Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 301 - 360 z celkem 3796 záznamů

Marie Tomsová
Marie Tomsová studovala výtvarné umění, chtěla malovat a navzdory tomu strávila v hlasatelně Kavčích hor a na obrazovce skoro dvacet let. Byla jednou z nejznámějších a nejhezčích hlasatelek. Je osmadvacet let vdaná a na svého prvního syna Miloše si počkala až do osmatřiceti let. A o rok později se do rodiny Tomsových narodil, pro jistotu, ještě druhý kluk - Míša. Zkrátka - život samá změna, jak ona sama říká. Marie Tomsová ještě po odchodu z obrazovky České televize chvíli ze sdělovacích prostředků nezmizela. S ostatními kolegyněmi uváděla na Frekvenci 1 Dámský klub, potom Prima jízdu na televizi Prima a teprve potom přišel ten nedobrovolný odchod z médií, jak na toto životní období dnes vzpomíná. Ale pojďme na začátek. Studovala na pedagogické fakultě UK výtvarnou výchovu a český jazyk. "Chtěla jsem dělat kreslený film nebo ilustrovat dětské knížky. Tehdy jsem si neuměla představit, že bych v životě dělala něco jiného. A vidíte. Nikdy jsem se už ke stojanu, barvám a plátnu nevrátila. Asi jsem neměla tu vnitřní potřebu tak silnou," přemýšlí moderátorka. Během studií si přivydělávala jako modelka. "Na molo jako manekýnka jsem chodit nemohla, mám jen 164 centimetrů, ale dělala jsem reklamy a fotografie," vzpomíná. A začátky na obrazovce? "Režisér Bonaventura natáčel hudební klipy do televize, a když potřeboval děvče na nějaké menší herecké akce, tak jsme mu tam s Andreou Čunderlíkovou dělaly křoví," směje se Marie. A odtud také vedla její cesta do hlasatelny. "Z konkursu jsem strach neměla a pořád jsem myslela na svého chlapce, do kterého jsem byla zamilovaná a který ten den skládal státnice na právech. A znáte to. Když se o něco hodně snažíte, tak to nevyjde, a když na to nemyslíte, tak to přijde." Povolání televizní hlasatelky mělo tehdy velkou prestiž. Marie Tomsová moderovala plesy, estrády, přímé přenosy z festivalů, písničky, Sportku, zkrátka všechno. "Odsloužila jsem milion Štědrých večerů. Odcházela jsem z domova odpoledne a vracela se ve 4 hodiny ráno. Hod...
Více od autora
Marie Tichá
malířka a ilustrátorka Vystudovala Vyšší školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor ilustrace a knižní grafika u prof. Petra Dillingera a Karla Müllera. Věnuje se ilustrační tvorbě pro děti, spolupracuje s nakladatelstvími Albatros, Alter, Knižní klub, Sid a Nero, Fragment a Egmont. Je členkou Klubu ilustrátorů dětské knih.
Více od autora
M Tůma
Více od autora
Ludmila Tomandlová
Mgr., ředitelka odboru pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Autorka prací z oboru pracovněprávních vztahů.
Více od autora
Linda G. Thompson
Linda G. Thompson je německý zpěvák, který se proslavil v 70. letech 20. století. Byla členkou úspěšné popové skupiny Silver Convention, která měla hity s písněmi jako "Fly, Robin, Fly" a "Get Up and Boogie". Skupina reprezentovala Německo v písňové soutěži Eurovize v roce 1977 s písní "Telegram" a skončila na osmém místě. Po skončení působení v kapele Silver Convention se Linda věnovala sólové kariéře. Koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech vydala několik singlů. I když nedosáhla stejného mezinárodního úspěchu jako se skupinou Silver Convention, Linda G. Thompson nadále pracovala v hudebním průmyslu a přispívala k rozvoji německé popové scény.
Více od autora
Lillian Too
Feng-šuej pro život ,2008 Feng-šuej, 168 způsobů jak dodat harmonii svému domovu. Malajská autorka publikací o feng-šuej - učení o harmonii lidského života, o vytvoření šťastného domova i pracoviště.
Více od autora
Kurt Tucholsky
Kurt Tucholsky byl německý novinář, satirik a spisovatel židovského původu. Byl významným kulturním aktérem Výmarské republiky, který z levicových pozic karikoval německý militarismus a varoval před nástupem nacismu, zejména v týdeníku Die Weltbühne, který posléze i vedl. Narodil se v židovské rodině, v 15 letech ztratil svého otce Alexandra, matka zemřela roku 1943 v koncentračním táboře Terezín. Roku 1924 přesídlil do Paříže, roku 1933 ho nacisté zbavili německého občanství, již předtím však, roku 1929, odešel do švédského exilu, kde žil až do své sebevraždy v roce 1935. Sebevraždu spáchal předávkováním Veronalem, z velké části v reakci na dění v Německu. Nacisté v té době jeho knihy pálili na hranicích. Publikoval často pod pseudonymy . K nejvýznamnějším knihám patří Deutschland, Deutschland über alles z roku 1929, v níž vrhl nekompromisně satirický pohled na výmarskou éru. Proslul též jako autor kabaretních písní. Často je mu též připisován známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, byly by zakázané." Autorství je zřejmě sporné, citát může pocházet také od Emmy Goldmanové, nebo Kláry Zetkinové.
Více od autora
Karel Ladislav Thuma
Karel Ladislav Thuma, křtěný Karel Emanuel, psáno též Tůma byl český malíř a ilustrátor. Působil jako učitel v Holicích a Heřmanově Městci. Jeho karikatury se objevovaly v dobových časopisech . Ilustroval převážně knihy pro děti.
Více od autora
Josef Tvrdý
Josef Tvrdý byl český profesor filosofie a psychologie, zastánce positivismu. V mládí navštěvoval gymnázium v Jičíně . V této době u něj místní profesor Oldřich Kramář probudil zájem o filosofii a psychologii. V letech 1896–1901 pak Tvrdý studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filozofii, klasickou filologii a franštinu. Po škole začal učit na Matičním gymnáziu ve Vyškově , poté byl přeložen do Brna. Během první světové války sloužil jako důstojník zdravotní služby u těžkého dělostřelectva. Od roku 1918 učil na II. státním gymnáziu v Brně. Dva roky na to získal doktorát z filosofie. O další dva roky, v květnu 1922, získal habilitaci na FF MU. V roce 1927 byl pozván na filozofickou falkultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde ihned získal mimořádnou profesoru. Řádným profesorem systematické filosofie byl jmenován až v roce 1930. Po vynuceném odchodu z Bratislavy byla jeho profesura přenesena na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Jeho práci ukončilo zatčení gestapem v prosinci 1941. Krátce byl vězněn na Kounicových kolejích a poté byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. Zde byl pod číslem 1218 vězněn v bloku 15, "Stube" B. Zemřel v Mauthausenu II ve 14.35 hodin dne 13. března 1942 . V současnosti je po něm v Brně pojmenovaná ulice Tvrdého. Přispíval také do sborníků a odborných časopisů.
Více od autora
Josef Träger
Josef Träger byl český divadelní kritik a teoretik, redaktor a scenárista. Narodil se v Praze v úřednické rodině. Začal studovat na reálném gymnáziu v pražské Křemencově ulici a pokračoval na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v roce 1923. Následně byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor moderní filologie a dějiny moderních literatur, kterou absolvoval v roce 1929 a získal titul PhDr. Začal pracovat jako tajemník v nakladatelství Melantrich. Během vojenské služby působil nejdříve v Chomutově, později ve Vojenském vědeckém ústavu v Praze. Zde zůstal i po vojně až do roku 1933 jako knihovník a poté se vrátil do Melantrichu na funkci tajemníka ředitele a redaktor. Již v roce 1939 se stal ředitelem nakladatelství Melantrich a působil zde do roku 1947. Za války umožnil vydávání děl umělců židovského původu . Od roku 1948 byl dramaturgem Čs. statního filmu, od roku 1954 až do své smrti dramaturgem Studia kresleného, loutkového a dětského filmu . Po druhé světové válce redigoval Divadelní zápisník a později také Divadelní noviny . Na počátku 30. let 20. století patřil spolu s A. M. Píšou, Karlem Schulzem a Otakarem Mrkvičkou do okruhu kritiků spřízněných s avantgardou, ale nikoliv komunistických . Ve druhé polovině 30. let 20. století publikoval divadelní kritiky zvláště v deníku A-Zet a v Listech pro umění a kritiku a prosazoval zásadní změny ve vedení pražských oficiálních scén. Byl stoupencem divadla řízeného režisérskou osobností . Za války byl divadelním referentem v Českém slově, po válce ve Svobodném slově , od roku 1947 v deníku Práce, v roce 1952 v Literárních novinách a přispíval rovněž do dalších periodik. Používal šifry: t, R , dále také -Jtg-, jtg, t., T , tg, -er, -ger. V...
Více od autora
Josef Topol
Josef Topol byl český básník a dramatik. Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu . Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem . V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž. Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 pracoval, až do roku 1989, v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově. Jeho manželka Jiřina Topolová byla dcerou spisovatele Karla Schulze . Starší syn Jáchym Topol se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol byl členem rockové skupiny Psí vojáci.
Více od autora
Josef Tomáš
Narozen 23. 11. 1933 v Poličce. Básník a překladatel poezie, vystudovaný strojní inženýr.
Více od autora
Josef Thomayer
Josef Thomayer byl český lékař – profesor vnitřního lékařství, jeden ze zakladatelů české lékařské vědy. Velkou měrou se zasloužil o zlepšení podmínek na českých klinikách. Jde o tvůrce českého lékařského názvosloví a autora populárně-vědeckých knih z oblasti lékařství, podílel se na založení odborných lékařských časopisů. Vedle svého povolání se zabýval literární tvorbou, psal beletrii, cestopisné fejetony a črty do časopisů. Své beletristické práce publikoval pod pseudonymem R. E. Jamot . Jeho bratr František Josef Thomayer byl český zahradní architekt. Narodil se v Trhanově na Chodsku. Studoval na gymnáziu v Klatovech, kde byl jeho spolužákem a přítelem Emil Frida, pozdější známý spisovatel Jaroslav Vrchlický. Sblížila je láska k literatuře a společně se pokoušeli uplatnit své literární pokusy v časopisech. Po maturitě studoval na lékařské fakultě ještě nerozdělené univerzity v Praze. Stal se jednou ze základních postav českého vnitřního lékařství. V roce 1885 založil český lékařský časopis Sborník lékařský. Vydal hodně používanou příručku Úvod do drobné lékařské praxe. V roce 1893 vyšla jeho Pathologie a therapie nemocí vnitřních. Josef Thomayer se věnoval vnitřnímu lékařství, v roce 1883 byl docentem, roce 1886 byl jmenován mimořádným a 1897 řádným profesorem Lékařské fakulty UK. V roce 1886 se stal přednostou polikliniky české lékařské fakulty. V letech 1902 až 1921 byl po profesoru Emerichu Maixnerovi druhým přednostou II. interní kliniky, kterou neobyčejně povznesl. Pěstovaly se na ní všechny obory interny, pneumologie, kardiologie, endokrinologie, ba i neurologie jako konkurence brzy nato vzniklé Haškovcově neurologické kliniky. On sám se angažoval ve více interních oblastech. Významné úspěchy však docílil zejména ve studiu břišního poklepu, jejž důkladně popsal. Byl vynikající diagnostik. Studoval intermitentní klaudikace (kulhání po únavě při obliterující tromba...
Více od autora
Jodi Taylor
Britská spisovatelka a knihovnice, autorka historických románů, fantasy a románů pro ženy.
Více od autora
Jaroslav Tykač
Narozen 23.3.1886 ve Štěnovicích, zemřel 16.4.1959 v Praze. RNDr., práce o motýlech.
Více od autora
Jaroslav Tomsa
Jaroslav Tomsa byl český sportovec a přední filmový kaskadér. Hrál fotbal, lední hokej, tenis a box, poté však jeho sportovní kariéru ukončil úraz, a proto se začal věnovat kaskadérství. Pracoval v barrandovských filmových ateliérech a po sametové revoluci založil kaskadérskou agenturu Filmka Stunt, kterou v roce 2000 předal svému kamarádovi Ladislavu Lahodovi. Byl ženatý a měl dvě dcery.
Více od autora
Jaroslav Tafel
Narozen 11.6.1929 v Bavorově, zemřel 1.2.1973 v Praze. Novinář, redaktor Světu Sovětů . Autor knih pro mládež, překladatel z ruštiny a angličtiny.
Více od autora
Jana Tlapák Navrátilová
Narozena 22. 2. 1973. Právnička, advokátka, vysokoškolská pedagožka, specializace na trestní právo. Autorka odborných publikací z práva a cestovatelských deníků pro děti.
Více od autora
Ján Turan
Narozen 13.2.1932. Slovenský básník, spisovatel pro děti, redaktor a překladatel z ruštiny a češtiny.
Více od autora
Jan Tuček
Jan Tuček byl český varhanář. Firma, kterou Tuček založil, byla největší v Čechách, postavila přes 420 varhan a vyrobila přes 8000 harmonií evropské i americké soustavy. Největší varhanářské práce jsou: Další velké nástroje jsou v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře z roku 1904, v katedrála sv. Bartoloměje v Plzni z roku 1923, ve Štramberku z roku 1940 a v Želivě z roku 1941. Mnoho nástrojů bylo postaveno v Polsku, v Litvě, v Chorvatsku, v Istrii aj.
Více od autora
Jan Toman
Narozen 16.5.1933 v Hartmanicích, zemřel 14.5.1996 v Praze. Botanik, práce o přírodě a životním prostředí.
Více od autora
H. R Trevor-Roper
Britský historik a publicista zaměřený na britské novověké dějiny a dějiny nacistického Německa, publikace z oboru.
Více od autora
Giuseppe Tomasi di Lampedusa
Giuseppe Tomasi di Lampedusa byl italský spisovatel, známý především díky svému jedinému románu Il Gattopardo , jehož děj se odehrává na Sicílii v poslední fázi Risorgimenta. Byl velmi komplexní osobností, povahou uzavřený a samotářský. Sám o sobě napsal: „Jako chlapec jsem miloval samotu, dával jsem přednost společnosti věcí před společností lidí.“ Byl vynikajícím znalcem francouzské, anglické, německé a ruské literatury. Dráhu spisovatele nastoupil teprve v roce 1955, v devětapadesáti letech, pouhé dva roky před svou smrtí. Giuseppe Maria Tomasi di Lampedusa se narodil 23. prosince 1896 v Palermu. Jeho rodiče byli Giulio Maria Tomasi, kníže di Lampedusa, vévoda di Palma, baron di Montechiaro a baron di Torretta, a jeho choť Beatrice Mastrogiovanni Tasca di Cutò. Pozdější spisovatel Giuseppe Mario všechny šlechtické tituly po otci zdědil, byl tedy titulárním knížetem ostrova Lampedusa. Po smrti své starší sestry na záškrt se Giuseppe stal jedináčkem. Byl si velmi blízký se svou matkou, silnou osobností, která ho velmi ovlivňovala, na rozdíl od otce, jenž byl spíše chladný a odtažitý. Základního vzdělání se mu dostalo v rodinném paláci v Palermu, kde byl vyučován domácím učitelem pod dohledem matky. Často pobýval u babičky z matčiny strany na panství Santa Margherita Bélice. Knížecí rodina vlastnila také vilu v městě Bagheria, palác v obci Torretta a statek v Reitano. V roce 1911 začal Giuseppe studovat na klasickém lyceu v Římě a maturitu složil později v Palermu na Liceo Garibaldi. Ovládl psanou latinu a řečtinu, hovořil plynně německy, francouzsky a také, což bylo pro Itala té doby výjimečné, anglicky. V pozdějším věku zvládl také španělštinu a ruštinu. Roku 1915 se usadil v Římě, kde započal studium na právnické fakultě. Ještě téhož roku však dobrovolně narukoval do italské armády, bojující na straně Dohody. Sloužil zde jako důstojník dělostřelectva. Při bit...
Více od autora
Galina Konstantinovna Tavlinova
Ruská kandidátka zemědělských věd, autorka řady publikací o pěstování pokojových rostlin.
Více od autora
František Tomáš
F. T. Bratránek se narodil 3. 11. 1815 v Jedovnici nedaleko Blanska. Studoval na gymnáziu v Brně a na univerzitě v Olomouci a Vídni. To už byl členem augustiánského kláštera na Starém Brně, druhem F. M. Klácela, Ř. Mendela a P. Křižkovského. Ve Vídni se seznámil s Heglovou filozofií, měl přístup do salónu Goethovy snachy Ottilie a stal se důvěrníkem jejích synů. Plodem jeho duchovních zkušeností byla řada filozoficko-estetických studií o Geothových dílech a první velké edice z Goethovy korespondence, např. se zakladatelem Národního muzea v Praze Kašparem, s hrabě Šternberkem, bratry Humboldtovými a d. Po dosažení doktorátu z filozofie se Bratránek stal asistentem profesora Ignáce J. Hanuše na univerzitě ve Lvově. V roce 1844 byl povolán do Brna na místo sesazeného Klácela. Udržoval kontakty s B. Němcovou a utopickým Česko-moravským bratrstvem. V letech 1851 - 1881 působil jako profesor německé literatury na univerzitě v Krakově. Překládal do němčiny, zejména polskou literaturu. Zemřel 2. 8. 1884 v Brně.
Více od autora
Dubrovački Trubaduri
Dubrovački Trubaduri byla jugoslávská beatová, folková a popová skupina z Dubrovníku, která si získala popularitu v 60. a 70. letech 20. století. Skupina byla známá svou jedinečnou směsí moderní hudby a tradičních motivů z dubrovnického regionu, což jí dalo osobitý zvuk, který rezonoval u publika jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. V roce 1968 se zúčastnili písňové soutěže Eurovize s písní "Jedan dan" , kde reprezentovali Jugoslávii a skončili na sedmém místě. V hudbě skupiny se často objevovaly romantické a poetické texty, které odrážely bohaté kulturní dědictví jejich rodného města. Během své kariéry vydala skupina Dubrovački Trubaduri několik alb a singlů, které přispěly k jejímu statusu jednoho z ikonických představitelů bývalé jugoslávské hudební scény.
Více od autora
David Torkington
David Torkington je křesťanský spisovatel a novinář pocházející z Manchesteru. Vystudoval teologii a filosofii a píše hlavně o modlitbě a křesťanské spiritualitě. Mimo jeho autorskou činnost mu vycházejí sloupky v anglických, amerických, ale také kanadských novinách a vede duchovní cvičení.
Více od autora
Boris Trnka
Narozen 14.5.1926 v Praze, zemřel 14.3.2007. Původním povoláním lesník, později publicista, prozaik.
Více od autora
Bohuslav Trojan
Narozen 13. 9. 1946 v Čáslavicích, okr. Třebíč. Prozaik, podnikatel, nakladatel a knihkupec.
Více od autora
Bohumil Trita
Narozen 23. 10. 1919, zemřel 29. 3. 1979 v Praze. Malíř, průmyslový výtvarník, knižní grafik, spoluautor publikace o Emě Destinové.
Více od autora
Armin Täubner
Německý pedagog, učitel výtvarné výchovy, angličtiny a biologie, autor příruček výtvarných prací.
Více od autora
Antti Tuomainen
Antii Tuomainen je kritikou řazený k autorům noir detektivek. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý redaktor. Největšího úspěchu se dočkal se svým třetím románem Léčitel z roku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. V roce 2011 za něj Tuomainen obdržel prestižní cenu Vuodenjohtolanka udělovanou finským Klubem přátel detektivek. Jeho knihy vyšly ve více než dvaceti zemích včetně USA, Velké Británie, Francie, Německa a Číny.
Více od autora
Alan Tillier
Alan Tillier, anglický autor turistických průvodců. Alan Tillier žil 25 let ve všech významných částech Paříže. V té době byl dopisovatelem několika časopisů, například „Newsweek“, „The Times“ a „International Herald Tribune“. Napsal několik průvodců pro „Herald Tribune“, určených turistům a cestujícím obchodně do Evropy. .
Více od autora
William G Tapply
Byl americký spisovatel, který publikoval více než 40 děl. Byl nejvíce známý pro jeho právní série, které řešil právník a detektiv Brady Coyne. Tapply se narodil a žil v Nové Anglii . Byl to středoškolský učitel a vysokoškolský profesor. Po jeho smrti, po sobě zanechal jeho manželku spisovatelku Vicki Stiefelovou a pět dětí.Tapply zemřel 28. července 2009 na leukémii na své farmě v Hancocku, New Hampshire.
Více od autora
Toto
Toto je americká rocková skupina založená v roce 1977 v Los Angeles v Kalifornii. Původní sestavu skupiny tvořili zpěvák Bobby Kimball, kytarista a zpěvák Steve Lukather, klávesista a zpěvák David Paich, baskytarista David Hungate, bubeník Jeff Porcaro a klávesista Steve Porcaro. Skupina Toto , známá svou fúzí rocku, popu, soulu, funku, progresivního rocku, hard rocku, R&B, blues a jazzu, získala mezinárodní uznání svým debutovým eponymním albem " Toto " vydaným v roce 1978, které obsahovalo hit "Hold the Line".
Více od autora
Tomáš Trávníček
Tomáš Trávníček byl český a československý lékař, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1937 začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 byl až do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen. Po návratu byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž a vojenská medaile Za zásluhy 1. stupně. V roce 1947 dokončil studia medicíny a promoval. Pak pracoval ve Fyziologickém ústavu. Od roku 1963 dlouhodobě působil jako přednosta Ústavu patologické fyziologie. V roce 1965 byl jmenován profesorem. Zastával i post proděkana, v letech 1955–1961 děkana Lékařské fakulty a v letech 1961–1962 působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Specializoval se na obor experimentální hematologie. Podílel se na založení Společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jejímž prvním předsedou byl. Publikoval četné odborné studie a vysokoškolské učebnice. Členem KSČ byl od roku 1938. V letech 1953–1968 byl členem Krajského výboru KSČ ve Středočeském kraji, přičemž po téměř celou dobu byl i členem předsednictva KV KSČ. Jeho politická kariéra vyvrcholila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. 14. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Za člena ÚV KSČ ho zvolil 15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ. Od roku 1971 byl místopředsedou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1974 zastával i post člena předsednictva Světové rady míru. Roku 1973 mu byl udělen Řád Vítězného února, v roce 1978 získal Řád republiky a roku 1978 obdržel Zlatou medaili míru. Kromě toho dvakrát získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lid...
Více od autora
Tomáš Tintěra
Narozen 1984. JUDr., Ph.D., právník, vysokoškolský pedagog, zaměřen na smluvní právo.
Více od autora
Thomas Thiemeyer
Thomas Thiemeyer je německý spisovatel a ilustrátor knih. Thomas Thiemeyer studoval umění a geologii v Kolíně nad Rýnem. V roce 1989 byla vydavatelstvím Ravensburg, kde pracoval od roku 1987 jako grafický poradce a vytvářel layouty, vydána první kniha s jeho ilustracemi Velká kniha pravěkých ještěrů . Poté se osamostatnil a odstěhoval se svou ženou do Stuttgartu. Jako umělec na volné noze ilustroval hry, knihy pro děti, obaly knih apod. Krom jiného pracoval pro firmy jako Heyne, Arena, Fantasy Productions, Beltz&Gelberg, Harper Collins, Random House nebo Wizards of the Coast. Spolupracoval také s režisérem Darrenem Aronofskym. Bavorská televize věnovala malířskému umění Thomase Tiemeyera dvacetiminutový příspěvek ve svém programu Space Art. Jeho díla byla několikrát oceněna cenou Kurda Laßwitze a cenou německé fantasy literatury. Během let se víc a víc věnoval psaní. V roce 2004 se díky nakladatelství Droemer Knaur objevil jeho debutový román Medusa . Většina jeho románů se stala bestsellery a byla přeložena do několika světových jazyků. Příběhy Thomase Thiemeyera zachovávají tradici klasických dobrodružných románů. Vyprávějí o nálezu zaniklé civilizace a hrozbě vyvolané záhadnými silami. Mystery thrillery Popis knihy Rok 2015, Špicberky – nejsevernější obydlené místo. Svět ledu a sněhu, zahalený po čtyři měsíce polární nocí. Zde se chystá archeoložka Hana Petersová prozkoumávat pod arktickým ledem tajemné stavby. Rozpouštějící se led vydal pravděpodobně základy jedné mystické severské říše. Hana však není první, která ruiny prozkoumává… Rok 1944. V anektovaném Norsku, daleko od jakéhokoli osídlení, spěje ke konci projekt horší než vše, co kdy člověk vymyslel. Biologická časovaná bomba pohřbená pod věčným ledem. Kód: Valhalla. Antropoložka Amy Walkerová trpí nočními můrami od chvíle, kdy záhadně zmizel člen jejího týmu. Paradoxně má nyní posílit tým propuštěný vězeň. Nikdo - kromě goril – ...
Více od autora
The Temptations
The Temptations jsou legendární americkou vokální skupinou, která se významně podílela na rozvoji R&B a soulové hudby. Vznikla v roce 1960 v Detroitu ve státě Michigan a stala se jednou z nejúspěšnějších skupin spojených s vydavatelstvím Motown Records. Jejich klasickou sestavu tvořili členové jako Otis Williams, Melvin Franklin, Paul Williams, Eddie Kendricks a David Ruffin, i když se složení skupiny v průběhu let často měnilo. The Temptations jsou proslulí svou výraznou harmonií, choreografií a stylovými obleky. Prvního významného úspěchu dosáhli s písní "The Way You Do The Things You Do", kterou napsal a produkoval Smokey Robinson, a poté vydali řadu hitů včetně "My Girl", "Ain't Too Proud to Beg" a "Papa Was a Rollin' Stone". Za svou hudbu získali tři ceny Grammy a v roce 1989 byli uvedeni do Rock and Rollové síně slávy. The Temptations Jejich vliv na R&B a soulovou hudbu je obrovský a jejich tvorba stále inspiruje umělce napříč generacemi.
Více od autora
Stephen R Turnbull
Americký vojenský historik, zabývá se středověkem a raným novověkem.
Více od autora
Simon Toyne
Autor odmala toužil vyprávět strašidelné příběhy a psát napínavé knihy. Během studií však zjistil, že vyprávět příběhy může i formou vlastní filmové tvorby, a tak začal psát scénáře a sám si produkovat vlastní filmy. Nakonec si jeho úsilí všimli v televizi a postupně vyšplhal v kariérním žebříčku až na uznávaného televizního producenta v britské nezávislé produkční společnosti.Simon Toyne je britský televizní a filmový producent, režisér a scenárista. Jeho románový debut Sanctus byl ještě před vydáním prodán do třiceti zemí světa a vysloužil si přídomek „nejlepší konspirační thriller roku".Ale sen napsat skvělou knihu zůstával. A tak dal výpověď a vzal celou svou rodinu do Francie, kde chtěl tvořit. Vrátili se ke svým původním životům ve chvíli, kdy došly peníze, ale Toyne plný dojmů ze záhadné Normandie po večerech psal tak dlouho, až vznikl Sanctus, konspirační thriller, inspirovaný katedrálou v Rouenu. Je to zároveň první díl trilogie Ruiny, kterého se dosud přeložilo do 28 jazyků. Druhý díl, Klíč, začal své úspěšné tažení literárním světem na jaře 2012. Na duben 2013 je plánováno vydání třetího dílů s pracovním názvem End of Days.
Více od autora
Scarlett Thomas
Scarlett Thomasová se narodila v roce 1972 v Londýně. V mládí se aktivně účastnila akcí a demonstrací proti jaderným zbraním a Válce v Zálivu. Vystudovala kulturní studia na londýnské univerzitě. V roce 2001 ji britský list The Independent zařadil mezi dvacet nejlepších mladých britských spisovatelů. V roce 2002 získala cenu Elle Style Award za literární objev. Od roku 2004 učí anglickou literaturu a tvůrčí psaní na univerzitě v Kentu. Konec pana Y je jejím již čtvrtým románem.
Více od autora
Rudolf Tschorn
Narozen 10.8.1892 v Lounech, zemřel 4.8.1939 v Praze. Dr., ředitel Vojenského muzea, spisy z oboru historie vojenství.
Více od autora
Rabindranath Tagore
Rabíndranáth Thákur, bengálsky রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর , v anglickém přepisu Rabindranath Tagore byl bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filosof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, hlasatel sbližování Východu a Západu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Rabíndranáth Thákur se narodil roku 1861 v sídle svých rodičů zvaném Jorasanko v bengálské části Kalkaty jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Pocházel z bohaté a prominentní rodiny. Jeho dědeček byl velice bohatý muž, který financoval mnohé veřejné projekty , jeho otec byl náboženský reformátor a učenec. Matka mu zemřela, když byl velmi mladý. Jako dítě žil v literárním, hudebním a divadelním prostředí. Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur začal psát první básně ve věku osmi let. Prvního vzdělání se Thákurovi dostalo od domácích vychovatelů. Později navštěvoval několik indických škol . V mladí se příliš nestýkal se svým otcem, který byl neustále někde na cestách. Roku 1873 však s ním otec podnikl dlouhou několikaměsíční cestu po Indii, při které ho rovněž vzdělával v angličtině, sanskrtu, astronomii a historii. Začátkem října roku 1878 pak Thákur odjel do Anglie studovat práva. Nejprve se zapsal na střední školu v Brightonu a později studoval na univerzitě v Londýně. V roce 1880 však studium ukončil, vrátil se do vlasti a začal pracovat na své básnické sbírce Večerní zpěvy, jejichž zasněná nespokojenost připomíná díla anglického básníka Shelleyho, na svém prvním románu Tržiště mladé královny i na dramatu Génius Válmíkiho. Roku 1883 se oženil s desetiletou Mrinalini Devi Raichaudhuri, se kterou měl dva syny a tři dcery. V letech 1890 až 1901 žil Tháku...
Více od autora