Všichni Autoři a témata

Jaroslav Písařík (1)

Autor publikací o pěstování rostlin.

Jan Niebauer (1)

Autor studie o dějinách bohoslužby, monografie o Lutherově manželce, editor sbírky modliteb a literárněvědných a editorských prací. Narozen 3.5.1918 v Německu. Farář Českobratrské církve evangelické.

Vladimír Kokolia (1)

Vladimír Kokolia je český malíř a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Kromě výtvarných aktivit je znám pro svou hudební a literární činnost, a také jako znalec kompostování a čínského tradičního taiji Vyrůstal ve Veverských Knínicích a v Brně na Lesné. V letech 1971–1975 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor Propagační grafika. Dále studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 1981 absolvoval v oboru malířství u profesora Jana Smetany. Po jednoroční vojenské službě zůstal až do roku 1992 na volné noze. V roce 1983 se oženil; s manželkou Evou mají tři děti. V 80. letech byl umělecky aktivní zejména v Brně a v Praze, vystavoval na neoficiálních místech i ve státních galeriích a vystupoval s E. Z té doby se datuje také jeho zájem o tradiční čínské taijiquan. Jeho umělecká aktivita je velmi široká, je i básníkem a textařem. V letech 1984–1997 působil jako zpěvák brněnské skupiny E, patřící svého času k absolutní špičce české alternativní a undergroundové hudby. Od roku 1992 je na AVU v Praze vedoucím pedagogem ateliéru Grafika II. V roce 2006 byl jmenován profesorem. Mnoho let se věnuje cvičení stylu Čchen tchaj-ťi čchüan, na FaVU v tomto smyslu vyučoval předmět Stání před stojanem. Je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1990. Jeho webové stránky obsahují tzv. kokopedii, informační stránku stejného formátu jako je Wikipedie. Vladimír Kokolia je tvůrcem se širokým záběrem malířských a grafických technik. Jeho tvorba je v oblasti základních forem velmi různorodá – od figurativní, přes krajiny či objekty až k ryze abstraktní. Je tomu tak proto, že pro něj nejsou specifikace tohoto druhu podstatné. Je naopak zřejmé, že pro jeho práci je mnohem důležitější vlastní sdělení, které poté provede způsobem k tomu účelu nejvhodnějším. V díle Vladimíra Kokolii dominuje snaha o průnik do podstaty světa, který ho obklopuje, s důrazem na úlohu lidského jedince v něm. A s jistoto...

Viera Kardelisová (1)

Camilo José Cela (1)

Don Camilo José de Cela y Trulock , Španělsko – 17. ledna 2002, Madrid) byl španělský spisovatel. Studoval na madridské univerzitě. V roce 1989 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Jeho nejproslulejší kniha je román "Rodina Pascuala Duarta" .

Antonín Mráz (1)

Spoluautor práce z oboru elektrotechniky.

Lawrence Haward (1)

Britský historik umění, muzikolog, knihovník, sběratel, ředitel Manchester Art Gallery v letech 1914-1945.

Karel Janků (2)

Narozen 1926 v Brně. Doc. MUDr., CSc., internista. Pracoval na I. a II. interní klinice UP v Olomouci, později na interním odd. nemocnice v Hustopečích a na poliklinice v Blansku. V letech 1964-1996 byl ústavním internistou-konziliářem pro I. a II. gynekologicko-porodnickou kliniku v Brně. Zabýval se ischemickou chorobou srdeční u těhotných. Publikuje v oboru.

Anna Rochester (1)

Anna Rochesterová se narodila 30. března 1880 v New Yorku. Byla americkou novinářkou, spisovatelkou a především politickou aktivistkou. Mezi lety 1915 a 1918 pracovala pro neziskový Národní výbor pro dětskou práci . Od roku 1922 byla editorkou křesťansko-socialistického měsíčníku Zítřejší svět . Kromě svého politického působení se proslavila i dlouholetým - není však jisté zda intimním - vztahem s další členkou komunistické strany Grace Hutchinsovou, který udržovala v době, kdy něco takového bylo považováno za jednoznačné společenské tabu. Zemřela na zápal plic 11. května 1966 a je pohřbena na Brookside Cemetery v Englewoodu ve společném hrobě se svými rodiči.

Jan Skalák (1)

Narozen 26.2.1892. JUDr., časopisecké články z oboru, romány.

Salme A Dutt (1)

Naděžda Munzarová (1)

Naděžda Munzarová, známá jako Naďa Munzarová, rozená Naděžda Musílková , je česká herečka, loutkoherečka a animátorka. Vyrůstala v Německém Brodě , kde její otec Josef Musílek pracoval jako železničář. V období 1946–52 studovala na Tylově gymnáziu v Hradci Králové, kde byla činná v ochotnickém souboru Mladá scéna, v tanečním souboru Letecké vojenské akademie, v Sokole, Junáku... V letech 1953–1957 studovala na právě vzniklé loutkářské katedře na DAMU , o které jí pověděl Luděk Munzar. V letech 1960–1968 byla odbornou asistentkou – obor herectví s loutkou na AMU. V letech 1953–1968 pracoval celý první ročník externě v Československé televizi, především v dětském vysílání. . Zůstala 2 roky a od roku 1959 hrála v mnoha pořadech, seriálech a televizních pohádkách až do odchodu ze země v 1968 externě). Vodila loutky medvídka Emánka spolu s Ondřejem Sekorou a Milošem Nesvadbou vytvořila, vodila a mluvila Kačenku . V prvních živě vysílaných verzích seriálů např. Broučcích vodila Broučka, Medvídka Pú...). Ve filmu hrála s loutkami a technikou černého divadla až do svého odchodu z Československa v říjnu 1968 pod režiséry – Jan Švankmajer – Rakvičkárna, Vojtěch Jasný – Až přijde kocour, Zdeněk Syrový -Pinochiova dobrodružství, v televizi pak – Jan Valášek, František Filip, Albert Mareček, Libuše Koutná, Svatava Rumlová, Vlasta Janečková, s moderátorkami Štěpánkou Haničincovou a Pavlínou Filipovskou. Loutkám propůjčovali hlasy přední herci – Jiřina Jirásková, Karel Höger, František Filipovský, František Bejvl, Vlastimil Brodský, Alena Kreuzmannová, Aťka Janoušková a mnoho dalších umělců. Od 1959 pracovala v "Černých" divadlech – Jiřího Srn...

Kristián Habrda (1)

Ing., pracovník Krajského úřadu Libereckého kraje, zabývá se ochranou přírody, zejména netopýrů.

Jon Ardle (1)

Anglický autor prací o zahradních rostlinách.

František Vladimír Vykoukal (1)

Narozen 15. 12. 1857 v Limuzích u Českého Brodu, zemřel 26. 11. 1933 v Praze. Středoškolský profesor v Praze, pedagogický spisovatel, literární kritik, národopisec, práce v oboru etnografie.

Mirko Tůma (1)

Narozen 10. 8. 1921 v Praze, zemřel 19. 7. 1989 v USA. Spisovatel, básník, dramatik, divadelní kritik a překladatel. Po roce 1948 v emigraci.

Aleksandr Ivanovič Molok (1)

Ruský historik.

Fritz Spiegl (1)

Německý autor knih o hudbě.

Vítězslava Šrámková (1)

Narozena 16. 12. 1943 v Litomyšli, zemřela 8. 8. 2019 v Praze. PhDr., divadelní kritička, publicistka, redaktorka a editorka spjatá s amatérským divadlem, divadlem poezie a recitací.

Annerose Klopfer (1)

Botanička, práce z oboru.

Klaus Klopfer (1)

Biolog.

Fiducia (1)

Václav Jirkovský (1)

Narozen 19. 7. 1914 ve Vašírově, zemřel 15. 6. 2002 v Opočně. Lesní inženýr, zaměřený na obnovu lesních porostů.

Abbe Lane (1)

Americká zpěvačka a herečka. Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Greg Behrendt (1)

Greg Behrendt je americký stand-up komik a spisovatel. Byl scénáristou seriálu Sex ve městě. Při této práci se seznámil s Liz Tuccillovou se kterou napsal knihu Až tak moc tě nežere] , která byla zfilmována v roce 2009 se Scarlett Johanssonovou v hlavní roli.

Liz Tuccillo (1)

Americká scénáristka televizního seriálu Sex ve městě.

Gisela Leonie Teschke (1)

Narozena 1950 v Hamburku. Německá autorka populárně naučných zdravovědných publikací.

Denis McQuail (1)

Denis McQuail byl britský akademik a spisovatel zabývající se komunikační teorií. Věnoval se především masovým médiím, zaměřoval se na vysvětlení komunikačních teorií a jejich aplikaci. Je autorem obsáhlé publikace Úvod do teorie masové komunikace, ve které přináší čtenáři vhled do světa komunikace a médií. V knize Communication Models vysvětluje základní komunikační modely: Lasswellův model komunikace, Shannonův a Weaverův model komunikace, Gerbnerův model komunikace, teorie médií, teorie publika a systémy masových médií obecně. Další McQuailova kniha, Mass Communication Theory podrobně rozebírá samotný koncept masové komunikace. McQuail zde mluví o důležitosti masmédií a o jejich vlivu na jednotlivce i na společnost. V roce 2016 mu vyšla poslední publikace a tou je Žurnalistika a společnost. Autor v úvahách o žurnalistice upozorňuje na společenský a politický kontext jejího vývoje a její význam pro fungování demokracie. Proměna žurnalistiky podle něj souvisí s hlubší společenskou transformací, jejíž důsledky dnes nejsme schopni spolehlivě odhadnout. McQuail uspořádal typologii mezilidské komunikace do tzv. pyramidy komunikace a upozornil na dvě skutečnosti:

Yu Li (1)

Také známý jako Li Liweng, byl čínský herec, producent a režisér stejně jako dramatika, který cestoval s vlastním souborem. Byl také spisovatel a nakladatel

Pedro G Ferreira (1)

Pedro Gil Ferreira je Britsko-Portugalský astrofyzik a spisovatel. Nyní zastává profesuru astrofyziky na Oxfordské Univerzitě.

Eugen Rašev (1)

Lékař, fyzioteraupet. Práce z oboru.

Tim Forrest (1)

Historik umění a spisovatel. Má za sebou rozsáhlou spoupráci s mezinárodními obchodníky starožitnostmi a aukčními síněmi. napsal klíč k nákupu starořitností, a podílel se také na publikaci encyklopedie starožitností

Helena Lorenzová (1)

Narozena 13.5.1945 v Praze, zemřela 2006. PhDr., CSc., teoretička umění, redaktorka časopisu Estetika. Zaměřena na dějiny estetiky a umění. Publikace v oboru.

Artur Pavelka (1)

Artur Pavelka byl český a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou. Odmaturoval na střední škole v Uherském Hradišti. Poté nastoupil prezenční službu u pěšího pluku č. 3 v Kroměříži. V armádě dosáhl hodnosti poručíka v záloze. Od roku 1899 pracoval jako železniční úředník. Za 1. světové války byl přeložen na ředitelství státních drah do Vídně . Roku 1919 přešel do Olomouce, kde se stal vrchním inspektorem Československých státních drah. Od roku 1919 byl členem a funkcionářem ČSL, předseda odborového svazu lidoveckých železničářů. Osobní přítel a spolupracovník olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Otec deseti dětí. Jeho syn Artur Ludvík Pavelka byl později knězem, dominikánem, fyzikem a filozofem, který se v době pražského jara podílel na programu ČSL. V parlamentních volbách v roce 1925 získal za Československou stranu lidovou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu setrval do roku 1935. Povoláním byl vrchním inspektorem státních drah, bytem v Olomouci.

Bernard z Clairvaux (1)

Svatý Bernard z Clairvaux byl středověký teolog, filosof, myslitel a mystik, důležitý člen nově vzniklého cisterciáckého řádu. V roce 1830 jej papež Pius VIII. prohlásil učitelem církve, Narodil se na hradě Fontaines roku 1090 nebo 1091 nedaleko Dijonu jako člen významného šlechtického rodu. Krátce před jeho narozením měla podle legendy Bernardova matka živý sen, že porodí psa s rezavou skvrnkou na hřbetě. Zpovědník jí vyložil sen tak, že porodí syna, který bude jako věrný pes střežit dům boží a štěkat na nepřátele víry. Bernard opravdu silně tíhl k víře a vyrostl v ctnostného mladíka. Získal vzdělání v klášterní škole a po jejím absolutoriu se rozhodl pro řeholní život. Se třiceti druhy se usadil na otcových statcích v Châtillonu a společně se připravovali na vstup do řehole. Roku 1112 vstoupili do kláštera v Cîteaux. Tehdy nový řád byl roku 1100 schválen papežem Paschalisem II. jako plod reformy řádu benediktinského. Pro svou horlivost byl Bernard po třech letech ve věku 25 let vybrán, aby založil nový cisterciácký klášter Clairvaux. Význam jeho osoby pro cisterciácký řád byl mnohem hlubší. Bernard z Clairvaux byl například autorem velmi přísných řeholních pravidel, kterými usiloval o obnovu původní přísnosti benediktinské řehole. Do konce Bernardova života vzniklo z jeho popudu a pod jeho vedením 68 dalších klášterů. Benediktini z Cluny nesli s nelibostí Bernardovo „odštěpenecké“ působení a obviňovali Bernarda dokonce i u papeže z přílišné přísnosti. Roku 1128 sepsal Bernard z pověření církevního sněmu z Troyes řeholní pravidla řádu templářů. Roku 1130 došlo k rozkolu v církvi, když proti papeži Inocencovi II. stanul vzdoropapež Anaklet II. Bernard z Clairvaux zůstal na straně Inocence II. a po smrti Anakleta přesvědčil jeho nástupce Viktora IV., aby se podřídil Inocencovi, čímž byl rozkol zažehnán. Roku 1145 byl zvolen papežem žák Bernarda z Clairvaux Evžen III. Často se obrace...

Petr Kouba (1)

Petr Kouba je český fotbalista a mnohonásobný reprezentant. Jedná se o syna českého fotbalového brankáře a stříbrného medailisty z Mistrovství světa v Chile 1962 Pavla Kouby. Za reprezentaci hrál poprvé v roce 1991 a na EURO 1996 získal stříbrnou medaili. V reprezentaci odehrál celkem 40 zápasů. Málo známým faktem je, že do patnácti let hrál ragby. Petr Kouba je v současné době patronem Fotbalové akademie Petra Kouby. Je také trenérem gólmanů v reprezentaci do 21 let. „Neexistuje jiná sportovní pozice vyžadující takovou kombinaci preciznosti, dokonalosti a vůdcovství. K tomu odvaha, jistota a někdy i bláznovství vystihují fotbalového brankáře, bezpochyby jednu z nejnáročnějších sportovních pozic.“

Charles Roux (1)

Francouzská spisovatelka , která se rodem hlásí ke Středozemnímu mořim má tři lásky: Sicílii, Marseille a Prahu. V Marseille se narodila a její předkové tam žili po několik generací. V Praze, kde byl její otec velvyslancem, strávila útlé dětství. za svou druhou vlast považovala Itálii, kam se rodina záhy přestěhovala, ale po vyhlášení války pak na Itálii zanevřela a přilnula k hrdé a nústupné Sicílii. Válku prožila na frontě, byla dvakrát raněna a dvakrát vyznamenána. Po válce působila jako novinářka v nově založeném časopise Elle, později se stala šéfredaktorkou Vogue. Do literatury vstoupila počátkem 60. let publicistikou.

Martin Kolouch (1)

Odborník v oblasti velkokuchyňské techniky.

Michael Azerrad (1)

Michael Azerrad je americký spisovatel, novinář a muzikant. Vyrůstal v New York City a studoval na Columbia College. Po ukončení studií Azerrad bubnoval v kapele a věnoval se psaní článků. Pro časopis Rolling Stone napsal mezi lety 1987 až 1993 velké množství článků. Popularitu si získal především sepsáním knihy o grungeové skupině Nirvana s názvem Nirvana: Come as You Are. Z jeho další tvorby vyniká např. Our Band Could Be Your Life.

Alfred Birnbaum (1)

Překladatel a vydavatel soudobé japonské fikce.

Riku Kanmei (1)

Nachman z Braclavi (1)

Rabi Nachman z Braclavi byl ukrajinský rabín a zakladatel dynastie Braclavských chasidů. Jeho otec, rabi Simcha, byl synem rabiho Nachmana Horodenkera, význačné osobnosti raného chasidismu a předního žáka Ba'al Šem Tova, a jeho matka Fajge byla Ba'al Šem Tovovou vnučkou. Ve svém učení kladl důraz na soustředěnou soukromou modlitbu a meditaci v ústraní, kterou nazýval hitbodedut. Ačkoliv celý život pilně zapisoval plody svého studia Tóry, nedochovalo se téměř nic z toho. Veškeré své zápisy totiž spálil nebo nechal spálit. Z jeho pera se dochoval pouze útlý spisek s názvem Sefer ha-midot , jenž obsahuje tematicky uspořádané citace z Tóry a dalších pramenů. Nicméně za jeho stěžejní literární dílo je považován dvousvazkový Likutej Moharan . Jedná se o sbírku jeho kázání, kterou shromáždil a uspořádal jeho žák rabi Natan z Braclavi. Tentýž žák je rovněž autorem Nachmanovy biografie, jež je vydávána pod názvem Chajej Moharan , a také klíčové práce o braclavském myšlenkovém systému, v níž jsou vysvětleny, doplněny a rozvíjeny nejdůležitější představy a pojmy Nachmanova učení – práce vycházela průběžně v letech 1861–1890 a je známa pod názvem Likutej halachot .

Gary Snyder (1)

Gary Snyder je americký básník, představitel beat generation, esejista, lektor a environmentalista. Díky svému umění propojit buddhistickou spiritualitu a přírodu je občas nazýván „laureátem hlubinné ekologie“. Snyder je autorem několika knih esejů a mnoha sbírek poezie, například Pulitzerovou cenou oceněné sbírky Želví ostrov. Vyučuje literaturu a filozofii divočiny na Kalifornské univerzitě v Davisu a se svou rodinou žije v San Juan Ridge v kalifornských horách Sierra Nevada. Vystudoval literaturu, antropologii, japonštinu a čínštinu, pracoval v lesích a docích, studoval buddhistickou filozofii, určitý čas žil v buddhistickém klášteře, skládal básně a stal se jedním z představitelů beatnické generace. K jeho přátelům patřili Allen Ginsberg a Jack Kerouac, kterého Snyder inspiroval natolik, že podle něj vytvořil literární postavu Japhyho Rydera, známou z knihy Dharmoví tuláci. Jako sociální kritik bývá Snyder zařazován k osobnostem typu Aldouse Huxleyho, Lewise Mumforda nebo Aldo Leopolda. Vedle své akademické dráhy na Kalifornské univerzitě se podílel na činnosti Kalifornského výboru pro umění. Gary Sherman Snyder se narodil v kalifornském San Franciscu Heroldovi a Lois Snyderovým. Jeho rodina byla silně zasažena americkou hospodářskou krizí třicátých let a přestěhovala se nejprve do Kitsapu ve státě Washington a později do oregonského Portlandu. Během dětství v Kitsapu se Gary Snyder poprvé setkal s americkými indiány a začal projevovat živý zájem nejen o samotné indiány, ale i o jejich tradiční propojení s přírodou. Snyderovi rodiče se rozešli a Gary, spolu se svou sestrou, byl vychováván pouze matkou, novinářkou v místních novinách. V raném mládí Snyder pracoval mimo jiné v tiskárně a oblíbil si cestování do hor. V roce 1947 mohl díky školnému začít navštěvovat Reedovu střední školu, kde ve školním časopise publikoval své první básně. Jeho zájem o jiné kultury, stejně jako obyčejná potřeba finan...

Dr. Albert von Ruville (1)

Dietrich Bonhoeffer (1)

Dietrich Bonhoeffer byl německý evangelický teolog, etik, filosof a bojovník proti nacismu. Studoval v Tübingenu a v Berlíně a již ve svých 24 letech dosáhl habilitace. Po zahraničním pobytu vyučoval evangelickou teologii v Berlíně a stal se referentem mládeže v přípravné organizaci dnešní Ekumenické rady církví. Od dubna 1933 zaujímal otevřeně odmítavé stanovisko proti nacistickému pronásledování Židů a v rámci tzv. Kirchenkampfu vystupoval proti hnutí Německých křesťanů a rasovým zákonům. Od roku 1935 vedl kazatelský seminář Vyznávající církve ve Finkenwalde, který působil v ilegalitě až do roku 1940. Asi roku 1938 se přidal k odbojové skupině kolem Wilhelma Franze Canarise. V roce 1940 mu byly zakázány veřejné mluvené projevy, o rok později i psané. Dne 5. dubna 1943 byl zatčen a o dva roky později na výslovný rozkaz Adolfa Hitlera popraven jako jeden z posledních odpůrců nacismu, kteří byli spojováni s neúspěšným atentátem z 20. července 1944. Jako svébytný teolog zdůrazňoval přítomnost Ježíše Krista ve společenství křesťanů po celém světě. Kladl důraz na kázání na hoře, následování Ježíše, soulad víry a jednání, v čemž šel sám příkladem, obzvláště v době nacismu. Ve svých dopisech z vězení rozvíjel vlivné, i když kusé myšlenky ohledně budoucího směřování církve k solidaritě s potřebnými a k nenáboženské interpretaci Bible, církevní tradice i bohoslužby. Dietrich Bonhoeffer se narodil 4. února 1906 ve slezské Vratislavi jako šesté z osmi dětí. Byl z dvojčat, narodil se krátce před svou sestrou Sabinou. Jeho otec Karl Bonhoeffer byl psychiatr a neurolog. Jeho matka Paula Bonhoefferová, rozená von Hase, povoláním učitelka, byla vnučkou evangelického teologa Karla von Hase a malíře Stanislava von Kalckreuth. Její bratranci Arvid Harnack a Falk Harnack byli oba činní v protinacistickém odboji. Bonhoeffe...

Dmitrij Dmitrijevič Nagiškin (1)

Ruský prozaik.

Paul Webster (1)

Narozen ve Velké Británii, novinář, hlasatel a autor životopisu Saint-Exupéryho.

Miloš Parma (1)

Narozen 24.11.1916. Dr., vedoucí redaktor právnické redakce nakladatelství Orbis v Praze. Práce v oboru.

Gertrude Stein (1)

Gertrude Steinová byla významná americká avantgardní spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka židovského původu, od roku 1903 usazená v Paříži. Je známá svým literárním experimentováním, hodně pracovala s rýmem, rytmem a asociacemi zvuku. Proslula také svým společenským salonem, v němž se v meziválečném období scházeli přední umělci a literáti. Gertrude Steinová se narodila v Allegheny v Pensylvánii jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských Židů . Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev Harvardu. Na radu filozofa Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se roku 1897 zapsala ke studiu psychologie a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu Q. E. D. , který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první tře...

Vlasta Bergmanová (1)

Narozena 1959. Ing. textilní výroby, vysokoškolská pedagožka, práce z oboru.

Miroslav Koloc (1)

Přední máchovský badatel. Také publikoval v Revolver Revue č. 32/1996 článek o Máchově cestě do Krkonoš v roce 1833 a o způsobu, jakým postupoval při kreslení hradů , v č. 42/2000 článek o reálném krajinném předobraze Máchova Máje a v č. 52/2003 text o máchovských motivech.

Edita Svobodová (1)

Překlad z řečtiny, práce o antice.

Josef Kuchynka (1)

Byl učitel, psycholog a spisovatel. Vedl sešitovou edici dobrodružných románů Polnice. Používal řadu pseudonymů, např. William E. Western, Jiří Meduna, William Chesters. Psal detektivky, dobrodružné romány, publikace pro školy i odbornou literaturu. Spolu s autorem Václav Havránek https://www.databazeknih.cz/autori/vaclav-havranek-64580 napsali knihy pod pseudonymem Harry W. Harmattan.

Paul Wright (1)

Malíř, ilustrátor, editor, věnuje se kreslenému filmu a televizní tvorbě, specializuje se na oceánografii.

Zoila Portuondo Guerro (1)

Lesley Chamberlain (1)

Britská novinářka, zahraniční korespondentka v Moskvě a spisovatelka. Autorka cestopisů, krátkých povídek a literatury faktu se zaměřením na Německo a Rusko.

Dagmar Bečková (1)

Narozena 15. prosince 1934 v Praze. Další jména: Nováková překladatelka a publicistka Překládané jazyky: barmština Životopisné údaje Studium 1953-1958: studium oboru anglistika a bohemistika na Filologické fakultě Univerzity Karlovy 1955-1958: studium barmštiny v Jazykové škole v Praze 1958-1960: stipendijní pobyt na Rangúnské univerzitě 1960-1962: dokončení studia barmštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Povolání barmanistka a anglistka, překladatelka z barmštiny, vědecko-technická pracovnice Zaměstnání 1960-1990: odborná, později vědecko-technická pracovnice v Orientálním ústavu Československé akademie věd v knihovně a v oddělení Jižní a jihovýchodní Asie Profesní životopis V letech 1960-90 byla zaměstnána v Orientálním ústavu Československé akademie věd v knihovně a v oddělení Jižní a jihovýchodní Asie jako odborná, později vědecko-technická pracovnice. Zabývala se moderní barmskou literaturou 20. století, kulturní historií, divadlem a společenským vývojem Barmy a jihovýchodní Asie.

Jiří Stach (1)

Jiří Stach je český fotograf. Jeho fotografie jsou zastoupeny ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a v soukromých sbírkách. V roce 2006 nakladatelství Galerie Nový Svět vydalo knihu fotografií a kreseb Natura Magica. V souvislosti s touto knihou a výstavou v galerii Aventinum byl Jiří Stach Asociací českých fotografů vyhlášen „Osobností české fotografie za rok 2006“. Druhou jeho autorskou knihou je Pinhole Blues Jiřího Stacha z roku 2014.

Jasna Tolimatová (1)

kapitán Stöwer-Hehr (1)

Německý spisovatel a dobroduh.