Výpis všech autorů

Turk

Belgický spisovatel a autor humorných komiksů. Spolupráce s Bobem de Grootem.

Tracey Turner

Britská publicistka a spisovatelka, autorka kvízové publikace.

Toto

Toto je americká rocková skupina založená v roce 1977 v Los Angeles v Kalifornii. Původní sestavu skupiny tvořili zpěvák Bobby Kimball, kytarista a zpěvák Steve Lukather, klávesista a zpěvák David Paich, baskytarista David Hungate, bubeník Jeff Porcaro a klávesista Steve Porcaro. Skupina Toto , známá svou fúzí rocku, popu, soulu, funku, progresivního rocku, hard rocku, R&B, blues a jazzu, získala mezinárodní uznání svým debutovým eponymním albem " Toto " vydaným v roce 1978, které obsahovalo hit "Hold the Line".

Tomáš Tomášek

Narozen 5. 7. 1947 v Praze, zemřel 4. 8. 2022 v Praze. Truhlář a správce sportovní haly v Dobřichovicích. Autor poezie a spoluautor překladu talmudského traktátu Výroky otců.

Timrava

Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička. Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka, který byl spoluzakladatelem Matice slovenské. Měla deset sourozenců , ze kterých se šest dožilo dospělého věku, a mnozí z nich byli později literárně činní. Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukončila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence. Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou . Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní...

Teddy Wilson Trio

Teddy Wilson byl vlivný americký jazzový pianista a vůdčí osobnost vývoje swingové hudby. Wilson se narodil 24. listopadu 1912 v Austinu v Texasu a byl známý svým elegantním a sofistikovaným stylem hry. Významné uznání mu přinesla spolupráce s triem a kvartetem Bennyho Goodmana v polovině 30. let, v němž hrál také Gene Krupa na bicí a občas Lionel Hampton na vibrační kytaru. Tato mezirasová skupina byla průkopnická v době, kdy byla ve Spojených státech stále ještě rozšířená segregace.

Stuart Turton

Stuart Turton je britský novinář. Též autor kriminálních románů, žije v Londýně se svou báječnou manželkou a pije hodně čaje. Když odešel z univerzity, šel cestovat na tři měsíce a zůstal pět letnd. Kdykoli se ho rodiče zeptali, kdy se vrátí, odpověděl, že příští týden a myslel to vážně. Nelze mu věřit. Je to nejpříjemnější možný způsob. Vystudovat angličtinu a filosofii, takže je skvělý v argumentaci , ale je pro něj těžké si najít práci. Nebyl školen k žádné konkrétní kariéře, fušoval do většiny z nich. Doplňoval zboží do regálů v knihkupectví Darwin bookshop, učil angličtinu v Šanghaji, pracoval pro technologický magazine v Londýně, psal cestovatelské články v Dubaji a teď je novinářem na volné noze. Nic z toho neměl v plánu, prostě se jen ztrácí na své cestě na jiná místa. Rád si povídá a má rád knihy. Má rád lidi, kteří píší knihy a lid, kteří je čtou. Jeho debutová novella vychází v roce 2018.

Steve Turner

Steve Turner je americký kytarista, známý především díky svému působení v grungeové skupině Mudhoney. Jeho první skupina se jmenovala The Ducky Boys. Po rozpadu této kapely Turner hrál s Markem Armem v kapele Mr. Epp and the Calculations, o které Arm hovoří jako o „nejhorší kapele na světě“. Později stál Turner u zrodu skupiny Green River a po jejím rozpadu založil s Armem a Danem Petersem Mudhoney, kde působí dodnes. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steve Turner na anglické Wikipedii.

Štěchovický Trampgrass

Stanislav Teplý

Publikace z oboru spojovací techniky.

Rosalba Troiano

Italská autorka básniček, říkanek a vyprávění pro děti.

Robert Tine

Americký spisovatel sci fi literatury.

Robbie Thompson

Americký televizní a komiksový scenárista a producent. Autor scénáře televizného seriálu Supernatural.

Richard Templar

Richard Templar je pseudonym britiského autora řady seberozvojových knih a obchodníka. Má dlouholeté manažerské zkušenosti v mnoha oborech, působil například ve vedení kasin, cestovních kanceláří či restaurace. Napsal řadu mimořádné úspěšných knih, které se staly světovými bestsellery. Svou "cestu k úspěchu" šíří v sérii knih obsahujících 100 jednoduchých "pravidel" k dosažení úspěchu: v podnikání, bohatství nebo v životě obecně. Jednotlivá pravidla jsou obyčejně prezentována na jedné dvoustraně, aby se kniha dobře četla a mohla se číst nahodile od kteréhokoli místa. V knihách používá osobitou britiskou angličtinu.

René J Tesař

Narozen 3. 10. 1930 v Paříži, zemřel 19. 6. 2012. Cestovatel, překladatel z němčiny a angličtiny, autor cestopisných publikací.

Raina Telgemeier

Telgemeier se narodila 26.května 1977 v San Franciscu . Ve svých nácti letech, utrpěla vážné zranění, které požadovalo několika leté zubní a ortodontické zákroky . Je vdaná za Dave Roman, který je také karikaturista.

Petra Trnková

Narozena 12. 5. 1976 v Kladně. Historička umění, vědecká pracovnice, kurátorka sbírky fotografií Oddělení dokumentace, vedoucí Centra pro výzkum fotografie.

Peter Tomasi

Americký autor komiksů, grafických románů.

Peter Temple

Jeden z nejuznávanějších současných australských autorů detektivek se narodil v roce 1946 v Jižní Africe. V roce 1982 se přestěhoval do Melbourne, kde se živil zejména jako novinář a pedagog. Proslavil se však až o něco později svými romány, a to především čtyřmi krimi thrillery se svérázným soukromým vyšetřovatelem Jackem Irishem . Čeští čtenáři znají detektivku Drsné pobřeží a její volné pokračování Pravda. Autorovy knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, získaly řadu dalších cen a série s Jackem Irishem se dočkala filmové a seriálové podoby s Guyem Pearcem v hlavní roli. Peter Temple žil až do své předčasné smrti v roce 2018 s manželkou Anitou a synem Nicholasem v australském Ballaratu.

Pavel Trojan

Absolvoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2010-2016 působil jako programový expert v Polském institutu v Praze. Kromě Žižkova je nadšeným propagátorem a milovníkem Polska a západního Balkánu.

Pavel Tregl

Editorská práce na vlastivědných knihách.

P Trojanovskij

Otomar Tibitanzl

Narozen 8.10.1927 v Českých Budějovicích. Pedagog. Díla z oboru stavební technologie.

Orchestr Československé Televize

House orchestra of the Czechoslovak Television in Prague , led and conducted by Václav Zahradník. Founded in 1973, disbanded in 1990.

Old Timers

Nikolaj Semenovič Tichonov

Nikolaj Semjonovič, *4.12.1896 – †8.2.1979, ruský sovětský básník a prozaik; veřejný pracovník. Od roku 1946 poslanec Nejvyššího sovětu SSSR, od roku 1949 předseda sovětského výboru obránců míru. Pro jeho tvorbu je charakteristická revoluční romantika, téma boje o Leningrad za 2. světové války, přátelství mezi národy a boj za mír. Autor poém , básnických sbírek , črt a povídek . Česky výbory básní Písně a balady, Zivot pod hvězdami, próz Cesty východu, Křižovatky blesku.

Miloslav Troup

Miloslav Troup byl český akademický malíř. Vystudoval gymnázium v Berouně , Státní grafickou školu v Praze , Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze – ateliér profesora Jaroslava Bendy , École des Beaux Arts a École des Arts Décoratifs v Paříži u profesora Brianchona a profesora Desnoyera . V letech 1947–1950 byl samostatně umělecky činný ve Francii. Svá díla vystavoval se skupinou Peintres d'aujour d'hui a Jeune École de Paris a obesílal různé salony. V roce 1950 se vrátil do Československa, kde pracoval jako člen Svazu československých výtvarných umělců od jeho založení . Žil v Praze, tvořil v oblasti volné malby a grafiky a hlavně knižní ilustrace. Ilustroval více než 160 titulů, z nichž některé až ve dvanácti jazykových mutacích a deseti vydáních . U grafických technik převládají litografie, půltónový ofset a clichés verre. Prosadil se rovněž v oboru užitého umění; vytvořil návrhy pro vitráže do olova umístěné v Praze, Olomouci, Pitíně, Ostravě, Martině a Češticích u Volyně. Tapiserie podle jeho návrhů byly utkány pro Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou a pro reprezentační sály Staroměstské radnice v Praze. Zabýval se také propagační grafikou

Mikis Theodorakis

Mikis Theodorakis byl známý řecký skladatel a textař, proslulý svým významným přínosem řecké hudbě a vlivem na mezinárodní hudební scénu. Theodorakis se narodil 29. července 1925 na řeckém ostrově Chios a byl plodným umělcem, jehož kariéra trvala několik desetiletí, během nichž složil celou řadu děl od symfonií a komorní hudby až po populární písně a filmovou hudbu. Snad nejznámější je jeho soundtrack k filmu "Řek Zorba" z roku 1964, který obsahuje kultovní "Zorbův tanec", skladbu, jež se stala synonymem řecké kultury a je uznávána po celém světě.

Michel Tournier

Michel Tournier byl francouzský spisovatel, jehož nejznámější dílo, román Král duchů , bylo oceněno Goncourtovou cenou . Jeho první román Pátek aneb lůno Pacifiku zvolili čtenáři deníku Le Monde 55. nejdůležitější knihou 20. století. Tournierovo prozaické dílo se drží spíše tradičních narativních postupů a jednotného děje, proto bývá považováno za protiklad tzv. nového románu. V jeho románech se snoubí realismus s mytologickými a fantastickými motivy ; často čerpají z německé literatury a kultury, z bible či z myšlení Gastona Bachelarda. Tournier je také autorem řady povídek, esejů, rozhlasových her a pořadů, přednášek a článků či knih pro děti.

Michal Téra

Je český slavista a historik zabývající se kulturou a dějinami slovanských národů. V současné době působí na filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Věnuje se rovněž překladům z ruštiny, polštiny a staroruštiny.

Michaela Tučková

Narozena v roce 1969. Historička, editorka, vědecko-odborná pracovnice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Michael Tomlinson

Učebnice angličtiny.

Matt Turner

Mats Traat

Estonský básník, prozaik a překladatel.

Mary L Trump

Americká psycholožka, ředitelka The Trump Coaching Group.

Marie Trkanová

Narozena 5. 12. 1893 ve Vídni , zemřela 4. 3. 1974 v Brně. Redaktorka Lidových novin, literární publicistka a přispěvatelka do rubriky pro mládež, též publikace z oboru hudby.

Marie Těthalová

Narozena 13. 5. 1967 v České Lípě. Mgr., speciální pedagožka, šéfredaktorka časopisu Informatorium, redaktorka nakladatelství Portál, překladatelka z angličtiny.

Marie Těšitelová

Marie Těšitelová byla česká jazykovědkyně, specializující se na oblast kvantitativní lingvistiky. Byla nazývána „první dámou české lingvistiky“. V roce 1940 maturovala na kutnohorském gymnáziu. Na Filozofickou fakultu přišla v roce 1945 po učitelské praxi na kutnohorských školách. Jejím oborem byla čeština a dějepis. Byla ovlivněna svým učitelem Vladimírem Šmilauerem, díky kterému vyšel v časopise Naše řeč její první článek. Článek se věnoval kvantitativní lingvistice a nesl název O frekvenci slov a tvarů v Čapkově románu Život a dílo skladatele Foltýna. Ve Výzkumném ústavu pedagogickém pomáhala se zpracováním frekvenčního slovníku češtiny. Slovník Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce nakonec vyšel až v roce 1961. Od roku 1956 byla výkonnou redaktorkou časopisu Slovo a slovesnost, kde setrvala do roku 1990. Spolu s pracovníky ÚJČ Antonínem Tejnorem, Františkem Danešem, Vlastou Strakovou a Josefem Filipcem se podílela na Slovníku slovanské lingvistické terminologie. Na základě práce kolektivu pracovníků Oddělení matematické a aplikované lingvistiky v ÚJČ vznikl pod jejím vedením Korpus věcného stylu původně zpracovaný pomocí děrných štítků a obsahující 540 000 slov. Významný z hlediska teorie komunikace byl její překlad sborníku Teorie informace a jazykověda. Z hlediska kvantitativní lingvistiky v rámci ÚJČ spolupracovala na problematice sporného autorství Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Zároveň v roce 1956 začala pracovat v Ústavu pro jazyk český, kde pomáhala s přípravou 2. svazku Slovníku spisovného jazyka českého. Poté se v roce 1965 stala vedoucí Oddělení matematické a aplikované lingvistiky ÚJČ ČSAV. V této funkci setrvala do zániku tohoto oddělení, který nastal v polovině osmdesátých let. V roce 1990 odešla do důchodu....

Marianová Tereza

Mariana Tutschová

Narozena 1989. MgA., grafická designérka a ilustrátorka.

Marcela Titzlová

Narozena 1964.

Ludmila Tesařová

Ludmila Tesařová byla česká učitelka a ředitelka mateřské školy, spisovatelka knih pro děti a propagátorka loutkového divadla. Narodila se v rodině učitele a spisovatele, v letech 1874-1875 absolvovala kurz pro pěstounky mateřských škol a následující rok nastoupila do mateřské školy v Karlíně, kde se roku 1883 stala ředitelkou. Od roku 1885 zavedla do své školky loutkové divadlo a napsala pro ně mnoho her. Roku 1886 uspořádala první výstavu knih, pomůcek a hraček pro mateřské školy a v letech 1903-1908 řídila přílohu učitelského časopisu pro mateřské školy a přispívala do mnoha jiných časopisů. Roku 1913 odešla do důchodu. Za celý život napsala přes 30 dětských knížek a pohádek, psala texty pro leporela, dětské verše i odborné pedagogické články. a mnoho dalších

Linda Turner

Americká autorka románů pro ženy.

Lev Trockij

Lev Davidovič Trockij – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s Leninem byl jako předseda Petrohradského sovětu hlavním představitelem ruské říjnové revoluce v roce 1917, i když se přímo nepodílel na přípravě ozbrojeného povstání, protože věřil, že je předčasné. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během ruské občanské války. Po Leninově smrti upadl do nemilosti Stalina a byl vypovězen ze země. Pobýval v Turecku a nakonec se usadil v Mexiku, kde byl v roce 1940 zavražděn agentem NKVD. Narodil se na ukrajinském venkově. Jeho původní jméno bylo Lev Davidovič Bronštejn. Jeho otec David Leontyjevič Bronštejn se díky svým schopnostem a pracovitosti stal poměrně bohatým sedlákem a malý Lev tak vyrůstal v dobré rodině. Od útlého věku se zajímal o literaturu a i přes poměry, ze kterých pocházel, mu učaroval marxismus. Už v poměrně raném věku byl politicky aktivní. Kvůli své činnosti byl vyloučen z vysoké školy a roku 1902 deportován carskými úřady na Sibiř. Poprvé unikl a opustil zemi pod jménem Trockij a vydal se do Velké Británie. Ještě v tomtéž roce byl po návratu domů znovu deportován na Sibiř. Byl vynikajícím řečníkem. Věhlas si poprvé vydobyl jako jedna z hlavních osobností neúspěšné revoluce konané v Petrohradě roku 1905. O rok později byl v exilu znovu a vydržel v něm až do roku 1917. Ve Vídni se velmi intenzivně věnoval psaní článků a knih, v nichž burcoval k dalším pokusům o revoluční změny. S Leninem se v řadě názorů rozcházel a původně byl dokonce jeho důrazným odpůrcem a kritikem. V rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany měl poměrně dlouho spíše než k Leninovu bolševickému ...

Lenka Tréglová

Vystudovala Fakultu žurnalistiky UK. Jako novinářka, nebo spíš časopisářka, jsem pracovala v titulech, které mi byly blízké i jako čtenářce. Harper´s Bazaar, Marianne, Ona Dnes. Zprávy, zejména ty špatné, mě nikdy nebavilo číst ani psát, protože když nemám možnost s nějakou tragédií něco udělat, tak mě jenom zbytečně ničí. Mám ráda pozitivní novinky, zajímavé lidi a originální až švihlé nápady. Proto mě tak nadchla myšlenka omalovánek pro dospělé, jejichž jediným účelem je přinést radost a klid, zaplaťpánbůh! A taky mě hned napadlo, kdo by je měl vytvořit. Jolana Daňková se mnou jako artdirektorka pracovala v posledně jmenovaném časopise a talentu i optimismu má na rozdávání. Devět let v pozici vedoucí týdenní přílohy Ona Dnes, vydávané v rámci velkého vydavatelského domu, byla krásná práce, ale postupně mě převálcovala. Svým tempem, neúprosností uzávěrek a nakonec i směrem, kterým se celá firma vydala. O stresu a přepracování vím své, proto znám cenu chvil, kdy může člověk vypnout. A taky vím, jak je snadné je strávit pouhým vyčerpaným hleděním do nikam nebo na některou z obrazovek, které máme pořád kolem sebe.Radši si vymalovávejte. Nebudete si kousat nehty, nebudete si čistit mozek nekonečným praskáním barevných balonků v počítači, nebudete se nudit na dlouhých poradách, nebudete tolik kouřit, nebudete se u televize bezmyšlenkovitě ládovat chipsy. Vše vyzkoušeno na vlastní nehty, nervy i žaludek!

Lenka Tomsová

Narozena 1954 v Ústí nad Labem. PhDr., redaktorka, reportérka, autorka rozhovorů, fejetonis

Kazimierz Przerwa Tetmajer

Kazimierz Przerwa-Tetmajer byl polský básník, prozaik a dramatik, jeden z představitelů období tzv. Mladého Polska. Pocházel ze šlechtické rodiny s velkými kulturními tradicemi. Jeho otec Adolf Tetmayer von Przerwa byl poslancem Haličského zemského sněmu. Gymnáztum vystudoval v Krakově, kam se s rodinou přestěhoval, a zde také v letech 1884-1886 studoval filosofii na Jagellonské univerzitě. Jako redaktor působil střídavě ve Lvově, Krakově, Varšavě a v Zakopaném a spolupracoval s varšavským Tygodnikiem Ilustrowanym, s Kurierem Warszawskim a s krakovským "Czasem". Cestoval po Itálii, Švýcarsku, Francii a Německu a seznámil se s tehdejšími uměleckými a myšlenkovými proudy. V Heidelbergu působil jako osobní sekterář Adama Krasińského. Navštěvoval také Tatry a Podhalí. Po roce 1918 se usadil natrvalo ve Varšavě. Roku 1921 se stal prezidentem Společnosti polských spisovatelů a novinářů . Byl přesvědčen, že umění je jediná trvalá hodnota. Za své dílo obdržel několik vyznamenání, roku 1934 se stal čestným členem Polské literární akademie. Od roku 1924 přestal být v důsledku duševní choroby literárně i společensky činný. Choroba se postupně zhoršila tak, že žil díky sociální pomoci a zemřel téměř opuštěn v důsledku onemocnění hypofýzy a chudokrevnosti. Pochován byl nejprve na Powazkowském hřbitově ve Varšavě, později na Hřbitově zasloužilých v Zakopaném. Przerwa-Tetmajer je jedním z nejtypičtějších básnických představitelů počátků hnutí Mladé Polsko. Po začátcích v duchu pozitivismu vystihl v 90. letech velmi dobře nálady své generace ve své dekadentní, krajně individualistické ale i impresionistické, erotické a melancholické lyrice. Inspiračním zdrojem byla pro něj tatranská příroda, folklór a odbojné tradice horalů, což skvěle zpodobnil v cyklech svých povídek. Méně zdařila byla jeho díla ze současnosti a jeho dramatická ...

Katarína Tholtová

Katarína Tholtová je rodená Bratislavčanka, vo svojom rodnom meste študuje psychológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského. Víťazka Literárnej ceny 1.ročníka súťaže "Mám talent", v ktorej zvíťazila so svojou prózou Nočné motýle.

Karolina Tůmová

Narozena v Praze. Interiérová designérka, návrhářka oblečení na jógu . Autorka beletrie.

Karel Tuček

Karel Tuček, mineralog, petrograf a muzeolog, se narodil v roce1906 v Nové Pace. Vystudoval přírodní vědy a zeměpis na Karlově univerzitě. V roce 1932 zde dosáhl doktorátu, v letech 1933–1934 působil v Mineralogickém ústavu univerzity jako pomocná vědecká síla. V letech 1934–1935 pracoval jako výpomocný učitel na čtyřech pražských měšťanských školách, v letech 1934–1937 byl asistentem Mineralogického ústavu na České technice. V roce 1937 se stal pracovníkem mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea, kde v letech 1939–1950 a 1956–1976 zastával funkci vedoucího oddělení. V letech 1950–1951 byl správcem Náprstkova etnografického muzea, v letech 1951–1953 ředitelem Národního technického muzea a v letech 1953–1956 přednostou odboru pro muzea na ministerstvu kultury. K. Tuček je autorem stovek odborných a popularizačních článků z mineralogie. Mnoho úsilí věnoval muzejnické činnosti, tj. hlavně spravování mineralogických sbírek v Národním muzeu a později na Univerzitě Karlově, kde po odchodu do důchodu působil jako externí pracovník . Roku 1986 se přestěhoval z Prahy do Písku, kde roku 1990 zemřel.

Karel Tříska

Narozen 11. 7. 1904 v Praze, zemřel 8. 8. 1995 v Jindřichově Hradci. PhDr., archivář, monografie z oboru.

Karel Täubl

Narozen 26.3.1893 v Čisté. Šperkař, zlatník, rytec, restaurátor, učitel, autor spisu o zlatnictví.

Jurij Gennadijevič Tomin

Ruský spisovatel, autor knih pro děti.

Juraj Tölgyessy

Prof., Ing., PhD., DrSc., slovenský chemik, zaměřoval se na technologii vody a environmentální ekologii.

Joža Toucová

Narozena 1.4.1878 v Praze, zemřela 20.12.1960 v Dašicích u Pardubic. Učitelka, prozaička, překlady ze srbochorvatštiny.

Josef Tůma

Josef Tůma byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Povoláním byl podle údajů z roku 1930 tajemníkem dřevoprůmyslu a místopředsedou odborového sdružení Československá obec dělnická v Praze. Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za Československou stranu národně socialistickou poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1930 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Otakar Svoboda.

Josef Tomíček

Vystudoval filosofii a dějepis na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1950 vyučoval na libereckém gymnáziu F. X. Šaldy, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1982. Od raného mládí se věnoval mnoha koníčkům. Nejprve ochotničil, po příchodu do Liberce hrál v tanečním orchestru, od roku 1955 zpíval v pěveckém sboru Ještěd, kde mezi lety 1967 a 1986 vykonával funkci předsedy. S Ještědem úzce souvisely i jeho další aktivity – fotografování a psaní .

Josef Thomayer

Josef Thomayer byl český lékař – profesor vnitřního lékařství, jeden ze zakladatelů české lékařské vědy. Velkou měrou se zasloužil o zlepšení podmínek na českých klinikách. Jde o tvůrce českého lékařského názvosloví a autora populárně-vědeckých knih z oblasti lékařství, podílel se na založení odborných lékařských časopisů. Vedle svého povolání se zabýval literární tvorbou, psal beletrii, cestopisné fejetony a črty do časopisů. Své beletristické práce publikoval pod pseudonymem R. E. Jamot . Jeho bratr František Josef Thomayer byl český zahradní architekt. Narodil se v Trhanově na Chodsku. Studoval na gymnáziu v Klatovech, kde byl jeho spolužákem a přítelem Emil Frida, pozdější známý spisovatel Jaroslav Vrchlický. Sblížila je láska k literatuře a společně se pokoušeli uplatnit své literární pokusy v časopisech. Po maturitě studoval na lékařské fakultě ještě nerozdělené univerzity v Praze. Stal se jednou ze základních postav českého vnitřního lékařství. V roce 1885 založil český lékařský časopis Sborník lékařský. Vydal hodně používanou příručku Úvod do drobné lékařské praxe. V roce 1893 vyšla jeho Pathologie a therapie nemocí vnitřních. Josef Thomayer se věnoval vnitřnímu lékařství, v roce 1883 byl docentem, roce 1886 byl jmenován mimořádným a 1897 řádným profesorem Lékařské fakulty UK. V roce 1886 se stal přednostou polikliniky české lékařské fakulty. V letech 1902 až 1921 byl po profesoru Emerichu Maixnerovi druhým přednostou II. interní kliniky, kterou neobyčejně povznesl. Pěstovaly se na ní všechny obory interny, pneumologie, kardiologie, endokrinologie, ba i neurologie jako konkurence brzy nato vzniklé Haškovcově neurologické kliniky. On sám se angažoval ve více interních oblastech. Významné úspěchy však docílil zejména ve studiu břišního poklepu, jejž důkladně popsal. Byl vynikající diagnostik. Studoval intermitentní klaudikace (kulhání po únavě při obliterující tromba...

Josef Ladislav Turnovský

Josef Ladislav Turnovský byl český herec, novinář, spisovatel, překladatel a veřejný činitel. V mládí hrál nepříliš úspěšně divadlo s kočovnými společnostmi. Roku 1860 se oženil s Annou Forchheimovou-Rajskou, švagrovou Josefa Kajetána Tyla, a společně vychovávali Tylovy děti. Od roku 1866 žil v Praze a od 70. let působil jako novinář, zejména ve staročeských listech, a účastnil se zakládání a vedení vlasteneckých spolků. V letech 1887–99 vykonával funkci ředitele kanceláře Ústřední matice školské. Byl autorem Tylova životopisu, divadelních her, povídek a pamětí. Současníci ho oceňovali pro rozsáhlou nezištnou činnost ve prospěch českého školství a kultury. Narodil se v Sobotce 9. února 1838. Podle přání rodičů se měl stát obchodníkem, ale jako osmnáctiletý vstoupil do Prokopovy kočovné herecké společnosti, s níž cestoval po Čechách. Dne 27. dubna 1861 se v Jindřichově Hradci oženil s o šestnáct let starší Annou Forchheimovou-Rajskou , švagrovou a milenkou Josefa Kajetána Tyla. Manželé převzali do výchovy šest Tylových dětí, jejichž matkou byla sice Anna Forchheimová-Rajská, ale předtím je primárně vychovával Josef Kajetán Tyl s manželkou Magdalenou . V 60. letech pracoval v pražském Kobrově knihkupectví. Roku 1866 se vrátil k divadlu a s manželkou založil vlastní hereckou společnost; nebyla však úspěšná a pokus znamenal pro Turnovského finanční ztráty. Potom určitou dobu hrál u Muškovy společnosti, se kterou cestoval převážně po Moravě. Již od 60. let se věnoval žurnalistice. Roku 1872 se stal redaktorem časopisu Slovan, o rok později vstoupil do redakce staročeského listu Pokrok. V roce 1880 se stal jeho redaktorem. Přátelil se s Josefem Barákem a psal fejetony do Národních listů. Aktivně se účastnil českých vlasteneckých aktivit – pořádal přednášky, psal brožury. Byl zakládajícím členem Ústřední matice školské, Národní jednoty severočeské a Národní ...

Jiřina Trojanová

Jiřina Trojanová , česká novinářka, redaktorka, prozaička. Pochází z jihu Čech. Tam i studovala gymnázium. Po osvobození šla studovat do Prahy vysokou školu, připravující studenty pro politickou a novinářskou životní dráhu. Stala se šéfredaktorkou vysokoškolského Předvoje, redaktorkou Lidových novin a Rudého práva. Později přišla do vojenské redakce Československého vojáka. Její povídky v tisku a v rozhlase měly veliký ohlas.