Výpis všech autorů

Petr Toman

Petr Toman je český advokát a bývalý československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou stranu. V roce 1984 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, od té doby pracuje v advokacii. Advokátem se stal v roce 1987. Profesně je k roku 1990 uváděn jako advokát, bytem Chomutov. Od roku 1992 působí jako společník v pražské advokátní kanceláři Toman, Devátý & partneři. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, jako poslanec za OF. Po rozpadu Občanského fóra přešel do parlamentního klubu Občanské demokratické strany. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Byl členem předsednictva Federálního shromáždění, členem ústavně právního výboru a mluvčím Komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. Podílel se na přijetí velkého lustračního zákona. V 1. ročníku soutěže Právník roku, pořádané právním portálem epravo.cz, byl zvolen Právníkem roku 2005 voleným laickou veřejností. Jako člen ODS zajišťuje pro tuto stranu některé služby. Ve sporu o vlastnictví obchodního domu Kotva zastupoval kyperskou společnost proti investičnímu fondu Trend Michaela Kocába. Zabýval se také obhajobou společnosti CME, vlastníka ČNTS, proti Aleši Rozehnalovi. Zastupoval také český stát ve sporu s majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 2008 byl zástupcem justičních funkcionářů v kauze tzv. justiční mafie. Lesy České republiky prodaly v roce 2010 lukrativní pozemky v Kersku švýcarské firmě Unilink, kterou založil AK Toman & Partneři pro švýcarskou firmu Orvilink AG s anonymními v...

Peter Temple

Jeden z nejuznávanějších současných australských autorů detektivek se narodil v roce 1946 v Jižní Africe. V roce 1982 se přestěhoval do Melbourne, kde se živil zejména jako novinář a pedagog. Proslavil se však až o něco později svými romány, a to především čtyřmi krimi thrillery se svérázným soukromým vyšetřovatelem Jackem Irishem . Čeští čtenáři znají detektivku Drsné pobřeží a její volné pokračování Pravda. Autorovy knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, získaly řadu dalších cen a série s Jackem Irishem se dočkala filmové a seriálové podoby s Guyem Pearcem v hlavní roli. Peter Temple žil až do své předčasné smrti v roce 2018 s manželkou Anitou a synem Nicholasem v australském Ballaratu.

Pete Townshend

Pete Townshend je anglický hudebník, zpěvák a skladatel, známý především jako kytarista, druhý zpěvák a hlavní autor písní rockové skupiny The Who, jedné z nejvlivnějších rockových kapel 20. století. Townshend se narodil 19. května 1945 v londýnském Chiswicku a jeho kariéra v kapele The Who trvá již více než 50 let. Napsal více než 100 písní pro 11 studiových alb skupiny, včetně rockových oper jako "Tommy" a "Quadrophenia". Townshend je známý svým energickým stylem vystupování a inovativním psaním písní, které často kombinuje filozofické texty s mohutnou kytarovou hrou.

Pavol Tarábek

Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.

Paola Tite

Norkey Tenzing

Neil deGrasse Tyson

Americký astrofyzik.

Miroslav Tuščák

Metodik pro neprofesionální filmy, publicista, filmový porotce, lektor, scénárista a spisovatel.

Miloš Trapl

Narozen 15.1.1935 v Hustopečích. Prof. PhDr., CSc., historik.

Mikis Theodorakis

Mikis Theodorakis byl známý řecký skladatel a textař, proslulý svým významným přínosem řecké hudbě a vlivem na mezinárodní hudební scénu. Theodorakis se narodil 29. července 1925 na řeckém ostrově Chios a byl plodným umělcem, jehož kariéra trvala několik desetiletí, během nichž složil celou řadu děl od symfonií a komorní hudby až po populární písně a filmovou hudbu. Snad nejznámější je jeho soundtrack k filmu "Řek Zorba" z roku 1964, který obsahuje kultovní "Zorbův tanec", skladbu, jež se stala synonymem řecké kultury a je uznávána po celém světě.

Michel Tournier

Michel Tournier byl francouzský spisovatel, jehož nejznámější dílo, román Král duchů , bylo oceněno Goncourtovou cenou . Jeho první román Pátek aneb lůno Pacifiku zvolili čtenáři deníku Le Monde 55. nejdůležitější knihou 20. století. Tournierovo prozaické dílo se drží spíše tradičních narativních postupů a jednotného děje, proto bývá považováno za protiklad tzv. nového románu. V jeho románech se snoubí realismus s mytologickými a fantastickými motivy ; často čerpají z německé literatury a kultury, z bible či z myšlení Gastona Bachelarda. Tournier je také autorem řady povídek, esejů, rozhlasových her a pořadů, přednášek a článků či knih pro děti.

Mary Ellen Taylor

Americká spisovatelka, původním povoláním marketérka. Autorka thrillerů a románů pro ženy.

Mária Tarábková

Slovenská pedagožka, autorka učebnic.

Luis Trenker

Luis Trenker byl jihotyrolský horolezec, bobista, filmový producent, režisér, spisovatel a scenárista, herec a architekt. Znám je zejména prostřednictvím svých filmů o Alpách. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Luis Trenker na anglické Wikipedii a Luis Trenker na německé Wikipedii.

Luboš Tichý

Narozen 18.1.1948 v Praze. Doc., JUDr., CSc., právník, práce z oboru evropského práva.

Linda Turner

Americká autorka románů pro ženy.

Laura Thalassa

Americká spisovatelka.

Ladislav Tuma

Ladislav Tůma-Zevloun . Novinář, autor fejetonů, drobných humoristických próz, zábavných povídek a nenáročných románů tematicky orientovaných k dennímu životu hlavně pražských středních vrstev. Syn novináře a spisovatele K. Tůmy a dcery F. L. Čelakovského a B. Rajské Marie. Studoval na gymnáziu v Žitné ul. v Praze a započal pak studia lékařství; po absolvování roku vojenské služby se koncem 1900 stal členem redakce Nár. listů, v nichž působil i jeho otec. V těchto novinách, kde pracoval až do odchodu na odpočinek 1933, prošel řadou rubrik ; 1908 zde obnovil fejeton Výstavní tácky, pokračoval v něm pod titulem Týdenní tácky a přejal pro tuto rubriku původní pseudonym J. Kuffnera Zevloun, který pak sám trvale užíval jako fejetonista i jako autor humoristických próz . 25 let byl též nočním redaktorem listu a 1917–34 redaktorem odpovědným. Léta působil ve stavovských organizacích . Po odchodu do důchodu vystupoval jako populární přednašeč vlastních fejetonů v Českosl. rozhlase . – Jeho syn Vladimír T. , novinář , byl autorem zábavných románů a po 1945 filmových scénářů . In: Lexikon české literatury 4/I, S-T, Academia, 2008

Ladislav Trup

Narozen 6.4.1943 v Mojmírovciach. Slovenský profesor španělštiny na UK v Bratislavě. Publikace v oboru, vysokoškolské učebnice, slovníky.

Kristýna Tučková

Narozena 1978. Grafička, vystudovala obor konzervátorství a restaurátorství, knižní grafiku a grafický design, ilustrace učebnic, typografické práce, knižní grafika.

Karl Heinz Tuschel

23.3. 1928 - 12.2. 2005 Vystudoval přírodní vědy. Pracoval v chemickém průmyslu, ale také jako horník či dramaturg kabaretu a spisovatel. Do literatury vstoupil roku 1967 prvotinou Kolem letí hvězda. Za nejúspěšnější jeho dílo je pokládán román Ostrov robotů z roku 1973. V něm se objevuje motiv rozhodujícího vlivu robotů a počítačů na politické rozložení moci ve světě.

Jürgen Thorwald

Německý redaktor, romanopisec, autor populárně-naučných a historických publikací, též autor prací z oboru dějin lékařství.

Jürgen Tautz

Německý biolog a zoolog, odborník na včely.

Jiří Tomeš

Narozen 12. 5. 1953 v Praze. RNDr., Ph.D., geograf, vysokoškolský pedagog, práce z oboru politické a regionální geografie, též spoluautor atlasů.

Jiří Tomáš

Jiří Tomáš , redaktor, nakladatel .

Jana Tvrzníková

Mgr., autorka učebních materiálů do němčiny.

Jana Tomášková

Narozena 19.2.1916. MUDr., dermatoložka, publikace z oboru kosmetiky, překlad z němčiny.

Jana Tichá

Narozena 1964. Historička a teoretička umění, práce o moderní architektuře, spoluzakladatelka a šéfredaktorka časopisu Zlatý řez, editorka publikací o architektuře..

Jana Marie Tušková

Narozena 29.4.1961 v Kroměříži. PhDr., Ph.D., filoložka, bohemistka, práce z oboru, též autorka učebnic českého jazyka pro základní a střední školy.

Jan Tůma

Narozen 15. 10. 1941 v Brně. PhDr., novinář, cestovatel a sběratel zajímavých informací o českých historických a přírodních památkách. Rozhlasový redaktor, autor televizních scénářů a divadelních textů.

Jan Tomšíček

Jan Tomšíček je český cestovatel a dobrodruh. Publikoval několik knih o svém cestování po Africe, Rusku a asi polovině Evropy. Narodil se 29. listopadu 1951. Již v dětství bylo jeho touhou kolo i přes nelibost rodičů. Když dospěl, kolo mu pomohlo se zotavit z těžkého úrazu. Během několika dalších let procestoval státy v okolí Česka. Vyučil se zámečníkem. Ve třetí třídě dostal od rodičů starší dámské kolo značky Eska tourist, bez přehazovačky. V šesté třídě na podzim s ním během jednoho odpoledne podnikl výlet do Hradce Králové a zpět - asi 80 km. V osmé třídě dostal od rodičů starší kolo Eska s tříkolečkem. Později cestoval na kole Favorit. Jeho první velká cesta vedla do Bulharska. Na této cestě absolvoval dle svých slov 4.000 km téměř závodním tempem za 20 dní. Následně se pokusil se realizovat v závodní cyklistice, ale neuspěl a zůstal věrný cykloturistice. Podnikl cestu do Maďarska, Rumunska a Bulharska na skládacím kole Eska bez přehazovačky, během které za 64 dní urazil 6.840 km a bylo to dle jeho slov snad nejpříjemnější a nejpohodlnější cestování které zažil. V roce 1991 vycestoval s kamarády na plachetnici Polárka, s jízdním kolem v podpalubí. Pro něj tato cesta skončila v jihoafrické republice , kde expedici opustil, pro názorové neshody s kapitánem . V JAR žil asi 2 roky, v nichž tuto zem procestoval, navštívil i Botswanu, Namibii, Lesotho. Udělal si též výlet k Viktoriiným vodopádům. V roce 1993 se vydal na 16.700 kilometrů dlouhou pouť domů skrz celou Afriku na jízdním kole Favorit. Cesta z Kapského Města do Chocně mu zabrala 5 měsíců a 20 dní během kterých na kole našlapal 13.600 km, 800 km jel "stopem" v místech kde to bylo pro kolo nesjízdné nebo kde bylo nebezpečno, 600 km jel vlakem přes Nubijskou poušt a 1700 km loděmi přes Asuánskou přehradu a Středozemní moře. Celkově za tuto půlroční cestu utratil přibližně 1450 USD. Na cestě se zastavil v Rokycan...

Ján Tarbajovský

Autor učebnic technického kreslení.

Jamie Thomson

Britský spisovatel, editor a vývojář her. V roce 2012 vyhrál cenu Roald Dahl Funny Prize. Jamie Thomson se narodil roku 1958 v Íránu. Vyrůstal v Brightonu, studoval politologii na univerzitě v Kentu. Dlouhé roky pracoval jako redaktor britských fantasy časopisů a lektor i tvůrce videoher a „gamebooků“. K jeho nejúspěšnějším fantasy sériím patří dobrodružství mladého nindži, The Way of the Tiger. Dosud napsal čtyři knihy pro děti. První díl tetralogie o Temném pánu získal Cenu Roalda Dahla za nejhumornější knihu roku 2012.

Jakub Trpiš

Jakub se liší od ostatních autorů a stejně tak je jedinečná i jeho tvorba. Při psaní střídá nejrůznější polohy, žánry i pohledy na svět. „Psaní je pro mě způsobem, jak překonat sebe sama a svůj omezený pohled na svět.“ Jeho první román Volba vyšel v roce 2012, v přepracované verzi 2016. Jedná se o společenský román i duchovní literaturu. Jeho druhá kniha Landie: Čtyři poutníci vychází 16.11.2017. Je to první díl moderní fantasy trilogie.

Iva Trhoňová

Iva Trhoňová sama sebe neřadí ke spisovatelům, ale říká o sobě, že je pečící manželka, matka a babička. S domácím pečivem začala kdysi dávno kvůli úspoře, později se nutnost přetavila v zálibu a celoživotní koníček, na který nedá dopustit. Vyzkoušené i vlastní recepty, postřehy a postupy vkládá na své stránky Pekárnománie, podle kterých byla pojmenovaná její první kniha - Pekárnománie , kterou napsala spolu s R.Hrevušovou v r. 2011. Protože se I. Trhoňová stále zajímá o nové postupy v pečení, zkouší nové kombinace surovin a tak vznikají nové recepty, mohla vydat další knihu, Ruce v mouce, ve které obsáhla pečení nejen s droždím, ale i žitným kvasem. Svoje texty a recepty sepisuje s upřímným přáním, aby se lidem pečení líbilo, bavilo je a povedlo se jim - začátečníkům i těm pokročilým.

Isabella Tylínková

Narozena roku 1944. Filmová herečka, manželka fotografa Ericha Tylínka , spoluautorka fotografických publikací.

Herbert S Terrace

Americký psycholog, profesor.

Herb Trimpe

Americký komiksový umělec, výtvarník a spisovatel.

Helga Torsten

Helga Torsten je pseudonym

Helena Třeštíková

Helena Třeštíková, rozená Böhmová je česká režisérka a pedagožka. Jejím manželem je architekt Michael Třeštík. Ve své filmové tvorbě se věnuje dokumentaristice zaměřené zejména na mezilidské vztahy a sociální problémy. V roce 2007 byla krátce ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Jejím synem je fotograf Tomáš Třeštík a dcerou producentka Hana Třeštíková. Helena Třeštíková vystudovala dokumentární tvorbu na FAMU. Studium dokončila roku 1975. V letech 1974–1977 působila jako dramaturgyně. Později se začala věnovat režii. Většinu její tvorby tvoří filmové dokumenty, jejichž tématy jsou většinou konkrétní obyčejní lidé. Několik z nich tvořila tzv. časosběrnou metodou v průběhu mnoha let, kdy své postavy jezdila pravidelně navštěvovat a z každé návštěvy něco natočila a poté použila. Na přelomu století začala spolupracovat s Radou České televize jako externí spolupracovník jejího „etického panelu“. V prosinci 2017 byla jmenována profesorkou pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Dokumentární tvorba na Akademii múzických umění. V roce 2018 jí UMPRUM udělila titul dr.h.c.. Na počátku července 2019 se stala členkou americké Akademie filmového umění a věd, která každoročně uděluje ceny zvané Oscar. Krátce se angažovala také v politice, od 9. do 26. ledna 2007 byla ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Byla navržena KDU-ČSL jako nezávislá. Její nominace se mezi členy a voliči lidové strany setkala s tvrdou kritikou, řada z nich argumentovala, že je nepřípustné, aby strana navrhovala osobu s nepřátelským postojem vůči církvím a s názory, které jsou neslučitelné s křesťanským světonázorem. Na stejném základě se nad její nominací podivovali i někteří politologové, například Lubomír Kopeček. Třeštíková na post 26. ledna rezignovala, což oficiálně odůvodnila spor...

Gajus Suetonius Tranquillus

František Trojánek

Ing., autor příruček z technologie povrchových úprav kovů.

František Táborský

František Táborský byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít. Narodil se v chudé rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie, dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina. Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy odchodem do důchodu. Mimo to byl jmenován profesorem h. c. brněnské univerzity. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracíval na letní prázdniny. V Praze bydlel v učitelské době na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd do novostavby domu čp.602/III s výhledem na Kinského zahradu. Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků . Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko a stal se spoluorganizátorem Smetanovy společnosti v Radhošti. Dvakrát navštívil Rusko právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktor...

František Alois Tichý

Narozen 25. 3. 1898 v Chrudimi, zemřel 10. 3. 1971 v Praze. Hudební skladatel, aranžér, dirigent a klavírista, stati z oboru.

Enrique Torres

Dylan Thomas

Dylan Marlais Thomas byl britský básník a spisovatel velšského původu, píšící anglicky. Narodil se ve waleském pobřežním městě Swansea, v domě čp. 5 na Cwmdonkin Drive, v rodině učitele Davida Thomase a Florence Hannah Thomasové. Po školní docházce se v roce 1930 stal reportérem místního listu. Poesii se věnoval již od dětství a v roce 1934 publikoval sbírku básní 18 Poems. Ačkoliv byl často řazen mezi britské surrealisty, spíše vytvořil vlastní vysoce poetický básnický styl, založený na bohaté obrazivosti a využití tradic velšských národních bardů, ačkoliv jeho tvorba využívala i postupů modernismu. Thomas byl známý i svou expresívní recitací, kterou předjímal moderní postupy recitace poezie, takže kromě tradičních sbírek básní se zachovaly i nahrávky jeho vlastního přednesu básní. V roce 1946, kdy vyšla sbírka básní Deaths and Entrances překročil Dylan význam pouze pro oblast Velké Británie, kde již od roku 1934 zaujímal jedno z nejdůležitějších míst mezi básníky, a stal se celosvětově významným anglickojazyčným básníkem. Podnikl až do své smrti několik turné do USA, kde recitoval svou poesii. Na jednom z nich v roce 1953 zemřel. Dylan Thomas se v roce 1937 oženil s tanečnicí irského původu Caitlin McNamarovou, a měl s ní několik dětí - syny Llewelyna a Colum Garana a dceru Aeronwy . Život rodiny nebyl příliš šťastný kvůli hádkám a sporům mezi manželi, jakožto i kvůli Dylanovu notorickému alkoholismu. Velšský hudebník John Cale během své kariéry zhudebnil několik jeho básní; čtyři z nich vydal na svém albu Words for the Dying z roku 1989. Jde o básně „There Was a Saviour“, „On a Wedding Anniversary“, „Lie Still, Sleep Becalmed“ a „Do Not Go Gentle Into That Good Night“. Thomasovým dílem je rovněž inspirována jeho píseň „Child's Christmas in Wales“ vydaná na albu Paris 1919 z roku 1973. V roce 1999 při koncertě v Edinburghu představil tři další zhudebněné básně Dylana Thomase: „If I Were Tickled by th...

Dustin Thomason

Dustin Thomason je americký spisovatel a producent. Je spoluautorem “Pravidlo čtyř“ a autor "12,21". Pravidlo čtyři dosáhlo na vrchol žebříčku New York Times Best Seller, kde zůstalo po více než šest měsíců. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem a byla přeložena do více než 25 jazyků. Prodalo se jí více než čtyři miliony kopií po celém světě, a stala se tak nejprodávanějším debutem desetiletí. Dustinuv druhý román, "12.21" byl zveřejněn ve více jak dvaceti jazycích v srpnu 2012 a také se stal New York Times a International bestsellerem. Dustin navštěvoval školu Thomase Jeffersona pro vědu a technologii ve Fairfax County, Virginia. Pak pokračoval ve studiu antropologie na Harvardské univerzitě, kde získal Hoopesovu cenu a v roce 2003 získal tituly MD a MBA na Columbia University. V současné době žije a pracuje v Los Angeles, Kalifornie.

Dušan Tomek

Dušan Tomek se zabývá akupunkturou a příbuznými naukami již déle než 25 let. Jeho specialitou je tzv. pulsová diagnostika. Léčbu provádí pomocí rychlé a účinné harmonizace organismu pomocí prstů a biologické energie, případně aurikuloterapií. Je autorem dvou knih, přednáší ve svých kurzech akupunkturu a pulsovou diagnostiku lékařům i laikům. Žije a pracuje v Brně.

Debbie Tung

Britská autorka komiksů, ilustrátorka, blogerka, programátorka.

David Torjussen

Daniel Tučka

Narozen 26. 7. 1976 v Brně. Autor převážně fantastické literatury, poezie a písňových textů.

Dana Trávničková

Autorka učebnic programování, též autorka cestopisu.

Dan Taylor

Britský ilustrátor.

Dalton Trumbo

Dalton Trumbo byl americký filmový scenárista a spisovatel, nositel prestižního ocenění Americké filmové akademie Oscar. Jednalo se pravděpodobně o jednoho z nejnadanějších členů tzv. Hollywoodské desítky. V roce 1947 byl obviněn z nepřístojných levicových názorů a z nedovoleného zločineckého spolčení s komunisty. Odmítl však vypovídat před zvláštní vyšetřovací komisí amerického kongresu a za tento čin mu byl uložen trest, kdy musel v roce 1950 strávit 11 měsíců ve vězení. Na dlouhá léta se pak ocitl na tzv. hollywoodské černé listině, kdy nesměl v Hollywoodu oficiálně pracovat a své scénáře musel psát pod různými krycími jmény svých přátel a známých. Tímto způsobem napsal zhruba 30 scénářů. Je autorem scénářů k celé řadě amerických snímků, které dnes už patří ke klasice světové kinematografie. První scénáře začal psát již v roce 1937 a postupen doby se stal jedním z nejlépe placených hollywoodských scenáristů. Jako spisovatel je znám i v Čechách, mimo jiné svojí výrazně protiválečnou románovou novelou Johnny si vzal pušku, což je kniha, za kterou v roce 1939 obdržel prestižní Sellersovu cenu. On sám pak toto svoje dílo zfilmoval pod svým vlastním režijním vedením v roce 1971. Všechna obvinění z konce 40. a počátku 50. let byla později odvolána a Dalton Trumbo byl, zejména zásluhou Svazu amerických spisovatelů, plně rehabilitován. Mělo to m.j. také za následek, že původní titulky k mnoha filmům musely být během digitalizace pro současnou DVD distribuci digitálně opraveny a jméno Daltona Trumba bylo do titulků jednotlivých filmů navráceno resp. uvedeno správně.

Colm Tóibín

Novinář a spisovatel se narodil v roce 1955 v irském Enniscorthy. Vystudoval angličtinu a historii na univerzitě v Dublinu. Jako editor působil v The Sunday Tribune, přispíval kritikami a politickými komentáři do The Sunday Independent a do několika dalších magazínů. Jako zpravodaj procestoval Egypt, Súdán, Afriku a další země. Snad nejznámější reportáž nazvaná „The Trial of the Generals“ pochází z roku 1980.

Colin C Tipping

Pocházel z Velké Británie, studoval na londýnské univerzitě. V Atlantě v USA založil středisko pro pacienty s rakovinou a centrum „Together-We-Heal” a později Institut Radikálního odpuštění. Autor mnoha knih, kromě nejznámější knihy Radikální odpuštění vydal i další knihy, CD, DVD a internetové kurzy.

Claude Tresmontant

Claude Tresmontant byl francouzský filosof, helénista a teolog, který vyučoval středověkou filosofii a filosofii vědy na Sorbonně. Byl členem akademie morálních a politických věd. Křesťanství představuje pro Tresmontanta „obecnou teorii skutečnosti“. Vysvětluje existenci toho, co je, na rozdíl od experimentálních věd, které nám umožňují poznávat přírodu. Je přesvědčen, že lidský rozum je schopen dokázat Boží existenci. Metafyziku a ontologii nechápe jako čistou apriorní vědu v kantovském smyslu, ale jako racionální analýzu empirické skutečnosti, předkládané nám vědami. Za základ teologie Tresmontant považuje důkaz, že K prvnímu bodu argumentuje výsledky čtyř svých analýz: existence a vyladění vesmíru, objevení informace ve vzniku života, který svou nízkou entropií stojí na hranici druhého termodynamického zákona; růst této informace a objevení člověka, bytosti, která je nadána vědomím a může celý vesmír reflektovat. K druhému argumentuje jsoucností proroků. V christologii vyjadřuje Tresmontant přesvědčení, že Ježíš Kristus přináší člověku nový program, namísto programu geneticky získaného, uloženého v paleokortexu. Tresmontant se nejvíce obává moderního křesťanského iracionalismu, který označuje jako patologii křesťanství. Pro křesťanskou filosofii vidí několik zásadních úkolů: V roce 1991 vedl seminář o modernistické krizi. Modernistickou krizí nazývá hlubokou krizi, která nastala v katolickém myšlení na počátku 20. století. Byl to konflikt jednak s objevy přírodních věd, protiklad evoluční teorie a fixního vnímání stvoření, a pak také objevy biblické exegeze, která prokázala, že Bible nebyla sepsána naráz, ale že zachycuje postupný vývoj myšlení hebrejského národa. Dalším jevem modernistické krize bylo střetnutí katolické teologie a moderní filosofie, zejména systémů, které sestavili Immanuel Kant a Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Tyto systémy nejsou podle Tresmontanta slučitelné s tradiční katolickou teologií, pro...

Christian Tielmann

Německý spisovatel literatury faktu a knih pro děti a mládež. Vystudoval filozofii a němčinu.

C. L Taylor

C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů. Během následujících dvou let byly její povídky publikovány tolikrát, až sama autorka ztratila přehled . Stejně tak nedokáže říct, kolik nominací či literárních cen v tomto období své spisovatelské kariéry posbírala. S jistotou ví jediné: že teprve opakované úspěchy, které sklidila za povídkovou tvorbu, ji podnítily k napsání románu. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože její psychologické thrillery patří mezi to nejlepší, co v tomto žánru momentálně vychází. Kniha Lež dobyla první příčky všech významných žebříčků bestsellerů v Británii a byla přeložena do patnácti světových jazyků.

Břetislav Tureček

Břetislav Tureček je český novinář a vysokoškolský učitel, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Nyní vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha . Od roku 1993 pracoval jako novinář na volné noze, který se specializoval na oblast Blízkého a Středního východu. Jeho texty publikovaly např. Lidové noviny, MF Dnes, Reflex, Respekt atd. Od roku 1997 byl redaktorem deníku Právo. Od dubna 2007 působil jako zahraniční redaktor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Od ledna 2008 do července 2013 byl stálým zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě. Od podzimu 2013 je externím spolupracovníkem Lidových novin a webu Česká pozice, kam přispívá analýzami a zpravodajstvím o Blízkém východě. V letech 2003 až 2007 přednášel problematiku Blízkého východu na Západočeské univerzitě v Plzni. Od září 2013 vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Přednáší předměty související s Blízkým východem a se žurnalistikou. V říjnu 2007 vydal cestopisnou knihu „Světla a stíny islámu - Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel“. Kniha obsahuje postřehy autora z cest do oblasti Blízkého východu, které podnikal soukromě a jako reportér. V září 2011 vydal politickou reportážní knihu „Nesvatá válka o Svatou zemi - Málo známá zákoutí nelítostného boje mezi Židy a Araby“. Autor v knize využil své četné cesty mezi Izraelci a Palestinci i dosavadní čtyři roky života v Jeruzalémě k pohledu do zákulisí jednoho z nejdelších konfliktů na světě. V roce 2012 za ni obdržel Cenu Egona Erwina Kische. V květnu 2013 vydal politickou reportážní knihu „Labyrintem Íránu - Cesta do nitra jaderné říše a k pramenům jejího vzdoru“. V roce 2015 se jako jeden z editorů podílel na přípravě publikace „Blízký východ na křižovatce - Význam kmenové společnosti v 21. století“, první z avizované řady knih vydávané společně MUP a Nakladatelstvím Lidové noviny. V říjnu 2016 vydal reportážně-analytickou knihu „Blízký východ nad propastí ...