Výpis všech autorů

Old Timers

Miroslava Tomanová

Miroslava Saková, jak se jmenovala za svobodna, se narodila 9.10.1906 v Hradci Králové v rodině inženýra chemie. Útlé dětství strávila v jednom z otcových pracovišť, v Černovicích, patřících k tehdejší rakousko - uherské Bukovině, ale do školy začala chodit již v Olomouci. Brzy po ukončení gymnázia se provdala za Josefa Tomana. Společně se svým manželem pracovala na řadě dramat, ale i knížka pro děti - Táborový oheń , soubor cestopisných črt - Italská paleta a románu "Kde lišky dávají dobrou noc . Tvůrčí a veřejná činnost Miroslavy Tomanové vrcholí v 70. letech 20. století. Tehdy vydává autorka své nejvýznamější dílo - "Stříbrnou Pláň", podílí se na vzniku nového Svazu českých spisovatelů. Umírá po změně režimu, v roce 1991.

Miloslav Trapl

Po studiích filozofie, historie a geografie na FF UK v Praze působil v l. 1924–36 na různých gymnáziích na Moravě i na Slovensku. Již v této době uveřejňoval v populárně vědeckých časopisech filozofické a historické články a úvahy. V r. 1934 získal doktorát filozofie na MU v Brně za práci Individualismus a kolektivismus v Masarykově sociologii a etice, kterou z větší části publikoval. Teprve po svém příchodu na III. reálné gymnázium v Brně v r. 1936 se však mohl výrazněji vědecky uplatnit. Věnoval se především sociologii, spolupracoval s I. A. Bláhou a získal renomé především svými studiemi o díle T. G. Masaryka a E. Rádla. Po osvobození začal přednášet sociologii a společenské vědy na FF MU v Brně, kde se také habilitoval. V r. 1946 ho J. L. Fischer získal na obnovenou olomouckou univerzitu. Založil v Olomouci sociologický seminář a brzy nato i Sociologický ústav. Jeho blízkou spolupracovnicí byla příbuzná I. A. Bláhy Juliana Obrdlíková. V té době T. vydal i své dvě hlavní publikace o T. G. Masarykovi Vědecké základy Masarykovy politiky a Masarykův program . Po zrušení sociologie jako „buržoazní pavědy“ a tabuizování Masarykovy osobnosti přešel postupně na historii a věnoval se především českému národnímu obrození na Moravě. Jeho filozofickou a sociologickou erudicí jsou nejvíce ovlivněny monografie: o novináři Janu Ohéralovi a o F. M. Klácelovi. V době politického uvolnění v l. 1968–69 se vrátil několika články k T. G. Masarykovi i E. Rádlovi. Poslední jeho příspěvek o Fischerových názorech na Masaryka vyšel posmrtně až v 90. letech. V období normalizace se opět zabýval otázkami moravského národního obrození. Bibliografie: Morava v životě a díle T. G. Masaryka, Zvláštní otisk Časopisu Matice moravské 1938; Vědecké základy Masarykovy politiky, 1947; Masarykův program. Demokracie – socialismus – česká otázka, 1948; Novinář Jan Ohéral, 1969. Sborníky: Individualismus a kolektivismu...

Miloslav Topinka

Miloslav Topinka je český básník a esejista. Patří k mladší vlně básníků tvořících od 60. let 20. století. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1968 se zúčastnil studentské Expedice Lambaréné. Byl redaktorem měsíčníku Sešity . Poté pracoval jako psycholog, úředník či překladatel . Věnuje se i práci překladatelské a editorské Žije v Praze. Jeho hlavními tématy jsou – jeho slovy – „trhlina“, a „mlčení“. To jest, jak se z osobního úkrytu prodrat do duchampovské čtvrté dimenze, a jak se otvor do tohoto jiného světa stává místem pro celanovský nátlak světla ; dále pak otázka proč etapy odmlčení či zmlknutí patří k psaní , v níž souhlasí s Rimbaudem, že „Hlavním dílem básníka je jeho existence“. Ve své knize Trhlina používá experimentální techniky jako jsou průhledné papíry, otvory ve stránkách a podobně, aby umožnil čtenáři jiný pohled na text. V knize se objevují nejen jeho erbovní autoři jako Gérard de Nerval a Rimbaud, ale i Hermann Buhl, a místa jako Hirošima.

Miloš Tůma

Narozen 7.2.1915 ve Vodňanech, zemřel 12.8.1983 ve Strakonicích. Soudní úředník, prozaik, básník, literatura pro děti.

Miloš Táborský

Narozen 1962. Doc. MUDr., CSc., FESC, kardiolog . Publikace z oboru.

Milan Tesař

Po studiu žurnalistiky se dočkal sametové revoluce v redakci Zemědělských novin. V prosinci roku 1989 pracoval celý jeden den v Lidových novinách, než přijal nabídku podílet se na přípravách prvního čísla časopisu Reflex. Jeho stránky od té doby popisuje s jedinou pauzou dodnes. Pauzu měl v třiadevadesátém - vzdálil se na půl roku do společnosti Febio, kde stál u vzniku pořadu Česká soda. Poté se vrátil do Reflexu, a to už na pozici šéfa kulturního oddělení, v jehož převleku pracuje dodnes. V roce 1995 se stal jedním ze tří scénáristů komiksu Zelený Raoul.

Michaela Tučková

Narozena v roce 1969. Historička, editorka, vědecko-odborná pracovnice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Kristýna Tučková

Narozena 1978. Grafička, vystudovala obor konzervátorství a restaurátorství, knižní grafiku a grafický design, ilustrace učebnic, typografické práce, knižní grafika.

Julian Tuwim

Julian Tuwim byl polský básník a překladatel židovského původu, jeden z nejznámějších meziválečných polských básníků. Jeho manželkou byla Stefania Tuwim , sestrou Irena Tuwim . Kariéru započal v roce 1913 vydáním básně Prośba . Studoval právo a filosofii na Varšavské univerzitě . V době studií spolupracoval s časopisem Pro arte at studio. Byl jedním ze zakladatelů básnické skupiny Skamander . V mládí byl inspirován dílem Leopolda Staffa. Spoluzaložil i 'Związek Artystów i Kompozytorów Scenicznych' . Židovství se nezříkal, ač byl značně levicového přesvědčení. Byl znalcem židovského humoru, o čemž svědčí sbírka vtipů a průpovídek ze židovského prostředí vyšlá v poprvé v roce 1928 A znáte tenhle? . Do války vyšla ještě dvakrát. V roce 1939 emigroval do Francie a po její kapitulaci v roce 1940 odcestoval přes Brazílii do USA. Usadil se v New Yorku a pracoval pro emigrantské časopisy. V roce 1946 se vrátil zpět do vlasti. V letech 1947–1950 zastával funkci uměleckého vedoucího Teatru Nowego v Lodži. V tomto období byl ze strany svých bývalých přátel kritizován za neúměrné přisluhování komunistickému režimu . Je pochován, spolu s manželkou Stefanii, na 'Cmentarzu Wojskowym na Powązkach', ve Varšavě. Je autorem textů pro kabarety, revue i jako libretista , Banda , Nowa Banda, Cyrulik Warszawski . Byl spoluautorem a redaktorem literárních časopisů . Překládal také ruskou literaturu, především A. S. Puškina a V. Majakovského. Byl autorem populárních básní pro děti, např. Lokomotywa, Ptasie radio, Słoń Trąbalski. Některá byla přeložena do češtiny....

Josef Topol

Josef Topol byl český básník a dramatik. Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu . Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem . V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž. Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 pracoval, až do roku 1989, v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově. Jeho manželka Jiřina Topolová byla dcerou spisovatele Karla Schulze . Starší syn Jáchym Topol se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol byl členem rockové skupiny Psí vojáci.

Josef Toman

Autor publikací z oboru stavebnictví, technického kreslení, českých technických norem.

Joanna Trollope

Narodila se v roce 1943 ve Velké Británii, absolvovala Oxford, stala se učitelkou, angažuje se v nadacích.

Jiří Trávníček

Jiří Trávníček je literární teoretik, historik a kritik zabývající se moderní českou literaturou, interpretací a hermeneutikou, teorií literatury a výzkumy čtenářské kultury. Jiří Trávníček se narodil roku 1960 ve Vyškově do rodiny vysokoškolského učitele. V letech 1979–1984 studoval FF UJEP se zaměřením na češtinu a historii. Své studium úspěšně zakončil diplomovou prací Působení Jana Skácela v Rovnosti v letech 1945–1952. Roku 1987 se stal odborným pracovníkem brněnské pobočky Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, následně v září 1989 přešel do oddělení teorie ÚČSL v Praze. V letech 1991–2003 se stal vyučujícím na katedře české a slovenské literatury a literární vědy Filozofické fakulty MU v Brně aby se později v letech 1997–2003 stal jejím vedoucím. Zde přednášel o současné české literatuře a teorii literatury. Roku 1991–1992 se navrátil opět do studijních let, kdy postgraduálně studoval na University of London School of Slavonic and East European Studies. Díky tomuto studijnímu pobytu vzešla práce Language as Memory. Two Czech Poets in Exile: Ivan Jelínek and Ivan Blatný. Za tuto práci získal titul M. A. . Roku 1996 se za svou práci Poezie poslední možnosti stal docentem. V roce 2003 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v oddělení teorie prózy. Pár let na to, roku 2007 pak přešel do oddělení pro výzkum literární kultury. Tohoto roku se také stal zástupcem ředitele pro brněnské pracoviště ÚČL AV ČR. Od roku 2003 také vyučuje na FF KU v Praze, kde byl roku 2005 jmenován profesorem. Jiří Trávníček je ženatý a má dvě dcery. Jiří Trávníček publikuje od roku 1980, kdy v době svého studia přispíval do brněnských studentských časopisů. Tyto své rané příspěvky vždy podepisoval pseudonymy Gapriel Poupě-Nerozvité či Prozan Kliotić. Do konce 80. let přispíval také do samizdatových periodik Kritický sborník a Revue 88. Zde se také publikoval pod krycími ...

Jaroslava Timková

Zkušená vydavatelka, promotérka, publicistka a novinářka s dvacetiletou zkušeností z oboru, která absolvovala stovky rozhovorů a umí se skvěle ptát.

Jaroslav Tichý

František Jaroslav Rypáček, pseudonymem též Prokop Hoděta, Světimír Smutenský a Jaroslav Tichý byl český středoškolský pedagog, literární historik, básník a spisovatel v oblasti moravské vlastivědy. Svoji pedagogickou dráhu spojil s prvním českým gymnáziem v Brně a gymnáziem třebíčským . Ve sporu o rukopisy stál na straně obhajovatelů jejich pravosti. Množství článků publikoval v Časopise Matice moravské, podepsán je i pod vydáváním Vlastivědy moravské. Vydal také celé znění třebíčských kronik od Eliáše Střelky Náchodského a Jana Suchenia Novobydžovského. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Jaromír Tláskal

Narozen 31.1.1921 v Nemošicích u Pardubic. Asistent katedry západní filologie, učebnice francouzštiny.

Jaromír Tláskal

Narozen 14. 2. 1949 v Praze, zemřel 20. 5 .2008 v Praze. Romanista, se specializací na francouzštinu a portugalštinu.

Jana Marie Tušková

Narozena 29.4.1961 v Kroměříži. PhDr., Ph.D., filoložka, bohemistka, práce z oboru, též autorka učebnic českého jazyka pro základní a střední školy.

Jáchym Topol

Jáchym Topol je český básník, prozaik, hudebník a žurnalista, jenž se stal v říjnu roku 2017 za román Citlivý člověk laureátem Státní ceny za literaturu. Jáchym Topol se narodil 4. srpna 1962 v Praze jako syn básníka a dramatika Josefa Topola a Jiřiny Topolové, dcery spisovatele Karla Schulze. V roce 1981 složil maturitu. V letech 1981–1984 studoval na střední škole sociálně právní, kterou předčasně opustil. V jeho klubovém bytě v Radlicích tehdy proběhlo pásmo literárně-dramatických pořadů. Do roku 1986 pracoval jako skladník, topič, nosič uhlí, poté do roku 1990 pobíral invalidní důchod. Od roku 1991 je spisovatelem z povolání, od roku 1996 byl posluchačem oboru etnologie na Filozofické fakultě UK, studium nedokončil. Přibližně od roku 1980 působil jako zpěvák a textař skupiny Psí vojáci , později skupiny Národní třída, jeho básně zhudebnila i Monika Načeva. Je představitelem undergroundu. Do roku 1993 byl šéfredaktorem časopisu Revolver Revue. Byl členem redakce týdeníku Respekt od jeho založení v roce 1990 do roku 2007. V letech 2009–2011 působil v redakci deníku Lidové noviny, nyní pracuje jako dramaturg Knihovny Václava Havla. V září 2010 se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. V září 2015, na závěr Vilenického mezinárodního literárního festivalu, byl oceněn Vilenickou cenou, kterou mu udělil Slovinský svaz spisovatelů za mimořádnou literární činnost ve střední Evropě. Je monarchista, na jaře 1988 se stal prvním aktivistou monarchistické opoziční iniciativy České děti a prvním signatářem monarchistického manifestu Návrat krále hned po jeho autorovi Petru Placákovi. V roce 1999 se stal jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia a účastní se akcí za monarchii, pořádaných studentským spolkem Babylon. Během první poloviny 90. let opustil básnickou tvorbu a věnuje se doposud výhradně próze....

Ivan Taller

Narozen 30.3.1930 v Nymburce, zemřel 24.5.2001 v Liberci. Dramaturg, dramatik.

Henri Troyat

Henri Troyat , původním jménem Lev Aslanovič Tarasov byl rusko-francouzský spisovatel a historik, člen Francouzské akademie. Jeho rodina uprchla z Ruska před Říjnovou revolucí, do Paříže dorazila roku 1920, kdy mu bylo 9 let. Naučil se rychle řeč a již ve 27 letech dostal Goncourtovu cenu . Roku 1959 byl zvolen členem Francouzské akademie, vydával 1-2 romány ročně až do smrti, poslední vyšel roku 2010. Je pohřben na hřbitově Montparnasse. Proslavil se především svými životopisy, zejména o ruských osobnostech: Antonu Pavloviči Čechovovi, Fjodoru Dostojevském, Alexandru Sergejeviči Puškinovi, Ivanu Sergejeviči Turgeněvovi, Nikolaji Vasiljeviči Gogolovi, Borisi Pasternakovi, Maximu Gorkém, Rasputinovi, Ivanu Hrozném či Kateřině Veliké. Napsal ovšem i sérii biografií francouzských spisovatelů . Jeho nejznámějším románem je zřejmě La neige en deuil , roku 1956 byl podle něj natočen hollywoodský film se Spencerem Tracym v hlavní roli.

František Tomášek

František Tomášek byl katolický duchovní, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český . František Tomášek působil dlouhou dobu v katolickém školství, zejména jako katecheta a školní inspektor. Oblast výuky a výchovy jej nepřestala zajímat po celý jeho život, napsal a vydal řadu učebnic a populárně-naučných knih na toto téma. V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a poté bez soudu poslán na nucené práce. Po propuštění působil jako administrátor Moravské Huzové . Byl výrazným účastníkem Druhého vatikánského koncilu a ještě před jeho ukončením se stal administrátorem pražské arcidiecéze. Na tomto postu čím dál rázněji vystupoval proti pronásledování katolické církve a kritizoval komunistický útlak. Pavel VI. jej jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským. Jako arcibiskup a kardinál se stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve, spoluinicioval hnutí Dílo koncilové obnovy i vznik programu Desetiletí duchovní obnovy a zasadil se o svatořečení Anežky České. V listopadu 1989, kdy se svatořečení uskutečnilo, podpořil sametovou revoluci a přispěl ke svržení komunistického režimu. Podílel se na přípravě první návštěvy papeže Jana Pavla II. v Československu a ještě před jejím uskutečněním oznámil svoji rezignaci na arcibiskupský stolec z důvodu vysokého věku a špatného zdraví. Svatého Otce však při jeho návštěvě doprovázel nejen v Praze, ale i na Velehrad. Zemřel v létě 1992 ve věku 93 let. František Tomášek se narodil ve Studénce jako druhý nejstarší syn místního nadučitele a varhaníka Františka Tomáška a jeho manželky Zdenky . Měl celkem 5 sourozenců, tři bratry a dvě sestry. V šesti letech se stal polovičním sirotkem – otec mu zemřel 9. února 1906. V roce 1918 odmaturoval na Slovans...

František Tichý

Eva Tandlichová

Slovenská filoložka,Doc., PhDr., CSc., angloamerická studia.

Barbara Taylor

Barbara Taylor Bradford je britsko-americká novelistka. Narodila se v Leedsu v severoanglickém hrabství Yorkshire. Už jako mladičká dívka ukázala, že má literární nadání - v šestnácti letech se stala reportérkou listu Yorkshire Evening Post a o čtyři roky později postoupila na londýnskou Fleet Street jako redaktorka a zároveň sloupkařka. V roce 1979 napsala svůj první román Zámožná žena. Posléze následovaly další úspěšné tituly, řada z nich se postupně stala předlohami k televiznímu zpracování. Romány B.T. Bradford se vyznačují přesvědčivým vykreslením rodinné atmosféry, pohody, hlubokého citu a lásky. Barbařina díla byla přeložena do čtyřiceti jazyků a prodávají se po celém světě. Jedním z českých vydavatelů je nakladatelství Alpress. Spisovatelka nyní žije s manželem Robertem Bradfordem, filmovým producentem v New Yorku a v Connecticutu.

André Theuriet

Adhemar Claude Andre Theuriet, narozený v Marly-le-Roi na 8 říjnu 1833 a zemřel v Bourg-la-Reine na 23 dubnu 1907 , je francouzský básník, prozaik a dramatik.

Adolf Tůma

Narozen 29.5.1868 v Ledenici u Českých Budějovic, zemřel 24.12.1950 v Českých Budějovicích. Profesor obchodní akademie, učebnice němčiny.

Yuka Tachibana

W. C Tuttle

Americký spisovatel a scenárista, autor westernů.

Vlastislav Toman

Vlastislav Toman je český novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů. V letech 1959–1992 působil jako šéfredaktor časopisu ABC. Křestní jméno dostal omylem matrikáře – měl se jmenovat Vlastimil. Vystudoval v Plzni střední průmyslovou školu elektrotechnickou, kterou dokončil roku 1948, až po II. světové válce, během níž byl totálně nasazen. Po dokončení studia nastoupil do plzeňské Škodovky. Poprvé publikoval krátkou povídku v časopise Vpřed v roce 1948. V letech 1953–1956 byl kulturním redaktorem časopisu Rudá zástava. V roce 1956 pomáhal zakládat časopis ABC, v roce 1959 se stal jeho šéfredaktorem, kterým byl až do dosažení důchodového věku . ABC bylo za jeho působení největším časopisem pro mládež. Od roku 1994 řídil časopis pro mládež Kamarád. Během svého života publikoval řadu dobrodružných i populárně naučných knih a scénářů komiksů, obvykle se sci-fi námětem. Tyto komiksy vycházely na pokračování v časopisu ABC, okrajově i jinde . Věnoval se také popularizaci kosmonautiky a historii střelných zbraní. V roce 1974 byl oceněn cenou ČSAV za nejlepší populárně vědecké práce v tisku, rozhlase a televizi. Byl členem KSČ, do strany vstoupil po 2. světové válce z přesvědčení. V 90. letech psal pro komunistické Haló noviny.

Timothy Truman

Americký spisovatel, výtvarník a hudebník.

Timothy Tatcher

Nenam Brixy byl chorvatským autorem detektivek, novinářem , ale i redaktorem různých vydavatelství, vysokoškolským učitelem či úředníkem roztodivných svazů. Svým založením byl volnomyšlenkář a workoholik – neuměl prý nikdy odpočívat, hodně se přepínal, vyčerpával a stresoval. To také zřejmě bylo příčinou jeho předčasné smrti, svůj první infarkt dostal kvůli neposlušnosti při léčbě – nechtěl údajně totiž brát žádné léky. Rok před smrtí mu byla v Lublani udělena cena Andrija 83 za editování časopisu Modrý věstník a za vklad do rozvoje Záhřebské školy komiksu. V té době už bylo na světě dvanáct vázaných knih komiksů, které editoval pod jménem Timothy Tatcher . Infarktové stavy však přicházely stále častěji. Nenad Brixi zemřel 17. srpna 1984 v Záhřebu.

Tango

Czech rock group from Prague. Formed 1983. Active until 1988. Comeback in 2007. Former members: Miroslav Imrich František Kotva Zdeněk Juračka Jiří „Plech“ Novotný Ota Baláž Jaroslav Vondrák + manager and lyricist Vladimír Mertlík + lyricist Pavel Zeman

Scarlett Thomas

Scarlett Thomasová se narodila v roce 1972 v Londýně. V mládí se aktivně účastnila akcí a demonstrací proti jaderným zbraním a Válce v Zálivu. Vystudovala kulturní studia na londýnské univerzitě. V roce 2001 ji britský list The Independent zařadil mezi dvacet nejlepších mladých britských spisovatelů. V roce 2002 získala cenu Elle Style Award za literární objev. Od roku 2004 učí anglickou literaturu a tvůrčí psaní na univerzitě v Kentu. Konec pana Y je jejím již čtvrtým románem.

Renée Trébuchon

Radmila Tomšů

Autorka povídek, pracuje ve finančním oddělení.

Orchestr Československé Televize

House orchestra of the Czechoslovak Television in Prague , led and conducted by Václav Zahradník. Founded in 1973, disbanded in 1990.

Neil deGrasse Tyson

Americký astrofyzik.

Nassim Nicholas Taleb

Miroslav Tomaník

Autor kuchařek.

Milan Tuček

Matematik a sociolog. Prom. mat., CSc. Narozen 1948. Sociolog.

Markéta Theinhardt

Narozena 6. 7. 1954 v Praze. Doc. PhDr., historička umění, docentka na Sorbonně v Paříži, specializace na malířství 19. století, překladatelka do francouzštiny a němčiny.

Marie Tichá

malířka a ilustrátorka Vystudovala Vyšší školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor ilustrace a knižní grafika u prof. Petra Dillingera a Karla Müllera. Věnuje se ilustrační tvorbě pro děti, spolupracuje s nakladatelstvími Albatros, Alter, Knižní klub, Sid a Nero, Fragment a Egmont. Je členkou Klubu ilustrátorů dětské knih.

Marie Těšitelová

Marie Těšitelová byla česká jazykovědkyně, specializující se na oblast kvantitativní lingvistiky. Byla nazývána „první dámou české lingvistiky“. V roce 1940 maturovala na kutnohorském gymnáziu. Na Filozofickou fakultu přišla v roce 1945 po učitelské praxi na kutnohorských školách. Jejím oborem byla čeština a dějepis. Byla ovlivněna svým učitelem Vladimírem Šmilauerem, díky kterému vyšel v časopise Naše řeč její první článek. Článek se věnoval kvantitativní lingvistice a nesl název O frekvenci slov a tvarů v Čapkově románu Život a dílo skladatele Foltýna. Ve Výzkumném ústavu pedagogickém pomáhala se zpracováním frekvenčního slovníku češtiny. Slovník Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce nakonec vyšel až v roce 1961. Od roku 1956 byla výkonnou redaktorkou časopisu Slovo a slovesnost, kde setrvala do roku 1990. Spolu s pracovníky ÚJČ Antonínem Tejnorem, Františkem Danešem, Vlastou Strakovou a Josefem Filipcem se podílela na Slovníku slovanské lingvistické terminologie. Na základě práce kolektivu pracovníků Oddělení matematické a aplikované lingvistiky v ÚJČ vznikl pod jejím vedením Korpus věcného stylu původně zpracovaný pomocí děrných štítků a obsahující 540 000 slov. Významný z hlediska teorie komunikace byl její překlad sborníku Teorie informace a jazykověda. Z hlediska kvantitativní lingvistiky v rámci ÚJČ spolupracovala na problematice sporného autorství Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Zároveň v roce 1956 začala pracovat v Ústavu pro jazyk český, kde pomáhala s přípravou 2. svazku Slovníku spisovného jazyka českého. Poté se v roce 1965 stala vedoucí Oddělení matematické a aplikované lingvistiky ÚJČ ČSAV. V této funkci setrvala do zániku tohoto oddělení, který nastal v polovině osmdesátých let. V roce 1990 odešla do důchodu....

Madeleine Thien

Kanadská spisovatelka, beletristka.

Madeleine Thibault

M Tůma

Luis Trenker

Luis Trenker byl jihotyrolský horolezec, bobista, filmový producent, režisér, spisovatel a scenárista, herec a architekt. Znám je zejména prostřednictvím svých filmů o Alpách. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Luis Trenker na anglické Wikipedii a Luis Trenker na německé Wikipedii.

Lucie Taraldsen Medová

Mgr., Ph.D., lingvistka, překladatelka a vysokoškolská učitelka.

Lubomír Teprt

PhDr., český novinář, scénárista, historik a kuchař. Zabývá se gastronomií. Publikace z oboru.

Kristýna Trpková

Narozena 1996, žije v Holicích. Autorka detektivního románu.

Karel Tuček

Karel Tuček, mineralog, petrograf a muzeolog, se narodil v roce1906 v Nové Pace. Vystudoval přírodní vědy a zeměpis na Karlově univerzitě. V roce 1932 zde dosáhl doktorátu, v letech 1933–1934 působil v Mineralogickém ústavu univerzity jako pomocná vědecká síla. V letech 1934–1935 pracoval jako výpomocný učitel na čtyřech pražských měšťanských školách, v letech 1934–1937 byl asistentem Mineralogického ústavu na České technice. V roce 1937 se stal pracovníkem mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea, kde v letech 1939–1950 a 1956–1976 zastával funkci vedoucího oddělení. V letech 1950–1951 byl správcem Náprstkova etnografického muzea, v letech 1951–1953 ředitelem Národního technického muzea a v letech 1953–1956 přednostou odboru pro muzea na ministerstvu kultury. K. Tuček je autorem stovek odborných a popularizačních článků z mineralogie. Mnoho úsilí věnoval muzejnické činnosti, tj. hlavně spravování mineralogických sbírek v Národním muzeu a později na Univerzitě Karlově, kde po odchodu do důchodu působil jako externí pracovník . Roku 1986 se přestěhoval z Prahy do Písku, kde roku 1990 zemřel.

Karel Ladislav Thuma

Karel Ladislav Thuma, křtěný Karel Emanuel, psáno též Tůma byl český malíř a ilustrátor. Působil jako učitel v Holicích a Heřmanově Městci. Jeho karikatury se objevovaly v dobových časopisech . Ilustroval převážně knihy pro děti.

Josef Tomáš

Narozen 23. 11. 1933 v Poličce. Básník a překladatel poezie, vystudovaný strojní inženýr.

Josef Thomayer

Josef Thomayer byl český lékař – profesor vnitřního lékařství, jeden ze zakladatelů české lékařské vědy. Velkou měrou se zasloužil o zlepšení podmínek na českých klinikách. Jde o tvůrce českého lékařského názvosloví a autora populárně-vědeckých knih z oblasti lékařství, podílel se na založení odborných lékařských časopisů. Vedle svého povolání se zabýval literární tvorbou, psal beletrii, cestopisné fejetony a črty do časopisů. Své beletristické práce publikoval pod pseudonymem R. E. Jamot . Jeho bratr František Josef Thomayer byl český zahradní architekt. Narodil se v Trhanově na Chodsku. Studoval na gymnáziu v Klatovech, kde byl jeho spolužákem a přítelem Emil Frida, pozdější známý spisovatel Jaroslav Vrchlický. Sblížila je láska k literatuře a společně se pokoušeli uplatnit své literární pokusy v časopisech. Po maturitě studoval na lékařské fakultě ještě nerozdělené univerzity v Praze. Stal se jednou ze základních postav českého vnitřního lékařství. V roce 1885 založil český lékařský časopis Sborník lékařský. Vydal hodně používanou příručku Úvod do drobné lékařské praxe. V roce 1893 vyšla jeho Pathologie a therapie nemocí vnitřních. Josef Thomayer se věnoval vnitřnímu lékařství, v roce 1883 byl docentem, roce 1886 byl jmenován mimořádným a 1897 řádným profesorem Lékařské fakulty UK. V roce 1886 se stal přednostou polikliniky české lékařské fakulty. V letech 1902 až 1921 byl po profesoru Emerichu Maixnerovi druhým přednostou II. interní kliniky, kterou neobyčejně povznesl. Pěstovaly se na ní všechny obory interny, pneumologie, kardiologie, endokrinologie, ba i neurologie jako konkurence brzy nato vzniklé Haškovcově neurologické kliniky. On sám se angažoval ve více interních oblastech. Významné úspěchy však docílil zejména ve studiu břišního poklepu, jejž důkladně popsal. Byl vynikající diagnostik. Studoval intermitentní klaudikace (kulhání po únavě při obliterující tromba...

Jodi Taylor

Britská spisovatelka a knihovnice, autorka historických románů, fantasy a románů pro ženy.

Jiří Traxler

Jiří Traxler byl český pianista, skladatel, textař a hudební aranžér, muzikant-současník Jaroslava Ježka. Žil s manželkou Jarmilou v Edmontonu, hlavním městě kanadské provincie Alberta. Hudební základy získal v Hudebním ústavu v Táboře a své nadání uplatnil již jako středoškolák – hrál v tanečním orchestru svého staršího bratra Josefa „The Red Ace Players“. Po maturitě na místním gymnáziu začal, ale nedokončil studium práv a plně se věnoval hudbě. V letech 1935–1937 působil v Praze v jazzovém Orchestru Gramoklubu, který na značce Ultraphon v roce 1936 nahrál sérii snímků – mezi nimi jeho dvě skladby . Oficiálně se stal skladatelem v roce 1937 přijetím do Ochranného svazu autorského . Pro Swing Band Jaroslava Ježka napsal v roce 1938 čtyři jazzové skladby, z nichž první dvě Ježek nahrál na zn. Ultraphon a druhé dvě uvedl v pražském rozhlase ; notový materiál ke všem se ztratil. K Ježkem nabízené spolupráci v aranžování již nedošlo, před německou okupací Jaroslav Ježek včas v lednu 1939 emigroval do USA. Jako profesionální pianista pracoval se soubory Blue Music a Elit Club ; jako hudební skladatel moderní taneční hudby začal v nejstarším pražském nakladatelství Mojmíra Urbánka; za rok podepsal pětiletou smlouvu s nakladatelstvím populárního zpěváka a kapelníka R. A. Dvorského, s jehož orchestrem získal přístup do studií Ultraphon a pražského rozhlasu i na koncertní pódia skoro všech větších měst v Čechách a na Moravě. Souběžně spolupracoval s orchestrem R. A. Dvorského jako aranžér, textař, překladatel a později také jako konferenciér rozhlasových a koncertních pořadů. Po vypršení smlouvy s Dvorským se vrátil k Urbánkovi, ale nová pětiletá smlouva skončila předčasně po únoru 1948 znárodněním soukromých nakladatelství. Po přec...

Jiří Tomáš

Jiří Tomáš , redaktor, nakladatel .

Jaroslav Tykač

Narozen 23.3.1886 ve Štěnovicích, zemřel 16.4.1959 v Praze. RNDr., práce o motýlech.