Všichni Autoři a témata

Vincenc Dominik Bíba (1)

Narozen 25. 3. 1820 v Rožmitále pod Třemšínem, zemřel 2. 6. 1906 v Praze. Středoškolský profesor, autor metodické literatury pro obecné školy a německé mluvnice.

Adolf Adam (1)

Adolf Adam byl německý římskokatolický duchovní, prelát, pastorální teolog a liturgista. Vystudoval teologii v Mohuči a na kněze byl vysvěcen 6. ledna 1937 v mohučské katedrále biskupem Dr. Albertem Stohrem, v období náboženského pronásledování nacistickým režimem. Jeho první služba bylo kaplanské místo v Mainz-Kostheim. Dále během II. světové války působil v Ober-Mörlen, Heppenheim a Lorsch. Jako mladý kaplan byl Adam několikrát vyslýchán z důvodu svého mladí a disidentských promluv. V roce 1941 byl vzat tři týdny do „ochranné vazby“. Před Adamovým převozem z věznice Giessen do Dachau byl zadržován ve vězení v Darmstadt kaplan Josef Gremm z Viernheimu, který za cenu velkého osobního rizika spálil Adamovy záznamy. Po skončení války byl prvních 14 let jako učitelem náboženství na Schlossgymnasium v Mohuči. Kromě obvyklých povinností byl vězeňským kaplanem, měl na starosti mohučskou mládež, byl diecézním kaplanem pro Bund Neudeutschland a vedoucí semináře studentů učitelství. V roce 1956 získal na mohučské univerzitě Johannes Gutenberg-Universität za práci pojednávající o historii dogmatu: Svátost biřmování podle Tomáše Akvinského . V roce 1959 habilitoval na bonnské univerzitě Friedrich-Wilhelms-Universität prací Biřmování a pastorace: Pastorální teologie a studie náboženské vzdělání o svátosti biřmování . V letech 1960-1977 byl profesorem a ordinařem praktické teologie a vyučoval liturgiku a homiletiku; v letech 1963-1965 byl také děkanem na katolické fakultě Johannes Gutenberg-Universität v Mohuči a v letech 1967-1969 byl na univerzitě v Mohuči rektorem. Publikoval řadu publikací, zejména Význam a historie liturgie a Příprava liturgie , které se staly standar...

Maxime Vuillaume (1)

Bol francúzsky inžinier a pamfletista, osobnosť Parížskej komúny.

Jan Kryšpín (1)

MUDr., lékař, elektroamatér, autor publikace z oboru elektrofyziologie.

Carolina Hausmann (1)

Výživová poradkyně a novinářka, práce o vlivu výživy na lidské tělo.

Jozef Vodrážka (1)

Slovenský veterinární lékař, farmakolog a pedagog.

Imrich Lencz (1)

Narodil se r. 1930, zemřel 1.6.2014. Ing., DrSc., odborník na elektroniku, autor publikací z oboru.

Josef Sobotka (1)

Autor publikace o ilegální činnosti zaměstnanců poštovního úřadu v Praze 1 v letech 1939-1945.

Miloslav Hronek (1)

Assoc. Prof. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. - Centrum pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice a Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové - fyziologie výživy

Vít Honys (1)

Vít Honys se narodil roku 1963 v Teplicích. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po studiu nastoupil na jako odborný pracovník v muzeu v Teplicích. Od roku 1989 pracoval jako památkář Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích. V roce 1998 pak začal pracovat v Ústí nad Labem na Národním památkovém ústavu. Zároveň také začal působit jako odborný asistent na katedře historie Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde přednáší památkovou péči. Specializuje se hlavně na téma historických varhan a barokní kultury obecně.

Helena Hanuljaková (1)

Slovenská filoložka, autorka jazykových učebnic a didaktických materiálů k výuce cizích jazyků.

Anna Poštolková (1)

Autorka romantického románu. Činná okolo roku 1938.

Iva Veselá (1)

Zdravému životnímu stylu, dietologii a sportovní výživě se věnuje od roku 2003. V roce 2007 založila rozsáhlý informační portál o zdravé výživě Bio-Life.cz a začala s aktivním výživovým poradenstvím. V roce 2008 založila výživovou poradnu Food-Life v Praze. Od ledna 2012 zajišťuje program výživového poradenství Eat Well ve fitness klubech Holmes Place, v klinice a institutu estetické medicíny Asklepion, Face Factory a dalších. Přednáší o zdravé výživě ve firmách i široké veřejnosti, spolupracuje s nemocnicemi, rehabilitačními centry, fitness centry a dalšími institucemi dbajícími na zdravý životní styl. Zdravou výživu a životní styl se snaží propagovat mezi širokou veřejností přes média a charitativní akce. Svůj volný čas tráví sportem, vařením a experimentováním v kuchyni a studiem novinek ve výživě.

F. A Procházka (1)

Franz Guske (1)

Německý vizážista a stylista, autor prací o kosmetice a kadeřnictví, též autor učebnic pro kadeřníky.

Jiří Tomášek (1)

iří Tomášek absolvoval roku 1975 Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor teorie kultury. Od té doby pracuje jako úředník. V roce 1987 vydal v samizdatové edici Kde domov můj sbírku básní Banalita; reeditováno v Triádě 1999. Básně publikoval v těchto periodikách: A2, Listy , Literární noviny, Paternoster, Pěší zóna, Psí víno, Souvislosti. Žije v Praze.

Hana Burešová (1)

Narozena 25.2.1959 v Praze. Divadelní režisérka.

Eduard Guljajevy (1)

Sabine Schwabenthan (1)

Německá autorka publikací o zdravém životním stylu a knih pro nastávající matky.

Lionello Venturi (1)

Italský historik a kritik umění, publikoval též v angličtině a francouzštině. Žil v exilu ve Francii a ve Spojených státech amerických.

Mojmír Hamsík (1)

Narozen 26.11.1921 v Brně, zemřel 20.12.2007 v Praze. Malíř a restaurátor, autor odborných článků o restaurování.

Julie Halpern (1)

Julie Halpernová je autorkou pěti románů pro mládež a jedné obrázkové knihy pro dětské čtenáře. Mateřská, ale určitě ne dovolená je jejím prvním románem pro dospělé. Předtím, než se stala mámou na plný úvazek a spisovatelkou, pracovala jako školní knihovnice. Ve svém imaginárním volném čase ráda cestuje, kouká na televizní pořady pro dospělé a cpe se pečivem. Julie žije na předměstí Chicaga spolu se svým manželem, spisovatelem a ilustrátorem Matthewem Cordellem, a jejich dvěma dětmi.

Sydney Biddle Barrows (1)

Americká autorka pamětí, podnikatelka v oblasti luxusní prostituce.

Jiří Harant (1)

Autor publikací z oblasti drogistické chemie.

A. K Russell (1)

Martin Bormann (1)

Martin Bormann byl mj. vedoucí kanceláře Adolfa Hitlera a vedoucí hlavní kanceláře NSDAP v hodnosti říšského ministra. Byl znám jako „hnědá eminence“ a postupně se propracoval mezi nejmocnější muže Třetí říše. Byl synem vojenského hudebníka a poštovního úředníka v Halberstadtu, který však záhy zemřel a tak byl vychováván otčímem, bankovním ředitelem. Studoval reálné gymnázium ve Výmaru, ale studium nedokončil. Za první světové války sloužil u dělostřeleckého pluku a po válce pracoval na šlechtickém velkostatku v Meklenbursku v Herzbergu u Parchimu, kde řídil ilegální a pravicově nacionální dobrovolnický sbor, což byla tlupa bývalých vojáků, kterou majitel statku najímal na hlídání nedaleké otevřené hranice s Polskem. V roce 1924 byl odsouzen k jedenáctiměsíčnímu vězení za napomáhání při těžkém ublížení na zdraví s dokonaným zabitím . Jeho spolupachatelem byl Rudolf Höss, který dostal deset let. Výhodným sňatkem s Gerdou Buchovou, dcerou partajního soudce NSDAP Waltera Bucha, jeho kariéra nabrala vzestupnou tendenci. Stal se vedoucím podpůrné pokladny NSDAP, od roku 1932 řídil hlavní správu strany. Vrcholu kariéry dosáhl jako vůdcův tajemník. Byl to také on, kdo dostal myšlenku vybudovat pro Adolfa Hitlera tzv. Orlí hnízdo – novodobou tvrz v nedostupných Alpách, k příležitosti vůdcových 50. narozenin. Adolf Hitler jej ve své závěti označil za „svého nejvěrnějšího muže“ a jejího vykonavatele. Bormann se velmi snažil, aby se nikdo nedostal k Hitlerovi blíže než on. To se mu i často dařilo. Jeho přístup k ostatním z něj však udělal nejnenáviděnějšího muže v Hitlerově okolí. Albert Speer, jehož obliba ze strany Hitlera Bormannovi obzvlášť vadila, o něm ve svých pamětech k roku 1943 vzpomínal: Laura Schrödelová, Hessova sekretářka, o něm prohlásila ve vztahu k Hitlerově sídle na Obersalzbergu: Reinhard Spitzy, Ribbentropův re...

Josef Jirásko (1)

Narozen 1922. Ing., strojní inženýr zaměřený na konstrukci a praktické využití šicích strojů, autor publikací z oboru. Také autor publikace o slunečních hodinách.

V. V Stepanov (1)

Stefan Schwarz (1)

Významný slovenský matematik židovského pôvodu. Jeho školiteľom bol slávny český matematik Eduard Čech. Počas 2. svetovej vojny bol aj s manželkou deportovaný do Osvienčimu,kde zahynuli jeho dve sestry. Po vojne sa zaslúžil obnovu matematického života na Slovensku. Dlhoročný predseda Matematického ústavu Slovenskej akadémie vied . Je považovaný za jedného zo zakladateľov matematickej teórie pologrúp.

Radko Chodura (1)

Historik architektury. Publikace z oboru výtvarného umění a architektury.

Oldřich Pavlovský (1)

Václav Antropius (1)

Narozen 11.8.1876 na Kladně, zemřel 4.6.1964 v Jaroměři. Učitel kreslení v Jaroměři, práce o truhlářství.

Iraida Konstantinovna Kirpičeva (1)

Ruská pedagožka.

Milan Hromník (1)

P. Milan Hromník, SJ – kněz a redaktor časopisu Posol na Slovensku.

Jakub Antonín Zemek (1)

Dlouho vězněný převor, dominikán P. Jakub Antonín Zemek. V letech 1948-9 napomáhal k záchraně politických uprchlíků do ciziny.

M. Rud. Schulz (1)

Radomír Malý (1)

PhDr. Radomír Malý , je český historik, novinář, politik a vysokoškolský pedagog. V minulosti psal též pod pseudonymem Karel Bor.

úprava L. Sutnar (1)

Antonín Bradna (1)

Český duchovní. Narodil se 26.11.1922, Čakovice. Katolický kněz, je autorem vzpomínek z vězení v leopoldovské věznici. Zemřel roku 2006.

Marcell Kiss (1)

Maďarský autor knihy o jehličnanech.

Olga Samotná (1)

Autorka učebnic matematiky.

Smith Wilbur (1)

Wilbur Smith byl jihoafrický spisovatel. Narodil se v Severní Rhodesii britským rodičům. V 18 měsících byl malý Wilbur postižen mozkovou malárií, blouznil deset dní a doktoři varovali, že může mít poškozený mozek pokud přežije. Nicméně přežil a velice dobře se uzdravil. Jak dospíval, začal se zajímat o romány, stejně jako jeho matka. Její chuť byla rozsáhlá, ale zahrnovala i dobrodružné romány, které mladý Wilbur hltal. V prostředí s nádhernou přírodou, ve které vyrůstal, si byl vědom jeho porozumění s okolím: život v přírodě, otevřené prostory, svoboda pohybu po zemi – a také politické napětí. Smithovo přání psát se poprvé ukázalo, když byl mladý muž se srdcem stát se žurnalistou. To probíhalo v době, kdy se rapidně měnila sociální situace v jižní Africe. Jeho přísný, viktoriánský otec, který nikdy ve svém životě nepřečetl knihu, měl jiné ideje. \\\\\\\"Nebuď blázen,\\\\\\\" říkal. \\\\\\\"Zemřeš hlady, najdi si pořádnou práci.\\\\\\\" A tak Wilbur stále pracoval jako účetní, psal po nocích a přes den byl unavený a ospalý. Již svým prvním románem Na život a na smrt se však okamžitě proslavil, a tím odstartoval svou dráhu spisovatele. Afrika byla jeho stálou inspirací. Do svých příběhů vkládal své srdce, ale zároveň důsledně a živě pracoval na autenticitě a každém detailu. Sám tvrdil: \\\\\\\"Pokud uděláte špatný krok nebo řeknete špatné slovo, kouzlo je zrušeno.\\\\\\\" Wilburův život byl založen na tvrdém pracovním nasazení - když psal, po osm měsíců od rána do večera nedělal téměř nic jiného; každou novou novelu začínal v únoru. Když bylo všechno hotové, rád relaxoval při potápění a rybaření na Seychellách, rybaření a střelbě v Jižní Americe, v safari v Botswaně a Zimbabwe. Hodně času trávil cestováním po Africe, obvykle od listopadu do února, jezdil lyžovat do Švýcarska a navštěvoval Austrálii a Nový Zéland kde rybařil na moři. Během letních prázdnin zase navštěvoval Aljašku. Wilbur je autorem více než tří desíte...

Willi Münzenberg (1)

Německý politik a publicista.

Eduard Gombár (1)

je český arabista, historik islamských krajin, žiak R. Veselého, profesor Karlovej univerzity v Prahe. Vyštudoval históriu, filozofiu a arabistiku. Jeho vedecký záujem sa sústredil na oblasť moderných a súčasných arabskych dejín, sleduje najmä problematiku arabského nacionalizmu, historickej demografie, moderné dejiny Egypta, arabskú historiografiu a na dejiny arabistiky a islamistiky. Zaoberá sa taktiež problematikou hospodárskych dejín islamského sveta v kontexte celosvetového vývoja.

Christopher O'Donnell (1)

Christopher O'Donnell, O.Carm., docent systematické teologie na Papežském Milltown institutu v Dublinu a člen Institutum Carmelitanum v Římě.

Ivan Dubovický (1)

Narozen 10.10.1959 v Ružomberoku . Právník, amerikanista oboru Amerik, etnolog, práce o českém vystěhovalectví, o multikulutrních vztazích.

Jiří Laštůvka (2)

Jiří Laštůvka je amatérský mykolog, známý též jako Kudláček. Jeho celoživotní vášní je sběr hub a jejich fotografování. Pochází z Hlinecka, které se nachází na hranicích CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. V této lokalitě nalezl dva prvonálezy hub pro ČR. V Hlinsku uskutečnil již čtyři ročníky houbařských výstav, poslední z nich měla status celostátní výstavy. Pravidelně navštěvuje mykologické besedy.)

Jude Currivan (1)

„Od svých čtyř let mluvím jak s lidmi, které mám ráda, s nimiž se směji, pláči i hádám, tak se zvířaty, s duchy přírody, s dévy, s anděly, s dušemi zemřelých, s Mistry, se starobylými božstvy a s vesmírnými průvodci. Nejenže si s nimi povídám, ale co je důležitější, učím se od nich.“ Jude Currivanová, PhD., je britská autorka, její knihy byly přeloženy do 15 jazyků. Vystudovala archeologii na univerzitě v Readingu a fyziku se zaměřením na kosmologii a kvantovou fyziku na univerzitě v Oxfordu. Profesně využila svých organizačních a kreativních dovedností, orientovala se na mezinárodní finančnictví a pracovala jako finanční ředitelka u několika mezinárodních firem. Od roku 1996 se začala věnovat výzkumu hraničních stavů vědomí a seznamovala se s duchovní moudrostí různých kultur. V letech 2001 až 2006 hodně cestovala, navštívila Egypt, Jihoafrickou republiku, Čínu, Chile, Peru, Aljašku, Havaj, Velikonoční ostrov, Nový Zéland, Austrálii a Izrael. Žije nedaleko Avebury, kde vybudovala známé holistické centrum The Coachhouse. Bývá častým hostem televizních i rozhlasových pořadů.

Stanisław Ignacy Witkiewicz (1)

Stanisław Ignacy Witkiewicz, také Witkacy, byl polský dramatik, malíř, fotograf, autor antiutopických románů a jedna z nejvýraznějších postav evropské meziválečné avantgardy vůbec. Narodil se 24. února 1885 ve Varšavě, nacházející se tehdy v tzv. ruském záboru. Otec, Stanislaw Witkiewicz, pocházel ze šlechtické rodiny žijící na Litvě. Byl to samouk, významný malíř a ikonická osobnost současné polské kultury. Jeho matkou byla Marie Pietrzkiewiczová, učitelka hudby. V roce 1890 se rodina přestěhovala do městečka Zakopané, nacházejícího se v polských Tatrách. Protože rozpoznal synův výtvarný talent, otec se v souladu se svými vlastními teoriemi rozhodl syna vzdělávat sám, s pomocí významných přátel. Mezi Witkacyho vychovateli byli například malíři Wladyslaw Ślewiński, Józef Mehoffer nebo Wojciech Kossak. Jako osmiletý napsal Witkacy svou první divadelní hru Švábi zahrnutou později do sbírky her označené jako Juwenilia. V roce 1902 napsal první pokusy o filozofické traktáty O dualismu, a Schopenhauerova filosofie a jeho vztah k předchůdcům. Witkacy tedy prožil dětství a ranou fázi dospívání, bez obvyklého kontaktu s vrstevníky, mimo přirozené prostředí. V roce 1903 externě složil maturitní zkoušku a po krátké cestě po Evropě nastoupil na krakovskou Akademii Sztuk Pieknych. Tu však na naléhání otce v roce 1906 opustil. Byl „předurčen“ stát se umělcem. „Umění naplní až po okraj tvou mysl,“ psal mu otec v jednom z nesčetných listů v roce 1910, „a schopnost soucítění s lidmi a zbabělcům vytře zrak… Jestli to bude se Tvým malířstvím pokračovat stejně, staneš se skvělým důkazem pravdivosti mých teorií umění, a sám v letech, kdy se jiní na nepochopitelném školním elementáři učí abecedu, budeš nezávislým mistrem.“ V roce 1914 spáchala sebevraždu jeho snoubenka Janczewska. Witkacy si uvědomoval, že její smrt zavinil – jednak nevěrou s herečkou Irenou Skolskou a jednak žárlivostí a nesnesitelným vystupováním. (Poměr se Skolskou se od...

Olga Nálepková (2)

Narozena 1932. Historička a vysokoškolská pedagožka. Práce o KSČ.

Irena Kastnerová (1)

Redaktorka, autorka pamětí L. Hrušky.

William Preston Warren (1)

Lawrence Grobel (1)

Lawrence Grobel působil přes třicet let jako spisovatel na volné noze. Psal pro The New York Times, Rolling Stone, Playboy, Entertainment Weekly, Movieline a mnoho dalších novin a časopisů. Žije v Los Angeles.

Maria Cristina Guidotti (1)

Italská archeoložka.

J. H. J Andriessen (1)

Holandský historik první světové války.

Tomáš Malý (1)

Profesor František kardinál Tomášek byl katolický kněz, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český . František Tomášek působil dlouhou dobu v katolickém školství, zejména jako katecheta a školní inspektor. Oblast výuky a výchovy jej nepřestala zajímat po celý jeho život, napsal a vydal řadu učebnic a populárně-naučných knih na toto téma. V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a poté bez soudu poslán na nucené práce. Po propuštění působil jako administrátor Moravské Huzové . Byl výrazným účastníkem Druhého vatikánského koncilu, a ještě před jeho ukončením se stal administrátorem pražské arcidiecéze. Na tomto postu čím dál rázněji vystupoval proti pronásledování katolické církve a kritizoval komunistický útlak. Pavel VI. jej jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským. Jako arcibiskup a kardinál se stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve, spoluinicioval hnutí Dílo koncilové obnovy i vznik programu Desetiletí duchovní obnovy a zasadil se o svatořečení Anežky České. V listopadu 1989, kdy se svatořečení uskutečnilo, podpořil sametovou revoluci a přispěl ke svržení komunistického režimu. Podílel se na přípravě první návštěvy papeže Jana Pavla II. v České republice a ještě před jejím uskutečněním oznámil svoji rezignaci z důvodu věku a špatného zdraví. Zemřel v létě 1992 ve věku 93 let.

Jana Hybášková (1)

Narozena 26. června 1965 v Praze. V roce 1988 vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obor arabistika, orientalistika. V letech 1988-1989 získala stipendijní pobyt na Káhirské univerzitě a zároveň i interní aspiranturu na Katedře věd o zemích Asie a Afriky KU, obor neevropská sociální lingvistika. Od roku 1990 pracovala na Federálním ministerstvu zahraničních věcí ČR ve funkci ředitelky odboru Blízkého východu. V roce 1997 byla jmenována velvyslankyní ČR ve Slovinsku. V roce 2002 byla poradkyní státního tajemníka pro evropské záležitosti a v letech 2002-2003 byla velvyslankyní ČR v Kuvajtu a Kataru. Ve své politické činnosti se věnuje demokratizaci Blízkého východu, je spoluautorkou istanbulského dokumentu Demokracie a rozvoj lidských zdrojů v oblasti Blízkého východu. Je nositelkou vyznamenání Kříže za zásluhy ministra obrany ČR II. st. Je předsedkyní politické strany SNK Evropští demokraté. V první polovině 6. volebního období byla členkou Výboru pro rozvoj Evropského parlamentu. Je vdaná a má dvě dcery. Hovoří anglicky, arabsky a slovinsky. Ráda lyžuje, plave a fotografuje. Vydala knihu Čekání na válku, nakladatelství Rybka, 2004.

Ferdinand Kocourek (1)

Ferdinand Kocourek byl český státní úředník, rada pražského poštovního ředitelství, spoluautor české poštovní terminologie. Narodil se v Časlavi, jako syn Jana Kocourka a matky Anny, rozené Kugelové. Do státní služby vstoupil roku 1871. Postupně se stal komisařem , vrchním komisařem , tajemníkem a radou . Na poštovním ředitelství měl na starost osobní oddělení, zejména záležitosti neerárních zaměstnanců. Zemřel na mrtvici ve věku 48 let a 6 měsíců. Po vydání Badeniho vládních jazykových nařízení z 5. dubna 1897, jimiž se v úředním styku čeština zrovnoprávnila s němčinou, byl pověřen úkolem vytvořit nebo upravit českou poštovní terminologii. Pracoval na ní během léta 1897, nepodařilo se mu ji však do smrti dokončit. S manželkou Josefinou, roz. Krausovou měl dva syny: Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. a z projektu Kramerius NK ČR .

Josef Groulík (1)

Narozen 1861 v Poličce, zemřel 8.2.1938 v Poličce. Školní ředitel a inspektor, učebnice přírodopisu, časopisecké články.

Jaroslav Kruntorád (1)

Architekt, spoluautor publikace o Havlíčkově Brodu.