Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Výpis všech autorů

      Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...

      Zobrazuji 1 - 60 z celkem 610 záznamů
      A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
      S S. S' Sa Sæ Sb Sc Sd Se Sə Sf Sg Sh Si Sj Sk Sl Sł Sm Sn So Sø Sp Sq Sr SS St Su Sv Sw Sy Sz
      Josef Škvorecký

      Josef Škvorecký

      Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

      Více od autora
      Vladimír Škutina

      Vladimír Škutina

      Vladimír Škutina byl český humorista, publicista, spisovatel a scenárista. Otec Jaroslav byl ředitelem Pohřebního ústavu hl. m. Prahy. Vladimír Škutina byl po válce členem organizace Junáka – 22. střediska „Šipka“. Studoval gymnázium v Křemencově ulici, odkud byl roku 1948 vyloučen. Ve studiu pokračoval na Vančurově gymnáziu na Smíchově , kde v roce 1950 maturoval. Již za studií začal přispívat do novin. Po maturitě byl krátce redaktorem novin Práce a agentury ČTK, pak dělníkem v Tatře Smíchov a v Armabetonu. V roce 1952 začal studovat na FAMU, po dvou semestrech školu opustil a zvolil si svobodné povolání. Připravoval revuální pořady a kabarety pro Park kultury a oddechu Julia Fučíka , pro tehdejší Divadlo hudby a další pražské scény a pro zájezdová vystoupení. Snažil se uplatnit ve filmu . V roce 1953 vydal první knihu Bez vavřínů a stal se externím scenáristou zábavních pořadů Československé televize. Podílel se např. na prvním „televizním silvestru“ . Podílel se také na scénáři hudebního filmu Hvězda jede na jih , který však na příkaz tehdejšího prezidenta Antonína Novotného bylo zakázáno promítat . Po dobu základní vojenské služby byl přidělen k Ústřednímu domu armády jako redaktor časopisu Pěst. V letech 1967 až 1969 působil jako redaktor Československé televize a byl spoluautorem revue a seriálů Ztracená revue , Půjčovna talentů , které byly oceněny Zlatou růží na Mezinárodním televizním festivalu v Montreux, detektivních cyklů Kriminalistická laboratoř a Kriminalistický archiv . V roce 1955 se oženil s Evou Dobiášovou, slavnou basketbalistkou a sportovní novinářkou. Měli spolu dceru Lucii, provdanou Granátovou. V roce 1960 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy...

      Více od autora
      Jan Skácel

      Jan Skácel

      Jan Skácel byl moravský básník, prozaik a autor poezie pro děti. Za války byl totálně nasazen, po vystudování filozofie pracoval v médiích, po roce 1969 však nesměl publikovat a přešel k samizdatu a exilové literatuře. Od roku 1981 opět omezeně publikoval, sametové revoluce se však nedožil. V jeho díle se promítal silný vztah k Moravě a témata dotýkající se morálky. Oceňován byl na sklonku života v zahraničí a po smrti také doma. Studoval nejprve gymnázium v Břeclavi, odkud přešel do Brna, kde roku 1941 odmaturoval. Po maturitě pracoval jako uvaděč v kině, ale ještě téhož roku byl vydán výnos o totálním nasazení jeho ročníku, v jehož důsledku musel odejít pracovat na říšské stavby v Rakousku. Po druhé světové válce vystudoval filozofii na Masarykově univerzitě. Od roku 1948 pracoval jako kulturní referent deníku Rovnost, odkud v roce 1954 přešel do literární redakce brněnského rozhlasu. Tam zůstal až do roku 1963, kdy se stal šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK . V roce 1969 byl Host do domu zakázán a Skácel jako jeho šéfredaktor nesměl publikovat. V této době publikoval v samizdatu a v exilové literatuře. Od roku 1981 směla Skácelova díla znovu vycházet, ale pouze v brněnském vydavatelství Blok. Vyšly jeho sbírky Dávné proso, Naděje s bukovými křídly, Odlévání do ztraceného vosku a Kdo pije potmě víno. V 80. letech mimo jiné spolupracoval i s divadlem. V roce 1989 zemřel na rozedmu plic a posmrtně vyšla jeho sbírka A znovu láska a kniha kurzívek Třináctý černý kůň. Byl prasynovcem spisovatele a básníka Františka Heritese, jeho manželka Božena byla dříve provdána za Oldřicha Mikuláška. Pro jeho tvorbu je příznačný silný vztah k Moravě. Jeho témata se často dotýkají morálky a problémů s ní spojených. Chyba broskví : Stopadesátý sonet o jaru: Jeho dílo bylo oceňované především v zahraničí, roku 1989 obdržel Petrarkovu cenu a cenu Vilenica 89....

      Více od autora
      Eduard Škoda

      Eduard Škoda

      Narozen 1933. Publicista, rozhlasový autor a moderátor, věnuje se uměleckým památkám Prahy, knihy a učebnice pro děti, dětské encyklopedie.

      Více od autora
      Karel Sklenář

      Karel Sklenář

      Karel Sklenář je český archeolog a popularizátor vědy. Karel Sklenář v letech 1956–1961 studoval archeologii na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1970 získal titul PhDr. Od roku 1963 do roku 1967 působil v Okresním muzeu Mělník . Od roku 1965 pracoval v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. V období 1990–1997 byl ředitelem Historického muzea Národního muzea. V letech 1968–1981 a znovu od roku 2002 přednášel muzeologii pro archeology na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od původního zaměření na paleolit a mezolit, postupně přesouvá zájem na muzeologii, hlavně však na dějiny archeologie a rehabilitaci starých výzkumů pomocí archivních a sbírkových dokladů. Významné je jeho působení v Československé společnosti archeologické při Československé akademii věd – je dlouholetým redaktorem Zpráv ČSSA/ČAS). Působí jako předseda oborové komise muzejních archeologů při Asociaci muzeí a galerií. V letech 1990–1997 redigoval Sborník Národního muzea A-Historie. Připravil řadu muzejních expozic nebo na jejich tvorbě participoval. Je autorem řady odborných studií a popularizačních publikací o české i evropské archeologii a jejích dějinách. Mnohé z nich vyšly také v zahraničí.

      Více od autora
      Helena Škodová

      Helena Škodová

      Narozena 1955. Spisovatelka knih pro děti, populárně-naučné knihy.

      Více od autora
      Ivan Skála

      Ivan Skála

      Ivan Skála, původním jménem Karel Hell, , byl český básník, překladatel ze slovenštiny, československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Představitel dogmatického, konzervativního směru české kultury v období normalizace. Maturoval v roce 1941 a poté byl totálně nasazen v Německu. Po druhé světové válce se stal redaktorem Rudého práva . Angažoval se i politicky, stal se funkcionářem Svazu české mládeže a začal studovat na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Patřil do skupiny komunistických intelektuálů soustředěných okolo redakce Rudého práva. V jeho prvních sbírkách jsou ještě znát ohlasy estetiky Vladimíra Holana a Františka Halase. Od počátku 50. let 20. století ale přechází k militantní a ideologické poezii. Během procesu s Rudolfem Slánským publikoval v Rudém právu slogan Psovi psí smrt!. V letech 1957 – 1968 byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta a v letech 1959-1963 prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů. Na 3. sjezdu Svazu československých spisovatelů roku 1963 přednesl hlavní referát. Na 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 naopak vystupoval jako představitel výrazně menšinového názoru, když agitoval proti antisocialistickým živlům, zatímco většina vystoupení delegátů byla nesena silnou kritikou politických a kulturních poměrů ČSSR. V týdnech a měsících po sjezdu, kdy se vedení strany dočasně pokusilo o silové řešení revolty v řadách umělců, tyto své názory obhajoval ve veřejných debatách. Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Če...

      Více od autora
      Petr Skarlant

      Petr Skarlant

      Petr Skarlant byl český básník, spisovatel, dramatik a překladatel. Petr Skarlant se vyučil chemikem . Poté pracoval v několika dělnických profesích. Roku 1959 se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako knihovník a vystudoval knihovnickou školu, poté studoval filosofickou fakultu. V roce 1968 byl jedním ze zakládající členů KANu. Roku 1969 se stal spisovatelem z povolání, roku 1971 nastoupil na místo redaktora poezie, kde pracoval až do r. 1974. Poté byl opět spisovatelem na „volné noze“ a to až do roku 1988, kdy opět pracoval jako redaktor poezie. Od roku 1990 se živil jako spisovatel. Při vzniku ODS se stal jejím členem, ale později vystoupil. Byl členem PEN klubu a Obce spisovatelů. Roku 2001 obdržel od EU cenu za literaturu. Ve svém díle se zabývá milostnou tematikou. Cyklus Věku slasti: Milostné dějiny české buržoazie, rodinná sága rodiny Skotáků vyprávějící osudy členů této rodiny od 40. let do konce 20. století.

      Více od autora
      Evžen Škňouřil

      Evžen Škňouřil

      Ing. Evžen Škňouřil , lodní kapitán, numismatik, autor publikací o lodích a lodní dopravě.

      Více od autora
      Zdeněk Sklenář

      Zdeněk Sklenář

      Zdeněk Sklenář – 19. dubna 1986 Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze, studium dokončil u prof. Zdeňka Kratochvíla roku 1939. Roku 1943 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes a v letech 1945–1950 byl asistentem na UMPRUM, kde byl pak v roce 1968 jmenován profesorem. Jako grafik byl ovlivněn Janem Zrzavým a Amedeo Modiglianim, později zejména surrealismem, na jeho tvorbu měla velký vliv jeho cesta do Číny v roce 1955 a seznámení s čínskou kaligrafií. Písmo se pak často objevuje v jeho grafikách. Sklenář významně ovlivnil celou generaci svých žáků, k nimž patřili například Ladislav Kuklík, Karel Demel nebo Eva Hašková. Vedle množství ilustrací, knižních obálek atd. vytvořil například obrazy: Ilustrace ke knihám : Obálky knih : ‎

      Více od autora
      František Škoda

      František Škoda

      František Škoda byl český a rakouský lékař, vysokoškolský pedagog a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu. Pocházel z plzeňské rodiny Škodů, původně etnicky české . Otec Josef Škoda byl majitelem domu a zámečnické dílny. František Škoda se věnoval medicíně, stejně jako jeho bratr Josef Škoda, který byl lékařem a profesorem na Vídeňské univerzitě. Františkův syn Emil Škoda založil továrnu Škoda v Plzni. Ženatý byl s Annou rozenou Pivcovou. Ta zemřela roku 1836. Pak se oženil s Johannou rozenou Říhovou z Plzně. Právě s ní měl syna Emila. Ve věku čtrnácti let musel kvůli nedostatku financí přerušit studium na plzeňském gymnáziu a nastoupil jako učeň do zámečnické dílny svého otce. Premonstráti, kteří na gymnáziu vyučovali, ovšem poznali chlapcovo nadání a František díky tomu mohl opětovně nastoupit na školu , kterou dokončil roku 1821. Pak odešel na vysokou školu do Vídně, kde absolvoval medicínu. Ve Vídni si přivydělával doučováním dětí z místních rodin. Takto se seznámil i s továrníkem Bischofem. Díky němu mohl na studium medicíny do rakouské metropole nastoupit i bratr Josef. V roce 1826 František promoval ve Vídni. Pak se vrátil do Plzně a nastoupil jako městský lékař. Působil jako městský lékař v Plzni. V letech 1832–1840 byl prvním primářem plzeňské Městské nemocnice v Plzni. V roce 1830 dobrovolně nastoupil na dočasnou praxi do Haliče, kde pomáhal při zvládání epidemie cholery. Následně byl krajským lékařem v Klatovech. Byl rovněž členem správní rady Městského pivovaru. Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Plzeň. Uvádí se jako krajský lékař. Patřil ke sněmovnímu bloku pravice, do kterého náležel český politický tábor, Národ...

      Více od autora
      František Skála

      František Skála

      František Skála je český sochař, malíř, ilustrátor dětských knih, hudebník a tanečník. Člen divadla Sklep, zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, člen tajné skupiny B. K. S. , komtur Řádu zelené berušky, člen několika hudebních těles . Nositel Ceny Jindřicha Chalupeckého . Gejzír tvořivosti, k sochařské tvorbě používá nalezených předmětů i přírodnin. „Do roku 63 jsem vyrůstal v Karlíně. Nejstarší vzpomínka: objíždím na tříkolce park kostela Cyrila a Metoděje a nacházím předměty.“ Ze šmelcu dává dohromady mj. roztodivné kytary, z mořských řas kelp vymodeloval sérii hlav, vytvořil interér pražského Paláce Akropolis, knižně vydal své ručně ilustrované deníky z cest. Akcentuje ekologickou zodpovědnost, a proto se dobrovolně vzdává civilizačních výdobytků – nemá mobil, auto, televizi ani nepracuje s počítači. Vystudoval řezbářství na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze , pak televizní a filmovou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze . Svým způsobem se proslavil na MFF v Karlových Varech jako člen skupiny Tros Sketos ve festivalových znělkách. František Skála je také autorem jednoho z prvních skutečných komiksů, jenž vyšel v nakladatelství Albatros už v roce 1987, nazvaného Velké putování Vlase a Brady. Z komiksu také vznikla loutková inscenace v divadle Minor .

      Více od autora
      Ladislav Skokan

      Ladislav Skokan

      Ladislav Skokan byl český geograf. Ladislav Skokan se narodil v roce 1933 v Moravských Budějovicích, kde vystudoval obecnou školu i místní gymnázium. Následně nastoupil na Hospodářskou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze , ale roku 1952 přestoupil a vystudoval geografii na Geografické fakultě Lomonosovy univerzity v Moskvě. Diplomovou práci napsal pod vedením profesora Isaaka Majergojza, se kterým se spřátelil, a i v důsledku toho se věnoval primárně geografii Sovětského svazu. Po návratu v roce 1957 nastoupil na VŠE, kde přednášel do roku 1990, zpočátku působil jako asistent profesora Miroslava Blažka , následně jako odborný asistent a konečně jako docent . Roku 1984 složil rigorózní zkoušku na Univerzitě Karlově. V roce 1990 kdy odešel do Ústí nad Labem na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, mezi roky 1991 a 1999 byl vedoucím katedry. Věnoval se primárně ekonomické geografii, věnoval se ale také geografii zemí bývalého Sovětského svazu, dějinám geografie. Publikoval přibližně 580 prací. Věnoval se také popularizaci geografie a 32 let pracoval v redakční radě časopisu Lidé a Země, mezi lety 1971 a 1990 byl také vedoucím redaktorem. V roce 2015 mu byla udělena Medaile Ministerstva školství.

      Více od autora
      Augustin Škarda

      Augustin Škarda

      Narozen 1879, zemřel v březnu 1937 v Praze. Fotograf, práce z oboru, překladatel.

      Více od autora
      Aleš Skřivan

      Aleš Skřivan

      Narozen 11.11.1944 v Uhříněvsi. Prof., PhDr., historik, práce a překlady z oboru novodobých dějin a mezinárodních vztahů.

      Více od autora
      Kamila Skopová

      Kamila Skopová

      Výtvarnice a folkloristka. Autorka řady publikací, některé si i sama ilustrovala. Vltavou křtěná výtvarnice a spisovatelka Kamila Skopová je absolventkou Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze. Od roku 1972 se vedle své profese zabývá studiem národopisu. Spolupracuje s řadou folklorních souborů. Je autorkou mnoha výstav lidových zvyků a obyčejů, scénických pásem, replik lidových krojů a předmětů. Učí ve Škole folklorních tradic obor lidový oděv. Už před více než čtyřiceti lety našla svůj nový domov na půli cesty mezi Skutčí a Hlinskem v krásné staré roubence. Kromě svých vystudovaných profesí působila coby autodidakt jako etnografka a zvyky i tradice má doslovně v malíku. Kamila Skopová má dceru Kamilu , syna Štěpána , šest vnoučat a dva pravnuky.

      Více od autora
      Jitka Škápíková

      Jitka Škápíková

      Mgr. Jitka Škápíková je česká scenáristka, spisovatelka a režisérka Původně studovala herectví na JAMU v Brně. Poté strávila čtyři roky v angažmá v tehdejším brněnském Státním divadle jako sólistka zpěvohry. Po revoluci se vrátila na akademii, ukončila studium herectví s titulem bakalář a plynule navázala studiem oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika v ateliéru Prof. Antonína Přidala. Po promoci v roce 1996 nastoupila do Českého rozhlasu v Praze, kde pracovala až do roku 2010 jako dramaturg a redaktor dokumentárních a literárně-dramatických pořadů na stanicích Český rozhlas 3 – Vltava a Český rozhlas 2 – Praha. Od září 2010 krátce pracovala v nakladatelství XYZ. V její práci se pojila role dramaturgyně a režisérky zvukových knih. Od roku 2011 je ve svobodném povolání a stěžejní část její tvorby zaujímá režie audioknih pro vydavatelství OneHotBook. Je autorkou několika desítek adaptací i původních her pro děti i dospělé, realizovaných Českým rozhlasem, bezpočtu rozhlasových dokumentů, za které obdržela řadu cen v celostátních i mezinárodních soutěžích Zároveň soustavně a pravidelně spolupracuje s Českou televizí na pořadech různých žánrů pro děti i dospělé. Je autorkou scénářů několika divadelních inscenací převážně pro Divadlo Viola. Vydala několik knih v nakladatelstvích Mladá fronta, XYZ, Československý spisovatel a Malý princ.

      Více od autora
      Miroslav Skála

      Miroslav Skála

      Miroslav Skála byl český spisovatel a novinář. Vystudoval gymnázium v Kyjově. V průběhu druhé světové války byl totálně nasazen na práci v hnědouhelném dole. Po válce vystudoval filozofickou fakultu v Brně obor čeština, ruština a divadelní věda. Poté se stal učitelem, lektorem ruštiny, ale již roku 1954 se stal literárním redaktorem Československého rozhlasu. Zde spolu s Vladimírem Fuxem a Vlastimilem Pantůčkem vytvořili trojici, která vytvořila celou řadu úspěšných pořadů. V roce 1959 spolu založili satirické a kabaretní divadlo Večerní Brno, kde působil jako autor. V rozhlase spolupracoval na cyklu zábavných půlhodinek Na shledanou v sobotu . Po roce 1968 byl donucen opustit brněnský rozhlas, někdy se uvádí, že z politických důvodů, jindy bývá uváděno, že důvodem byla jeho nervová choroba. Po svém odchodu z rozhlasu pracoval v letech 1970 až 1976 jako lektor loutkového divadla Radost, někdy zde dělal i vodiče loutek. V roce 1974 dostal částečný invalidní důchod a od té doby se věnoval literatuře. Psal povídky, divadelní hry a napsal i několik knih včetně žánru sci-fi.

      Více od autora
      Jaromír Skřivánek

      Jaromír Skřivánek

      Jaromír Skřivánek byl český malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel, básník, překladatel a cestovatel. Narodil se a celý život prožil v Čakovicích. V letech 1939–42 studoval na uměleckoprůmyslové škole grafické, později na grafické škole v Praze, v roce 1982 byl na studijním pobytu v Anglii na West Surrey College of Art. Hodně cestoval nejen po Evropě, ale hlavně po Indii a Srí Lance, které byly hlavním předmětem jeho zájmu . Celý život studoval indickou kulturu, zejména filozofii a náboženství, především buddhismus. Indii je také věnována většina jeho obrazů, kreseb, knih, překladů i úvah. Úspěšně tak navázal na přední české malíře tvořící v Indii, Otakara Nejedlého a Jaromíra Hněvkovského. J. Skřivánek byl členem výtvarného spolku Marold , spoluzakladatelem Skupiny Máj 57 , členem Svazu československých výtvarných umělců , Sdružení pražských malířů a Asociace volných grafiků . Měl 45 samostatných výstav v České republice i v zahraničí, především v Indii, účastnil se také řady kolektivních výstav . Jeho obrazy jsou kromě českých galerií i ve Velké Británii, USA a Indii. Tvůrčí umění je zrcadlením vášnivé lásky k životu. Je touhou po něčem, co nás přesahuje, co je mimo nás, ale co chceme pro sebe a pro druhé, pro svět, zpřítomnit. Vnitřní diktát nutící člověka, aby proměnil ve hmotu něco, co je nehmotné, co ho hřeje, povznáší i drtí. I bolest. Co nejsilněji hýbe člověkem.

      Více od autora
      Anna Skýbová

      Anna Skýbová

      Narozena 27.7.1934 v Krnově, zemřela 4. 10. 2010 v Praze. Doc., PhDr., CSc., historička a archivářka, práce z oboru.

      Více od autora
      Viktor Borisovič Šklovskij

      Viktor Borisovič Šklovskij

      Viktor Borisovič Šklovskij byl sovětský spisovatel, filmový scenárista a literární a filmový teoretik, představitel ruského formalismu. Narodil se v Petrohradě. Jeho otec byl Žid, jeho matka měla z části německý, z části ruský původ. Roku 1916 patřil k zakladatelům petrohradské Společnosti pro studium básnického jazyka známé pod zkratkou OPOJAZ. Spolu s Moskevským lingvistickým kroužkem se OPOJAZ stal jedním ze dvou základních pilířů ruského formalismu. Šklovskij se podílel na Únorové revoluci roku 1917. Ruská Prozatímní vláda ho vyslala jako pomocníka komisaře na jihozápadní frontu, kde byl raněn a dostal vyznamenání za statečnost. Poté byl pomocníkem komisaře ruského expedičního sboru v Persii. Do Petrohradu se vrátil na počátku roku 1918, již po Říjnové revoluci. Bolševický převrat nepřijal a zúčastnil se i protibolševického spiknutí organizovaného členy Socialistické revoluční strany. Spiknutí však bylo odhaleno tajnou policií Čeka. Šklovskému se podařilo uniknout zatčení, skrýval se, cestoval v utajení po Rusku a Ukrajině. Nakonec však byl omilostněn, v čemž sehrálo klíčovou úlohu jeho přátelství s Maximem Gorkým. Šklovskij pak uzavřel jakýsi kompromis s novým režimem a vstoupil načas i do Rudé armády. Roku 1922 však bylo obnoveno vyšetřování jeho minulé politické činnosti, načež se začal znovu skrývat a v roce 1923 uprchl přes Finsko do Německa. V Berlíně pak vydal knihu Сентиментальное путешествие , kde popisuje své zkušenosti z let 1917-1922. Toto dílo dnes patří k jeho nejoceňovanějším. Název knihy odkazoval na dílo Laurence Sternea, jehož Šklovskij velmi obdivoval a jehož styl v mnohém napodobil. Ve stejném roce vydal i další knihu Zoo, или Письма не о любви (Zoo: dopisy nikoli o l...

      Více od autora
      Skorpió

      Skorpió

      Skorpió je maďarská rocková skupina, která vznikla na počátku 70. let 20. století. Kapela byla součástí maďarské rockové scény v době, kdy rocková hudba v zemích východního bloku získávala na síle, přestože často čelila omezením a cenzuře ze strany komunistických vlád. Skorpió 's hudbu charakterizují vlivy hard rocku a progresivního rocku a jsou známí svými energickými vystoupeními a hudební zručností.

      Více od autora
      Rudolf Skarnitzl

      Rudolf Skarnitzl

      PhMr. Rudolfa Skarnitzl, * 11.11.1925 ve Stuttgartu, žije v ČR, se přes 60 let svého života zabývá teoretickou i praktickou stránkou tradiční jógové filozofie. Jeho tvorba i praxe byla v pozdější době - a dodnes stále je - inspirována životem a učením Šrí Ramany Maháršiho - indického mudrce, který žil v letech 1879 - 1950, a také několika osobními setkáními s Annamalai svámím - plně realizovaným žákem Šrí Ramany Maháršiho. Rudolf Skarnitzl přednášel jak pro širokou veřejnost, tak i pro posluchače Jógové terapie - dvouletého studia FTVS UK, kteří na jeho stránkách mohou najít doplnění nebo rozšíření přednáškových témat. Pravidelná přednášková činnost pro veřejnost začala v roce 1998 a skončila počátkem roku 2011. Přednášky se konaly v Kulturním domě Vltavská, v Kulturním centru Zahrada, nejčastěji pak v Galerii Cesty ke Světlu a příležitostně i ve Škole jógy v Bašti u Prahy. Základním tématem přednášek je spirituální odkaz Šrí Ramany Maháršiho a tradiční jógová filozofie. Z většiny přednášek byl pořízen hlasový záznam, který je k dispozici.

      Více od autora
      Petr Skoumal

      Petr Skoumal

      Petr Skoumal byl významný český hudební skladatel, hudebník a textař, široce uznávaný pro svůj přínos v oblasti hudby, zejména ve své vlasti. Narodil se 7. března 1938 v Praze a během své kariéry se stal vlivnou osobností české hudební scény. Skoumal proslul zejména svou prací ve filmu a televizi, kde skládal hudbu k různým projektům. Jeho styl byl eklektický, často se v něm objevovaly prvky jazzu, popu i vážné hudby.

      Více od autora
      Miloš Škorpil

      Miloš Škorpil

      Miloš Škorpil je ultramaratonec, propagátor a trenér běhu, zakladatel běžecké školy. Škorpil je podruhé ženatý, z prvního manželství má dva syny.

      Více od autora
      Marek Skřipský

      Marek Skřipský

      Narozen 15. 7. 1982 v Ostravě. Spisovatel detektivní literatury. Historik. Pracovník mediálních společností, lektor společenských věd v soukromé vzdělávací agentuře.

      Více od autora
      Luba Skořepová

      Luba Skořepová

      Luba Skořepová, vlastním jménem Libuše Skořepová, byla česká herečka, spisovatelka, autorka divadelní hry, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze. Z jejího křestního jména Libuše vznikla domácká „Luba“, která však byla celý její život komolena na „Ljuba“, což je jiné, obvyklejší křestní jméno. V letech 1942–1944 studovala herectví na Pražské konzervatoři. Po osvobození působila v Souboru mladých Jindřicha Honzla a ve Studiu ND . Po jeho zániku se v roce 1948 stala členkou činohry Národního divadla. Své poslední představení na prknech Národního divadla odehrála dne 18. června 2014 při derniéře Gogolovy hry Revizor. Během šedesáti šesti let působení ve zdejším souboru ztvárnila na 140 rolí. Kromě Národního divadla hostovala např. v divadle Metro, Ypsilon, Rubín, Řeznické, v Městských divadlech pražských a dalších. Jejím prvním manželem byl herec Josef Pehr, druhým spisovatel Pavel Hanuš . Skořepová však zůstala bezdětná. Značnou část svého volného času trávila Luba Skořepová na své chalupě v obci Líšný na Železnobrodsku.

      Více od autora
      Anna Skalická

      Anna Skalická

      Narozena 9.1.1932 v Praze. RNDr., asistentka katedry botaniky, překlady z oboru.

      Více od autora
      Sergej Michajlovič Skornjakov

      Sergej Michajlovič Skornjakov

      Ruský přírodovědec.

      Více od autora
      Miloš Skořepa

      Miloš Skořepa

      Publikace z oboru automobilismu, překlad z angličtiny.

      Více od autora
      Zdeněk Skořepa

      Zdeněk Skořepa

      Zdeněk Skořepa je bývalý český hokejový útočník.

      Více od autora
      Vodňanský & Skoumal

      Vodňanský & Skoumal

      Vodňanský & Skoumal byla česká hudební dvojice, kterou tvořili skladatel a klavírista Petr Skoumal a textař a zpěvák Jan Vodňanský. Byli známí svými satirickými a humornými písněmi, které často obsahovaly společenské a politické komentáře, což bylo zvláště palčivé v době komunistického Československa. Významnou osobností české hudby byl Petr Skoumal , který se podílel nejen na tvorbě dua, ale také na filmové hudbě a hudbě pro děti. Jan Vodňanský je také spisovatelem a básníkem, což vnáší do jejich textů literární kvalitu. Výsledkem spolupráce obou umělců bylo několik alb, která byla pro svůj vtip a muzikálnost dobře přijata posluchači. Jejich společná tvorba odráží jedinečné spojení Skoumalova hudebního talentu a Vodňanského břitkého textařského umu.

      Více od autora
      Vlastimil Školaudy

      Vlastimil Školaudy

      Básník, publicista, operní pěvec. Jeho otec byl úředníkem. Dětství Vlastimil Školaudy prožil v rodišti, od roku 1928 žil v Praze-Holešovicích. 1931–39 studoval na reálném gymnáziu; přátelství s Jiřím Hájkem, Michalem Sedloněm, Vítězslavem Kocourkem, Arno Krausem, a Zdeňkem Mikou, která zde navázal, formovalo i Školaudyho další společenské a kulturní aktivity a iniciovalo počátky jeho literární práce . Po maturitě se sice zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po uzavření vysokých škol však pracoval jako úředník Kooperativy. 1945–48 byl redaktorem Rudého práva a soukromě studoval zpěv. 1949 se stal členem opery v Ústí nad Labem, poté vystupoval na operní scéně divadla v Opavě a 1951–85 působil v operním sboru Národního divadla v Praze. Debutoval sbírkou milostné lyriky Žáry, výrazně ovlivněnou poetikou Františka Halase; Školaudyho robustní a expresivní básnický výraz tu však v obrazech vykreslujících smyslnou lásku a živelnost přírodního dění přechází až v dionýský panerotismus. Lyričtějším tónem znějí verše ze sbírky Píseň domova, jejíž čtyři oddíly vymezují autorovo pozdější umělecké směřování. Vedle milostných námětů a básní k poctě významných osobností české kultury jsou do ní začleněny i verše objevující všednodennost pracovního dne a pateticky oslavující nástup nového společenského řádu . Prolínání radostné erotické smyslovosti s manifestačně pojatým pracovním zanícením budovatele je příznačné zvláště pro Školaudyho básnické sbírky Dozrávající čas, Úsvit a poému Ve jménu života, spolu s přimknutím se ke krajině mládí však procházejí i sbírkou U nás doma. Po delší odmlce, ovlivněné na počátku 60. let kritickým odmítnutím sbírky Zářivý proud a nesouběžností jeho poezie se směřováním české literatury, se Školaudy v následujícím desetiletí znovu představil sbírkou Zazvoň u mých dveř...

      Více od autora
      Michal Skořepa

      Michal Skořepa

      Narozen 1972. Autor učebnic a metodických materiálů pro výuku finanční a ekonomické gramotnosti na ZŠ a SŠ. Též autor fotografií k publikaci o přebírání.

      Více od autora
      Karel Skála

      Karel Skála

      Narozen 28.1.1863 v Horažďovicích, zemřel 30.6.1934 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, jazykovědné práce.

      Více od autora
      Jaroslav Skála

      Jaroslav Skála

      Jaroslav Skála byl český lékař – psychiatr, specialista na léčení alkoholismu a jiných závislostí a zakladatel první záchytné stanice. Maturoval v roce 1935. Studoval na lékařské fakultě v Praze a zároveň v Institutu tělesné výchovy a sportu. Ten absolvoval v roce 1939. Studia na lékařské fakultě nestihl dokončit, protože v době německé okupace byly vysoké školy uzavřeny. Nastoupil tedy jako učitel tělocviku na reálce v Plzni. Lékařskou fakultu dokončil až po válce v roce 1946. Původně se ucházel o místo na interní klinice, poté v Ústavu tělovýchovného lékařství, nakonec byl přijat až na pražské psychiatrické klinice. V září téhož roku byl vyslán na mezinárodní konferenci o alkoholismu do Bruselu, což mělo patrně rozhodující význam pro směrování jeho profesionální dráhy. Navázal kontakty s americkou skupinou Anonymních Alkoholiků a výsledkem diskusí bylo zahájení averzivní léčby disulfiramem . Myšlenkami Anonymních alkoholiků bylo inspirováno založení KLUSu – Klubu lidí usilujících o střízlivost. K němu došlo 5. února 1948. Sdružoval pacienty a absolventy odvykací léčby. Slibně se rozvíjející kontakty s AA přerušil Vítězný únor 1948. Další kontakty nebyly žádoucí z důvodů spirituálních prvků v programu 12 bodů AA, které byly v rozporu s oficiální ideologií. Dne 10. září 1948 zahájilo činnost protialkoholní oddělení v budově vedle kostela sv. Apolináře v Praze. To vedl Dr. Skála až do svého odchodu do důchodu v roce 1982. Během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí. V roce 1951 inicioval založení záchytné stanice – prvního zařízení svého druhu v Československu. Zabýval se i výzkumem, prevencí a léčbou závislostí na psychoaktivních látkách. Založil a v letech 1956–1981 vedl Sekci pro otázky alkoholismu a jiných toxikomanií, v roce 1993 se stal spoluzakladatelem Společnosti pro návykové nemoci v rámci České léka...

      Více od autora
      Hana Škodová

      Hana Škodová

      Narozena 1963. Učitelka základní školy. Autorka románů pro ženy.

      Více od autora
      Zikmund Skyba

      Zikmund Skyba

      Pocházel z rodiny zedníka. Dětství a mládí prožil ve Slušovicích. 1924–25 pracoval na stavbách u Brna, Žiliny a jinde, pak studoval Stavební průmyslovou školu v Brně . 1929–37 byl stavitelským asistentem v projekční kanceláři v Praze. 1931–35 byl činný jako autor, herec i recitátor v Recidaku . Od 1938 byl redaktorem Práva lidu, za německé okupace kladenské filiálky Národní práce. 1945 se vrátil do Práva lidu, 1947–48 byl odpovědným redaktorem jeho Večerníku. 1948–52 pracoval v Lidových novinách, 1952–57 v měsíčníku Klub, vydávaným pro závodní kluby Ústřední radou odborů. Od roku 1931 přispíval zejména do těchto novin a časopisů: Právo lidu, Večerník Práva lidu, České slovo, Národní práce, Kolo, Lidové noviny, Klub, Literární noviny, Kritický měsíčník, Nový život, Čti, Kulturní politika, Práce a Dikobraz. Spolupracoval s Československým rozhlasem, je autorem rozhlasových her Slunce v kaluži , Píšťalka , Radost z lásky , Krev a cyklu pásem Chléb náš vezdejší . Po roce 1945 často přispíval do rozhlasového pořadu Živá slova. Redigoval knižnice Sedmihran a Jihočeská lidová knihovna . Užíval pseudonymů a šifer Jan E. Baruch, Jiří Klaus; Z. S., zs, zsa. Pro Skybovu básnickou tvorbu, usilující ve svých počátcích o návaznost na básnickou dikci Františka Halase, je charakteristické silné sociální ladění a smysl pro přírodní krásy. Prožitek neradostného dětství ovlivnil jeho pohled na skutečnost, v němž je těžký sociální úděl člověka vyvažován jedině harmonizující mocí přírody. Básnicky nejživotnější jsou písňově prosté, krátké básně ze Skybovy válečné tvorby, oslavně tematizující práci i všední věci každodenního života . – Poválečná poezie Zikmunda Skyby vítá nový čas jako definitivní vítězství nad chudobou. Převažují v ní oslavné příležitostné verše symbolicky promítaj...

      Více od autora
      Rudolf Skřivan

      Rudolf Skřivan

      Autor kuchařek.

      Více od autora
      Marek Skierkowski

      Marek Skierkowski

      Polský autor snáře.

      Více od autora
      Jozef Škultéty

      Jozef Škultéty

      Jozef Škultéty byl slovenský literární kritik, historik, jazykovědec, publicista a překladatel. V letech 1881 – 1919 redigoval Slovenské pohľady, od roku 1919 sa stal doživotním správcem Matice slovenské. Psal o významných osobnostech slovenské literatury, pro maďarskou veřejnost vydal stručné Dejiny slovenskej literatúry. Literaturu pokládal za hlavní projev národního života . Překládal z ruské literatury. Během druhé světové války se jménem Škultéty označovala druhá divize slovenské armádní skupiny „Bernolák“. Vedl ji brigádní generál A. Čunderlík a divize se účastnila například útoku Německa na Polsko v září 1939. Literární historie: Vědecké dílo: Jazykovědné práce: Ediční práce – spisy: Jiné: Překlady: Výběry:

      Více od autora
      Jiří Škoda

      Jiří Škoda

      Narozen 8. 7. 1972 v České Lípě. PhDr. Ph.D., pedagog, autor publikací z oboru didaktiky a speciální pedagogiky.

      Více od autora
      Jiří Skála

      Jiří Skála

      Jiří Skála je bývalý český fotbalový obránce a záložník, později trenér. V české lize hrál za FC Viktoria Plzeň, SK Slavia Praha, FK Teplice, FK Mladá Boleslav a SK Dynamo České Budějovice. Nastoupil ve 290 ligových utkáních a dal 25 gólů. V kvalifikaci Ligy mistrů UEFA nastoupil ve 2 utkáních a v Evropské lize UEFA a její kvalifikaci nastoupil v 19 utkáních a dal 1 gól. Za reprezentaci do 21 let nastoupil ve 14 utkáních. Vítěz Českého poháru 1999. Po skončení aktivní kariéry pracoval jako asistent a trenér mládeže v SK Dynamo České Budějovice a FC Viktoria Plzeň.

      Více od autora
      Jiří Škabrada

      Jiří Škabrada

      Jiří Škabrada je architekt, vysokoškolský pedagog, pracovník státní památkové péče se zaměřením na lidovou architekturu, historické stavební konstrukce, typologii staveb. V letech 1963-1969 vystudoval Stavební fakultu na ČVUT v Praze, obor architektura. V letech 1971-1974 byl interním aspirantem na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Od roku 1974 prováděl pomocné práce při výzkumech Archeologického ústavu AV ČR, 1974-1986 byl zaměstnán ve Státní ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů – průzkumové středisko 03, ateliér lidové architektury. V letech 1986-1989 byl vědeckým pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, vedoucím oddělení lidové architektury, archeologických a technických památek. Zde významně přispěl k vyhlašování vesnických památkových rezervací a zón. Svými výzkumy přispěl k posunu v poznání typologie nejstarší vrstvy dochovaných vesnických staveb. Od roku 1989 byl vědeckým pracovníkem, od r. 1993 docentem, od r. 2005 profesorem na Fakultě architektury ČVUT v Praze pro obor dějiny architektury a ochrana památek. Působil jako vysokoškolský pedagog také na ZČU v Plzni a FF Univerzity Pardubice, Fakulta restaurování v Litomyšli . Od roku 2007 působí jako profesor na Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK Praha a Fakulty stavitelství ČVUT Praha. Je zakládajícím členem Sdružení pro stavebněhistorický průzkum. Výzkumy lidové architektury a vesnického urbanismu. Stavebně-historické průzkumy v kombinaci s dalšími výzkumnými metodami. Aktivity pro ochranu lidových staveb a venkovských sídel. Spolupráce na výzkumu pražských románských domů se Zdeňkem Dragounem a Michalem Trymlem . Systematicky se věnuje také prosazování konzervace historických staveb, citlivému přístupu k uchování historické konstrukční substance i architektonických prvků, jakož i kvalifikovaného přístupu k zachování či revitalizaci prostředí městských i venkovských s...

      Více od autora
      Jana Skýbová

      Jana Skýbová

      RNDr., autorka učebnic přírodopisu.

      Více od autora
      Hana Skálová

      Hana Skálová

      Narozena 1966. PhDr., redaktorka v časopisu Lidé a země, potom až dodnes externě pro Českou televizi - 7 let natáčí reportáže do Toulavé kamery, autorka scénářů pořadů Diagnóza, Deset století architektury, Z metropole, zpravodajství: Milénium. Povídky a básničky do Sluníčka, medicínská témata do MF, Lidových novin, Hospodářských novin, Marianny, Květů. Organizátorka výstavy výtvarníků k vánoční tradici, autorka publikace pro děti na vánoční téma, též autorka publikace o módě pro plnoštíhlé ženy, původním vzděláním učitelka češtiny.

      Více od autora
      Filip Skoumal

      Filip Skoumal

      Narozen v roce 1991 v Praze. Sociální pracovník se zaměřením na handicapované děti a pěstounské rodiny. Autor básnické sbírky.

      Více od autora
      Dita Skálová

      Dita Skálová

      Česká publicistka. Rozená Edita Picková, vlastním jménem Edita Steinová. Narozena 14. 5. 1920 v Červeném Kosteleci, zemřela 18. 1. 1999 v Příbrami.

      Více od autora
      Vladimír Škach

      Vladimír Škach

      * 26.3.1949 v Kladně Absolvent VŠE v Praze, zaměstnanec ve státní správě. Profesionálně od roku 2002 dělá astrologii a numerologii. Občas přednáší v okresnímm městě, je členem Astrologické společnosti a publikuje v časopisech .

      Více od autora
      Sergej Danilovič Skazkin

      Sergej Danilovič Skazkin

      Ruský historik, medievalista.

      Více od autora
      Pavel Skála ze Zhoře

      Pavel Skála ze Zhoře

      Pavel Skála ze Zhoře byl český exulantský spisovatel a historik. Závěrečná pasáž jeho rukopisného díla Historie církevní je jedním z hlavních pramenů k dějinám českého stavovského povstání. Pocházel z rodiny pražského nobilitovaného měšťana Adama Skály ze Zhoře, registrátora desk zemských. Studoval na některé z městských škol, později na univerzitách v Praze a do roku 1601 nebo 1602 ve Wittenbergu. Poté cestoval po Evropě. Na jaře 1604 získal měšťanské právo v Žatci, kde se oženil s Annou Hošťálkovou z Javořice, sestřenicí v roce 1621 popraveného stavovského direktora Maxmiliána Hošťálka. Anna byla vdova po univerzitním mistru Janu Plevkovi, rektorovi žatecké školy. Se Skálou měla dvě děti, Vratislava a Helenu. Skála se sňatkem dostal mezi místní elitu. Když se Hošťálek v roce 1610 stal žateckým primátorem, zařídil, že byl Skála zvolen jedním z 12 konšelů. V městské radě působil Skála až do května 1618. V radě měl postupně na starosti tři oblasti: bezpečnost ve městě, výběr dávek z poddanských vesnic a právní zastupování nezletilých sirotků. Na jaře roku 1618 se odstěhoval do Prahy. Není jisté, zda působil jako úředník Direktoria, nepochybně však působil v kanceláři Fridricha Falckého. Po porážce stavovského povstání odešel do emigrace. Cestoval po Německu, od roku 1623 se jeho domovem stal saský Freiberg. Někdy v té době za ním ze Žatce přišla manželka i obě děti. Ekonomické základy života v emigraci umožnil Skálově rodině fakt, že jeho manželka mohla i ze Saska disponovat se svým žateckým majetkem, který pronajímala a postupně prodávala. Napomohlo k tomu, že pobělohorským žateckým primátorem byl Annin švagr Bohuslav Strial z Pomnouše. Přesnou dobu Skálova úmrtí ve Freibergu neznáme, stalo se tak zřejmě roku 1640 nebo krátce nato. S prací na Historii církevní, svém jediném díle, začal Skála v roce 1626 v Lübecku. Jeho záměrem bylo sepsat dějiny křesťanství od počátku do současnosti. Rukopis díla obsahuje deset s...

      Více od autora
      Olga Skalníková

      Olga Skalníková

      Narozena 11. 5. 1922 v Praze, zemřela 1. 3. 2012. Etnografka, práce z oboru.

      Více od autora
      Miroslav Skačáni

      Miroslav Skačáni

      Narozen 23.5.1950 v Bratislavě, lékař-psychiatr, působí v Jihlavě.

      Více od autora
      Milan Skala

      Milan Skala

      Narozen 1951. PhDr., novinář, daňový poradce se specializací na nemovitosti, také autor detektivní a sci-fi prózy.

      Více od autora
      Ladislav Skříček

      Ladislav Skříček

      Autor učebnic matematiky pro střední školy.

      Více od autora
      Josef Skružný

      Josef Skružný

      Narozen 15. 3. 1871 v Dolní Krči, zemřel 12. 5. 1948 v Zbraslavi. Novinář, překladatel a dramatik. Jedním z nejplodnějších humoristů počátku 20. století byl Josef Skružný . Téměř v každé jeho povídkové sbírce najdeme nějakou fantastickou či vědeckofantastickou povídku. Skružný v těchto nenáročných příbězích dociloval humorných situací bud zveličením současných jevů v blízké budoucnosti, nebo domýšlením dopadů nových vynálezů. Kromě povídky Roku 2907 vydané ve sbírce Kotrmelce načrtl momentku z rapidní budoucnosti také v povídce Ve století spěchu ze sbírky Dobrý den . Běžný provoz prodejny létajících dopravních prostředků popisuje hříčka Ve velkozávodě se vzducholoděmi . Až do nebe se dostane pomocí letadla nového typu podnikatel v povídce Sensační reklama . Aviatik, který ovládl tajemství ptačího letu, se pro hrdinku povídky Anděl stal přeludem anděla, což vedlo k založení poutního místa navštěvovaného lidmi z širokého okolí. Hloubavý vynálezce z povídky Štastný den profesora Karfiola sestrojí „ženicholapač„: na dálku ovládaný elektrický proud přichytí k lavičce párek milenců na takovou dobu, že pak dvojici nezbývá než se vzít. Josef Skružný působil v letech 1895–1930 jako redaktor Humoristických listů, kde publikoval i své povídky, shrnuté ve výše jmenovaných sbírkách. Lidové popularity dosáhl zejména díky sérii vyprávění o životem zkoušeném mládenci Venouši Dolejšovi. Vlastním nákladem vydal desítky narychlo napsaných veseloher a komediálních skečů. Podle jeho námětů bylo natočeno i několik filmů, z nichž nejzajímavější je Falešná kočička s postavou učitele, který je samozvaným odborníkem na mluvu a gesta galerky. V rukopisné pozůstalosti autora se nachází nedatovaná „fantastická pohádková hra o 5 obrazech“ Tisíc a jedna noc, tiskem zřejmě nevydaná. Orientálního sultána zde navštíví cestovatel časem z budoucnosti ...

      Více od autora
      Josef Skála

      Josef Skála

      PhDr. CSc., práce o mezinárodních a mediálních otázkách, politické překlady z ruštiny.

      Více od autora
      Jan Skopeček

      Jan Skopeček

      Narozen 21. 10. 1980 v Hořovicích. Ing. et Ing., ekonom, vysokoškolský pedagog a politik.

      Více od autora
      Eva Skořepová

      Eva Skořepová

      Narozena 1975. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku finanční a ekonomické gramotnosti na ZŠ a SŠ. Též autorka publikace o přebírání.

      Více od autora
      Bohumil Skalka

      Bohumil Skalka

      Publikace z oboru hornictví.

      Více od autora