142321–142380 z 147936 Autoři
Dorothy Koomson (1)
je autorkou čtyř románů, které chytily za srdce čtenářky ve více než dvou desítkách zemí světa. Za jejím uspěchem stojí především skutečnost, že ve svých knihách nevaří z vody, ale staví věrohodně zachycené postavy do situací, které by se nejen mohly stát, ale které se skutečně dějí, teď a všude okolo nás. Autorka si neklade za prvořadý cíl své čtenářky rozplakat či rozesmát. především chce oslovit ženy, které nemají chuť či sílu vstřebávat moudra velké literatury, na druhou stranu jsou však natolik inteligentní, že nenechají urážet svůj čtenářský vkus prvoplánovými vyprávěnkami o neskutečných lidech a vztazích. Chcete-li si přečíst kvalitní ženskou literaturu, která vás pohladí po duši a zároveň obohatí, sáhněte po knize Dorothy Koomson. O těchto románech určitě nebudete hovořit s despektem...
Více od autora
Josef Burian (2)
Narozen 24.2.1854 v Chrášťanech u Týna nad Vltavou, zemřel 23.5.1922 v Praze. ThDr., katolický kněz, autorská a redakční činnost v oboru.
Více od autora
Andrew Sean Greer (1)
Andrew Sean Greer se narodil ve Washingtonu a studoval tvůrčí psaní na Brownově univerzitě a na University of Montana. Pak se přestěhoval do San Franciska a začal přispívat do časopisů Esquire, The Paris Review a The New Yorker. Roku 2001 debutoval sbírkou povídek a vydal svůj první román Dráha menších planet. Na jeho výrazný literární styl, připomínající Prousta a Nabokova, poprvé upozornil John Updike. Slov chvály se dočkal i od dalších spisovatelů .
Více od autora
Arnošt Julius Černý (1)
Arnošt Julius Černý byl český hudební skladatel a pedagog, autor učebnic a knih o historii hudby.
Více od autora
Ruth Hogan (1)
Ruth Hoganová pochází z anglického Bedfordu, vystudovala anglický jazyk a divadlo. Ve třiceti letech měla vážnou autonehodu, která jí znemožnila dál pracovat na plný úvazek, a tak začala psát. V roce 2012 jí byla diagnostikována rakovina. Během nocí, kdy kvůli chemoterapii nemohla spát, napsala svůj první román Sběratel ztracených věcí. Stejně jako hrdina jejího románu se věnuje sbírání ztracených věcí a své úlovky dokumentuje na Instagramu.
Více od autora
Dagmar Kovářů (1)
Mgr., nutriční terapeutka, speciální pedagožka . Publikace v oboru.
Více od autora
Vratislav Rozum (1)
Narozen 25.2.1944 v Ledcích u Plzně, zemřel 10.10.1999 tamtéž. Publicista, autor povídek, črt, fejetonů.
Více od autora
Thilo Bode (1)
Thilo Bode vystudoval sociologii a národohospodářství. V roce 1989 se stal jednatelem Greenpeace v Německu, roku 1995 Greenpeace International. Roku 2002 založil v Berlíně organizaci spotřebitelů Foodwatch, kterou vede dodnes.
Více od autora
Jiřina Horská (1)
Učitelka, beletristka. Skutečné jméno Filipina Hoffmannová. Narozena 2.6.1876 v Poděbradech, zemřela 10.2.1960 v Praze.
Více od autora
Kameron Hurley (1)
Americká spisovatelka, zaměřená na vědecko-fantastickou literaturu a fantasy. Též historička a feministka.
Více od autora
Petr Odstrčil (1)
Narozen 1948. Ing.,učitel tance, autor publikace o sportovním tanci.
Více od autora
Sergej Pavlovič Naumov (1)
Ruský biolog a zoolog, vysokoškolský profesor, zabýval se systematickou zoologií obratlovců, mysliveckou zoologií, věnoval se chovu kožešinových zvířat, v Sovětském svazu položil základy exportu kožešin. Autor vědeckých článků, odborných publikací a učebnic.
Více od autora
Avi (1)
Audio Video Interleave, známější pod zkratkou AVI, je formát multimediálního kontejneru, uvedený firmou Microsoft v listopadu roku 1992 jako součást multimediální technologie Video for Windows. Soubory typu AVI mohou obsahovat zvukovou i video stopu, což umožňuje synchronní přehrávání videa a zvuku. Formát AVI specifikuje multimediální kontejner, který obsahuje jednu nebo více datových stop. Každá stopa ukládá jeden typ dat: zvuk nebo video. Každá stopa také obsahuje digitálně zakódovaný mediální tok . Mnohými je považován za zastaralý formát. Když je používán s populárními MPEG-4 kodeky , má značné nedostatky, které zvětšují velikost souboru víc, než je nezbytné. Nemá také nativní podporu pro moderní vlastnosti jako např. B-snímky. AVI je zvláštní případ formátu RIFF , který rozděluje data souboru do bloků. Každý blok je identifikován pomocí značky FourCC. Navzdory limitujícím faktorům a dostupnosti nových, modernějších formátů multimediálních kontejnerů zůstává AVI populární mezi komunitou sdílející data díky vysoké kompatibilitě s existujícími programy pro přehrávání videa a jeho editaci . Formát AVI a MPEG využívá většina digitálních fotoaparátů. Jedním z důvodů je podpora formátu operačními systémy Windows u osobních počítačů a následná snadná editace.
Více od autora
Josef Seifert (1)
Narozen 28.12.1940 v Olomouci. Fotograf, ilustrační regionální fotografie Kladenska.
Více od autora
Ludmila Böhmová (1)
Narozena 27. 7. 1955. Mgr., spoluzakladatelka obecně prospěšné společnosti SIRIRI, která se ve Středoafrické republice věnuje podpoře vzdělávání.
Více od autora
Bedřich Bernau (1)
Narodil se 22. srpna 1849 v Praze pod jménem Přemysl Bačkora v rodině známého vlasteneckého učitele a odborného spisovatele Josefa Množislava Bačkory , ale v dospělosti si změnil jméno na německé Bedřich Bernau. Důvodem mu byla nejspíš obava, že by němečtí nakladatelé mohli odmítnout uveřejnit práce česky znějícího autora. Nestal se však odrodilcem, ve svých německých spisech nikdy neútočil na Čechy. Působil jako účetní v pražské plynárně, pojišťovně a v několika cukrovarech, naposledy v Plaňanech. Ve volném čase se zabýval archeologií, historií a kulturou. Spolupracoval s Ottovým slovníkem naučným a byl aktivním členem Společnosti Musea Království českého a mnoha spolků, které se věnovaly historii. Roku 1895 byl jednatelem Archeologické komise při ČAVU. Byl známý vlastivědnými a historickými studiemi z českých zemí, které psal česky i německy . Přispíval do časopisu Památky archeologické a Ottova rozsáhlého průvodce Čechy. Jeho hlavním dílem bylo Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen 1-2, vydávané na pokračování v Žatci v letech 1879–1883 s ilustracemi Baltazara Kutiny. Edice skončila předčasně roku 1883. Jedním z důvodů mohlo být, že Bernau líčil dějiny smířlivě a objektivně, bez projevů nepřátelství vůči Čechům. Městu, kde strávil poslední léta života, věnoval spis Plaňany s okolím .
Více od autora
Aliette de Bodard (1)
Aliette de Bodard je oceňovaná autorka sci-fi a fantasy literatury francouzsko-vietnamského původu. Žije v Paříži, kam také umístila děj svého románu Řád zlomených křídel, za který získala cenu Britské asociace science fiction za nejlepší román. Autorka je považována za jednu z nejzářivějších nových hvězd žánru, za své knihy obdržela řadu prestižních cen: Nebula, Locus, BSFA, Writers of the Future, i nominaci na cenu Hugo.
Více od autora
April Genevieve Tucholke (1)
April Genevieve Tucholkeová je americká autorka young adult. Její knihy vycházejí v šestnácti zemích. Debutovala knihami Between the Devil and the Deep Blue Sea a Between the Spark and the Burn , ve kterých se inspirovala gotickým románem. Velmi úspěšný byl její třetí román Wink Poppy Midnight .
Více od autora
James Earls (1)
Fyzioterapeut a spisovatel, zaměřený na manuální terapii, fascie a rolfing.
Více od autora
Elina Backman (1)
Finská marketinková a mediální specialistka. Autorka kriminálního románu.
Více od autora
Míla Macek (1)
Narozen 22. 3. 1939 v Praze, zemřel 30. 7. 2011 v Treadwellu . Malíř, grafik, autor knižních obálek.
Více od autora
Helmut Heißenbüttel (1)
Helmut Heißenbüttel byl německý literární teoretik a spisovatel. Ve svém díle se zabýval tzv. konkrétní poezií, dále napsal několik knih z oblasti literární teorie.
Více od autora
Jan Libiger (1)
L I B I G E R Jan, Prof. MUDr., CSc. Datum a místo narození: 16.6. 1948, Ústí nad Labem Vzdělání: 1966 – 1972 Fakulta všeobecného lékařství, Praha, 6.7. 1972 promoce 24. 4. 1976 1. atestace z psychiatrie, 23. 2. 1983 2 . atestace z psychiatrie září-listopad 1977 Školení v klinické elektroencefalografii, Neurologická klinika ILF Praha, 1987 CSc. v psychiatrii za disertaci "Klinický význam prolaktinové odpovědi v psychiatrii" na Fakultě všeobecného lékařství v Praze 18. 9. 1989 Jmenovací řízení na LF Karlovy University v Hradci Králové. 1. 5. 1990 Jmenován docentem, 30. 10. l995 Habilitační řízení a jmenovací řízení profesorem psychiatrie před vědeckou radou 3. Lékařské fakulty Karlovy Univerzity, název habilitační práce: Schizofrenie Profesionální činnost: 1972-1975 Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice; 1975-1976 Psychiatrická klinika LF v Hradci Králové: sekundární lékař; 1977-1984 tajemník katedry psychiatrie LF v Hradci Králové; 1979-1990 vedoucí lékař oddělení psych. kliniky; 1990-1992 docent psychiatrie na LFUK v Hradci Králové; od r. 1992-1995 docent psychiatrie, 3. Lékařská fakulta UK Praha; od 30.10.l995 do srpna 1999 profesor psychiatrie; Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové: od 1.9.1999 doposud Přednosta Psychiatrické kliniky FN a profesor psychiatrie LF UK
Více od autora
Antonín Skála (1)
Pocházel z rodiny obchodníka, který se věnoval ochotnickému divadlu. Základní a gymnaziální vzdělání získal v Náchodě . 1949–50 studoval češtinu a divadelní vědu na FF UK, 1950–52 a 1954–55 divadelní vědu na AMU . Ve dvouleté přestávce, po vyloučení z fakulty z politických důvodů, vykonával prezenční vojenskou službu. 1956–71 pracoval jako redaktor, později vedoucí redaktor v Lidové demokracii, 1971–90 postupně jako tiskový referent, tajemník uměleckého souboru a lektor-dokumentarista v Divadle Spejbla a Hurvínka. Od roku 1990 v důchodu. Od poloviny 50. let přispíval do Lidové demokracie a Ochotnického divadla, dále do periodik Film a divadlo, Divadelní a filmové noviny, Repertoár malé scény, Dikobraz, Kmen, Nová Praha, Svět v obrazech, Týden, Lidové noviny, Tvar aj. – Od 60. let spolupracoval s Čs. rozhlasem, pro který psal pásma , původní hry , podílel se na cyklu stovky rozhlasových večerníčků se Spejblem a Hurvínkem ; a adaptoval cizí náměty . – Soubor svých písňových textů uvedl v pražském Luxoru s titulem Docela malý zvěřinec . Podílel se též na autorských text-appealech v Paravanu a ve Viole. – Čs. televize uváděla jeho pásma , hudební komedie a medailon Miloše Kirschnera . – Jeho texty pro děti vycházely také na gramodeskách (1972–82: Loupežníci v začarovaném lese, Loupežnická historie, Spejbl a Hurvínek, Honza a drak, Prsten kníže...
Více od autora
Gottfried Benn (1)
Gottfried Benn byl německý lékař a básník, představitel expresionismu. Narodil se v rodině luteránského kněze, měl také studovat teologii, ale později přešel na medicínu a po vystudování začal pracovat jako patolog. Z těchto zkušeností čerpá jeho první a patrně nejvýznamnější básnická sbírka, kontroverzní cyklus Morgue , rozvíjející nihilisticky pojímané motivy marnosti a odpornosti lidského těla na pozadí jakýchsi básnických pitevních protokolů. Tuto tematiku později opustil, motivy marnosti a nihilismu ale prostupují celým jeho dílem. V roce 1914 strávil krátký čas jako vojenský lékař na frontě, později se stal lékařem ve vojenském nevěstinci. Zkušeností zde nabytých využil při své pozdější praxi, pracoval v Berlíně jako odborník na kožní a pohlavní choroby, ve dvacátých letech téměř nepublikoval. Krátkou dobu sympatizoval s nacismem, jeho sympatie ale neměly politický charakter, spíše doufal, že se expresionismus stane oficiální uměleckou ideologií v Německu. V roce 1932 byl dokonce zvolen do poetické sekce Pruské akademie. Po noci dlouhých nožů se ale od nacismu odvrátil. Bylo mu zakázáno pokračovat v literární tvorbě, byl označován za degeneráta, dekadenta, Žida, homosexuála a nekrofila. V té době pracoval jako vojenský lékař, psal stále bez naděje na publikaci básně a eseje. Po druhé světové válce žil v Západním Berlíně, byl velmi uznáván a měl velkou úlohu v tehdejším literárním světě, přestože se lidem spíše vyhýbal. V roce 1951 získal prestižní cenu Georga Büchnera. V roce 1956 zemřel na kostní nádor. Jeho básně, psané většinou volným veršem, se vyznačují morbidními náměty a cynickým pojetím, dovádějí do mnohdy stěží únosných extrémů expresionistickou poetiku. Na lidstvo Benn pohlíží jako lékař, který si je vědom jeho marnosti a odpornosti, na pozadí těchto zkušeností si klade závažné existenciální otázky. Pro něj typické motivy nejrůznějších chorob s oblibou konf...
Více od autora
Rostislav Szeruda (1)
Mgr., fyzik a psycholog, zaměřený na aplikaci poznatků moderní fyziky na oblast psychických procesů a zkoumání myšlení, vědomí a svobodné vůle. Též autor sci-fi povídek.
Více od autora
James Traub (1)
Je americký novinář zaměřující se na politiku a mezinárodní záležitosti včetně profilů Baracka Obamy, Al Gorea a Johna McCaina.
Více od autora
Ota Hemele (1)
Ota Hemele byl český fotbalista, trenér a funkcionář. Většinu své fotbalové kariéry působil ve Slavii Praha. Vstřelil 133 ligových branek a je členem Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól. Za československou reprezentaci sehrál 10 utkání, vstřelil 4 branky, účastnil se MS 1954. Mistr ligy 1947 se Slavií, 1953 s ÚDA Praha. Kluby: Radlický AFK, Slavia Praha , SK Židenice, Dukla Praha, Spartak Motorlet Praha. Reprezentace: 1948–1954 S fotbalem začínal v jedenácti letech v Radlickém AFK a již odmalička si přál hrát v dresu oblíbené Slavie po poku Bicana a Kopeckého. Již v patnácti letech o něj měla zájem Sparta, ale z přestupu nakonec sešlo. O rok později za nim přišli z konkurenční Slavie, podepsal přestup a v šestnácti letech se stal hráčem A-mužstva. Při svém debutu 7. února 1943, v přátelském utkání se Slaným , vstřelil 5 branek. Hemele hrával nejčastěji na pozici pravé spojky a v ročníku 1943/44 byl s 22 brankami po Bicanovi nejlepším střelcem týmu. Na podzim 1948 byl Hemele nucen přestoupit do nově vytvořeného vojenského klubu ATK, kde se okamžitě stal vedoucí osobností útoku. V tomto roce rovněž nastoupil ke svým prvním reprezentačním zápasům proti Švýcarsku a Rakousku, ve kterém přispěl dvěma góly k výhře 3:1. Po dvouletém působení v ATK se v roce 1950 vrátil do Slavie. Před blížícím se MS 1954 byl znovu povolán do ATK, tentokrát přejmenovaného na ÚDA Praha, s kterým vyhrál ligu a stal se jejím nejlepším střelcem. V roce 1955 se definitivně vrátil do Slavie, s kterou o rok později absolvoval cestu do Jižní Afriky. V roce 1959 se rozloučil se sešívaným dresem Slavie a ve třiatřiceti letech přestoupil do Spartaku Praha Motorlet. Jako hrající trenér se s Motorletem dostal do 1. ligy, v pátek 23. srpna 1963 vstřelil svůj poslední prvoligový gól a v červnu 1964 si v jeho...
Více od autora
Ondřej Zlámal (1)
Narozen 1970. Mgr., sportovní novinář a překladatel, též autor básní. Bývalý mluvčí SK Slavia Praha-fotbal a.s.
Více od autora
Craig Johnson (1)
Craig Allen Johnson je americký autor mysteriózních novel a autor bestselerů New York Times. Je znám zejména díky postavě šerifa jménem Walt Longmire, po němž je pojmenována celá série, která začala vycházet v roce 2004. Dosud napsal 14 novel a řadu povídek. Některé knihy získaly knižní ocenění, Warner Horizon je adaptoval do podoby televizního seriálu. Žije ve Wyomingu.
Více od autora
Peter Benjamin (1)
Po studiích na univerzitě v Dublinu byl 17 let účetním a obchodníkem a je autorem série románů odehrávajících se ve fiktivním irském městě Monument. Peter Benjamin je pseudonym, pravé jméno je Peter Cunningham.
Více od autora
Moses Mendelssohn (1)
Moses Mendelssohn byl židovský učenec a filosof, průkopník židovského osvícenství . Narodil se v chudé rodině písaře, kromě mateřské řeči jidiš se naučil hebrejsky a brzy začal se studiem Talmudu. V deseti letech nastoupil do třídy desavského rabína Fränkela, vydavatele knihy Průvodce bloudících středověkého židovského filosofa Maimonida, kterou Mendelssohn brzy přečetl. Roku 1743 se s rabínem Fränkelem přestěhoval do Berlína, kde se živil kondicemi a naučil se německy, latinsky i francouzsky. Roku 1754 nastoupil jako účetní do textilní firmy otce jednoho ze svých žáků a seznámil se s básníkem a filosofem Lessingem, který mu pomohl publikovat první spis a seznámil ho s vydavatelem časopisu Briefe Friedrichem Nikolaiem. Mendelssohn se stal vlivným kritikem německé literatury a roku 1762 se oženil s F. Gugenheimovou, s níž měl deset dětí. Roku 1763 získal první cenu Královské pruské akademie a roku 1767 vydal dialog Faidon – modernizovanou verzi Platónova dialogu o nesmrtelnosti duše. Mendelssohn se tak přiklonil k osvícenskému a racionálnímu chápání náboženství a velmi se zasazoval o náboženskou toleranci. Roku 1770 ho švýcarský protestantský farář Johann Kaspar Lavater veřejně vyzval, aby buď křesťanství vyvrátil, anebo se stal křesťanem. Z následující dlouhé polemiky se Mendelssohn zhroutil a věnoval se pak jen překládání Tóry. Jeho německý překlad, tištěný hebrejskými písmeny vedle originálu, který měl pomoci Židům, aby se naučili německy, vyšel v letech 1780–1783. I jinak se Mendelssohn věnoval zlepšení společenského postavení Židů a v knize Jeruzalém čili o náboženské moci a židovství hájil jednak náboženskou toleranci, jednak závaznost židovského zákona i pro křesťany. Roku 1779 zvěčnil Lessing přítele Mendelssohna ve slavném dramatu Nathan moudrý. Když roku 1781 už mrtvého Lessinga nařkl Friedrich Heinrich Jacobi ze „spinozismu“ a tedy atheismu, napsal Mendelssohn jako své posledn...
Více od autora
Verena Woehlk Appel (1)
Narodila se v německém městě Kiel. Roku 1993 se začala vzdělávat v oboru aranžérství výkladních skříní, následně studovala na obchodní škole v Mnichově tzv. vizuální merchandising - obchodně marketingová disciplína zaměřená na prodej zboží v maloobchodní síti . V roce 1998 složila bavorskou státní mistrovskou zkoušku. Následně pracovala pro Lenbach Palais a Kokon Lifestyle House, a to jako vedoucí dekoratérka a fotografka pro webovou prezentaci. V roce 2007 absolvovala roční kurz arteterapie, v roce 2009 pokračovala programem "Life painting" u Ariane Hagl v Mnichově. Svoji kreativitu a cit pro detail využívá také psaní knih s rukodělnou tématikou. Žije v Mnichově.
Více od autora