6961–7020 z 147346 Autoři
Waris Dirie (6)
Waris Dirie je somálská modelka, spisovatelka, herečka a aktivistka za lidská práva. Waris Dirie se narodila v roce 1965 nomádské rodině v Somálsku. Ve třinácti letech utekla z domu, aby se vyhnula domluvenému sňatku se starším mužem. S pomocí své tety se z Mogadiše dostala až do Londýna, kde žila u bohatých příbuzných – somálského velvyslance, pro které pracovala. Po skončení jeho doby působnosti se Waris rozhodla zůstat v Londýně a nevrátit se s nimi do Somálska. V prvních měsících se Waris živila jako uklízečka v místním McDonaldu. Waris náhodou objevil fotograf Terence Donovan, který jí pomohl dostat se až na titulní stranu Pirelliho kalendáře. Tím odstartovala její modelingová kariéra. Úspěšně pak propagovala přední světové značky Chanel, Levi´s, L´Oréal nebo Revlon. V roce 1987 si Waris zahrála vedlejší roli v bondovském filmu Dech života. Předváděla také na molech v Londýně, Miláně, Paříži a New York City. Objevila se i v módních časopisech Elle, Glamour a Vogue. V roce 1995 o ní BBC natočilo dokumentární film Nomádka v New Yorku . Na vrcholu své kariéry, v roce 1997, v rozhovoru pro časopis Marie-Claire poprvé otevřeně promluvila o ženské obřízce, kterou v dětství prodělala. Tento rozhovor oblétl média po celém světě. V témže roce se Waris stala velvyslankyní Populačního fondu OSN , který bojuje proti praktikování ženské obřízky ve světě, a také navštívila svou matku v rodném Somálsku. Její první autobiografická kniha Květ pouště vyšla v roce 1998 a brzy se stala mezinárodním bestselerem. Waris později úspěšně vydala další knihy nazvané Svítání v poušti , Dopis mé matce a Děti pouště , která byla použita v evropské kampani namířené proti ženské obřízce.V roce 2009 byl na motivy její knihy Květ pouště natočen celovečerní film, ve kterém si hlavní roli zahrála etiopská supermodelka Liya Kebede. Film se zatím promítal ve 20 zemích světa vč...
Více od autora
Vratislav Václav Tomek (9)
Vratislav Václav Tomek se narodil 22. 2. 1868 v Bohutíně u Příbrami, zemřel 13. 12. 1933 v Praze. Byl profesorem na obchodní škole v Praze. Je známý jako básník, prozaik, redaktor, autor turistických průvodců a odborných spisů z oboru národního hospodářství a živnostenského práva.
Více od autora
von (11)
Více od autora
Vojtěch Rakous (6)
Vojtěch Rakous, vlastním jménem Adalbert Österreicher, později Östreicher , byl český židovský spisovatel. Adalbert Österreicher se narodil ve vsi Starý Brázdim . Pocházel z česky hovořící rodiny židovského chalupníka Šalamouna Österreichera a matky Barbory, rozené Pollákové. Celkem bylo v rodině sedmnáct dětí. Jeho školní vzdělání obsahovalo pouze jednoroční docházku do židovské školy v Brandýse nad Labem. Nejprve chodil do školy v Brázdimi , redaktora časopisu Paleček a Karla Fischera , redaktora Kalendáře česko-židovského. V devadesátých letech se Vojtěch Rakous vrátil do Prahy. V první zachovalé policejní přihlášce je uvedeno, že před svatbou žil se sourozenci Karlem a Paulinou. S bratrem Karlem také založil v pražské Jindřišské ulici obchod s obuví Staroměstská tržnice obuvi. Ob...
Více od autora
Vojtech L Levský (6)
Vojtech L. Levský sa už roku 1922 sa stal inštruktorom sebaobrany. Prešiel mnohými odbornými kurzami doma i v zahraničí. Získané bohaté praktické poznatky a skúsenosti inštruktora sebaobrany plným priehrštím odovzdáva aj našej mládeži. Napísal veľa odborných článkov a seriálov, spolupracoval s Československou televíziou a je autorom dvadsiatich príručiek o sebaobrane, ako napríklad: Sambo , 500 chmatov sebaobrany , Az önvedelem 500 fogása , Sebaobrana milicionára , Základy sebaobrany karate . Všetky Levského diela našli k čitateľovi správny prístup, ich štýl, metódy rozvrhu podávanej problematiky a popis je zrozumiteľný a prezrádza bohaté skúsenosti praktika. Jeho diela sa stretli s veľkým úspechom doma i v zahraničí. Aj táto nová, prepracovaná a doplnená kniha o sebaobrane je napísaná prístupnou a zrozumiteľnou formou. Autor v nej dôsledne dodržiava zásady zákona a vystríha pred zneužitím karate na útočné ciele. Autor vykonal veľa užitočnej práce pri popularizovaní branných športov. Za svoju činnosť dostal od ČSZTV čestný odznak a verejné uznanie III. stupňa. Pri príležitosti 55-ročnej aktívnej činnosti v ozbrojených zložkách jeho prácu odmenili viacerými pochvalnými uznaniami a telovýchovnými vyznamenaniami.
Více od autora
Vojtěch Bernatský (6)
Narozen 13.3.1975 v Ostravě. Vystudoval katedru filmové a televizní tvorby, sportovní redaktor.
Více od autora
Vlastimír Talaš (6)
Narozen 18. 12. 1951 v Karviné. Ing. elektrotechnik ,nakladatel, autor libreta ke komiksu, spolumajitel nakladatelství Talpress/Krakatit, zaměřeného na Scifi a fantasy literaturu.
Více od autora
Vlasta Blumentrittová (11)
Narozena 1941. Pedagožka, autorka prací k výuce českého jazyka a matematiky na prvním stupni základních škol.
Více od autora
Vladislav Forejt-Alan (8)
Vladislav Forejt, známý též pod jménem Vladislav Forejt-Alan byl český cestovatel a novinář. Vladislav Forejt absolvoval obchodní akademii v Karlíně. V roce 1917 byl odveden do rakousko-uherské armády a bojoval v první světové válce. Po skončení války se rozhodl odjet do Spojených států za svým strýcem, ale vzhledem k potížím se získáním vstupního víza nakonec v roce 1920 odjel do Buenos Aires. Při neptunově křtu při překročení rovníku v roce 1920 získal jméno Alan, které pak nadále používal. Poté cestoval po zemích Jižní a Střední Ameriky a nakonec odjel do Chicaga, kde získal práci jako dělník v továrně Western Electric Company. Jižní Ameriku navštívil Forejt dlouhodobě celkem třikrát. O svých cestách napsal řadu knih, ve kterých se věnoval životu českých vystěhovalců do Jižní Ameriky. S Bohumilem Pospíšilem uskutečnil dálkovou jízdu českým autem Walter-Junior z Prahy do Britského Iráku a Saúdské Arábie. O této jízdě napsal knihu Za karavanou mrtvých. V pražském povstání v květnu 1945 se aktivně zúčastnil protiněmeckých bojů a utrpěl těžké zranění. Byl vyznamenán československým válečným křížem 1939. V roce 1947 vykonal svou poslední, čtvrtou cestu do Ameriky, a to do Spojených států. Po návratu odmítl vstoupit do KSČ a měl zákaz publikační činnosti až do konce svého života. Žil střídavě v Dobřichovicích a na chalupě v Krkonoších. Byl znám jako zázračný bylinkář. Zemřel ve věku 77 let v Praze na srdeční infarkt.
Více od autora
Vladimír Šmilauer (8)
Vladimír Šmilauer byl český jazykovědec, bohemista, slovakista a onomastik. Po studiu na gymnáziu na Královských Vinohradech vystudoval na FF UK češtinu a němčinu, kde byl žákem bohemisty prof. Emila Smetánky, literárního vědce Jaroslava Vlčka a germanisty prof. Arnošta Viléma Krause. Po absolutoriu působil v letech 1921 až 1938 jako středoškolský profesor postupně v Praze, Žilině a Bratislavě. V roce 1933 se habilitoval pro obor jazyka českého a roku 1938 byl jmenován profesorem University Karlovy. Během německé okupace pracoval ve Slovanském ústavu v Praze, po 2. světové válce se vrátil zpátky na universitu a přednášel na filosofické i pedagogické fakultě. Byl členem České akademie věd a umění i Královské české společnosti nauk . Jako redaktor nebo člen redakční rady byl činný v řadě časopisů: Pravopisný poradce, Naše řeč, Časopis pro moderní filologii, Český časopis filologický, Zpravodaj místopisné komise, Příruční slovník jazyka českého. Člen Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku. Hlavní badatelskou oblastí byla jazykovědná bohemistika a slovakistika, nauka o tvoření slov , syntax a především česká a slovanská toponomastika. Vzhledem k mnohaleté pedagogické činnosti zanechal Šmilauer několik generací žáků. Dával přednost práci s doloženým jazykovým materiálem, při výkladech místních jmen nabádal ke střízlivosti.
Více od autora
Vladimír Medek (6)
Vladimír Medek je český ekonom a překladatel z angličtiny, španělštiny a portugalštiny. Do širšího povědomí veřejnosti vstoupil překladem sedmidílné ságy Joanne Rowlingové o Harrym Potterovi. Vladimír Medek absolvoval v roce 1962 studium na VŠE v Praze a od roku 1965 pracoval ve sklářském průmyslu. Počátkem šedesátých let pobýval pracovně na Kubě, od roku 1991 pak ve Španělsku. Knižně publikuje od roku 1963, ale známým se stal především jako překladatel ze španělštiny a angličtiny. Přeložil např. Sto roků samoty a Dobrodružství Miguela Littína v Chile Gabriela Garcíi Márqueze, také díla Maria Vargasse Llosy, či z angličtiny Sheckleyův sci-fi román Desátá oběť. Spolu se svým bratrem Pavlem přeložili sedmidílnou ságu Joanne Rowlingové o Harrym Potterovi. Nakladatelství Albatros oslovilo Vladímíra Medka s nabídkou překladu prvního dílu ságy Harry Potter a kámen mudrců v roce 1998. Přeložil i druhý díl – Harry Potter a tajemná komnata. K překladu třetího dílu ságy pak přizval svého bratra Pavla. Důvodem byla snaha vydavatelství dohnat skluz ve vydávání Harryho Pottera proti ostatním světovým nakladatelům. Čtvrtý díl Harry Potter a Ohnivý pohár přeložil opět Vladimír Medek a Pavel Medek se pak ujal překladu zbylých dílů ságy. Překlad bratří Medků je mistrovský; při práci nejen zohlednili cílovou skupinu čtenářů z prvního stupně základních škol a věnovali velkou péči například i překladu vlastních jmen a neologismů, ale dokázali také postihnout proměnu vypravěčského stylu od dětské knihy až po thriller pro dospělé, řešící závažné existenciální otázky.
Více od autora
Vladimír Kupka (11)
Český vojenský historik. Narozen 1957 v Praze. PhDr., PhD., historik, práce o pevnostech a opevněních.
Více od autora
Vladimír Kameš (7)
Narozen 1934 v Mukačevě. Spisovatel, stavbyvedoucí, projektant a invenstor.
Více od autora
Vladimír Hyhlík (6)
Vladimír Hyhlík, fotograf - nar. 12. 8. 1925 v Banské Bystrici. Přes čtyřicet let se profesionálně věnuje fotografické dokumentaci památek. Studoval fotografické oddělení Grafické školy v Praze u profesorů J. Ehma, .1. Funkeho a R. Skopce. Poté absolvoval mistrovskou školu fotografickou při Státní grafické škole u prof. Ehma a Drtikola. V roce 1946 nastoupil jako fotograf u Státního fotoměřického ústavu, který se v r. 1953 stal součásti Státní památkové správy a v r. 1958 Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, kde až do odchodu na důchod vedl fotografický ateliér Svými fotografiemi vybavil slovky odborných a populárních článků řady uménovedných časopisů, desítky brožur o hradech, zámcích a historických městech a pořídil tisíce snímků pro pohlednice. Podílel se jako spoluautor na řadě publikací.
Více od autora
Vladimír Bělovský (10)
Narozen 1894 v Malíně, zemřel 17.6.1968. Ing., středoškolský profesor strojírenství, práce z oboru.
Více od autora
Virginia Henley (9)
Virginia Henley je autorkou osmnácti historických románů. Řada z nich figurovala na žebříčku bestsellerů. Píše také kratší žánry, například novely. Její literární práce byly přeloženy do čtrnácti jazyků a získala za ně víc než dvanáct různých, často prestižních ocenění. Poroty i čtenáři společně obdivují její smysl pro zachycení atmosféry doby, zanlost reálií, přitažlivé náměty a zápletky, humor a čtivý, nekomplikovaný styl, stejně jako smysl pro gradaci děje. Je vdaná a žije s manželem v St. Petersburgu na Floridě.
Více od autora
Viktor Kotrba (8)
Viktor Kotrba byl historik architektury, pracovník památkové péče a výtvarný teoretik. Narodil se v Günzburgu jako syn řezbáře Viktora Kotrby a bratr českého malíře a restaurátora F. Kotrby, pozlacovače a restaurátora Karla Kotrby , řezbáře a restaurátora Heřmana Kotrby , malíře, pozlacovače a rámaře Josefa Kotrby a historičky umění M. A. Kotrbové . V letech 1926–1930 studoval technické vysoké školy v Mnichově a v Karslruhe, obory architektura a pozemní stavitelství a dějiny umění na univerzitě v Mnichově. V letech 1933–1935 působil v architektonické kanceláři J. Stockara-Bernkopfa v Brně. V letech 1935–1936 spolupracoval se svým otcem na inventarizaci sbírek v muzeu Thaulow v Kielu. V roce 1937 nastoupil do Státního fotoměřického ústavu. Současně studoval dějiny umění na Karlově univerzitě . Studium ukončil roku 1951 získáním titulu PhDr. V letech 1940–1958 byl zaměstnán ve Státní památkovém úřadu, poté do roku 1973 vedl oddělení architektury v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Byl členem redakční rady časopisu Umění a členem rady Klubu Za starou Prahu . Zemřel v Praze roku 1973 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky. Odborné články, většinou vycházející z památkářské praxe a aktuálních objevů, uveřejňoval ve Zprávách památkové péče. Z oboru středověké architektury se zabýval především dílem Petra Parléře, cihlovou gotickou architekturou a jagellonskou gotikou. Významně přispěl také k výzkumu barokní architektury, když vydal práce o Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a zejména o barokní gotice Jana Blažeje Santiniho.
Více od autora
Viktor Faktor (12)
Český publicista a překladatel. Překlady z angličtiny, autor kuchařek, spoluzakladatel Reguly Pragensis. V letech 1967-73 žil v exilu. Zemřel 30. 1. 2017 v Indii
Více od autora
Věra Marešová (5)
Výtvarnice a režisérka. Podílí se na výrobě kreslených filmů a večerníčků.
Více od autora
Vasilij Ivanovič Ardamatskij (7)
Vasilij Ivanovič Ardamatskij, rusky: Василий Иванович Ардаматский byl ruský sovětský novinář, filmový scenárista a spisovatel historicko-dobrodružných, patrioticky zaměřených knih.
Více od autora
Václav Veber (8)
Václav Veber byl český historik, působící na katedře politologie a v Centru pro evropskou integrační politiku Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a v Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Odborně se zabýval dějinami 20. století se zaměřením na dějiny východní Evropy, dějiny Ruska a dějinami „sjednocené Evropy“. Po studiu na klasickém gymnáziu v Hradci Králové absolvoval v letech 1950–1953 pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po studiu působil od roku 1953 jako asistent a odborný asistent na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1961 jako odborný asistent na katedře základů marxismu-leninismu filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1962 obhájil interní aspiranturu na FF UK a v roce 1967 získal titul docenta. V roce 1970 musel z politických důvodů odejít z univerzity a poté působil až do roku 1990 v různých povoláních . V roce 1990 se vrátil jako pedagog na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působil také na Metropolitní univerzitě Praha.
Více od autora
Václav Strachota (6)
Manžel PhDr. Olgy Nytrové Ing. Václav Strachota - zaměstnán v Národním filmovém archivu jako počítačový specialista, dále hudební skladatel, publicista, spisovatel, člen Klubu autorů literatury faktu při Obci spisovatelů a člen Syndikátu novinářů. Vystudoval fakultu automatizovaných systému na VŠE v Praze a dále i obor skladby a aranžování na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem, zajímá se o divadlo a film. Věnuje se i skládání a aranžování hudby, nejraději scénické a písniček pro Jitku Molavcovou. Oboru počítačů se stále věnuje v Národním filmovém archivu, kde připravil a naprogramoval databázi jeho rozsáhlých filmových sbírek. Spolupracuje tam i na na přípravě odborných publikací např.: Český hraný film I , II .
Více od autora
Václav Stehlík (9)
Václav Stehlík je český právník, vysokoškolský pedagog a od roku 2020 děkan Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na různorodé aspekty práva Evropské unie, ať se jedná o tzv. evropské ústavní právo, soudní systém EU, poměr evropského a národního práva, vnitřního trhu EU, unijních vnějších vztahů či migračního práva. Kromě práv vystudoval anglický jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a postgraduální LL.M. studium na University of London zaměřené na právo Evropské unie.
Více od autora
Václav Kabát (4)
Václav Kabát je český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a karikaturista. V letech 1947–1951 vystudoval v Praze pod vedením Petra Dillingera a Jaroslava Vodrážky Státní grafickou školu a poté v letech 1951–1956 u profesora Vladimíra Pukla Akademii výtvarných umění. Od ukončení studia vykonává svobodné povolání. Volnou grafiku provádí v technikách leptu a suché jehly. Spolupracuje s celou řadou nakladatelství, časopisů a novin. Graficky upravil mnoho knih a asi devadesát titulů sám ilustroval. Jeho nejrozsáhlejším dílem jsou ilustrace série deníků Adriana Molea spisovatelky Sue Townsendové. Vystavuje nejčastěji na společných výstavách ilustrací pro děti. Od roku 1990 je členem Klubu ilustrátorů dětské knihy. Za svou práci získal celou řadu ocenění:
Více od autora
Václav Hudeček (7)
Václav Hudeček je uznávaný český houslista, který je oceňován pro svůj výjimečný talent a přínos klasické hudbě. Narodil se 7. června 1952 v Rožmitále pod Třemšínem v Československu a již od mládí projevoval mimořádné hudební schopnosti. Na housle začal hrát v pěti letech a později studoval na pražské konzervatoři.
Více od autora
Václav Hubinger (4)
Narozen 14.10.1949 v Praze. PhDr., CSc., sociální antropolog a diplomat.
Více od autora
Václav Hollar (8)
Václav Hollar , známý pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus či Wenceslas Hollar nebo poněmčenou podobou jména Wenzel Hollar, byl český barokní rytec a kreslíř. Od roku 1627 působil v dílnách ve Frankfurtu nad Mohanem u Matthäuse Meriana, ve Štrasburku, v Kolíně nad Rýnem a v Antverpách. Od roku 1636 působil ve službách hraběte Thomase Howarda z Arundelu, s nímž se dostal do Anglie. Za války z Anglie utekl, ale později se vrátil. Jeho syn zemřel při morové epidemii, dotkl se ho velký požár Londýna v roce 1666. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to najevo. Byl pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru. Hollar je autor realistických barokních leptů, mezi jeho časté náměty patří přírodní motivy, krajiny, veduty, mapy, portréty, městské prospekty, kroje a zátiší na volných listech i v souborech. Vytvořil také pohled na Prahu podle svých kreseb z krátké návštěvy v roce 1636. Pocházel z významné a majetné pražské rodiny. Léta mládí Václava Hollara spadají na počátek třicetileté války. Otec Jan Hollar byl depozitorem českých zemských desek na Pražském hradě a člen nižší zemské šlechty. Od roku 1600 mohl z rozhodnutí Rudolfa II. používat erb a přídomek z Práchně . Jeho matka Markéta Löwová byla rodem z německé rytířské rodiny z Löwengrünu a Bareytu z Horní Falce. Švagr jeho strýce, Pavel Aretin, byl významným kartografem, autorem třetí nejstarší mapy Čech . S prvními uměleckými pokusy začínal Hollar již dříve, ale rytí začal praktikovat až ve svých osmnácti pod vedením Aegidia Sadelera, v Bruselu narozeného grafika, který se do Prahy dostal za dob rozkvětu Rudolfova dvora. Mladý Hollar měl také možnost se seznámit s Rudolfovou kunstkomorou, která již v této době byla z části rozprodána nebo odvezena do Vídně. Z této doby pocházejí jeho kopie podle Dürera, kterého si Holla...
Více od autora
Tublatanka (6)
Tublatanka je slovenská rocková skupina, která vznikla na počátku 80. let 20. století v Bratislavě, tehdejší součásti Československa. Klasickou sestavu kapely tvořili Maťo Ďurinda , Palo Horváth a Ďuro Černý . Rychle se stali jednou z nejpopulárnějších kapel na Slovensku a v Čechách, v roce 1985 vydali debutové album " Tublatanka ", které zaznamenalo výrazný úspěch a připravilo půdu pro jejich další tvorbu. Jejich hudba se vyznačuje silnými rockovými melodiemi v kombinaci s chytlavými refrény a kytarovými riffy.
Více od autora
Tony Parsons (11)
Anglický novinář, spisovatel a moderátor, dříve hudební publicista.
Více od autora
Toni Morrison (10)
Toni Morrisonová, vlastním jménem Chloe Anthony Wofford byla americká spisovatelka, redaktorka a profesorka. V roce 1993 obdržela Nobelovu ceny za literaturu. Její knihy jsou známy díky užívání epických témat, živých dialogů a propracovaných charakteristik postav afroamerického původu. Mezi její nejznámější knihy patří Velmi modré oči, Píseň o Šalamounovi nebo Milovaná, za kterou získala v roce 1988 Pulitzerovu cenu. Americkým časopisem s názvem Ladies' Home Journal byla vybrána mezi třicet nejmocnějších žen v Americe. Toni Morrisonová se narodila ve městě Lorain v americkém státě Ohio do chudé dělnické rodiny jako druhé ze čtyř dětí. Jako malé dítě Toni neustále četla, jejími oblíbenými autory byli Jane Austenová a Lev Nikolajevič Tolstoj. Její otec George Wofford pracoval jako svářeč. Své dceři často vypravoval příběhy černošské komunity a to způsobem, jež později našel uplatnění i v bezspočtu knih Toni Morrisonové. V roce 1949 byla přijata ke studiu angličtiny na prestižní černošské Howardově univerzitě. Zde začala užívat přezdívky Toni, jež má svůj původ v jejím prostředním jméně Anthony. V roce 1953 Toni úspěšně ukončila bakalářské studium. Na magisterské studium nastoupila na Cornellovu univerzitu, kde úspěšně obhájila práci o sebevraždách v dílech W. Faulknera a V. Woolfové, což jí dopomohlo k získání titulu v roce 1955. Po studiích působila jako asistentka pro výuku angličtiny na Texaské jižní univerzitě ve městě Houston, po dvou letech se však vrátila zpět na Howardovu univerzitu. V této době se také stala členkou spolku Alpha Kappa Alpha, což je spolek žen zabývajících se sociální činností za účelem zlepšení sociálních a ekonomických životních podmínek. V roce 1958 se provdala za Howarda Morrisona, s nímž měla dvě děti – Harolda a Sladea. V roce 1964 se s Howardem rozvedla a s oběma dětmi se přestěhovala do města Syracuse ve ...
Více od autora
Tomáš Srb (7)
Narozen 1968. Vystudoval stavební fakultu, zabývá se divadlem, filmem a historickým tancem. Člen řádu svobodných zednářů.
Více od autora
Tomáš Houška (9)
Tomáš Houška je český pedagog, hudebník, spisovatel, scenárista a režisér. Na začátku devadesátých let se angažoval za modernizaci české vzdělávací soustavy. V letech 1993 až 1998 byl prvním ředitelem Osmiletého gymnázia Buďánka společnosti Mensa ČR, kde prosazoval diferencovaný přístup ke studentům a jejich větší svobodu a výrazný podíl na organizaci školy i její obsahové náplni. V letech 2001 až 2002 byl ředitelem Lauderových škol . Dlouhodobě se věnuje psychologickému pozadí vzdělávání. Vede kurzy pro učitele, kurzy osobnostního rozvoje a tvoří larpy – vzdělávací i velké dramatické. Je autorem řady publikací s pedagogickou tematikou, učebnic i knih beletristických. Věnuje se středověké hudbě. Pravidelně publikuje na blogu Lidových novin a iDnes. Do světa filmu vstoupil jako spoluautor scénáře k filmu Gympl , napsaného na motivy jeho románu Graffiti rules. Natočil lehce mystický film Labyrint a velmi volné pokračování příběhů z Graffiti rules – crazy komedii Maturita. Je autorem učebnic a knih s pedagogickou tematikou Škola je hra! , Zpěvník pro ZŠ – 350 písniček, Hudební výchova na ZŠ , Jaké si vybrat povolání? , Tajemství dávných časů , Škola pro třetí tisíciletí , Pedagogika postindustriální společnosti , Inkluzívní škola a spoluautorem sady učebnic Sám sebou . Z beletrie např. temný psychologicko-fantaskní Liber Vitae nebo historické drama Poslední Velikonoce, ve kterých očima dívky Narine prožijeme události arménské genocidy 1915. Pod pseudonymem Thufir Hawat napsal historický román Králův Havran . Nahrál několik titulů s relaxační a psychostimulační hudbou a se souborem Ahma Fraujins vydal CD Buoh všemohúcí: nejstarší památky české duchovní hudby . Je autorem několika psychologických testů. V roce 2000 vydal knihu Graffiti rules o partě writerů graffiti, kterou tvoří volný sled příběhů ze život...
Více od autora
Thorsten Havener (9)
Thorsten Havener sa narodil v roku 1972 v Saarbrueckene. Vyštudoval na univerzitách v Saarbrueckene a v Monterey prekladateľstvo a tlmočníctvo z anglického a francúzskeho jazyka. Rodinná tragédia ho priviedla k mágii, v ktorej hľadal útek z reality. Počas štúdia Havener urobil neobyčajný objav: skôr, ako profesori na prednáškach vypovedali ďalšie slová, vedel, čo bude nasledovať. Začal sa zaoberať silou myšlienok a rečou tela. Po intenzívnom tréningu sa u neho vykryštalizovala schopnosť vidieť myšlienky a emócie aj bez vypovedaných slov. Netvrdí, že má nadprirodzené schopnosti, zameriava sa na prirodzené vlastnosti človeka, na ktoré sa v modernej spoločnosti zabúda. Takže za jeho umením nie je ani mágia, ani kúzla, je to len pozorné sledovanie človeka. Dnes je Thorsten Havener úspešným autorom dvoch kníh, má svoju vlastnú show v televízii a vedie semináre a prednášky, na ktorých počas 90-tich minút dokáže zmeniť Váš život. Havener na Vás trvalo zapôsobí. Jeho schopnosti, na ktoré nemajú vysvetlenie ani tí najväčší pochybovači a skeptici, vo Vás zanechajú trvalý dojem. Jeho konanie, v kombinácii s veľkou dávkou šarmu a vtipu, robia z neho najpopulárnejšieho zabávača tohoto žánru.
Více od autora
Thomas Haupenthal (10)
Narozen 21.11.1959 v Mönchengladbachu . Vysokoškolský pedagog na katedře germanistiky Univerzity Karlovy.
Více od autora
Thomas Bernhard (10)
Nicolaas Thomas Bernhard byl rakouský spisovatel a dramatik, držitel řady ocenění. Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Svými díly nezřídka vzbuzoval kontroverze. Nicolaas Thomas Bernhard se narodil 9. února 1931 v nizozemském Heerlenu, kde jeho matka Herta Bernhardová pracovala jako pomocnice v domácnosti. Důvodem Hertina odchodu z Rakouska nebyla nabídka lukrativnější pozice v Nizozemí, nýbrž především předsevzetí porodit nemanželské dítě daleko od domova. Otec dítěte, rakouský stolař Alois Zuckerstätter, se totiž nejenže nehodlal s Hertou oženit, jak bylo v dané době v silně katolickém Rakousku běžné a žádoucí, ale celý svůj život navíc své otcovství popíral, a to přestože mu bylo místními úřady přiznáno. Zuckerstätter odmítal platit alimenty, velmi záhy po narození dítěte prchl do Německa a roku 1940 se v Berlíně patrně úmyslně otrávil plynem. Thomas Bernhard se se svým otcem nikdy nesetkal a měl o něm pouze kusé informace. Sám se domníval, že Zuckerstätter zemřel roku 1943 ve Frankfurtu nad Odrou, toto tvrzení však literární vědci vyvrátili. Situace svobodné matky Herty Bernhardové tedy nebyla jednoduchá. Novorozeně s ní strávilo první půlrok v nejrůznějších provizorních příbytcích v Rotterdamu a okolí a krátce s ní přebývalo i na rybářské lodi, než jej Herta na podzim roku 1931 předala do péče svým rodičům, v té době žijícím ve Vídni. U prarodičů, nepříliš úspěšného rakouského spisovatele Josefa Freumbichlera a Anny Bernhardové, rozené Schönbergové , která utekla od svého manžela Karla Bernharda a život strávila právě po Freumbichlerově boku, strávil Bernhard velkou část svého dětství, a to zprvu ve Vídni, od roku 1935 pak v Seekirchenu u Salcburku. Bernhardova matka se mezitím provdala za kadeřníka Emila Fabjana a společně s ním se usadila v bavorském Traunsteinu. Ve své zemi byl ča...
Více od autora
Theodore Wilden (5)
Jeho otec byl Čech, působící v Řecku jako velvyslanec. Jeho matka byla Řekyně aristokratického původu. Vladimír Visek měl uredne provedenou změnu jména na Theodore Wilden a podařilo se mu změnit národnost a státni občanství po své matce. V Praze žil na povolení k trvalému pobytu, a proto jako cizinec mohl cestovat do zahraničí. V roce 1971 byl vyhoštěn jako „persona non grata“ , protože si někdo uvědomil, že jeho knihy nejsou v souladu s politickým smýšlením. Pokud se jeví jako mystifikátor, tak určitě ne proto, že by měl ve skutečnosti něco společného se špionáží. Podobnost je čistě náhodná s tématikou, o které psal. Sám o sobě rozšířil svého času všeobecně přejímanou fámu, že je česky píšící Řek, který se narodil v Praze jako syn řeckého diplomata a jako dítě tam prožil i 2. světovou válku. V dospělosti pak prý žil střídavě v Praze a v Athénách . Podle více či méně věrohodných svědectví je ale ve skutečnosti Čech, vlastním jménem Vladimír Víšek, mimořádně inteligentní a jazykově výjimečně vybavený člověk. Jeho první knihy ho zpopularizovaly v kruzích pražské bohémy 60. let. Docházel např. na proslulé divoké večírky do domu Jiřího Muchy. V letech 1962-1971 vydal česky celkem pět vynikajících románů ze světa špionáže a organizovaného zločinu. Podle různých náznaků mohl být napojen na tajné služby, ale není vyloučeno, že je to jenom další z jeho mystifikací. Nicméně opakovaně vyjížděl do zahraničí v době, kdy to u nás zdaleka nebylo běžné. Vrcholem jeho díla je román Umřít někde jinde , jenž bůhvíjak unikl bdělému oku strážců ideové čistoty na počátku normalizace. V ich-formě sugestivně líčí nejen strhující špionážní zápletku ze studené války , ale i frustrace a deziluze člověka, který nahlédl do skutečných mechanismů světa. Román už podruhé nesměl vyjít a v Praze se půjčoval za 100 Kč . ...
Více od autora
The Singers Unlimited (3)
The Singers Unlimited byla americká vokální jazzová skupina, kterou v roce 1967 založil Gene Puerling. Její počátky sahají až k Puerlingově dřívějšímu souboru The Hi-Lo's, který se rozpadl v polovině 60. let. The Singers Unlimited spojil talenty Puerlinga, Dona Sheltona, Lena Dresslara a Bonnie Hermanové. Jsou proslulí svými složitými vokálními harmoniemi a studiovými technikami, včetně multitrackingu - procesu, který jim umožnil vícenásobné vrstvení hlasů a vytvoření bohatého sborového efektu.
Více od autora
Tanja Dusy (8)
Tanja Dusy je gastronomickou novinářkou na volné noze v Mnichově, ve své práci jde vždy s dobou a je opravdovou odbornicí na výživové trendy. Její recepty, které můžete nalézt už mnoho let v různých knihách, se vyznačují především kreati vitou a naprostou spolehlivostí.
Více od autora
Sylvie Vodáková (7)
Narozena 31. 7. 1926 v Martine , grafička a ilustrátorka působící v Česku.
Více od autora
Sylvia Andrew (7)
SYLVIA ANDREW řadu let vyučovala moderní jazyky. Bydlí v Somersetu s dvěma kočkami, psem a manželem, kterému nechybí smysl pro humor a nesnáší interpunkci. Mají spolu jednu dceru, která žije v Londýně a se svou matkou má společnou lásku k divadlu. Sylvia sama sebe charakterizuje jako nelítostnou romantičku.
Více od autora
Sylva Marešová (6)
Narozena 24. 6. 1933 v Brně, zemřela 22. 5. 2007 v Praze. Scénografka, publikace z oboru.
Více od autora
Svjatlana Aljaksandraŭna Aleksìjevìč (8)
Běloruská spisovatelka a novinářka původem z Ukrajiny. Publikuje v ruštině.
Více od autora
Svatopluk Zlámaný (4)
Právník, básník, spisovatel. Společně s Vilémem Hejlem psal kriminální povídky.
Více od autora
