Výpis všech autorů

Jaroslav Šimek

Jaroslav Šimek je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za Slavii Praha. Nastoupil v 52 ligových utkáních a dal 2 ligové góly. V Poháru UEFA nastoupil ve 4 utkáních.

Jaroslav Schmid

Narozen 28. 4. 1948. Kulturní pracovník, v letech 1984-1990 ředitel Knihovny města Plzně. Autor, ilustrátor a překladatel publikací o válečných letounech.

Jan Šnobr

Jan Šnobr byl český básník, literární historik a kritik, bibliograf a editor. Narodil se v Klatovech, byl autorem knih pro mládež. Absolvoval obecnou školu, gymnázium, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na státní škole knihovnické . Jako knihovník pracoval v Masarykově lidovýchovném ústavu, tam spolupracoval na seznamu 1200 vybraných knih pro veřejné knihovny. Od roku 1935 byl učitelem a zkušebním komisařem na Státní škole knihovnické, přednášel zde světovou literaturu. Mezi lety 1935 a 1939 pracoval jako literární redaktor v Dělnickém rozhlasu. V roce 1939 se stal komisařem na ministerstvu školství a národní osvěty. Roku 1945 byl jmenován odborným radou pro úsek státních doplňovacích knihoven, později vedl oddělení městských knihoven. Dále Šnobr pracoval v sekci knihoven obcí nad deset tisíc obyvatel a v knihovnickém výzkumnictví, později jako vedoucí rozpočtového oddělení. Přednášel slovanské a západní literatury, sovětskou literaturu, lidové knihovnictví a výchovu literaturou na PF UK a na FF UK světovou literaturu pro obor knihovnictví. Počátkem 50. let byl vězněn, v letech 1952–1956 pracoval v národním podniku Chirana. V letech 1956–1958 byl vedoucím studijního oddělení ve Státním projektovém ústavu spojů. V letech 1958–1962 pracoval jako vedoucí redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy v Praze. Od roku se 1962 se stal spisovatelem svobodného povolání. Mezi jeho první sbírky patří například Spirála dní , Modré vlny , Světelná melodie, Prameny jara. Mezi jeho básně patří například Knihovník a panna, Severní záře, Růže a smrt. Absolvoval vojenskou službu, která poznamenala jeho dílo Druhá baterie. Po třiceti letech „pauzy" vydal Šnobr sbírku S pečetí vteřin.

Ivan Šafhauser

Český spisovatel krimi. První publikace vydal v autorské dvojici s Antonínem Jirotkou. Ta vznikla v redakci časopisu Signál, kde oba po mnoho let pracovali na společných reportážích především z oblasti kriminality. Tehdy také začali psát svou první detektivní novelu Stopa vede k moři, která vyšla v edici Magnet v roce 1982. Později zmíněnou redakci opustili a Antonín Jirotka se rozhodl pro svobodné povolání spisovatele, kdežto Ivan Šafhauser zůstal věrný novinářské práci.

Hana Seifertová

Hana Seifertová, rozená Korecká , je historička umění, kurátorka a galerijní pracovnice. V letech 1958–1970 byla ředitelkou Oblastní galerie Liberec. Jejím manželem byl sochař Jiří Seifert. Hana Seifertová pochází z rodiny houslisty a hudebního pedagoga Karla Koreckého . Po maturitě na reálném gymnáziu v Táboře studovala v letech 1953–1958 dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a obhájila zde diplomovou práci Kašpar Jan Hirschely a barokní zátiší v Čechách. Roku 1967 obhájila doktorskou dizertaci. Roku 1962 se zúčastnila letního kursu nizozemské malby v Haagu. Roku 1959 se provdala za sochaře Jiřího Seiferta a v roce 1962 se manželům narodila dcera Barbora. V letech 1958–1970 byla ředitelkou Oblastní galerie v Liberci. Její zásluhou se v Liberci již v první polovině 60. let konaly výstavy mladých výtvarníků, kteří byli z politických důvodů v pražských výstavních síních odmítáni . Z oblastní galerie se stalo živé centrum moderního umění, kam se na výstavy jezdilo i z Prahy. Liberec byl za okupace sovětskými vojsky v srpnu 1968 těžce postižen a byl i místem silného občanského odporu, do kterého se zapojili i manželé Seifertovi. Připojili se k výzvám, které formuloval ve vysílání libereckého studia Českého rozhlasu Václav Havel. Hana Seifertová roku 1969 ještě uskutečnila výstavu Socha a město a Jiří Seifert v témže roce na sochařském sympoziu v St. Margarethen vytvořil sochu Zvonice pro Jana Palacha. Hana Seifertová přišla o místo ředitelky galerie hned na počátku normalizace a rodina se přestěhovala do domu Seifertových prarodičů v Řevnicích. Po odchodu z Liberce byla krátce odbornou pracovnicí ÚTDU ČSAV v Praze a od roku 1971 byla vědeckou pracovnicí a kurátorkou Sbírky starého evropského umění Národní galerie v Praze. Roku 1986 získala stipendium nizozemského ministerstva kultury v Haagu. Je členkou mezinárodního sdružení ...

Graham Swift

Graham Swift je od počátku osmdesátých let považován za předního britského prozaika. Narodil se v Londýně a studoval na několika významných britských univerzitách. Několik jeho románů bylo zfilmováno, jako např. Poslední přání nebo Země vod.

Erik Axl Sund

Pod jménem ERIK AXL SUND se skrývá švédská autorská dvojice JERKER ERIKSSON & HÅKAN AXLANDER SUNDQUIST . Håkan je výtvarníkem, hudebníkem a zvukařem, Jerker producentem Håkanovy elektropunkové skupiny i love you baby!, s níž podnikli několik turné po Ukrajině, Rusku, Bělorusku a Polsku. Vraní dívka, úvodní část trilogie nazvané Slabost Victorie Bergmanové s podtitulem Vraždy a psychoterapie, je jejich literární prvotinou – knihou, jež se stala milníkem v žánru thrillerů. Švédská akademie autorů krimi udělila v roce 2012 sérii zvláštní cenu za „hypnoticky fascinující psychoanalýzu zpracovanou formou kriminálního románu“.

Dechová Hudba Supraphon

Dechová Hudba Supraphon je tradiční česká dechovka spojená s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které je od svého založení ve 30. letech 20. století jedním z nejvýznamnějších českých hudebních vydavatelství. Termín "dechová hudba" znamená v překladu "dechovka" a jedná se o žánr hluboce zakořeněný v české kultuře, v němž se často mísí lidové melodie, polky a valčíky. Zmíněná alba, jako například "50 let české lidovky", naznačují připomínku 50 let českých lidových melodií, což poukazuje na roli kapely v uctívání a udržování tradiční hudby v čase.

Dagmar Štětinová

Narozena 3. 8. 1927 v Praze, zemřela v roce 2017. Novinářka, prozaička, básnířka, autorka dramatizací, pohádek, pověstí pro mládež, literárně historických pásem.

Christopher Stasheff

Christopher Statsheff je znám zejména díky fantasy sérii o Rodu Gallowglassovi – Čarodějem sobě navzdory. Jinak píše většinou další fantasy o čarodějích a čarodějnicích. Často spolupracuje s Williamem R. Forstchenem.

Carl Sandburg

Carl Sandburg byl americký básník, novinář, spisovatel, hudebník a historik. Třikrát obdržel Pulitzerovu cenu , dvakrát za dílo literární, jednou za životopis Abrahama Lincolna. Jeho rodina pocházela ze Švédska. Ve třinácti letech odešel ze školy i domova a začal se toulat. Živil se rozvážením mléka, příležitostnou zedničinou, jako portýr či sluha v hotelu nebo prací na farmách. Poté dostal příležitost psát pro deník Chicago Daily News, a tím začala jeho literární kariéra. Chicago, nejprůmyslovější a nejvíce se rozvíjející město Ameriky té doby, ho silně ovlivnilo a jemu je také věnována značná část jeho básnického díla, jedna z nejslavnějších sbírek nese dokonce název Chicago Poems. Své první verše publikoval pod jménem Charles Sandburg. Fascinovala ho postava Abrahama Lincolna a věnoval jí několik biografických knih. Dalším předmětem jeho publicistického zájmu byl fotograf Edward Steichen. Známé jsou též jeho knihy pohádek Rootabaga Stories, Rootabaga Pigeons a Potato Face, kde tradiční pohádkové hrdiny a rekvizity byly nahrazeny předměty moderního velkoměsta, například vlaky, mrakodrapy nebo preclíky. Své verše rovněž zhudebňoval a zpíval. Sbíral také americkou lidovou poezii a popěvky, které shromáždil ve třech sbírkách, z nichž zdaleka nejpopulárnější se stala kniha The American Songbag. Politicky byl vlevo, byl člen Socialist Party of America a podporoval hnutí za práva černochů, především organizaci National Association for the Advancement of Colored People. Režisér Steven Spielberg uvedl, že Sandburgova tvář byla jedním ze vzorů pro vytvoření tváře E.T. mimozemšťana.

Bořivoj Šubrt

Narozen 1948. JUDr., právník, zaměřený na pracovněprávní vztahy.

Bohuslav Šnajder

1969-1970 roční cesta kolem světa od roku 1970 vystřídal řadu povolání, např. dělník, novinář, námořník, překladatel, spisovatel, čerpač, podnikatel, scénárista, včetně pobytu v Africe , a jihovýchodní Asii, stipendií na USIA a Smithsonian ve Washingtonu a Guggenheimovy nadace v New Yorku v letech 1986-1987, od r. 1992 práce pro TV jako scénárista a později jako spoluproducent Spolupráce s denním tiskem, odborné články z oboru historie a sociální psychologie, s rozhlasem a televizí – v roce 1992 autorský dokument Sarajevo 1992, v roce 1994 dokumentární film o první světové válce a tři dokumenty – společně s J.Krausovou – Rusko v mlze a v roce 1995 tři dokumenty o vztazích Čechů a Němců, pod názvem Stýkání a potýkání, dále seriály Peníze, Amsterdam východu, Neznámé Slovensko a V českém zájmu ad.

Bohumila Spisarová

Betty Smith

Betty Smith, rozená Elisabeth Wehner byla americký autorka. Narodila se v Brooklynu německým přistěhovalcům, vyrůstala v chudých poměrech ve Williamsburgu v Brooklynu, kde také chidla do dívčí střední školy. Tyto životní zkušenosti zobrazuje ve svém prvním románu V Brooklynu roste strom . Po svatbě s George H. E. Smith, přítelem ze sousedství, se přestěhovala do Ann Arbor v Michiganu, kde také později získala na univerzitě diplom. Po svatbě ovšem porodila 2 dcery a se svým studiem čekala, než šly do školy. Universita jí umožnila studium. i když neměla dokončené středoškolské vzdělání. Věnovanala se žurnalistice, psaní, literatuře a dramatu a vyhrála prestižní cenu Avery Hopwood a později získala i další významná ocenění. Její další romány: Zítra bude lépe , Maggie-Now a Joy in the Morning . Román v Brooklynu roste strom odráží její dětsví a dospívání, zobrazuje v něm chudé prostředí, ve kterém žila. Román V Brooklynu roste strom zfilmoval v roce 1945 Ellia Kazan, román Joy in the Morning Alex Segal v roce 1965 s Richardem Chamberlainem v hlavní roli.

Anne Suess

Německá ilustrátorka dětské literatury.

Andrej Sládkovič

Andrej Sládkovič, vlastním jménem Andrej Braxatoris , byl slovenský evangelický farář, básník, literární kritik, publicista a překladatel. Ve starší české literatuře je uváděn jako Ondřej Sládkovič. Pocházel z rodiny učitele Ondřeje Braxatorise a Terezie, rozené Bartolomeidesové. Vzdělání získal v letech 1826 – 1830 v Krupině, v letech 1830 – 1831 se zdokonaloval v maďarštině v Perőcsény, v letech 1831 – 1832 navštěvoval piaristické gymnázium v Krupině, v letech 1832 – 1840 pokračoval ve studiu na Evangelickém lyceu v Banské Štiavnici, v letech 1840 – 1842 navštěvoval Evangelické lyceum v Bratislavě a nakonec v letech 1843 – 1844 studoval teologii na univerzitě v Halle. V roce 1847 byl vysvěcený na kněze a začal působit jako evangelický farář v Hrochoti. Od roku 1856 až do smrti působil jako farář v Radvani nad Hronom. Na Slovenském národním shromáždění, které se konalo ve dnech 6.–7. června 1861 v Turčianském Svätém Martině a na kterém bylo přijato Memorandum národa slovenského, byl zapisovatelem. Byl zakládajícím členem Matice slovenské. Jeho syn, Martin Miloš Braxatoris také evangelický farář, byl známý básník, redaktor a překladatel. Jeho vnukem byl libretista a textař Pavol Braxatoris, spoluzakladatel slovenské operety a známý spoluautor operet s Gejzou Dusíkem jako např. Modrá ruža, Pod cudzou vlajkou a jiných. z francouzsštiny z ruštiny z němčiny

André Suarés

André Suarès, vlastním jménem Isaac Félix Suarès , byl francouzský básník, spisovatel, dramatik, esejista, kritik a autor životopisů. Narodil se v bohaté židovské rodině v Marseille. Studoval na École normale supérieure, kde se spřátelil s Romainem Rollandem. Studia nedokončil a začal se živit psaním kritik a další novinářskou prací. Při Dreyfusově aféře se aktivně zapojil po boku Emila Zoly ve prospěch obviněného. Byl členem skupiny básníků a spisovatelů, která se utvořila okolo redakce časopisu La Nouvelle Revue française. Dalšími členy skupiny byli např. André Gide, Charles Péguy, Henri Ghéon, Léon-Paul Fargue, Jacques Copeau. Za druhé světové války se musel skrývat. Používal řadu pseudonymů: Caërdal, ResSua, Félix Bangor, Ponce Bondel, William Makepace Bruce, Yves Scantrel, André de Séipse, ad. Dále napsal eseje o básníku Paulu Claudelovi, skladatelích Bachovi a Mozartovi. Byla vydána jeho korespondence s následujícími kolegy a přáteli: Paul Claudel , Romain Rolland , Charles Péguy , André Gide .

Amanda Scott

Amanda, je autorkou více než padesáti čtenářsky přitažlivých a oblíbených historických románů.její příběhy se odehrávají ve Skotsku,které ji fascinuje již od dětství a odkud pocházejí její předci.Navštívila téměř všechna místa o kterých ve svých knihách píše.Vystudovala britskou historii a žije ve Folsomu v Kalifornii.

Waltraud Schaffer

Německá publicistka. Zabývá se astrologií.

Vlastimil Školaudy

Básník, publicista, operní pěvec. Jeho otec byl úředníkem. Dětství Vlastimil Školaudy prožil v rodišti, od roku 1928 žil v Praze-Holešovicích. 1931–39 studoval na reálném gymnáziu; přátelství s Jiřím Hájkem, Michalem Sedloněm, Vítězslavem Kocourkem, Arno Krausem, a Zdeňkem Mikou, která zde navázal, formovalo i Školaudyho další společenské a kulturní aktivity a iniciovalo počátky jeho literární práce . Po maturitě se sice zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po uzavření vysokých škol však pracoval jako úředník Kooperativy. 1945–48 byl redaktorem Rudého práva a soukromě studoval zpěv. 1949 se stal členem opery v Ústí nad Labem, poté vystupoval na operní scéně divadla v Opavě a 1951–85 působil v operním sboru Národního divadla v Praze. Debutoval sbírkou milostné lyriky Žáry, výrazně ovlivněnou poetikou Františka Halase; Školaudyho robustní a expresivní básnický výraz tu však v obrazech vykreslujících smyslnou lásku a živelnost přírodního dění přechází až v dionýský panerotismus. Lyričtějším tónem znějí verše ze sbírky Píseň domova, jejíž čtyři oddíly vymezují autorovo pozdější umělecké směřování. Vedle milostných námětů a básní k poctě významných osobností české kultury jsou do ní začleněny i verše objevující všednodennost pracovního dne a pateticky oslavující nástup nového společenského řádu . Prolínání radostné erotické smyslovosti s manifestačně pojatým pracovním zanícením budovatele je příznačné zvláště pro Školaudyho básnické sbírky Dozrávající čas, Úsvit a poému Ve jménu života, spolu s přimknutím se ke krajině mládí však procházejí i sbírkou U nás doma. Po delší odmlce, ovlivněné na počátku 60. let kritickým odmítnutím sbírky Zářivý proud a nesouběžností jeho poezie se směřováním české literatury, se Školaudy v následujícím desetiletí znovu představil sbírkou Zazvoň u mých dveř...

Vlasta Švejdová

Vlasta Švejdová, také Švejdová Novotná nebo Švejdová-Lorenzová je česká ilustrátorka, grafička, malířka a karikaturistka. Věnovala se také animovanému filmu. Vlasta Švejdová vystudovala v letech 1960–1964 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně. Začínala jako ilustrátorka v novinách a byla kmenovou autorkou humoristického kresleného časopisu Dikobraz. V osmdesátých letech vytvořila sedm kreslených filmů pro Filmové studio Barrandov. Ilustruje pohádky, učebnice, obaly na CD. Věnuje se také olejomalbě, perokresbě a litografii. Její dílo bylo součástí domácích i zahraničních výstav a je rovněž zastoupeno v mnoha soukromých sbírkách.

Vaclav Smil

Václav Smil je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu . Narodil se v Plzni během druhé světové války. V roce 1965 získal doktorát z přírodních věd na katedře ekonomické geografie na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1969 z Československa emigroval, nejprve do Spojených států. Studoval pak na Pensylvánské státní univerzitě ve Filadelfii, kde v roce 1972 získal titul Ph.D. Vystudoval přírodní vědy, ale není specialistou v žádném konkrétním oboru. Věnuje se interdisciplinárnímu výzkumu v oblastech energetiky, životního prostředí, vývoje obyvatelstva, produkce potravin a technických inovací. Miloš Čermák jej ve svém komentáři pro server iHNed označil za mezioborového akademika a renesančního člověka. Do roku 2011 působil jako vysokoškolský profesor na Fakultě životního prostředí a geografie University of Manitoba ve Winnipegu, kde vyučoval předměty zabývající se energií, atmosférickou změnou, hospodářským a technologickým vývojem v Číně, populačním a ekonomickým vývojem ve světě. Václav Smil je ženatý, jeho manželka Eva Smilová je lékařka. Jejich syn David je chemik v oboru organické a syntetické chemie. Smil dosud napsal necelé čtyři desítky knih , řadu z nich o energetice a životním prostředí. Až do roku 2017 nevyšla žádná Smilova kniha v češtině. V češtině vyšly překlady dvou knih až v roce 2017. V rozhovoru s Lidovými novinami ze dne 7. dubna 2018 prohlásil Václav Smil, že podle jeho soudu nebyla v minulých 50 letech žádná přelomová inovace. Dále řekl: „Bez pokroku v osmdesátých letech 19. století by nebylo v naší moderní civilizaci nic. Podle mne byla nejpodstatnější pro další pokrok výroba, rozvod a používání elektřiny.“ Smilovy knihy obdivuje druhý nejbohatší muž světa, Bill Gates; četl prý většinu ze 44 Smilových podstatných děl. Smil se soukromě stýká také se zakladatelem F...

Ulrich Schaffer

Německý básník a fotograf.

Tomáš Sláma

born 16. April 1940 in Rychnov nad Kněžnou – died 15. June 2004 in Prague Czech actor, writer, entertainer, editor, playwright, radio journalist and television presenter.

Supertramp

Supertramp je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1969 pod původním názvem Daddy a počátkem roku 1970 se přejmenovala. V hudbě skupiny se mísí prvky progresivního rocku, popu a art rocku. Supertramp dosáhla mezinárodního úspěchu v 70. a 80. letech 20. století díky svému osobitému zvuku, který se vyznačuje použitím elektrického piana Wurlitzer a saxofonu. Složení skupiny se během její kariéry mnohokrát změnilo, ale v nejuznávanějším období v ní působili spoluzakladatelé Rick Davies a Roger Hodgson, kteří byli hlavními autory písní.

Štěpánka Sekaninová

Televizní reportérka, producentka pořadů pro děti a nakladatelská redaktorka, též autorka publikací pro děti.

Šafrán

Roman Schuster

Narozen 5.5.1966 v Teplicích. Novinář, věnuje se především kriminálním případům. Publikace o pohřešovaných dětech.

Roberto Saviano

Roberto Saviano je italský novinář a spisovatel. Ve své tvorbě se soustřeďuje na tematiku organizace Camorra, což je zločinecká mafiánská struktura v oblasti Neapole. Proslulým se stal zejména svou knihou „Gomora“, za kterou mu vyhrožuje neapolská mafie smrtí. Spisovatel se proto rozhodl k odchodu z Itálie. Na motivy tohoto románu natočil italský režisér Matteo Garrone stejnojmenný film.

Roberto Santiago

Španělský filmový režisér, scenárista a romanopisec.

Petr Sýkora

Narozen 26. 10. 1960. Softwarový analytik, programátor. Autor odborných publikací z oboru. Autor historického románu z oblasti severní Moravy z konce 17. století.

Pete Seeger

Pete Seeger byl kultovní americký folkový hudebník a sociální aktivista, jehož kariéra trvala více než sedm desetiletí. Seeger se narodil 3. května 1919 v New Yorku a stal se ústřední postavou obrody folkové hudby ve Spojených státech, kde se svými písněmi zasazoval o sociální spravedlnost, občanská práva, životní prostředí a mír. Byl členem folkové skupiny The Weavers, která dosáhla významného úspěchu na přelomu 40. a 50. let 20. století, než se kvůli svým progresivním politickým postojům dostala na černou listinu v době McCarthyho vlády.

Pavla Šmikmátorová

Vystudovala Střední průmyslovou školu stavební v Brně. V současné době pracuje jako redaktorka časopisu pro děti Pojď si hrát a spolupracuje s časopisy Creative Amos a Golem, kam přispívá články o zajímavostech ze světa kreativní tvorby.

Pavel Švanda

Spisovatel Pavel Švanda, básník, prozaik a esejista, se narodil 6. června 1936 ve Znojmě. Od roku 1938 žije v Brně. V roce 1958 nebyla přijata jeho diplomová práce, a tak ukončil studium dějin umění na Filosofické fakultě brněnské university bez diplomu. V 60. letech pravidelně publikoval filmové recenze v deníku Rovnost a působil jako redaktor v časopisech Tvář a Host do domu. Po roce 1969 ztratil možnost oficiálního publikování. Během normalizace vystřídal řadu dělnických zaměstnání. Po roce 1989 opět působil jako redaktor. Od roku 1990 vyučuje v Brně na Divadelní fakultě JAMU. Přispívá do rozličných periodik . Za své literární dílo i pevný občanský postoj obdržel Cenu města Brna.

Pavel Šidák

Narozen 1. 5. 1977 v Praze. PhDr., Ph.D., bohemista, lingvista, autor kritických recenzí a literárních studií.

Paullina Simons

Narozena v roce 1963 v Leningradě. V deseti letech se odstěhovala s rodinou do USA. Autorka několika knih. Je autorkou deseti románů, přičemž největšího úspěchu dosáhla Měděným jezdcem z roku 2001 , který se stal mezinárodním bestsellerem. Závěrečný díl trilogie o osudech Taťány a Alexandra The Summer Garden vyšel v nakladatelství Euromedia na konci roku 2013.

Olga Spalová

Olga Spalová se narodila 16.7.1914 v Poličce, zemřela 14.4.1987 v Praze. Prozaička, esejistka, divadelní a rozhlasová kritička a teoretička, autorka monografií o hercích, překladatelka z ruštiny a francouzštiny. Nejdříve publikovala pod rodným jménem Srbová, později pod vyvdaným jménem Spalová. Zdvojené příjmení nepoužívala.

Oldřich Selucký

Oldřich Selucký je český spisovatel, scenárista, malíř a ilustrátor. Vystudoval v Praze MFF UK, v Rakousku a ve Francii poté studoval filosofii, teologii a staré jazyky. Mezi lety 1990 až 1993 vyučoval filosofii a etiku na Pedagogické fakultě University Karlovy. Jako scenárista se Oldřich Selucký podílel na vytvoření několika dětských animovaných seriálů: Dále je jako scenárista autorem i několika televizních dokumentů: Oldřich Selucký také příležitostně vystupuje v České televizi jako komentátor a dvakrát byl hostem pořadu České televize Sváteční slovo.

Martina Špinková

Martina Špinková je česká ilustrátorka. Po gymnáziu studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru knižní kultury a písma. Od roku 1984 se věnuje volné a užité grafice, ilustraci a výtvarné redakci. Ilustrovala více než 50 knih, velkou část pro německá nakladatelství , ilustrace dále publikovala ve Francii, Anglii, Belgii, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku a Polsku. Vydala tři básnické sbírky: Za plotem noc, V koni křídla a Před andělem strom. V České republice spolupracuje především s nakladatelstvím Doron, dále s nakladatelstvím Portál a s Karmelitánským nakladatelstvím. Od roku 2003 do září roku 2012 působila také jako ředitelka hospicového občanského sdružení Cesta domů.

Lytton Strachey

Anglický prozaik, životopisec a esejista, člen skupiny Bloomsbury. Klasik anglické biografie. Českému čtenáři je patrně nejznámější jeho Královna Viktorie , jejíž úspěch mu umožnil koupit dům, v němž bydlel až do smrti. Jeho první knihou byl titul Landmarks in French Literature, vydaný roku 1912, rok poté, co strávil nějaký čas ve Švédsku a co si nechal narůst plnovous. Z jeho první slavné knihy, skandálního bestselleru Eminent Victorians u nás vyšla poslední z jejích čtyř kapitol, Konec generála Gordona, v edici Symposion v roce 1934. Malířka Dora Carringtonová milovala Stracheyho tak, že po jeho smrti spáchala sebevraždu; žili spolu, i přesto, že Strachey jako homosexuál její lásku nemohl fyzicky opětovat. Jejich korespondence je neobyčejně dojímavá.

Lyndon Stacey

Narodila se v šedesátých letech v Brightonu, hrabství Sussex. Autorka detektivních románů z dostihového prostředí.

Lucia Sasková

Lucia Sasková je pseudonym jedné mladé slovenské spisovatelky. Vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ jej vyšla v poradí už druhá knižka – ZLATOKOPKA. Aj prvú s názvom Neznámych nemiluj napísala pod umeleckým menom LUCIA SASKOVÁ. "Áno, píšem pod iným menom, no nemám na to nejaký konkrétny dôvod. Proste sa mi páči byť pri písaní kníh niekým iným. Moje knihy sú o reálnych ľuďoch, situáciách a osudoch. Každá jedna postava je konkrétny charakter, s ktorým som sa stretla. Inšpirujú ma ľudia okolo mňa a našťastie je ich dosť."

Lubomír Slavíček

Lubomír Slavíček je český historik umění, člen Semináře dějin umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity, který se specializuje na umění raného novověku, především na nizozemské a středoevropské malířství 17. a 18. století. V letech 1967–1972 vystudoval dějiny umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Studium ukončil úspěšnou obhajobou diplomové práce Felix Ivo Leicher . Příspěvek k jeho malířskému dílu na našem území. Po studiu v letech 1972–1975 pracoval jako odborný pracovník v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody Jihomoravského kraje v Brně. Od roku 1975 byl zaměstnán v Národní galerii v Praze. Nejdříve jako odborný pracovník Sbírky starého umění , později jako vedoucí Sbírky starého evropského umění , náměstek ředitele pro odbornou činnost a ředitel galerie . Od 1994 působí v Semináři dějin umění FF MU v Brně .

Lisa Scottoline

Narodila se ve Philadelphii, vystudovala práva na Pennsylvánské univerzitě. Pracovala jako advokát v prestižní právnické firmě, ale během mateřské se pustila úspěšně do psaní „právnických detektivek“ a ke své praxi se již nevrátila. Dodnes napsala více než tucet detektivních románů, roku 1995 získala cenu Edgar za román Final Appeal .

Ladislav Steinhauser

Ladislav Steinhauser je český spisovatel, podnikatel a pedagog. V roce 1990 založil Vydavatelství potravinářské literatury a v roce 1991 zakoupil městské jatky v Tišnově. Postupně je přebudoval na potravinářskou firmu Steinhauser s.r.o., která v roce 2011 získala ocenění Firma roku 2011 v ČR. V roce 2014 předal vedení firmy svému synovi Ladislavovi a působí v ní nadále jako poradce a zástupce ředitele. Steinhauser je autorem více než tří set článků a dále odborných knih: Hygiena a technologie masa , Vaříme a udíme doma , Zapomenuté receptury masných výrobků , Produkce masa , Maso středem zájmu , 700 let se lvem ve znaku , O mase , Příběhy potravin a spoluautorem dalších. Je autorem knih mysliveckých povídek: Má zelená cesta , Z lesů vod a stepí , Z lesního ticha , za které byl oceněn Českou mysliveckou jednotou, motorkářských cestopisů: Z Gibraltaru na Gibraltar , Krajem světa na kraj světa , Horký Balkán-Enduromanie , autor výstav fotografií, spoluautorem knih fotografií: Náhorní Karabach , Uzbekistán ,Neznámý Bangladéš , od roku 2005 každoročně vydává nástěnné kalendáře vlastních fotografií. V roce 2017 napsal knihu pro děti Rok s medvědem a v roce 2018 Druhý rok s medvědem. Steinhauser působil jako pedagog v oboru hygiena a technologie masa na Vysoké škole veterinární, v období 2010-2014 byl děkanem Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Byl garantem postgraduální výuky veterinárních lékařů EU v programu Better Training for Safer Food pro oblast maso. Steinhauser je členem představenstva, byl předsedou Českého svazu zpracovatelů masa ČR a viceprezidentem Potravinářské komory ČR, je předsedou redakční rady časopisu Maso.

Karel Stejskal

PhDr., CSc., historik umění, estetik, práce o středověkých iluminovaných rukopisech, práce zejména o středověkém umění.

Julián Semjonov

Julian Semjonovič Ljandres byl ruský sovětský spisovatel, scenárista, prozaik, publicista, básník, pedagog a novinář, jeden z průkopníků žánru investigativní žurnalistiky v sovětských periodikách. Autor kriminálních a zejména špionážních románů. Proslavil se sérií s agentem Stirlitzem. Publikoval pod pseudonymem Julian Semjonovič Semjonov .

Josef Sedláček

Narozen 28.1.1866 v Luži u Vysokého Mýta, zemřel 30.10.1923 v Třebíči. PhDr., středoškolský profesor, klasický filolog, učebnice a překlady z oboru.

Joe Shuster

Americký autor a kreslíř komiksů, kanadského původu, spoluautor Supermana.

Jitka Staňková

Narozena 10.4.1924 ve Volenicích. PhDr., CSc., etnografka, výtvarná teoretička, pracovnice ústavu etnografie a folkloristiky, publikace z oboru.

Jiří Štaidl

Jiří Štaidl nebyl umělec, skladatel ani hudební skupina, ale významný český textař a hudební manažer, který v 60. a na počátku 70. let 20. století významně přispěl k rozvoji české hudební scény. Nejznámější je jeho spolupráce s významným českým zpěvákem Karlem Gottem, pro kterého napsal řadu úspěšných písní. Štaidlova práce přesahovala rámec jednotlivých skladeb, podílel se na formování kariéry několika umělců a podílel se na produkci řady alb.

Jena Švarcová

Narodila se 19.1.1963 ve Zlíně. Zabývá se ekonomií a makroekonomií, práce z oboru.

Jana Slezáková-Kratochvílová

Narozena 15. 9. 1970. Matematička a pedagožka. Asistentka na katedře matematiky a didaktiky matematiky, se specializací na problematiku matematického vzdělávání 6-11 -letých žáků.

Ján Strasser

Ján Štrasser je slovenský básník, esejista, textař, spisovatel-prozaik a překladatel. Pochází z úřednické rodiny a vzdělání získal v Lovinobani, Košicích a na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde studoval kombinaci ruština -slovenština. V současnosti působí ve svobodném povolání. Svá první díla zveřejňoval od roku v časopisech Mladá tvorba, Romboid, Smena nebo Slovenské pohľady, knižně debutoval v roce 1968 sbírkou básní Odriekanie. V začátcích své literární tvorby vycházel z myšlenek nadrealismu. Ve svých dílech se věnoval tématům jako např. rodinné soužití, všední starosti apod. Věnuje se také psaní textů písní a překladům z ruské literatury a ve spolupráci s Petrem Zajacem i z německé literatury . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Štrasser na slovenské Wikipedii.

Jan Smolík

Jan Smolík je bývalý český cyklista. Vítěz Závodu míru v roce 1964; vyhrál tři etapy a v cíli měl na druhého v pořadí Güntera Hoffmanna z NDR náskok sedm a tři čtvrtě minuty. V jednadvaceti letech byl historicky nejmladším vítězem závodu. Startoval i na Letních olympijských hrách 1964 v Tokiu v silničním závodě jednotlivců, kde dojel na 71. místě, a na Letních olympijských hrách 1968 v Mexico City, kde byl dvacátý třetí.. Vyhrál závod Praha - Karlovy Vary - Praha 1963, mistrovství ČSSR v silničním závodě jednotlivců 1965, Velkou cenu L'Humanité 1966, na závodě Okolo Rakouska 1967 byl čtvrtý, na Tour Bohemia byl druhý v roce 1970 a vyhrál v roce 1971. Jeho sportovní kariéra je spojena s armádním sportovním oddílem Dukla Brno, kde později působil také jako trenér. Po odchodu do důchodu působí jako traťový komisař na Masarykově okruhu. Český olympijský výbor mu udělil v roce 2014 Cenu fair play.

Ivana Šelešovská

Narozena 6. 3. 1979. PhDr. Slavistka, překladatelka z makedonštiny, redaktorka.

Hubert Slouka

Hubert Slouka byl český astronom a popularizátor astronomie. Většině astronomické veřejnosti byl znám jako dlouholetý šéfredaktor Říše hvězd, autor výborných vědeckopopulárních knih o astronomii, autor mnoha článků a výstav a oblíbený řečník. Po ukončení studií pracoval v Astronomickém ústavu UK a později na Státní hvězdárně v Praze. Účastnil se výpravy greenwichské hvězdárny za zatměním Slunce do Kanady a byl organizátorem první samostatné české výpravy za zatměním Slunce do Japonska . Na této druhé výpravě ho jako mladší spolupracovník doprovázel Zdeněk Kopal, který se stal později jedním z nejvýznamnějších českých astronomů druhé poloviny 20. století. Dlouholeté úspěchy s řízením časopisu Říše hvězd a popularita, kterou mu získala kniha Pohledy do nebe i přednášková činnost, jej po druhé světové válce, jejíž část strávil v nacistickém vězení, stále více přitahovaly k popularizaci astronomie. Dokázal v posluchačích vzbudit zájem o astronomii, sdružit je a podnítit v nich chuť k další aktivní činnosti. Zasloužil se o vznik hvězdárny v pražských Ďáblicích. Je po něm pojmenována planetka Slouka.

Heinrich Alexander Stoll

Celým jménem Heinrich Friedrich Karl Hans Joachim Stoll Heinrich Alexander Stoll byl syn úředníka a vyrůstal v Mecklenburgu. Po absolvování vysoké školy, studoval 1929-1933 protestantskou teologii a dějiny umění na univerzitě v Erlangenu a Rostocku . Poté působil jako farář ve Wittenburgu , Ratzeburgu , Neubukowu a Wismaru . Od 1936-1943 žil v Dánsku , v Nizozemsku , ve Švýcarsku a v Itálii. V Římě studoval archeologii a pracoval jako dopisovatel zahraničních novin. V roce 1943 sloužil v trestní jednotce wehrmachtu v roce1944 utrpěl vážné zranění, které ho učinilo neschopným vojenské služby pro zbytek války. Po skončení druhé světové války Stoll žil znovu v Parchimu. V roce 1945 se stal členem Liberálně demokratické strany Německa a vedl místní kapitolu Ligy kultury .V roce 1946 byl, pravděpodobně proto, že měl kritické poznámky o sovětské okupaci ,zatčen NKVD ; pak následovala dvouletá internace v Neubrandenburgu.Po propuštění Stoll byl v národním vedení kulturní aliance v Schwerinu . Stoll byl v listopadu 1949 znovu zatčen a vzat do vazby pro údajné špionážní aktivity. Dne 6. ledna 1950, zmizel beze stopy. Stoll byl bez soudu odsouzen na deset let nucených prací na Sibiři Po předčasném propuštění z vězení v Sovětském svazu v roce 1953 se Stoll opět vrátil do Parchimu a pracoval jako spisovatel na volné noze. Od roku 1958 žil v Thyrow . Stoll napsal vedle populárních spisů o historii a archeologii řadu historických románů a povídek , kromě toho působil jako vydavatel a redaktor, zejména německých dávných legend.

Hana Štorková

Dietetické publikace.