7561–7620 z 147345 Autoři
František Hrnčíř (9)
František Hrnčíř byl vlastenecký učitel a spisovatel, zejména historických knih pro mládež. Studoval v Hradci Králové a v Jičíně, působil jako učitel na různých místech, pro své vlastenecké nadšení nakonec přesazen do Bobnic u Nymburka. Napsal množství článků a fejetonů do různých pedagogických časopisů a vydal přes 100 povídek, dětských báchorek a loutkových her, zčásti pod pseudonymy Figulus, Fr. Drnkačka, K. Antor aj. Napsal populární knihy o dějinách téměř všech evropských národů a nejznámější byly jeho "Obrázkové dějiny národa československého", které vyšly v několika vydáních. Působil také jako redaktor a nakladatel.
Více od autora
František Houdek (9)
Ing. František HOUDEK , vystudoval radiochemii a jadernou technologii na VŠCHT v Praze, pracuje v pražském Encyklopedickém institutu ČSAV. Dosud publikoval pouze časopisecky, nakladatelství Svoboda připravuje jeho samostatnou knižní prvotinu, nazvanou Hokus.
Více od autora
František Bálek (7)
František Bálek je sochař. Vyučil se keramikem v Karlovarském porcelánu v závodě Duchcov. V letech 1979 - 1985 pak studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze užité sochařství u prof. Josefa Malejovského. Po skončení studií se vrátil do Plzně, kde spolupracoval na zakázkách s Aloisem Soprem či Ladislavem Fládrem. Je spoluautorem Památníku Díky, Ameriko! v Plzni, podílel se na obnově Památníku národního osvobození v Plzni. Realizoval například památník Emila Škody či pamětní desku věnovanou Václavu Havlovi na Věznici Plzeň. Po roce 1989 se začal věnovat i sochařství z ledu a písku.
Více od autora
François-René de Chateaubriand (7)
François-Auguste-René de Chateaubriand byl francouzský konzervativec, diplomat a spisovatel. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších představitelů romantismu ve francouzské literatuře. Původem ze staré rodové šlechty, v roce 1791 podnikl cestu do Severní Ameriky, která měla pro jeho tvorbu zásadní význam. Po návratu do Francie v roce 1800 působil krátce ve službách císařské diplomacie. Období revolučního teroru strávil v exilu. Za restaurace se vrátil do diplomatických služeb; v roce 1815 a 1822–24 působil jako ministr zahraničí Francie. Ve 30. letech dvakrát s diplomatickým posláním v Praze u exilového francouzského krále Karla X. Do francouzské literatury vnesl témata, která předznamenala nástup romantismu , ale na evropskou a severoamerickou prózu vůbec. V Česku je znám především svou novelou Atala aneb Láska dvou divochů na poušti, kterou přeložil Josef Jungmann ve snaze dokázat, že čeština je schopna vyjadřovat i nejmodernější umělecké obsahy.
Více od autora
Evžen Boček (6)
Evžen Boček je český kastelán a spisovatel. Evžen Boček se narodil v roce 1966. Vystudoval gymnázium v Kyjově a Masarykovu univerzitu v Brně. Jeden rok učil na základní škole Červené domky v Hodoníně. Od roku 1992 pracuje jako kastelán milotického zámku spravovaného Národním památkovým ústavem. Svůj první román Deník kastelána vydal pod pseudonymem Jan Bittner. Druhý román Poslední aristokratka rozdělil do dvou knih. V roce 2012 obdržel za román Poslední aristokratka Cenu Miloslava Švandrlíka. Sérii knih o aristokratce načetla jako audioknihy herečka Veronika Kubařová. Podle prvního románu také Arnošt Goldflam napsal divadelní hru uváděnou od roku 2015 v pražském Divadle Na Jezerce s Annou Polívkovou v hlavní roli. V roce 2019 chce první dva romány zfilmovat režisér Jiří Vejdělek. Dne 24. října 2019 měl premiéru první z nich.
Více od autora
Eva Tinková (10)
Mgr. Eva Tinková je česká autorka vzdělávacích publikací, překlady z italštiny, španělštiny, francouzštiny, angličtiny, ruštiny.
Více od autora
Eva Berglová (7)
PhDr. Narozena 13. 9. 1943 v Grossbreitenbachu , autorka učebnic němčiny.
Více od autora
Eva Bedrnová (9)
doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc Promovaná psycholožka, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Věnuje se pedagogické a poradenské činnosti v oborech psychologie a sociologie. Přednáší na Vysoké škole ekonomické, Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha a dalších. Je autorkou mnoha odborných publikací a učebnic, z nichž některé získaly ocenění Dilie a MŠMT ČR.
Více od autora
Etela Farkašová (11)
Narozena 5. 10. 1943 v Levoči. Slovenská filozofka, prozaička, esejistka, pedagožka, překladatelka z němčiny a angličtiny. Věnuje se problematice gnozeologie a feminismu, vysokoškolská pedagožka na Katedře filozofie Univerzity Komenského. Též básnířka.
Více od autora
Ernst Sommer (8)
Ernst Sommer byl český německy píšící spisovatel a novinář židovského původu. Profesí byl advokátem. Sommer se narodil v rodině židovského továrníka. Po maturitě v rodné Jihlavě začal v roce 1907 studovat medicínu na vídeňské univerzitě, po jednom semestru přešel na práva. Roku 1912 se stal doktorem práv. Rok nato vyšel jeho první román. V té době měl Sommer blízko k „pražskému kroužku“ kolem Maxe Broda a Franze Kafky. V letech 1912–1914 pracoval Sommer na okresním a krajském soudu v Jihlavě; roku 1915 působil ve Vídni, v roce 1915 v Mostě, Duchcově a Ústí nad Labem. Ještě v témže roce narukoval. Během války byl zřejmě nasazen na frontě a ve válečném soudu ve Felixdorfu v Dolním Rakousku. Od roku 1920 pracoval Sommer jako advokát v Karových Varech. Psal eseje, v nichž se vyrovnával s židovskou otázkou, a také expresionistické grotesky: roku 1920 to byl Der Simulant , o dva roky později Der Fall des Bezirksrichters Fröhlich . V roce 1924 vydával společně s Bruno Adlerem časopis Die Provinz . Byl také politicky činný. Jako člen německé sociální demokracie zasedal v městské radě. Intenzívně se zabýval kulturními záležitostmi a snažil se o česko-německé porozumění. Ve 30. letech začal Sommer, působící od roku 1928 také jako divadelní kritik, sepisovat historické romány. V dílech jako Die Templer z roku 1935 a Botschaft aus Granada z roku 1937 se kriticky vyrovnával se soudobými událostmi, jako bylo např. pronásledování Židů. Po uzavření mnichovské dohody odešel Sommer, který se hned od počátku angažoval proti nacismu, nejprve do Prahy a v listopadu 1938 do Spojeného království. Jeho matka spáchala v roce 1942 v terezínském koncentračním táboře sebevraždu, sestra Antonie Grünbergerová zahynula roku 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi. V Londýně pracoval Sommer v advokátní kanceláři. Během druhé světové války podporoval publici...
Více od autora
Erik Axl Sund (7)
Pod jménem ERIK AXL SUND se skrývá švédská autorská dvojice JERKER ERIKSSON & HÅKAN AXLANDER SUNDQUIST . Håkan je výtvarníkem, hudebníkem a zvukařem, Jerker producentem Håkanovy elektropunkové skupiny i love you baby!, s níž podnikli několik turné po Ukrajině, Rusku, Bělorusku a Polsku. Vraní dívka, úvodní část trilogie nazvané Slabost Victorie Bergmanové s podtitulem Vraždy a psychoterapie, je jejich literární prvotinou – knihou, jež se stala milníkem v žánru thrillerů. Švédská akademie autorů krimi udělila v roce 2012 sérii zvláštní cenu za „hypnoticky fascinující psychoanalýzu zpracovanou formou kriminálního románu“.
Více od autora
Eric Ambler (8)
Britský autor špionážních románů,používal také pseudonym Eliot Reed.Opakujícím tématem jeho knih je amatér,který se nedobrovolně octne ve společnosti drsňáků a špionů.Ale pak překvapí sám sebe,rozhodující akci jedná stejně jako profesionálové a přelstí mnohem zkušenější soupeře.
Více od autora
Emil Viklický (5)
Emil Viklický je uznávaný český jazzový klavírista a skladatel, proslulý svou jedinečnou fúzí tradiční moravské lidové hudby se současným jazzem. Narodil se 23. listopadu 1948 v Olomouci v Československu, nejprve vystudoval matematiku a poté se věnoval hudbě. Po studiu skladby na Janáčkově akademii múzických umění v Brně se Viklický stal významnou osobností české jazzové scény.
Více od autora
Elsa Triolet (7)
Elsa Trioletová, rozená Elza Jurjevna Kagan , pseudonym Laurent Daniel byla francouzská spisovatelka a překladatelka ruského původu. V roce 1918 se provdala za francouzského důstojníka A. Trioleta a odjela s ním do Francie. Od roku 1922 se věnovala literatuře. V roce 1929 se provdala za Louise Aragona. Velká část jejího díla se zabývá aktuálními problémy, jako bylo zklamání z poválečného vývoje, strach z atomové války atp.
Více od autora
Elizabeth Aston (6)
Současná britská autorka historických románů, o sobě prozradila, že s Jane Austenovou vyrůstala od dětství. Je to její pokračovatelka. Byla dokonce pojmenována podle Elizabeth z Pýchy a přesudku. Její rodiče byli totiž znalci díla J. Austenové.
Více od autora
Eliza Orzeszkowa (11)
Eliza Orzeszkowa byla polská spisovatelka období polského realismu a pozitivismu. Jejím nejvýznamnějším dílem je pozitivistický román Nad Němnem, který zobrazuje vesnickou společnost 19. století. 6. června roku 1841 se v Milkowszczyzně narodila Eliza Pawłowska – mladší dcera advokáta Benedykta Pawłowského a Franciszky z Kamieńskich, jeho druhé ženy. Otec se velmi zajímal o kulturní dění a doma shromáždil cennou galerii obrazů a knihovnu čítající několik tisíc svazků. Zemřel v době, kdy Eliza měla tři roky. Rodinný statek byl prodán a jeho obyvatelé se přestěhovali do Grodna, kde se zabydleli v přízemním domě v ulici Brygidzké. Elizu vychovávaly pouze ženy: matka, která jí říkala Lisa, babička Kamieńská, nazývající ji Ziunií, její o tři roky starší sestra Klementyna a také opatrovnice Michalina Kobylińská. Eliza začala velmi rychle projevovat literární talent, hodně četla a psala povídky. V roce 1852 jedenáctiletá Eliza, ve společnosti babičky, odjela na studia do Varšavy. V létech 1852–1857 se vzdělávala v sakramentském penzionátu. V roce 1855 zde poznala Marii Wasiłowskou, později Marii Konopnickou. Společný zájem o literaturu upevnil jejich přátelství na celý život. Obě přítelkyně velmi rády četly a recitovaly poezii, zvláště zakázaná díla Adama Mickiewicze. Elizin a Mariin talent velmi oceňoval jejich učitel Ignacy Kowalewski. V květnu roku 1857 se Eliza vrátila do Milkowszczyzny. Ráda navštěvovala plesy. Na jednom z nich poznala Piotra Orzeszka, vzdáleného bratrance jejího otčíma, jenž byl starší o šestnáct let. Jako mládenec prohýřil většinu svého majetku na zábavy, a tak manželství s jedinou dědičkou Milkowszczyzny bylo dobrou příležitostí jak zbohatnout. Několik dní po plesu přišel do domu Widackých požádat o ruku mladé slečny Elizy. Vlivem přemlouvání despotické matky bylo požádání o ruku přijato. 21. ledna 1858 ve...
Více od autora
Eduard Táborský (7)
Narozen 18. 3. 1910 v Praze, zemřel 12. 11. 1996 v Austinu v USA. JUDr., docent právnické fakulty, tajemník E. Beneše, diplomat, po roce 1948 v emigraci.
Více od autora
Eduard Pergner (2)
Eduard Pergner byl český textař a scenárista, otec moderátorky, zpěvačky a herečky Terezy Pergnerové a Borise Pergnera. Mládí prožil s matkou v Lužné u Rakovníka, kam se vracel i v dalších letech. Vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na Kladně pracoval v dolech a v roce 1960 stál u zrodu divadélka Quo vadis v Kladně , kde byl také autorem všech divadelních her, po zásahu cenzury byla činnost divadla ukončena v roce 1962. Poté působil v Praze. Od roku 1972 psal písňové texty pod pseudonymem Boris Janíček. Písně s jeho texty zpívali např. Michal David, Jitka Zelenková, Karel Gott, Petr Spálený nebo Michal Penk. Mezi nejznámější z jím otextovaných písní patří např. Ty mi smíš i lhát, Josefína nebo Děti ráje. Kromě divadelních her byl autorem námětů a scenáristou filmů, např. Strašidla z vikýře, Discopříběh a Discopříběh 2. V dalších filmech vystupoval v menších rolích, případně napsal texty písní. Je pohřbený v Rakovníku.
Více od autora
Eduard Kočárek (11)
RNDr. Eduard Kočárek, Ph.D. vystudoval obor Všeobecná biologie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze. V současnosti pracuje jako odborný asistent na Ústavu biologie a lékařské genetiky UK - 2. lékařské fakulty v Praze-Motole. Účastní se výuky lékařské biologie a klinické genetiky a spolupracuje při přípravě přijímacích testů. V centru jeho odborného zájmu je molekulárně cytogenetická diagnostika chromozomových aberací, zejména mikrodelečních syndromů. Zabývá se též lékařskou ekologií, ekogenetikou a geografickou medicínou.
Více od autora
Eduard Goldstücker (6)
Eduard Goldstücker byl československý germanista, profesor dějin německé literatury a překladatel. Narodil se na Slovensku v židovské rodině. Studoval němčinu a německou literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium dokončil v roce 1935. Už během studia se stal členem Komunistické strany Československa. Po německé okupaci v roce 1939 musel opustit Československo jako komunista a z obavy před nacistickým rasovým pronásledováním. Pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně. V roce 1948 byl jmenován československým vyslancem v Izraeli, v prosinci 1951 byl zatčen a v květnu 1953 byl souzen spolu s Pavlem Kavanem, Karlem Dufkem a Richardem Slánským a odsouzen k doživotí a strávil dva a půl roku ve vězení v Jáchymově a Leopoldově. V roce 1955 byl rehabilitován a začal přednášet na Univerzitě Karlově. Habilitoval se v roce 1958, profesorem dějin německé literatury byl pak jmenován v roce 1964 na FF UK v Praze. Specializoval se na studium a překlad německých židovských autorů 20. století, zvláště Franze Kafky. V 60. letech vedl katedru germanistiky. V 60. letech byl iniciátorem a nejvýraznějším řečníkem Liblické konference, později též předsedou Svazu československých spisovatelů a poslancem Národního shromáždění. Ostře kritizoval invazi sovětských vojsk v roce 1968 a byl donucen emigrovat. Odešel do Spojeného království, kde začal vyučovat německou literaturu a stal se profesorem srovnávacích literatur v Sussexu. Přednášel na univerzitách v Los Angeles, Stockholmu či Kostnici. V roce 1990 se vrátil do vlasti. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.
Více od autora
Eduard Fuchs (11)
Narozen 7.11.1942 v Uherském Hradišti. Doc., RNDr.,CSc., asistent katedry matematické analýzy, práce z oboru teorie množin.
Více od autora
Edgar Dutka (9)
Edgar Dutka je český vysokoškolský učitel, scenárista, režisér a spisovatel, který se stal v roce 2005 za román Slečno, ras přichází nositelem Státní ceny za literaturu. Edgar Dutka vyrůstal od sedmi do devíti let společně se svojí o pět let starší sestrou v dětském domově, protože jejich matka byla v období někdejšího československého komunistického režimu na šest let uvězněna za tzv. protistátní činnost. U Břeclavi byla spojkou převaděčů přes státní hranici.Z vězení matka se spoluvězeňkyní uprchla, přešla hranici a odjela do Austrálie. Se synem se setkala až po 20 letech v roce 1968. Dutka až do maturity vyrůstal v pěstounské rodině u sestřenice své matky. Po dvou letech na Vysoké škole chemické v Pardubicích ze studií zběhl. Po vojně dělal jeden rok číšníka, později odešel do Prahy, kde vystudoval FAMU. Je autorem scénářů divadelních her, českých televizních animovaných seriálů, mezi které náleží Béďa rošťák či Já Baryk.
Více od autora
Dušan Kováč (11)
PhDr. Dušan Kováč DrSc. historik, Historický ústav SAV * 03.01.1942 Humenné Oblasti záujmu: próza, poézia, literatúra pre deti a mládež, literatúra faktu, literárna veda, publicistika, biografistika Viac o osobnosti: R. 1956 – 59 študoval na Jedenásťročnej strednej škole v Humennom, 1959 – 64 históriu a ruštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. R. 1965 – 66 pôsobil ako stredoškolský prof. v Partizánskom, 1966 – 68 v Bratislave, 1968 – 81 vedecký pracovník Ústavu dejín európskych socialistických krajín SAV, 1981 – 98 vedecký pracovník a riaditeľ Historického ústavu SAV, od 1998 vedecký sekretár SAV v Bratislave. Prvé literárne práce uverejňoval v študentskom časopise Cesta mladých, po príchode do Bratislavy v Mladej tvorbe, Slov. pohľadoch, Novom slove a i. periodikách. Autor próz Prevteľovania , Medzi vlkom a hmlou . R. 1973 vydal jedinú básnickú zbierku Zväčšeniny . Ťažisko jeho umeleckých aktivít spočívalo v oblasti literatúry pre deti a mládež, pre ktoré napísal knihy poviedok Tajomstvá , Prvý deň prázdnin , Deväť studničiek , rozhlasove hry Studňa a Biela prašná cesta , televízne scenáre hier Chlapské leto , Yetiho stopy , Posledná fáza zatmenia , S vetrom vo vlasoch , Soľ v tráve , Brat kúzelníkovho brata a scenáre televíznych večerníčkových rozprávok O troch malých tučniakoch , Plešulo , Majster Kristián. Ako historik sa venuje výskumu slov. a európskych dejín 19. a 20. stor., autor kníh literatúry faktu Kolejáci , Slovensko v Rakúsko-Uhorsku . Spoluautor knihy Muži deklarácie , autor biografických kníh o M. R. Štefánikovi a T. G. Masarykovi, zostavovateľ viacerých zborníkov z medzinárodných vedeckých komisií a konferencií historikov, spoluautor stredoškolských učebníc dejepisu, autor monografií Dejín Slovenska , Bratislava 1939 – 1945 a i. Monografie: 1998 Dejiny Slovenska 1997 Slováci. Česi. Dejiny 1992 Slovenské dejiny (...
Více od autora
Dominik Stroukal (8)
Narozen 18. 6. 1987 v Žatci. Mgr., Ing., ekonom, též autor povídek a básní, fotograf.
Více od autora
Dmitrij Andrejevič Furmanov (8)
Dmitrij Andrejevič Furmanov byl ruský spisovatel. Znám je ponejvíce svým románem Čapajev z roku 1923, jehož děj byl posléze i zfilmován v roce 1934. Druhou slavnou knihou tohoto spisovatele se stal román Vzpoura z období Ruské občanské války v Turkmenistánu z roku 1924. Byl zakládajícím členem Ruské asociace proletářských spisovatelů, což byla organizace, jež v sovětském Rusku vznikla v roce 1925. Kromě výše uvedených dvou románů vydal velké množství drobnějších literárních prací , které jsou velmi zajímavé nejen literárně, ale i faktograficky, neboť se v převážné míře zakládají na jeho vlastních osobních zážitcích a zkušenostech jak z období 1. světové války, tak z období Ruské občanské války. Jeho sebrané spisy byly vydány posmrtně v letech 1926 až 1927.
Více od autora
Ditte Bandini (7)
Vystudovala etnologii, dějiny náboženství a indologii. Pracuje na Akademii věd v Heidelbergu a kromě toho působí i jako nezávislá spisovatelka a překladatelka.
Více od autora
Dita Skálová (6)
Česká publicistka. Rozená Edita Picková, vlastním jménem Edita Steinová. Narozena 14. 5. 1920 v Červeném Kosteleci, zemřela 18. 1. 1999 v Příbrami.
Více od autora
Deon Meyer (6)
Deon Godfrey Meyer je jihoafrický spisovatel thrillerový románů, píšící v afrikánštině. Jeho knihy byly přeloženy do více než 20 jazyků. Je též autorem mnoha televizních a filmových scénářů. Narodil se ve městě Paarl v Jihoafrické republice, vyrůstal poblíž zlatých dolů v Klerksdorpu. Vystudoval historii a tvůrčí psaní na University of Potchefstroom, pracoval jako redaktor v novinách a jako textař v reklamní agentuře. První povídky publikoval časopisecky na konci osmdesátých let, na vydání románu čekal do roku 1994. Následovalo devět románů a dva soubory povídek, některé z nich Meyer sám přepracoval do podoby televizních scénářů. Je držitelem mnoha cen, jak za scénáře, tak za romány: Ďáblova hora posbírala tři žánrová ocenění, román Orion jich má šest. Píše v afrikánštině, v jazyce potomků bílých přistěhovalců, kteří dnes tvoří jednu ze skupin obyvatelstva v Jihoafrické republice. Žije poblíž Kapského města, miluje motorky, Mozarta a rugby. Ve svých kriminálních románech odráží nelehkou společenskou situaci na jihu Afriky po pádu apartheidu, aniž by je však zatěžkal politickými slogany či mentorováním, tvoří jí „pouze“ důvěryhodnou kulisu k promyšleným a napínavým případům. Jeho knihy byly přeloženy do 28 jazyků a v mnoha zemích se staly bestsellery.
Více od autora
Denisa Vostrá (10)
Mgr. Ing. Denisa Vostrá 1980—1984 Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1985—1990 VŠCHT Praha, obor Chemické inženýrství 1990—1997 FF UK Praha, obor Japanologie 1994—1995 studijní pobyt v Paříži od 1997 překlady z japonštiny a z angličtiny, publikační a redakční činnost 2001—2007 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny od 2001 práce na didaktických materiálech, výuka japonštiny od 2003 spolupráce s Výzkumným ústavem dramatické a scénické tvorby DAMU apod.) 2004—2007 testování vytvořené metodiky výuky japonštiny v praxi, tvorba učebnice od 2006 výuka japonštiny v dětských kurzech, tvorba metodiky pro děti od září 2009 doktorské studium na DAMU, Praha, obor Teorie a praxe divadelní tvorby od září 2009 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny 2009—2010 výuka předmětu Úvod do japanistiky na Masarykově univerzitě v Brně od října 2010 výuka japonštiny na Metropolitní univerzitě v Praze
Více od autora
Dawn French (7)
Dawn Frenchová je populární britská televizní a filmová herečka a divadelní komička. Dříve vystupovala s Jennifer Saundersovou v televizní show French & Saundrs, v němž si duo dělalo legraci z celebrit jako Madonna nebo Spice Girls. Zahrála si i ve filmu Harry Potter a vězeň z Azkabanu . Svůj románový debut Tak trochu úžasní vydala v roce 2010 a z knihy se rázem stal bestseller.
Více od autora
David V Barrett (6)
Britský spisovatel, autor mnoha prací na religionistická a ezoterická témata. Pravidelně přispívá do časopisů The Independent, Fortean Times, a Catholic Herald. Píše také knižní kritiky, zejména na knihy z oblasti science fiction.
Více od autora
David Joseph Schwartz (5)
David Joseph Schwartz byl profesorem na Georgia State University v Atlantě. Byl považován za předního amerického autora v oblasti motivace. Později založil konzultační společnost Creative Educational Services Inc' vzdělávací služby, poradenské firmy specializující se na rozvoj schopností vedoucích manažerů.
Více od autora
David Gerrold (8)
David Gerrold , rodným jménem David Jerrold Friedman, je americký spisovatel science fiction. Za své romány získal řadu prestižních cen. Během vysokoškolských studií na univerzitě v Kalifornii poslal v roce 1966 producentům televizního seriálu Star Treku koncept jednoho příběhu. Zalíbil se a Gerrold byl požádán o napsání dalších. Z nabízených byl vybrán jeden a realizován v první, tzv. Originální sérii pod názvem The Trouble with Tribbles. Povzbuzen úspěchem, začal psát další scénáře pro Star Trek, Babylon 5, Land of the Lost a také románové řady. Knih vydal přes 40. Stal se profesionálním spisovatelem.
Více od autora
Daniel Pastirčák (9)
Narozen 29.1.1959 v Prešově. Slovenský básník, prozaik, esejista, výtvarník a kazatel Církve bratrské.
Více od autora
Daniel Abraham (8)
Daniel James Abraham je americký autor, scénárista a televizní producent. Pod pseudonymem M. L. N. Hanover píše urban fantasy a pod společným pseudonymem James S. A. Corey píše sci-fi s Ty Francem . Narodil se v Albuqerque ve státu Nové Mexiko. V roce 1996 dokončil bakalářská studia biologie a poté strávil pár měsíců v New Yorku jako knihkupec. Po návratu do Nového Mexika se deset let živil prací v technické podpoře a dnes je spisovatelem z povolání. Do fantastiky vstoupil povídkou „Mixing Rebecca“ v malonákladovém magazínu The Silver Web editorky Ann Kennedyové, nyní VanderMeerové. Dodnes vydal přes dvacet kratších prací, nejčastěji v magazínu Asimov\'s SF. Pozornost vzbudil především těmi posledními, zejména pak hororovou „Flat Diane“ , za kterou získal Cenu mezinárodní hororové společnosti a nominaci na cenu Nebula.
Více od autora
Dana Stabenow (12)
Dana Stabenow je americká spisovatelka a novinářka, žijící ve městě Homer na Aljašce. Do roku 2020 vydala na čtyři desítky knih - především detektivky, vědeckofantastické a historické romány. Mezi bestlsellery patří zejména řada detektivních příběhů, jejichž ústřední postavou je aleutská vyšetřovatelka Kate Shugak. Za první knihu z této řady, která vyšla v roce 1992 pod názvem A Cold Day For Murder , obdržela Dana Stabenow prestižní cenu Edgar . Dana Stabenow vyrostla na menší rybářské lodi svých rodičů, plavící se v Aljašském zálivu. Už tam začala psát příběhy o jiných dětech, které žijí v normálních podmínkách na pevnině. Po studiích žurnalistiky na Aljašské univerzitě v Anchorage se vydala do Evropy a jako baťůžkářka zde cestovala čtyři měsíce. Po návratu na Aljašku pracovala pro ropné společnosti Alyeska Pipeline a Brirish Petroleum. Po třicítce se rozhodla opustit námezdní práci v ropném průmyslu a věnovat se spisovatelské tvorbě. Její prvotina Druhá hvězda vyšla v roce 1991 a o rok později vydala první knihu ze série krimi příběhů vyšetřovatelky Kate Shugakové Chladný den pro vraždu. Dana Stabenow do roku 2020 vydala 22 titulů z cyklu detektivních příběhů s vyšetřovatelkou Kate Shugak. Za v pořadí 18. knihu z této série Though Not Dead získala v roce 2012 cenu Nero Award. Dana Stabenow žije v aljašském městě Homer a provozuje zde centrum Storyknife Writers Retreat, určené pro workshopy a tvůrčí pobyty spisovatelek ze Spojených států i z jiných zemí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dana Stabenow na anglické Wikipedii.
Více od autora
Dana Olšovská (9)
Autorka, ilustrátorka a překladatelka zjednodušeného učebního materiálu angličtiny.
Více od autora
Dana Kutálková (12)
Své dětství jsem trávila střídavě v jižních Čechách a v Praze. Během středoškolských studií a později i na vysoké škole jsem se zabývala také textilní tvorbou a připravila i několik autorských výstav rozměrných drhaných tapisérií . Po absolutoriu jsem dva roky působila na škole pro děti se zbytky sluchu. Vdala jsem se za keramika Jana Kutálka, který pracoval v Krátkém filmu Praha a později v České televizi v redakci Večerníčku. Narodily se nám dvě dcery. Další profesionální dráha po mateřské dovolené vedla do zdravotnictví - důvodem byla především malá vzdálenost nového pracoviště. Během let jsem absolvovala řadu specializačních školení a začala publikovat. Stala jsem se dlouholetou členkou Logopedické společnosti Miloše Sováka a řadu let pracuji v různých funkcích v hlavním výboru, v současnosti především jako editorka sborníků. Po několika letech soukromé praxe pracuji nyní jako klinický logoped v Nemocnici na Homolce. Náplní mé práce je nejen ambulantní logopedická péče, ale také reedukace pacientů na lůžkovém oddělení neurologie, neurochirurgie a dalších specializovaných oddělení. Volného času nemám mnoho, a proto jsou mé současné zájmy celkem běžné - četba, výstavy, pobyt v přírodě na chalupě, přátelé, dcery a pes. Jen zřídka se dostanu ke svému dávnému koníčku - různým výtvarným technikám.
Více od autora
Dáňa Homolková (6)
Studentka medicíny. Autorka dívčích románů a příspěvků v časopisech.
Více od autora
Dagmar Hochová (8)
Dagmar Hochová byla česká dokumentární, portrétní a reportážní fotografka. Narodila se v roce 1926 v Praze. Studovala v letech 1942–1943 na Státní grafické škole v Praze, kde byla žačkou Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku 1945/1946. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na reklamní fotografii, a stala se jednou z prvních studentek prof. Karla Plicky na nově založené filmové Akademii múzických umění. Obor filmová fotografie absolvovala roku 1953. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství Albatros. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii. Proslula svými cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její fotoaparát zachytil životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi a jeptišky. Jako fotografku ji to vždy přitahovalo na místa, kde se něco dělo. PhDr. Marie Klimešová o Hochové na konci dubna 2001 řekla: Dáša Hochová dětem rozumí. Ani na okamžik je nevnímá jako objekt jakéhosi sentimentu; děti jí jsou vždy partnery a ona je nadšena, když v nich nalézá životaschopnost, která jim v budoucnu pomůže rozvinout se v dospělou osobnost. Sleduje je mnohdy s radostnou jízlivostí, s porozuměním pro jejich přirozenou nenucenost, zároveň jim ale svou vitální přítomností dává podnět ke zvlášť pádnému projevení své podstaty. Její dílo se vymyká dobové tvorbě nejen nekonformností námětů a tvrdošíjností v hledání a odkrývání lidských okamžiků, ale i programovou rezignací na zažité a osvědčené tvůrčí konvence. Nerespektovala žádná kompoziční pravidla, pohrdala aranžováním scén a fotografovaných lidí či objektů, nesnášela umělé osvětlení, zejména bleskové světlo, nezajímala jí technická preciznost. Hlavní pro ni byla síla výpovědi o člověku a té pak podřizovala vše. Ve své tvorbě se také zabývala podobností dvojčat. Stejným tématem...
Více od autora
Dagmar Hejdová (7)
Dagmar Hejdová byla česká historička umění, medievalistka, od roku 1972 do roku 1988 ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jejími rodiči byli Stanislav Hejda, ředitel Podolského sanatoria, a PhDr. Milada Helfertová Hejdová. Jejími strýci byli PhDr. Jaroslav Helfert, ředitel Moravského zemského muzea v Brně, a PhDr. Vladimír Helfert, známý muzikolog, zakladatel oddělení hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně. Dagmar Hejdová navštěvovala do roku 1939 Jiráskovo klasické státní gymnázium v Praze, absolvovala také jazykovou školu a současně navštěvovala Školu grafiky prof. Švába . Poté studovala na Státní grafické škole a v letech 1944–1946 navštěvovala Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. V letech 1945–1950 se stala posluchačkou FF UK, kde se věnovala dějinám umění a klasické archeologii. Jejími učiteli byli A. Matějček, J. Květ, J. Cibulka, J. Čadík a B. Svoboda. V roce 1950 se podílela pod vedením prof. B. Svobody na výzkumu keltského oppida v Nevězicích a téhož roku, již jako pracovnice Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, se zúčastnila přípravy velké výstavy Antické umění. V Uměleckoprůmyslovém muzeu vedla Dagmar Hejdová postupně oddělení skla, keramiky a porcelánu. V roce 1970 se stala zástupkyní ředitele pro odborné věci a v roce 1972 byla pověřena vedením muzea. Ve složitém a obtížném období normalizace byla jeho ředitelkou 17 let. Při smutečním obřadu ve Strašnicích označila současná ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea PhDr. Helena Koenigsmarková období jejího ředitelování jako místo klidu a bezpečí. Pomohla mnohým pronásledovaným, někteří z nich byli i chartisté. Podílela se na přípravě výstav a instalací poboček Uměleckoprůmyslového muzea např. v Klášterci nad Ohří. Archeologickým ústavem ČSAV byla pověřena vedením archeologického výzkumu sklářských hutí ve Sklenařicích a Rejdicích. Publikovala v časopisech, například v Památkách archeologických, Umění, ...
Více od autora
Dagmar Berková (4)
Dagmar Berková byla česká grafička, ilustrátorka a malířka. Vystudovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze u prof. Františka Muziky. Věnovala se grafice, převažuje však její tvorba v oblasti dětské knižní ilustrace. Připomeňme zejména její ilustrace ke Carrollově Alence v říši divů nebo k Andersenovým pohádkám. Její barevné vidění spolu s dramatickým vyjádřením na ploše ilustrace ji nutně přivedlo i ke spolupráci s animovaným filmem.
Více od autora