Výpis všech autorů

Josef Úlehla

Narozen 16.3.1852 v Podivíně, zemřel 22.12.1933 v Brně. Ředitel školy, pedagogické práce.

Jaromír Uždil

Jaromír Uždil, křtěný Jaromír Václav byl český pedagog, básník a malíř. Patřil k předním osobnostem české výtvarné výchovy a České sekce INSEA . Prof. PhDr. Jaromír Uždil, DrSc., se narodil v roce 1915 v Náchodě v rodině učitele Františka Uždila a jeho ženy Anny roz. Řezníčkové. Na Českém vysokém učení technickém v Praze vystudoval architekturu a později získal profesuru kreslení, jež byla dobovou obdobou dnešní vysokoškolské přípravy výtvarných pedagogů. Byl posluchačem filozofické fakulty v Praze a v Brně a během studia se specializoval na dějiny umění, pedagogiku a estetiku. V letech 1945–1947 studoval jako stipendista na pařížské Sorbonně a na École Nationale Superieure des Arts Décoratifs u François Desnoyera. Po válce spolupracoval pod přímým vedením Otokara Chlupa na zakládání pedagogických fakult v Československu. Odborné působení profesora Uždila bylo spojeno s pražskými vysokoškolskými pracovišti, kde byl po čtyři desetiletí významnou akademickou osobností. Působil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, na Akademii výtvarného umění a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Přednášel převážně dějiny umění, teorii výtvarné výchovy a nauku o barvě. K odkazu Jaromíra Uždila se hlásí rovněž Česká sekce INSEA, národní sekce mezinárodní organizace, již Jaromír Uždil založil a vedl. Předsedou Československého komitétu INSEA, který uvedl v život, byl od počátku po tři volební období, tedy v letech 1967 až 1984. Založení tehdejšího Československého komitétu INSEA předcházela celosvětová výstava výtvarného projevu dětí v Praze , již v roce 1964 Uždil připravil a jež měla velký mezinárodní ohlas. Po tomto úspěchu Uždil v Praze zorganizoval světový kongres INSEA , akci, jež je svým významem pro obor výtvarná výchova dosud nepřekonaná. V roce 1990 byl Jaromír Uždil vyznamenán světovou cenou The Edwin Zieglfeld Award za zásluhy o výt...

Hana Urbancová

Ing., PhD., vysokoškolská pedagožka v oboru strategického managementu a vedení lidí v organizacích, zabývá se problematikou vzdělání a udržení znalostí pracovníků organizací a podniků.

Ann Urbanová

Dcera Jiřího Urbana, novináře a fotoreportéra. Spoluautorka dívčího románu.

Alycea Ungaro

Americká fyzioterapeutka, autorka prací o gymnastické metodě - Pilates.

Abi Umeda

Vladimír Uchytil

Český překladatel a lingvista. Překlad z angličtiny, francouzštiny, ruštiny. Autor slovníků.

Udo Ulfkotte

Německý novinář, publicista a politolog.

UB40

UB40 je britská reggae a popová skupina, která vznikla v roce 1978 v anglickém Birminghamu. Skupina dosáhla v 80. a 90. letech 20. století značného mezinárodního úspěchu se svou směsí reggae a popové hudby. Název kapely byl odvozen od formuláře, který v době vzniku skupiny vydávalo ministerstvo práce Spojeného království lidem žádajícím o podporu v nezaměstnanosti; UB40 znamenalo Unemployment Benefit, Form 40 .

Robert Ullman

Německý spisovatel dobrodružných příběhů, žurnalista a historik.

Petr Urlich

Práce v oboru stavebně historických průzkumů cenných staveb 19. a 20.století v Praze autor celé řady odborných článků, spoluautor v týmu pro restaurování a rekonstrukci vily Dr. Ing. Františka Mullera od Adolfa Loose v Praze. Vedení atelieru restaurování architektury 20.století.

Otto Ušák

Otto Ušák byl český akademický malíř a přírodovědný ilustrátor, který úzce spolupracoval s botanikem a mykologem Albertem Pilátem. S Albertem Pilátem vytvořil známý Atlas rostlin vydaný i v kapesním provedení , Atlas hub opakovaně vydaný i v kapesním provedení . Tyto byly přeloženy a vydány i v angličtině, francouzštině, italštině, němčině, polštině a slovenštině. Dále pak publikace Naše houby a Naše houby II , které jsou považované za vrchol jejich společného díla a ceněné i kvůli barevně dokonalé tiskové reprodukci Ušákových originálů. Používal nejčastěji techniku akvarelu. Ceněn byl především za schopnost zachytit v ilustraci podstatu dané houby a také prostorovost maleb.

Miloslav Urban

Narozen 10.1.1940 v Kladně, zemřel 1.9.2006. MUDr., gynekolog, prozaik.

Klára Uličná

Narozena 2. 3. 1978. Mgr., Ph.D., Anglistka a pedagožka, zaměřuje se na didaktiku anglického jazyka, pedagogické praxe expertnost v učitelství, problematiku učitelské přípravy a rozvoj interkulturní komunikační kompetence.

Karel Uzel

Narozen 20. 4. 1939 v Praze. Učitel a metodik turistiky, autor vlastivědných a turistických publikací, redaktor nakladatelství Olymypia.

Joža Uprka

Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold. Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí devant l'église, tj. „Slovenští poutníci před kostelem“). Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu . Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionisti...

Josef Uher

Narozen 14. 12. 1880 v Podolí u Tišnova, zemřel 5. 12. 1908 v Brně. Učitel, básník a prozaik.

Johannes Urzidil

Johannes Urzidil byl pražský, německy píšící spisovatel, básník, esejista a historik umění. Narodil se v rodině železničního úředníka ing. Josefa Uržidila, který pocházel z Ošelína v okrese Stříbro a psal své jméno česky Uřídil, a jeho ženy Elise Metzelesové, provdané Steinitzové, která si do svazku přivedla sedm dětí z předešlého manželství. Jediným jejich společným dítětem byl Johannes. U jeho porodu asistoval lékař a básník Hugo Salus. Matka zemřela 7. ledna 1900, když Johannesovi nebyly ani čtyři roky. Jeho otec se podruhé oženil s Češkou Marií Mostbeckovou. V roce 1906 začal studovat na německém gymnáziu v ulici Na příkopě. Zatímco na obecné škole patřil jako syn úředníka k „zámožným“ žákům, na gymnáziu ho jeho bohatší spolužáci mezi sebe nepřijali, takže se cítil osamocen. V roce 1913 otiskl první verše v Prager Tagblattu pod pseudonymem Hans Elmar . Maturitu složil v roce 1914 a následně se zapsal na pražské německé universitě studium germanistiky, slavistiky a dějin umění . Ve stejné době začal navštěvovat kavárnu Arco. Zde se seznámil s předními pražskými německými literáty, jako byli například: Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch, Oskar Kuh, Ernst Weiss, Ludwig Winder, Karl Brand, Felix Weltsch nebo Oskar Baum. Stal se vyznavačem expresionismu, spolu s vydavatelem Leo Reissem od roku 1917 připravoval a od roku 1918 redigoval brněnský expresionistický časopis Der Mensch. V letech 1915–1917 se seznámil s českými malíři Václavem Špálou, Vlastislavem Hofmanem a Rudolfem Kremličkou. V letech 1916–1918 sloužil v rakousko-uherské armádě, kde pracoval v zásobovacích skladech v Praze–Holešovicích. Zde se seznámil s Jaroslavem Topičem . Jeho prostřednictvím se seznámil v roce 1918 s malířem Janem Zrzavým. Univerzitní ...

Jana Uhlířová

Jana Uhlířová *1964 čes. pedoložka. Narozena 1. 10. 1964 v Ivančicích. Ing., pedoložka a kartografka, odborné práce o ochraně půdy a vody.

Jan Urban

Narozen 1985 v Táboře. Spisovatel, autor fantasy povídek a redaktor.

Ján Uličiansky

Slovenský dramatik a dramaturg, autor divadelních a rozhlasových her a knih pro děti.

Ivan Urbanovič

Slovenský horský vůdce, autor prací z oboru.

Gabriel Urbánek

Gabriel Urbánek byl český lékař, výzkumný pracovník a sochař. Za svou hlavní životní profesi si zvolil medicínu, ale od mládí se věnoval umění. Byl posluchačem Ukrajinské výtvarné akademie v Praze, odkud odešel pro ideové neshody v názoru na umění Marca Chagalla. V r. 1935 výtvarně spolupracoval s avantgardní scénou E. F. Buriana v Mozarteu. V léčbě se zaměřoval zejména na léčbu chronických onemocnění pohybového ústrojí. Svou lékařskou praxi zahájil na interní klinice všeobecné nemocnice v Praze . Potom sloužil v letech 1940–45 v Kolíně a v Semilech. Té době přechází od malby obrazů k práci se dřevem a sochařství. V roce 1951 se stal primářem v lázních Teplice. Je autorem dávkování léků z programu RTN, které vyráběl od začátku šedesátých do konce sedmdesátých let státní podnik SPOFA. Celý svůj profesní život se věnoval vědecké práci a léčbě chronických degenerativních nemocí, ke kterým zpracoval několik klinických studií. V padesátých letech byl z politických důvodů ve vyšetřovací vazbě. Po návratu vystavoval v Teplicích a v Ústí nad Labem . Vystavoval také v Nové síni v Praze. Stále vracel do Teplic, kde ale nebydlel a dojížděl za rodinou do Prahy. Klidné místo našel ve Voticích, kde koupil dům a po celých asi deset let na sklonku života tam pracoval ve své dílně.

Emma Urbánková

Emma Urbánková byla česká knihovnice a badatelka v oblasti prvotisků a starých tisků. Napsala řadu studií a doprovodných materiálů k výstavám, velký význam má její editorská činnost. Nejdůležitějším výsledkem její badatelské činnosti je posunutí datace Trojánské kroniky, která byla považována za nejstarší tištěnou knihu na českém území. Podle jejích zjištění jsou nejstarší Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, ale zůstává to předmětem vědeckých sporů. Emma Urbánková se narodila v Lounech, ale nedlouho po jejím narození se rodina přestěhovala do Prahy. Byla dcerou historika a univerzitního profesora Rudolfa Urbánka. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Praze 1 studovala na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity české dějiny, pomocné vědy historické a srovnávací dějiny literatur. Během studií také absolvovala dvouletý Tobolkův knihovnický kurz. Univerzitní studia zakončila v roce 1933 doktorátem a téhož roku nastoupila do Veřejné a univerzitní knihovny. Knihovně, později přejmenované na Státní knihovnu a nejnověji na Národní knihovnu, zůstala věrná celý svůj život. Po roce přešla z oddělení cizojazyčné katalogizace do oddělení rukopisů a vzácných tisků, kde působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1979, od roku 1945 již ve funkci vedoucí oddělení. Po odchodu do důchodu se věnovala badatelské a editorské činnosti. Do Klementina docházela až do posledních měsíců svého života. Byla členkou Československé knihovědné společnosti, Komise pro soupis rukopisů, Vědecké archivní rady a j. V průběhu okupace zastupovala dlouhodobě nemocnou vedoucí oddělení a mimo jiné zajišťovala evakuaci historických fondů na hrad Karlštejn a do Zlaté Koruny. Měla hlavní zásluhu i na záchraně cenných knih ze zabavených knihoven, ať již za okupace, nebo pak v 50. letech – do klementinských trezorů byly uloženy např. rukopisné fondy z tepelského a oseckého kláštera. Za léta jejího působení se fond rukopisů knihovny znač...

Caroline Upcher

Caroline Upcherová se věnovala filmu, literatuře a žurnalistice. Napsala dva romány pod pseudonymem Carly McIntyrová, podílela se i na románu Naomi Campbellové Swan. Žije v Londýně, na Long Islandu a v New Yorku.

Bodo Uhse

Německý prozaik a editor sebraných děl E.E.Kische.

Arnold Ulitz

Německý učitel a spisovatel.

Alexandra Urbanová

Narozena 27. 4. 1921 v Praze, zemřela 24. 11.1 956 v Praze. Básnířka, spisovatelka zábavné četby pro ženy a dívky, autorka divadelních her a libret.

Alena Urbanová

Alena Urbanová , divadelní kritička, literatura z oboru, autorka biografií českých herců. V 50.- 60. letech 20. století přední divadelní kritička, autorka hereckých monografií a v 90. letech časopisecky vydaných studií o hercích . Od 70. let dlouholetá členka porot amatérského divadla pro děti , lektorka seminářů a kurzů, autorka publikací o problematice divadla pro děti s důrazem na problematiku dramaturgie , doslovů a komentářů k sborníkům her pro dětského diváka, autorka statí o historii činoherního divadla pro děti v publikaci Cesty českého amatérského divadla.

Vladimír Uhlíř

Narozen 3.5.1927 v Hradci Králové, zemřel 22. 6. 2010. Romanista, odborník na francouzskou historickou gramatiku. Práce a překlady z oboru.

Viktor Aleksandrovič Ust'jancev

Ruský vojenský námořník, spisovatel, autor knih z námořnického a vojenského prostředí.

Unínčanka

Slovenská dechová hudba

Úlehlová

The Singers Unlimited

The Singers Unlimited byla americká vokální jazzová skupina, kterou v roce 1967 založil Gene Puerling. Její počátky sahají až k Puerlingově dřívějšímu souboru The Hi-Lo's, který se rozpadl v polovině 60. let. The Singers Unlimited spojil talenty Puerlinga, Dona Sheltona, Lena Dresslara a Bonnie Hermanové. Jsou proslulí svými složitými vokálními harmoniemi a studiovými technikami, včetně multitrackingu - procesu, který jim umožnil vícenásobné vrstvení hlasů a vytvoření bohatého sborového efektu.

Štěpán Urban

Štěpán Urban byl kytarový virtuóz, hudební pedagog, profesor a zakladatel kytarové třídy na pražské konzervatoři, hudební skladatel, astrolog, antroposof, esperantský básník a novelista. Vytvořil českou klasickou školu na kytaru, která se opírá o četné pedagogické a umělecké publikace či série odborných článků, které publikoval doma i v zahraničí, a která je doma i v cizině dodnes považována za vzor moderní pedagogiky. Urbanovy kytarové školy, vycházející v mnohatisícových nákladech, dokazují, že soustavně plní poslání moderní pedagogiky. Patří k nim zejména: ale i mnohé další instruktivní práce. Štěpán Urban tak připravil cestu mladé generaci na poli sólistiky i v publikační činnosti. Na konzervatoři ho navštěvovaly četné zahraniční delegace, které s ním posléze udržovaly čilou odbornou korespondenci. Po vzoru jeho pražské třídy se zařizovalo mnoho dalších škol – v Holandsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Itálii. Římská konzervatoř vybudovala svou třídu plně podle pražské. Italský tisk I´ecco della Musica v této souvislosti uvedl doslova: „Vysoká škola Štěpána Urbana“. Mezi jeho žáky, dnes profesory hudby, patří i proslulý kytarový virtuóz Štěpán Rak, který v roce 1982 založil na pražské Hudební akademii múzických umění kytarové oddělení, čímž realizoval přání svého profesora. Rozsáhlou kompoziční tvorbu Štěpána Urbana uvádí početné mezinárodní antologie: Početné skladby pro sólovou kytaru obsahují veškeré moderní možnosti nástrojové techniky i barevnosti tónu a na světových soutěžích získaly několik prestižních cen. Například za čtyři sólové skladby "Miniatures" byla Štěpánovi Urbanovi v mezinárodní soutěži Rádio-televize-Paříž udělena první cena. Velice přínosné jsou také jeho esperantské písně na texty slavných světových básníků, které se s úspěchem uváděly třeba v Holandsku, Rusku, Anglii, na Kubě i v dalších zemích. Štěpán Urban se v mladším věku věnoval koncertní činnosti: „Hrál skladby z repertoáru An...

Soňa Urbančíková

Soňa Uličná

Slovenská divadelní dramaturgyně, autorka rozhlasových her, překladatelka z angličtiny.

Robert Urgela

Cvičitel jógy a bojových umění, zakladatel školy seberozvoje na Slovensku. Více na https://www.jogoviny.cz/lektor-jogy/robert-urgela

O Ušák

Natalia Usenko

Polská básnířka a překladatelka.

Miloslav Uličný

Miloslav Uličný je český romanista, vysokoškolský pedagog, básník a překladatel ze španělštiny, italštiny, angličtiny, portugalštiny a katalánštiny. Roku 1959 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Kroměříži a pak pracoval rok jako soustružník v podniku Pal Magneton. V letech 1960-1965 vystudoval španělštinu a italštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a jako třetí obor portugalštinu. Studoval také katalánštinu a postgraduálně v letech 1966-1968 estetiku. Roku 1982 získal titul doktora filozofie. Roku 1965 pracoval v Československé tiskové kanceláři, v letech 1966-1971 byl zaměstnán jako překladatel v Československém rozhlasu, v letech 1971-1973 působil v Díle, podniku Českého fondu výtvarných umění a pak do roku 1980 v Orientálním ústavu Akademie věd Československé republiky. Mezi lety 1981-1993 se věnoval překladatelské činnosti ve svobodném povolání. Roku 1993 začal pracovat jako odborný asistent Ústavu translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel dějiny španělské a hispanoamerické literatury a vedl semináře uměleckého překladu. Roku 2006 se stal v oboru translatologie docentem. Absolvoval také řadu zahraničních stáží a zúčastnil se mnoha mezinárodních konferencí. Byl rovněž vedoucím Klubu kultury překladu, kde od roku 1994 organizoval veřejné přednášky, zaměřené na problematiku překladatelské práce. Roku 2012 odešel do důchodu a v Ústavu translatologie FF UK působí jako externista. Je autorem řady odborných statí a článků, publikovaných v českých i zahraničních časopisech, dále více než dvaceti předmluv a doslovů k vlastním překladům a také několika desítek recenzí. Těžištěm jeho překladatelské činnosti jsou překlady krásné literatury, především španělské, ale přeložil také přes 300 filmů, televizních inscenací a seriálů z různých jazyků pro dabing, nebo pro podtitulkování a vytvořil také titulky k dvanácti televizním inscenacím italských oper. Vydal také devět sbírek v...

Lisa Unger

Lisa Ungerová sa narodila v Hartforde, štát Connecticut. Má sociologické vzdelanie. Jej tvorbu výrazne ovplyvnila atmosféra New Yorku, kde prežila niekoľko rokov. Od roku 2000 sa venuje písaniu profesionálne. Pod dievčenským menom Lisa Miscione doposiaľ vydala romány Angel Fire , The Darkness Gathers , Twice , Smoke .

Leo Urbanes

Kocourkovští Učitelé

Josef Unger

Josef Unger je český archeolog, sociokulturní antropolog a kastelolog, profesor Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Specializuje se na život a sídla moravské šlechty, sakrální architekturu a pohřební ritus v období vrcholného a pozdního středověku. V roce 1961 maturoval na Jedenáctileté střední škole na třídě Kpt. Jaroše v Brně, jeho vztah k archeologii se však probouzel již v dětství exkurzemi do Moravského zemského muzea a návštěvou archeologického výzkumu velkomoravského hradiska v Mikulčicích u Hodonína, který prováděl známý archeolog Josef Poulík. V roce 1966 absolvoval studium prehistorie na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a získal titul prom. hist. V roce 1969 získal doktorát obhájením práce Moravská drobná středověká opevnění v období vrcholného feudalismu na katedře prehistorie brněnské univerzity. Kandidátskou disertaci Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. – 15. stol. obhájil roku 1981 na půdě Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Jeho školitelem byl právě Josef Poulík. V roce 1999 si dále zvýšil akademickou kvalifikaci obhájením habilitační práce Hrad Lelekovice ve 14. století. V roce 2004 pak byl Josef Unger jmenován profesorem v oboru antropologie. Po ukončení studií v roce 1966 nastoupil jako samostatný odborný pracovník – archeolog do Regionálního muzea v Mikulově. Zde se podílel na budování archeologické sbírky, tvorbě expozic i výstav a popularizační činnosti. Prováděl také četné záchranné archeologické výzkumy. Jeho územní působnost zahrnovala celý tehdejší okres Břeclav. V roce 1983 byl přijat do Archeologického ústavu ČSAV v Brně jako vědecký pracovník. Náplní jeho činnosti zde bylo mimo vlastního bádání a přednášek pro odbornou i laickou veřejnost posuzování diplomových a doktorských prací z oboru archeologie. V letech 1993–1996 působil Josef Unger jako vědecký pracovník v Ústavu archeologické památkové ...

Jiří Urbanec

Jiří Urbanec byl český literární historik a jeden z největších znalců díla Petra Bezruče. Narodil se roku 1932 v Lískovci u Frýdku . Od roku 1936 navštěvoval obecnou školu ve Frýdku a od roku 1945 gymnázium tamtéž. Vystudoval obor čeština-ruština na Filozofické fakultě univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a poté mezi lety 1956 a 1960 dálkově historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Svou pedagogickou činnost začal v Krnově, ale největší část své kariéry strávil v Opavě, kde se věnoval studiu Bezručova díla. Za tuto činnost mu byl roku 1967 udělen titul kandidát věd. V obecnějším měřítku zaměřoval svou vědeckou činnost na českou, polskou a slovenskou literaturu 20. století. Jiří Urbanec se po roce 1989 významnou měrou zasadil o založení opavské Slezské univerzity. V letech 1990–1991 byl prvním děkanem Filozofické fakulty v Opavě Masarykovy univerzity , stal se také vedoucím Ústavu bohemistiky a knihovnictví a jedním ze zakladatelů Novin Slezské univerzity . V období po Sametové revoluci také usiloval o znovuzaložení Matice slezské. V letech 1961–1972 byl vedoucím Památníku Petra Bezruče. Jiří Urbanec zemřel dne 15. listopadu 2014. Poslední rozloučení se konalo 21. listopadu 2014 v kostele Svatého Ducha v Opavě. Jeho ostatky byly uloženy na opavském městském hřbitově. Svou vědeckou činnost zaměřoval Jiří Urbanec na krajové autory. Prvořadým cílem jeho bádání bylo studium Petra Bezruče, které se mu stalo celoživotním posláním. Mimo něj publikoval také díla o Jaromíru Šavrdovi, A. C. Norovi, Josefu Kalusovi nebo Vojtěchu Martínkovi.

J Urbánková

Ivan Úlehla

Narozen 17. 10. 1921 v Uherské Skalici a zemřel 20. 3. 2004. RNDr. DrSc., byl profesorem jaderné fyziky, práce z oboru.

Haruo Umezaki

Haruo Umezaki byl japonský prozaik, jeden z nejlepších představitelů první poválečné japonské literární školy sengoha. Umezaki absolvoval roku 1940 Tokijskou univerzitu v oboru japonská literatura a již při studiu se věnoval psaní poezie a vydávání literárního časopisu. Roku 1944 byl povolán k válečnému námořnictvu, stal se poddůstojníkem u spojařů a působil jako šifrant na různých vojenských základnách na Kjúšú. Po skončení války se pak zcela věnoval literatuře. Jeho díla odráží vlastní válečné zážitky, jsou psychologickým obrazem poválečného života poraženého národa a také sondami do lidského nitra. Jeho hrdinové z válečných próz nejsou zaslepeni vidinou vítězství, ale vyznačují se lidskostí a trápí se pochybnostmi.

František Uhlíř

Narozen 11.8.1900 ve Lhotě u Vyškova, zemřel 11.9.1980 v Pinte Gatineau . PhDr., politik a pedagog, práce z oborů.

Eva Uchalová

Narozena 1944. PhDr., historička umění, vedoucí kurátorka sbírky textilu a módy, zaměřena na dějiny módy do roku 1948.

Diana Urban

Americká spisovatelka, autorka thrillerů. Působí v oblasti digitálního marketingu pro start-up firmy.

Bernhard Uehleke

Lékař, specialista na metody přírodního léčení, autor publikací o fytoterapii.

Barry Unsworth

Barry Unsworth pochází ze severní Anglie. Narodil se roku 1930 v jedné hornické vesničce v Durhamu a vystudoval univerzitu v Manchesteru. Podobně jako řada dalších anglických autorů si zamiloval východní část Středozemního moře, kde nějakou dobu působil jako učitel angličtiny, nejprve v Athénách, posléze v Istanbulu. Během zdejšího pobytu načerpal inspiraci k vynikajícím knihám, jako jsou Pascaliho ostrov nebo Rozzuřený sup. Barry Unsworth se věnuje především tvorbě historických románů. Jeho knihy se odhrávají v nejrůznějších obdobích dějin i v nejrůznějších končinách světa. Za román Sacred Hunger získal prestižní Bookerovu cenu. Dva z jeho románů byly zfilmovány. Unsworth působil ve Francii, Řecku, Turecku a v USA. Nyní žije v italské Umbrii.

Augustin Ulč

Narozen v roce 1894, zemřel v roce 1962 v Božkově . Učitel, prozaik.

Antonio Ubieto Arteta

Španělský historik.

Antonie S Urbanová

Narozena 6.10.1905 v Praze, zemřela 31.8.1987. Sochařka, prózy.

Zdenka Ulčová-Gallová

Narozena 12. 3. 1954 v Plzni. Prof., MUDr., DrSc., lékařka, vysokoškolská pedagožka, pracovnice v gynekologii a porodnictví, práce z oboru, též spisovatelka.

Zdeněk Uher

Ekonom, autor mzdových příruček.

Yekta Uzunoglu

Yekta Uzunoğlu je kurdský aktivista, spisovatel, překladatel, lékař a podnikatel s kurdsko-arménskými kořeny. Od roku 1971 upozorňuje na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu, Iráku a Sýrii. Je autorem překladů mj. částí Bible a děl Karla Čapka z češtiny do kurdštiny a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. Od roku 1994 vede četné soudní spory s českým státem; od roku 1994 byl několikrát odsouzen za různé trestné činy a posléze osvobozen, v souvislosti s těmito spory taktéž vysoudil různá finanční odškodnění. Některé civilní i trestní případy nejsou dodnes uzavřeny. Narodil se roku 1953 v tureckém městě Silvan jako třetí dítě kurdského právníka Ahmeta Uzunoğlu. Od roku 1970 studoval francouzštinu na Institut de Touraine v Paříži. Po vojenském puči v Turecku v březnu 1971 získal stipendium na studia v ČSSR. Během studia se přátelil s disidenty a pronásledovanými lidmi zejména z řad adventistické církve, pro které pořádal společně s Pavlem Martáskem přednášky o Svaté zemi. Roku 1975 se zúčastnil hladovky na švédském velvyslanectví v ČSSR, kterou kurdští studenti protestovali proti vydávání kurdských studentů z ČSSR do Iráku pod vedením Saddáma Husajna. Roku 1976 spoluzaložil s Prof. Dr. Pavel Marťásek DrSc. a Vladimir Kořenský v komunistickém Československu ilegální nakladatelství ARARAT, jež se věnovalo samizdatovým publikacím mj. jeho vlastních děl o Kurdech a Kurdistánu v češtině a děl francouzských autorů z University Sorbonne Prof. Joyce Blau ve francouzštině. V roce 1978 se podílel na založení kurdského Červeného půlměsíce. V roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, pak mu nebylo prodlouženo vízum a byl vyhoštěn z ČSSR. Následně odjel do Paříže, kde mu bylo uděleno výzkumní stipendium na Pasteurově ústavu; namísto toho však v březnu 1980 odjel jako humanitární pracovník právě vznikající organizace Lé...