Výpis všech autorů

Ján Turan

Narozen 13.2.1932. Slovenský básník, spisovatel pro děti, redaktor a překladatel z ruštiny a češtiny.

Jan Josef Těšitel

Narozen 10. 5. 1876 v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu, zemřel v roce 1960. Zahradník, botanik, autor zahradní literatury a slovníků, působil jako učitel zahradnických škol.

Jakub Turek

Jakub Turek je český novinář. Používá také jméno Kuba Turek nebo redakční zkratku kt. Jeho otec je spisovatel Jiří Turek, bratři jsou výtvarník Filip Turek a podnikatel Ondřej Turek, syn je spisovatel Ondřej Turek. Narodil se v Sokolově, dětství prožil v západočeských městech a poté se přestěhoval do Prahy. Vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou v Praze a pracoval jako geodet. Po roce 1989 vystudoval informační vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a pracoval jako knihovník. Od roku 1992 působil v těchto médiích: ekonomický teletext OK3, deník Mladá fronta DNES, ekonomický časopis Profit, sportovní časopisy Outdoor a Bike. V současnosti vede outdoorový portál Horydoly, který vydává společnost UpDown Media. Specializuje se na cestovní ruch, ekonomiku a spotřebitelská témata. Do roku 1997 byl členem Ski klubu novinářů České republiky. Od roku 2010 je členem vedení Czech Travel Press. Je instruktorem Českého horolezeckého svazu s kvalifikací high alpine leader,. Je autorem 14 prvovýstupů, spravoval skalní oblasti Údolí Zábrdky a Děvínské polesí. V letech 2014 a 2017 inicioval informační směrnici, která měla za cíl zprůhlednit činnost ČHS, ale Valné hromady ji neschválily. V roce 2018 byl podmínečně vyloučen z ČHS se zkušební dobou 6 měsíců kvůli zveřejnění smlouvy mezi ČHS a společností Seznam. Pod jeho vedením získal ocenění Zlatý středník firemní časopis Kraft Foods za rok 2003, Cenu poroty Tour Region Film portál Horydoly.cz za rok 2006 a ocenění Tourmap série Outdoorových průvodců za rok 2007.

Ivana Trump

Ivana Marie Trumpová, rozená Zelníčková, je česko-americká podnikatelka, bývalá lyžařka a modelka. V letech 1977–1991 byla první manželkou podnikatele a pozdějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ivana Zelníčková se narodila 20. února 1949 v Československu. Narodila se Miloši Zelníčkovi a Marii Zelníčkové, roz. Francové v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně. Její otec byl elektrotechnik a její matka pracovala jako telefonní operátorka. Od útlého věku jí otec pomáhal rozvíjet talent pro lyžování. Po rozvoji lyžařských dovedností nastoupila do juniorského národního lyžařského týmu. V roce 1972 byla údajně vybrána jako náhradnice do československého olympijského týmu, díky čemuž jí bylo dovoleno cestovat i mimo komunistický východní blok. Navštěvovala Univerzitu Karlovu v Praze a magisterský titul z tělesné výchovy získala v roce 1972. Ivana Trumpová hovoří pěti jazyky, mj. česky, anglicky a rusky. Trochu mluvit česky se naučil její syn Donald ml., a to i díky prázdninám, tráveným u dědečka na Moravě. Dcera Ivanka rozumí češtině pouze málo a nejmladší syn Eric ji neovládá, mimo jiné proto, že se jeho čeští prarodiče v době jeho dětství už naučili dobře anglicky. Všichni tři sourozenci se také ve škole učili francouzštinu.

Ivan Truchlik

Slovenský publicista žijící ve Francii.

H. R Trevor-Roper

Britský historik a publicista zaměřený na britské novověké dějiny a dějiny nacistického Německa, publikace z oboru.

Gustav Tomek

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Řadu let působil v elektrotechnickém průmyslu v oblasti nákupu a automatizace řízení obchodních činností a výroby. V současné době je vedoucím katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT v Praze. Působí ve všech formách pedagogické a vzdělávací činnosti.Zabývá se managementem, marketingem, managamentem výroby, nákupním marketingem.

František Tvrz

Český fotograf známý především svými fotografiemi nerostů.

František Tomášek

Narozen 30. 6. 1899 ve Studénce , zemřel 4. 8. 1992 v Praze. Prof., ThDr., teolog, vysokoškolský pedagog, pražský arcibiskup a primas český v letech 1977-1991, kardinál od roku 1976, autor pedagogické a náboženské literatury.

Frank Tallis

Spisovatel a klinický psycholog, publikace z oboru a próza.

Elizabeth Thornton

Elizabeth Thornton se narodila a vyrůstala v Aberdeenu ve Skotsku, zde vystudovala, poté dlouhá léta pracovala jako učitelka v mateřské škole a nakonec se jí podařilo založit svou vlastní mateřinku St. Within Street Nursery School, která funguje dodnes. V roce 1969 se s manželem a třemi malými syny přestěhovala do Kanady, Winnipegu a i zde léta učila, jak v mateřské škole, tak i na prvním stupni základní školy. Po večerech sama navštěvovala University of Winnipeg, kde studovala řecké dějiny a její úsilí vyústilo v získání bakalářského titulu v tomto oboru. K nápadu psát romance jí přivedla romance od Georgette Heyer, když po jejím přečtení propadla tomuto žánru - nejdřív jako čtenářka, nedlouho na to jako autorka vlastních příběhů. V roce 1987 vyšla Elizabeth její první kniha Bluestocking Bride. Od té doby napsala více jak dvacet historických romancí a dvě novely. Samozřejmě, že Elizabeth za svá dílka získala nějaké to ocenění a dočkala se překladů svých knih do spousty cizích jazyků. Mezi Elizabethiny koníčky patří čtení , cestování a taky se přiznala, že je nadšeným fanouškem Harryho Pottera.

Debbie Tung

Britská autorka komiksů, ilustrátorka, blogerka, programátorka.

David Torkington

David Torkington je křesťanský spisovatel a novinář pocházející z Manchesteru. Vystudoval teologii a filosofii a píše hlavně o modlitbě a křesťanské spiritualitě. Mimo jeho autorskou činnost mu vycházejí sloupky v anglických, amerických, ale také kanadských novinách a vede duchovní cvičení.

Dan Taylor

Britský ilustrátor.

Cinzia Trenchi

CINZIA TRENCHI je přírodní léčitelka, novinářka a fotografka na volné noze, která se specializuje na výživu, víno a zdravé jídelníčky. Spolupracovala na přípravě mnoha kuchařek, publikovaných v Itálii i v zahraničí. Je vášnivou kuchařka, která přispívá do mnoha italských časopisů, upravuje krajové speciality podle zásad zdravé výživy a píše své vlastní originální recepty. Snaží se o spojení výborné chuti a zdravých ingrediencí. Žije v Piemontu a z plodů vlastní zahrady připravuje originální omáčky a koření, stejně jako dekorativní předměty na stůl.

Christa G Traczinski

Německá psycholožka. Věnuje se józe a pohybovým terapiím.

Zuzana Tascas

Yuki Tabata

Vitalij J Tichoplav

Ruský vědec, autor knih zabývajících se posmrtným životem, náboženským vnímáním světa.

Václav Talich

Václav Talich byl významný český dirigent, houslista a pedagog, který se narodil 28. května 1883 v Kroměříži, tehdy v rámci Rakouska-Uherska. Proslavil se zejména jako šéfdirigent České filharmonie, kterou vedl v letech 1919-1936 a poté v letech 1945-1948. Pod jeho vedením získal orchestr mezinárodní uznání pro svůj osobitý zvuk a interpretační hloubku.

Umberto Tozzi

Umberto Tozzi je italský popový a rockový zpěvák a skladatel, který se mezinárodně proslavil na konci 70. a v 80. letech 20. století. Tozzi se narodil 4. března 1952 v italském Turíně a svou kariéru zahájil na počátku 70. let jako skladatel a brzy se vydal na sólovou dráhu. Průlom přišel s hitem "Ti Amo" v roce 1977, který se v několika zemích dostal na první místo hitparád a od té doby se stal evergreenem.

Tuvia Tenenbom

Tuvia Tenenbom je americko-izraelský spisovatel, dramatik, novinář a esejista. Narodil se v Izraeli v rodině rabína. V mladém věku se ale odstěhoval do USA a usadil se v New Yorku. Zde také začal psát divadelní hry a založil židovské divadlo s názvem Jewish Theater of New York . Francouzský deník Le Monde ho označil za zakladatele nové formy židovského divadla. Je také držitelem několika akademických titulů, které získal v oborech matematika, počítačová věda a drama. Absolvoval také rabínské studium v Jeruzalémě. Kromě toho se věnuje také publicistické činnosti. Přispívá do německého týdeníku Die Zeit, italských novin Corriere della Sera a izraelského deníku Jedi'ot Achronot. Je také autorem několika knih. Jeho první kniha I Sleep in Hitler´s Room popisuje antisemitismus v Německu více než 70 let po druhé světové válce. Druhý literární počin nese název Catch the Jew! a Tuvia Tenenbom zde zkoumá vzájemné soužití Izraelců a Palestinců. Ve své třetí knize Allein unter Amerikanern se autor zabývá americkou společností před prezidentskými volbami v roce 2016 a ostře v ní kritizuje tzv. politickou korektnost. Jeho dalším dílem se stala kniha Allein unter Flüchtlingen , v níž se Tenenbom věnuje dopadům uprchlické krize v Německu. Jeho poslední kniha Krysy jejího veličenstva měla v říjnu roku 2019 světovou premiéru v češtině, protože autorovi se nepodařilo najít britského nakladatele. Tenenbom v ní popisuje společenskou situaci na britských ostrovech po brexitovém referendu.

Tomáš Trávníček

Tomáš Trávníček byl český a československý lékař, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1937 začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 byl až do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen. Po návratu byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž a vojenská medaile Za zásluhy 1. stupně. V roce 1947 dokončil studia medicíny a promoval. Pak pracoval ve Fyziologickém ústavu. Od roku 1963 dlouhodobě působil jako přednosta Ústavu patologické fyziologie. V roce 1965 byl jmenován profesorem. Zastával i post proděkana, v letech 1955–1961 děkana Lékařské fakulty a v letech 1961–1962 působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Specializoval se na obor experimentální hematologie. Podílel se na založení Společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jejímž prvním předsedou byl. Publikoval četné odborné studie a vysokoškolské učebnice. Členem KSČ byl od roku 1938. V letech 1953–1968 byl členem Krajského výboru KSČ ve Středočeském kraji, přičemž po téměř celou dobu byl i členem předsednictva KV KSČ. Jeho politická kariéra vyvrcholila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. 14. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Za člena ÚV KSČ ho zvolil 15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ. Od roku 1971 byl místopředsedou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1974 zastával i post člena předsednictva Světové rady míru. Roku 1973 mu byl udělen Řád Vítězného února, v roce 1978 získal Řád republiky a roku 1978 obdržel Zlatou medaili míru. Kromě toho dvakrát získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lid...

Tijan

Americká spisovatelka.

Taťjana S Tichoplav

Ruská spoluautorka knih zabývajících se posmrtným životem, náboženským vnímáním světa.

Tango

Czech rock group from Prague. Formed 1983. Active until 1988. Comeback in 2007. Former members: Miroslav Imrich František Kotva Zdeněk Juračka Jiří „Plech“ Novotný Ota Baláž Jaroslav Vondrák + manager and lyricist Vladimír Mertlík + lyricist Pavel Zeman

Tamara Tainová

Slovenská spisovatelka.

Robert Tine

Americký spisovatel sci fi literatury.

Robert Tanenbaum

Americký spisovatel.

Quentin Tarantino

Quentin Jerome Tarantino je americký filmový režisér, scenárista a herec, který začátkem devadesátých let proslul jako svěží, drsný i černohumorný vypravěč, který vnesl do tradičních amerických archetypů nový život. Svoji filmovou kariéru začínal jako uvaděč v kině. Nějaký čas byl i uvaděčem v pornokině. Tuto práci označil jako úplně nejlepší, filmová režie je podle něj až na druhém místě. Když mu bylo 22 let odešel z práce v pornokinu a pracoval následujících pět let ve videopůjčovně VideoArchives. Než se stal slavným scenáristou a režisérem, pobyl krátce i ve vězení, kde skončil kvůli nezaplacenému parkování. V jeho filmech se skoro vždy objevuje akce, násilí i krvavé scény, a to i přesto, že se nejedná o typický hororový film. On sám přiznal, že je velkým fanouškem tzv. splatter hororů a je velkým obdivovatelem italského hororového mistra Daria Argenta. V říjnu 2015 Tarantino podpořil hnutí Black Lives Matter v New Yorku, veřejně odsoudil policejní násilí na černošském obyvatelstvu ve Spojených státech a prohlásil: „Vraždu musím nazývat vraždou a vrahům musím říkat vrazi“. Tarantinova slova odmítla policejní oddělení po celých Spojených státech, včetně New Yorku a Los Angeles, a vyzvala k bojkotu jeho nového filmu Osm hrozných. Několik dní předtím byl v New Yorku zavražděn policista při výkonu služby, proto někteří policisté kritizují Tarantinovy výroky jako obzvláště necitlivé. Po odhalení, že přední hollywoodský producent Harvey Weinstein měl sexuálně obtěžovat desítky žen, Tarantino v říjnu 2017 přiznal, že věděl o Weinsteinově chování desítky let a je zahanben, že nic nepodnikl. V reakci na to známý šéfkuchař a spisovatel Anthony Bourdain obvinil Tarantina ze „spoluviny“.

Pavel Teisinger

Povoláním lékař, rentgenolog. Syn prof. Jaroslava Teisingera, zakladatele českého pracovního lékařství. Autor několika knih pro děti. Zabývá se též řezbářstvím.

Oldřich Tibitanzl

Narozen 21. 3. 1944 v Českých Budějovicích, od roku 1984 žije v Plzni. Básník. Též zaměřený na historii první světové války a československých legií.

Miroslav Tejchman

Miroslav Tejchman je český historik, specialista na dějiny Balkánu. Od absolutoria na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze působil takřka celý svůj profesní život v Československé akademii věd, resp. Akademii věd České republiky, nejprve v rámci Ústavu dějin evropských socialistických zemí, naposledy v Historickém ústavu. Je považován za průkopníka českého bádání o rumunských dějinách, zejména pak pro období druhé světové války, a zabývá se též dějinami Jugoslávie i Balkánu jako celku. Po řadu let vedl redakci časopisu Slovanský přehled, v první polovině 90. let externě přednášel na FF UK, později tři roky na Institutu základů vzdělanosti a od roku 2004 na Fakultě sociálních věd UK. Je předsedou Českého komitétu balkanistů, místopředsedou Společné komise historiků České republiky a Rumunska a členem dalších odborných kolegií. Kromě vlastních publikací se podílel na řadě syntetických děl k dějinám balkánských zemí a problematice Východního bloku a je autorem překladů několika zahraničních prací. Má bratra Jaroslava, který vyučoval fyziku na Gymnáziu Budějovická.

Miloslav Trapl

Po studiích filozofie, historie a geografie na FF UK v Praze působil v l. 1924–36 na různých gymnáziích na Moravě i na Slovensku. Již v této době uveřejňoval v populárně vědeckých časopisech filozofické a historické články a úvahy. V r. 1934 získal doktorát filozofie na MU v Brně za práci Individualismus a kolektivismus v Masarykově sociologii a etice, kterou z větší části publikoval. Teprve po svém příchodu na III. reálné gymnázium v Brně v r. 1936 se však mohl výrazněji vědecky uplatnit. Věnoval se především sociologii, spolupracoval s I. A. Bláhou a získal renomé především svými studiemi o díle T. G. Masaryka a E. Rádla. Po osvobození začal přednášet sociologii a společenské vědy na FF MU v Brně, kde se také habilitoval. V r. 1946 ho J. L. Fischer získal na obnovenou olomouckou univerzitu. Založil v Olomouci sociologický seminář a brzy nato i Sociologický ústav. Jeho blízkou spolupracovnicí byla příbuzná I. A. Bláhy Juliana Obrdlíková. V té době T. vydal i své dvě hlavní publikace o T. G. Masarykovi Vědecké základy Masarykovy politiky a Masarykův program . Po zrušení sociologie jako „buržoazní pavědy“ a tabuizování Masarykovy osobnosti přešel postupně na historii a věnoval se především českému národnímu obrození na Moravě. Jeho filozofickou a sociologickou erudicí jsou nejvíce ovlivněny monografie: o novináři Janu Ohéralovi a o F. M. Klácelovi. V době politického uvolnění v l. 1968–69 se vrátil několika články k T. G. Masarykovi i E. Rádlovi. Poslední jeho příspěvek o Fischerových názorech na Masaryka vyšel posmrtně až v 90. letech. V období normalizace se opět zabýval otázkami moravského národního obrození. Bibliografie: Morava v životě a díle T. G. Masaryka, Zvláštní otisk Časopisu Matice moravské 1938; Vědecké základy Masarykovy politiky, 1947; Masarykův program. Demokracie – socialismus – česká otázka, 1948; Novinář Jan Ohéral, 1969. Sborníky: Individualismus a kolektivismu...

Ludmila Tomandlová

Mgr., ředitelka odboru pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Autorka prací z oboru pracovněprávních vztahů.

Louis Tracy

Britský novinář a prozaik.

Laura Toffaletti

Italská výtvarnice, ilustrátorka, sochařka a kaligrafka.

Jürgen Thorwald

Německý redaktor, romanopisec, autor populárně-naučných a historických publikací, též autor prací z oboru dějin lékařství.

Josef Topol

Josef Topol byl český básník a dramatik. Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu . Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem . V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž. Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 pracoval, až do roku 1989, v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově. Jeho manželka Jiřina Topolová byla dcerou spisovatele Karla Schulze . Starší syn Jáchym Topol se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol byl členem rockové skupiny Psí vojáci.

Josef Jakub Toužimský

Josef Jakub Toužimský byl český novinář a spisovatel, zaměřený na problematiku Balkánu a jihoslovanských národů. Měl velký jazykový a literární talent, ovládal angličtinu, francouzštinu a slovanské jazyky. Roku 1870 přispíval do Légerova časopisu La correspondence slave, poté působil v denících Posel z Prahy a Plzeňské noviny. V letech 1875-76 pracoval jako zpravodaj Národních listů v srbsko-turecké válce. Po návratu do Prahy využil svých rozsáhlých znalostí a kontaktů jako autor mnoha článků s jihoslovanskou i obecně politickou tematikou v periodickém tisku . Knižně vyšly např. jeho Boje za osvobození Srbska v XIX. věku, Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti a především rozsáhlé dějiny revolučního roku 1848 . Společně s Josefem Holečkem byl považován za jednoho z předních znalců Balkánu v Čechách. Narodil se 9. března 1848 Praze-Starém Městě čp. 410 jako syn Jan Toužimského , vlastenecky smýšlejícího knihaře. Byl vychováván v tradicích české měšťanské vlastenecké rodiny. Od dětství měl velkou touhu po vědomostech a talent na jazyky, které studoval převážně jako samouk. Roku 1860 nastoupil na českou reálku v Panské ulici, renomovanou školu s neobvykle svobodnou a přátelskou atmosférou mezi studenty a vyučujícími. K jeho pedagogům patřily tehdejší významné osobnosti, jako např. Josef Wenzig , Karel Vladislav Zap, Jan Krejčí, Josef Erben, František Jan Zoubek, František Věnceslav Jeřábek, Antonín Frič a Petr Mužák; ze spolužáků se později proslavili např. novinář Vilém Ryba, architekt Jan Zeyer a ředitel cukrovaru Bohumil Zap . Toužimský byl vzpomínán jako přátelský a kolegiální, nevyvyšoval se nad ostatní. Aktivně se zajímal o veřejné a kulturní dění; např. organizov...

John Eric Sidney Thompson

Anglický historik a archeolog, zabýval se mayskou kulturou.

Joe Townway

Narozen 5. 5. 1946 ve Varnsdorfu. Chemik, pedagog, prozaik, autor manuálů pro výpočetní techniku. Píše sci-fi a westerny.

Jiřina Tejkalová

Narozena 1955 v Rokycanech, žije v Praze. Absolventka DAMU-obor divadelní dramaturgie. Od roku 1987 do 2005 redaktorka a šéfredaktorka několika nakladatelství . Od 2005 na volné noze. Pravidelná autorská spolupráce se stanicí Vltava, samostatná redakční a překladatelská činnost, scénáře pro Divadlo Viola a vlastní knižní tvorba . Ve všech těchto činnostech pokračuje dále.

Jiří Trnka

Narozen 3.1.1924 v Humpolci. RNDr., CSc., spisy z oboru chemie a natěračství.

Jiří Topinka

Mgr. Jiří Topinka Archivář, historic. Vystudoval FF UK v Praze, obor historie. Od roku 1993 působí ve Státním okresním archivu v Berouně, od roku 1996 zástupce ředitele, od roku 2010 ředitel. Od roku 1998 řídí ročenku Minulostí Berounska, zabývá se fondy okresních institucí.

Jiří Tomáš

Jiří Tomáš , redaktor, nakladatel .

Ján Tarbajovský

Autor učebnic technického kreslení.

Iva Tajovská

Narozena 27. 2. 1959 v Pardubicích. Prozaička.

František Tomášek

František Tomášek byl katolický duchovní, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český . František Tomášek působil dlouhou dobu v katolickém školství, zejména jako katecheta a školní inspektor. Oblast výuky a výchovy jej nepřestala zajímat po celý jeho život, napsal a vydal řadu učebnic a populárně-naučných knih na toto téma. V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a poté bez soudu poslán na nucené práce. Po propuštění působil jako administrátor Moravské Huzové . Byl výrazným účastníkem Druhého vatikánského koncilu a ještě před jeho ukončením se stal administrátorem pražské arcidiecéze. Na tomto postu čím dál rázněji vystupoval proti pronásledování katolické církve a kritizoval komunistický útlak. Pavel VI. jej jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským. Jako arcibiskup a kardinál se stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve, spoluinicioval hnutí Dílo koncilové obnovy i vznik programu Desetiletí duchovní obnovy a zasadil se o svatořečení Anežky České. V listopadu 1989, kdy se svatořečení uskutečnilo, podpořil sametovou revoluci a přispěl ke svržení komunistického režimu. Podílel se na přípravě první návštěvy papeže Jana Pavla II. v Československu a ještě před jejím uskutečněním oznámil svoji rezignaci na arcibiskupský stolec z důvodu vysokého věku a špatného zdraví. Svatého Otce však při jeho návštěvě doprovázel nejen v Praze, ale i na Velehrad. Zemřel v létě 1992 ve věku 93 let. František Tomášek se narodil ve Studénce jako druhý nejstarší syn místního nadučitele a varhaníka Františka Tomáška a jeho manželky Zdenky . Měl celkem 5 sourozenců, tři bratry a dvě sestry. V šesti letech se stal polovičním sirotkem – otec mu zemřel 9. února 1906. V roce 1918 odmaturoval na Slovans...

Franck Thilliez

Franck Thilliez patří mezi nejúspěšnější francouzské spisovatele. Jeho doménou jsou vědecky zaměřené detektivní romány, které díky mnohaleté praxi v oboru IT působí vskutku seriózně. Hned za svůj románový debut byl v roce 2004 nominován na cenu SNCF pro nejlepší thriller. V roce 2007 s románem La Chambre des morts nominaci proměnil ve vítězství a získal za něj i cenu čtenářů Quai du thriller. Od té doby se psaní věnuje na plný úvazek. Ve svých knihách se nevyhýbá násilí či temným stránkám francouzské koloniální minulosti. Z jeho titulů slaví největší úspěch thrillery s neortodoxní dvojicí vyšetřovatelů Lucií Henebelleovou a Franckem Sharkem – jejich třetí případ v knize Syndrom E se okamžitě stal bestsellerem a dočkal se publikace ve více než 15 zemích. Thilliez už napsal skoro dvě desítky románů, které svým napínavým zpracováním aktuálních témat nepřestávají čtenáře fascinovat. Ocenění: • 2006 - Prix des lecteurs Quais du Polar - za Pokoj mrtvých • 2007 - Prix SNCF du polar français - za Pokoj mrtvých • 2011 - Prix Mireille-Lantéri - za televizní scénář

Erik Tabery

Erik Tabery ml. je český novinář a publicista, šéfredaktor týdeníku Respekt. Podle vlastních slov se narodil v jihočeském Vimperku a dětství prožil v Českých Budějovicích. Je synem herce Erika Taberyho st. a režisérky Kristýny Taberyové . V redakci Respektu začal pracovat jako elév v roce 1997, po dvou letech se stal kmenovým členem redakce. Od roku 2009 je šéfredaktorem. Píše především komentáře o domácí politice, za které získal cenu Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let věku. Za rok 2008 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky, v roce 2011 obdržel Novinářskou cenu. Věnuje se rovněž publicistice. V roce 2006 vydal knihu Vládneme, nerušit, za niž získal Cenu Toma Stopparda a která byla rovněž nominována na cenu Magnesia Litera. Další nominaci na totéž ocenění si vysloužil i jeho další knižní počin, Hledá se prezident z roku 2008. K úspěchu a získání Magnesie Litery za rok 2018 pak vedla o 10 let později třetí Taberyho kniha Opuštěná společnost. Podle knihy Vládneme, nerušit vznikl i dokumentární film, který získal cenu Trilobit. Tabery se stal také autorem námětu k dokumentu Tady je Šloufovo či k dokumentárnímu seriálu Generace nula.

Emil Tréval

Emil Tréval , vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací. Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy. Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství. Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele. Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha, Lumír a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.

Elise Title

Klinická sociální pracovnice, autorka romantických příběhů.

Daniela Taylor

Hudební pedagožka, odborná asistentka Katedry hudební výchovy Masarykovy univerzity.

Dalton Trumbo

Dalton Trumbo byl americký filmový scenárista a spisovatel, nositel prestižního ocenění Americké filmové akademie Oscar. Jednalo se pravděpodobně o jednoho z nejnadanějších členů tzv. Hollywoodské desítky. V roce 1947 byl obviněn z nepřístojných levicových názorů a z nedovoleného zločineckého spolčení s komunisty. Odmítl však vypovídat před zvláštní vyšetřovací komisí amerického kongresu a za tento čin mu byl uložen trest, kdy musel v roce 1950 strávit 11 měsíců ve vězení. Na dlouhá léta se pak ocitl na tzv. hollywoodské černé listině, kdy nesměl v Hollywoodu oficiálně pracovat a své scénáře musel psát pod různými krycími jmény svých přátel a známých. Tímto způsobem napsal zhruba 30 scénářů. Je autorem scénářů k celé řadě amerických snímků, které dnes už patří ke klasice světové kinematografie. První scénáře začal psát již v roce 1937 a postupen doby se stal jedním z nejlépe placených hollywoodských scenáristů. Jako spisovatel je znám i v Čechách, mimo jiné svojí výrazně protiválečnou románovou novelou Johnny si vzal pušku, což je kniha, za kterou v roce 1939 obdržel prestižní Sellersovu cenu. On sám pak toto svoje dílo zfilmoval pod svým vlastním režijním vedením v roce 1971. Všechna obvinění z konce 40. a počátku 50. let byla později odvolána a Dalton Trumbo byl, zejména zásluhou Svazu amerických spisovatelů, plně rehabilitován. Mělo to m.j. také za následek, že původní titulky k mnoha filmům musely být během digitalizace pro současnou DVD distribuci digitálně opraveny a jméno Daltona Trumba bylo do titulků jednotlivých filmů navráceno resp. uvedeno správně.

Colm Tóibín

Novinář a spisovatel se narodil v roce 1955 v irském Enniscorthy. Vystudoval angličtinu a historii na univerzitě v Dublinu. Jako editor působil v The Sunday Tribune, přispíval kritikami a politickými komentáři do The Sunday Independent a do několika dalších magazínů. Jako zpravodaj procestoval Egypt, Súdán, Afriku a další země. Snad nejznámější reportáž nazvaná „The Trial of the Generals“ pochází z roku 1980.

Colin C Tipping

Pocházel z Velké Británie, studoval na londýnské univerzitě. V Atlantě v USA založil středisko pro pacienty s rakovinou a centrum „Together-We-Heal” a později Institut Radikálního odpuštění. Autor mnoha knih, kromě nejznámější knihy Radikální odpuštění vydal i další knihy, CD, DVD a internetové kurzy.

Claude Tillier

Francouzský novinář, vydavatel, spisovatel, satirik, provinční pamfletista. Pocházel z městečka Clamecy, kde aktivně zasahoval do veřejného života, za což si jako buřič opakovaně vysloužil vězení. Z jeho rozsáhlého díla přetrval zejména román Strýc Benjamin o bodrém lékaři z autorova rodného města.

Booth Tarkington

Americký romanopisec.

Bohuslav Trojan

Narozen 13. 9. 1946 v Čáslavicích, okr. Třebíč. Prozaik, podnikatel, nakladatel a knihkupec.