narodil v Liverpoolu v roce 1910. Studoval ve Winchesteru a na Trinity College v Cambridge. Po vypuknutí 2. světové války nastoupil jako dobrovolník ke královskému námořnictvu, kde sloužil převážně na korvetách. Monsarratovy válečné zážitky jsou vylíčeny v několika knihách. Jeho nejslavnějším románem o válce v Atlantiku je kniha Kruté moře. V roce 1946 se stal ředitelem britské královské informační služby v Johannesburgu a později v Ottavě.

Nesboe Jo (18)

Nathanael West (8)

Nathanael West byl americký židovský spisovatel, dramatik a scenárista. Narodil se jako Nathan Weinstein v rodině židovského přistěhovalce z Litvy. Jeho otec Max Weinstein byl stavitelem v Kovně . Po represích ruského cara Alexandra III. vůči židovským občanům se rozhodl vystěhovat do USA. Záhy se v New Yorku prosadil a stavěl mimo jiné bytové domy Arizona, Colorado a Hudson v blízkosti Central Parku. V roce 1902 se oženil s krajankou Annou Leizerow – Wallenstein . Neměl úspěchy ani ve škole ani ve sportu, kde se snažil prosadit a za své pokusy v baseballu získal pouze posměšnou přezdívku Borec . Nakonec se uchýlil k satiře a karikaturám, čímž ke svému údivu získal konečně v kolektivu uznání . Studoval na Brown University v Providence, Rhode Island. Dobře finančně zajištěn se věnoval především bohémskému životu a zesměšňoval americký sen svých rodičů. Dokončení studia bylo pro jeho rodiče velkým zadostiučiněním, Nathan ale odmítl možnost komerční kariéry a chtěl se věnovat literatuře, ovlivněn osobnostmi jako: Fjodor Michajlovič Dostojevskij, James Joyce, Gertrude Stein, Djuna Barnes, Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald a Sherwood Anderson. Aby vyjádřil svůj rozchod s rodinou a s tradičním americkým snem, nechal si dne 16. srpna 1926 soudně změnit jméno na Nathanael West. Krátce nato odcestoval do Paříže, kde strávil tři měsíce. Během této doby se krátce setkal s Ernestem Hemingwayem a Henry Millerem, obecně ale žil v americké enklávě a poznával „Paříž bez Pařížanů“. Po návratu do New Yorku v lednu 1927 žil v prostředí levicově orientovaných intelektuálů v Greenwich Village. Stal se přispěvatelem a redaktorem satirického časopisu Americana, kam přispívali autoři jako: George Grosz, Edward Estlin Cummings, Gilbert Seldes a James Thurber...

Natalia Ginzburg (5)

Natalia Ginzburgová, rodným jménem Natalia Leviová byla italská spisovatelka. Ve společenskokritických prózách zobrazovala rozklad etických vzorců a rodinných svazků v moderní společnosti. Získala za ně i cenu Strega, nejvýznamnější italské literární ocenění.

Naoja Macumoto (12)

Musica Bohemica (13)

Musica Bohemica je český soubor, který se specializuje na interpretaci tradiční české lidové hudby, barokní a renesanční hudby. Soubor byl založen v roce 1975 Jaroslavem Krčkem, skladatelem a dirigentem, který se zasloužil o oživení a interpretaci české historické hudby. Musica Bohemica je známý svými autentickými vystoupeními, do nichž často zapojuje historické nástroje a tradiční pěvecké techniky a oživuje tak bohaté kulturní dědictví České republiky.

Miroslav Váša (8)

Miroslav Váša byl český malíř, grafik a ilustrátor. Věnoval se především knižním ilustracím a návrhům knižních obálek a také užité a propagační grafice.

Miroslav Náplava (9)

Spisovatel, dokumentarista, editor, autor desítek cestopisných reportáží a dokumentárních filmů. Společně s Petrem Horkým napsali pět knih: Dvě cesty za archeologií, Sloni žijí do sta let , Honba za obřím červem, bestseller Cuba Libre, oceněný mj. Cenou Egona Erwina Kische a Albánie - kráska se špatnou pověstí. Ve dvou vydáních vyšla jeho kniha Plavby „sebevrahů“. Jako editor se podílel na vydání dvousvazkového výboru z díla cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Legenda H+Z: Fenomén českého cestopisu. Je též spoluautorem knihy Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků . Nyní pracuje na „travelpunkovém“ cestopisu po stopách renesančního cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Miroslav Hule (10)

Miroslav Hule je český spisovatel, básník, prozaik a nakladatel. Narodil se ve Zlivi v rodině zedníka. Zde navštěvoval místní základní školu. Ve volných chvílích se věnoval fotbalu a na přilehlých rybnících pytláckému umění. Zde získal svůj hluboký vztah k přírodě a rybařině. V letech 1961-1965 studoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích. Ve studiu pokračoval dále na ČVUT v Praze obor vodní hospodářství. V roce 1969 byl na půlročním studijním pobytu ve Velké Británii. Po vysokoškolském studiu se vrátil do rodných Jižních Čech a byl zaměstnán jako projektant-vodohospodář ve Státním rybářství Třeboň . Zde se podílel na úpravách, rekonstrukcích a údržbách děl velkých rybníkářských mistrů, jako jsou Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan nebo Mikuláš Ruthard z Malešova. K takovým úpravám a citlivým rekonstrukcím bylo potřeba pečlivé studium postupů a praktik využívaných při výstavbě rybničních soustav. Studiem získal nepřeberné množství zkušeností v této oblasti jak po stránce historické tak i praktické, a tématu rybářství a rybníkářství se Miroslav Hule věnuje prakticky dodnes. Od roku 1986 byl ekologickým pracovníkem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. V roce 1990 se stal ředitelem Nakladatelství Růže v Českých Budějovicích a zároveň byl zvolen předsedou Klubu spisovatelů jižních Čech. Roku 1992 se stal členem PEN klubu. Téhož roku založil nakladatelství a knihkupectví CARPIO v Třeboni. Po rozvodu se svou první manželkou Marcelou se v roce 1986 přestěhoval ke své druhé manželce Monice do obce Lužnice ; kde v letech 1994-1996 vykonával funkci starosty. Díky svým celoživotním zkušenostem v oboru rybářství se v roce 2008 stal odborným poradcem ve společnosti AGRICO s.r.o., kde se podílel na vývoji nových výrobků a technologií pro produkční rybářské společnosti. Přátelí se s velkými literáty mj. s Michalem Vieweghem, Ivanem Klímou, Jiří...

Minnesengři (4)

Czech folk group from České Budějovice Formed 1968 Former members: Pavel Pokorný Ivan Zicha Eva Zichová Jan Borkovec Pavel Lohonka Other members: Jana Vejvarová Ivan Pokorný Lída Pouzarová Jiří Smrž Monika Klimentová Pavlína Braunová Lenka Halamová

Miloslav Synek (12)

Je dlouholetým učitelem na Vysoké škole ekonomické v Praze, na které začátkem 90. let vybudoval katedru podnikové ekonomiky a byl jejím dlouholetým vedoucím. Působí jako profesor na Pražské mezinárodní manažerské škole a na Institutu oceňování majetku ; je členem několika vědeckých rad vysokých škol. Je zkušeným odborníkem v podnikové ekonomice, analýze nákladů průmyslových podniků, finanční analýze, rozborových metodách a mezipodnikovém srovnání. Absolvoval manažerský kurz pro řídící pracovníky v USA. Je autorem odborných knih a učebnic a řady odborných článků v českých i zahraničních časopisech.

Miloslav Julina (5)

Autor učebnic z oboru mechanika.

Miloš Zavadil (11)

Učebnice angličtiny, překlad z angličtiny.

Miloš Kosina (14)

Miloš Kosina byl český spisovatel, autor westernů, detektivek a dalších dobrodružných próz pro dospělé i mládež, které psal i pod pseudonymy Barrie Bates, Frank Brand, K. W. Drake, Stepp Gradmoore nebo A. B. Andy. Kosina se narodil na Ukrajině v Kyjevě jako nemanželský syn učitelky a vychovatelky. Po první světové válce se jeho matka přestěhovala na Slovensko do Prešova, kde Kosina vystudoval gymnázium. Pak žil půl roku v Jugoslávii a Itálii a z tohoto pobytu čerpal náměty pro své knihy z námořnického života. V prózách pro mládež z domácího prostředí se nechal inspirovat krajinou Kokořínska. Pracoval v Praze jako redaktor listu Národní politika a od roku 1945 Práce. Spolupracoval také s rozhlasem a od roku 1951 byl úředníkem národního podniku Konstruktiva. Své příběhy, a to nejen ty detektivní, zakládal Kosina většinou na odhalování nějakého tajemství, Některé ze svých knih, především pro dospělé, situoval do exotických krajin. V prózách pro mládež se zabýval i psychikou chlapeckých hrdinů.

Miloň Čepelka (13)

Miloň Čepelka je český básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog. Absolvoval gymnázium v Dobrušce a následně obor český jazyk a literatura na Vysoké škole pedagogické v Praze . Zde byl spolužákem Zdeňka Svěráka a seznámil se tu i s Ladislavem Smoljakem. Po vystudování učil tři roky na základní škole v Novém Kníně, kde vstoupil do KSČ. Poté v roce 1961 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu. Traduje se, že ho tam přivedl jeho přítel Jiří Šebánek. Jde ovšem o omyl – zatímco Šebánek v  Československém rozhlasu už několik let pracoval, Čepelka tam nastoupil jako úplný nováček, aniž by tam někoho znal, a se Šebánkem se spřátelil až tam. Šebánek mu v následující době dělal mentora. V roce 1967 se stali spoluzakladateli Divadla Járy Cimrmana. Roku 1969 vystoupil z KSČ a současně, aby předešel připravovanému vyhazovu na začátku normalizace, z rozhlasu dobrovolně odešel „na volnou nohu“. Je autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, několika básnických sbírek, tří novel a jedné knihy povídek. Jako jediný z cimrmanologů dlouhodobě působil jak v divadelní družině okolo Svěráka a Smoljaka, tak i v Šebánkově Salonu Cimrman. Po roce 1990 po několik let připravoval na ČRo 2 – Praha pořad Dechovková hitparáda. Je moderátorem následujících pořadů: Knižní hitparáda na Country radiu, pořadu Dechovka, to je moje, vysílaný ČRo České Budějovice a ČRo Region Jihlava. Pořad vysílá i stanice Český rozhlas Dvojka a pořadu Písničky s Miloněm na Radio dechovka. Se svojí manželkou Hanou Šotovou má dva syny – Jana a Josefa Čepelkovy, pojmenované po obou jeho dědečcích. Jeho vnuk je zase po něm Miloň. „Tehdy býval v jednom sloupci kalendář katolický, ve druhém český. A v něm u data 31. srpna našli Miloně, zatímco vedle byl katolický Raimund. Dnes je tam Pavlína. I když to bylo kalendářově doloženo, opoče...

Milina Duchoňová (9)

Autorka publikací o vyšívání.

Milan Špůrek (11)

Milan Špůrek byl český geolog, astrolog a publicista, autor desítek odborných i populárně vědeckých prací, zaměřených na geologii i její příbuzné obory; od roku 1989 se však věnoval takřka výhradně astrologii a hermetismu. Akademické vzdělání získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru geologie, působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu Československé akademie věd a mezi lety 1975–1989 v Geofondu. Poté se stal nezávislým publicistou. Studiu astrologie se věnoval od roku 1969; byl žákem Vratislava Jana Žižky, který v něm vzbudil zájem zejména o astrologii mundánní, která se zabývá politickým děním ve světě. Ve svých knihách se Špůrek pokoušel o využití vědeckých metod v astrologii. Především v 80. letech upřel Milan Špůrek svou pozornost také k problematice českých menhirů. Vytvořil základní soupis několika desítek objektů, které by mohly být menhiry, a pokusil se prokázat, že mezi nimi existují geometrické a astronomické souvislosti a že se tedy jedná o celek, vzniklý v jednom historickém období – nejspíše v době laténské. Tato hypotéza byla archeology striktně odmítnuta, Špůrkovy články spolu s reakcemi archeologa Karla Sklenáře se však staly velkým impulsem pro další rozvoj bádání o českých megalitech.

Milan Pohunek (11)

Narozen 17. 4. 1929 v Praze, zemřel 2007. MUDr., CSc., asistent katedry infekce a epidemiologie, publikace z oboru a publikace z oboru rybářství.

Milada Buriánková (17)

Zemřela v září 2016. Pedagožka, redaktorka časopisu Český jazyk a literatura, publicistika z oboru.

Michal Konečný (16)

Michal Konečný je český historik umění, památkář a pedagog. Pracuje jako kurátor sbírkových fondů moravských hradů a zámků, je autorem článků a publikací o českých dějinách, umění, architektuře, hradech, zámcích, rodech, místech, editoval několik publikací věnovaných umění a hradům a zámkům. Je spoluautorem průvodců po Brně – Brno nacistické, Brno stalinistické, Brno účtující, Brno okupované. Michal Konečný se narodil v Brně, po absolvování Vyšší odborné školy a Střední odborné školy informačních a knihovnických služeb v Brně vystudoval historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje v Národním památkovém ústavu, v současné době je kurátorem sbírkových fondů moravských hradů a zámků. Napsal několik článků o architektuře, o českých dějinách, umění, zámcích, o známých rodech. Je spoluautorem či autorem publikací o hradech a zámcích, významných místech a městech, editorem. Učí na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně. Byl kurátorem projektu a kulturní akce Rok pánů z Kunštátu, jenž byl součástí projektu Po stopách šlechtických rodů, hlavním organizátorem byl Národní památkový ústav a cílem projektu bylo připomenout historický odkaz významných šlechtických rodů. Michal Konečný organizoval komentované procházky Brnem zaměřené na různá témata, např. na aristokratickou kulturu a životní styl spojený s vínem v Brně v období renesance a baroka, na Brno v době nacismu. V rámci festivalu Meeting Brno za podpory statutárního města Brna, Jihomoravského kraje a Česko-německého fondu budoucnosti se zapojil do projektu Brněnské historické stezky, který se skládal ze tří částí a měl připomenout opomíjená fakta z historie města. Spolupracoval s Kateřinou Šedou na publikaci BRNOX – průvodce brněnským Bronxem. Byl průvodcem pětidílného d...

Michail Tombak (7)

Michail Borisovič Tombak , je ruský středoškolský učitel biologie a chemie. Je v Polsku autorem čtyři bestsellerů na téma zdravého životního stylu a samoléčby. Vystudoval v letech 1971 až 1976 Státním pedagogickém institutu v Kaluze. Během studií cestoval také do Tibetu, kde se setkal s tradiční čínskou a tibetskou medicínou a napsal tři knihy z oboru. V červenci 1976 ukončil studium jako středoškolski učitel biologie a chemie. Od roku 1980 učil jako odborný asistent na Univerzitě v Moskvě, kde byl v roce 1985 jmenován ředitelem Vědeckého centra pro zdraví. Od roce 1990 až 1993 byl v Moskvě ředitelem sovětsko-nizozemské spolki „Ramaks“ a koncernu „Ramaks-Elektronik“. Certifikát hypnotizéra získal v roku 1993. Titul Kandidát věd získal v červnu 1996 a titul Doktor věd v dubnu 1997 v Moskvě. Od roku 1998 působí na „volné noze“. V roce 1999 se přestěhoval do Polska, a žije s manželkou Bogumilou v Lodži. Polské občanství získal v roce 2004. Zabývá se šířením samoléčby a přírodních léčitelských metod. Je autorem knih v polštině, věnované zdravému, aktivnímu a dlouhému životu. Jeho knihy byly přeloženy do 12 jazyků.

Michael Ende (12)

Michael Andreas Helmuth Ende byl německý spisovatel fantasy a dětské literatury. Narodil se v městysi Garmisch v Bavorsku. Jeho otec Edgar Ende byl surrealistický malíř, jeho matkou byla fyzioterapeutka Luise Ende rozená Bartholomä. V roce 1945 byl povolán do armády, ale dezertoval a přidal se k antifašistickému odboji. Po válce studoval činoherní školu, ale nakonec se stal spisovatelem. Zemřel ve Filderstadtu na rakovinu žaludku. Patří k nejpopulárnějším autorům 20. století v Německu, především kvůli enormnímu úspěchu svých dětských knih. Psal ovšem i knihy pro dospělé a o svých dílech ostatně říkával že jsou určeny „pro děti od 80 do 8 let“. Prostředí jeho knih surrealisticky kombinuje realitu a fantasii, realita díla je často zrcadlem našeho světa. Michael Ende se zabývá především pozicí člověka v technologické a konzumní společnosti a byl ovlivněn antroposofií. Jeho nejznámějším dílem je "Nekonečný příběh" o ceně vzpomínek a důležitosti fantasie. Populární knihy jsou také Děvčátko Momo a ukradený čas o světě kde „Šedí páni“ začnou lidem krást čas, a Jim Knoflík a Lukáš strojvedoucí .

Melissa McClone (16)

Maurice Dekobra (12)

Maurice Dekobra, vlastním jménem Ernest Maurice Charles Tessier byl francouzský spisovatel – reportér, romanopisec, dramatik, básník, povídkář a překladatel. V období mezi světovými válkami byl jedním z nejznámějších francouzských spisovatelů. Jeho knih se prodalo 90 milionů výtisků a vyšly v 77 jazycích včetně češtiny. Navzdory tomu je nyní považován za „zcela neznámého“. V devatenácti letech začal svou kariéru jako trilingvní novinář . Za první světové války byl tlumočníkem v indické a posléze v americké armádě. Kontakty, které tehdy navázal, v něm zažehly vášeň pro cestování. Svůj pseudonym připsal zážitku ze severní Afriky, kde viděl vystoupení krotitele hadů s dvěma kobrami. Tehdy začal přemýšlet o dvou kobrách , což je přivedlo k jménu De-kobra a nakonec Dekobra. Z jeho příjmení a díla také vznikl pojem dekobrismus pro romány s novinářskými rysy. V letech 1939–1945 žil v USA. Po návratu do Francie začal psát detektivky; jedna z nich byla v roce 1951 oceněna Prix du Quai des Orfèvres. Rozhodujícím setkáním jeho života bylo setkání s nakladatelem Gilbertem Baudinièrem . Dekobrova kniha Madonna spacích vozů byla výrazným úspěchem nakladatelství, jemuž autor již zůstal věrný – vyšlo v něm téměř půl stovky jeho knih. Spolu vytvářeli skutečnou obchodní společnost; poprvé se prodej knihy stal výjimečnou událostí: plakátové kampaně, prodej zahájený o půlnoci atd. Dekobra, který se o imaginaci čtenářů dělil se surrealistickým hnutím, je otec kosmopolitní literatury. Jako jeden z prvních psal knihy, které vynikaly zeměpisnou přesností. Stal se světovou hvězdou – při jeho autogramiádě v newyorském hotelu Waldorf-Astoria museli zájemci o jeho podpis vystát šestikilometrovou frontu. Pravděpodobně byl jednou z inspirací pro Hergého Tintina. Další z jeho úspěšných knih, Macao, l'enfer du jeu, byla roku 1938 zfilmována Jeanem Delannoyem ...

Masaaki Ninomiya (5)

Martin Soukup (11)

Martin Soukup je český kulturolog a kulturní antropolog. Absolvoval obor kulturologie na Katedře teorie kultury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2009 zde působil jako odborný asistent, od roku 2012 do současnosti jako docent. Jako pedagog působí rovněž na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Zahraniční pracovní zkušenosti získal především v Belgii, Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Rusku. Je členem American Anthropological Association a čestným členem Alterra. Předmětem jeho vědecko-výzkumného zájmu je historie, teorie a metodologie antropologie. Zvláštní pozornost věnuje kulturnímu areálu Melanésie. V roce 2009 uskutečnil tři antropologické sondy na Papui-Nové Guineji. Konkrétně v komunitách Wannang , Kegesuglo a Yawan . V roce 2011 se vrátil do komunity Yawan v údolí Uruwa. Zde se orientoval především na oblast vizuality kultury s důrazem na dětské kresby. O kulturním areálu Melanésie publikoval řadu dílčích odborných studií a průběžně zveřejňuje výsledky svých výzkumných pobytů na Papui. V dílčích studiích se zaměřil zejména na otázky antropologie náboženství, vizuální antropologie, antropologie těla a ekologické antropologie. Aktivně přispívá především k rozvoji české vizuální antropologie. Výrazem jeho zájmu o oblast vizuální antropologie je vstupní studie k publikaci Kultura žitá a viděná: vizuální antropologie a vymezení vizuální antropologie ve slovníkových a encyklopedických heslech. Usiluje nejen o teoretickou reflexi vývoje a současného stavu této antropologické oblasti, ale také přispět k jejímu rozvoji vlastními terénními výzkumy. Kromě řady dílčích odborných studií je autorem úspěšné učebnice Základy kulturní antropologie a monografií Biokulturologie: evoluce a kultura a Kultura: biokulturologická perspektiva . V tisku je jeho rozsáhlá monografie Antropologie a Melanésie a dále kolektivní monog...

Martin Nekola (14)

Vystudoval Politologii na Filozofické fakultě v Praze, věnuje se především období nacismu v Německu a zbytku světa, dějinam totalitních režimů a československému exilu po roce 1948. Mimoto působí také jako publicista, dopisovatel několika časopisů a asistent ve Stálé komisi Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí.

Martin Izák (13)

Ilustrátor knih.

Martin Heidegger (13)

Martin Heidegger byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla. Byl jedním z nejvýznačnějších filosofů 20. století a ovlivnil mnoho myslitelů, mimo jiné Jean-Paula Sartra. Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala. Až do totálního nasazení na konci války strávil většinu života přednáškami na akademické půdě. Heidegger se narodil v obci Meßkirch asi 35 km severně od Kostnice v blízkosti Bodamského jezera v chudé rodině bednáře a zároveň kostelníka. Místní farář si všiml jeho nadání a zajistil mu stipendium nejprve v Kostnici a od roku 1906 v biskupském semináři ve Freiburgu. Po maturitě roku 1909 vstoupil tamtéž do kněžského semináře a studoval teologii a filosofii. Roku 1911 přerušil studium teologie a vedle filosofie studoval matematiku a historii. Při četbě děl Franze Brentana objevil Aristotela a scholastiku, což jeho myšlení trvale ovlivnilo. Promoval roku 1913 prací o psychologismu a roku 1916 se habilitoval u Heinricha Rickerta prací o „spekulativní gramatice“ Jana Dunse Scota. Roku 1915 narukoval k vojenské poště. V roce 1917 se oženil. Brzy po první světové válce se rozešel s katolictvím, protože je již pokládal za „neslučitelné s filosofií“. Od roku 1922 často pracoval v osamělé chatě, kterou nechala jeho žena postavit na Todtnaubergu ve Schwarzwaldu. Ke sklonku života se sem natrvalo přestěhoval. V té době hodně cestoval, psal svá pozdní díla a občas poskytoval rozhovory; poslední z nich, pro časopis Der Spiegel, vyšel bezprostředně po jeho smrti roku 1976. Profesora Rickerta nahradil ve Freiburgu roku 1916 Edmund Husserl. Heidegger se až do roku 1923 stal Husserlovým asistentem a nejbližším spolupracovníkem. Roku 1920 navázal blízké přátelství s Karlem Jaspersem. V letech 1923 až 1926 byl mimořádným profesorem v Tübingenu, kde se spřátelil s protestantským teologem a biblistou Rudolfe...

Marta Knauerová (13)

Ing. Marta Knauerová, ekoložka. Kurátorka putovní česko-německé botanické výstavy a autorka ručně vázané knihy o bylinách, která byla vydána k této příležitosti. V prvé řadě maminka a kamarádka dvou báječných dcer s touhou psát laskavě, tajemně a hravě. Šťastná ve své práci botaničky i v jakékoli práci tvůrčí. Zaměstnat ruce pro ni znamená dopřát odpočinek hlavě. A naopak! V podkroví barokního kláštera obutých augustiniánů sepisuje granty a připravuje už roky výukové materiály a programy pro děti. To vše s velkou pokorou a úctou nejen k danému místu, ale především k mnichu Conopeovi, šouravě bloudícímu chodbami rozlehlého kláštera už téměř 400 let.

Marie Ferrarella (15)

Marie se narodila v tehdejším Západním Německu rodičům polského původu. Ve své rodné zemi ale prožila pouze první čtyři roky života, protože poté se celá rodina přestěhovala do Spojených států. Se svými rodiči Marie nejprve procestovala celou východní polovinu USA, nakonec se ale usadili ve "Velkém jablku", tedy v New Yorku. Právě zde se Marie ve svých čtrnácti letech seznámila s Charlesem Ferrarellou, svým budoucím manželem… To ale trochu předbíháme. Mezi Mariiny záliby patřilo - tak jako u spousty amerických dětí - sledování televize. Na rozdíl od většiny dětí ale Marie k populárním seriálům dopisovala další díly. Sice jenom pro sebe a do šuplíku, někdy tehdy se ale začala rodit budoucí spisovatelka. První romantický příběh napsala v jedenácti letech! Během studií na střední škole psala stále více a více; v té době už byla pevně rozhodnuta stát se spisovatelkou. Po ukončení Mariina studia angličtiny - specializovala se na Shakespearovy komedie - se celá rodina přestěhovala do jižní Kalifornie. Charles, který zůstal v New Yorku, po sedmi týdnech zjistil, že bez své milované nevydrží a rozjel se za ní. A brzy se konala slavná svatba… Mariiným cílem jako autorky je to, aby se lidé smáli a cílili se dobře. "Jedině, když píšu takové příběhy, kterými toho dosáhnu, cítím se šťastná," říká Marie, matka dvou dětí, která - kromě psaní samozřejmě - stále za nejlépe strávený čas považuje romantický večer při svíčkách s Charlesem.

Marian Kechlibar (12)

Narozen 13. 8. 1978 v Ostravě. RNDr., matematik, zabývající se algebrou a kryptografií, zejména otázkou faktorizace velkých čísel.

Mária Martišová (10)

Slovenská autorka knih s radami pro ženy a domácnost.

Margaret Yorke (8)

Vlastním jménem Margaret Beda Laminie Nicholsonová se narodila v hrabství Surrey, do roku 1937 žila v Dublinu a poté se vrátila zpět do Anglie. Během války pracovala u "Woman's Royal Naval Service" jako šofér. Jejím příším zaměnáním byla práce knihovnice oxfordských univerzit. Ve Christ Church dokonce jako první žena. V letech 1979-1980 byla předsedkyní asociace autorů detektivek. První novelu publikovala v roce 1957. Po jedenácti „problematických“ novelách se začala věnovat detektivkám. Knihy Margaret Yorkeové jsou vydávány minimálně v 16 zemích. Ve své první detektivce s názvem „Smrt ráno“ . představila postavu Dr. Petera Granta, oxfordského univerzitního profesora anglické literatury, specialistu na Shakespeara, s velkým talentem na vyšetřování. Detektiv Peter Grant se pak stal úspěšným vyšetřovatelem deseti dalších knižních pokračování. V roce 1974 vydala knihu „Major, který neměl medaile“ a charakterizovala jí svou další tvůrčí kariéru se zaměřením na psychlologickou detektivku. Knihy Margaret Yorkeové jsou charakteristické velkou propracovaností postav a zaměřením na jejich cíění a uvažování. Často je pachatel znám a vy v průběhu knihy pátráte po tom, co ho k hrůznému činu „přinutilo“. Margaret Yorkeová žije s rodinou na venkově v hrabství Buckinghamshire.