Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 724 záznamů
Iva Trhoňová
Iva Trhoňová sama sebe neřadí ke spisovatelům, ale říká o sobě, že je pečící manželka, matka a babička. S domácím pečivem začala kdysi dávno kvůli úspoře, později se nutnost přetavila v zálibu a celoživotní koníček, na který nedá dopustit. Vyzkoušené i vlastní recepty, postřehy a postupy vkládá na své stránky Pekárnománie, podle kterých byla pojmenovaná její první kniha - Pekárnománie , kterou napsala spolu s R.Hrevušovou v r. 2011. Protože se I. Trhoňová stále zajímá o nové postupy v pečení, zkouší nové kombinace surovin a tak vznikají nové recepty, mohla vydat další knihu, Ruce v mouce, ve které obsáhla pečení nejen s droždím, ale i žitným kvasem. Svoje texty a recepty sepisuje s upřímným přáním, aby se lidem pečení líbilo, bavilo je a povedlo se jim - začátečníkům i těm pokročilým.
Více od autora
Emil Tréval
Emil Tréval , vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací. Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy. Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství. Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele. Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha, Lumír a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.
Více od autora
Eberhard Trumler
Eberhard Trumler byl rakouský etolog . On je považován za nestora z Canine v Německu. . V roce 1969 založil spolu s jinými, podle Konrada Lorenze a Irenaeus Eibl-Eibesfeldt asociaci pro výzkum Pet eV 1979, a pak další projekt: Pet Wolfswinkel Biologickou stanici v severním Westerwaldu.
Více od autora
Dalton Trumbo
Dalton Trumbo byl americký filmový scenárista a spisovatel, nositel prestižního ocenění Americké filmové akademie Oscar. Jednalo se pravděpodobně o jednoho z nejnadanějších členů tzv. Hollywoodské desítky. V roce 1947 byl obviněn z nepřístojných levicových názorů a z nedovoleného zločineckého spolčení s komunisty. Odmítl však vypovídat před zvláštní vyšetřovací komisí amerického kongresu a za tento čin mu byl uložen trest, kdy musel v roce 1950 strávit 11 měsíců ve vězení. Na dlouhá léta se pak ocitl na tzv. hollywoodské černé listině, kdy nesměl v Hollywoodu oficiálně pracovat a své scénáře musel psát pod různými krycími jmény svých přátel a známých. Tímto způsobem napsal zhruba 30 scénářů. Je autorem scénářů k celé řadě amerických snímků, které dnes už patří ke klasice světové kinematografie. První scénáře začal psát již v roce 1937 a postupen doby se stal jedním z nejlépe placených hollywoodských scenáristů. Jako spisovatel je znám i v Čechách, mimo jiné svojí výrazně protiválečnou románovou novelou Johnny si vzal pušku, což je kniha, za kterou v roce 1939 obdržel prestižní Sellersovu cenu. On sám pak toto svoje dílo zfilmoval pod svým vlastním režijním vedením v roce 1971. Všechna obvinění z konce 40. a počátku 50. let byla později odvolána a Dalton Trumbo byl, zejména zásluhou Svazu amerických spisovatelů, plně rehabilitován. Mělo to m.j. také za následek, že původní titulky k mnoha filmům musely být během digitalizace pro současnou DVD distribuci digitálně opraveny a jméno Daltona Trumba bylo do titulků jednotlivých filmů navráceno resp. uvedeno správně.
Více od autora
Bohuslav Trojan
Narozen 13. 9. 1946 v Čáslavicích, okr. Třebíč. Prozaik, podnikatel, nakladatel a knihkupec.
Více od autora
Vojtěch Trnka
Narozen 10.4.1907 ve Vídni, zemřel 2.8.1982 v Praze. MUDr., CSc., pediatr, speciální pedagog a sociolog, publikace z oboru.
Více od autora
Pavel Trost
Narozen 3.10.1907 ve Šternberku na Moravě, zemřel 6.1.1987 v Praze. PhDr., DrSc., profesor srovnávacího jazykozpytu indoevropské a baltské filologie, stati v odborném tisku.
Více od autora
Pavel Trojan
Absolvoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2010-2016 působil jako programový expert v Polském institutu v Praze. Kromě Žižkova je nadšeným propagátorem a milovníkem Polska a západního Balkánu.
Více od autora
Jiří Traxler
Jiří Traxler byl český pianista, skladatel, textař a hudební aranžér, muzikant-současník Jaroslava Ježka. Žil s manželkou Jarmilou v Edmontonu, hlavním městě kanadské provincie Alberta. Hudební základy získal v Hudebním ústavu v Táboře a své nadání uplatnil již jako středoškolák – hrál v tanečním orchestru svého staršího bratra Josefa „The Red Ace Players“. Po maturitě na místním gymnáziu začal, ale nedokončil studium práv a plně se věnoval hudbě. V letech 1935–1937 působil v Praze v jazzovém Orchestru Gramoklubu, který na značce Ultraphon v roce 1936 nahrál sérii snímků – mezi nimi jeho dvě skladby . Oficiálně se stal skladatelem v roce 1937 přijetím do Ochranného svazu autorského . Pro Swing Band Jaroslava Ježka napsal v roce 1938 čtyři jazzové skladby, z nichž první dvě Ježek nahrál na zn. Ultraphon a druhé dvě uvedl v pražském rozhlase ; notový materiál ke všem se ztratil. K Ježkem nabízené spolupráci v aranžování již nedošlo, před německou okupací Jaroslav Ježek včas v lednu 1939 emigroval do USA. Jako profesionální pianista pracoval se soubory Blue Music a Elit Club ; jako hudební skladatel moderní taneční hudby začal v nejstarším pražském nakladatelství Mojmíra Urbánka; za rok podepsal pětiletou smlouvu s nakladatelstvím populárního zpěváka a kapelníka R. A. Dvorského, s jehož orchestrem získal přístup do studií Ultraphon a pražského rozhlasu i na koncertní pódia skoro všech větších měst v Čechách a na Moravě. Souběžně spolupracoval s orchestrem R. A. Dvorského jako aranžér, textař, překladatel a později také jako konferenciér rozhlasových a koncertních pořadů. Po vypršení smlouvy s Dvorským se vrátil k Urbánkovi, ale nová pětiletá smlouva skončila předčasně po únoru 1948 znárodněním soukromých nakladatelství. Po přec...
Více od autora
Jan Truneček
Jan Truneček , byl stavař, vysokoškolský pedagog, spisovatel. Vyučil se zedníkem. V letech 1949 až 1953 absolvoval studium na vyšší průmyslové škole stavební v Praze a pokračoval dalších pět let na ČVUT. Po zdárném ukončení studia pracoval dva roky ve Vojenských stavbách. Další roky byl zaměstnán u řady stavebních podniků. V letech 1964 až 1975 pracoval v plánovacím oddělení. Pak se stal odborným asistentem na katedře ekonomiky průmyslu Vysoké školy ekonomické a později byl Truneček docentem na katedře podnikového managementu VŠE. Napsal několik povídek se SF námětem, které mu otiskly časopisy Květy a Čs. voják. Napsal román ze stavbařského prostředí a další humoristický román byl na pomezí SF Je autorem řady odborných prací.
Více od autora
Gajus Suetonius Tranquillus
Více od autora
František Trávníček
František Trávníček byl český a československý slavista, bohemista, profesor českého jazyka na Masarykově univerzitě v Brně , akademik ČSAV. Po únoru 1948 byl též politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR; prosazoval marxistické výklady slov ve slovnících. Narodil se v rodině půlláníka v Spešově Františka Trávníčka st. a matky Anny, rozené Fikesové . Jako sedmiletý ztratil matku, která zemřela po porodu a úmrtí dcery. Po smrti matky ho vychovávali prarodiče ve Svinošicích. V letech 1907–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slavistiku a srovnávací indoevropskou jazykovědu. Navštěvoval přednášky Františka Pastrnka, Emila Smetánky, Jiřího Polívky, Jana Máchala a Josefa Zubatého. Po studiích vyučoval v Praze na střední škole . V letech 1911–1915 byl sekretářem lexikografické a dialektologické komise ČAVU v Praze, v roce 1911 získal na FF UK doktorát filozofie . V roce 1915 byl vyslán na ruskou frontu. Přešel do ruského zajetí a stal se štábním kapitánem československých legií v Rusku a redaktorem tamních Československých listů. Významně ho ovlivnilo setkání s ruským slavistou, jazykovědcem a odborníkem na historickou dialektologii A. A. Šachmatovovem . Dne 11. května 1913 se v Praze oženil s Františkou Novákovou . S ní měl dvě dcery. Milenu Josefu Marii, provdanou Pavlincovou a Zoru, provdanou Kroupovou . V roce 1920 se na Univerzitě Karlově v Praze habilitoval prací Studie o vidu slovesném. V letech 1921–1959 působil na Masarykově univerzitě v Brně, zpočátku jako mimořádný, od roku 1927 řádný profesor mluvnice československého jazyka se zvláštním zřetelem k dialektologii. Na FF MU zastával funkci děkana . V roce 194...
Více od autora
Boris Trnka
Narozen 14.5.1926 v Praze, zemřel 14.3.2007. Původním povoláním lesník, později publicista, prozaik.
Více od autora
Teddy Wilson Trio
Teddy Wilson byl vlivný americký jazzový pianista a vůdčí osobnost vývoje swingové hudby. Wilson se narodil 24. listopadu 1912 v Austinu v Texasu a byl známý svým elegantním a sofistikovaným stylem hry. Významné uznání mu přinesla spolupráce s triem a kvartetem Bennyho Goodmana v polovině 30. let, v němž hrál také Gene Krupa na bicí a občas Lionel Hampton na vibrační kytaru. Tato mezirasová skupina byla průkopnická v době, kdy byla ve Spojených státech stále ještě rozšířená segregace.
Více od autora
Petra Trnková
Narozena 12. 5. 1976 v Kladně. Historička umění, vědecká pracovnice, kurátorka sbírky fotografií Oddělení dokumentace, vedoucí Centra pro výzkum fotografie.
Více od autora
Jurij Valentinovič Trifonov
Jurij Valentinovič Trifonov byl ruský sovětský prozaik, básník, redaktor, mistr \"mětské\" prózy, jedna z hlavních osobností literatury 60. a 70. let 20. století. Psal o říjnové revoluci, občanské válce a stalinských represích jako o příčině současných deformací lidských vztahů a společnosti. Vyjádřil problematiku mravní volby v atmosféře konformismu 60. a 70. let, zachytil složitou psychologii městského člověka.
Více od autora
Josef Träger
Josef Träger byl český divadelní kritik a teoretik, redaktor a scenárista. Narodil se v Praze v úřednické rodině. Začal studovat na reálném gymnáziu v pražské Křemencově ulici a pokračoval na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v roce 1923. Následně byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor moderní filologie a dějiny moderních literatur, kterou absolvoval v roce 1929 a získal titul PhDr. Začal pracovat jako tajemník v nakladatelství Melantrich. Během vojenské služby působil nejdříve v Chomutově, později ve Vojenském vědeckém ústavu v Praze. Zde zůstal i po vojně až do roku 1933 jako knihovník a poté se vrátil do Melantrichu na funkci tajemníka ředitele a redaktor. Již v roce 1939 se stal ředitelem nakladatelství Melantrich a působil zde do roku 1947. Za války umožnil vydávání děl umělců židovského původu . Od roku 1948 byl dramaturgem Čs. statního filmu, od roku 1954 až do své smrti dramaturgem Studia kresleného, loutkového a dětského filmu . Po druhé světové válce redigoval Divadelní zápisník a později také Divadelní noviny . Na počátku 30. let 20. století patřil spolu s A. M. Píšou, Karlem Schulzem a Otakarem Mrkvičkou do okruhu kritiků spřízněných s avantgardou, ale nikoliv komunistických . Ve druhé polovině 30. let 20. století publikoval divadelní kritiky zvláště v deníku A-Zet a v Listech pro umění a kritiku a prosazoval zásadní změny ve vedení pražských oficiálních scén. Byl stoupencem divadla řízeného režisérskou osobností . Za války byl divadelním referentem v Českém slově, po válce ve Svobodném slově , od roku 1947 v deníku Práce, v roce 1952 v Literárních novinách a přispíval rovněž do dalších periodik. Používal šifry: t, R , dále také -Jtg-, jtg, t., T , tg, -er, -ger. V...
Více od autora
Johan Troïanowski
Francouzský výtvarník, ilustrátor, spisovatel, autor grafických románů a komiksů. Pořadatel workshopů pro děti.
Více od autora
Jiří Trůneček
Narozen 5.2.1900 v Praze. Ing., dr.techn., profesor průmyslové školy, publikace z oboru elektrotechniky.
Více od autora
Helena Třeštíková
Helena Třeštíková, rozená Böhmová je česká režisérka a pedagožka. Jejím manželem je architekt Michael Třeštík. Ve své filmové tvorbě se věnuje dokumentaristice zaměřené zejména na mezilidské vztahy a sociální problémy. V roce 2007 byla krátce ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Jejím synem je fotograf Tomáš Třeštík a dcerou producentka Hana Třeštíková. Helena Třeštíková vystudovala dokumentární tvorbu na FAMU. Studium dokončila roku 1975. V letech 1974–1977 působila jako dramaturgyně. Později se začala věnovat režii. Většinu její tvorby tvoří filmové dokumenty, jejichž tématy jsou většinou konkrétní obyčejní lidé. Několik z nich tvořila tzv. časosběrnou metodou v průběhu mnoha let, kdy své postavy jezdila pravidelně navštěvovat a z každé návštěvy něco natočila a poté použila. Na přelomu století začala spolupracovat s Radou České televize jako externí spolupracovník jejího „etického panelu“. V prosinci 2017 byla jmenována profesorkou pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Dokumentární tvorba na Akademii múzických umění. V roce 2018 jí UMPRUM udělila titul dr.h.c.. Na počátku července 2019 se stala členkou americké Akademie filmového umění a věd, která každoročně uděluje ceny zvané Oscar. Krátce se angažovala také v politice, od 9. do 26. ledna 2007 byla ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Byla navržena KDU-ČSL jako nezávislá. Její nominace se mezi členy a voliči lidové strany setkala s tvrdou kritikou, řada z nich argumentovala, že je nepřípustné, aby strana navrhovala osobu s nepřátelským postojem vůči církvím a s názory, které jsou neslučitelné s křesťanským světonázorem. Na stejném základě se nad její nominací podivovali i někteří politologové, například Lubomír Kopeček. Třeštíková na post 26. ledna rezignovala, což oficiálně odůvodnila spor...
Více od autora
Dušan Trávníček
Narozen 14. 4. 1925 v Brně, zemřel 12. 4. 1996 v Brně. Doc., PhDr., CSc.,geograf, vysokoškolský pedagog, specializace na historickou geografii, publikace z oboru a z oboru historie.
Více od autora
Cinzia Trenchiová,
Více od autora
Zdeněk Treybal
Narozen 29.11.1915 v Rakonvíce, zemřel 27.1.1986 v Praze. Automobilový závodník, příručky pro motoristy autor příruček pro motoristy, fotograf a propagační grafik v oblasti motorismu..
Více od autora
Wilhelm Treue
Více od autora
Vladimir Grigor'jevič Truchanovskij
Ruský historik, autor životopisů významných politiků a publikací o britsko-sovětských vztazích.
Více od autora
Viktor Trkal
Viktor Trkal byl český fyzik a poslední generální tajemník České akademie věd a umění. Narodil se 14. srpna 1888 v Ostřetíně u Pardubic. Roku 1906 složil maturitu na klasickém gymnáziu ve Vysokém Mýtě; poté se zapsal ke studiu matematiky a fyziky na Karlově Univerzitě v Praze. Jeho nadání mu umožnilo dosáhnout doktorátu již v roce 1911. Po dobu tří let působil jako učitel na reálném gymnáziu v Praze 7 a na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici. Po začátku 1. světové války byl mobilizován a účastnil se bojů na ruské frontě. Byl dvakrát zraněn, v roce 1915 padl do zajetí a deportován do zajateckého tábora. Podařilo se mu však obrátit se dopisem na profesora fyziky na univerzitě v Petrohradu Oresta Chvolsona; díky jeho doporučení se ještě během války mohl stát asistentem ve fyzikálním ústavu na nově založené univerzitě v Permu. V listopadu 1918 zde obhájil svoji habilitační práci. Do Prahy se vrátil počátkem roku 1919 a nastoupil na místo asistenta v Ústavu pro teoretickou fyziku Univerzity Karlovy u profesora Závišky. Roku 1920 působil jako asistent na univerzitě v Leydenu, u profesora P. Ehrenfesta a H. Lorentze, kde se věnoval kvantové a vlnové mechanice. V lednu 1921 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy; roku 1922 zde byl jmenován profesorem. V letech 1937-1938 a pak po znovuobnovení českých vysokých škol v roce 1945 byl děkanem fakulty. Od roku 1939 zastával Trkal funkci tajemníka České akademie věd a umění, od roku 1942 do roku 1952 pak jejího generálního tajemníka mj. v době, kdy prezidentem ČAVU byl Zdeněk Nejedlý. Po skončení 2. světové války se dostal do konfliktu s J. Heyrovským, kterého obvinil z kolaborace s nacisty. Později se aktivně zasadil mj. o vznik Ústavu pro nukleární fyziku ČAVU, pozdější Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV. Po založení ČSAV se však nestal jejím členem, protože po Únoru 1948 upadl do nepřízně některých činitelů komunistického režimu. V...
Více od autora
The Oscar Peterson Trio
The Oscar Peterson Trio byla proslulá jazzová skupina vedená legendárním kanadským pianistou Oscarem Petersonem, který se díky svým virtuózním schopnostem a plodné tvorbě stal jedním z nejslavnějších jazzových hudebníků 20. století. Formát tria umožnil Petersonovi naplno prozkoumat hru na klavír a jeho spoluhráči mu poskytli rytmický a harmonický základ, který doplňoval jeho komplexní, swingující styl. V různých inkarnacích tria působili někteří z nejlepších baskytaristů a bubeníků té doby, například Ray Brown, Herb Ellis, Ed Thigpen a Niels-Henning Ørsted Pedersen.
Více od autora
Štěchovický Trampgrass
Více od autora
Paul Tremblay
Americký autor knih žánru fantasy a horror. Původně vystudoval matematiku.
Více od autora
P Trojanovskij
Více od autora
Lev Trockij
Lev Davidovič Trockij – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s Leninem byl jako předseda Petrohradského sovětu hlavním představitelem ruské říjnové revoluce v roce 1917, i když se přímo nepodílel na přípravě ozbrojeného povstání, protože věřil, že je předčasné. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během ruské občanské války. Po Leninově smrti upadl do nemilosti Stalina a byl vypovězen ze země. Pobýval v Turecku a nakonec se usadil v Mexiku, kde byl v roce 1940 zavražděn agentem NKVD. Narodil se na ukrajinském venkově. Jeho původní jméno bylo Lev Davidovič Bronštejn. Jeho otec David Leontyjevič Bronštejn se díky svým schopnostem a pracovitosti stal poměrně bohatým sedlákem a malý Lev tak vyrůstal v dobré rodině. Od útlého věku se zajímal o literaturu a i přes poměry, ze kterých pocházel, mu učaroval marxismus. Už v poměrně raném věku byl politicky aktivní. Kvůli své činnosti byl vyloučen z vysoké školy a roku 1902 deportován carskými úřady na Sibiř. Poprvé unikl a opustil zemi pod jménem Trockij a vydal se do Velké Británie. Ještě v tomtéž roce byl po návratu domů znovu deportován na Sibiř. Byl vynikajícím řečníkem. Věhlas si poprvé vydobyl jako jedna z hlavních osobností neúspěšné revoluce konané v Petrohradě roku 1905. O rok později byl v exilu znovu a vydržel v něm až do roku 1917. Ve Vídni se velmi intenzivně věnoval psaní článků a knih, v nichž burcoval k dalším pokusům o revoluční změny. S Leninem se v řadě názorů rozcházel a původně byl dokonce jeho důrazným odpůrcem a kritikem. V rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany měl poměrně dlouho spíše než k Leninovu bolševickému ...
Více od autora
Josef Trtílek
Josef Trtílek byl český vysokoškolský pedagog a bývalý děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Zabýval se zejména analytickou chemií a didaktikou chemie. Josef Trtílek vystudoval chemii, matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a v roce 1932 zde získal titul RNDr. Během studia absolvoval studijní cesty do Paříže a do Vídně. V letech 1933–1935 působil jako asistent v Ústavu analytické chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity u profesora Jana Václava Dubského a v letech 1935–1938 byl zaměstnán jako asistent na Ústavu experimentální patologie Lékařské fakulty Univerzity Komenského, kde se také v roce 1938 habilitoval. Během války byl nasazen na nucené práce v táboře v Račicích. Od roku 1945 působil opět na Přírodovědecké fakulta Masarykovy univerzity a v roce 1948 zde byl jmenován profesorem. Po roce 1948 přešel na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity a v letech 1948–1950, 1952–1953 a 1964–1965 byl jejím děkanem. Je autorem 150 odborných publikací. Jeho vědecká činnost se soustředila zejména na analytickou chemii a především na využitím organických činidel. Sestavit metodu ke stanovení množství stopového jódu, která se nazývá jako Trtílkova metoda. Tato metoda se využívala při léčení endemických poruch funkce štítné žlázy. Byl také autorem několika učebnic chemie pro základní školy a učebnic chemie pro studenty učitelství. Medaile Za zásluhy o výstavbu Hanušova medaile Stříbrná medaile UJEP Zlatá medaile UJEP Byl členem Moravské přírodovědecké společnosti a Československé společnosti chemické.
Více od autora
Jana Trhlíková
Narozena 9. 9. 1964 v Praze. Ing. ekonomie, Bc., socioložka, autorka prací o nezaměstnanosti, vzdělávání a kariérovém poradenství. Též autorka povídek.
Více od autora
Jan Trachta
MUDr. Jan Trachta, je český lékař - dětský chirurg. Pracoval na klinice dětské chirurgie v pražské nemocnici Motol, od roku 2008 zároveň spolupracoval s mezinárodní humanitární a zdravotnickou organizací Lékaři bez hranic. Pod její hlavičkou již působil na sedmi misích v krizových oblastech, zejména v Africe, ale také na Haiti či v Sýrii. Vystudoval lékařskou fakultu UK v Praze a do roku 2006 dálkově studoval na Fakultě humanitních studií UK. V roce 1998 pracoval jako dobrovolný zdravotní asistent v leprosáriu v nemocnici Jeevodaya v Indii. V roce 2003 sloužil jako dobrovolník v posádce rychlé záchranné služby v Praze. Pro organizaci Člověk v tísni odcestoval v roce 2006 na Kubu, aby tam podpořil disent a zmapoval stav zdravotnictví. Práce pro Lékaře bez hranic, k níž byl inspirován četbou o Albertu Schweitzerovi, ho v roce 2008 nejprve přivedla do konfliktem postižené Demokratické republiky Kongo. V rámci misí se dále dostal např. do Jižního Súdánu nebo na Pobřeží slonoviny. V lednu 2010 následovala krizová mise do zemětřesením zasaženého Haiti, kam odjížděl v jednom z prvních týmů několik hodin po katastrofě. Poté působil v rámci projektu Lékařů bez hranic ve Středoafrické republice. Po ukončení mise byl do září 2012 zaměstnán v univerzitní nemocnici v britském Southamptonu, poté pracoval v univerzitní nemocnici v Oxfordu. Na přelomu let 2013 a 2014 absolvoval další misi v Sýrii. Po návratu nastoupil na Kliniku dětské chirurgie FN Motol.
Více od autora
Hugo Traub
Hugo Traub byl český středoškolský profesor a historik. Narodil se v Čáslavi do židovské rodiny obchodníka Izáka Trauba a jeho ženy Wilhelminy, roz. Schulhofové. Hugo měl tři sourozence, jednoho bratra a dvě sestry. Do obecné školy chodil v Čáslavi, v dalším studiu pokračoval na místním gymnáziu a do vyšších tříd pak chodil na smíchovské gymnázium, kde i v roce 1900 odmaturoval. V dalším studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde studoval dějepis a zeměpis, obé dokončil v roce 1904 a rok poté promoval s titulem doktor filozofie v oboru obecných dějin a historie rakouského mocnářství. Po promoci získal licenci pro výuku historie a zahájil následně kariéru středoškolského profesora. Koncem prosince roku 1907 se Hugo Traub oženil s o osm let mladší Elly Oplatkovou a koncem listopadu roku následujícího se jim narodil v Brně jediný syn Jiří. Svojí pedagogickou dráhu započal ještě jako svobodný v roce 1904 v Brně, kde působil na českém reálném gymnáziu na tř. kpt. Jaroše, následně na rok odešel učit do Prostějova, aby se roku 1907 vrátil zpět do Brna, kde se usadil natrvalo. Zde pak působil na státním reálném gymnáziu na Křenové ulici, až do dubna roku 1939. Krom svého povolání coby středoškolský profesor, působil v letech 1930-1939 na brněnské České vysoké škole technické jako honorovaný docent pověřen přednáškami z obecných a kulturních dějin a od poloviny 30. let též působil na Komenského vyšší lidové škole v Brně, kde se ve filozoficko-historické sekci ujal přednášek. V roce 1939 byl coby osoba židovského původu penzionován, zbaven všech veřejných aktivit a musel též opustit i svůj byt. Koncem března roku 1942 byl prof. Hugo Traub se svojí ženou Ellou a její matkou Janou Oplatkovou zařazen do transportu a následně deportováni do ghetta Terezín. Koncem dubna téhož roku byli manželé Traubovi odvlečeni do Lublinu, Jana Oplatková zemřela v ghettu v květnu 1942 a Hugo Traub byl po...
Více od autora
Georg Stefan Troller
Spisovatel, televizní novinář, scenárista, režisér a dokumentarista . Narodil se ve Vídni. Jako 17-letý musel emigrovat, nejdříve do Francie, potom do USA. Jen co tam přicestoval, poslali ho zpět do Evropy, tentokrát jako vojáka. Potom pracoval v redakci "Neue Zeitung". Studoval anglistiku a divadelní vědu. Pak se stal rozhlasovým korespondentem a v roce 1962 převzal německý "Pariser Journal". Z prvního manželství s anglickou novinářkou Davin Hughes má dceru Fenn.
Více od autora
François Truffaut
François Roland Truffaut byl francouzský filmový režisér, který se na svých filmech podílel také jako producent, scenárista a herec. Byl jedním z hlavních představitelů hnutí Francouzské nové vlny, filmařů vzešlých z filmového časopisu Cahiers du cinéma. Publikoval také několik knih o filmu, z nichž nejznámější je kniha rozhovorů s Alfredem Hitchcockem, nazvaná Rozhovory Hitchcock/Truffaut. Narodil se v roce 1932 v Paříži. Jeho matkou byla Jeanine de Monferrand, otec byl uveden jako neznámý. V raném dětství žil se svojí babičkou a byla to právě ona, kdo v něm vyvolal lásku ke knihám. Teprve po babiččině smrti, kdy mu bylo 10 let, začal žít se svou matkou a nevlastním otcem Rolandem Truffautem. Svého biologického otce, židovského dentistu Rolanda Lévyho, poznal až v roce 1968. V dětství často utíkal z domova a pobýval se svými přáteli. Jeho celoživotním nejlepším přítelem byl již od mládí Robert Lachenay, se kterým často chodil za školu a čas trávil v pařížských kinech. Byl to právě film, který nabízel mladému Truffautovi únik z neuspokojivého života. Poté, co byl v roce 1946 vyloučen ze školy, začal porůznu pracovat. V patnácti letech založil vlastní filmový klub. Tehdy často navštěvoval Cinémathèque française, kde se setkával s dalšími mladými cinefily, budoucími představiteli Francouzské nové vlny a s nespočtem filmů z celého světa. Oblíbil si především film americký a režiséry jako Johna Forda, Howarda Hawkse či Alfreda Hitchcocka. V tomto období se seznámil s filmovým kritikem a teoretikem Andrém Bazinem, který měl velký vliv na jeho budoucí život. V roce 1950, kdy mu bylo 18 let, byl odveden do francouzské armády, po dvou letech ovšem dezertoval, byl zatčen a skončil ve vojenském vězení. Bazin využil svého politického vlivu a zařídil jeho propuštění, načež jej zaměstnal ve svém nově založeném filmovém časopise Cahiers du cinéma. Během několika násl...
Více od autora
Emil Trojan
Narozen 26. května 1947 v Pastvinách. Rodiče pracovali v koloniálním obchodu v obci, později jako dělníci ve dřevozpracující továrně "Lyra" v Lichkově. Pochází ze tří dětí základní školní docházku absolvoval ve dvoutřídní škole v Pastvinách, od šesté do deváté třídy pak v Klášterci nad Orlicí. V první polovině šedesátých let navštěvoval Odborné učiliště v Pardubicích, kde do r.1972 pracoval jako provozní chemik ve VCHZ Pardubice-Semtín v provozech na Výrobu výbušnin v roce 1972 se přestěhoval do Těchonína, kde začal pracovat ve Vojenském výzkumném a doškolovacím ústavu VLA-JEP Hradec Králové. Po dobu dvaceti let zde zastával funkci vedoucího technika sekce na výzkum infekčních aerosolů v současné době pracuje jako chemický laborant a ekonom Vojenské stavební a ubytovací správy Pardubice v Provozním středisku v Těchoníně otec čtyř dětí zájmy: turistika, cestování, novodobá vojenská historie v letech 1933-1945 se zaměřením na pohraniční opevnění budované v letech 1936-1938 autor knih: Betonová hranice I.; Betonová hranice II.; Pastviny. Historie a současnost; Tak přísahali
Více od autora
Bohumil Trita
Narozen 23. 10. 1919, zemřel 29. 3. 1979 v Praze. Malíř, průmyslový výtvarník, knižní grafik, spoluautor publikace o Emě Destinové.
Více od autora
Alena Trnková
Narozena 14. 3. 1937 v Praze, zemřela v roce 2015. Promovaná filoložka, asistentka katedry češtiny, autorka učebnic češtiny pro cizince.
Více od autora
Zuzana Trnková
Narozena roku 1979 ve Vsetíně. Mgr., historička umění, kurátorka sbírky výtvarného umění a muzejní edukátorka Muzeum Vysočiny Pelhřimov.
Více od autora
William Trevor
William Trevor byl irský spisovatel, autor románů a povídek, ale také divadelních, rozhlasových a televizních her. Za svá díla získal třikrát Whitbreadovu cenu a pětkrát byl nominován na Man Bookerovu cenu. V roce 2002 byl oceněn Řádem britského impéria.
Více od autora
Suk Trio
Suk Trio byl renomovaný český komorní soubor, který byl vysoce ceněn pro svou interpretaci klasické hudby, zejména děl z období romantismu. Trio, pojmenované po slavném českém houslistovi a skladateli Josefu Sukovi, vzniklo v roce 1951 a původně jej tvořili houslista Josef Suk , violoncellista Josef Chuchro a klavírista Jiří Hubička. V průběhu let procházelo obsazení souboru změnami, k Sukovi a Chuchrovi se připojili například klavíristé Jan Panenka a Josef Hála.
Více od autora
S. K Tremayne
Tom Knox je spisovatelský pseudonym používaný britským autorem Seanem Thomas. Narodil se v Devonu a momentálně žije se dvěma dcerami v Londýně. Jeho první thriller Ledové sestry byl nominovaný na Goodreaders Choice Award v katergorii Horor roku 2015 a umístil se na prvním místě žebříčku bestsellerů Sunday Times. Je pravidelným přispěvatelem do novin a časopisů po celém světě.
Více od autora
Renée Trébuchon
Více od autora