Výpis všech autorů

František Táborský

František Táborský byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít. Narodil se v chudé rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie, dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina. Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy odchodem do důchodu. Mimo to byl jmenován profesorem h. c. brněnské univerzity. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracíval na letní prázdniny. V Praze bydlel v učitelské době na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd do novostavby domu čp.602/III s výhledem na Kinského zahradu. Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků . Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko a stal se spoluorganizátorem Smetanovy společnosti v Radhošti. Dvakrát navštívil Rusko právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktor...

Emil Tréval

Emil Tréval , vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací. Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy. Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství. Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele. Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha, Lumír a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.

Eduard Taborsky

Eduard Táborský (18. března 1910 Praha – 12. listopadu 1996 Austin byl český diplomat, osobní tajemník Edvarda Beneše během druhé světové války. Vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po dvouleté službě ve vojenské prokuratuře začal od roku 1937 působit v československé diplomacii. V letech 1937-1938 byl osobním sekretářem ministra Kamila Krofty. Po německé okupaci Československa emigroval do Anglie. Od července 1939 až do konce války byl osobním tajemníkem a právním poradcem prezidenta Edvarda Beneše. Po skončení druhé světové války působil opět v diplomatických službách, od října 1945 do června 1948 byl československým velvyslancem ve Švédsku. Po abdikaci prezidenta Beneše v červnu 1948 rezignoval na funkci vyslance a zůstal v exilu. Nejdříve působil jako docent srovnávací státovědy na stockholmské univerzitě. V roce 1949 odešel do USA a nastoupil na univerzitu v Austinu jako profesor politických věd. V roce 1990 se stal čestným předsedou Společnosti dr. Edvarda Beneše. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy.

Dušan Trávníček

Narozen 14. 4. 1925 v Brně, zemřel 12. 4. 1996 v Brně. Doc., PhDr., CSc.,geograf, vysokoškolský pedagog, specializace na historickou geografii, publikace z oboru a z oboru historie.

Bedřich Tykva

Narozen 10.5.1944 v Praze. Archeolog, propagátor archeologických památek, spis o korunovačních klenotech.

Zdenka Talpová

Autorka a editorka knih pro děti.

Yoshihiro Togashi

Vladimír Tesař

Narozen 20. 10. 1924 v Praze, zemřel 12. 10. 2008 tamtéž. Malíř, ilustrátor, knižní grafik, scénograf.

Stella Tack

Německá psychoterapeutka a spisovatelka. Autorka fantasy románů pro mládež.

Sagvan Tofi

Sagvan Tofi je český herec a zpěvák kurdského původu, který se proslavil v České republice. Svou hereckou kariéru zahájil v 80. letech 20. století, kdy se objevoval v různých československých filmech a televizních seriálech. Po přechodu k hudbě se Tofi proslavil svými pěveckými schopnostmi a během své kariéry vydal několik alb. Pro jeho hudební styl je typická kombinace popu s dalšími žánry, čímž uspokojuje široké publikum. Kromě sólové tvorby se Sagvan Tofi podílel na různých hudebních spolupracích a projektech. Přestože se během své kariéry potýkal s problémy, včetně období menšího zviditelnění na veřejnosti, udržel si své místo v českém zábavním průmyslu.

Raymond F Toliver

Americký historik, autor publikací o letcích ve 2. světové válce.

Rajmund Jiří Tretera

Narozen 8. 6. 1940 v Praze. JUDr., doc., odborník v oboru církevního práva, práce z oboru.

Prokop Hugo Toman

Prokop Hugo Toman byl český právník, výtvarný a literární kritik, bibliofil a operní pěvec. Stejně jako jeho otec, vystudoval Právnickou fakultu UK a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Psal do odborných časopisů články o různých umělcích . Byl vydavatelem bibliofilských edic Trianon a Protos. S otcem spolupracoval na dodatcích k jeho slovníku o výtvarných umělcích. Jeho všestranný talent dokládá i fakt, že se úspěšně věnoval opernímu zpěvu. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, ve stejném hrobě se svým otcem. Spolupráce s Prokopem Tomanem na Dodatcích k třetímu, rozšířenému vydání:

Pavel Teisinger

Povoláním lékař, rentgenolog. Syn prof. Jaroslava Teisingera, zakladatele českého pracovního lékařství. Autor několika knih pro děti. Zabývá se též řezbářstvím.

Olga Tokarczuk

Olga Nawoja Tokarczuk je polská spisovatelka, autorka poezie, esejí, scénářů a jedna z nejčtenějších a kritiky nejlépe hodnocených polských autorů. V roce 2019 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu za rok 2018. Od roku 1998 žije Olga Tokarczuk v malé vesnici Krajanów blízko Nové Rudy v Dolnoslezském vojvodství, odkud řídila své soukromé nakladatelství Ruta ve Vratislavi. Od roku 2015 organizuje v Nowé Rudě a okolí festival „Góry Literatury“. V září 2020 veřejně odmítla svou nominaci na udělení čestného občanství Dolnoslezského vojvodství, protože zároveň s ní byl na tuto poctu nominován tamní biskup, který aktivně vystupuje proti komunitě LGBT. Dříve než se dala na literární dráhu, studovala psychologii na Varšavské univerzitě, a to od roku 1980 do 1985. Během vysokoškolského studia pomáhala jako dobrovolník v ústavu pro mladistvé s poruchami chování. Po ukončení univerzity začala pracovat jako psychoterapeutka ve městě Valbřich poblíž českých hranic. Je členkou Partia Zieloni, polské Strany zelených. Od roku 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Opolské univerzitě. Olga Tokarczuk bývá přirovnávána k Márquezovi díky jejím snovým a poetickým příběhům . Olga Tokarczuk je držitelkou několika literárních cen, a to jak v Polsku, tak v zahraničí. V roce 2008 obdržela cenu hlavní poroty polského nejvýznamnějšího ocenění, NIKE. Celkem třikrát získala cenu čtenářů v soutěži Nike. V roce 2018 obdržela Mezinárodní Man Bookerovu cenu za knihu Běguni . Kniha vyšla v České republice v roce 2008 v nakladatelství Host. V roce 2019 získala Nobelovu cenu za literaturu za „vypravěčskou představivost, která s encyklopedickou vášní překračuje hranice jako svébytná forma života”.

Miloš Trapl

Narozen 15.1.1935 v Hustopečích. Prof. PhDr., CSc., historik.

Michail Tombak

Michail Borisovič Tombak , je ruský středoškolský učitel biologie a chemie. Je v Polsku autorem čtyři bestsellerů na téma zdravého životního stylu a samoléčby. Vystudoval v letech 1971 až 1976 Státním pedagogickém institutu v Kaluze. Během studií cestoval také do Tibetu, kde se setkal s tradiční čínskou a tibetskou medicínou a napsal tři knihy z oboru. V červenci 1976 ukončil studium jako středoškolski učitel biologie a chemie. Od roku 1980 učil jako odborný asistent na Univerzitě v Moskvě, kde byl v roce 1985 jmenován ředitelem Vědeckého centra pro zdraví. Od roce 1990 až 1993 byl v Moskvě ředitelem sovětsko-nizozemské spolki „Ramaks“ a koncernu „Ramaks-Elektronik“. Certifikát hypnotizéra získal v roku 1993. Titul Kandidát věd získal v červnu 1996 a titul Doktor věd v dubnu 1997 v Moskvě. Od roku 1998 působí na „volné noze“. V roce 1999 se přestěhoval do Polska, a žije s manželkou Bogumilou v Lodži. Polské občanství získal v roce 2004. Zabývá se šířením samoléčby a přírodních léčitelských metod. Je autorem knih v polštině, věnované zdravému, aktivnímu a dlouhému životu. Jeho knihy byly přeloženy do 12 jazyků.

Michael Tilson Thomas

Michael Tilson Thomas je uznávaný americký dirigent, klavírista a skladatel. Narodil se 21. prosince 1944 v Los Angeles v Kalifornii a jeho kariéra trvá již více než pět desetiletí. Tilson Thomas je známý zejména díky svému působení ve funkci hudebního ředitele Sanfranciského symfonického orchestru, kterou zastával od roku 1995 až do svého odchodu do důchodu v roce 2020. Pod jeho vedením se orchestr proslavil inovativním programováním a angažovaností v oblasti soudobé hudby. Působil také jako šéfdirigent Londýnského symfonického orchestru a založil New World Symphony v Miami, orchestrální akademii zaměřenou na přípravu mladých hudebníků pro profesionální kariéru.

Mario Tobino

Marcela Tesařová

Překladatelka z angličtiny.

Ľuba Tvarožková

Libor Teplý

Vystudoval gymnázium v Praze, Vysokou školu zemědělskou v Brně a Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Pracoval v JZD a v Domě umění města Brna . Od roku 1991 pracuje jako fotograf ve svobodném povolání, od roku 1980 do roku 2009 uspořádal přes třicet autorských fotografických výstav. Ve své volné černobílé tvorbě se věnuje tematickým cyklům Tma a světlo, Řád a svoboda, v současné době tématu O dobru, zlu a o naději. Od roku 2000, kdy s manželkou Janou založil vydavatelství FOTEP, vydal sedmnáct autorských fotografických publikací. Tyto publikace, založené na jeho vlastní fotografické tvorbě, jsou tematicky zaměřeny především na významné stavby v České republice. Nejobsáhlejší fotografická publikace „České dědictví“ se zabývá památkami UNESCO v České republice.

Laini Taylor

Laini Taylorová je americká autorka fantasy pro dospívající mládež . Narodila se v Kalifornii, vyrostla jako vojenské dítě v Evropě a Kalifornii, vystudovala angličtinu na UC Berkeley. Nyní žije s manželem a dcerou v Portlandu v Oregonu. Vždycky chtěla být spisovatelkou, ale než dokončila svou první novelu, bylo jí 35. V roce 2004 napsala grafickou novelu ilustrovanou jejím manželem, kterým je Jim Di Bartolo. První novelka jí vyšla v roce 2007. V roce 2011 vydala knhu Dcera kostí a dýmu, kterou Amazon označil za Nejlepší Teen knihu roku 2011. Od té doby vydala řadu dalších knih.

Kate Thompson

Kate Thompsonová je britská spisovatelka, autorka knih pro děti i dospělé. Narodila se v roce 1956 jako nejmladší dítě historiků a mírových aktivistů E. P. Thompsona a Dorothy Towersové. Pracovala s koňmi a cestovala po Indii, než se usadila na západě Irska se svým partnerem Conorem. Společně vychovávají dvě dcery, Cliodhnii a Dearbhlii. Kate je kvalifikovanou houslistkou se zájmem o irskou tradiční hudbu. Fikce pro dospělé Dětská fikce V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kate Thompson na anglické Wikipedii.

Karel Tříska

Narozen 11. 7. 1904 v Praze, zemřel 8. 8. 1995 v Jindřichově Hradci. PhDr., archivář, monografie z oboru.

Karel Taufman

Kamila Teslíková

Kamila Teslíková je scenáristka a dramaturgyně pořadů České televize Ostrava První pomoc, Pod pokličkou, Bydlení je hra, Zahrada je hra, Chalupa je hra, Zkus mít vkus a dalších, redaktorka a moderátorka vysílání. V ČT působí – s krátkou přestávkou v Českém rozhlase – od roku 1993. Jako absolventka stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně zúročila svoje vědomosti i v populárně-naučném cyklu pro děti U6 Úžasný svět techniky, je spoluautorkou několika dílů jeho knižní podoby. Dále je spoluautorkou knižní řady Draci v hrnci a Ty Brďo!, zpracovaných podle jejích pořadů. Je patronkou nadačního fondu Křídlení.

Josef Tomeš

Josef Tomeš je český historik, který se zaměřuje především na novodobé české dějiny. Josef Tomeš je absolventem historie a filosofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde studoval v letech 1973–78. Mezi lety 1978 a 1993 byl zaměstnancem Encyklopedického institutu ČSAV. Později pracoval jako šéfredaktor encyklopedické sekce nakladatelství Paseka a od roku 2001 je zaměstnán v Masarykově ústavu AV ČR. Josef Tomeš je též předsedou Společnosti Viktora Dyka. V jeho pracích převažují texty encyklopedického charakteru a monografie a sborníky o osobnostech českých a československých dějin. Působí v pořadu České televize Historie.cs. Vystupuje také na kulturních podvečerech , které pořádá Masarykovo demokratické hnutí.

Joe Townway

Narozen 5. 5. 1946 ve Varnsdorfu. Chemik, pedagog, prozaik, autor manuálů pro výpočetní techniku. Píše sci-fi a westerny.

Jiří Tichý

Prostorové pohádky.

Jiří Taufer

Jiří Taufer byl český básník, překladatel a politický pracovník. Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. . Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 1954–1956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 1972–1982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene. Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny , výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny. V některé literatuře je tradováno písemně nepodložené tvrzení, že roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše." U tohoto incidentu však bylo přítomno několik dalších osob . Podle jiných zdrojů Jiří Taufer Seiferta neudal, neboť se sám později stavěl proti jeho vyloučení ze svazu spisovatelů.

Jan Tuček

Jan Tuček byl český varhanář. Firma, kterou Tuček založil, byla největší v Čechách, postavila přes 420 varhan a vyrobila přes 8000 harmonií evropské i americké soustavy. Největší varhanářské práce jsou: Další velké nástroje jsou v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře z roku 1904, v katedrála sv. Bartoloměje v Plzni z roku 1923, ve Štramberku z roku 1940 a v Želivě z roku 1941. Mnoho nástrojů bylo postaveno v Polsku, v Litvě, v Chorvatsku, v Istrii aj.

Ivo Telec

Ivo Telec je český právník, odborník na právo duševního vlastnictví. Zabývá se též souvisejícím právem proti nekalé soutěži a osobnostním právem. Kromě toho i právem spolkovým a nadačním a právem veřejné prospěšnosti. V letech 1978–1982 vystudoval Právnickou fakultu tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde roku 1983 získal titul doktora práv. V akademické sféře působí od roku 1991. Roku 1992 mu Vědecké kolegium věd o státu a právu Československé akademie věd v Praze udělilo vědeckou hodnost kandidáta právních věd na základě práce Právo výkonných umělců v agenturní a ochranné praxi. Roku 1996 se na Masarykově univerzitě habilitoval v občanském právu prací Vybrané kapitoly z českého autorského práva a roku 2003 získal i profesuru pro obor občanské právo. Od roku 2004 je vedoucím katedry občanského práva a pracovního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého, vyučuje také na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně a na Fakulte práva Paneurópské vysoké školy. V roce 1998 obdržel Cenu rektora Masarykovy univerzity za vynikající tvůrčí čin – dílo Autorský zákon, Komentář. Kromě toho působí i v právní praxi, v 80. letech 20. století několik let jako státní notář a úředník, dále jako soudní znalec a od roku 1990 jako advokát. Působil také jako člen pracovní komise Legislativní rady vlády pro občanské právo a zastupoval Česko ve Vysoké skupině autorskoprávních odborníků Komise Evropských společenství a stále je mezinárodním rozhodcem ve sporech o doménová jména .cz, dříve též .eu. Ivo Telec byl rovněž členem rozkladové komise Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze i lektorem České advokátní komory v oboru autorského práva. Profesor Telec patří mezi spoluautory českého autorského zákona z roku 2000, působil i v rekodifikační komisi pro nový občanský zákoník z roku 2012. Vyhlášen byl Právníkem roku 2006 v k...

Imre Trencsényi-Waldapfel

Maďarský překladatel a člen Maďarské akademie věd. Odborník na řeckou a latinskou literaturu.

Gustav Tomek

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Řadu let působil v elektrotechnickém průmyslu v oblasti nákupu a automatizace řízení obchodních činností a výroby. V současné době je vedoucím katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT v Praze. Působí ve všech formách pedagogické a vzdělávací činnosti.Zabývá se managementem, marketingem, managamentem výroby, nákupním marketingem.

Gavin Thorpe

Britský herní designér a vývojář deskových her. Autor fantasy povídek a románů.

František Tenčík

Doc. PaedDr. František Tenčík, CSc. Pedagog, literární teoretik, historik, kritik, a spisovatel. Přední badatel a teoretik v oblasti literatury pro děti a mládež.

Eberhard Trumler

Eberhard Trumler byl rakouský etolog . On je považován za nestora z Canine v Německu. . V roce 1969 založil spolu s jinými, podle Konrada Lorenze a Irenaeus Eibl-Eibesfeldt asociaci pro výzkum Pet eV 1979, a pak další projekt: Pet Wolfswinkel Biologickou stanici v severním Westerwaldu.

Dita Táborská

Dita Táborská vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala externě pro Českou televizi a Český rozhlas, působila na politickém a tiskovém oddělení izraelského velvyslanectví a v roce 2009 vstoupila do služeb českého Ministerstva zahraničních věcí. V současnosti se věnuje ponejvíce své rodině. Román Malinka je její prvotina.

David Torkington

David Torkington je křesťanský spisovatel a novinář pocházející z Manchesteru. Vystudoval teologii a filosofii a píše hlavně o modlitbě a křesťanské spiritualitě. Mimo jeho autorskou činnost mu vycházejí sloupky v anglických, amerických, ale také kanadských novinách a vede duchovní cvičení.

Christa G Traczinski

Německá psycholožka. Věnuje se józe a pohybovým terapiím.

C. L Taylor

C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů. Během následujících dvou let byly její povídky publikovány tolikrát, až sama autorka ztratila přehled . Stejně tak nedokáže říct, kolik nominací či literárních cen v tomto období své spisovatelské kariéry posbírala. S jistotou ví jediné: že teprve opakované úspěchy, které sklidila za povídkovou tvorbu, ji podnítily k napsání románu. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože její psychologické thrillery patří mezi to nejlepší, co v tomto žánru momentálně vychází. Kniha Lež dobyla první příčky všech významných žebříčků bestsellerů v Británii a byla přeložena do patnácti světových jazyků.

Bryan Talbot

Britský ilustrátor a komiksový spisovatel.

Antonín Truhlář

Antonín Truhlář byl český středoškolský profesor, literární historik a klasický filolog. Od roku 1873 vyučoval na českých gymnáziích, v roce 1901 se stal ředitelem pražského akademického gymnázia. Ve vědecké práci se zaměřil zejména na shromažďování, překlady, publikaci a popularizaci děl latinsky píšících českých spisovatelů humanistického směru . Navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a Hradci Králové, poté vystudoval pražskou filosofickou fakultu. V letech 1873–4 suploval na gymnáziu v Litomyšli. V roce 1874 si doplnil zkoušku z klasické filologie, což mu umožnilo stát se řádným učitelem. Zhruba rok vyučoval na gymnáziu v Domažlicích, načež nastoupil na jičínské gymnázium vedené Františkem Lepařem. Od roku 1883 byl profesorem pražského akademického gymnázia, v roce 1901 byl jmenován jeho ředitelem. Ve volném čase se zaměřil na literární historii, zejména české spisovatele humanistického směru ze 16. století. Velké úsilí i finanční prostředky věnoval na shromažďování starých, většinou latinsky psaných knih. Získané literární památky pak kompletoval a kriticky zpracovával. Jeho snahou bylo, oživovat památku na dávno zemřelé autory. Pro svou generaci tak znovu objevil například prvního českého filologa Zikmunda z Jelení nebo zapomenutých 35 básníků, kteří latinsky opěvovali zemřelého Veleslavína. Truhlář byl známý především v odborných kruzích. Ocenil jej Josef Svatopluk Machar , k jeho přátelům patřili Zikmund Winter a Alois Jirásek. Za vědeckou práci byl oceněn mimořádným členstvím v Královské české společnosti nauk , řádným členstvím v České akademii a funkcí tajemníka III. třídy České akademie . Přispíval do Ottova slovníku naučného , kde zpracoval například souhrnný přehled české literatury v hesle Čechy. Podílel se i na německy psané encyklopedii Die österreichisch-un...

Alan Titchmarsh

Alan je v británii nejen populárním autorem ale především známou televizní osobností. Od roku 1996 moderuje pořad pro zahrádkáře, který se na dlouhou dobu usadil na nejvyšších místech žebříčků sledovanosti. Vystudoval zahradnickou školu a několik let pracoval v proslulé Královské botanické zahradě v Kew. Kromě desítek knih o zahradě má na sém kontě 4 romány a vlastní životopis. S manželkou Alison a dvěma dcerami žije v anglickém hrabství Hampshire.

Adrienne Thomas

Autorka židovského původu. Pod vlivem zkušeností za první světové války napsala roku 1930 protiválečně zaměřený román "Die Katrin wird Soldat," který ji téměř přes noc proslavil a následně byl přeložen do 16 jazyků. Za druhé světové války emigrovala do USA. Od roku 1951 žila ve Vídni.

Zdeněk Trefný

Publikace a překlady z oboru matematiky.

Zdena Táborská

Vladimír Tesař

Vladimír Tesař byl český malíř, ilustrátor, grafik, typograf a scénograf. V letech 1940–1944 studoval na Státní grafické škole. Ve studiích pokračoval v letech 1945–1950 na Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru grafiky Vladimíra Pukla. Poté v letech 1950–1954 pokračoval ve studiu scénografie na téže škole v ateliéru Františka Tröstera. V letech 1954–1959 pak na Akademii působil jako asistent grafické speciálky. Byl členem Skupiny M 57 a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Ilustroval desítky knih. Mezi nejznámější tituly patří Goethův Faust, vydaný k 150. výročí úmrtí autora a Babička Boženy Němcové . Dlouhodobě spolupracoval s nakladatelstvím Československý spisovatel. Dále pracoval pro časopisy: Typografie, Literární noviny, Tvar, Výtvarná práce, Listy klubu přátel poezie a další. Navrhoval divadelní a filmové plakáty.

Vitalij J Tichoplav

Ruský vědec, autor knih zabývajících se posmrtným životem, náboženským vnímáním světa.

Václav Tosovský

Václav Vojtěch Tošovský byl český lékař a spisovatel. Byl pediatrem, profesorem dětské chirurgie a ortopedie, autorem řady odborných i beletristických knih a významnou osobností Hnutí Pro život ČR. Narodil se v rodině učitele a zároveň soukromého hospodáře, středoškolské vzdělání získal na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. V letech 1931–1936 studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dokončení studií pracoval jako primář České dětské nemocnice v Praze na Karlově. Od roku 1945 působil na Klinice ortopedie a dětské chirurgie. Byl profesorem dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, emeritním profesorem 2. lékařské fakulty UK v Praze. Na Klinice dětské chirurgie v Praze-Motole působil v letech 1950–1953 jako primář, 1953–1970 jako přednosta jejího traumatologického oddělení a 1970–1979 jako její přednosta. V roce 1998 mu byl udělen titul Rytíř českého lékařského stavu. Byl členem řady vědeckých asociací, jeho odborné knihy byly oceněny cenami Avicenna, Chirurgické společnosti a Literárního fondu a přeloženy do řady cizích jazyků. Čestné občanství MČ Praha 2 mu bylo uděleno 3. května 2006. Po celý život byl katolíkem a odpůrcem potratů, tento postoj je velice silně vyjádřen i v jeho beletristické tvorbě, zejména v románu Proč právě já.

Thompson Twins

Thompson Twins byla britská popová skupina, která dosáhla značného úspěchu v 80. letech. Skupina vznikla v roce 1977 a původně začínala jako novovlnná kapela s velkým obsazením, ale nakonec se zmenšila na trio ve složení Tom Bailey, Alannah Currie a Joe Leeway. Nejvíce se proslavili svými chytlavými popovými melodiemi na bázi syntezátorů a jejich vrcholné období úspěchu přišlo s vydáním pátého alba "Into The Gap" v roce 1984. Z tohoto alba vzešlo několik hitů, včetně "Doctor! Doctor!" a "Hold Me Now", která se stala jejich charakteristickou písní a určující skladbou té doby. Název kapely byl inspirován dvěma detektivy Thomsonem a Thompsonem z komiksu "Tintinova dobrodružství". Navzdory změnám ve složení a hudebním směřování v průběhu let zůstávají Thompson Twins synonymem popového zvuku 80. let a zanechaly trvalý vliv na hudbu tohoto desetiletí.

Thilo

Autor je jedním z nejvýraznějších německých politických myslitelů současné doby. Tento ekonom, špičkový úředník a politik dosáhl doktorského titulu na univerzitě v Bonnu , působil mj. na Spolkovém ministerstvu financí a v berlínském senátu či v představenstvech Německých drah a Německé spolkové banky a je členem německé sociální demokracie . Sarrazin je autorem několika knih, z nichž zdaleka největší ohlas vzbudila kniha poslední, Německo páchá sebevraždu, která se od svého prvního vydání v srpnu 2010 dočkala již mnoha reedic a stala se jednou z nejprodávanějších knih v německojazyčném prostoru v posledních desetiletích. Autor v ní i na základě svých bohatých zkušeností z politiky a státní správy podává - bez ohledu na diktát politické korektnosti - břitkou, především na číslech a statistikách založenou analýzu toho, jak Německo - podle jeho názoru - podkopává samotné základy svého budoucího blahobytu, sociálního smíru a společenské stability. Sarrazin spatřuje ohrožení v kombinaci nízké porodnosti, přebujelého sociálního státu, který až příliš nabízí a ne dost požaduje, a především problematické imigrace zejména z muslimských států, která hrozí během nemnoha desetiletí zcela proměnit charakter hostitelské země. Právě autorova kritika v průměru obtížněji integrovatelných přistěhovalců tureckého či arabského původu, oproti nimž pozitivně vyzvedává např. příchozí z východní Evropy, Indie nebo Číny, vyvolala - zčásti kvůli určitému posunu až překroucení při prezentaci Sarrazinových názorů v médiích či jeho oponenty - nejostřejší kritiku a nejbouřlivější diskusi. Autor se snaží podat i návod, co lze proti jím vylíčenému ohrožení dělat....

Team

Team je významná slovenská rocková skupina, která vznikla v roce 1980 ve městě Martin. Její sestava prošla v průběhu let několika změnami, ale v jejím čele stál trvale frontman a zpěvák Pavol Habera. Team je známá svým melodickým rockovým zvukem, který obsahuje prvky popové hudby, a stala se jednou z nejúspěšnějších a nejvlivnějších hudebních skupin na Slovensku.

Taťjana S Tichoplav

Ruská spoluautorka knih zabývajících se posmrtným životem, náboženským vnímáním světa.

Štefan Teren

dlhoročný funkcionár Československého a Slovenského poľovníctva, prvý predseda SPZ, autor odbornej literatúry i beletrie

Rob Thurman

Americká autorka fantasy románů.

Paul Tremblay

Americký autor knih žánru fantasy a horror. Původně vystudoval matematiku.

P Tausk

Oldřich Tibitanzl

Narozen 21. 3. 1944 v Českých Budějovicích, od roku 1984 žije v Plzni. Básník. Též zaměřený na historii první světové války a československých legií.