Výpis všech autorů

Ján Tarbajovský

Autor učebnic technického kreslení.

Jan Josef Těšitel

Narozen 10. 5. 1876 v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu, zemřel v roce 1960. Zahradník, botanik, autor zahradní literatury a slovníků, působil jako učitel zahradnických škol.

Jack Thorne

Jack Thorne je anglický scenárista a dramatik.

Ivan Turek

Práce z oboru mechaniky.

Ivan Truchlik

Slovenský publicista žijící ve Francii.

Iva Tajovská

Narozena 27. 2. 1959 v Pardubicích. Prozaička.

Herbert S Terrace

Americký psycholog, profesor.

H. R Trevor-Roper

Britský historik a publicista zaměřený na britské novověké dějiny a dějiny nacistického Německa, publikace z oboru.

Gill Thompson

Britská učitelka angličtiny, blogerka se zaměřením na aspekty a proces tvůrčího psaní. Autorka historických romancí.

Gavin Thorpe

Britský herní designér a vývojář deskových her. Autor fantasy povídek a románů.

Galina Konstantinovna Tavlinova

Ruská kandidátka zemědělských věd, autorka řady publikací o pěstování pokojových rostlin.

František Tomáš

F. T. Bratránek se narodil 3. 11. 1815 v Jedovnici nedaleko Blanska. Studoval na gymnáziu v Brně a na univerzitě v Olomouci a Vídni. To už byl členem augustiánského kláštera na Starém Brně, druhem F. M. Klácela, Ř. Mendela a P. Křižkovského. Ve Vídni se seznámil s Heglovou filozofií, měl přístup do salónu Goethovy snachy Ottilie a stal se důvěrníkem jejích synů. Plodem jeho duchovních zkušeností byla řada filozoficko-estetických studií o Geothových dílech a první velké edice z Goethovy korespondence, např. se zakladatelem Národního muzea v Praze Kašparem, s hrabě Šternberkem, bratry Humboldtovými a d. Po dosažení doktorátu z filozofie se Bratránek stal asistentem profesora Ignáce J. Hanuše na univerzitě ve Lvově. V roce 1844 byl povolán do Brna na místo sesazeného Klácela. Udržoval kontakty s B. Němcovou a utopickým Česko-moravským bratrstvem. V letech 1851 - 1881 působil jako profesor německé literatury na univerzitě v Krakově. Překládal do němčiny, zejména polskou literaturu. Zemřel 2. 8. 1884 v Brně.

Eva Tinková

Mgr. Eva Tinková je česká autorka vzdělávacích publikací, překlady z italštiny, španělštiny, francouzštiny, angličtiny, ruštiny.

Erhard Thiel

Dr. Erhard Thiel se narodil v roce 1940 a trvale žije v Mnichově.Thiel je autorem zábavných povídek stejně tak jako lékařských a kulturně-historických článků.Populárně psychologickými tématy se začal zabývat v celé řadě časopisů a později se ve svém díle věnoval otázkám vyjádření osobnosti.

Enrique Torres

Dušan Tichý

Mgr., pedagog, poradce v oblasti obchodního a konkursního práva, marketingu, finančnictví, bankovnictví, auditu a kontroly.

Dušan Taragel

Slovenský prozaik, hudební a rozhlasový redaktor, scénárista, autor textů k reklamám.

Dubrovački Trubaduri

Dubrovački Trubaduri byla jugoslávská beatová, folková a popová skupina z Dubrovníku, která si získala popularitu v 60. a 70. letech 20. století. Skupina byla známá svou jedinečnou směsí moderní hudby a tradičních motivů z dubrovnického regionu, což jí dalo osobitý zvuk, který rezonoval u publika jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. V roce 1968 se zúčastnili písňové soutěže Eurovize s písní "Jedan dan" , kde reprezentovali Jugoslávii a skončili na sedmém místě. V hudbě skupiny se často objevovaly romantické a poetické texty, které odrážely bohaté kulturní dědictví jejich rodného města. Během své kariéry vydala skupina Dubrovački Trubaduri několik alb a singlů, které přispěly k jejímu statusu jednoho z ikonických představitelů bývalé jugoslávské hudební scény.

Dita Táborská

Dita Táborská vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala externě pro Českou televizi a Český rozhlas, působila na politickém a tiskovém oddělení izraelského velvyslanectví a v roce 2009 vstoupila do služeb českého Ministerstva zahraničních věcí. V současnosti se věnuje ponejvíce své rodině. Román Malinka je její prvotina.

Daniela Taylor

Hudební pedagožka, odborná asistentka Katedry hudební výchovy Masarykovy univerzity.

Dalton Trumbo

Dalton Trumbo byl americký filmový scenárista a spisovatel, nositel prestižního ocenění Americké filmové akademie Oscar. Jednalo se pravděpodobně o jednoho z nejnadanějších členů tzv. Hollywoodské desítky. V roce 1947 byl obviněn z nepřístojných levicových názorů a z nedovoleného zločineckého spolčení s komunisty. Odmítl však vypovídat před zvláštní vyšetřovací komisí amerického kongresu a za tento čin mu byl uložen trest, kdy musel v roce 1950 strávit 11 měsíců ve vězení. Na dlouhá léta se pak ocitl na tzv. hollywoodské černé listině, kdy nesměl v Hollywoodu oficiálně pracovat a své scénáře musel psát pod různými krycími jmény svých přátel a známých. Tímto způsobem napsal zhruba 30 scénářů. Je autorem scénářů k celé řadě amerických snímků, které dnes už patří ke klasice světové kinematografie. První scénáře začal psát již v roce 1937 a postupen doby se stal jedním z nejlépe placených hollywoodských scenáristů. Jako spisovatel je znám i v Čechách, mimo jiné svojí výrazně protiválečnou románovou novelou Johnny si vzal pušku, což je kniha, za kterou v roce 1939 obdržel prestižní Sellersovu cenu. On sám pak toto svoje dílo zfilmoval pod svým vlastním režijním vedením v roce 1971. Všechna obvinění z konce 40. a počátku 50. let byla později odvolána a Dalton Trumbo byl, zejména zásluhou Svazu amerických spisovatelů, plně rehabilitován. Mělo to m.j. také za následek, že původní titulky k mnoha filmům musely být během digitalizace pro současnou DVD distribuci digitálně opraveny a jméno Daltona Trumba bylo do titulků jednotlivých filmů navráceno resp. uvedeno správně.

Christa G Traczinski

Německá psycholožka. Věnuje se józe a pohybovým terapiím.

Břetislav Tureček

Břetislav Tureček je český novinář a vysokoškolský učitel, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Nyní vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha . Od roku 1993 pracoval jako novinář na volné noze, který se specializoval na oblast Blízkého a Středního východu. Jeho texty publikovaly např. Lidové noviny, MF Dnes, Reflex, Respekt atd. Od roku 1997 byl redaktorem deníku Právo. Od dubna 2007 působil jako zahraniční redaktor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Od ledna 2008 do července 2013 byl stálým zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě. Od podzimu 2013 je externím spolupracovníkem Lidových novin a webu Česká pozice, kam přispívá analýzami a zpravodajstvím o Blízkém východě. V letech 2003 až 2007 přednášel problematiku Blízkého východu na Západočeské univerzitě v Plzni. Od září 2013 vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Přednáší předměty související s Blízkým východem a se žurnalistikou. V říjnu 2007 vydal cestopisnou knihu „Světla a stíny islámu - Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel“. Kniha obsahuje postřehy autora z cest do oblasti Blízkého východu, které podnikal soukromě a jako reportér. V září 2011 vydal politickou reportážní knihu „Nesvatá válka o Svatou zemi - Málo známá zákoutí nelítostného boje mezi Židy a Araby“. Autor v knize využil své četné cesty mezi Izraelci a Palestinci i dosavadní čtyři roky života v Jeruzalémě k pohledu do zákulisí jednoho z nejdelších konfliktů na světě. V roce 2012 za ni obdržel Cenu Egona Erwina Kische. V květnu 2013 vydal politickou reportážní knihu „Labyrintem Íránu - Cesta do nitra jaderné říše a k pramenům jejího vzdoru“. V roce 2015 se jako jeden z editorů podílel na přípravě publikace „Blízký východ na křižovatce - Význam kmenové společnosti v 21. století“, první z avizované řady knih vydávané společně MUP a Nakladatelstvím Lidové noviny. V říjnu 2016 vydal reportážně-analytickou knihu „Blízký východ nad propastí ...

Bonnie Tyler

Bonnie Tyler je velšská zpěvačka, známá svým charakteristickým chraplavým hlasem, která se proslavila koncem 70. a v 80. letech 20. století. Narodila se 8. června 1951 jako Gaynor Hopkins ve Skewenu ve Walesu a na hudební scénu poprvé vstoupila v roce 1976, kdy vydala svůj debutový singl "Lost in France". Její kariéra prudce vzrostla po vydání písně "It's a Heartache" v roce 1977, která se stala hitem na obou stranách Atlantiku. Byla to však až její spolupráce s textařem a producentem Jimem Steinmanem, která vedla k jejímu nejznámějšímu hitu "Total Eclipse of the Heart" z alba "Faster Than The Speed Of Night" v roce 1983. Toto album nejen upevnilo její status hudební ikony, ale také jí vyneslo nominaci na cenu Grammy za nejlepší ženský popový vokální výkon.

Bedřich Tykva

Narozen 10.5.1944 v Praze. Archeolog, propagátor archeologických památek, spis o korunovačních klenotech.

Aleš Tvrzník

Mgr. Aleš Tvrzník se narodil v roce 1969 v Jablonci nad Nisou, kde se již od školního věku věnoval atletice v oddíle LIAZ Jablonec. Studium na FTVS UK v Praze absolvoval se specializací atletika, později studoval na Institut für Sportwissenschaft ve Stuttgartu. Během studia působil jako trenér atletiky. Od roku 1995 je zaměstnancem Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportování, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů, publikací, software a sportovních filmů. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.

Alan Titchmarsh

Alan je v británii nejen populárním autorem ale především známou televizní osobností. Od roku 1996 moderuje pořad pro zahrádkáře, který se na dlouhou dobu usadil na nejvyšších místech žebříčků sledovanosti. Vystudoval zahradnickou školu a několik let pracoval v proslulé Královské botanické zahradě v Kew. Kromě desítek knih o zahradě má na sém kontě 4 romány a vlastní životopis. S manželkou Alison a dvěma dcerami žije v anglickém hrabství Hampshire.

ZZ Top

ZZ Top je americká rocková skupina založená v roce 1969 v Houstonu v Texasu. Skupinu tvoří její zakladatel Billy Gibbons , Dusty Hill a Frank Beard . Skupina ZZ Top , známá svým boogie rockem založeným na blues, se proslavila svým jedinečným zvukem, vtipnými texty a charakteristickými dlouhými vousy členů. V průběhu let se proslavili hity jako "La Grange", "Tush" a "Gimme All Your Lovin'".

Zdenka Teisingerová

Narozena 17. 5. 1933, zemřela 1.7. 2013. Autorka knih pro děti, zabývala se též uměleckou fotografií.

Zdena Táborská

Yasutaka Tsutsui

Jasutaka Cucui , se narodil 24. září 1934 v Osace. Vystudoval literární fakultu univerzity Dóšiša, pracoval jako úředník, designér. Od roku 1965 spisovatel. Debutoval v roce 1960 mikropovídkou Otasuke , která vyšla ve fanzinu NULL Řada C. románů a povídek jsou vlastně groteskami, parodiemi na klasickou am. SF – sem patří např. jeho román Óinaru džosó . Nejznámější jsou jeho experimentální SF díla, např. Kjodžintači . C. nejznámějšími díly jsou román–parodie o počítači, jenž ovládá svět, Dassó to cuiseki no sanba a příběh o dospívajícím chlapci nadaném schopností čtení myšlenek Kazoku hakkei . Parodií na nadvládu sdělovacích médií je román Jonžú hači oku no mósó . C. je autorem řady povídkových sbírek, v Tókaidó sensó se zabývá otázkami války mezi dvěma znepřátelenými skupinami japonských Sil domobrany a v Betonamu kankó kóša popisuje dobrodružství cestovní kanceláře, která své zákazníky odesílá do vietnamské války a na Měsíc. C. je také autorem comicsů, z nichž nejzajímavější vyšly v Cucui Jasutaka zen manga , a editorem antologií – Džikken šósecu meisakusen a každoročně vycházející Nihon SF besuto šúsei . C. je držitelem několika cen Seiun za tituly Reičórui minami e , Furuneruson , Bitamin , Nihon igai zenbu čimbocu a Ore no či wa tanin no či . V letech 1983–1985 bylo vydáno celé jeho dílo pod názvem Cucui Jasutaka zenšú . C. povídka Stojící žena vyšla č. v antologii Vesmír je báječné místo pro život . Výb. bibl.: Metamorufosesu guntó , Eročikku kaidó (Eroti...

Umberto Tozzi

Umberto Tozzi je italský popový a rockový zpěvák a skladatel, který se mezinárodně proslavil na konci 70. a v 80. letech 20. století. Tozzi se narodil 4. března 1952 v italském Turíně a svou kariéru zahájil na počátku 70. let jako skladatel a brzy se vydal na sólovou dráhu. Průlom přišel s hitem "Ti Amo" v roce 1977, který se v několika zemích dostal na první místo hitparád a od té doby se stal evergreenem.

Torquato Tasso

Torquato Tasso byl básnicky jeden z nejvýznamnějších představitelů italského raného baroka. Básník Torquato Tasso se narodil v roce 1544 v přímořském městečku Sorrento , kde má na náměstí svůj pomník. Vyrůstal v dobře stavěné i finančně založené rodině. Vystudoval filozofii a rétoriku. Život Torquata Tassa byl plný dramatických zvratů. Své nejšťastnější období prožil v letech 1565–1570 na dvoře kardinála Luigiho d'Este ve Ferraře. Trpěl psychickými poruchami, byl hospitalizován a následně i několik let držen. Zemřel v Římě. Jeho nejvýznamnějším dílem je epos Osvobozený Jeruzalém – skladba s motivem křižáckých výprav. Mezi jeho další díla patří také již méně známý poetický román Rinaldino , nebo kniha nazvaná Dialogy, kde autor rozpráví se svým fiktivním přítelem, či pastýřský román Aminta. Tassovo dílo se stalo inspirací pro malířství, hudební, filmovou a knižní tvorbu . Osvobozený Jeruzalém byl přeložen do polštiny Piotrem Kochanowskim a fungoval jako první polský epos.

Tomáš Trávníček

Tomáš Trávníček byl český a československý lékař, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1937 začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 byl až do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen. Po návratu byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž a vojenská medaile Za zásluhy 1. stupně. V roce 1947 dokončil studia medicíny a promoval. Pak pracoval ve Fyziologickém ústavu. Od roku 1963 dlouhodobě působil jako přednosta Ústavu patologické fyziologie. V roce 1965 byl jmenován profesorem. Zastával i post proděkana, v letech 1955–1961 děkana Lékařské fakulty a v letech 1961–1962 působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Specializoval se na obor experimentální hematologie. Podílel se na založení Společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jejímž prvním předsedou byl. Publikoval četné odborné studie a vysokoškolské učebnice. Členem KSČ byl od roku 1938. V letech 1953–1968 byl členem Krajského výboru KSČ ve Středočeském kraji, přičemž po téměř celou dobu byl i členem předsednictva KV KSČ. Jeho politická kariéra vyvrcholila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. 14. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Za člena ÚV KSČ ho zvolil 15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ. Od roku 1971 byl místopředsedou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1974 zastával i post člena předsednictva Světové rady míru. Roku 1973 mu byl udělen Řád Vítězného února, v roce 1978 získal Řád republiky a roku 1978 obdržel Zlatou medaili míru. Kromě toho dvakrát získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lid...

Tomáš Kempenský

Tomáš Kempenský, také z Kempenu, vlastním jménem Thomas Haemmerken , byl augustiniánský řeholník, mystik, představitel hnutí Devotio moderna a autor knihy „Následování Krista“. Narodil se v řemeslnické rodině, v 15 letech ho rodiče poslali do školy Bratří společného života v Deventeru; stal se zručným kopistou knih a pak vstoupil do augustiniánského kláštera Agnetenberg, kde byl už jeho starší bratr. Roku 1413 byl vysvěcen na kněze a od roku 1429 byl představeným kláštera. Z jeho čtyř rukopisných kopií Bible se jedna zachovala v Darmstadtu. Jinak není z jeho poměrně klidného života mnoho známo. Z jeho díla se zachovala řada kázání, dopisů, životopisy jeho učitelů včetně Geert Groota a zejména jeho nejslavnější spis, O následování Krista, příručka pozdně středověké osobní zbožnosti, která patřila k nejčtenějším knihám vůbec a byla přeložena do mnoha jazyků. Česky vyšla poprvé už roku 1498 u Mikuláše Bakaláře v Plzni a od té doby v desítkách vydání.

Templarius Bohemicus

Autor literatury faktu a regionální historik píšící pod pseudonymem Templarius Bohemicus, člen Klubu pro českou heraldiku a genealogii a Astrologické společnosti ČR, autor několika historických pojednání z regionálních dějin a vlastivědy. Dosud publikoval v odborném tisku, regionálních vydáních, příp. ve speciální reprezentační neprodejné publikaci. Nyní působí jako středoškolský profesor.

Stieg Trenter

Švédský autor detektivních románů a novinář.

Scarlett Thomas

Scarlett Thomasová se narodila v roce 1972 v Londýně. V mládí se aktivně účastnila akcí a demonstrací proti jaderným zbraním a Válce v Zálivu. Vystudovala kulturní studia na londýnské univerzitě. V roce 2001 ji britský list The Independent zařadil mezi dvacet nejlepších mladých britských spisovatelů. V roce 2002 získala cenu Elle Style Award za literární objev. Od roku 2004 učí anglickou literaturu a tvůrčí psaní na univerzitě v Kentu. Konec pana Y je jejím již čtvrtým románem.

Sarah Turner

Spisovatelka a blogerka, vystudovala filozofii. Působí ve Velké Británii.

Samantha Towle

Samantha Towle začala psát svou první knihu v roce 2008, když odešla na mateřskou dovolenou. O pět měsíců později dokončila rukopis a od té doby psát nepřestala. Je autorkou několika knih, z nichž jedna byla vyhodnocena časopisem Wall Street Journal jako bestseller. Je autorkou i několika románů z oblasti paranormálních jevů, které jsou zasvěceny jejím oblíbeným hudebním skupinám a interpretům, jako např. The Killers, Kings of Leon, Adele, The Doors, Oasis, Fleetwood Mac a mnoha dalším. Samantha pochází z města Kingston upon Hull ve východním Yorkshiru, vystudovala Salfordskou univerzitu. Dodnes žije s manželem, synem a dcerou v hrabství Východní Yorkshire.

Rudolf Turek

Rudolf Turek byl český historik a archeolog, který se zabýval hlavně slovanským osídlením v Čechách a počátky českého státu. Po maturitě v Mladé Boleslavi studoval historii, archeologii a geografii na Filozofické fakultě UK v Praze. Mezi jeho učiteli byli například Josef Pekař, Josef Šusta a Bedřich Mendl. Protože se zajímal i o dějiny umění, byl to také Antonín Matějček a zejména Josef Cibulka. Po promoci krátce pracoval ve Státním archeologickém ústavu, v letech 1937–1938 učil na gymnáziu ve Spišské Nové Vsi a potom pracoval až do důchodu v prehistorickém oddělení Národního muzea v Praze.

Rudolf Tůma

Ing., překlady z polštiny.

Rudolf Tschorn

Narozen 10.8.1892 v Lounech, zemřel 4.8.1939 v Praze. Dr., ředitel Vojenského muzea, spisy z oboru historie vojenství.

Robert Tisserand

Autor publikace o aromaterapii.

Radek Teichman

Ing., spoluautor průvodce po stopách prusko-rakouské války na Náchodsku, místopředseda Komitétu pro udržování památek z války roku 1866.

Rabindranath Tagore

Rabíndranáth Thákur, bengálsky রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর , v anglickém přepisu Rabindranath Tagore byl bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filosof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, hlasatel sbližování Východu a Západu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Rabíndranáth Thákur se narodil roku 1861 v sídle svých rodičů zvaném Jorasanko v bengálské části Kalkaty jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Pocházel z bohaté a prominentní rodiny. Jeho dědeček byl velice bohatý muž, který financoval mnohé veřejné projekty , jeho otec byl náboženský reformátor a učenec. Matka mu zemřela, když byl velmi mladý. Jako dítě žil v literárním, hudebním a divadelním prostředí. Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur začal psát první básně ve věku osmi let. Prvního vzdělání se Thákurovi dostalo od domácích vychovatelů. Později navštěvoval několik indických škol . V mladí se příliš nestýkal se svým otcem, který byl neustále někde na cestách. Roku 1873 však s ním otec podnikl dlouhou několikaměsíční cestu po Indii, při které ho rovněž vzdělával v angličtině, sanskrtu, astronomii a historii. Začátkem října roku 1878 pak Thákur odjel do Anglie studovat práva. Nejprve se zapsal na střední školu v Brightonu a později studoval na univerzitě v Londýně. V roce 1880 však studium ukončil, vrátil se do vlasti a začal pracovat na své básnické sbírce Večerní zpěvy, jejichž zasněná nespokojenost připomíná díla anglického básníka Shelleyho, na svém prvním románu Tržiště mladé královny i na dramatu Génius Válmíkiho. Roku 1883 se oženil s desetiletou Mrinalini Devi Raichaudhuri, se kterou měl dva syny a tři dcery. V letech 1890 až 1901 žil Tháku...

Petr Toman

Petr Toman je český advokát a bývalý československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou stranu. V roce 1984 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, od té doby pracuje v advokacii. Advokátem se stal v roce 1987. Profesně je k roku 1990 uváděn jako advokát, bytem Chomutov. Od roku 1992 působí jako společník v pražské advokátní kanceláři Toman, Devátý & partneři. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, jako poslanec za OF. Po rozpadu Občanského fóra přešel do parlamentního klubu Občanské demokratické strany. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Byl členem předsednictva Federálního shromáždění, členem ústavně právního výboru a mluvčím Komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. Podílel se na přijetí velkého lustračního zákona. V 1. ročníku soutěže Právník roku, pořádané právním portálem epravo.cz, byl zvolen Právníkem roku 2005 voleným laickou veřejností. Jako člen ODS zajišťuje pro tuto stranu některé služby. Ve sporu o vlastnictví obchodního domu Kotva zastupoval kyperskou společnost proti investičnímu fondu Trend Michaela Kocába. Zabýval se také obhajobou společnosti CME, vlastníka ČNTS, proti Aleši Rozehnalovi. Zastupoval také český stát ve sporu s majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 2008 byl zástupcem justičních funkcionářů v kauze tzv. justiční mafie. Lesy České republiky prodaly v roce 2010 lukrativní pozemky v Kersku švýcarské firmě Unilink, kterou založil AK Toman & Partneři pro švýcarskou firmu Orvilink AG s anonymními v...

Pete Townshend

Pete Townshend je anglický hudebník, zpěvák a skladatel, známý především jako kytarista, druhý zpěvák a hlavní autor písní rockové skupiny The Who, jedné z nejvlivnějších rockových kapel 20. století. Townshend se narodil 19. května 1945 v londýnském Chiswicku a jeho kariéra v kapele The Who trvá již více než 50 let. Napsal více než 100 písní pro 11 studiových alb skupiny, včetně rockových oper jako "Tommy" a "Quadrophenia". Townshend je známý svým energickým stylem vystupování a inovativním psaním písní, které často kombinuje filozofické texty s mohutnou kytarovou hrou.

Pavel Týc

Publikace z oboru letectví.

Paul Tournier

Dr. Paul Tournier pracoval jako praktický lékař v Ženevě. Poté, co zjistil, že u velikého počtu pacientů běžné prostředky léčby nedostačují, se začal zajímat o psychologii a později stál u zrodu nové léčebné metody "medicíny celého člověka". Své osobní poznatky popisuje v knihách, z nichž některé vyšly i u nás: Porozumění v manželství, Vina, Silní a slabí, Tajemství, Dobrodružství života, Osoba a osobnost.

Paola Tite

Nikolaj Terlecký

Nikolaj Terlecký - Nikolaj Nikolajevič Terleckij, rusky: Николай Николаевич Терлецкий byl ruský spisovatel, který podstatnou část svého života strávil v Československu, a posledních 27 let ve Švýcarsku. Narodil se Petrohradu do rodiny vysokého carského důstojníka. Od roku 1914 studoval na petrohradské kadetce, které nedokončil, když musel se svými rodiči emigrovat v roce 1917 po bolševické revoluci. Od roku 1919 do roku 1921 pokračoval ve studiu na ruském gymnáziu v Istanbulu. Na tomto gymnáziu došlo k úřednímu omylu v zápisu do jeho dokladů u data narození, na nesprávný rok 1906. Terlecký tento nesprávný údaj o svém narození používal až do konce svého života. Putování z Ruska mladého Nikolaje Terleckého skončilo v roce 1922 v tehdy ještě mladém Československu. Středoškolská studia ukončil na ruském gymnáziu v Moravské Třebové a po maturitě se v roce 1928 zapsal na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a navštěvoval přednášky ze slovanské filologie a z filozofie. Během studií se projevilo jeho mimořádné jazykové nadání a velmi rychle a hlavně dokonale zvládnul češtinu. Po ukončení studí od roku 1932 až do roku 1937 prošel nejrůznějšími profesemi, počínaje od boxera, přes choreografa nebo jako model na Umělecko průmyslové škole v Praze. Po roce 1933 se hlavně věnoval soukromému vyučování ruštiny a mezil jeho žáky patřila skupina zejména levicových intelektuálů, jako Jan Drda, Vítězslav Nezval nebo Marie Majerová a dal. V průběhu 30. let konvertoval ke katolicismu a stal se řádným členem kroužku ruských emigrantských literátů SKIT. V roce 1936 u něj propukla tuberkulóza, kterou se mu nepodařilo nikdy plně doléčit. V období let 1937 až 1939 pracoval jako soukromý učitel v Mukačevě a současně i jako režisér podkarpatského Národního divadla. V roce 1939 se vrátil do Prahy do roku 1942 byl profesorem na Berlitzové škole v Praze. Od roku1942 až do osvobození se živil jako soukromý učitel jazyků. Po válce se stal překladatelem Úřadu předs...

Niko Tinbergen

Nizozemský zoolog a etolog, v roce 1973 Nobelova cena za objevy v oblasti smyslového vnímání zvířat.

Nicholas Tims

Monika von Tettenborn

Nadšená jezdkyně a majitelka koní, spolupracuje s mnoha časopisy a nakladatelstvími svými příspěvky o problematice koní a vším, co s nimi souvisí. Zdroj : publikace Zdroj fotky : http://www.72sign.de/mvt

Miroslav Tuščák

Metodik pro neprofesionální filmy, publicista, filmový porotce, lektor, scénárista a spisovatel.

Miloslav Troup

Miloslav Troup byl český akademický malíř. Vystudoval gymnázium v Berouně , Státní grafickou školu v Praze , Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze – ateliér profesora Jaroslava Bendy , École des Beaux Arts a École des Arts Décoratifs v Paříži u profesora Brianchona a profesora Desnoyera . V letech 1947–1950 byl samostatně umělecky činný ve Francii. Svá díla vystavoval se skupinou Peintres d'aujour d'hui a Jeune École de Paris a obesílal různé salony. V roce 1950 se vrátil do Československa, kde pracoval jako člen Svazu československých výtvarných umělců od jeho založení . Žil v Praze, tvořil v oblasti volné malby a grafiky a hlavně knižní ilustrace. Ilustroval více než 160 titulů, z nichž některé až ve dvanácti jazykových mutacích a deseti vydáních . U grafických technik převládají litografie, půltónový ofset a clichés verre. Prosadil se rovněž v oboru užitého umění; vytvořil návrhy pro vitráže do olova umístěné v Praze, Olomouci, Pitíně, Ostravě, Martině a Češticích u Volyně. Tapiserie podle jeho návrhů byly utkány pro Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou a pro reprezentační sály Staroměstské radnice v Praze. Zabýval se také propagační grafikou

Milan Tuček

Matematik a sociolog. Prom. mat., CSc. Narozen 1948. Sociolog.

Milan Tichák

Milan Tichák byl český historik a spisovatel. Mezi stěžejní témata jeho prací náleží historie olomouckého regionu, především města samotného. Narodil se v Paskově, ale od raného dětství žil ve Velkém Týnci, odkud pocházel jeho otec. Od roku 1946 se s rodiči natrvalo usadil v Olomouci. Zde studoval a odmaturoval na Slovanském gymnáziu. Poté pokračoval ve studiích na leteckém učilišti v Prostějově. Po absolvování povinné vojenské služby, zprvu jako pilot, si Tichák podal přihlášku na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Vinou administrativní chyby mu ale nikdy nebyla doručena pozvánka k přijímací zkoušce. Na vysokou školu byl přijat až o několik let později, kdy začal dálkově, při práci v závodu Kosmos , studovat na Filosofické fakultě Univerzity Palackého, obor dějepis – český jazyk. V roce 1969 zde získal doktorát v oboru československé dějiny. Jeho závěrečná práce byla přijata velmi pozitivně, dokonce vyšla také tiskem. Tichák měl nastoupit na jako odborný asistent na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého, ale počínající normalizace mu v tom zabránila. Po vpádu sovětských vojsk v roce 1968 totiž k situaci nemlčel, přičemž k tomu využíval jím a spolupracovníky vydávaný podnikový zpravodaj olomouckého podniku Sigma. Spolu s dalšími napsal na plot podniku 50 metrů dlouhý ruský nápis, který v překladu zněl „Dělnická třída proti okupaci naší vlasti“, k čemuž se během následného vyšetřování i přihlásil. V důsledku toho nemohl v 70. a 80. letech 20. století vykonávat své povolání a pracoval jako technik v oddělení propagace. Jeho syn a dcera nemohli jít studovat, i když synovi Tomášovi Tichákovi se nakonec po roce v učilišti Tesly Litovel podařilo přejít na maturitní obor, což mu později umožnilo i studium na vysoké škole. Situace se změnila až po sametové revoluci. V průběhu 90. let se Tichák stal redaktorem Hanáckých novin a po několik let...

Mary Ellen Taylor

Americká spisovatelka, původním povoláním marketérka. Autorka thrillerů a románů pro ženy.