Výpis všech autorů

Karel Samšiňák

Karel Samšiňák byl český zoolog, entomolog, myrmekolog, parazitolog, akarolog. Autor odborných přírodovědných publikací, statí k výtvarnému umění a turistických průvodců. Milovník výtvarného umění a sběratel ex libris. Dlouholetý předseda Spolku sběratelů a přátel exlibris, organizátor výstav a jiných kulturních akcí v Českém ráji. Karel Samšiňák se narodil v Sobotce v domě čp. 201 v Komenského, nyní Jičínské ulici. Jeho otec Karel Samšiňák byl úspěšným obchodníkem, matka Marie Samšiňáková rozená Havlíková hrála ochotnické divadlo, zpívala a ráda četla. Oba rodiče byli členy místního Sokola. Studia na klasickém gymnáziu v Mladé Boleslavi absolvoval Karel Samšiňák v letech 1938–1942. Již tehdy jej zajímaly přírodní vědy. Ve studiu pokračoval v Mladé Boleslavi na Střední průmyslové škole automobilní . Jeho zálibou bylo sběratelství. Od pohlednic s historickými náměty z českých dějin přešel na téma přírodniny: květiny a dřeviny, brouci a mravenci. Po druhé světové válce a znovuotevření vysokých škol v roce 1945 zahájil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy u parazitologa profesora Otty Jírovce. Pod jeho vedením se namísto mravenců začal věnovat roztočům. Parazitologickému oboru akarologie, tedy nauce o roztočích, zasvětil poté celou svou výzkumnou kariéru, v níž se vypracoval na vědce světového jména. Doktorát z přírodních věd získal v roce 1949 – jeho diplomová práce byla díky odborné úrovni uznána za práci doktorskou a byla vydána v odborném tisku. Po absolutoriu se nemohl z politických důvodů věnovat vědecké práci v Praze. Byl zaměstnán v oblastním muzeu v Děčíně, aby tu zejména uspořádal biologické sbírky. Rychle se vypracoval na ředitele a protože zodpovídal i za depozitář obrazů, našel si poradce v PhDr. Otakaru Votočkovi, řediteli nedalekého litoměřického muzea. Ten v něm probudil celoživotní hluboký zájem o výtvarné umění. Od 1. listopadu 1951 do ...

Karel Šafář

Karel Šafář byl český akademický malíř a grafik. Kromě toho se věnoval také kresbě a akvarelu. V mládí pracoval v Karlových Varech jako bytový architekt. V letech 1965–1971 studoval na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze v ateliéru Karla Svolinského a od roku 1970 v ateliéru Zdeňka Sklenáře. Po studiích odcestoval do Nepálu a následně do Indie, kde působil jako profesor na univerzitě v Benáresu. Od roku 1974 pracoval na volné noze. V roce 1976 navštívil Mongolsko. Několik prací vytvořil i pro Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury Ministerstvo zahraničních věcí, Univerzitu Karlovu, Národní galerii v Praze či Nadaci Charty 77. Byl tvůrcem grafického listu předávaného laureátovi Čestného uznání Mensy ČR. Jeho manželkou byla Jaryna Šafářová. Jeho synem je Jakub Šafář a dcerou Tereza Šafářová.

Jurij Goracijevič Šapiro

Ruský muzejní pracovník a kurátor muzea Ermitáž v Petrohradě, autor průvodců.

Josef Saur

Narozen 1981. Mgr., historik, specializuje se na ruské dějiny 19.století, ruskou historiografii a dějiny politického myšlení.

Josef Sadílek

Od 12 let studoval reálku ve Šternberku. V roce 1938 přešel na Slovanské gymnázium do Olomouce. V letech 1942 – 1944 studoval Vyšší hospodářskou školu a poté až do konce války pracoval jako zemědělský dělník. Na podzim 1945 maturoval na gymnáziu v Zábřehu. Pak působil jako kulturní referent na Okresním národním výboru ve Šternberku. Od roku 1946 studoval Masarykovu univerzitu v Brně, obor sociologie, estetika a filozofie. V roce 1948 přešel na univerzitu do Olomouce, kde promoval v roce 1949. Po presenční vojenské službě působil v letech 1951 – 1952 v Litovli jako knihovnický inspektor a 1953 – 1955 pracoval na Ministerstvu školství a kultury v Praze. Poté v letech 1956 – 1959 byl odpovědným redaktorem v nakladatelství Orbis. Koncem roku 1959 se stal vedoucím tiskového oddělení Čs. akademie zemědělských věd, kde byl až do roku 1972 a poté se stal vedoucím odboru knihovnictví a vědeckotechnických informací na ministerstvu kultury, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1984. Hojně publikoval odborné články s kulturní a zemědělskou tématikou. Jeho texty najdeme v denním tisku i v časopisech: Květy, Literární noviny, Tvar aj. Napsal také několik studií o Petru Bezručovi a to: Haná v díle Petra Bezruče a Antická filozofie v díle P. Bezruče . Dvou vydání se dočkala také jeho kniha Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů . Posledním jeho prozaickým dílem byla kniha Nezapomenutelná setkání , kde vzpomíná na významné české osobnosti: J.Ladu, K.Svolinského, J. Seiferta, F. Halase, M. Švabinského, J. Zrzavého, G. Frištenského a P. Bezruče. Knižně debutoval v roce 1946, kdy vyšla jeho první básnická sbírka Zátiší s jablky. Na svém kontě má osmnáct básnických knih, z nichž ve třech jsou převážně básně věnované rodnému kraji. Jde o sbírky Ranní koncert , Hrozen světla a Život v jablku . Výběr veršů z let 1946–1949 vyšel pod názvem Zelené housle a k období 1949–1952 se váže sbírka Čisté víno . Nejví...

Josef Šachl

Narozen 13. 5. 1914 v Hradci Králové, zemřel 6. 8. 2013. Přírodovědec, věnoval se botanice, entomologii a ornitologii. Odborný publicista a překladatel.

José Rodrigues dos Santos

Narodil se v zámořské portugalské kolonii v Mosambiku, ale rodina se před vyhlášením nezávislosti a následné občanské válce raději přestěhovala do Portugalska. José Rodrigues dos Santos pracoval jako válečný zpravodaj zprvu pro BBC, později pro CNN, kde obdržel tři významná ocenění za práci v terénu. Nyní pracuje v Portugalské veřejnoprávní televizi, kde uvádí večerní zprávy, a také vyučuje žurnalistiku na univerzitě v Lisabonu. Je autorem pěti esejů a devíti románů, z nichž obzvlášť Codex 632 naprosto ovládl portugalský knižní trh. Nejen tento, ale i další napínavé dobrodružné romány byly dosud přeloženy do 18 zemí světa. Hlavním hrdinou série inteligentních thrillerů je kryptoanalytik a historik Tomás Noronha, jehož záhady a tajemství zavádějí nejen po památkách portugalských, ale i po zajímavých místech celého světa. Zatímco v Šifře samotného Boha pátral po neznámém objevu Alberta Einsteina, ve volném pokračování Hněv Boží se díky svým znalostem dějin islámu zaplete do války s teroristy…

Jonathan Santlofer

Jonathan Santlofer je spisovatel a výtvarník uznávaný po celém světe. Za svá výtvarná díla, která jsou vystavena v mnoha veřejných i soukromých galeriích, získal četná významná ocenění.

Jonathan Sacks

Britský rabín, politik, filozof, teolog a vysokoškolský učitel.

Jiřina Salaquardová

Jiřina Salaquardová je česká básnířka, novinářka a autorka knih pro děti. Vzhledem k počátkům své tvorby bývá řazena k tzv. „generaci osamělých běžců“. Narodila se jako Jiřina Kalabisová v Brně, dětství však strávila v Náměšti nad Oslavou. Žila zde v domě uprostřed lesní obory. V roce 1973 odmaturovala na Gymnáziu v Třebíči. Vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor bohemistika a muzikologie, a v roce 1980 získala titul PhDr. Na poli jazykovědy se zaměřila na současný český jazyk. Pořádala množství seminářů k tomuto tématu pro různé instituce, např. pro magistráty v Brně, Praze a Olomouci. Také spolupracovala s několika nakladatelstvími jako korektorka textů. Své fejetony a novinové články publikovala v Lidových novinách, Právu, Literárních novinách, v literárním časopisu Host či v internetovém deníku Britské listy. Působila také v České televizi jako scenáristka několika pořadů pro děti a rodinu a jako učtitelka na základní škole v Jihlavě. Má dceru a adoptivního syna. Momentálně pracuje na katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně. Do oblastí jejího vědeckého zájmu patří tištěná média, český jazyk, stylistika, rétorika, verbální a neverbální komunikace a tvůrčí psaní. Má velkou oblibu v motýlech. Jiřina Salaquardová nastoupila svou literární dráhu v polovině 80. let jako básnířka, v období generace osamělých běžců, v době, která přála ženské poezii. Nicméně od 90. let již žádnou sbírku nepublikovala a svou sporou tvorbu zaměřila na oblast dětské literatury.

Jiří Šašek

Jiří Šašek byl český herec, jedna z hereckých hvězd 60. let 20. století, člen Divadla Rokoko, herecký partner Darka Vostřela, se kterým tvořil komickou dvojici. Rodiče se zabývali ochotnicky divadlem, takže se s nimi již ve čtyřech letech objevil na jevišti jako Kalafunovo děcko ve hře Strakonický dudák. V roce 1947 se stal členem studentského divadelního souboru DÍRA , vedeného bratry Kühnovými . Po maturitě měl zájem jít na FAMU, avšak neudělal zkoušky, uspěl však na Pedagogické fakultě UK. Současně mu však jeho kamarádi podali přihlášku na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, kam byl pozván na zkoušky a byl přijat. Studoval v ročníku společně např. s Janou Štěpánkovou, Vladimírem Brabcem, Josefem Zímou, Petrem Haničincem a Alenou Vránovou. K jeho profesorům patřil mj. Miloš Nedbal. Následně byl angažován v divadle v Ostravě. Vojnu trávil ve vojenském uměleckém souboru letectva Vítězná křídla, kde v roce 1955 vytvořil na pódiu poprvé dvojici VOŠA s Darkem Vostřelem . Pamětníci vědí, že se objevil v oblíbeném televizním dětském seriálu v postavě Robota Emila. K jeho koníčkům patřilo kreslení , ke kterému se později vrátil , když byl po roce 1968 v důsledku probíhající normalizace politicky perzekvován, divadlo Rokoko bylo zrušeno a on nesměl vystupovat v televizi ani hrát ve filmu. Známé jsou např. jeho výstižné karikatury herců a zpěváků . Při své herecké práci velmi užíval svůj charakteristický hlas, kterému uměl dát zastřený či huhlavý tón, což často zvyšovalo komický účinek jeho herecké práce. Svoji poslední filmovou roli vytvořil ve filmu Pějme píseň dohola v roce 1990 při režijním debutu Ondřeje Trojana. Za svůj život byl dvakrát ženatý, poprvé s operní zpěvačkou Květou Koníčkovou, podruhé s výtvarnicí Boženou, manželství trvalo přes 30 let . Po listopadu 1989 se dvojice Vostřel a Šašek rozpadla, Vostřel od...

Jiří Šantora

Publicista, autor publikací o plzeňském divadle.

Jill Santopolo

Americká spisovatelka, nakladatelská redaktorka a vysokoškolská pedagožka, zaměřená na storytelling a psaní pro děti a mládež.

Jean-Jacques Salomon

Francouzský historik vědy, filozof a ekonom.

Jaroslav Šaroch

Pedagog, odborný asistent, zabývá se problematikou tvorby učebního textu pro výuku cizího jazyka a autoritou učitele, spoluautor pracovního sešitu ruštiny Pojechali.

Jaroslav Šálek

Fotograf.

Jan Sarkander

Jan Samec

Jan Samec byl český pedagog a všestranný výtvarník – především malíř, ale i úspěšný kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik a scénograf. Narodil se ve Strakonicích 14. května roku 1917 ještě do poměrů rakousko-uherských, své vzdělání získal již v prvorepublikových školách. V letech 1936–1939 studoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství při ČVUT v Praze v ateliérech profesorů Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy, Karla Pokorného . Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval jako telegrafní dělník pro Ministerstvo spojů. V roce 1940 absolvoval kurzy reklamního návrhářství na Rotterově reklamní škole v Praze. Od podzimu 1940 do roku 1941 byl studentem Školy umění ve Zlíně. V letech 1944–1945 pracoval v totálním nasazení ve strakonické keramické velkovýrobě keramického nádobí . V roce 1945 se vrátil do Prahy k přerušenému vysokoškolskému studiu na Českém vysokém učení technickém, které roku 1946 absolvováním první a druhé státní zkoušky završil. Poté pracoval v Praze jako učitel výtvarné výchovy na Experimentálním gymnáziu v Libni, to však bylo brzy jako buržoazní nežádoucí zrušeno. V roce 1947 po krátké známosti s herečkou Jiřinou Štěpničkovou uzavřel sňatek a z tohoto vztahu se narodil pozdější herec Jiří Štěpnička. Po ukončení studií dostal umístěnku do pohraničí. Rozhodl se pro Karlovy Vary, kam se v roce 1948 natrvalo přestěhoval. Vyučoval zde na místním gymnáziu výtvarnou výchovu a později i kreslení a malbu na porcelán na Střední průmyslové škole keramické. V roce 1963 zde vyučoval též kresbu na Pedagogickém institutu a v roce 1968 externě na místním gymnáziu. Zemřel 9. srpna 1988 v Karlových Varech. Jan Samec byl všestranný výtvarník. Po skončení studia se od roku 1947 zabýval tvorbou užité keramiky a grafiky a jako ilustrátor spolupracoval s tiskem a nakladatelstvím Orbis Praha. V letech 1956–1960...

Jan Ságl

Jan Ságl je současný český fotograf. V současné době žije ve Středoklukách u Prahy. Fotografii se věnuje od svých patnácti let – šlo o první pokusy se záměrným malováním do fotografie – ovlivněné surrealismem. Ale svůj první fotoaparát dostal již v šesti letech, kdy na první film exponoval své sourozence, druhý film byl však už plný různých detailů a abstrakcí. Rodinné snímky už pak nefotografoval. Po absolvování gymnázia pracoval od roku 1963 jako nezávislý fotograf, když ho Jiří Padrta přizval ke spolupráci v časopisu Výtvarná práce. V šedesátých letech fotografoval pro časopisy Výtvarná práce a Výtvarné umění až do jejich zrušení počátkem normalizace roku 1969. Byl členem SČVU. Fotografoval na výstavách a po ateliérech kolekce obrazů, jejichž tvorba je pro tuto dobu určující. Měl tak možnost poznat podrobně přímo v ateliéru díla Jiřího Koláře, Karla Malicha, Huga Demartiniho, nebo Jana Kubíčka. Soustavné a časté fotografické zpracování zejména díla Václava Boštíka v Ságlovi vyhranila i jeho vlastní formulování vztahu k struktuře fotografické krajiny. Koncem 60. let začal spolupracovat s rockovými skupinami The Plastic People of the Universe a The Primitives Group, které koncipovaly své koncerty jako dějové a výtvarné události a jejich členové se pak zúčastňovali akcí v přírodě, které pořádala jeho manželka Zorka Ságlová, sestra Ivana Martina Jirouse. Tyto akce se staly součástí širšího proudu, měly svůj původ v happeningu, který radikálně měnil situaci umění 60. a 70. let. Zcela dominantní úlohu ve velké řadě akcí sehrála krajina. Zorka Ságlová zvolila za výlučný prostor pro své akce krajinu. Krajina jako hlavní aktér se u ní však postupně proměňovala. Při první z akcí – Házení míčů do průhonického rybníka Bořín byla kultivovaným místem pro realizaci principu hry, jehož možným výsledkem se stala proměnlivá plastika plovoucích barevných míčů. Akce vyvrcholila jakýmsi „pomíjivým land-artem“ a obojí se fotografovi nab...

Ján Šafránek

Jan Šafránek je český malíř a kreslíř. Jeho žánrové figurální obrazy současného světa lidí jsou malovány výraznými barevnými odstíny na základě důkladné lineární kresebné konstrukce, vycházející z původních kreseb a skic. Původně začínal jako malíř filmových panelů a reklam pro filmový podnik v Hradci Králové. V této době také maloval narativní obrazy tvořené klasickou drobnopisnou technikou. V roce 1974 přesídlil do Prahy, kde si zařídil vlastní ateliér. Postupně navazoval kontakt s mnoha umělci, většinou z alternativní kulturní scény. Zúčastnil se různých neoficiálních výstav a aktivně se podílel na řadě akcí. Jeho obrazy z pražského období jsou ironickým komentářem k absurditě každodennosti normalizované společnosti 70. let. Maloval figurální výjevy z nočních lokálů, hospod, bufetů, různých slavností a jiných pouličních aktivit. Po podpisu Charty 77 a ztrátě existenčních možností emigroval do Rakouska. Ve Vídni se zapsal na Vysokou školu užitých umění, kde studoval 3 semestry malbu a kresbu v ateliéru profesora Carla Ungera. 1981-1985 žil a tvořil v Austrálii . 1985 cestoval po USA a Mexiku a posléze se opět usadil ve Vídni. V této době podniknul řadu studijních cest po Itálii. 1986 se vrátil do Sydney. Podniknul řadu cest po Tasmánii, Novém Zélandu, Tichomoří, Fidži, Velikonočním ostrově a Jižní Americe. Z cest si přivezl důležitý kresebný materiál, který potom použil jako inspiraci k tvorbě svých dalších obrazů. 1990 odjel na trvalo do Evropy, kde žije a tvoří v Praze a ve Vídni. Uspořádal mnoho samostatných výstav v Evropě i zámoří.

Jacques Salomé

Francouzský psychosociolog, beletrista a básník.

Jacques de Saint-Victor

Francouzský novinář.

Ivana Šafránková

Autorka vzpomínkové knihy z hudební oblasti.

Ivan Sabinov

Narozen 21. 2. 1911 v Rajhradě, zemřel v roce 1969. Poštovní úředník, básník.

Ivan Evanđelista Šarić

Isak Samokovlija

Bosenský lékař a spisovatel, prozaik.

Ino Savini

Ino Savini byl italský dirigent, skladatel a muzikolog.

Inga Saffron

Americká žurnalistka, která získala Pulitzerovu cenu za kritiku za rok 2014. Je vdaná za spisovatele Kena Kalfuse, s nímž má dceru Sky.

Ilse Sand

Dánská psychoterapeutka.

Ihara Saikaku

Igor' Vasil'jevič Savel‘jev

Ruský léčitel a spisovatel, žije v Česku.

Ian Sayer

Historik, odborník na problematiku 2. světové války.

Hrowe H Saunders

Německý spisovatel, zabýval se historií a zejména druhou světovou válkou. Psal i pro mládež.

Helmut Sakowski

Německý spisovatel, dramatik a politik.

Harald Salfellner

Lékař, práce z oboru dějiny medicíny, též autor a vydavatel vlastivědných publikací a průvodců, zaměřený na Prahu a Vídeň a na vztahy významných osobností k těmto městům.

Hanuš Salz

Narozen 22. 2. 1922 v Plzni, zemřel 12. 7. 2019. Autor publikací z historie letectví.

Hannah Kate Sackett

Autorka přírodovědných knih pro děti.

Georgij Chosrojevič Šach

Ruský právník, politik a politolog arménského původu, též autor vědecko-fantastických próz a divadelních her. Narozen v Ázerbajdžánu, později žil v Rusku.

František Šalda

Narozen 1.10.1890 v Železném Brodě. Učitel, autor pedagogických spisů.

František Sahula

František Sahula byl český kytarista, zpěvák, skladatel a textař. Působil ve skupině František Sahula & Synové výčepu, ale známý byl především jako občasný člen skupiny Tři sestry. František Sahula začínal s hudbou v pěveckém sboru, který navštěvoval v dětství. V 17 letech přidal hru na kytaru. Krátce působil také jako baskytarista. S vlastní skupinou FB BOX vyhrál několik hudebních soutěží. Následovalo krátké působení v kapele Kroket. V roce 1982 s Lou Fanánkem Hagenem spoluzakládal skupinu Spálená tlumivka, ve které hráli také na klávesy Jan Srnec a kytarista Petr Jírovec. Jírovec současně působil ve skupině Traktor. Spolu s jejími členy Tomášem Doležalem a Jiřím Brábníkem a akordeonistou skupiny Dozadu Tomášem Karáskem založili na jaře 1985 skupinu Tři sestry. Sahula s Fanánkem pokračovali ve Spálené tlumivce, ta však skončila poté, co Sahula vstoupil pod vlivem své první ženy do církve a hudby zanechal. Fanánek se mezitím jako zpěvák připojil ke Třem sestrám. Po vystoupení z církve v roce 1988 se stal členem Tří sester i Sahula. Jako autor a kytarista se podílel na debutovém albu Na kovárně to je nářez . Byl autorem jednoho z největších hitů Tří sester Život je takovej. V roce 1992 založil kapelu František Sahula & Synové výčepu, ve které zůstal aktivní až do své smrti. Ze Tří sester odešel v roce 1989, ale v roce 1994 se opět do kapely vrátil. Podílel se na albech Hudba z marsu, Zlatí hoši a Na eXX. Ztvárnil také hlavní roli v klipu Průša Fanánkova projektu Hagen Baden. Ze Tří sester opět odešel v roce 1997. O rok později, tentokrát už bez Sahuly, skupina vydala album Průša se vrací. Sahula, jehož kreslenou podobiznu Tři sestry využili i na přebalu desky, byl tímto počinem velice rozhořčen a jeho vztah s kapelou a Fanánkem značně utrpěl. V roce 2004 se však do Tří sester na chvíli vrátil a zúčastnil se turné, po kterém definitivně ukončil působení v této skupině. Jako...

František Šafr

Narozen roku 1882 v Oskořínku u Nymburka, zemřel 11.5.1937 v Praze. Novinář, beletrista, autor cestopisů a divadelních her.

František Ladislav Sál

Narozen 8.10.1867 ve Studenci u Jilemnice, zemřel 30.5.1941 v Praze. Učitel, vlastivědný pracovník, publikace z oboru vlastivědy, pedagogiky a harfenictví, pověsti a pohádky.

Flying Saucers

Britská rock'n'rollová / rockabillyová kapela. Založena 1972. Flying Saucers vystoupila na korbě nákladního auta během slavného Teddy Boy March v Londýně v roce 1976 . Skupinu Flying Saucers založili v roce 1972 baskytarista Pete Pritchard, bubeník Terry Earl, kytarista Chris Townsend a rytmický kytarista/zpěvák Alan Jones. Jones a Townsend skupinu opustili v roce 1975 a nahradili je kytarista Nigel "Niggsy" Owen a zpěvačka Sandy Ford, kteří ve skupině zůstali. V této době se do sestavy přidal také Jacko Buddin na saxofon. S pomocí obnoveného zájmu o hudbu Rockabilly a britské subkulturní hnutí známé jako Teddy Boy absolvovali The Flying Saucers turné po Evropě a získali nahrávací smlouvy s EMI Music. The Flying Saucers jsou nejznámější tím, že v roce 1976 vystoupili na korbě kamionu během pochodu Teddy Boy v Londýně. Tento pochod byl součástí úspěšného plánu na podporu vysílání rockabilly hudby v celostátním rádiu BBC Radio One. Během několika týdnů uváděli diskžokejové BBC Stuart Colman a Geoff Barker hodinový pořad "It's Rock 'n' Roll", v němž zaznívala hudba kapel tvořících ve stylu rockové hudby 50. let a dlouhý seznam hostujících interpretů, mezi nimiž byli mimo jiné The Flying Saucers , Dave Edmunds a Crazy Cavan & The Rhythm Rockers. Pochod Teddy Boy z roku 1976 je často považován za jiskru, která zažehla obrození rockabilly a explozi popularity mladších rockabilly kapel, jako jsou Stray Cats a The Blasters, na počátku 80. let. Díky vybroušené produkci a strategické propagaci umělců ze strany EMI jsou vydání kapely u velkých vydavatelství často spojována se scénou nové vlny, která zahrnovala zcela novou generaci skupin inspirovaných rockabilly. V roce 1980 se skupina The Flying Saucers objevila ve filmu Blue Suede Shoes, což byl dokumentární film o rokenrolu, který režíroval Curtis Clark. Ve filmu vystupovali významní průkopníci rocku, například Bill Haley & His Comets. Po četných personálních změnách se The Flying Saucers v polovině 80. let rozpadli. Pete Pritchard se stal sessionovým hráčem a koncertním baskytaristou, doprovázel kytaristu Alvina Leeho z Ten Years After a hrál na baskytaru Scottyho Moora, DJ Fontany a Jordanaires na několika turné. Pritchard byl spoluzakladatelem nezávislého bluesového vydavatelství Alligator Records, které prezentovalo zkušené umělce a nabídlo několika novým interpretům první šanci k nahrávání. V roce 2011 byl Pritchard uveden do Mezinárodní rockabilly síně slávy. Původním zpěvákem byl Alan Jones z dob, kdy se jmenovali North nine a změnili si název na The Flying Saucers . Jako jediný původní člen skupiny Ford pokračuje v turné a nahrávání s obnovenou verzí The Flying Saucers , vystupující pod názvem "Sandy Ford's Flying Saucers ." V roce 1991 se Sandy Ford's Flying Saucers objevili v britském filmu Buddy's Song, kde hráli Roger Daltrey, Chesney Hawkes, Sharon Duce a Michael Elphick. Film byl pokračováním televizního seriálu BBC Buddy z roku 1986, kde Daltrey hrál stejnou roli . Daltrey, Bill Curbishley a Roy Baird působili jako producenti filmu a Daltrey byl také hudebním režisérem. K filmu bylo vydáno album se soundtrackem, na kterém se objevil Hawkesův hit "The One and Only". Film se natáčel v Londýně a různých městech v údolí Temže. V hlavních rolích se objevuje plyšová rocková skupina Sandyho Forda Flying Saucers , která ve filmu hraje sama sebe. Hrají roli Terryho přátel, nabízejí mu podporu tím, že zkoušejí s Buddym a stávají se jeho doprovodnou kapelou. Buddy přispívá zpěvem a rytmickou kytarou, zatímco Sandy Fordová se stará o sólovou kytaru.

Fernand Salentiny

Profesor obecné historie v Lucembursku.

Felix Salten

Felix Salten, rodným jménem Siegmund Salzmann byl rakouský spisovatel, kritik, dramatik, esejista, libretista a scenárista židovského původu. Mezi jeho nejznámější literární díla patří příběh malého kolouška Bambiho z knihy Bambi, život v lese z roku 1923, příběh o veverce Perri z roku 1938. Velmi známý je též jeho eroticko-pornografický román Josefina Mutzenbacherová z roku 1906. Všecha tato díla byla přeložena do mnoha jazyků a později byla i zfilmována. V roce 1891 se stal členem literární skupiny Mladá Vídeň. Od roku 1927 působil ve funkci předsedy Rakouského PEN klubu. Narodil se v Pešti, když mu byl 4 týdny, jeho rodina se přestěhovala do Vídně. Zde žil až do roku 1936. Po nacistickém obsazení Rakouska, kdy mu hrozilo jako Židovi velké nebezpečí, se natrvalo přestěhoval do neutrálního Švýcarska, kde také zemřel.

Fedor Ivanovič Šaljapin

Ruský operní pěvec a tanečník, též autor autobiografických publikací.

Eva Šamánková

Narozena 19.5.1923 v Praze, zemřela 26.5.1996 v Bruselu . PhDr., práce v oboru dějin české architektury, turistické příručky.

Emil Šafr

Autor spisu o technice mazání.

Drahomír Šajtar

Narozen 17. 6. 1922 v Záblatí u Bohumína, zemřel 4. 4. 2009 v Ostravě. PhDr., literární historik Slezska, literární kritik, práce a redakční činnost v oboru, překlad z francouzštiny.

David Kopelevič Šapiro

Běloruský analytický chemik. Specialista na technologie skladování a zpracování ovoce, zeleniny a brambor.

Daniel Samek

Daniel Samek je český fotbalista aktuálně působící v klubu SK Slavia Praha. S fotbalem začínal tento mladý záložník v Hradci Králové, odkud již ve svých čtrnácti letech přestoupil do pražské Slavie. Do A-týmu Slavie nakoukl již ve svých 17 letech, a to v pohárovém utkání proti Slavii Karlovy Vary, proti které odehrál posledních 20 minut utkání. Svůj ligový debut si připsal proti Jablonci, proti kterému odehrál 79 minut. Pro sezonu 2021/22 byl zařazen do A-týmu a začal pravidelně nastupovat, ve Fortuna:Lize nastoupil k 1. září 2021 do tří utkání, ve kterých odehrál dohromady 164 minut a během té doby stihl na dva góly přihrát a jeden sám vsítil. Nastoupil také na posledních 22 minut domácího zápasu předkola Evropské ligy proti Legii Warszawa.

D Šajtar

Christine Sagnier

Francouzská historička umění, publicistka.

Christian Salvesen

Narozen v r. 1951 v Celle. Novinář, hudební producent, spisovatel.

Cchering Šakja

Carlo Sabajno

Carlo Sabajno byl italský dirigent a významná osobnost v dějinách klasické hudby. Narodil se 16. prosince 1874 v italském Rosascu a zemřel 11. srpna 1938. Sabajno se proslavil zejména svou spoluprací se společností Gramophone Company, později známou jako His Master's Voice . Během svého působení u HMV provedl první kompletní nahrávky mnoha oper, včetně oper Giuseppe Verdiho "Aida" a "Requiem", které byly v té době vzhledem k technickým omezením nahrávacího zařízení průlomové.

Camille Saint-Saëns

Camille Saint-Saëns byl francouzský skladatel, varhaník, dirigent a klavírista období romantismu. Jeho přínos hudebnímu světu upevnil jeho pověst jednoho z nejvýznamnějších skladatelů své doby. Saint-Saëns projevoval od mládí zázračný talent; jako klavírista debutoval na koncertě již v deseti letech. Během své kariéry napsal celou řadu hudebních děl, včetně symfonií, koncertů, oper, komorní hudby a sólových klavírních skladeb.

August Sarnitz

Architekt a profesor dějin architektury a teorie architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Studia na Technické univerzitě ve Vídni, na Akademii výtvarných umění ve Vídni, postgraduální studium na MIT. Pedagogická činnost na četných univerzitách v Rakousku i v zahraničí, mj. na University of California, Los Angeles, Rhode Island School of Design a MIT. Řada vědeckých úkolů a publikací v oboru djin architektury, především architektury 20. století a rakouské exilové architektury.

Ashley Saunders

Americká autorka knih pro mládež.

Arantxa Sanchez-Vicari