6301–6360 z 146342 Autoři
Classic Jazz Collegium (4)
Classic Jazz Collegium byla česká tradiční jazzová skupina, která byla aktivní a populární zejména v 70. a 80. letech 20. století. Skupina byla známá svým dixielandovým stylem a spoluprací s různými významnými zahraničními jazzovými hudebníky. Ačkoli skupina Classic Jazz Collegium nebyla na světové scéně příliš uznávaná, výrazně se prosadila v rámci evropské jazzové scény, zejména ve východní Evropě, kde působila.
Více od autora
Christine Merrill (12)
Žije ve Spojených státech na farmě ve Wisconsinu se svým manželem, dvěma syny a spoustou domácích mazlíčků. A ti všichni se snaží zvednout ji od počítače, aby si mohli přečíst svou e-mailovou poštu. Christine střídá práci divadelní kostýmní návrhářky, při níž si může vyhrát třeba i s dobovými plesovými šaty, s prací v knihovně, kde tráví celé dny ve společnosti knížek. Při psaní historických romancí tak může spojit všechno, co ji baví a zajímá a pro co má talent: zálibu v dobrých příbězích, pohádkových šatech a schopnost vymýšlet si zajímavé postavy a napínavé příběhy. Necudný návrh, který vychází v češtině v listopadu, napsala proto, že jí postava St Johna z její předchozí romance Nevhodná vévodkyně přirostla k srdci a chtěla ukázat, že i tento muž je ve svém jádru romantický, a když pozná správnou ženu se smyslem pro dobrodružství, je navždy ztracen.
Více od autora
Christian Teubner (6)
Christian byl původně cukrářským mistrem. Už mnoho let je vyhledávaným gastronomickým fotografem. Jeho fotografie jsou známe v celé Evropě a jeho "rukopis" nechybí nikde u zrodu nové kuchařské knihy.
Více od autora
Chris Mann (7)
Britský historik. http://www.army.mod.uk/documents/general/biog_christopher_mann.pdf
Více od autora
Chris Bonington (7)
Sir Chris Bonington je anglický horolezec, cestovatel a mořeplavec, o horolezectví napsal také řadu knih. Horolezectví se začal věnovat ve svých šestnácti letech, v roce 1951. Později působil v armádě. V roce 1960 vystoupil na vrchol Annapurna II. Účastnil se i dalších expedic do Himálaje, například jižní stěnou na Annapurnu . Třikrát se neúspěšně pokoušel o dosažení vrcholu Mount Everestu . Roku 1962 vylezl spolu s Ianem Cloughem severní stěnou na Eiger. Roku 1983 dosáhl nejvyššího vrcholu Antarktidy Vinson Massif. : : :
Více od autora
China Miéville (10)
China Tom Miéville je úspěšný britský autor fantasy, sci-fi a hororu. Rád označuje své dílo jako „weird fiction“ , respektive New Weird, a je předním představitelem takto nazývané volné skupiny autorů, kteří se snaží o oživení žánru, odklon od zavedených komerčních klišé i narušení hranic se science fiction a hororem, které pokládají za umělý výsledek téhož komerčního škatulkování. Od raného dětství žije v Londýně. V osmnácti letech učil angličtinu v Egyptě, kde vznikl jeho zájem o arabskou kulturu a politiku Blízkého Východu. Vystudoval antropologii na univerzitě v Cambridge a mezinárodní vztahy v Londýně. Strávil také jeden rok na Harvardu. Je členem největší z britských revolučně-levicových stran, trockistické Socialistické dělnické strany ; ve volbách do britského parlamentu v roce 2001 kandidoval za její koalici Socialist Alliance v tradičně labouristickém obvodě a získal 459 hlasů . Jeho politické názory se odrážejí v jeho díle i teoretických statích o literatuře – proslulá kritika J. R. R. Tolkiena a jeho díla jako reakcionářského); na řadě conů se účastnil bouřlivých panelových diskusí o politice. Děj trojice jeho románů Nádraží Perdido, Jizva a Železná rada se odehrává ve světě Bas-Lag a zejména ve městě Nový Krobuzon, kde hlavní hrdinové žijí nebo z něj pocházejí. Svět je plný inteligentních druhů. Kromě lidí je obýván kaktusíky, cheprijkami, strupobijci, upíry a mnoha dalšími druhy, z nichž některé jsou lidskému myšlení zcela cizí a nepřátelské. V tomto světě je běžně kombinována věda většinou příliš nepřesahující úroveň parních strojů s „thaumaturgickou“ magií. Lidé mohou být pomocí těchto technik upravováni pro specifické úkoly na tzv. „přetvory“, tedy jakési steampunkové kyborgy. Tato procedura se nejčastěji používá jako trest. Do češtiny jeho díla tradičně překládá Milan Žá...
Více od autora
Charles Whiting (7)
Charles Henry Whiting napsal na válečné téma řadu knih. V příbězích frontových vojáků i důstojníků vycházel z vlastních zážitků a materiálů získaných přímo na bojištích, neboť sám peklo této války prožil. Publikoval pod vlastním jménem a také pod několika pseudonymy. Narodil se roku 1926 v anglickém Yorku a už v šestnácti letech dobrovolně vstoupil do britské armády. Prošel aktivní službou v Evropě - sloužil v Belgii, Holandsku a Německu u 52. průzkumného pluku. Po válce vystudoval univerzitu a poté, co prošel různými zaměstnáními , rozhodl se pro profesionální dráhu spisovatele. Vydal přes 200 knih, které zahrnují celou škálu témat a žánrů od vojenské historie a špionážní faktografie až po beletristická zprcování oné děsivé kapitoly lidstva, která zanechla své krvavé stopy po celém světe. Zemřel v srpnu roku 2007.
Více od autora
Carlos Fuentes (5)
Carlos Fuentes Macías byl mexický spisovatel a jeden z nejznámějších prozaiků a esejistů ve španělsky mluvících zemích. Značně ovlivnil současnou latinskoamerickou literaturu a jeho díla jsou překládána do češtiny i mnoha dalších jazyků. Okusil i kariéru diplomata, jako jeho otec a procestoval téměř celý svět, navštívil i Prahu. Byl dvakrát ženatý a vychoval tři děti. Dalšími spisovateli jeho generace jsou Elena Poniatowska, José Emilio Pacheco a Carlos Monsiváis. Fuentes se narodil v Panama City v Panamě mexickým rodičům. Jeho matka se jmenovala Berta Macías Rivas a jeho otec Rafael Fuentes Boettiger. Otec byl diplomat, a tak strávil Carlos svoje dětství v několika hlavních městech Severní i Jižní Ameriky: Montevideu, Rio de Janeiro, Washingtonu, Santiagu, Quitu a Buenos Aires. Díky tomu mluvil již od mala plynně anglicky i španělsky. Vzdělání měl Fuentes vskutku kvalitní, neboť studoval v soukromých školách a po návratu do Mexika, kde žil až do roku 1965, nastoupil ve věku 16 let na prestižní školu Colegio de México. Roku 1948 vystudoval práva na Právnické fakultě Mexické národní univerzity. Studoval také ekonomii na Institut des Hautes Études Internationales v Ženevě. Oženil se s mexickou filmovou hvězdou Ritou Macedo, s kterou byl ženatý mezi lety 1959–1973 a měl s ní jednu dceru. Jeho časté zálety však jeho manželku dováděly k zoufalství, a tak jejich vztah skončil rozvodem. Tyto aféry se, podle něho, týkaly hereček jako Jeanne Moreau a Jean Seberg. Fuentes si následně vzal dnes již známou novinářku Silvii Lemus, jejíž specializací jsou rozhovory s osobnostmi. Následuje stopy svých rodičů, stal se roku 1965 diplomatem a sloužil v Londýně, Paříži a dalších hlavních městech. Roku 1978 rezignoval na funkci velvyslance ve Francii na protest dosazení Gustava Diaze Ordaze, bývalého prezidenta Mexika, na místo velvyslance ve Španělsku. Mim...
Více od autora
Carl Hiaasen (10)
Carl Hiaasen je americký spisovatel a novinář norského a irského původu. V roce 1974 absolvoval studium žurnalistiky na University of Florida, pracoval v deníku Miami Herald. Knihy psal zpočátku s Williamem Montalbanem a od roku 1986 samostatně. Také skládal texty pro zpěváka protestsongů Warrena Zevona. Jeho romány vycházejí z prostředí rodné Floridy a spojují detektivní zápletky se satirou na turistický průmysl a jeho neblahé dopady na životní prostředí. Podle knihy Striptýz natočil roku 1996 Andrew Bergman stejnojmenný film s Demi Moore v hlavní roli. Hiaasen vydal také dětskou dobrodružnou knihu Soví houkání, která byla rovněž zfilmována. Hiaasenovy knihy patří k americkým bestsellerům a byly přeloženy do 34 jazyků. V roce 1992 získal literární cenu Dilys Award. Hiaasen je známý také jako „objevitel“ Christophera Paoliniho.
Více od autora
Cara Hunter (9)
je spisovatelka z Oxfordu, z něhož udělala dějiště svých krimi románů. Žije zde se svým manželem a kočkami, které ji neustále zdržují od psaní. Její prvotina Někdo blízký okamžitě získala skvělé čtenářské ohlasy a práva na ni se prodala do více než deseti světových jazyků.
Více od autora
Camille Mauclair (12)
Rodným jménem Séverine Faust. Byl francouzský básník, spisovatel a kritik.
Více od autora
Brno State Philharmonic Orchestra (11)
Brno State Philharmonic Orchestra , v češtině známý jako Filharmonie Brno, je významný český orchestr se sídlem v Brně, druhém největším městě země. Orchestr byl založen v roce 1956 a stal se jedním z předních symfonických těles v České republice. Má za sebou bohatou historii provádění českého i světového repertoáru, včetně děl velikánů klasické hudby, jako jsou Beethoven, Dvořák a Mahler, ale i současných skladatelů.
Více od autora
Brenda Apsley (12)
Spisovatelka a editorka, autorka knih pro děti s velmi širokým záběrem - od knih pro nejmenší přes knížky do vody, magnetové a samolepkové sešity až po naučné série pro malé čtenáře a romány pro náctileté. Sestavuje také zábavené kalendáře a diáře pod různými licencemi .
Více od autora
Bohuslav Horák (8)
Narozen 3.3.1881 v Chebu, zemřel 26.12.1960 v Praze. PhDr., profesor historického zeměpisu, práce z oboru.
Více od autora
Bohumíra Peychlová (7)
ejí otec byl právník, po 1948 však pracoval jako skladník. Po maturitě na střední zdravotnické škole vystudovala Peychlová na FAMU dramaturgii . 1961–67 pracovala jako dramaturgyně ve Filmovém studiu Barrandov, poté byla ve svobodném povolání. Otcem její dcery Dominiky byl skladatel a herec Jiří Šlitr. 1970 Peychlová odjela do Jugoslávie, kde byla krátce provdána za korvetního kapitána B. Jeremiče. Od 70. let externě překládala a upravovala dialogy pro dabing. V 60. letech přispívala humornými povídkami, fejetony, reportážemi a rozhovory do časopisů: Kino, Literární noviny, Mona, My aj. Je autorkou filmových scénářů Hledá se táta , Hvězda , jakož i autorkou námětů a scénářů seriálů pro televizní Večerníčky . Užila pseudonymů B. G. Umirov, Bibi Bellová. Peychlová debutovala v polovině 60. let novelou o milostném vztahu studentky divadelní fakulty a ženatého režiséra a dramatika . Ve sledu drobných faktů z dívčina života a jejích psychologických problémů zachytila s určitou dávkou vtipu a ironie peripetie lásky, končící hrdinčinou deziluzí. Po vydání dvou detektivních románů se věnovala psaní muzikálových textů, v nichž se pokoušela postihnout řadu muzikálových poloh od komických, milostných a lyrických scén až po happy end.
Více od autora
Bohumil Landisch (7)
Narozen 29.7.1928 v praze. Fotograf, fotografie krajinářské a reklamní fotografie, fotografické publikace o Praze.
Více od autora
Bohumil Bezouška (7)
Bohumil Bezouška byl český herec, kabaretní a estrádní komik, rozhlasový režisér, scenárista, konferenciér, bavič, spisovatel – humorista. Jednalo se o dlouholetého člena činohry Národního divadla v Praze, jenž na divadle i ve filmu proslul zejména jako herec menších či epizodních rolí. V roce 1939 maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a začal studovat lékařskou fakultu UK. Po uzavření vysokých škol nacisty přešel na dramatické oddělení pražské konzervatoře, které v roce 1944 úspěšně absolvoval. Již v době studií hostoval v Národním divadle. V letech 1945/1946 byl členem divadla E. F. Buriana, v letech 1948 až 1950 byl angažován v Divadle na Vinohradech . V sezóně 1951/1952 působil na Slovensku ve Zvolenu. V letech 1953 až 1981 byl členem činohry Národního divadla. Za období svého působení v Národním divadle nastudoval téměř sto rolí a ve třech případech byl i asistentem režiséra. Při svém angažmá v ND ještě hostoval v Hudebním divadle v Karlíně a ve Viole a pracoval často v rozhlase a televizi. Mezi svými divadelními kolegy byl poměrně oblíbený pro svoji mimořádně družnou a společenskou povahu, výborné vypravěčské umění. Proslul též jako výborný imitátor Jana Pivce a Jaroslava Vojty, uměl imitovat i některé slavné československé politiky jako byli Gustáv Husák, Zdeněk Nejedlý či Dr. Edvard Beneš. Byl znám také jako velký sběratel anekdot a různých historek z hereckého, divadelního a filmového prostředí , které nejen rád a s chutí vyprávěl, ale i s oblibou publikoval v novinách a časopisech. Uměl také výborně německy, vystupoval často i v rakouském rozhlasu. Jeho celoživotním přítelem byl český herec František Filipovský, navíc to byl právě Bohumil Bezouška, který před Františkem Filipovským daboval Louise de Funèse. V letech 1946 až 1986 vystoupil v téměř 60 filmech, televizních seriálech a televizních pořad...
Více od autora
Bill Watterson (9)
Narodil se roku 1958 ve Washingtonu. Jeho zálibou bylo již od dětství kreslení komiksů a během svých školních let přispíval komiksovými stripy například do školních novin . V této době objevil komiksové stripy jako například Pogo nebo Krazy Kat, které ještě víc ovlivnily jeho touhu stát se karikaturistou. Proslavil se svými komiksovými díly, jejichž hlavní protagonisté Calvin a Hobbes se stali legendami. Knihy o nevyzpytatelném šestiletém Calvinovi a jeho nejlepším kamarádovi Hobbesovi, plyšákovi, který ožívá pouze v Calvinově až příliš velké fantazii, vycházely od roku 1985 do roku 1995, kdy Watterson oznámil, že již dosáhl vrcholu a jeho nejslavnější dílo je uzavřenou kapitolou.
Více od autora
Bert Hellinger (7)
Bert Hellinger byl německý psychoterapeut a autor. Mnoho let strávil jako vedoucí katolické misijní školy v Jižní Africe. Proslavil se jako tvůrce originální psychoterapeutické metody nazývané Rodinné konstelace a Systemické konstelace. V posledních letech pracoval i s dalším formátem označovaným jako „Pohyby duše". Hellinger ovlivnil tisíce terapeutů na celém světě, kteří jeho metody uplatňují na širokou škálu osobních, pracovních i společenských problémů. Je autorem a spoluautorem více než 30 knih přeložených do mnoha světových jazyků. Narodil se jako Anton Hellinger roku 1925 v katolické rodině v Německu. Vyrůstal v Kolíně nad Rýnem, kde absolvoval katolickou klášterní školu. Odmítl se nechat naverbovat do místní organizace Hitlerjugend a byl proto označen za „nepřítele lidu". Na začátku války byl Hellinger povolán do armády. Zúčastnil se bojů na západní frontě. Byl však zajat spojeneckými vojsky a následně deportován do zajateckého tábora v Belgii, odkud utekl. Po válce vstoupil do katolického misionářského řádu a dostal církevní jméno Suitbert, zkráceně „Bert". Tato přezdívka mu zůstala i po opuštění řádu v roce 1971. V rámci své kněžské přípravy studoval na univerzitě ve Würzburgu filozofii, katolickou teologii a pedagogiku. V roce 1952 byl vysvěcen na kněze. Působil v Jižní Africe jako vedoucí katolické misie a misionářské školy až do roku 1968. Naučil se plynule jazyk kmene Zulu, podílel se na jejich rituálech a získal respekt k jejich odlišnému chápání světa. Prvním impulzem k jeho pozdějšímu přechodu od kněžství k psychologii byla série ekumenických školení zaměřených na skupinovou dynamiku, vedená anglikánskými duchovními při jeho pobytu v Jižní Africe . Tato cvičení vycházela z fenomenologického přístupu. Cvičení byla zaměřena na rozpoznání podstatného v rozmanitosti přítomnosti, bez záměru, beze strachu, bez předsudků, zaměřená jen na to, co se objeví. Helling...
Více od autora
Ben Bolt (8)
Ottwell Binns byl plodný autor detektivních románů. Binns se narodil v roce 1872 v Rochdale, Lancashire. Psal také dobrodružné romány a westerny, často používal pseudonym Ben Bolt.
Více od autora
Bedřich Ludvík (5)
Bedřich Ludvík je český dramaturg, spisovatel, textař, hudební skladatel, scenárista a režisér. Narodil se 16. května 1953 v Šumperku. Po dokončení základní školní docházky začal v roce 1968 na Střední železniční škole v Šumperku studovat obor Strojvůdce elektrických lokomotiv. Následně se rozhodl pro studium na VUT v Brně, ale školu nedokončil a roku 1973 odešel do Prahy, kde jej jako ruchaře zaměstnalo filmové studio na Barrandově. Po absolvování vojenské služby v Popradu a Žatci začal studovat FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Od roku 1982 jej zaměstnával Prior jako vedoucího příjmu zboží a v letech 1984-1990 pracoval jako topič na III. Chirurgii v Londýnské ulici. V roce 1990 dostal od režiséra Petra Kolihy nabídku místa v nové tvůrčí skupině v České televizi. Zde se jako dramaturg podílel na více než dvacítce inscenací – např. Otec, matka a já , Bláha a Vrchlická či Mám rád svou milou . Kromě toho se také podílel na různých celovečerních filmech – Amerika, Výchova dívek v Čechách, Kytice , Smradi či Na psí knížku. V květnu 2002 začal pracovat jako scenárista, později převzal také dramaturgii nad pořadem 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem. V roce 1996 mu díky grantu Českého literární fondu vyšla kniha Pohádky pro otce a matky. V červnu 2003 vydal knihu Stromy se na nás dívají a v březnu 2005 Zpět k pramenům, která se stala nejprodávanější naučnou knihou. K dokumentárním seriálům, které režíroval, si sám také napsal hudbu. Tyto skladby vyšly na CD Znělky. Už v roce 1968 složil píseň Jako by tu byli doma, která reagovala na příchod sovětské armády. V roce 1988 obdržel cenu Ptáka Noha za píseň Pracující masy. Tyto a další později vyšly na CD Odžito. V létě] 1997 pak vytvořil muzikál Magoři, který vyšel pouze na CD. V květnu 2003 se v galerii Měsíc ve dne v Českých Budějovicích za účasti Terezy Boučkové uskutečnila premiéra recitálu Srdce u kanálu aneb jen si tak trochu schnít. V roce 2004 byl dra...
Více od autora
Barbora Kardošová (9)
Barbora Kardošová vyštudovala scenáristiku, debutovala románom Šialene milovaná o tridsiatničke Róze a je autorkou scenára k filmu pre mládež Amálka, ja sa zbláznim. Láska, smrť, erotika a dobrý koniec v kombinácii so schopnosťou vybudovať príbeh, dívať sa na veci s troškou recesie a humoru a pisateľskou zručnosťou, vytvárajú v jej románoch všetky predpoklady zaradiť sa medzi bestsellery.
Více od autora
Barbara Bickmore (10)
Učila dvacet let angličtinu a vychovala tři děti, než vydala první román Na východ od slunce.
Více od autora
Artemidóros (2)
Představitel vědy, které usilovalo o shrnutí dosavadního bádání a o jeho tlumočení jasným stylem nejširším masám. Artemidóros z Efesu byl řecký antický spisovatel známý svým spisem Výklad snů, rozděleným do pěti knih. Žil ve 2. polovině 2. století. Své dílo sepsal na vyzvání senátora Cassia Maxima. Artemidóros ve snech viděl uskutečnění božské prozřetelnosti. Hodně cestoval po Malé Asii, Řecku, Itálii a přilehlých ostrovech. Četl všechny snáře, na které narazil, aby spojil co nejvíce vědomostí z tohoto oboru. Mimo Výklad snů také napsal příručky o věštbách z letu ptáků a vykládání z ruky.
Více od autora
Arne Falk-Rønne (5)
Dánský cestovatel a fotograf Arne Falk-Rønne zcestoval celý svět. Předmětem jeho zájmu se staly především oblasti dosud neprobádané a vzdálené vymoženostem 20. století.
Více od autora
Antonín Kunc (12)
PaedDr. Antonín Kunc, CSc. , autor učebnic a metodik z oboru mechaniky a strojnictví.
Více od autora
Antonín Klimek (8)
Antonín Klimek byl český historik, který se zabýval především historií první Československé republiky. Jeho bratr Hynek Klimek je český spisovatel, novinář a publicista. V roce 1960 vystudoval historii na pražské Filozofické fakultě UK. Po absolutoriu hledal uplatnění ve vědě vzhledem k svému nevhodnému třídnímu profilu jen velmi těžko. Nakonec se stal v témže roce archivářem pražského archivu koncernu Škoda-Plzeň, kde pracoval třicet let až do roku 1990 – nejen na dějinách koncernu. Postupně se vypracoval na znalce hospodářských dějin a předního znalce dějin první republiky. První práce však mohl publikovat až v roce 1989 . V 90. letech 20. století pracoval jako historik v Historickém ústavu Armády České republiky. Stěžejními díly se staly dvoudílný Boj o hrad , v němž kriticky rozebral vnitřní politiku první republiky v období boje o nástupnictví po T. G. Masarykovi, a dva díly Velkých dějin zemí Koruny české , v nichž vylíčil pro tento projekt období první Československé republiky. Čestné občanství MČ Praha 2 mu bylo uděleno 8. října 2007 in memoriam.
Více od autora
Antonín Hrbek (9)
Je nezávislým publicistou a autorem nebo spoluautorem třinácti knih a více než čtyři sta publikací doma i v zahraničí. Astrologií se zabývá od roku 1945, drahými kameny od roku 1952. Znalosti a zkušenosti z těchto oborů prohlubuje spoluprací s odbornými pracovišti v USA a v Německu.
Více od autora
Antonín Dufek (10)
Antonín Dufek byl český fotbalista. Odchovanec Slavie Praha, který v první československé lize během šesti sezón nastupoval na levém křídle za SK Slavia Praha, SK Prostějov a SK Kladno a vsítil celkem patnáct ligových branek. Byl členem kádru mistrovské Slavie v roce 1932/1933, jednou byl se Slavií druhý a dvakrát se umístil na třetím místě s Prostějovem . Účastník 65. derby pražských S v září 1931 ve finále Středočeského poháru, které proslulo tvrdostí a jehož dohrou byla žaloba za úmyslné ublížení na zdraví . Ve Středoevropském poháru nastoupil v letech 1936 a 1937 ve všech šesti utkáních SK Prostějov proti SK Admira Vídeň, Újpest FC a Grasshopper Club Curych a vstřelil dvě branky. Obě v červnu 1936 v památných zápasech proti rakouskému mistru Admiře Vídeň, za kterou nastupoval Josef Bican. První zápas vyhráli prostějovští ve Vídni senzačně 4:0 , ve vypjaté odvetě na Hané byl vyloučen jeden hráč domácích a pět hráčů hostí a domácí přes prohru 2:3 slavili postup do čtvrtfinále . Při populárnich zápasech mezi reprezentacemi žup reprezentoval Moravu. Kariéru zakončil v klubu ABC Braník, se kterým hrál druhou nejvyšší soutěž v Protektorátu Čechy a Morava. https://iffhs.de/history-mitropa-cup-4/
Více od autora
Ánna Swiderková (3)
Anna Świderkówna - v českém jazykovém prostředí uváděna jako Anna Świderková byla významná polská historička, klasická filoložka, papyroložka a biblistka, profesorka Varšavské univerzity. Během 70. let publikovala pod jménem Anna Świderek. Zabývala se zejména obdobím helénismu a studiem antických papyrů. Překládala z latiny a řečtiny .
Více od autora
Anna Katharina Emmerich (8)
Anna Katharina Emmerich byla německá augustiniánská řeholnice, římskokatolická mystička, vizionářka a stigmatička. Narodila se ve Flamschen, zemědělské obci u Coesfeldu v münsterské diecézi v německém Vestfálsku, zemřela v nedalekém Dülmenu ve věku 49 let. Dne 3. října 2004 byla papežem Janem Pavlem II. blahořečena. Pocházela z chudé rodiny v západním Německu. Ve 30 letech složila řeholní sliby v augustiniánském klášteře a po sekularizaci řádů žila v ústraní v Dülmenu, postižená paralýzou. Přes 10 let zakoušela na svém těle znaky „umučení našeho Pána Ježíše Krista“. V roce 1813 byla upoutána na lůžko a na těle se jí objevila stigmata. Její život a pravost jejích zázračných znamení zkoumala biskupská komise. Generální vikář Overberg a tři lékaři provedli vyšetření. Dospěli k přesvědčení o její svatosti a pravosti jejích stigmat. Koncem roku 1818 Emmerichová sdělila, že Bůh vyslyšel její modlitby, aby byla stigmat zbavena. Rány na jejích rukou a chodidlech se zacelily, ale ostatní zůstaly a vždy na Velký pátek se znovu otevíraly. V roce 1819 byla Emmerichová znovu vyšetřena. Byla násilím odnesena do velké místnosti v jiném domě a tři týdny byla dnem i nocí pod neustálým přísným dohledem, bez možnosti kontaktu se svými přáteli, kromě svého zpovědníka. , které kontemplovala, přijímala a viděla v nich nástroj spásy pro všechny. Zdrojem jejího života byla Eucharistie, a i přes své omezení dávala mnohým příklad, pro který otevírali svá srdce a odevzdávali se Kristu.
Více od autora
Andrzej Pilipiuk (12)
Andrzej Pilipiuk je polský spisovatel fantasy, zejména humorné. Původním povoláním je archeolog. Žije v Krakově. Mezi jeho záliby patří archeologie a historie , z dalších oborů astronomie, fyzika, chemie , medicíny , geologie a informatika . Do žánru vstoupil povídkou Hiena v časopise Fenix. Jde o vůbec první publikovanou příhodu věčně opilého exorcisty Jakuba Vandrovce, celý cyklus pak vyšel dnes už v devíti knihách . Nejde o jediný autorův cyklus, počátkem jeho druhé románové série byla úspěšná povídka Kuzynki , za kterou si poprvé a prozatím naposledy vysloužil Cenu Janusze Zajdla. Následně ji rozvedl do úvodního dílu trilogie Sestřenky, v níž se Pilipiukův drsný humor mísí s alchymií a informatikou. Čtrnáctiletý Pavel, hrdina trilogie Norweski dziennik : Ucieczka , Obce ścieżki a Północne wiatry , se místo očekávaných nudných prázdnin stane svědkem zabití agentů KGB a následně je odeslán do pochybného bezpečí za polárním kruhem, kde dojde i na setkání se ztřeštěným vnukem Jakuba Vandrovce. Nejrozsáhlejším Pilipiukovým dílem je románová série Oko Jelenia . Namísto plánovaných sedmi titulů se série uzavřela v šesti svazcích nazvaných Droga do Nidaros , Srebrna Łania z Visby , Drewniana Twierdza , Pan Wilków , Triumf lisa Reinicke a Sfera Armilarna . Na počátku cyklu se k zemi řítí roj meteorů a konec světa je otázkou pouhých minut. Nečekejte však příběh o hrdinné vesmírné výpravě, která má za úkol katastrofu odvrátit. Po několika letech přibyl i sedmý díl nazvaný Sowie zwierciadło . Pod pseudonymem Tomacz Olszakowski pokračuje v sérii dobrodružství pana Auťáka, k níž pr...
Více od autora
Andrej Chudoba (11)
Andrej Chudoba, vlastním jménem Ondrej Hudoba byl slovenský prozaik, básník a scenárista. Narodil se v rodině rolníka a vzdělání získával v Levicích, Krškanech, Bátovcích a nakonec opět v Levicích, kde studoval v letech 1945 až 1949 na učitelské akademii. V letech 1951 až 1952 pracoval jako učitel v Žemberovcích, v letech 1952 až 1954 jako dělník v Tlmačích, v letech 1954 až 1955 jako pomocný účetní v Pukanci a v letech 1955 až 1959 jako dělník a plánovač v Hodruši-Hámre. Mezi lety 1959 až 1963 se věnoval pouze literární činnosti. V roce 1963 pracoval opět jako učitel, tentokrát v Pukanci, kde působil až do roku 1990, kdy odešel do důchodu, ale žil tam i nadále. Zemřel ve městě Pukanec 21. ledna 2014 ve věku šestaosmdesáti let. Své první literární pokusy začal uveřejňovat již během učitelských studií v různých časopisech . Knižní debut mu vyšel v roce 1958 , debutová próza mu knižně vyšla v roce 1962. V poezii se věnuje psaní silně citově zabarvené přírodní i milostné lyriky, která se nese ve smyslu všelásky. V próze se jeho tvorba zakládá na líčeni vztahů mezi mužem a ženou, na lásce jako citu i vášni, přičemž se nesnaží jít do lidské podstaty a hloubky, aby dospěl k dramatickým řešením, ale věnuje se vykreslování lidí i citů až do samých detailů. Jeho díla se odehrávají většinou ve válečném a poválečném období a jsou situovány do prostředí Levic a okolí, které dobře zná z vlastního života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Chudoba na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Anatolij Nekrasov (10)
Anatolij Alexandrovič Někrasov je známý ruský psycholog, spisovatel, kouč, filozof, specialista na partnerské vztahy, otec 8 dětí. Na kontě má kolem 40 knih, přednáší a je zakladatelem pomocného programu Šťastná rodina. Narodil se na Altaji, kde pobýval do svých 12 let a sílu a zdraví místní přírody pojmul so svého těla. Deset let strávil v Krasnodarském kraji, kde překročil hranici 33 let. Pak se přestěhoval na Kavkaz, kde prožil dalších 10 let a kde vstoupil do \"nového života\" - tam se započalo jeho probuzení a vstup do duchovní sféry, začal na sobě pracovat. Pak ho osud zavál do Sýrie a po návratu jej pozvali do Moskvy, kde úspěšně řešil rozsáhlý úkol. I moskevské období pro něj mělo svůj význam.
Více od autora
Anatolij Naumovič Rybakov (6)
Anatolij Naumovič Rybakov byl ruský spisovatel, autor částečně autobiografických antistalinistických děl jako např. Děti Arbatu a Třicátý pátý a další roky. Byl nositelem mnoha významných literárních cen, nikdy však nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Narodil se v ukrajinském Černigově, v židovské rodině. V roce 1934 byl jako student Vysoké školy dopravní, zatčen NKVD a poslán na 3 roky do vyhnanství na Sibiři. Na rozdíl od Solženicyna tedy může referovat o podmínkách stalinismu v předválečném SSSR . Za druhé světové války byl velitelem tanku, se kterým dojel až do Berlína. Po jejím skončení psal i o protifašistickém odboji. Jeho knihy vyšly ve více než 52 zemích a byly vydány v celkovém nákladu přesahujícím 20 milionů kusů.
Více od autora
Alžběta Skálová (12)
Alžběta Skálová , je renomovaná a vyhledávaná česká malířka, grafička a ilustrátorka, její práce byla oceněna doma i v zahraničí. Je dcerou významného českého výtvarníka, animátora, performera a zakladatele umělecké skupiny Tvrdohlaví, Františka Skály. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, zde prvně od roku 2002 do roku 2003 studovala u Jiřího Barty v ateliéru Filmové a televizní grafiky, následně pak v roce 2008 absolvovala u Doc. Juraje Horvátha v ateliéru Ilustrace a grafiky s autorskou knihou Pampe a Šinka za kterou cenu Magnesia Litera. Studia na VŠUP ji zavedla také na několik prestižních zahraničních stáží , kde se zaměřila hlavně na volnou grafiku, litografii a hlubotisk. Věnuje se malbě, volné grafice, tvorbě objektů a ilustracím. Její práce je úzce spojena zejména s nakladatelstvím Baobab se kterým spolupracuje. Autorské malonákladové knížky dříve tvořila také v rámci volného sdružení grafiků a tvůrců knih Koprbooks jehož byla zakládající členkou. V roce 2011 spolu s Martinou Kupsovou a Alžbětou Zemanovou byla u zrodu značky NaPOLI , kterou založily a která je zaměřená na vlastní autorskou produkci, zejména knih, plakátů a papírových her. Zde působila aktivně do roku 2014. Autorky NaPOLI se účastnily a vystavovaly na řadě přehlídek malých nakladatelů a současného designu u nás i v zahraničí. Je členkou platformy Ilustrátoři.net, příležitostně spolupracuje se stranou LSJ. Má za sebou 8 samostatných autorských výstav, z nichž největší přehlídku jí v létě v roku 2019 uspořádala pražská Galerie Villa Pellé, kromě toho se zúčastnila desítek společných expozic u nás, na Slovensku, v Itálii, Německu i Japonsku. Alžběta Skálová se kromě ilustrace věnuje také volné tvorbě, kde může být méně popisná. Vytváří koláže, filmy, grafiky, ale především akvarely a obrazy. Drobné akvarely slouží jako deník – autork...
Více od autora
Alphonse de Lamartine (12)
Alphonse de Lamartine, plným jménem Alphonse Marie Louis de Prat de Lamartine byl francouzský romantický básník, spisovatel a politik. Roku 1848 krátce působil jako francouzský ministr zahraničí.
Více od autora
Alois Urban (12)
Narozen: 9. října 1912 v Ústí nad Orlicí Zemřel: 9. ledna 1981 v Praze Alois Urban po maturitě na reálce v České Třebové v roce 1931 pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1935 získal aprobaci pro matematiku a deskriptivní geometrii. V roce 1937 získal doktorát za práci z diferenciální geometrie. Do roku 1945 působil na středních školách, po válce se stal asistentem na Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce 1948 studoval v Holandsku u profesora Schoutena. V roce 1950 se habilitoval a v roce 1954 byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie na stavební fakultě ČVUT. Alois Urban byl spoluautorem středoškolské učebnice Deskriptivní geometrie pro 11. ročník. V 60. letech vyšly dva díly jeho známé vysokoškolské učebnice Deskriptivní geometrie.
Více od autora
Alexandr Paul (5)
Alexandr Paul byl československý reportážní, dokumentární, a reklamní fotograf. Alexandr Paul se narodil v Rakovníku v pořadí čtvrtý ze šesti dětí Karlu Paulovi a Anně, rozené Wenzelové. Otec Karel, skladník u Buštěhradské dráhy, se s rodinou přestěhoval kolem roku 1913 do Prahy. Alexandr Paul začal základní studium v obecné škole na Smíchově, v měšťanské škole pokračoval a „úplně ji dochodil, dostalo se mu tedy vzdělání dle § 17 Zákona o školách obecných. Přesahuje učební cíl školy obecné a tudíž propouští se ze školy“. Snem čtrnáctiletého chlapce bylo vyučit se leteckým mechanikem, v Hlavních leteckých dílnách letiště ve Kbelích ale zjistil, že by musel být již vyučeným automechanikem, aby mohl pomýšlet na leteckou specializaci. Zklamán, odpověděl na první pracovní inzerát, ten hledal sluhu do zavedeného fotografického atelieru FotoIDEAL Zelenka v Karlíně. Fotograf Jindřich Zelenka už po měsíci navrhl Karlu Paulovi, aby se jeho syn u něho vyučil fotografem. Po složení učňovské a posléze tovaryšské zkoušky Alexandr Paul krátce pracoval ve firmě Centropress, kde se seznámil se svými budoucími společníky, vedoucím oddělení dr. Pavlem Altschulem a vedoucím fotoateliéru Františkem Illkem. S nimi v roce 1931 uskutečnil zajímavý a zdařilý experiment, vytvořili fotografickou agenturu Press Photo Service, fotografové Illek a Paul; roku 1934 se Pavel Altschul osamostatnil a vydával ilustrovaný časopis Světozor . Firma PPS v Jungmannově ulici č. 37 patřila ve 30. letech 20. století k nejvýznamnějším českým studiím, udávajícím do značné míry tón v užité a reklamní fotografii a ve snímcích památek. Fotografové Alexandr Paul a František Illek dokázali, že je možné tvořit “na zakázku” nekonformním prosazováním kvality snímků, vybočující z tehdejšího konfekčního střihu podobných atelierů. Alexandr Paul vedl patrně nejmodernější atelier své doby. Na počátku své kariéry pracov...
Více od autora
Alexander Gordon Smith (8)
Britský spisovatel a vydavatel. Autor knih pro děti a mládež, populárně-naučných knih a thrillerů.
Více od autora
Alex Aster (12)
Více od autora
Alena Lochmannová (10)
Ing. Alena Lochmannová, Ph.D., MBA je česká etnoložka a ekonomka, jejímž primárním výzkumným zájmem jsou reprezentace tělesných modifikací odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody včetně technik jejich provedení a symbolického významu, druhý život odsouzených a otázka identity v totální instituci. Dále se zaměřuje na problematiku radikalizace a extremismu, diváckého násilí a násilí páchaného na pomáhajících profesích.
Více od autora
Alena Hanzlíková (8)
Autorka příruček domácího hospodaření, zejména z oblasti šití a pletení.
Více od autora
Alena Breuerová (12)
Narozena 1962. Překládá z anglického jazyka zejména práce s vojenskou tematikou.
Více od autora
Aleksandra Mizielińska (9)
Vystudovala výtvarné umění na varšavské univerzitě. Spolu s manželem Danielem se věnuje grafickému designu.
Více od autora