Výpis všech autorů

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Pavel Šrut

Pavel Šrut byl český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962–1967 studoval anglistiku a hispanistiku na Filosofické fakultě UK. Byl redaktorem nakladatelství Naše vojsko ; v letech 1971–1997 byl ve svobodném povolání. Posléze působil v rozhlasové stanici Vltava. Byl také autorem dobře známé knihy Lichožrouti, na které mu pomáhala ilustrátorka Galina Miklínová. Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise Kulturní tvorba. Dále publikoval například v Hostu do domu, Literárních novinách, Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a Tváři. I Šrutova tvorba vycházela během normalizace pouze v samizdatu. Jeho texty zhudebnili Petr Skoumal, 5P , Framus Five , C&K Vocal, a Etc…. Psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu IBBY: roku 1992 za knihu Kočičí král a znovu roku 2006 za knihu Verunka a kokosový dědek. Některé texty pro děti publikoval i pod pseudonymem Petr Karmín. Básnické sbírky Eseje Pro děti Překlady Spolupráce na animovaných filmech Obdržel ocenění v soutěži dětských knih Zlatá stuha v letech 2004 a 2005 a čtyři nominace na Magnesii Literu . Poslední nominaci proměnil.

Radka Srněnská

Narozena 1974 ve Slopném. Nakladatelská redaktorka a autorka publikací z oblasti regionální turistiky. Dříve pracovala v kartografickém vydavatelství.

Radoslav Šrot

Český odborník a publicista v oboru zahrádkářství.

Miloslava Šroufková

Narozena 1926. PhDr., filoložka, rusistka, spoluautorka rusko-českých slovníků a učebnic ruštiny.

Kamil Šrubař

Narozen 1972 ve Zlíně. Mgr., středoškolský učitel matematiky, fyziky a informatiky.

Antonín Šrámek

Antonín Šrámek byl český básník, architekt a spisovatel Narodil se v Moravských Knínicích jako třinácté dítě. Absolvoval průmyslovou školu, zaměstnán jako architekt. Po svých cestách do jižních krajin začal psát, natolik úspěšně, že byl zvolen předsedou Moravského kola spisovatelů. Tuto funkci zastával v podstatě až do své smrti 13. února 1972. Antonín Šrámek, byl poslední předseda Moravského kola spisovatelů, kterému jsou v encyklopedii vydané A. Kuncem r. 1946 za jeho života věnovány dvě strany. Údaje nejsou úplné. Antonín Šrámek žil 78 let mezi 3. lednem 1894 a 13. únorem 1972. Architekt, básník, malíř, romanopisec, slavofil a hlavně milovník čisté české řeči vyšel z Moravských Knínic u Tišnova, ale většinu svého života strávil v Brně. Brněnsko bylo krajem jeho předků, z nichž se mnozí vyznamenali – nejznámějším je rytíř Gabriel Schramm, který byl starostou Brna za třicetileté války. V jeho díle se odráží poetismus, zrcadlí se i v exotických sklonech a dosvědčuje to i jeho pseudonym Frank A. Boston. Nádech expresionismu se odráží v jeho scénách ze života, vitalismus ve zřejmé radosti líčení lidského těla, např. v „Dubrovníku“. Antonín Šrámek začal lyrickými básněmi „Hořící ruce“ a „Křehká kořist“ . Pokračoval pěti dobrodružnými romány pod pseudonymem a povídkou „Vězněni“ . Upozornil na sebe teprve románem z venkovského života “Bukovští“ a exotickou arabeskou „Láska z východu“ . Exotika prolíná i román „Nahajka a klas“ . Rurální prostředí se pak znovu objevuje v románu ze studentského života „Hráči s mládím“ . „Píseň a pluh“ spojuje vesnické prostředí s exotikou. Věnoval svá díla i dětem a mládeži, např. „Chlapec Huška a ti druzí“ , Dědina v květu a „Skřivánci z Velké Nivy“ . Dále i pro všechny věkové kategorie „O nezbedném Hercegovci“ , . Je autorem mnoha historických knih a knih ...

Marta Šrámková

Narozena 3.7.1935 v Brně. Folkloristka, práce z oboru.

Jiří Šrámek

Český režisér nehudebních nahrávek a herec. Narodil se 7. července 1920 v Praze , zemřel 31. července 2004 v Praze.

Antonín Srkala

Učebnice pro číšníky, kuchařské knihy.

Karel Srp

Narodil se 20. února 1958. Vystudoval Dějiny umění na FF UK. Angažoval se v Jazzové sekci, kterou vedl jeho otec Karel Srp. V roce 1988 nastoupil do Galerie hl. m. Prahy; pracoval v ní jako kurátor. Od jara 2005 do jara 2007 na základě vítězství v konkurzu galerii vedl, pak jej radní Milan Richter odvolal kvůli nesouhlasu s tím, jak Srp smluvně zajistil restaurování pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí. Srp se vrátil na místo kurátora. V červenci 2008 mu byla předložena výpověď. Podílel se například na těchto knihách či výstavách: Václav Boštík , Aventinská mansarda , Karel Teige , Český surrealismus 1929–1953 , Toyen , Emila Medková , Jan Zrzavý , Rudolf Kremlička , Karel Malich , Jindřich Štyrský .

Zdeňka Šromová

Překlad z němčiny.

České Srdce

České Srdce je česká hudební skupina známá svou tvorbou v žánru folk a country. Název kapely znamená v překladu "České srdce", což odráží její snahu vytvářet hudbu s výrazně českou příchutí a sentimentem. Na české hudební scéně působí již několik let a přispívají k bohaté hudební tapiserii této země. České Srdce si získala oddanou fanouškovskou základnu v České republice a případně i mezi česky mluvícími komunitami v zahraničí, a to díky poutavým melodiím a textům, které často rezonují s národní hrdostí a běžnými lidskými zkušenostmi.

Jana Šrámková

Slovenská spisovatelka pro děti.

Dobroslav Srnec

Autor učebnic a publikací o silničním provozu.

Rudolf Šrámek-Hušek

Rudolf Šrámek se narodil 14. února 1907 v Mladé Boleslavi. Protože pocházel z chudého prostředí, musel po gymnaziálních studiích v Pardubicích dva roky pracovat na poště. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze zaujal zoologa prof. K. Schäfernu a stal se jeho žákem, což určilo i další zaměření mladého vědce na hydrobiologii. V roce 1933 složil zkoušky státní, ale plánovanou zkoušku rigorózní se mu především z existenčních důvodů složit nepodařilo. Studium končil v letech hospodářské krize a byl rád, že po odsloužení vojenské povinnosti získal učitelské místo, což tehdy nebylo nic výjimečného. Dlouho působil jako výpomocný učitel na měšťankách, nedařilo se mu příliš i z toho důvodu, že onemocněl tuberkulózou. Aby získal definitivu, musel si doplnit aprobaci o češtinu a dějepis, před válkou pak učil na reálném gymnáziu v Čáslavi. Díky své výzkumné práci, v níž neustal ani při výuce na školách, se vypracoval na předního českého znalce perlooček a buchanek. Po zrušení gymnázia v roce 1943 i proto získal místo hydrobiologa v nově zřízené biologické laboratoři Státního ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě. Za okupace se mu podařilo založit hydrobiologickou stanici v Bohdanči u Pardubic, která byla bohužel po válce zlikvidována. Doktorát z přírodních věd získal až v roce 1945. V roce 1947 se habilitoval z hydrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Chtěl se však plně věnovat svému výzkumu, a na to potřeboval být poblíž prostředí, které ho zajímalo, blízko rybníků. V roce 1950 se tudíž přestěhoval do Sedlice u Blatné a v letech 1951–1958 zde vedl nově zřízenou biologickou stanici, součást Ústředního ústavu biologického. Stanici, později přemístěnou do Třeboně, převzala po svém vzniku Československá akademie věd. Na přerušenou vysokoškolskou kariéru navázal Šrámek-Hušek jako externista až po šesti letech, když začal přednášet na Biologické fakultě UK v Praze. N...

Jitka Srpová

Odborně se zaměřuje na finanční řízení, finanční analýzu, strategický management, podnikatelský plán, konkurenceschopnost, malé a střední podniky. Je garantem vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí na Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze a garantem předmětů Založení a řízení malých a středních podniků, Ekonomika malých a středních podniků.

Pavel Šrait

Práce z radiotechniky.

Milan Srnánek

Slovenský autor prácí z oblasti strojního inženýrství.

Vratislav Šrámek

Ing., chemik.

Michal Šroněk

PhDr. Michal Šroněk, CSc., historik umění a vysokoškolský pedagog, působící v Ústavu dějin umění AV ČR a na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Publikuje monografie a studie o českém barokním malířství. Věnuje se umění 16. a 17. století a české reformace, zejména s ohledem na konfesní rozměr tvorby.

Buco I Srđan

Chorvatské akustické duo z Dubrovníku, působící v 70. letech v bývalé Jugoslávii.

Tomáš Srb

Scénárista dětského časopisu Čtyřlístek, spoluautor publikace pro děti.

Antonín Srb

Ing. Mykolog.

Jana Šrámková

Jana Šrámková je česká spisovatelka. Vystudovala Evangelikální teologický seminář, v roce 2009 dokončila studium tvůrčího psaní a redakční práce na Literární akademii. Významně na sebe upozornila svou prvotinou, novelou Hruškadóttir , za niž sklidila pozitivní kritiku a získala za ni Cenu Jiřího Ortena. Ocenění se dočkala zvláště rafinovaná práce s kompozicí, schopnost udržet v textu zároveň několik časových vrstev a získat sílu příběhu z pnutí mezi nimi. V roce 2010 vydala knížku pro děti Putování žabáka Filemona o cestě tří přátel, plyšového žabáčka a dvou oveček, do Podkrkonoší, aby objevili továrnu na hračky, z níž Filemon, eponymní hrdina, pochází. Jana Šrámková publikuje recenze v Respektu či A2, její fejetony vycházejí v časopisech Brána, Život víry aj. Český rozhlas Plus v rámci ranního vysílání pravidelně vysílá její glosy. Je dcerou českého evangelikálního kazatele a teologa Pavla Černého. Jednou povídkou je zastoupena v antologii evropských povídek pro děti Aarhus 39

Johann Strauss Sr.

Johann Strauss Sr. byl rakouský romantický skladatel, který proslul zejména svými valčíky a popularizací valčíku ve Vídni v 19. století. Narodil se 14. března 1804 ve Vídni a byl současníkem slavného skladatele Johanna Baptisty Strausse, s nímž nebyl příbuzný. Strauss starší si získal renomé skladbou "Radeckého pochodu", op. 228, který dodnes patří ke stálicím koncertů vážné hudby, zejména jako přídavek na vídeňském novoročním koncertu.

Vraťko Šrobár

Narozen 1. 5. 1921 v Piešťanech, zemřel 12. 2. 2001 v Pelhřimově. Novinář, spisovatel, astronom.

Vavro Šrobár

Vavro Šrobár byl slovenský lékař, politik, ústřední postava meziválečné slovenské politiky v Československu, od roku 1935 profesor Komenského univerzity v Bratislavě v oboru sociálního lékařství. Vavro Šrobár studoval na gymnáziích v Ružomberku, Levoči a Banské Bystrici. Po vyloučení ze všech škol v někdejším Uhersku kvůli panslavistické agitaci dostudoval na gymnáziu v Přerově v roce 1888. Po maturitě odešel studovat na lékařskou fakultu Karlovy univerzity do Prahy. Zde se zapojil do práce v spolku Detvan. Pod vlivem T. G. Masaryka se stal čechoslovakistou a patřil mezi Masarykovy skalní stoupence. Udržoval také kontakty s radikálně naladěnými studenty v české Omladině. V roce 1898 začal ve spolupráci s Pavlem Blahou vydávat slovenský časopis Hlas; jeho poslední dva ročníky už redigoval sám. Roku 1906 kandidoval do Uherského sněmu. Do roku 1918 působil jako lékař v Ružomberku. Ružomberok se díky němu stal centrem slovenské politické aktivity, protikladem tzv. martinské skupiny. V roce 1918 byl za své politické aktivity krátce internován. Od roku 1918 byl členem Národního výboru československého a jménem Slováků podepsal v říjnu 1918 zákon o zřízení československého státu. V první Československé republice byl zprvu poslancem Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu , posléze za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, tedy za agrárníky, se kterými Slovenská národní a rolnická strana počátkem 20. let splynula. V letech 1925–1929 byl předsedou poslaneckého klubu poslanců agrární strany. Stal se také prvním ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska, jehož úkolem bylo zajistit politické a administrativně právní začlenění Slovenska do nové republiky , kromě toho byl ještě ministrem školství a národní osvěty . V letech 1925–1935 byl za agrární stranu senátorem Národního shromáždění ČSR. Postupně se ...

Lucie Srňánková

Narozena 6. 3. 1989. Autorka románu.

Josef Šrejtr

Narozen 11.2.1901 v Maršově, zemřel 26.7.1968 v Praze. Ing., Dr.techn., DrSc., profesor technické mechaniky, práce z oboru.

Z Šromová

Autorka slovníku.

Jaroslava Šrejmová

Narozena 21. 5. 1948 v Dymokurech. Ekonomka, též autorka cestopisů.

Veronika Šredlová

René Srdínko

René Srdínko je český mistr bojových umění , který svojí metodickou prací výrazně přispěl k rozvoji sportovního juda v bývalém Československu. Narodil se v Paříži francouzské matce a českému otci. Druhou světovou válku prožil v Londýně, kde jeho otec pracoval jako letecký mechanik. Po skončení války se s rodiči přestěhoval do Československa do Hradce Králové. Judu se věnoval od 14 let v hradecké sokolovně pod vedením Vladimíra Lorenze. Mimo vojenské služby v plzeňské Dukle v letech 1958-59 zůstal věrný hradeckému klubu po celou sportovní i trenérskou kariéru. V roce 1959 a 1960 se stal mistrem republiky ve sportovním judu. Sportovní kariéry musel zanechat ze zdravotních důvodů v roce 1963. Jako trenér se od šedesátých let postupně specializoval na prácí s mládeží. Mezi lety 1977-1983 působil u dorostenecké reprezentace jako hlavní trenér. K jeho nejznámějším žákům patřili v Hradci Králové Jaroslav Nikodým, Roman Novotný nebo Josef Nájemník. Od roku 1986 se věnoval tréninku žen, pro které byly v Hradci Králové vytvořené podmínky pro vrcholovou přípravu. Jeho nejznámější svěřenkyní byla Lenka Šindlerová. Byl u začátků sportovní kariéry Michaely Vernerové nebo Radky Štusákové. Ve spolupráci s Michalem Vachunem vytvářel od poloviny sedmdesátých let dvacátého století metodické příručky pro přípravu judistů ve vrcholovém sportu.

Jaroslav Srba

Jaroslav Srba byl český fotbalista, útočník, československý reprezentant. Za československou reprezentaci odehrál v roce 1928 dvě utkání, gól se mu nepodařilo vstřelit. Byl Mistr Československa z roku 1928, titul získal s Viktorií Žižkov, hrál i za Nuselský SK a Bohemians AFK Vršovice.

Jan Srb

Autor překladu z angličtiny.

Zdeněk Srp

Narozen 13.5.1935 v Hradci Králové. Železniční inženýr, regionální historik, práce z historie Královéhradecka.

Adolf Srb

Adolf Srb byl český novinář, příznivec staročeské strany. Působil v denících Politik a Plzeňské listy; za jeden z článků byl roku 1876 odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Angažoval se ve prospěch českých menšin v pohraničí. Sepsal podrobné české politické dějiny, které ve třech dílech zahrnují období let 1861 až 1907. Ve 30. letech 20. století byl velmi oceňovaný pro svou dlouholetou vlasteneckou činnost i pro podporu začínajících novinářů. Narodil se 27. září 1850 v Rokycanech v rodině Františka Srba kontrolora při c. k. berním úřadu a Emilie Skopcové ze Spáleného Poříčí. Měl 5 bratrů: Františka , Benedikta , Josefa báňského inženýra, Eduarda autora publikací z oboru práva a samosprávy a Karla . Byl ženatý s Johanou Janečkovou . Roku 1871 vstoupil do redakce pražského německého deníku Politik, kde prošel náročnou novinářskou školou J. S. Skrejšovského. Roku 1876 byl odsouzen k čtyřem měsícům vězení za to, že jako odpovědný redaktor připustil uveřejnění článku, v němž nepodepsaný autor obviňoval jednoho z odborných radů z rakouského ministerstva obchodu z podílu na zpronevěře 250.000 zlatých z dalmatské železniční koncese. V letech 1876–1879 pracoval jako odpovědný redaktor Plzeňských listů. Poté se znovu vrátil do pražského deníku Politik, při němž roku 1883 založil přílohu Česká politika a převedl ji na samostatný deník Národní politika. Jako její šéfredaktor působil v letech 1883–1893, dále v německé Politik až do jejího přejmenování na Union roku 1909. Od roku 1903 přispíval pravidelnými politickými přehledy do Vlčkova časopisu Osvěta. Angažoval se na podporu českých menšin v pohraničí. V 80. letech 19. století patřil k zakladatelům Ústřední matice školské, Národní jednoty pošumavské a Národní jednoty severočeské. Po 1. světové válce určitou dobu redigoval Vlčkovu Osvětu, brzy se ale musel místa vzdát pro...

Eva Ava Šranková

Slovenská autorka prózy a poezie.

Hana Šrámková

Narozena 6.11.1964 v Rychnově nad Kněžnou. Informatička a vysokoškolská pedagožka. Práce z oboru aplikace informačních technologií a informačních systémů.

R Šrámek

Jiří Srstka

Narozen 20. 12. 1958 v Praze. Doc., JUDr., divadelní ředitel, dramatik. Ředitel divadelní, literární a audiovizuální agentury DILIA.

Jiří Srubař

Proděkan pro pedagogickou činnost Ústavu nosných konstrukcí, pracoviště matematiky a deskriptivní geometrie na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Vysokoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a digitálního zobrazování na FA ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultě UK. Spoluautor populárně-naučné publikace o geometrii. Autor prací z oboru.

Martina Šrámková

Martina Šrámková se jako autorka kratších textů nejdříve etablovala v žánru klasické fantasy, později rovněž napsala několik science fiction i ryze fantaskních příběhů. Za všechny jmenujme povídky Jiskřivé víno, bílý sníh , Dluhy Pana kocoura , Dům hrůzy jezdí po vesnických poutích , Svět podle Rosenfeldera či Jiný živočišný druh . V roce 2008 publikovala svou první knihu Mark Stone – Krvavé arény.

Josef Šrámek

Narozen 8.8.1893 v Jarpicích u Slaného. Ing., agronom.

Oldřich Šrámek

Konstruktér, zabývá se analýzou a syntézou parapsychologických jevů.

Jaroslav Srbek

Olga Srbová

J Šrubař

Arny Šrámek

Narozen roku 1964 v Ostravě. Inženýr ekonomie, zakladatel cestovní kanceláře Primatour, průvodce, cestovatel.

František Srdínko

Narozen 7.2.1830 v Kuklenách u Hradce Králové, zemřel 9.9.1912 ve Staré Boleslavi. Katolický kněz, redakční a publikační činnost v oblasti náboženské literatury.

Miroslav Šreier

Autor příručky o bojovém umění.

Emma Srncová

Emma Srncová, rozená Macenauerová, je česká výtvarnice. Ve čtrnácti letech nastoupila na gymnázium v Karlových Varech. Po roce se vrátila do Prahy, kde gymnázium dostudovala. Ve druhém ročníku začala navštěvovat kurz pro manekýny a už v šestnácti letech absolvovala svůj první zahraniční zájezd do Vídně. Po maturitě se živila jako fotomodelka nebo točila reklamy a jezdila na módní přehlídky. V roce 1960 nastoupila do Černého divadla Jiřího Srnce jako herečka a zde zůstala dvacet let. Malovat začala až v Černém divadle pod vlivem svých kolegů výtvarníků. Později spolupracovala na divadelních výpravách, dělala kulisy, malovala oponu a vytvořila celou výpravu k Modré pohádce v Bratislavě. Profesionálně začala malovat až po rozvodu s Jiřím Srncem v roce 1980. Nechala se zaregistrovat u Fondu výtvarných umělců v oboru hračka a loutka. Vystavovala už na mnoha místech světa, např. v SRN, Velké Británii, Španělsku, Monaku, Švýcarsku, Portugalsku. Má tři děti a v roce 1986 se provdala za Pavla Beránka.

Stanislav Srnský

Narozen 10. 8. 1932 v Praze. Strojní inženýr, autor publikací o ochraně životního prostředí a bezpečnosti práce při manipulaci s nebezpečnými látkami. Také autor článků a knihy o pražských pamětihodnostech.

Monika Srnková

Slovenská překladatelka z angličtiny a učitelka angličtiny, též autorka vlastivědných a populárně-naučných publikací.

Jiří Srnka

Jiří Srnka, známý také jako Georg Sirnker byl český hudební skladatel. Již od svých osmi let byl žákem legendárního houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Pod jeho vedením hrál již v deseti letech Mozartův houslový koncert A-dur. Po maturitě na gymnáziu v roce 1922 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Jana Mařáka a Jindřicha Felda a skladbu o Otakara Šína. Absolvoval rovněž mistrovskou školu u Vítězslava Nováka a mikrotonální oddělení Aloise Háby. Po dokončení studia byl houslistou a kapelníkem v Osvobozeném divadle, v orchestru Jaroslava Ježka. V roce 1931 si i zahrál úlohu dirigenta ve filmu Voskovce a Wericha Pudr a benzin. Krátce působil v orchestru Národního divadla a v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu. V letech 1950–1953 pracoval jako externí učitel v kabinetu hudby Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. S filmem se seznámil v roce 1936 jako člen skupiny mladých dokumentaristů vedených režisérem Jiřím Weissem a jeho první filmovou hudbou byl právě Weissův dokument Dejte nám křídla. Filmová hudba se stala jeho celoživotním posláním. Vedle Otakara Jeremiáše a E. F. Buriana se stal vůdčí a průkopnickou osobností filmové hudby u nás, ale řada jeho děl je mimořádným přínosem pro filmovou hudbu světovou. Napsal hudbu k téměř dvěma stům celovečerních filmů , ale i mnoha seriálům . Jeho poslední filmovou hudbou byla v roce 1977 hudba ke snímku režizéra Ivo Tomana Ve znamení Tyrkysové hory. Mimo filmové hudby komponoval i scénickou hudbu k činoherním dramatům a napsal i celou řadu vokálních i instrumentálních skladeb. Za svá díla získal řadu cen a vyznamenání.

Petr Šrytr

Práce z oboru stavebnictví zdravotních zařízení a inženýrských sítí.

František Srnec

Narozen 3.11.1937 v Záhorské Vsi u Bratislavy . Romanopisec.

Eva Šromová

JUDr., práce z oboru správního práva.

Stevan Sremac

Stevan Sremac je jeden z srbských realistických spisovatelů. Přestože byl původem z Bačky, dlouhá léta strávil v Bělehradu a také v Niši, což jeho tvorbu značně ovlivnilo. Jako autor povídek se tématu jižního okraje Srbska často věnoval. Často při návštěvách různých míst s notesem zaznamenával, vše to, co považoval za zajímavé. Významným domácím vzorem mu byl Jakov Ignjatović, nebo Jovan Đorđević, z cizích pak například Nikolaj Vasiljevič Gogol. Na rozdíl od řady ostatních autorů začal tvořit poměrně pozdě, až po třicítce. První realistickou povídku uveřejnil v roce 1893 pod názvem Božićna pečenica , následovala řada dalších, některé se dočkaly i zfilmování . Přestože jsou jeho díla romány, on sám je nazýval zásadně povídkami a uveřejňoval postupně, po částech v různých denících. Ideově se však od řady realistických tvůrců, kteří udávali tón dobové tvorby odlišoval. Jako spisovatel, který velebil prostředí "toho starého" ostře kritizoval nové pořádky, které stále silněji hledaly v Srbsku 19. století své místo – evropská kultura, demokratizace společnosti a její otevřenost západní kultuře. Byl velmi oddán tehdejší obrenovićovské monarchii. Stal se proto ideovým oponentem Svetozara Markoviće, průkopníka levicových představ v srbském prostředí. Ve svých dílech se proto nebál poukázat na znepokojenost těch, kteří celý život prožili za turecké nadvlády z nových poměrů.