Všichni Autoři a témata

Bill Stott (1)

Ilustrátor.

Pavel Ivanovič Popov (1)

Ruský astronom, publikace z oboru.

Petr Otásek (1)

Narozen 20.5.1886 v Křimicích u Plzně. Ing., dr.mont., docent Vysoké školy báňské, publikace z oboru pojišťovnictví a ocelářství.

Vojtěch Oliva (1)

Ing., CSc., důstojník, překlady z ruštiny.

Pavel Macháček (2)

Narozen 15. 8. 1921 v Praze, zemřel 5. 11. 2008 v Praze. PhDr., publicista, autor publikace o vztazích Čechů a Němců a vzpomínek na léta 1921-2007.

René Klimeš (1)

Narozen v Litomyšli, Mgr., kurátor muzejních sbírek, regionální historik ředitel Regionálního muzea v Litomyšli.

Jozef Bobok (1)

Peter Sever byl slovenský spisovatel, scenárista, publicista, dramatik, překladatel a autor literatury pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině a vzdělání získával v Rimavské Sobotě, Banské Bystrici a Zvolenu, později pokračoval ve studiu na Univerzitě Komenského v Bratislavě, a toto studium úspěšně ukončil v roce 1949 doktorátem práv. Pracoval ve vícero redakcích časopisů, např. Národná obroda, Život, Náš film, Kultúrny život či Pravda, v roce 1968 potom pracoval v agentuře Tatrapress. Od roku 1969 byl redaktorem časopisu Film a divadlo a od roku 1981 se věnoval psaní literatury na plný úvazek. Jeho knižní debut vyšel v roce 1954. Začínal psaním povídek, ale později se věnoval i psaní novel a románů jak pro děti a mládež tak i pro dospělé. Námětem jeho prvních děl je vojenský život v době 2. světové války a v období Slovenského národního povstání. Největší část jeho tvorby však představuje dramatická tvorba pro rozhlas a televizi, které se věnoval nejraději. V dílech pro děti a mládež se věnoval apelům na potřebu zdravého rodinné klimatu na vývoj mladých lidí, věnuje se problematice dospívajících dětí. V rozhlasové a televizní tvorbě se jeho díla dělí do třech námětových skupin: jedna pojednává o dějinách dělnického hnutí, druhá o národněosvobozeneckém hnutí a poslední se věnuje současnosti. Věnoval se též publicistice, v tisku mu vyšlo množství článků, reportáží, fejetonů, divadelních a filmových kritik, ale také recenzím televizních inscenací. Kromě vlastní tvorby se věnoval také překladům z maďarské a anglické literatury. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Sever na slovenské Wikipedii.

Jaroslav Nebesář (2)

Narozen 31. 7. 1882 v Německém Brodě, zemřel 19. 4. 1958 v Praze, právník a národohospodář. Vystudoval právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy university v Praze, kde byl přijat do semináře českého národohospodáře Albína Bráfa, v němž se zaměřil na otázky teorie peněz a daňové politiky. Národnímu hospodářství se dále věnoval i na univerzitě ve Vídni, a to v době, kdy zde byl na praxi u zemského trestního soudu. Po zakončení této praxe se rozhodl pro advokacii, které se věnoval až do roku 1945. V průběhu první republiky jej vědecký zájem přivedl k výzkumu aktuálních problémů národního hospodářství. Na stránkách Práva lidu hájil názory J. M. Keynese a požadoval účinnější rozpočtovou a emisní koncepci. Následně se stal i předsedou nakladatelství Družstevní práce, které vydávalo národohospodářské spisy reagující na ožehavé sociální otázky. Vrcholu kariéry dosáhl Jaroslav Nebesář po skončení druhé světové války po vstupu do sociálně demokratické strany, v níž si získal sympatie jejího předsedy a prvního poválečného premiéra Zdeňka Fierlingera. V letech 1947–1950 byl předsedou Likvidačního fondu měnového a nejprve předsedou dočasné správy a pak i guvernérem Národní banky Československé. Od roku 1945 patřil k zastáncům provedení koncentrace peněžnictví v Československu a náležel i k architektům Státní banky československé. Na počátku 50. let vytvořil v Národohospodářském ústavu Hlávkovy nadace centrum pro vědecké zkoumání ekonomických procesů. Po vzniku SBČS působil J. Nebesář ještě několik měsíců v likvidované Národní bance a dne 1. října 1951 odešel do výslužby. V roce 1954 byl zatčen komunistickou státní bezpečností a za údajnou velezradu a špionáž byl odsouzen k patnácti letům vězení. Odtud byl ze zdravotních důvodů propuštěn již v roce 1956. K jeho plné rehabilitaci došlo v roce 1968. Publikoval řadu studií z finanční teorie a praxe....

Angelo Mojetta (1)

Celým jm. Angelo Renato Mojetta. Italský biolog, potápěč, odborný publicista. Autor publikací o mořích.

Mary Wesley (1)

Mary Wesleyová, původním jménem Mary Farmarová, se narodila v roce 1912 v aristokratické rodině. Vyrostla z ní rebelka, která byla přesvědčená, že ji matka ze všech dětí milovala nejméně. Jako spousta dívek jejího původu se vdala jen proto, aby unikla, ale její první manželství s lordem Swindonem nemělo dlouhé trvání. V roce 1944 se seznámila s Erikem Siepmannem, nepříliš úspěšným spisovatelem, kterého naopak zbožňovala. Jejich neobyčejně temperamentní a bohémský vztah vydržel až do jeho smrti. Potom přijala jméno Wesleyová, které bylo odvozeno od starobylého rodinného jména Wellesley, a pod ním vydala svou první novelu, to už jí bylo sedmdesát let. Pak psala nepřetržitě dál a publikovala devět úžasných románů – bestsellerů včetně Heřmánkového palouku. V roce 1995 ji královna vyznamenala řádem CBE – stala se komandérem Řádu britského impéria. Zemřela v roce 2002.

Stefan Ulrich (1)

německý novinář a spisovatel STEFAN ULRICH Německý novinář a spisovatel se narodil roku 1963 v německém Starnbergu. Po maturitě vystudoval práva v Mnichově a ve Freiburgu. Rozhodl se pracovat jako novinář a zaměřil se na zahraniční politiku. V srpnu 2005 se spolu s manželkou a dvěma dětmi přestěhovali z Mnichova do Říma, kde ho čekala práce dopisovatele Süddeutsche Zeitung. Měl čtenářům přinášet informace z Říma, Itálie a Vatikánu. Vedle toho stačil napsat dvě knihy – Quattro Stagioni: Ein Jahr in Rom a Arrivederci, Roma! Od podzimu 2009 působí jako dopisovatel v Paříži, což zatím stačil zúročit v knize Bonjour la France! Ein Jahr in Paris.

Léon Brothier (1)

Autor byl známý francouzský filosof 19. století, sepsal řadu filosofických spisů i kritik a rozborů

Jiří Bartuněk (1)

Narozen 21.2.1933 ve Velkém Meziříčí. Prof., Ing., DrSc., lesník, práce z oboru ekonomiky a řízení lesního hospodářství a dřevařského průmyslu.

Jan Lavický (1)

PharmDr., CSc., lékařský ředitel firmy Schering-Plough.

Johanna Henrika van Haarlem (1)

Nizozemská autorka autobiografického příběhu.

Josef Dolista (1)

Josef Dolista je český katolický kněz, teolog a filosof. Studoval také v Německu a v Itálii, kde obdržel titul doktor teologie. Je člen salesiánské kongregace. Jako teolog spolupracuje s Univerzitou Adama Mickiewicze v Poznani a zde také pravidelně přednášel do roku 2013. Jako filosof spolupracuje s Husitskou teologickou fakultou Karlovy univerzity a Filozofickou fakultou Trnavské univerzity v Trnavě a od r. 2020 v Košicích. Na VI. sněmu MDH v zasedací síni na Senovážném nám. 23 v Praze 1, konaném v pátek 10.9.2021 byl zvolen předsedou Masarykova demokratického hnutí. V letech 1999–2002 vykonával funkci děkana Teologické fakulty Jihočeské univerzity, v letech 2002–2010 učil etiku na Zdravotně sociální fakultě, několik let byl také vedoucí edičního oddělení. Od roku 2004 do roku 2008 byl souběžně rektorem Vysoké školy evropských a regionálních studií a předsedou redakční rady časopisu Auspicia. Byl zakladatelem tohoto časopisu a je také autorem jeho názvu. V letech 2009 a 2010 působil jako vedoucí pobočky Vysoké školy zdravotně sociální sv. Alžběty – Bratislava. A dále v letech 2010 až 2013 byl vedoucím katedry filozofie a sociologie na Vysoké škole CEVRO. Od roku 2012 je vyučujícím na katedře filozofie na Filozofické fakultě ZČU v Plzni a přednáší na 1. lékařské fakultě v Praze. Založil v roce 2009 Nadaci Evropského vzdělávací centra na podporu studentů vysokých škol. Profesně se věnuje systematické filosofii a teologii, bioetice a tématům politicko-náboženským. Založil předmět "bioetika" na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Od roku 2014 vykonává funkci profesora v Ústavě humanitních studií v lékařství na 1. lékařské fakultě UK v Praze. V letech 1987–1989 byl šéfredaktorem samizdatového salesiánského časopisu pro mládež Čtení do krosny, předchůdce časopisu Anno Domini. V rámci této činnosti se stavěl proti prezentování církevní názorové plurality a diskuse a držel linii jednoznač...

Radka Heisslerová (1)

Mgr. Radka Heisslerová je archivářkou Archívu Národní galerie, zajímá se o pražské malířské cechy, písemné prameny k malířství 17. a 18. století.

Edgar Feuchtwanger (1)

Historik s židovskými kořeny, synovec známého německého spisovatele Liona Feuchtwangera. V roce 1939 se mu podařilo uniknout před nacisty do Velké Británie, kde i vystudoval.

Gerd Heinz-Mohr (1)

Petr Prýmek (1)

Narozen 21. 12. 1969 v Praze. Stavební inženýr, autor sbírky poezie.

Milada Svobodová (1)

Narozena 21. 3. 1963 v Praze. PhDr., autorka katalogů rukopisů, práce z oboru kodigologie a dějin knižní kultury.

Rudolf Bürke (1)

Karl Scharrer (1)

Johannes Werner (1)

Německý kynolog, cvičitel zvířat.

Alice Bártlová (1)

Narozena 31.7.1928 v Praze, zemřela 29.8.1991. Autorka prací z oboru ocelových konstrukcí pozemního stavitelství.

Filip Kahoun (1)

Ing. Filip Kahoun, Ph.D. vystudoval ekonomiku a management, postgraduálně pak získal doktorát z marketingu a manažerské psychologie. Přes patnáct let strávil v nejvyšším vedení společností Cetelem, Česká pojišťovna, Generali, MALL.CZ a přední české internetové agentury H1.cz. V současné době publikuje, přednáší na Univerzitě Karlově, školí pro světové i lokální značky, jako je Google nebo FTV Prima a natáčí videokurzy, které patří mezi bestsellery největšího českého vzdělávacího portálu Seduo.cz.

Jiří Štangl (1)

MUDr., zabývá se alternativní medicínou.

Alicja Kuczyńska (1)

Publikace z oboru: filozofie, estetiky a filozofie umění.

Jan Vetter (1)

Peter Blaho (1)

Prof. JUDr. Dr. h. c. Peter Blaho, CSc. je najvýznamnejší slovenský právny historik v odbore rímskeho práva na Slovensku. Dodnes pôsobí ako profesor rímskeho práva na katedre Rímskeho a cirkevného práva Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave. V rokoch 2000-2007 bol aj jej rektorom. Vyštudoval Gymnázium Topoľčany, potom Právnickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. V roku 1995 založil medzinárodný vedecký časopis Orbis Iuris Romani. V roku 2001 mu pápež Ján Pavol II. udelil titul rytier commendator rádu sv. Gregora Veľkého. V roku 2004 mu prezident SR udelil štátne vyznamenanie Pribinov kríž I. triedy.

Enrichetta Susanna Bres (1)

Anton Szanya (1)

Historik, v letech 1985-1990 předseda Svazu volnomyšlenkářů Rakouska.

František Čihák (1)

Narozen 23. 2. 1952 v Klatovech, zemřel 22. 7. 2006. Prof., Ing., DrSc., projektant vodních a pozemních staveb, soudní znalec v oboru stavebnictví a ekonomiky, autor patentů jezových uzávěrů.

Ladislav Janoštík (1)

Miroslava Hejnová (1)

Narozena 16.6.1955 v Praze. PhDr., publikace z oboru staré tisky, historické knižní fondy, bibliofilie, prvotisky.

Vlas Michajlovič Doroševič (1)

Ruský prozaik, humorista a satirik.

Milan Charoust (1)

Charoust Milan se narodil roku 1941 v Čáslavi. Nedokončil dvě vysoké školy, práva a novinářství, v honbě za obživou vystřídal řadu zaměstnání — potrubář, svářeč, horník uranových dolů, pokrývač, dřevorubec, kopáč, závozník, betonář, skladník… V roce 1984 se vystěhoval s manželkou, dvěma dcerami, psem a třemi kufry do Německa. Stal se myčem aut, holkou pro všechno, ošetřovatelem přestárlých lidí… Po rozvodu je sám svým pánem, následuje cestování s báglem na zádech a občasné psaní. Od července 2001 žije v Čechách s ženou, kterou zase spatřil po více než třiceti letech osudovou náhodou, a díky ní nalezl klid, mír, lásku, porozumění a hlavně příběh. Bibliografie 1993 Silnice, Arforum Praha 1994 Zpěvy nevzdělance, Rank Mayer, Ústí nad Labem 1997 Černý a bílý blues, edice TVAR Praha 1997 Ztřeštěnosti smutku, Petrov 1998 V nevlídném domě, Protis Praha 2000 Hadrová panenka, Vetus Via Brno 2002 Ostrov, Petrov

Alessandro Gallenzi (1)

Rodák z italského Genzana u Říma Alessandro Gallenzi díky své dvojjazyčnosti neohroženě pronikl až za opevněné hradby britského knižního průmyslu, a to hned v několika rolích. Založil nezávislá nakladatelství Hesperus, Alma Books a Oneworld Classics a je nástupcem legendárního vydavatele 18 laureátů Nobelovy ceny Johna Caldera a v čele nakladatelství Calder Publications. Přes deset let se věnuje vydávání kvalitní beletrie, mimo jiné miniatur z pera moderních klasiků, a současně se prosazuje jako překladatel, básník a dramatik. Jeho sbírka básní A Modern Bestiary - Ars Poetastrica se u kritiky setkala s příznivým ohlasem. Za italský překlad rozverné skladby anglického klasicistního barda Alexandera Popea The Rape of the Lock získal Gallenzi roku 2010 Premio Biblioteca di Monselice a právě pořizuje nový italský překlad Shakespearových Sonetů. Satira Bestseller je jeho románovou prvotinou. Autor žije s manželkou a dvěma dětmi v Richmondu v jihoanglickém hrabství Surrey, meziválečném tvůrčím útočišti Virginie Woolfové.

Margot Livesey (1)

Margot Livesey je anglická spisovatelka narozená v roce 1953 ve Skotsku; v současné době žije v Bostonu v USA. Je autorkou románů, povídek, esejí o literatuře.

Lenka Dombrovská (1)

Publicistka v oboru divadelní a literární tvorby.

Uwe Anhäuser (1)

František Karel Krouský (1)

Narozen 9.3.1823 v Zámostí u Mladé Boleslavi, zemřel 2.10.1909 v Benátkách nad Jizerou. Mlynář, politik, redaktor, fotograf, próza, memoáry.

Helen Digby (1)

Autorka příruček o psech, jejich chování, výživě a výcviku.

Frédéric Masson (1)

Francouzský historik a spisovatel, specializace na období vlády Napoleona.

Alicia Kopf (1)

Katalánská spisovatelka, umělkyně, literární a umělecká teoretička, zaměřená na vztah literatury, filmu a výtvarného umění.

Lidija Aleksejevna Čarská (1)

Lydija Alexejevna Čarskaja, Лидия Алексеевна Чарская, vlastním jménem Čurilova , rozená Voronova byla ruská herečka a spisovatelka, která se proslavila na poli penzionátního dívčího románku. U nás byla hojně překládána ve 20. letech. Na rozdíl od ostatních evropských autorek líčila život nikoli bohatých měšťanských dívek, nýbrž mladých ruských šlechtičen, jak to odpovídalo situaci v Rusku. Názory na výchovu se v nich sice nelišily, ale rozdílné jsou vnější znaky, charakterizující prostředí domovů šlechtických dívek. Jako Ruska mohla Čárská poskytnout svým hrdinkám širší pole působnosti, umístit je na Kavkaz nebo na Sibiř . Charakteristický rys Čárské: literární konstrukce neopírající se o skutečný život. Byla oficiální hlasatelkou ideologie rozkládající se buržoazně-feudální ruské společnosti. Její hrdinky byly sentimentální a falešně humánní šlechtické slečny, hrdinové skvělí důstojníci, ušlechtilí aristokraté. Nejraději pracovala s tajemstvím, intrikami, neuvěřitelnými dobrodružstvími, milostnými zápletkami s žárlivostí. Nelze jí přitom upřít značnou řemeslnost dovednost, schopnost, fabulovat, fantazii, kterou se lišila od ostatní průměrné dívčí literatury a která byla příčinou, proč Čárská pronikla daleko za hranice své země a zaplavovala evropské knižní trhy.

Dan Clark (1)

Je úspěšným podnikatelem, hercem, skladatelem písní a hudby a oceňovaným atletem, který překonal paralyzující zranění, kvůli němuž musel předčasně ukončit svou fotbalovou kariéru. Žije v Salt Lake City ve státě Utah. Dnes je jedním z nejpopulárnějších mluvčích. Zig Ziglar sponzoroval Danovo členství v Národní Asociaci mluvčích a Dan jako člen obdržel nejvyšší ocenění NSA: Certifikát profesionálního mluvčího a ve všech 50 státech USA a ve 14 dalších zemích uchvátil obecenstvo a od roku 1982 si získal dva miliony lidí. Mimo svých knih vytvořil více než 40 zvukových a obrazových programů.

Jennifer Ryan (1)

Rodacka z Kentu zijici v USA. Drive pracovala jako editorka v Londyne. Jeji prvotinou je Chilburyský ženský sbor .

Helen Gustafson (1)

Americká autorka publikací z oblasti kulinářství.

Yoshifumi Miyazaki (1)

Yoshifumi Miyazaki je univerzitní profesor, výzkumník a zástupce ředitele Centra pro životní prostředí, zdraví a terénní vědy na univerzitě v Chibě. Vydal několik knih o účincích lesní terapie a v roce 2000 Yoshifumi obdržel Cenu ministra zemědělství, lesnictví a rybolovu za objasnění zdravotních přínosů pobytu v přírodě. Je také držitelem ceny od Japonské společnosti fyziologické antropologie.

Karel Polata (1)

Karel Polata byl český hudební skladatel a dirigent. Narodil se v muzikantské rodině v obci Zdíkov. Učil se hře na housle, klavír a varhany. Od roku 1932 bydlela rodina v Sušici. Zde pokračoval ve studiu hry na hudební nástroje a začal i dirigovat. Za druhé světové války pracoval v plzeňském závodě Škoda, kde utrpěl po náletu vážný úraz a musela mu být amputována noha. Po válce sestavil kapelu ze šumavských muzikantů. V roce 1946 dostal příležitost nahrát pro rozhlas několik skladeb. Později přijal do kapely i zpěvačku. Od roku 1951 působila kapela pod názvem Starošumavská dechová muzika Karla Polaty. Složil okolo 400 skladeb . Upravoval rovněž lidové skladby a psal texty. Hostoval v Praze v Lucerně, kapela jezdila i na zájezdy do tehdejší NDR. V roce 1971 odešel do invalidního důchodu, ze zdravotních důvodů kapelu v roce 1973 rozpustil. Je pochován na hřbitově v Sušici. Hudba a text Karel Polata Hudba Karel Polata, text Ladislav Nushart

Frank Wildman (1)

Helena Vysušilová (1)

Profi instruktorka České školy aerobiku H. Jarkovské, akreditované u MŠMT ČR. Držitelka mezináordní licence Fitness instructor a personal trainer FISAF, lektorka a privátní trenérka.

Mathias R Schmidt (1)

Německý PR konzultant a autor knih se zdravotní tématikou.

Luboš Xaver Veselý (1)

Moderátor pořadu Frekvence1 \"Křížový výslech\". Xaver není jeho pravé jméno, ale přezdívka, kterou mu přiřkla programová ředitelka Frekvence 1 Barbora Tachecí. Ze svých hostů v Křížovém výslechu páčí občas neuvěřitelná vyjádření, ale co prozradí sám o sobě? Leckdy je to odpověď hodná skutečného rafinovaného moderátora! Jeho životné krédo zní: „Nikoho zbytečně neotravovat!“ Tak to by ještě šlo, ale výčet jeho zálib? Sbírání ubrousků, fotografií hráčů NHL a céček, parašutismus a jízda tramvají… Obdobně vážně patrně myslí i odpověď na naši otázku, jaký je jeho životní sen: „Vlastnit podepsané CD Standy Dolinka!“ Zdá se, že představy z tohoto uměleckého ranku jej provázejí již od dětství –- v roce 1981 se umístil na pionýrském táboře na 2. místě v pěvecké soutěži s megahitem Knoflíky lásky. A co by dělal, kdyby nebyl v rádiu? Tvrdí o sobě, že by pracoval v Delvitě v Nuslích, u pokladny č. 12 . Ale věřte mu…

Paul Finch (1)

Paul Finch je anglický spisovatel, scénárista, bývalý policista a novinář. Psát začal pro britský televizní pořad The Bill. Jeho první scénáře byly k dětským animákům. Je autorem scénáře televizního seriálu Pán času . Napsal přes 300 povídek, je autorem detektivního žánru, dark fantasy a hororu. S manželkou Catherinou mají dvě děti: Eleanor a Harryho.

Eva Singerová (1)

Autorka příručky o domácích pracech.

Světlana Kubištová-Pražáková (1)

Narozena 1962. Pedagožka, práce z oboru ručních prací a tradičních řemesel.

Andrea Koblasová (1)

Narozena 1973. Textilní výtvarnice, pedagožka výtvarné výchovy, metodické práce a příručky pro výtvarnou činnost.

Ludmila Kubálková (1)

* 12. 4. 1929 Šumperk, + 11. 11. 2009 Praha MUDr. Ludmila Kubálková, CSc. Paní doktorka Ludmila Kubálková se narodila v Šumperku, v rodině důstojníka. Vystudovala režii na akademii múzických umění, tělesnou výchovu a lékařskou fakultu v Brně. Po dvouleté klinické praxi na Ostravsku učila na brněnské pedagogické fakultě. Poté pracovala jako atestovaný chirurg a odborný asistent na chirurgických klinikách a na ortopedické klinice brněnské fakultní nemocnice. Později se věnovala zejména léčebné rehabilitaci. Z tohoto oboru přednesla hojné přednášky, napsala řadu článků a knih a ze stejného oboru vycházela též její dizertační kandidátská práce i četné obhájené výzkumné úkoly. Dlouhá léta zastávala funkci primářky oddělení léčebné rehabilitace brněnské Úrazové nemocnice. U pacientů byla velmi oblíbená pro lidský a sociální přístup i vstřícné jednání. Milovanou práci a pacienty neopustila ani po odchodu do důchodu a přestěhování se do Prahy, kam odešla za rodinou – za vnoučaty. Svému lékařskému oboru se pak věnovala na pražských ambulantních pracovištích. Oblíbená byla i mezi seniory, které učila na Univerzitě třetího věku Vysoké školy ekonomické v Praze. Pracovní elán ji vlastně neopustil až do posledních dnů. Zemřela po nedlouhé nemoci a chybí rodině, pacientům i zahradě, v níž nacházela velké zalíbení. Zemřela vlastně v pracovní neschopnosti, na první hospitalizaci byla odvezena z pracoviště. Příčinou smrti byla ne zcela vyjasněná porucha srážlivosti krve, jejíž projevy byla znát už pár měsíců. Pravděpodobně zde hrály úlohu i genetické vlivy.