Výpis všech autorů

Shirley Streshinsky

Americká spisovatelka.

Sergej Matvejevič Štemenko

Sergej Matvejevič Štemenko byl sovětský generál druhé světové války, náčelník generálního štábu Sovětské armády v letech 1948–1952, člen komunistické strany. Pocházel z kozácké rodiny. Po škole odešel v roce 1924 za příbuznými do Moskvy, zde se živil příležitostnými pracemi. O dva roky později, v 19 letech, vstoupil do Rudé armády. V armádě střídal studium a službu u útvarů. Jeho kariéra nabrala rychlost v roce 1937, kdy se stal velitelem elitní tankové jednotky. V roce 1938 byl, přes svůj rozhodný odpor, vybrán ke studiu na Akademii generálního štábu. V září 1939 byl s dalšími posluchači přidělen ke štábu Ukrajinského frontu, který obsadil západní Ukrajinu. Po skončení studia byl umístěn do generálního štábu. Zde sloužil v blízkovýchodním oddělení, po začátku války přechodně v jihozápadním. Od června 1942 vedl blízkovýchodní směr . Od konce roku 1942 zastupoval často se střídající náčelníky operační správy, v květnu 1943 byl postaven do jejího čela. V nyní už stabilizovaném vedení generálního štábu, které zůstalo beze změn do konce války, zaujal de facto druhé místo za Antonovem, 1. zástupcem náčelníka . Společně se svými zástupci A. A. Gryzlovem a N. A. Lomovem zpracovával plány a podílel se na přípravě prakticky všech akcí Rudé armády v druhé polovině války. Doprovázel Stalina na Teheránskou konferenci. Působil jako vedoucí štábu u představitelů Stavky na frontách, v dubnu – květnu 1943 v Severokavkazském frontu u G. K. Žukova, koncem roku 1943 v Přímořské armádě u Vorošilova, v únoru – březnu 1944 v 1. a 2. pobaltském frontu u Timošenka. Dozíral jako představitel Stavky na přípravu ofenzív v dubnu 1944 u Západního frontu, v červnu 1944 2. běloruském frontu, v červenci 1944 3. pobaltském frontu. Vrcholu kariéry dosáhl v roce 1948, k...

Sabina Straková

Narozena 20. 12. 1991 v Ústí nad Labem. Blogerka, korektorka, spoluzakladatelka projektu Červená propiska, zábavnou formou propaguje znalosti z oblasti češtiny a literatury na sociálních sítích, též spoluautorka knihy.

Robert B Stone

Autor publikací o alternativním lékařství.

Regis St. Louis

Autor turistických průvodců.

Radko Šťastný

Radko Šťastný byl český středoškolský pedagog a literární historik. Pocházel z rodiny Františka Šťastného, truhlářského dělníka v tabákové továrně v Sedlci. Vystudoval reálné gymnázium v Kutné Hoře a po maturitě v roce 1947 nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český jazyk a filozofie. Jeho dizertační práce z roku 1952 nesla název Jan Erazim Vocel. Příspěvek k literárním dějinám českého obrození. Po dokončení vysokoškolských studií působil na základní škole v Hostinném, na střední škole v Uhlířských Janovicích a na střední průmyslové škole v Kutné Hoře. Mezi lety 1966–1976 učil na gymnáziu v Kutné Hoře. V době pražského jara usiloval o vybudování pomníku Josefa Kajetána Tyla v Breuerových sadech pod Vlašským dvorem, z něhož byl položen pouze základní kámen. Stal se též signatářem petice Pro záchranu Kutné Hory, která kriticky hodnotila dosavadní koncepci rozvoje města. Byl členem redakční rady dočasně obnoveného časopisu Krásné město. V době normalizace byl v roce 1976 přeložen na gymnázium v Čáslavi a bylo mu zastaveno členství v redakční radě časopisu Český jazyk a literatura. Hlavním tématem jeho literárněhistorických studií se stala tzv. Dalimilova kronika. Do 90. let 20. století publikoval přes dvě stě statí a recenzí, zejména v časopisech Literární měsíčník, Česká literatura, Český jazyk a literatura, Listy filologické a Slovanský přehled. Po roce 1990 se aktivně zapojil do obnovy kulturních a společenských aktivit města Kutná Hora. Stal se členem komise pro nové pojmenování některých místních ulic, podílel se na obnovení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka před Vlašským dvorem. Působil v redakční radě obnoveného časopisu Krásné město, v němž publikoval řadu článků o osobnostech města a regionu. V roce 1992 se stal členem Obce spisovatelů. V květnu 2012 mu byl za dlouhodobý kulturní přínos městu a publikační činnost, přesahující rámec regionu, udělen titul čestného občana Kutné Hory....

Pavol Strauss

MUDr. Pavol Strauss byl slovenský lékař, filozof, prozaik, esejista a překladatel.

P Steiner

Otto Steche

Německý zoolog, lékař a pedagog, vysokoškolský pedagog.

Miroslav Štěpán

Miroslav Štěpán byl český a československý politik Komunistické strany Československa, vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a poslanec České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Během sametové revoluce byl jedním ze symbolů normalizačního režimu. Po roce 1989 byl generálním tajemníkem ultralevicové Strany československých komunistů. Původním povoláním byl zemědělský inženýr. Za normalizace v letech 1974 až 1977 působil jako tajemník Městského výboru Socialistického svazu mládeže v Praze. Od roku 1977 do roku 1986 vykonával funkci předsedy prorežimní organizace s názvem Mezinárodní svaz studentstva. Od roku 1986 pracoval jako tajemník a od dubna 1988 coby vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze. Působil též jako náčelník pražských Lidových milicí. Dne 9. dubna 1988 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V období duben–říjen 1988 byl navíc členem sekretariátu ÚV KSČ a od října 1988 do listopadu 1989 členem předsednictva ÚV KSČ. Ve volbách roku 1976 byl zvolen do České národní rady. Zasedal pak v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1981 usedl za KSČ do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1986 . Ve Federálním shromáždění setrval do prosince 1989, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Ve funkci vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze se profiloval jako dynamický, reformně orientovaný politik ovlivněný sovětskou perestrojkou, zároveň byl zastáncem ostrého kurzu proti politické opozici. Jsou mu připisována rozhodnutí, která vedla k brutálnímu potlačování občanských demonstrací v roce 1988 až 1989, včetně posledního ze dne 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Pro českou veřejnost se stal symbolem násilnického způsobu vlády KSČ před listopadem 1989....

Milena Štráfeldová

Milena Štráfeldová se narodila v roce 1956 v Praze, vystudovala obor teorie a dějiny kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vystřídala řadu zaměstnání v muzeích, knihovnách, na ministerstvu kultury a mnoho let pracovala jako redaktorka v České televizi či různých rozhlasových stanicích. Od roku 2001 působí v zahraničním vysílání Českého rozhlasu, kde se věnuje především českým krajanům a exilu.

Michal Stehlík

Michal Stehlík je český historik a slovakista, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 2006 až 2014 děkanem. Zabývá se především českými dějinami 20. století. V letech 2014 až 2015 byl předsedou Rady Českého rozhlasu. Je pedagogem na FF UK a náměstkem generálního ředitele Národního muzea. Michal Stehlík se narodil v Třebíči, ale od roku 1977 žije v Dačicích. V roce 1994 maturoval na Gymnáziu v Dačicích. Magisterské studium absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze v oboru historie – slovakistika, kde také v roce 2005 získal titul Ph.D. z oboru české dějiny. Roku 2001 získal v rigorózním řízení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně titul PhDr. V roce 2010 se z českých dějin habilitoval na docenta na Univerzitě Palackého v Olomouci. V prosinci 2020 ho prezident republiky jmenoval profesorem pro české dějiny na návrh Univerzity Karlovy. Michal Stehlík začínal v Dačicích, kde byl členem zastupitelstva a pracoval v Městském muzeu a galerii . V letech 2001–2002 působil v referátu centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 nastoupil do Národního muzea, kde v dalším roce stal náměstkem generálního ředitele Michala Lukeše. V roce 2005 byl Akademickým senátem Filozofické fakulty UK zvolen děkanem fakulty. Ve funkci byl v listopadu 2009 potvrzen i na další čtyři roky. Podílel se na celé řadě festivalových, výstavních i vzdělávacích projektů. V roce 1999 založil o.s. Krasohled, které pořádalo 2000–2017 např. Dačické barokní dny. V roce 2003 v Dačicích prosadil umístění pamětní desky obětem holocaustu a v roce 2014 se podílel na umístění pamětní desky politickému vězni JUDr. Valenovi také v Dačicích. Koordinoval také první a druhou Pražskou muzejní noc v letech 2004 a 2005. Mezi významné kurátorské počiny patří mj. tyto výstavy: „FOTBAL 1934–2004. 70 let od římského finále“, „Svobodně! 60 let vysílá...

Michael Stavarič

Narozen 7. 1. 1972 v Brně, žije v Rakousku. Bohemista, publicista, německy píšící spisovatel českého původu a překladatel české literatury do němčiny.

Lena Steinfeld

Autorka populárně naučných obrázkových publikací pro děti a mládež z oblasti historie, přírody, životního prostředí a cizích jazyků.

Ladislav Šťastný

Vyučil se soustružníkem a v roce 1957 nastoupil k SNB.Zde prošel všemi službami,nakonec pracoval v oddělení vražd.V roce 1977 začal psát detektivní příběhy.V roce 1981 musel od bezpečnosti odejít a nesměl publikovat.K psaní se vrátil až po roce 1989,kdy znovu zúročuje své odborné znalosti a zkušenosti.

Karin Stružková

Autorka cestopisných příruček a pohádek pro děti.

Karel Straka

Karel Straka byl československý hokejový brankář, odchovanec HC Slovan Louny u trenéra Podzimka, ligový hráč Chomutova pod trenérem Františkem Perglem, trenér Loun, v bráně chytal ještě bez hokejové masky. Reprezentoval Československo na mistrovství světa 1957 v Moskvě. Byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu, jako první československý brankář vůbec, poté odešel z reprezentace. V reprezentačním dresu odehrál celkem 10 utkání. V lize hrál v letech 1954–1965 za Baník Chomutov, poté ho vystřídal Josef Mikoláš.

Karel Štěpánský

Narozen v květnu 1910 v Rtyni. Kynolog, práce z oboru.

Karel Štech

Karel Štěch byl český malíř, ilustrátor a grafik, známý díky svým dřevorytům. Studoval na Umělecko-průmyslové škole u Zdeňka Kratochvíla a na Akademii výtvarných umění v Praze u T. F. Šimona. Věnoval se krajinomalbě a tvořil díla se silným sociálním vyzněním. Byl členem uskupení SČUG Hollar , Sdružení jihočeských výtvarníků , Svaz československých výtvarných umělců , Svaz českých výtvarných umělců . Za své dílo byl oceněn několikrát, mj. Řádem práce a čestným titulem národní umělec . Je pohřben na hřbitově v Mladém.

Karel Stanislav

Karel Stanislav , vlastním jménem Otmar Gatschä, byl český prozaik a dramatik. Podepisoval se též Otmar Gatschä-Čestínsky. Pseudonym Karel Stanislav, který používal od roku 1949, přijal později za své občanské jméno. Pocházel z rodiny pomocného úředníka. Vystudoval obchodní školu se zaměřením na družstevnictví a národní hospodářství. Praxi a teorii družstevnictví se pak dlouhodobě věnoval. Od roku 1924 pracoval ve Stavebním družstvu státních a jiných veřejných zaměstnanců v Praze - Bubenči a poté od roku 1926 až do roku 1946 v Obecně prospěšném stavebním a bytovém družstvu pro Vyšehrad. V letech 1926–1928 působil také jako redaktor finančně-hospodářského týdeníku Burzovní kurýr . Publikovat začal velmi časné . Šlo o nenáročné romány, povídky a novely se společenskou a milostnou tematikou a s napínavým, často až nepravděpodobným dějem, přičemž k této části svého díla se později nehlásil. Těsně před německou okupací se začal věnovat také práci pro rozhlas a v jeho tvorbě začaly sílit sociální a společensko-kritické motivy, které po únoru 1948 vedly až k psaní děl na tzv. společenskou objednávku zobrazujících ideologicky schematizované konflikty. Aktivně se zúčastnil květnového povstání v roce 1945. Na revoluční schůzi Syndikátu českých spisovatelů a hudebnich skladatelů 15. května 1945 byl pro údajnou spolupráci s Němci ze Syndikátu vyloučen. Odjel na dlouhodobou brigádu do pohraničí. Od roku 1946 se pak věnoval pouze literatuře, neboť jeho těžká plicní choroba jej dovedla k trvalé invaliditě. Zaměřil se hlavně na psaní divadelních her řešících dobově aktuální problémy a napsal také několik pohádkových jednoaktových loutkových her pro děti s tradičními pohádkovými motivy. Karel Stanislav...

Jozef Štígel

Slovenský autor kuchařek.

John Strelecky,

Johann Strauss

Narodil se jako jeden ze tří synů Johanna Strausse st. a Emílie Trampuschové. Jeho otec byl v době jeho narození vlastníkem orchestru, který zřídil 1. září 1825 po hádce s maestrem orchestru. Otec chtěl, aby se vyučil bankovním úředníkem. Na housle se musel učit potají od prvního houslisty otcova orchestru. Byl však silně podporován matkou, což vedlo k řadě hádek a stalo později i jedním z důvodů, proč otec rodinu opustil. Mladý Johann se poté začal hudbě věnovat naplno. V roce 1844 si zažádal na vídeňském magistrátu o licenci, a ač neplnoletý, si založil svůj vlastní patnáctičlenný orchestr a začal konkurovat otci. Velmi významným rokem byl jak pro celou Evropu, tak pro rodinu Straussových revoluční rok 1848. Zatímco Johann Strauss starší se stavěl silně za císaře, syn Johann stál na straně revolucionářů. Žádnému z nich to však štěstí nepřineslo. Otce přestalo mít rádo publikum za téměř stranění císaři, poté opustil Vídeň, rok na to onemocněl a zemřel. Syna zase neustále kontrolovala rakouská policie. Po otcově smrti získal Johann Strauss mladší otcův orchestr, který hned poté sloučil se svým. Ve vedení tohoto nového orchestru však nebyl pouze Johann, střídal se se svým mladším bratrem Josefem , který sám složit na 300 tanečních skladeb. V pozdějších dobách vedl koncerty také Johannův nejmladší bratr Eduard , který nebyl však psychicky příliš vyrovnaný. Roku 1907 spálil celý notový archiv rodiny Straussových, jenž čítal na tisíc skladeb, naštěstí jich většina existovala v opisech. Johann nebyl spjat pouze s orchestrem, ale také s divadlem „Na Vídeňce“, kde mívaly jeho operety premiéru. Na rozdíl od otce nerad cestoval, přesto vystupoval téměř v celé Evropě a Americe. V New Yorku a Bostonu dirigoval roku 1872 na Světové slavnosti míru, své valčíky před třiceti tisíci diváky, největší úspěch sklidil valčík „Na krásném modrém Dunaji“. Co se týče jeho koncertování po Evropě, úspěchy byly fenomenální. Johann jezdil spolu s orchestrem a konce...

Jiří Strádal

Narozen 1956. Autor prací z oblasti profesní orientace a volby povolání.

Jiří Stodola

Práce z oblasti botaniky.

Jeff Stone

V mládí byl adoptován,v 18 začal pátrat po své matce a o 15 let později ji našel,později našel i otce.Žije v USA s ženou a dvěmi dětmi.Denně trénuje bojová umění.

Jaroslav Štrait

Jaroslav Štrait je bývalý český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za KSČ, později za KSČM. Působí jako publicista a historik, vydal práce z dějin dělnického hnutí, protifašistického odboje, česko-ukrajinských vztahů a regionální díla zaměřená na východní Čechy. Zabýval se též numismatikou. Po několik volebních období působil v parlamentu. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen do České národní rady za KSČ. Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny . Zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V lednu roku 1994 přešel do samostatného poslaneckého klubu KSČM poté, co se koalice Levý blok rozpadla na několik levicových frakcí. Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1996 a volbách v roce 1998. Po celé období let 1992-2002 byl členem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. V roce 2002 po odchodu ze sněmovny avizoval, že odchází do penze a hodlá se věnovat výchově vnoučat. V roce 2004 se zmiňuje jako pořadatel vzpomínkové akce, kterou pořádal Klub českého pohraničí. Angažoval se i v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl za KSČM zvolen do zastupitelstva města Hradec Králové.

Jaroslav Štěpaník

Narozen v Brně.Vyučil se mechanikem,pak vystudoval psychologii, pedagogiku a občanskou výchovu.Byl poradenským psychologem a redaktorem Svobodného slova a vyučoval společenské vědy na brněnském Vysokém učení technickém. Kromě odborných a populárně naučných publikací je znám jako autor fejetonů a povídek, spolupracoval s televizí, rozhlasem, časopisy a deníky.

Jan Stern

Jan Stern je český humorista. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. V letech 2006–2012 vydal několik knih zabývajících se postmoderní filosofií a psychoanalýzou. V roce 2012 je však v rozhovoru na Britských listech označil za parodii, výsměch intelektuálským žvástům a šťouchnutí do pop-filozofické ikony Slavoje Žižeka. Od roku 2008 píše humoristické fejetony do časopisu Nový prostor. Ty vyšly ve dvou knižních souborech: Démonologie všedního života a Česko je hezko .

Jan Stejskal

Narozen 4. 10. 1938 v Chrudimi, zemřel 16. 10. 2022. Středoškolský pedagog, sbormistr, regionální historik Pardubicka a Chrudimska, autor povídek, ilustrátor.

Jan Staněk

Narozen 12.7.1870 v Horním Římově u Českých Budějovic, zemřel 4.3.1948 tamtéž. Písmák, prozaik, lidový romanopisec.

Ivo Šteiner

Narozen 15.8.1940 v Londýně . Prof., MUDr., CSc., lékař, patolog, práce z oboru zejména patologie srdce a cév.

Hana Střihavková

Narozena 2.3.1926 v Praze. PhDr., botanička, práce z oboru.

Gene Stratton-Porter

Gene Stratton-Porter , narozena jako Geneva Grace Stratton, byla americká autorka, brzy přírodovědkyně, fotografka přírody. Svého postavení a příjmů užila jako dobře známý autor k podpoře zachování a Limberlostské bažiny a dalších mokřadů ve státě Indiana. Napsala několik nejprodávanějších románů a dobře přijímané sloupce v národních časopisech, jako je například McCall's. Její díla byla přeložena do několika jazyků, včetně Braillova písma a Stratton-Porter byl odhalování, že mela 50 milionů čtenářů po celém světě. Její román, Dívka z Limberlost , byl čtyřikrát zfilmován.

Dorothy Sterling

Americká spisovatelka.

Dina Štěrbová

Dina Štěrbová , rozená Margita Schochmannová, je československá horolezkyně slovenského původu, která zdolala dvě osmitisícovky, Čo Oju a Gašerbrum II. Od roku 2006 se věnuje humanitárnímu projektu v odlehlé oblasti pákistánské provincie Gilgit-Baltistán. Margita Schochmanová se narodila v roce 1940 v Bratislavě. Zde absolvovala základní školu, gymnázium a po maturitě chtěla studovat medicínu. V letech 1958 až 1963 vystudovala odbornou matematiku, specializaci matematická analýza na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského. V letech 1964 až 1992 vyučovala matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Její manžel byl známý zoolog, ekolog, emeritní profesor Univerzity Palackého, cestovatel a spisovatel Otakar Štěrba. Asi 300 výstupů provedla v Tatrách. V Alpách to byly výstupy např. v masívu Civetta, Torre Venezia a Piz Badile. Zúčastnila se výpravy Haramóš 1970, Pamír - Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Nošak . V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980 vedla ženskou expedici na Manáslu. Dvě účastnice této expedice, Božena Marušincová-Nývltová a Jana Koukalová, vystoupily na severní vrchol . V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou, která žila po roce 1968 v USA, vrchol Čo Oju, čímž posunula československý výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. Ne však čistě ženský, neboť s nimi vystoupili šerpové Norbu a Ang Rita . V roce 1988 vystoupila spolu s Lívií Klembarovou na Gašerbrum II, ačkoliv výprava vedená Róbertem Gálfym neměla na výstup povolení a vedoucí s touto změnou plánu nesouhlasil. Dina Štěrbová se poté hájila tím, že získala povolení od francouzské výpravy. Dvěma pákistánským styčným důstojníkům se výstup podařilo zlegalizovat dodatečně. V...

Daniel Stern

Daniel Stern byl americký psychoanalytik, ústřední představitel tzv. Bostonské skupiny, kterou lze řadit k interpersonální psychoanalýze, ale jejíž postavení je přesto specifické, právě kvůli vlivným Sternovým teoriím vývoje dítěte. Stern rozlišil čtyři formy sebeprožívání, které vznikají v různém období dětského vývoje. Lidské já tak má čtyři úrovně: Podle Sterna je také významné, jaký "způsob bytí s druhým" si kojenec osvojí. Na to má zásadní vliv matka. Je-li matka opravdu zaujatá dítětem, osvojí si dítě autentický způsob bytí. Je-li matka depresivní a pokouší se dítě stimulovat nespontánně, odpovídá dítě stejně falešnou odezvou a osvojí si "falešný způsob bytí".

Colin Stuart

Britský autor publikací z oblasti vědy a astronomie, též nabízí přednášky pro školy a podnikatele.

Christine Stewart

Autorka publikací o bonsajích.

Catherine Steadman

Britská herečka a spisovatelka.

Carl Heinrich Stratz

Carl Heinrich Stratz byl německo-ruský gynekolog, který byl jedním z prvních, kdo zkoumal lidského růst a vývoj.

Bohumír Štědroň

Bohumír Štědroň byl český klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog, strýc hudebního skladatele a pedagoga Miloše Štědroně a herce a zpěváka Jiřího Štědroně a otec prognostika doc. RNDr. Bohumíra Štědroně, CSc., a dědeček českého právníka doc. JUDr. Ing. Bohumíra Štědroně, Ph.D., LL.M., MBA. Po dokončení studií na gymnáziu začal pracovat jako učitel. Později studoval dějepis a zeměpis v Brně, vedle toho se věnoval studiu hudby. Během války učil na brněnské konzervatoři, později externě na pražské AMU. Vedle hry na klavír rovněž zpíval a působil jako dirigent. Bohumír Štědroň se narodil 30. října 1905 do velmi hudebnické rodiny Františka Štědroně, jež byl kapelníkem ve Vyškově a učitelem hudby. Celkem pět jeho dalších sourozenců, 4 bratři a sestra, se rovněž věnovali hudbě. Nejvýrazněji se prosadili bratři Vladimír, Miloš a Jan. Bohumír Štědroň předal rodinnou hudební tradici i svým třem dětem. Syn Bohumír, se hudbě i divadlu věnuje , dcera Stanislava Střelcová je hudební redaktorkou Českého rozhlasu a vnuk Bohumíra Štědroně Jaroslav Kyzlink, syn druhé dcery Lidie, je šéfdirigentem ND. Hudebně činní jsou i Štědroňovi synovci a prasynovci, zejména Miloš Štědroň, český hudební skladatel, vědec a syn Bohumírova bratra Miloše Štědroně staršího, a Jiří Štědroň, syn Bohumírova bratra Jana, zpěvák, textař a herec divadla Semafor. Skladatelské činnoti se věnuje i prasynovec Miloš Štědroň mladší .

Bohumil Stehlík

Kartograf, mapky a plánky k turistickým průvodcům.

Bernard Stonehouse

Byl populární badatel působící ve Scottově arktickém výzkumném ústavu v Cambridgi. Vzdělání získal mimo jiné na University College London. Se psím spřežením projel Antarktidu a napsal mnoho knih pro děti i pro dospělé.

Arkadij Strugačtí,

Anne Kristine Stuart

Zuzana Strachotová

Autorka fantasy románu.

Zdeněk Štoud

Autor a překladatel knih zaměřených na metrologii a složitější fyzikální vztahy. Autor norem technického kreslení. Člen technické normalizační komise.

Wilfrid Stinissen

Belgicko-švédský katolický kněz, bosý karmelitá, duchovní spisovatel, autor křesťanské literatury.

Vlado Štancel

Vlado Štancel se narodil 3.9.1964 v Bratislavě. Vystudovaný loutkoherec začal profesionálně spolupracovat s divadlem a televizí v roce 1990. Dnes jako režisér spolupracuje s pražským divadlem Minor. V letech 1997 - 1999 byl jeho uměleckým šéfem. Ve filmu se objevil v roce 1993 jako psycholog ve snímku Kanárská spojka a především v hlavní roli snímku Mezi námi přáteli, který rovněž režíroval a napsal. Reportáže Černých ovcí natáčí od roku 1993. Po celou dobu existence magazínu Testoviny byl jejich spoluautorem a moderátorem. Nyní moderuje pořad Černé ovce. Vlado Štancel je mužem mnoha profesí - herec, režisér, scénárista, spisovatel, reportér, dramaturg a moderátor. Jako scenárista spolupracoval na filmu Rekvalifikace.

Toni Stemp

Tomáš Štítný ze Štítného

Tomáš Štítný ze Štítného byl český šlechtic , spisovatel, kazatel, překladatel a jedna z předních osobností rané české reformace. Řadí se mezi předchůdce Jana Husa. Bývá označován za zakladatele české odborné prózy. Tomáš pocházel z nižší šlechty z tvrze Štítné u Žirovnice. Narodil se snad někdy na počátku 30. let 14. století. To se vyvozuje z Tomášovy zmínky v tzv. Opatovickém sborníku: "již mi jde léto sedmdesáté". Není však jisté, kdy byl tento sborník sepsán. Jan Gebauer kladl jeho vznik do roku 1401, František M. Bartoš za dobu jeho vzniku považoval rok 1406. Tomášovo narození pak kladl do roku 1335 a jeho smrt posunul až za rok 1409. Zdá se nesporné, že zemřel po roce 1401. Jména jeho rodičů neznáme. Historik August Sedláček srovnáváním erbu Štítného došel k závěru, že pocházel z větve Benešoviců , s nimiž ho pojil společný erb stříbrného odřivousu v červeném poli. Měl sestry Dorotu , Peltrátu a snad i Annu . V mládí studoval na artistické fakultě nově založené pražské univerzity, aniž se ale snažil dosáhnout akademického gradu. Osobně se znal s profesorem Vojtěchem z Ježova. Svou literární a překladatelskou činnost zahájil pod vlivem pražských reformních kazatelů, především Milíče z Kroměříže. Někdy v 50. letech 14. století se oženil a vrátil se zpět na svůj statek ve Štítném. Se svou manželkou měl pět dětí, z nichž tři dcery zemřely již v dětském věku. Dospělosti se dožila jen dcera Anežka a syn Jan. Ve Štítném však nepobýval trvale a zvláště po smrti manželky se po roce 1381 trvale usadil v Praze. Svůj statek ve Štítném pronajal Zbyňkovi z Kamenice a z nájmu žil v Praze. Později si zakoupil dům v sousedství Betlémské kaple . Psal o náboženských otázkách a v českém jazyce. Je považován za prvního českého klasika. Ve svých kázáních a dílech se obr...

Tomáš Staněk

Tomáš Staněk je český historik, specializující se na oblast česko-německých vztahů, postavení německého obyvatelstva v českých zemích ve 20. století a perzekuce obyvatelstva v komunistickém režimu na přelomu 40. a 50. let. Byl činný v politice. V letech 1994–1998 ostravský zastupitel, v letech 2000–2004 a 2004-2008 člen Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, obojí za ODS. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Palackého , od konce studia působil ve Slezském ústavu Slezského zemského muzea. Mimo to působil také jako externí přednášející na filosofických fakultách Ostravské univerzity a Univerzity Palackého. V poslední době byl zaměstnán na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Tomáš Staněk je autorem a spoluautorem řady odborných článků a několika monografií. Monografie:

Tina St. John

Autorka žije na pobřeží Nové Anglie se svým manželem, který je předlohou všech jejích hrdinů a zároveň největším fanouškem. Podle autorky jsou oba na světě hlavně proto, aby se mohli starat a hýčkat dvě kočkovité šelmy.TSJ je často citovaná, chválená nebo zmiňovaná jinými, nám někdy známějšími, autorkami. Její knížky u nás začaly vydávat teprve v nedávné době hned dvě nakladatesltví. Americká autorka středověkých romancí, se už od dětství toužila stát spisovatelkou. Přání si splnila románem LORD OF VENGEANCE , dále následovaly: LADY OF VALOR , BLACK LION´S LADY , HEART OF THE HUNTER , HEART OF THE FLAME a romance WHITE LION´S LADY . Žije s manželem v Nové Anglii. * Tinina debutová knížka Lord of Venegance - česky nevyšla * Rytířská série White Lion’s Lady - Nevěsta Bílého lva Black Lion’s LADY - česky nevyšla Lady of Valor - česky nevyšla * Série o Dračím kalichu Heart of the Hunter - Srdce lovce Heart of the Flame - Srdce plamene Heart of the Dove - Holubičí srdce Heart of the Dragon - ještě nevyšla ani anglicky

The Strangers

Kapela Merle Haggarda.

Strýci

Czech pop and jazz group, as well as a chorus. Led by Luděk Švábenský, evolved from Milan Chladil’s backing band 1970–1971, backing band for Helena Vondráčková 1972–1979. Also known as “Šest strýců” or “Luděk Švábenský Se Svým Orchestrem”. Members : Luděk Švábenský , Jiří Hlava , Josef Bažík Pavelka , Jan Václavík , Jiří Jech , Václav Kozel , Ladislav Chvalkovský , Miroslav Ryška , Ivan Smažík, , Pavel Fořt

Stanisław Strumph-Wojtkiewicz

Polský prozaik, básník, publicista, překladatel z ruštiny.

Siegfried Stander

Jihoafrický spisovatel, novinář.

Rudolf Starý

Rudolf Starý Astrolog, esejista, jungián, pracovník Ústředí vědeckotechnických informací, odborný asistent na katedře humanitních věd ČVUT; šéfredaktor časopisu Prostor, provozovatel nakladatelství Sagittarius a pořádatel kurzů psychologické astrologie. Podobnosti II-Astropsychologická hermeneutika Cheirón- Asklepiovská medicína a jungovská psychologie Astrologický sborník 2002 překlady mnoha astrologických děl, viz. odkaz zdroj: biografie

Robert L. Stine