Výpis všech autorů

Ladislav Votruba

Ladislav Votruba , byl český stavební inženýr-vodohospodář, vyučující na ČVUT, Stavební fakultě, katedře hydrotechniky. Na Stavební fakultě ČVUT působil plných padesát roků. Po vynikajícím absolutoriu Vysoké školy inženýrského stavitelství při ČVUT působil na Ústavu vodních nádrží a využití vodní energie. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 za protektorátu pak na stavbě přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. Po skončení 2. světové války pokračoval na ČVUT v Praze v pedagogické a organizátorské práci i ve výzkumu. Zaměřoval se na řadu oblastí vodohospodářské a hydrologické vědy a inženýrských staveb. Byl ženatý. Na Fakultě inženýrského stavitelství byl v několika funkčních obdobích děkanem, popř. proděkanem Stavební fakulty pro vodní stavby a vodní hospodářství a členem vědeckých rad rektorátu ČVUT. V sedmdesátých letech byl vedoucím Katedry hydrotechniky Stavební fakulty ČVUT v Praze. Po dlouhá léta své pedagogické činnosti přednášel řadu profilových předmětů zaměřených na vodní stavby, soustavy a přehradní komplexy, z nichž mnohé vůbec jako první koncipoval a prosadil jejich zavedení do vědy a školství. Jeho výukou prošlo mnoho vědeckých pracovníků. Podílel se na práci Komise pro vodní hospodářství ČSAV. Hydrologické a vodohospodářské vědě přispěl zejména aplikací pravděpodobnostních metod a teorií spolehlivosti na vodohospodářská řešení, systémovým přístupem k vodohospodářským soustavám, teorií teplotního a ledového režimu na hydrotechnických dílech. V oboru hydrotechnických staveb se nejprve zabýval využitím vodní energie a vodními elektrárnami, ale později věnoval svůj zájem postupně otázkám nádrží a přehrad, ať již šlo o vodohospodářská řešení, betonové či sypané přehrady, moderní technologie a materiály pro výstavbu přehrad, odkaliště, technicko-bezpečnostní dohled na vodních dílech, zimní provoz vodních toků a vodních děl a další. Stal se předsedou Československého pře...

Karel Vondráček

Narozen 20.12.1897 v Praze, zemřel 19.3.1965 v Brně. RNDr., profesor zoologie, publikace z oboru.

Karel Vojáček

Narozen 1874 v Pardubicích. MUDr., publikace z oboru lékařství.

Jiří Votava

Narozen 23.2.1942 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie, rehabilitace a využití jógy v rehabilitaci.

Jaroslava Volčíková

Autorka příručky německé konverzace.

Jaroslav Vogel

Jaroslav Vogel byl český dirigent a hudební skladatel. Otec skladatele, JUDr. Karel Vogel , byl amatérský klavírista a organizátor hudebního života v Plzni. Poskytl synovi hudební základy. Jaroslav se pak vedle studia na gymnáziu učil hře na housle u Otakara Ševčíka. Kompozici studoval nejprve soukromě u Vítězslava Nováka, v letech 1918–1919 pak na Pražské konzervatoři. V roce 1910 odešel studovat do Mnichova na Akademii der Tonkunst. Tam mimo jiné studoval kontrapunkt u svého strýce Viktora Glutha, česko-německého skladatele pocházejícího rovněž z Plzně. Další dva roky pak strávil v Paříži na soukromé vysoké škole hudební Schola Cantorum. Jeho učitelem byl francouzský hudební skladatel Vincent d'Indy. Po návratu do Čech působil nejprve jako korepetitor Národního divadla v Praze a v letech 1914–1915 jako dirigent operety v Plzni. Za 1. světové války musel narukovat na vojnu a po skončení války se znovu ucházel o místo korepetitora v Národním divadle. Tehdy neuspěl, ale vzápětí získal místo dirigenta Národním divadle moravsko-slezském v Ostravě. V roce 1923 se vrátil do Prahy a následující tři roky vyučoval hudbu, věnoval se hudební publicistice a příležitostně hostoval jako dirigent u České filharmonie a Orchestru českých železničářů. V sezoně 1926–1927 působil jako dirigent opery v Plzni a poté až do roku 1943 byl šéfem opery ostravského divadla. V sezóně 1944–1945 vedl operu Českého lidového divadla v Brně. Po 2. světové válce byl krátce dirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze a znovu šéfem opery v Státního divadla Ostrava. Dirigentem opery Národního divadla v Praze se stal roku 1949 a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. V letech 1950–1951 a 1956–1958 byl šéfem opery. Ještě v letech 1959–1962 byl šéfem Státní filharmonie Brno. Zemřel v roce 1970 a je pohřben na hřbitově v Lázních Bohdaneč. Řada jeho operních inscenací byla natočena na gramofonové desky. Na...

Jaromír Vomáčka

Jan Vondra

Jan Vondra je český vodní slalomář, kajakář závodící v kategorii K1. Sportu se věnuje od svých 6 let. Od 11 let začal sbírat medaile v žákovských kategoriích. V 16 letech si vybojoval místo v juniorské reprezentaci. V roce 2006 vyhrál mistrovství Evropy v Nottinghamu. V 18 letech se stal členem reprezentace do 23 let. V roce 2011 vybojoval zlato na evropském šampionátu v Banja Luce v kategorii hlídek. Od roku 2011 se účastní světových pohárů, kde dosáhl na 2. místo ve Francii v Pau 2012. V roce 2013 se účastnil mistrovství světa v Praze, kde obsadil 15. místo v závodě jednotlivců a 4. místo v hlídkách.

Jan Volák

Narozen 20. 3. 1932 v Hradci Králové. Zemědělský inženýr, agronom, šlechtitel, publikace o léčivých rostlinách. Publikoval články o Dětenicích a ochotnickém divadle.

Jan Vojáček

Narozen 28. 12. 1981. MUDr., lékař zabývající se preventivní a funkční medicínou, výživou . V letech 2006/2007 prvoligový fotbalista za Sigmu Olomouc.

Herbert Vollmann

Herbert Vollmann – 1999) byl německý spisovatel. V roce 1934 vyhověl Abd-ru-shinově výzvě a následoval jej do osady Grálu na Vomperbergu v Tyrolsku. Zde začal duchovní cvičení. Ve správě Grálu působil ve vedoucí pozici až do smrti v roce 1999. Důvěrné rozhovory s Abd-ru-shinem mu umožnily rozvinout a prohloubit znalosti nabyté prostřednictvím Poselství Grálu

Ethel Lilian Voynich

Ethel Lilian Voynichová byla v Irsku narozená spisovatelka a hudební skladatelka, dcera anglického matematika George Boolea, manželka V. M. Voyniche, polského literátora a bibliofila, dočasného majitele tzv. Voynichova manuskriptu. Po přestěhování do Anglie začala intenzivně pracovat pro „Spolek přátel ruské svobody“. Její nejznámějším dílem je Střeček , které popisuje období Itálie, nacházející se pod nadvládou Rakouska. Příběh je o muži jménem Arthur Burton a o jeho nemilosrdném osudu. Díla Jack Raymond, Olive Latham a An Interrupted Friendship jsou pokračováním Střečka.

Dechová Hudba Antonína Votavy

Boleslav Vomáčka

Boleslav Vomáčka byl český hudební kritik a hudební skladatel. Pocházel z muzikantské rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi studoval práva na Karlově Univerzitě. Souběžně studoval na varhanním oddělení Pražské konzervatoře a posléze i skladbu v mistrovské třídě Vítězslava Nováka, kterou absolvoval roku 1910. Studoval rovněž zpěv u Josefa Krummera a zpíval pravidelně v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně. Studium práv dokončil v roce 1913 a stal se soudním praktikantem v Mladé Boleslavi. V následujících letech pracoval jako advokátní koncipient v Táboře, Mladé Boleslavi a v Praze. Po vzniku Československé republiky vstoupil roce 1919 do služeb ministerstva sociální péče, kde se vypracoval až na místo sekčního šéfa. Za okupace byl nucen odejít do předčasného důchodu, ale po osvobození se vrátil na ministerstvo práce a sociální péče, kde pak působil až do řádného důchodu na konci roku 1949. Pracoval však ještě dalších 5 let na hudebním odboru ministerstva kultury. Vedle svých úředních povinností byl činný i jako redaktor několika českých i zahraničních novin mimo jiné i Lidových novin či L'Europe Centrale. Byl jedním z nejvýznamnějších českých hudebních kritiků, který spojoval úctu k tradici s živým pochopením soudobého dění. V jeho publikační činnosti bojoval za prosazení děl Leoše Janáčka, Josefa Suka či Otakara Ostrčila na česká i světová koncertní pódia. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově . Ve svém rodišti byl sbormistrem pěveckého sboru Boleslav. Byl členem hudebního odboru Umělecké besedy, spoluzakladatelem Spolku pro moderní hudbu, spoluzakladatelem Ochranného svazu autorského, předsedou obchodní komise Hudební matice, členem představenstva Divadelního a literárního jednatelství, členem ústředního výboru Svazu československých skladatelů a místopředsedou jeho české sekce, členem redakční radu časopisu Hudební rozhledy, lektorem hudební vědy na Filozofické fakultě Uni...

A. N Voroščuk

Zdeněk Volf

Narozen 30. června 1957 ve Valašském Meziříčí. Absolvoval SZTŠ v Kroměříži. Pracuje jako soukromý inseminátor krav v okolí Mohyly míru. Po letech strávených na žíněnce v judu, oddán józe, meditacím a makrobiotice přistoupil na počátku 90. let k obnově křtu z dětství. Se ženou a čtyřmi dcerami žije v ústraní v Brně-Tuřanech.

Z Volný

Wolfram von Eschenbach

Německý básník.

Vladimír Vondra

Narozen 6. 6.1930 v Martinicích u Proseče, zemřel 20. 6. 2007 v Praze. Učitel, redaktor časopisu Plamen, nakladatelský redaktor, prozaik a autor scénářů k dokumentárním filmům.

Václav Vochozka

Narozen 11. 12. 1936 v Třebči . Lesník, lektor lovecké kynologie, práce z oboru.

Sláva Volný

Sláva Volný byl rozhlasový pracovník v Praze, v exilu byl redaktorem Svobodné Evropy. Byl zaměstnancem Státního statku a pracoval i v zahraničním obchodě. V roce 1963 napsal knihu na sci-fi námět. Získal místo reportéra v Československém rozhlase. V srpnu 1968 uvedl řadu reportáží z okupace Prahy vojsky Sovětského svazu a krátce poté emigroval do západního Německa. Stal ve redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa, sídlící tehdy na okraji Mnichova. Ač původně komunistického smýšlení, při práci ve Svobodné Evropě se setkával s katolickým intelektuály a těsně před smrtí se nechal pokřtít, jak uvádí Olga Kopecká-Valeská V Německu vydával emigrantský časopis Text. V roce 1988 mu vydali knihu Pražské blues aneb Sláva je Volný. 22. listopadu 2016 dostal in memoriam pamětní medaili a dekret ministra a odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu za "za vyvíjení politické, publicistické i jiné protikomunistické činnosti v zahraničí zaměřené na obnovu svobody, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu".

Rudolf Václav Vokáč

Narozen 10.4.1896 ve Zbirohu, zemřel 13.5.1972 v Praze. Odborný učitel pro zpracování dřeva, publikace z oboru, cestopis.

Petra Voráčová

Mgr., středoškolská pedagožka, publikace v oboru ošetřovatelství .

Petr Vorlík

Narozen 22. 9. 1973 v Děčíně. Ing. arch., Ph.D., architekt, autor publikací v oboru, též o historii architektury.

Milena Vodičková

PhDr., vysokoškolská pedagožka, anglistka.

Martin Vozar

Autor knih pro děti a mládež z oboru hudební výchovy.

Martin Vobruba

Narozen 23. 7. 1975. Mgr., mluvčí ZOO Plzeň, autor publikací o zvířatech, též o historii a vývoji zoologické zahrady v Plzni.

Markéta Vostrá

Markéta Vostrá je známá pražská kartářka, která se zabývá výkladem tarotu přibližně dvacet let. Problémy v oblasti vztahů, materiálního zabezpečení, práce, zdraví, vzhledu, sexuality a mnoha dalších sektorů lidského života vycházejí většinou z neschopnosti přijmout sebe sama a vědomě a cíleně pracovat se svou vlastní nedostatečností

Markéta Vopičková Cipprová

Narozena 1971. Ing., Ph.D., Zemědělská inženýrka, autorka publikací o jezdectví, též autorka a ilustrátorka knih pro děti. Bylinkářka, lektorka, blogerka, autorka publikací na téma sběru, zpracování a využití léčivých bylin.

Markéta Vokurková

Marek Vochozka

Marek Vochozka je český ekonom a VŠ pedagog, v letech 2009 až 2012 pověřený vedením a v letech 2013 až 2020 rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. V letech 1997 – 2002 studoval na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v oboru Ekonomika a management kde získal titul inženýr. Na Vysoké škole ekonomie a managementu získal v roce 2005 titul MBA. V roce 2008 získal titul Ph.D. na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde působil jako odborný asistent na Katedře podnikové ekonomiky Fakulty podnikohospodářské. Na VŠTE v Českých Budějovicích pracuje na Katedře ekonomiky a managementu , kde přednášel předměty se zaměřením na ekonomiku podniku, finanční řízení a ekonomii. V březnu 2009 byl Akademickým senátem VŠTE v Českých Budějovicích pověřen výkonem funkce rektora . V prosinci 2012 jej prezident Václav Klaus jmenoval řádným rektorem univerzity, dekret mu ale předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala. Vochozka se funkce ujal od 1. ledna 2013. V tomto roce také získal titul docent, v oboru Podniková ekonomika a management na České zemědělské univerzitě v Praze. V dubnu 2015 se stal členem Kontrolní rady Technologické agentury ČR. Na konci listopadu 2016 jej prezident Miloš Zeman jmenoval rektorem VŠTE v Českých Budějovicích i pro druhé funkční období. V roce 2016 stál také u zrodu Znaleckého ústavu na VŠTE, akreditovaného u Ministerstva spravedlnosti ČR. V roce 2018 byl pak, na Vysokém technickém učení v Brně, jmenován profesorem, a to v oboru Ekonomika a management. Funkci rektora VŠTE v Českých Budějovicích zastával do konce roku 2020, kdy jej nahradil Vojtěch Stehel. Zvládání metodologie základního i aplikačního výzkumu, statistického a matematického modelování, využití neuronových sítí pro oblast hodnocení podniku a predikce jeho dalšího vývoje, r...

Libuše Vodochodská

Autorka kuchařské technologie.

Leo Vodáček

Narozen 1933. Ekonom, práce z oblasti strategického plánování.

Ladislav Vojáček

Ladislav Vojáček je právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se dějinami práva. V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Na základní vojenskou službu nastoupil k pohraniční stráži a byl převelen na třetí fakultu VŠ SNB v Holešově , kde působil jako asistent a vyučoval historickoprávní předměty. V letech 1978 až 1979 absolvoval externí kurs pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1979 obhájil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze rigorózní práci věnovanou problematice stanovení československých státních hranic a byl mu udělen titul JUDr. V roce 1981 zahájil v Praze externí studium vědecké aspirantury a po obhájení kandidátské disertační práce na téma ochrany státních hranic po roce 1945 mu byla v roce 1986 udělena vědecká hodnost kandidáta právních věd v oboru dějiny státu a práva. Po přemístění holešovské fakulty do Bratislavy přešel na druhou fakultu VŠ SNB do Prahy, kde v dalších letech působil na Katedře dějin státu a práva jako odborný asistent. Po listopadu 1989 pracoval na Institutu pro výchovu a vzdělávání Federálního ministerstva vnitra a na Střední odborné škole Federálního policejního sboru. V roce 1992 byl přijat na Katedru dějin státu a práva Univerzity Komenského v Bratislavě jako odborný asistent. Tam se v roce 1996 habilitoval s prací o německém celním právu v 19. století. Zároveň působil i na Právnické fakultě MU v Brně, kde později začal pracovat na plný úvazek. V V letech 2008-2019 byl vedoucím katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V roce 2010 byl na Univerzitě Karlově jmenován profesorem právních dějin. Od roku 2004 působil také na Fakultě práva soukromé Bratislavské vysoké školy práva . Ladislav Vojáček byl členem KSČ a ČSTV. V současnosti zastává funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty MU. V období socialismu se ...

Klausbernd Vollmar

Německý spisovatel, filozof, lingvista, editor časopisů, psycholog. Zabývá se sny.

Karl Vocelka

Karl Vocelka je česko-rakouský historik a profesor rakouských dějin na Vídeňské univerzitě. Specializuje se především na dějiny raného novověku.

Josef Volf

Josef Volf byl český historik a knihovník. Vystudoval historii na filozofické fakultě pražské české univerzity, kde byl žákem profesorů Jaroslava Golla, Josefa Kalouska a Josefa Pekaře. V letech 1899-1910 absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu. Roku 1904 obhájil disertační práci z medievistiky. Roku 1903 nastoupil do Knihovny Zemského muzea jako výpomocný úředník, a zároveň spolupracoval s Čeňkem Zíbrtem na Bibliografii české historie. Dále pracoval již jako samostatný jako knihovník. V roce 1928 se stal ředitelem knihovny Národního muzea. Vydal mnoho odborných prací a bibliografií většinou z oblasti české kulturní historie . Měl bratra a dvě sestry. 27. června 1918 se oženil s Hermínou Tobiášovou, měli syna Miloše a dceru Věru. Jeho pohřeb se konal u sv. Ludmily na Vinohradech. Je uložena v Památníku Národního písemnictví v Praze. Obsahuje mj. deník a rukopisy několika nevydaných prací.

Josef Vohryzek

Josef Vohryzek byl český redaktor, literární kritik, prozaik a překladatel . Pocházel z rodiny pražského židovského advokáta. Od roku 1937 studoval na Reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze. Rodiče, kteří později zahynuli v nacistickém sběrném táboře, jej roku 1940 poslali do Švédska, čímž jej zachránili před transportem. Roku 1950 se vrátil zpět do Československa a roku 1951, po absolvování ročního Státního kurzu pro přípravu pracujících na vysokou školu, zakončeného maturitou, začal studovat češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium úspěšně ukončil roku 1956, pak byl do roku 1957 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel a následně odborným pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Díky svým příspěvkům do měsíčníku Svazu československých spisovatelů Květen, které zpochybňovaly komunistickou ideologizaci umění, se brzy stal jednou z vůdčích osobností tohoto časopisu. Když byl časopis roku 1959 po ostré ideologické kritice Ladislava Štolla zakázán, byl Vohryzek vyloučen z KSČ a musel opustit svou práci v Ústavu. Živil se jako překladatel a externí překladatel Československého rozhlasu a v letech 1964–1970 byl opět redaktorem nakladatelství Československý spisovatel, ale pouze na poloviční úvazek. V době normalizace pracoval jako dělník a své překlady publikoval pod propůjčenými jmény. Patřil k zakládajícím členům Charty 77 a roku 1987 byl jedním z jejích mluvčích. Naplno se k literární kritice vrátil až po roce 1989 . Jako kritik se zabýval především současnou českou prózou. Publikovat začal roku 1952 v Lidových novinách, později hlavně v časopise Květen a v Literárních novinách. Jako první popsal skutečnost, že nejhodnotnější díla první poloviny padesátých let vznikala mimo oficiální publikovanou literaturu a v zásadním rozporu s ní. Po nuceném odmlčení publik...

Josef Vodrážka

Narodil se 30.7.1900 v Praze. Grafik, autor ex-libris, ilustrátor.

Josef Vobořil

Spis z oboru metalografie.

Jitka Vokšická

Mgr., vystudovala Pedagogickou fakultu UK v Praze, věnuje se dětem s poruchami učení, učí na 1. stupni ZŠ v Praze, podílela se na tvorbě školního vzdělávacího programu.

Jiří Votava

Doc. MUDr. Jiří Votava, CSc. působil jakopřednosta Kliniky rehabilitačního lékařství, 1LF a VFN, původní odbornost neurolog, nástavbová "fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace" Po maturitě v letech 1959-1965 studoval Fakultu všeobecného lékařství. Pak nastoupil jako aspirant na Fyziologickém ústavu fakulty a současně začal pracovat na Neurologické klinice -- s pacienty a v EMG laboratoři. 1969-1970 studijní pobyt v Neurofyziologické laboratoři ve Washingtonu. Po návratu měl z politických důvodů měl problém získat místo, koncem 1971 nastoupil na rehabilitační oddělení Neurologické kliniky FVL, spolupracoval na výzkumu v oblasti neurologické rehabilitace s prof. Pfeifferem. Po získání kvalifikace rehabilitačního lékaře organizoval v letech 1979-92 kurzy manipulační terapie a účastnil se výuky . Od r. 1979 přešel na Rehabilitační oddělení, později Kliniku rehabilitačního lékařství 1.LF, kde je od r. 1992 přednostou. Z odborných témat se zabýval rehabilitací dospělých osob i dětí se zdravotním postižením, rehabilitací osob po poranění mozku, využití jógy v rehabilitaci, využitím technických pomůcek v rehabilitaci, zavedením studia ergoterapie. Od r. 1980 spolupracuje s organizacemi osob se zdravotním postižením, od r.1988 spolupracuje s mezinárodní organizací Rehabilitation International, kde je od r. 1991 národním tajemníkem, od r. 2000 členem výkonného výboru. Podílel se na organizaci národních abilympiád i mezinárodní abilympiády v Praze. Spoluautor 12 knižních publikací.

Jiří Vorlíček

Jiří Vorlíček je český lékař, přední onkolog. V letech 2008–2014 byl ředitelem brněnského Masarykova onkologického ústavu a předsedou České onkologické společnosti ČLS JEP. V minulosti byl přednostou Interní hematoonkologické kliniky, společného pracoviště Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. V letech 1997–2003 zastával post děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jeho jméno bylo také mediálně velice často spojováno s konfliktem, který se rozhořel mezi ním a současným ředitelem Masarykova onkologického ústavu Janem Žaloudíkem. Při příležitosti řádového dne 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil mu Medaili Za zásluhy – Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 58 - Brno-město jako nestraník za TOP 09, když se ziskem 17,69 % hlasů obsadil 3. místo.

Jiří Vondráček

Hudebník a publicista Jiří Vondrák se narodil v roce 1954 v Litoměřicích. Na přelomu 50. a 60. let se jeho rodina nejprve přestěhovala do Jihlavy a posléze do Brna. Už jako teenager poslouchal nahrávky věhlasných písničkářů, konkrétně Boba Dylana, Donovana, Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého. Pod jejich vlivem vstoupil na tuzemskou folkovou scénu. Od konce roku 1969 hrál v duu Bodlák – Vondrák. Profesionálním hudebníkem se stal v roce 1979, v letech 1980–1982 se duo rozšířilo na trio Bodlák – Vondrák – Polák. Od poloviny 80. let působil společně s Pavlem Váně a Richardem Laškem v triu Bowle, s kterým v letech 1989–1994 odehrál stovky koncertů doma i v zahraničí. Tato vystoupení byla posléze zúročena vydáním živého záznamu, pod názvem Bowle 92–93 Live. V roce 1994 vyšlo Vondrákovo album Šansony a písně. V tomtéž roce se začal věnovat i televizní tvorbě – jako scénárista a režisér natočil sérii asi dvaceti cestopisných reportáží, jeho dokumenty o Toskánsku byly oceněny na festivalu v italském Varese. Navázal i přátelství jedním ze svých vzorů, ruským písničkářem Bulatem Okudžavou a pomáhal organizovat jeho koncerty v České republice. V roce 1995 o něm natočil televizní dokument Naděje a stesky Bulata Okudžavy. Na tento film v příštích čtyřech letech navázal dalšími dvanácti dokumenty, které dohromady vytvořily cyklus Básníci Evropy. V roce 1998 na čas skončil s aktivní hudební činností a věnoval se jen televizní tvorbě. Těsně po miléniu vznikl v jeho režii 13dílný dokumentární cyklus Legendy folku a country, který Vondrák v roce 2004 převedl i do knižní podoby. Následně natočil první z celkem dvaceti čtyř filmů o osobnostech české autorské písně – Uprostřed běhu. Z jeho televizní tvorby lze jmenovat dokumenty Donovan ve Strážnici , polohraný dokument Navzdory osudu . V roce 2005 se Vondrák krátce vrátil k aktivní hudební činnosti – s triem VKV absolvoval turné po USA. V celkem třinác...

Jaroslav Votruba

Narozen 10.4.1889 v Uhřiněvsi, zemřel 21.7.1971 v Kežmarku . Středoškolský profesor, malíř, ilustrátor, dřevorytec.

Jaroslav Vokoun

Narozen 21.5.1956 ve Strakonicích. Mgr., teolog, práce z oboru ekumenické a pastorální teologie, překlady z němčiny.

Jaromír Vochala

Jaromír Vochala se narodil 24. září 1927 v místní části obci Janovice-Bystré . V době 2. světové války dokončil měšťanskou školu ve Frýdlantě nad Ostravicí a poté nastoupil jako strojně-zámečnický učeň na učňovskou školu . Po osvobození začal studovat obchodní akademii v Českém Těšíně a po maturitě v roce 1949 nastoupil k výkonu základní vojenské služby a ještě před jejím ukončením si podal přihlášku na hospodářskou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd. V roce 1952 byl vybrán jako stipendista na studium obchodu do ČLR. Při pobytu v Číně se začal zajímat o čínský jazyk a písmo a rozhodl se změnit studijní obor. Byl přijat na Fakultu čínského jazyka a literatury Pekingské univerzity. Studium ukončil v roce 1958 obhájením diplomové práce Ortografické problémy po reformě čínského písma. Během pobytu v Číně uzavřel sňatek s čínskou studentkou Wang Ruzhen . Po návratu z Číny vyučoval češtinu pro cizince v Houštce u Staré Boleslavi. Od 1960 pracoval na Katedře věd o zemích Asie a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy . Vyučoval zejména čínský jazyk, moderní i klasickou čínštinu a společně s manželkou vydali řadu skript a učebních pomůcek. 1969 obhájil kandidátskou disertační práci a získal tituly PhDr. a CSc. Po roce 1970 mohl zůstat na fakultě a věnovat se své profesi. Z politických důvodů mu však byl na dalších 20 let znemožněn kvalifikační postup, a to i přesto, že měl požadovanou hodnost a plnil úkoly na úrovni docenta a profesora. Docentem pro obor sinologie byl jmenován až v roce 1990 a krátce nato odešel z Filozofické fakulty do důchodu. V roce 2011 se habilitoval dílem Konfucius v zrcadle Sebraných výroků a byl mu udělen vědecký titul “doktor filologických věd”.

Jan Votýpka

Mládí Jan Votýpka prožil na českomoravském pomezí, v okolí Nové Bystřice. Této oblasti také věnoval jednu ze svých prvních prací . Vystudoval odbornou geografii na Přírodovědecké fakultě UK , na fakultě už zůstal jako asistent a přednáší zde již více než 30 let. V roce 1991 se habilitoval, v letech 1991–97 stál v čele Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK. Votýpka je specialistou v oblasti geomorfologie, zejm. geomorfologických procesů a jejich dynamiky . Dále se věnuje fyzické geografii světa, především oblastem Severní Ameriky a bývalého SSSR, které důkladně procestoval . Z Votýpkových regionálních prací zmiňme alespoň dvoudílnou učebnici Fyzická geografie SSSR , knihu Severní Amerika a z posledních let skripta Fyzická geografie Evropy , v nichž Evropu nepopisuje podle zemí, ale podle geologických celků.

Jan Vojtík

Publikace z oboru elektrotechniky a kreslení.

Ivo Vondrovský

Narozen 13.4. 1953 ve Frýdlantu v Čechách, autor časopiseckých článků a publikací z historie čs. meziválečného opevnění, autor map a plánků.

Ivo Vodseďálek

Ivo Vodseďálek byl český básník, výtvarník a podnikatel v cestovním ruchu. Po maturitě pracoval v dělnických profesích jako montér a stavební dělník, v letech 1953 až 1988 byl zaměstnaný jako projektant v národním podniku Chemoprojekt. V letech 1950–1953/1955 vedl spolu s Egonem Bondym samizdatovou edici Půlnoc. V ní publikoval krátkou sbírku Trapná poesie, která se stala proklamací autorova vlastního literárního stylu. Hlavními motivy jsou trapnost, stud, bezradnost nad nenaplněnými očekáváními uměleckými i politickými. Od roku 1960 organizoval létání volnými balony, dosáhl kvalifikace pilot-instruktor. V letech 1991–1997 byl majitelem a provozovatelem cestovní a letecké dopravní kanceláře Adyton. Žil střídavě v Praze a ve Vysokém nad Jizerou, rodišti svých předků. Literární díla mu začala oficiálně vycházet až v 90. letech. Jeho první manželka , Dana Prchlíková , přezdívaná Dagmara, publikovala dvě básně v edici Půlnoc a její jméno dalo název Bondyho sbírce Dagmara aneb Nademocionalita . Laureát Ceny Revolver Revue za rok 2006.

Iva Vondrášková

Narozena 1961 v Chomutově. Lékárnice, spisovatelka, autorka úvah, aforismů a básní.

Gabriela Vojkovská

Mgr., středoškolská pedagožka, publikuje v oboru ošetřovatelství .

František Vopat

Narozen 11.2.1908 v Litovli, zemřel 25.10.1958 v Praze. Fotograf, fotografické publikace.

Felix Adam Vondruška

básník, prozaik, profesor, chemik a fyzik * 19.5.1879 Hluboká nad Vltavou + 1955 Dvorec, Nepomuk Byl nejdéle působícím profesorem 2. československé státní reálky v Plzni. Bylo to v letech 1909-1939. Patřil mezi vrcholné osobnosti plzeňského kulturního života. Jeho ctižádost směřovala k umělecké literatuře, značný počet jeho děl ve svém celku však jen nepatrně přesáhl hranici průměru. Divadelní zájmy, postřeh a schopnost rozebírat dramatický text pozitivně ovlivňovaly kvalitu jeho recenzí a dotvářely ovzduší, je¬muž vévodil Bohumil Polan. F. A. Vondruška byl nepostradatelnou osobností Spolku přátel vě¬dy a literatury české, neúmorná byla jeho přednášková činnost. V tomto rámci se zajímal i o okolnosti rumburské vzpoury, kterou vedl jeho žák S. Vodička. Jedním z jeho žáků byl i Miroslav Horníček.

Denalea Volkona

Daniela Volfová

Boris Aleksandrovič Voroncov-Vel'jaminov

Boris Alexandrovič Vorontsov-Velyaminov byl sovětský / ruský astrofyzik. Jeho jméno je někdy stejně jako Vorontsov-Vel'yaminov. Samostatně objevil absorpci světla mezihvězdným prachem, který byl také objeven Robertem Juliem Trumplerem. Sestavil katalog o tom, co je nyní známo jako Vorontsov-Velyaminovy galaxie , stejně jako větší a obecnější katalog galaxií . On také studoval a klasifikoval planetární mlhoviny. Je také autorem standardní ruské astronomické učebnice pro střední školy, stejně jako astronomie učebnice pro střední školy.

Anna Vovsová

Narozena 1956 v Praze. Scénaristka a dramaturgyně.

Andreas Vollenweider

Andreas Vollenweider je švýcarský harfista, skladatel a producent, který si získal mezinárodní uznání díky své jedinečné kombinaci world music, jazzu, klasiky a new-age. Vollenweider se narodil 4. října 1953 ve švýcarském Curychu a pro jeho hudbu je charakteristický inovativní přístup k elektricky upravené harfě. Proslavil se v 80. letech 20. století sérií úspěšných alb, na kterých představil svůj osobitý styl.