Výpis všech autorů

Jana Táborská

Narozena 1945. Elektroinženýrka, ředitelka firmy zabývající se zejména vydáváním veletržních katalogů.

Jan Tůma

Narozen 15. 10. 1941 v Brně. PhDr., novinář, cestovatel a sběratel zajímavých informací o českých historických a přírodních památkách. Rozhlasový redaktor, autor televizních scénářů a divadelních textů.

Jan Tříska

Jan Tříska byl česko-americký herec. Jeho manželkou byla Karla Chadimová. V letech 1955–1959 vystudoval herectví na pražské DAMU, poté se stal v roce 1959 v té době nejmladším členem činohry Národního divadla v Praze. Na scéně Národního divadla se však objevoval již v době studií v sezóně 1956–1957, kdy alternoval v roli Prvního asistenta v Čapkově Bílé nemoci v režii Františka Salzera a rovněž jako Druhý rekrut v Maryše a jako Páže ve Svaté Janě . V roce 1966 odešel do Krejčova Divadla za branou, po jeho zániku hostoval v roce 1973 na Kladně a v letech 1974–1977 hrál v Městských divadlech pražských. Hrál v mnoha divadelních a filmových rolích, např. Radúz a Mahulena , Třicet případů majora Zemana. V registru StB je Tříska uveden jako agent, krycí jméno „Toman“, evidenční číslo 5 680. Sám k tomu uváděl, že agentem nikdy nebyl a že se ho StB neúspěšně snažila získat ke spolupráci. V roce 1977 podle režimního tisku podepsal tzv. Antichartu, ale současně prý pomáhal Chartu 77 šířit. Později téhož roku emigroval do Kanady, později do Spojených států. Uplatnění jako herec tam našel až po delší době. Ztvárnil například střelce ve filmu Lid versus Larry Flynt, objevil se v epizodách seriálů Highlander a Highlander: The Raven, filmech Osterman's Weekend, Ronin, 2010: Druhá vesmírná odysea a dalších. Po sametové revoluci se na čas vrátil do Československa, aby pokračoval ve své herecké dráze. Známá je jeho role učitele Igora Hnízda ve filmu Jana Svěráka Obecná škola , dále hrál např. ve filmech Želary , Horem pádem . Ve hře Král Lear na Letních shakespearovských slavnostech byl v roce 2002 jeho výkon v hlavní roli oceněn Cenou Alfréda Radoka. Za postavu Markýze ve Švankmajerově filmu Šílení získal slovenskou filmovou cenu Slnko v sieti za rok 2006. Jeho jednou z dalších filmových ...

Jan Tomšíček

Jan Tomšíček je český cestovatel a dobrodruh. Publikoval několik knih o svém cestování po Africe, Rusku a asi polovině Evropy. Narodil se 29. listopadu 1951. Již v dětství bylo jeho touhou kolo i přes nelibost rodičů. Když dospěl, kolo mu pomohlo se zotavit z těžkého úrazu. Během několika dalších let procestoval státy v okolí Česka. Vyučil se zámečníkem. Ve třetí třídě dostal od rodičů starší dámské kolo značky Eska tourist, bez přehazovačky. V šesté třídě na podzim s ním během jednoho odpoledne podnikl výlet do Hradce Králové a zpět - asi 80 km. V osmé třídě dostal od rodičů starší kolo Eska s tříkolečkem. Později cestoval na kole Favorit. Jeho první velká cesta vedla do Bulharska. Na této cestě absolvoval dle svých slov 4.000 km téměř závodním tempem za 20 dní. Následně se pokusil se realizovat v závodní cyklistice, ale neuspěl a zůstal věrný cykloturistice. Podnikl cestu do Maďarska, Rumunska a Bulharska na skládacím kole Eska bez přehazovačky, během které za 64 dní urazil 6.840 km a bylo to dle jeho slov snad nejpříjemnější a nejpohodlnější cestování které zažil. V roce 1991 vycestoval s kamarády na plachetnici Polárka, s jízdním kolem v podpalubí. Pro něj tato cesta skončila v jihoafrické republice , kde expedici opustil, pro názorové neshody s kapitánem . V JAR žil asi 2 roky, v nichž tuto zem procestoval, navštívil i Botswanu, Namibii, Lesotho. Udělal si též výlet k Viktoriiným vodopádům. V roce 1993 se vydal na 16.700 kilometrů dlouhou pouť domů skrz celou Afriku na jízdním kole Favorit. Cesta z Kapského Města do Chocně mu zabrala 5 měsíců a 20 dní během kterých na kole našlapal 13.600 km, 800 km jel "stopem" v místech kde to bylo pro kolo nesjízdné nebo kde bylo nebezpečno, 600 km jel vlakem přes Nubijskou poušt a 1700 km loděmi přes Asuánskou přehradu a Středozemní moře. Celkově za tuto půlroční cestu utratil přibližně 1450 USD. Na cestě se zastavil v Rokycan...

Jakub Trpiš

Jakub se liší od ostatních autorů a stejně tak je jedinečná i jeho tvorba. Při psaní střídá nejrůznější polohy, žánry i pohledy na svět. „Psaní je pro mě způsobem, jak překonat sebe sama a svůj omezený pohled na svět.“ Jeho první román Volba vyšel v roce 2012, v přepracované verzi 2016. Jedná se o společenský román i duchovní literaturu. Jeho druhá kniha Landie: Čtyři poutníci vychází 16.11.2017. Je to první díl moderní fantasy trilogie.

Inesa Trojovská

Inesa Trojovská je nadaná patnáctiletá spisovatelka z Hradce Králové, píšící žánr fantasy. Napsala doposud tři knihy: Kouzlo věků , Tajemství stínů a Předtucha konce .

Herbert Thomas

Herb Trimpe

Americký komiksový umělec, výtvarník a spisovatel.

Guillermo del Toro

Guillermo del Toro Gómez je mexický filmový režisér a scenárista. Věnuje se vědeckofantastickému a horrorovému žánru. O film se začal zajímat už jako osmiletý, jeho inspirátorem byl filmový maskér Dick Smith. Absolvoval Centro de Investigación y Estudios Cinematográficos v Guadalajaře, natáčel krátkometrážní filmy ve vlastní produkční společnosti Necropia. V roce 1986 spoluzakládal Guadalajarský filmový festival. Koncem osmdesátých let režíroval spolu s Alfonsem Cuarónem mysteriózní televizní seriál La Hora Marcada. Díky úspěchu filmu Stroj času získal angažmá v Hollywoodu. Zfilmoval komiks Hellboy , akční film Blade 2 natáčel v Praze. Film Faunův labyrint, spojující dětský pohled na občanskou válku ve Španělsku s prvky fantasy, získal v roce 2007 nominaci na Oscara. Žije ve městě Agoura Hills s manželkou Lorenzou Newtonovou a dvěma dětmi. V roce 2009 vydal román o upírech Nocturna. Je autorem počítačové hry Hellboy: The Science of Evil, režíroval úvodní scénu XXIV. čarodějnického dílu animovaného seriálu Simpsonovi.

Greta Thunberg

Švédská klimatická aktivistka.

Gilbert Tordjman

Francouzský pediatr, sexuolog a porodník.

Georg Stefan Troller

Spisovatel, televizní novinář, scenárista, režisér a dokumentarista . Narodil se ve Vídni. Jako 17-letý musel emigrovat, nejdříve do Francie, potom do USA. Jen co tam přicestoval, poslali ho zpět do Evropy, tentokrát jako vojáka. Potom pracoval v redakci "Neue Zeitung". Studoval anglistiku a divadelní vědu. Pak se stal rozhlasovým korespondentem a v roce 1962 převzal německý "Pariser Journal". Z prvního manželství s anglickou novinářkou Davin Hughes má dceru Fenn.

Frédérick Tristan

Frédérick Tristan se narodil 1931 v Sedanu ve Francii. Významný francouzský autor, který vydal přes 30 románů a esejů, má několik literárních cen včetně Goncourtovy ceny a ocenění za celoživotní dílo. Jeho tvorba se překládá do mnoha jazyků a i u nás má své příznivce. První román vydal Tristan již v roce 1959 pod názvem Dieu des Mouches a tvoří do současnosti. O oblíbenosti u českých čtenářů svědčí, že byla v překladu vydána již tři díla, Hadí píseň vychází ve druhém vydání a nově vychází čtvrté dílo, Opičák Sun. Před tím ještě Ateliér ztracených snů a Hrdinné útrapy Baltazara Kobera. Všechna díla byla přeložena Oldřichem Kalfiřtem. Dílo Frédéricka Tristana je čtenářsky velmi zajímavé, přestože obsahově na poměrně malé ploše zobrazuje v několika dějových vrstvách různá časová období i místa. Praha se stala pro Tristana dějištěm několika románů včetně Hadí písně a třikrát též Prahu navštívil, naposledy v roce 2001.

František Trojánek

Ing., autor příruček z technologie povrchových úprav kovů.

František Továrek

František Továrek byl český učitel, regionální historik, spisovatel dobrodružné literatury pro mládež a překladatel z ukrajinštiny. Patřil k zakládající generaci konických skautů a nějakou dobu oddíl i vedl. Převážnou část života prožil v Jevíčku.

František Teplý

František Teplý byl římskokatolický kněz, archivář v Jindřichově Hradci a regionální historik - amatér. Narodil se v selské rodině v Marčovicích, kde dodnes stojí jeho rodná chalupa. Studoval v Budějovicích na gymnáziu a poté v klatovském semináři. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Až do roku 1909 působil jako farář v různých místech jižních Čech, ze zdravotních důvodů tuto činnost ukončil. Přijal místo v jindřichohradeckém archivu, který vedl až do roku 1923. Stáří trávil v Malenicích č.p. 102. Ve svém romantickém nadšení se nechal někdy unést, jak se to krajovým historikům stávalo, např. ve svých Dějinách města Volyně vyslovuje odvážnou hypotézu, že hlavní sídlo Marobudovy říše se nacházelo na Věnci u Lčovic.

František Ignác Tůma

František Ignác Antonín Tůma byl významný český skladatel barokní éry. Narodil se v Kostelci nad Orlicí v Čechách a byl hluboce ovlivněn hudebními tradicemi své vlasti i širším evropským barokem. Tůma získal rané hudební vzdělání u jezuitů v Praze a později působil jako sborista v Klementinu.

František Alois Tichý

Narozen 25. 3. 1898 v Chrudimi, zemřel 10. 3. 1971 v Praze. Hudební skladatel, aranžér, dirigent a klavírista, stati z oboru.

François Truffaut

François Roland Truffaut byl francouzský filmový režisér, který se na svých filmech podílel také jako producent, scenárista a herec. Byl jedním z hlavních představitelů hnutí Francouzské nové vlny, filmařů vzešlých z filmového časopisu Cahiers du cinéma. Publikoval také několik knih o filmu, z nichž nejznámější je kniha rozhovorů s Alfredem Hitchcockem, nazvaná Rozhovory Hitchcock/Truffaut. Narodil se v roce 1932 v Paříži. Jeho matkou byla Jeanine de Monferrand, otec byl uveden jako neznámý. V raném dětství žil se svojí babičkou a byla to právě ona, kdo v něm vyvolal lásku ke knihám. Teprve po babiččině smrti, kdy mu bylo 10 let, začal žít se svou matkou a nevlastním otcem Rolandem Truffautem. Svého biologického otce, židovského dentistu Rolanda Lévyho, poznal až v roce 1968. V dětství často utíkal z domova a pobýval se svými přáteli. Jeho celoživotním nejlepším přítelem byl již od mládí Robert Lachenay, se kterým často chodil za školu a čas trávil v pařížských kinech. Byl to právě film, který nabízel mladému Truffautovi únik z neuspokojivého života. Poté, co byl v roce 1946 vyloučen ze školy, začal porůznu pracovat. V patnácti letech založil vlastní filmový klub. Tehdy často navštěvoval Cinémathèque française, kde se setkával s dalšími mladými cinefily, budoucími představiteli Francouzské nové vlny a s nespočtem filmů z celého světa. Oblíbil si především film americký a režiséry jako Johna Forda, Howarda Hawkse či Alfreda Hitchcocka. V tomto období se seznámil s filmovým kritikem a teoretikem Andrém Bazinem, který měl velký vliv na jeho budoucí život. V roce 1950, kdy mu bylo 18 let, byl odveden do francouzské armády, po dvou letech ovšem dezertoval, byl zatčen a skončil ve vojenském vězení. Bazin využil svého politického vlivu a zařídil jeho propuštění, načež jej zaměstnal ve svém nově založeném filmovém časopise Cahiers du cinéma. Během několika násl...

Ester Tajrychová

Narozena 9. 4. 1989. Ilustrátorka a grafička, též absolventka oboru Filologie - cizí jazyky pro komerční praxi , autorka překladu z angličtiny.

Erik Then-Bergh

Erik Then-Bergh byl vynikající německý klavírista známý svou interpretací klasického a romantického repertoáru. Narodil se 31. prosince 1916 v Mnichově a jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž hojně koncertoval po celé Evropě. Jeho umění bylo zachyceno na mnoha nahrávkách u vydavatelství jako Electrola a Deutsche Grammophon. Období let 1938 až 1958 bylo v jeho nahrávací kariéře obzvláště významné, protože znamenalo upevnění jeho pověsti jako umělce. Jeho výkony se vyznačovaly hlubokým porozuměním hraným dílům v kombinaci s vytříbenou technikou. Ačkoli dnes není ve srovnání s některými svými současníky příliš známý, znalci a sběratelé historických nahrávek si Then-Bergha stále cení.

Eric Treuille

Autor kuchařek a knih o přípravě pokrmů.

Eli B Toresen

Norská autorka knih pro děti.

Eeva Tenhunen

Pravým jménem Eeva Leena Palosuo. Psala detektivky, kde hlavním hrdinou je poručík Frost a jeho žena Alice. Napsala zatím celkem 8 románů.

Dušan Tichý

Mgr., pedagog, poradce v oblasti obchodního a konkursního práva, marketingu, finančnictví, bankovnictví, auditu a kontroly.

Dušan Taragel

Slovenský prozaik, hudební a rozhlasový redaktor, scénárista, autor textů k reklamám.

Didier Tarquin

Debbie Tung

Britská autorka komiksů, ilustrátorka, blogerka, programátorka.

Dave Thompson

Dave Thompson je anglický spisovatel, autor více než stovky titulů, které se z velké části zabývají rockovou a popovou hudbou, ale také filmem, sportem, filatelií, numismatikou a erotikou. Narodil se v Devonu a v sedmdesátých letech psal a vydával fanzin zabývající se punkrockem. V osmdesátých letech byl zaměstnán společností Northern & Shell podnikatele Richarda Desmonda v London Docklands. Roku 1989 se přestěhoval do Spojených států amerických. Thompson pravidelně psal do časopisů, jako byly Melody Maker, Rolling Stone, Mojo, Q, Goldmine a Record Collector, stejně jako do internetové encyklopedie All Music Guide. Svou první kniha, která dostala název U2: Stories for Boys , byla první biografií irské skupiny U2. Další knihy pojednávají o skupinách, jako jsou Depeche Mode, Red Hot Chili Peppers, Phish, ZZ Top a Simple Minds. Dále napsal například knihu 'The Psychedelic Furs: Beautiful Chaos o kapele The Psychedelic Furs, a napsal životopisy dalších hudebníků a kapel, mezi něž patřá i Kurt Cobain, Deep Purple a Genesis. Thompson se rovněž značně zabýval životem anglického zpěváka Davida Bowieho, napsal o něm knihy: Moonage Daydream a Hallo Spaceboy , stejně jako and the zpoloviny smyšlenou To Major Tom . Jeho kniha Black and White and Blue: Erotic Cinema from the Victorian Age to the VCR vyšla v roce 2007 2007. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dave Thompson na anglické Wikipedii.

Daniela Tinková

Narozena 18. 11. 1973 ve Znojmě. Mgr., PhDr., historička. Zabývá se sociálními a kulturními dějinami novověké Evropy , dějinami a kulturou Francie, genderovou problematikou, právem a justicí. Též příležitostná ilustrátorka.

Dalton Trumbo

Dalton Trumbo byl americký filmový scenárista a spisovatel, nositel prestižního ocenění Americké filmové akademie Oscar. Jednalo se pravděpodobně o jednoho z nejnadanějších členů tzv. Hollywoodské desítky. V roce 1947 byl obviněn z nepřístojných levicových názorů a z nedovoleného zločineckého spolčení s komunisty. Odmítl však vypovídat před zvláštní vyšetřovací komisí amerického kongresu a za tento čin mu byl uložen trest, kdy musel v roce 1950 strávit 11 měsíců ve vězení. Na dlouhá léta se pak ocitl na tzv. hollywoodské černé listině, kdy nesměl v Hollywoodu oficiálně pracovat a své scénáře musel psát pod různými krycími jmény svých přátel a známých. Tímto způsobem napsal zhruba 30 scénářů. Je autorem scénářů k celé řadě amerických snímků, které dnes už patří ke klasice světové kinematografie. První scénáře začal psát již v roce 1937 a postupen doby se stal jedním z nejlépe placených hollywoodských scenáristů. Jako spisovatel je znám i v Čechách, mimo jiné svojí výrazně protiválečnou románovou novelou Johnny si vzal pušku, což je kniha, za kterou v roce 1939 obdržel prestižní Sellersovu cenu. On sám pak toto svoje dílo zfilmoval pod svým vlastním režijním vedením v roce 1971. Všechna obvinění z konce 40. a počátku 50. let byla později odvolána a Dalton Trumbo byl, zejména zásluhou Svazu amerických spisovatelů, plně rehabilitován. Mělo to m.j. také za následek, že původní titulky k mnoha filmům musely být během digitalizace pro současnou DVD distribuci digitálně opraveny a jméno Daltona Trumba bylo do titulků jednotlivých filmů navráceno resp. uvedeno správně.

Craig Thompson

Americký výtvarník, autor komiksů.

Čhögjam Trungpa

Tibetský buddhistický učenec, žijící ve Velké Británii.

Česlava Talafantová

Česlava Talafantová OP Sestra Česlava, Jana Talafantová, se narodila 15. března 1942 na Žlutém Kopci v Brně do rodiny lékaře a učitelky. Matka, učitelka kreslení a matematiky, rozpoznala již v útlém dětství dceřin výtvarný talent, který pak podporovala. Po ukončení devítiletky nastoupila na čtyřleté maturitní studium na Výtvarnou školu v Praze. Pedagogický sbor školy byl na počátku padesátých let vyměněn a koncepce výuky přizpůsobena službám nově vzniklému totalitnímu státu. Po maturitě se Talafantová rozhodla nepracovat pro stát jako výtvarnice a nastoupila na VŠ zemědělskou do pražského Suchdola a nadále kreslila „všude a všechno“. Při kosení trávy se z bahna močálu nakazila zvířecí infekcí a musela natrvalo opustit práci v zemědělství a nastoupila jako kastelánka na hrad Bezděz a později na Lemberk. Zde se také poprvé setkala se svatou Zdislavou a našla víru v Boha. V roce 1971 vstupuje tajně do dominikánského řádu a přijímá řádové jméno Česlava, což znamená i zásadní tematický obrat v jejím díle. V dobách normalizace se podílela na nezákonném rozmnožování nových koncilních textů a knih pro potřeby církve. V této době také ilegálně vytvořila pro potřeby dominikánů z Jablonného ručně psaný Misál, který iluminovala devatenácti pozoruhodnými celostránkovými ilustracemi a drobnými malbami iniciál. Ilustrace Misálu jsou nejpodstatnějším Česlaviným dílem, ve kterém odvážně vyjádřila svůj vnitřní protest a boj proti komunistickému režimu, který hrubě pronásledoval a utlačoval věřící, tak jako všechny menšiny a svobodně smýšlející individuality. V roce 1976 odchází do Jablonného v Podještědí do noviciátu. V této době také na sebe zakoupila pro kongregaci domek v Jablonném v Podještědí ve Školní ulici 31, který se sestrami svépomocí zrekonstruovala, a nastoupila jako dělnice ve Zbrojovce NISA v Jablonci. Od revoluce v roce 1989 žila v klášteře v Kadani a od roku 1998 ve Střelicích u Brna, kde i přes zdravotní problémy ve své malé dílně stále tvoří pro potřeby ...

Boris Michajlovič Teplov

ruský sovětský psycholog a pedagog, akademik Akademie pedagogických věd. Od roku 1943 vedoucí psychologické laboratoře Psychologického ústavu APV RSFSR v Moskvě, kde byl v letech 1945–1952 ředitelem Laboratoře psychofyziologického výzkumu. Původně se zabýval otázkami vnímání, posléze studiem schopností, nadání a talentu. Svými pracemi přispěl k rozvoji psychologie osobnosti, zejména v oblasti studia individuálních rozdílů, diagnostických metod a typologie osobnosti. Hlavní díla: Psychologie hudebních schopností, Učebnice psychologie, spoluautor pětisvazkového díla Tipologičeskije osobennosti vysšej něrvnoj dějatělnosti čelověka .

Barrett Tillman

Barrett Tillman vyrostl v Oregonu na dobytčím ranči, kde odmalička sledoval zemědělská letadla. V 16 letech se naučil létat a od roku 1965 se začal podílet na rekonstrukcích starých letadel.. Se svým otcem vlastní a provozuje dvě námořní letadla z druhé světové války: N3N-3 cvičný dvouplošník a Douglas SBD-5 Dountless střemhlavý bombardér. Posledně jmenované ho vedlo k napsání své první knihy věnované právě provozní historii Dauntlessů. Po promoci na univerzitě v Oregonu v roce 1971, kde získal diplom z žurnalistiky se začal živit jako spisovatel na volné noze. Napsal 32 knih věnovaných převážně námořní a letecké technice. V roce 1982 založil Champlin muzeum Press v Arizoně, a sloužil jako hlavní redaktor časopisu Hook v San Diegu . Od roku 1990 je Tillman spisovatelem na plný úvazek.

Barbara Temelie

Zabývá se poradenstvím v oblasti výživy a stravování.

Alois Tybrych

Narozen 11. 3. 1929 v Bozkově v Podkrkonoší, zemřel 25. 2. 2018. Doc. MUDr., CSc., internista, kardiolog, ředitel Institutu užité prevence a léčebné medicíny v Praze. Práce z oboru lékařské etiky. Pod pseudonymy píše básně, beletrii a politické fejetony.

Aleš Tvrzník

Mgr. Aleš Tvrzník se narodil v roce 1969 v Jablonci nad Nisou, kde se již od školního věku věnoval atletice v oddíle LIAZ Jablonec. Studium na FTVS UK v Praze absolvoval se specializací atletika, později studoval na Institut für Sportwissenschaft ve Stuttgartu. Během studia působil jako trenér atletiky. Od roku 1995 je zaměstnancem Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportování, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů, publikací, software a sportovních filmů. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.

Zuzana Trnková

Narozena roku 1979 ve Vsetíně. Mgr., historička umění, kurátorka sbírky výtvarného umění a muzejní edukátorka Muzeum Vysočiny Pelhřimov.

Zdeněk Tylšar

Zdeněk Tylšar byl proslulý český hornista, uznávaný pro své výjimečné schopnosti a přínos klasické hudbě. Narodil se 25. května 1945 v Hradci Králové v Československu a stal se jedním z předních hornistů své generace. Tylšar studoval na pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Jeho talent se projevil záhy a rychle se prosadil jako virtuos na lesní roh.

Zdeněk Tax

Ředitel polepšoven, ředitel krajské sítě poraden.

Yoshifumi Tozuka

William Trevor

William Trevor byl irský spisovatel, autor románů a povídek, ale také divadelních, rozhlasových a televizních her. Za svá díla získal třikrát Whitbreadovu cenu a pětkrát byl nominován na Man Bookerovu cenu. V roce 2002 byl oceněn Řádem britského impéria.

Wilhelm Treue

Vojtěch Tittelbach

Vojtěch Tittelbach byl český malíř a grafik, vysokoškolský pedagog. Pocházel z Rakovnicka, narodil se v rodině učitele Viléma Tittlebacha a jeho manželky Marie Amalie, rozené Záhoříkové . Vystudoval Akademii výtvarných umění a veřejně poprvé vystoupil v roce 1924 ve studentském časopisu Trn. V letech 1920-1925 absolvoval studium malířství a grafiky na AVU v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Byl levicového přesvědčení a již v roce 1929 podpořil Gottwaldovo bolševické vedení KSČ.. Roku 1959 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér pro monumentální malbu až do svého onemocnění v roce 1970 Zpočátku byl ovlivněn sociální grafikou a její expresívností, později pod vlivem surrealismu . Ve 30. letech vytvořil stěžejní abstraktní díla technikou olejomalby. Věnoval se také grafické úpravě a ilustracím knížek, pro dvě desítky knih vytvořil kresby, koláže nebo fotomontáže. Oživení expresívního výrazu v námětech z cirkusového prostředí vystřídal po druhé světové válce vliv socialistického realismu v portrétu, monumentální tvorbě a ilustraci . Koncem 50. let 20. století navázal na předválečnou tvorbu a dosáhl umělecké syntézy v obrazech ze sportovního a každodenního života. Byl členem Umělecké besedy, SVU Mánes, Skupiny 58 a Svazu československých výtvarných umělců. Z jeho ateliéru na Akademii výtvarných umění vyšly v letech 1962–1970 dvě desítky absolventů. Patřili k nim Jiří Altmann, Milada Anderlová–Daňhelová, Eva Činčerová, Petr Hampl, Ludmila Jandová, Jarmila Kaušitzová, Vladivoj Kotyza, Magda Rydvalová, Eva Sendlerová, Jaroslava Severová, Karel Stretti nebo Negatu Tesfaye....

Vojtěch Tilkovský

Narozen 18.8.1902 v Levoči, zemřel 10.4.1978. PhDr., historik umění, monografie z oboru.

Vlastimír Talaš

Narozen 18. 12. 1951 v Karviné. Ing. elektrotechnik ,nakladatel, autor libreta ke komiksu, spolumajitel nakladatelství Talpress/Krakatit, zaměřeného na Scifi a fantasy literaturu.

Vlastimil Třešňák

Vlastimil Třešňák je český folkový písničkář, spisovatel, výtvarník a fotograf. Po absolvování povinné školní docházky působil v několika příležitostných zaměstnáních. V sedmdesátých letech zpíval a hrál po klubech, byl členem sdružení Šafrán. Po podepsání Charty 77 mu byla zakázána jakákoliv veřejná činnost. Živil se v dělnických profesích a angažoval se v disentu, zejména v Bytovém divadle Vlasty Chramostové. Jeho aktivity systematicky likvidovala Státní bezpečnost. V rámci akce Asanace příslušník StB Josef Kafka zavedl brutální výslechy, při kterých Třešňáka pálil hořícími zápalkami na rukou, ve snaze donutit jej k emigraci. Což se podařilo. V roce 1982 Třešňák emigroval do Švédska, později se přestěhoval do Německa. Po návratu do vlasti po pádu komunistického režimu podal na Kafku trestní oznámení, které po mnoha letech skončilo vynesením podmíněného trestu. Po roce 1990 žije převážně v České republice. Roku 2014 přispěl několika svými texty na album Fiat lux skupiny Stromboli. Jeho písňové texty a povídky vycházely v samizdatových edicích Expedice, popelnice, Petlice a Krameriova expedice Ačkoliv je Třešňák známější jako hudebník, jeho literární tvorba je rozsáhlejší a významnější. Jeho vyprávění se tematicky a stylově hlásí k tradici Bohumila Hrabala, k beatnikům a k Jacku Kerouacovi.

Vladimír Tesař

Narozen 5.5.1957 ve Strakonicích. Doc., MUDr., CSc., lékař, internista, práce z oboru nefrologie.

Věra Tichá

Podplukovnice Věra Tichá - zdravotnice Rudé armády a 1. čs. armádního sboru v SSSR, spisovatelka. Věra Tichá strávila v Čechách prvních devět let života, poté odjela s rodiči do Ruska. Bydleli v Moskvě, později se přestěhovali do západosibiřského Prokopěvska, kde pracovali čeští horníci. V roce 1937 se krátce vrátili do Moskvy a pak změnili působiště do města Noginsk. Otec s matkou tam pracovali jako učitelé němčiny. Po otcově zatčení orgány NKVD chtěl zbytek rodiny odjet do Čech, ale než se podařilo návrat vyřídit, došlo k okupaci Československa. Po napadení Sovětského svazu vstoupila autorka jako zdravotní sestra do Rudé armády. V srpnu 1943 přešla za svým bratrem do československé vojenské jednotky. Zde prodělali zbytek války, zranění a v květnu 1945 se dostali až do Prahy. Věra Tichá se během války provdala, ale její muž zahynul čtyři týdny po válce při autonehodě. Sotva rok nato zahynul při autonehodě její bratr Mirek. V té době onemocněla její matka a tak se jí nepodařilo dostudovat filozofickou fakultu. Na radu přátel se vrátila za nimi do armády. Koncem čtyřicátých let se seznámila se svým pozdějším manželem Pavlem Tichým, právníkem, západním vojákem a účastníkem invaze. Ten byl ale na podzim 1951 zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dvanáct let za tzv. „nápomoc k velezradě“. Vrátil se v roce 1956 po XX. sjezdu KSSR. Jeho ženu mezitím přeložili z generálního štábu do Vojenského historického ústavu, kde pracovala až do odchodu do důchodu. Ve svých 54 letech znovu ovdověla a později začala psát. Literární dílo: Balada o českém vojákovi. Praha 1986. Cesty k domovu-1939-1945. Brno 2003. Čtvrteční vyprávění. Praha 1984. Po boku mužů. Praha 1966. Ženy v našich jednotkách v SSSR za druhé světové války. Historie a Vojenství 4, 1964.

Věra Tenčlová

Autorka učebnic češtiny pro základní školy.

Václav Týml

Mladší bratr učitele, spisovatele a novináře Jana Týmla. Vystudoval reálné gymnázium v Rokycanech , a poté češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Středoškolský profesor . Autor knih pro mládež, jakož i učebnic českého jazyka a literatury.

Václav Topinka

Narozen 1905, zemřel 1976. Autor učebnic pro ekonomické školy.

Václav Tikal

Václav Tikal byl český malíř hlásící se k surrealismu, návrhář porcelánu, keramiky a textilu. Václav Tikal se narodil v kovozemědělské rodině poblíž Přeštic a vyučil se obchodním příručím v Plzni. Ve druhé polovině 20. let se přestěhoval do Prahy. Za hospodářské krize ve 30. letech měl různá příležitostná zaměstnání a roku 1932 se oženil a narodila se mu dcera. Až jako ženatý se začal soustavněji věnovat svému koníčku - kreslení a malbě. Roku 1937 složil talentové zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze a začal studovat ve speciálce prof. Jakuba Obrovského a u Vratislava Nechleby. Jeho přítel, malíř Josef Mertlík, ho koncem 30. let seznámil s reprodukcemi surrealistických obrazů v revui Minotaure. V roce 1938 se mu narodil syn. Po uzavření vysokých škol pracoval jako úředník u českoněmecké firmy Mineralöl-Vertrieb G.M.B.H., pozdějších Fantových závodech na Smíchově. Během války navázal prostřednictvím Otty Mizery kontakty s českými surrealisty a postupně se spřátelil se členy spořilovské surrealistické skupiny. Roku 1942 ho v ateliéru navštívil Karel Teige. Před koncem války se díky Václavu Zykmundovi prohloubily kontakty s brněnskou skupinou, které později vedly k založení Skupiny Ra. V letech 1945 - 1946 Tikal dokončil studium Akademie a získal diplom v oboru figurální malba. Stal se členem SVU Mánes. V červnu 1946 pobýval spolu s dalšími malíři a teoretiky jeden měsíc v Paříži při příležitosti výstavy českého a slovenského výtvarného umění. Počátkem roku 1947 se jako člen zúčastnil první výstavy Skupiny Ra v Brně a v Budapešti. Vystavoval na přehlídkách československého umění v Mánesu a v Lucernu. Plánované výstavy v Basileji a Vídni v roce 1948 se již neuskutečnily a Skupina Ra se rozpadla. Koncem roku 1948 se Tikal připojil ke skupině kolem Karla Teigeho a podílel se od roku 1951 na vydávání ineditních sborníků Znamení zvěrokruhu. V té...

V. Ju. Tichoplav

Urszula Tworek

Spoluautorka učebnic, metodických příruček a testů německého jazyka.

Tuvia Tenenbom

Tuvia Tenenbom je americko-izraelský spisovatel, dramatik, novinář a esejista. Narodil se v Izraeli v rodině rabína. V mladém věku se ale odstěhoval do USA a usadil se v New Yorku. Zde také začal psát divadelní hry a založil židovské divadlo s názvem Jewish Theater of New York . Francouzský deník Le Monde ho označil za zakladatele nové formy židovského divadla. Je také držitelem několika akademických titulů, které získal v oborech matematika, počítačová věda a drama. Absolvoval také rabínské studium v Jeruzalémě. Kromě toho se věnuje také publicistické činnosti. Přispívá do německého týdeníku Die Zeit, italských novin Corriere della Sera a izraelského deníku Jedi'ot Achronot. Je také autorem několika knih. Jeho první kniha I Sleep in Hitler´s Room popisuje antisemitismus v Německu více než 70 let po druhé světové válce. Druhý literární počin nese název Catch the Jew! a Tuvia Tenenbom zde zkoumá vzájemné soužití Izraelců a Palestinců. Ve své třetí knize Allein unter Amerikanern se autor zabývá americkou společností před prezidentskými volbami v roce 2016 a ostře v ní kritizuje tzv. politickou korektnost. Jeho dalším dílem se stala kniha Allein unter Flüchtlingen , v níž se Tenenbom věnuje dopadům uprchlické krize v Německu. Jeho poslední kniha Krysy jejího veličenstva měla v říjnu roku 2019 světovou premiéru v češtině, protože autorovi se nepodařilo najít britského nakladatele. Tenenbom v ní popisuje společenskou situaci na britských ostrovech po brexitovém referendu.

Tuutikki Tolonen

Finská autorka knih pro děti, literární pedagožka.

Toyen

Toyen , vlastním jménem Marie Čermínová , byla česko-francouzská malířka, jedna z představitelek evropského surrealismu. Je významnou osobností české kultury, ačkoliv většinu života prožila v Paříži. Patří mezi nejvýznamnější a nejsvobodnější tvůrčí osobnosti umělecké avantgardy první poloviny 20. století. Narodila se 21. září 1902 na Smíchově , v rodině poštovního pomocníka Václava Čermína . Matka Marie se narodila roku 1868, starší sestra Zdeňka roku 1896. Rodina žila na pražském předměstí Smíchově. O Toyenině dětství a dospívání je toho známo málo, „třebaže žila se svou starší sestrou na Smíchově, prohlašovala, že žádnou rodinu nikdy neměla a nemá“. V 16 letech odešla z domova a živila se na Žižkově jako dělnice při výrobě mýdla. V letech 1919 – 1922 studovala na Uměleckoprůmyslové škole dekorativní malbu u prof. Emanuela Dítěte ml. Velmi významné se pro ni stalo celoživotní přátelství s malířem, spisovatelem a fotografem Jindřichem Štyrským . Seznámili se na ostrově Korčula v létě roku 1922 a jako umělecká dvojice úzce spolupracovali. Společně se připojili k avantgardnímu sdružení mladé české generace, k Uměleckému svazu Devětsil. Roku 1925 odjeli společně do Paříže, kde následujícího roku vyhlásili vlastní směr – artificialismus, který představoval originální alternativu k surrealismu a abstrakci. V roce 1929 krátce provozovala s Josefem Hášou a Jaroslavem Štyrským módní ateliér, který se nacházel v obchodním domě U Nováků. Pomocí stříkací pistole, kterou zakoupil Háša, a barev "DEKA" vyráběli umělci kravaty, šátky, šály, dámské prádlo a další módního zboží s motivy svých děl. Upoutávka na tento ateliér vyšla v časopise Domov dne 4. května 1929. Práce s rozprašovanými barvami však zhoršila Štyrského zdravotní stav a po uzdravení se do ateliéru již nevrátil nastoupil jako redaktor časopisu Odeon. Z krátkého působení tohoto ateliéru poc...