Výpis všech autorů

Gunter Steinbach

Německý vydavatel a publicista. Píše knihy s tematickými okruhy - rostliny, živočichové a ochrana přírody.

George Steiner

Americký filozof kultury, literární kritik, spisovatel, esejista a pedagog francouzského původu.

František Štorm

František Štorm je český tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog, odborný publicista a hudebník. František Štorm je synem malířky Dany Puchnarové. Je vnukem Břetislava Štorma, českého architekta, heraldika a grafika. V letech 1981–1985 studoval na SOŠV v Praze. Ve studiu pokračoval na VŠUP tamtéž, nejprve pod vedením Milana Hegara a později Jana Solpery, v jehož Ateliéru knižní grafiky a písma absolvoval v roce 1991. V letech 2003–2008 působil jako vedoucí ateliéru Tvorba písma a typografie na téže škole. Roku 1993 založil v Praze Střešovickou písmolijnu , která se zabývá tvorbou a distribucí digitálních typografických písem. Tato písmolijna nabízí více než 800 originálních písem, mezi nimiž jsou Štormova písma autorská , modifikace písem historických i digitalizace písem významných českých autorů . Je autorem např. typografického stylu restaurace Lokál. Ilustracemi doprovodil např. publikace Neser bohy Josefa Moníka či sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta . Je autorem knihy Eseje o typografii , která byla nominována na literární cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Štorm působí jako zpěvák a kytarista v české metalové kapele Master’s Hammer, pro kterou také píše veškeré texty. Po rozpadu kapely v 90. letech nahrál album Airbrusher. Kapela se obnovila v roce 2009, kdy vydala album Mantras, později následované deskami Vracejte konve na místo, Vagus Vetus, Formulæ a Fascinator. Od roku 2015 je též členem projektu Mortal Cabinet. V roce 2005 mu byla udělena cena Revolver Revue. Jeho kniha Eseje o typografii byla v roce 2009 jednou ze tří knih nominovaných na českou literární cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Články...

Eva Štolbová

Narozena 18.2.1935 v Ústí nad Labem, zemřela 29.10.1993 v Praze. Íránistka, práce z oboru, překlady z perštiny a tádžičtiny.

Dominik Stroukal

Narozen 18. 6. 1987 v Žatci. Mgr., Ing., ekonom, též autor povídek a básní, fotograf.

Diana Stainforth

Diana Stainforthová pochází z Northamptonshiru, řadu let však žila v Itálii, Španělsku a Jižní Africe. Po návratu do Anglie pracovala jako bytová architektka a pak se stala asistentkou známé spisovatelky Rebeccy Westové. Tato práce ji inspirovala natolik, že začala sama psát. Hned její první román Rajka byl velmi úspěšný a vynesl ji na špičku žebříčků nejprodávanějších knih. Dnes žije v Londýně a je autorkou řady románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků.

Brian Staveley

Brian Staveley učí literaturu, náboženství, historii a filozofii, což ovlivňuje jeho romány a je držitelem titulu MA v oboru tvůrčího psaní na bostonské univerzitě. Pracuje jako redaktor v Antilever Press a publikoval svou poezii a eseje, které vyšly i v elektronické podobě. Žije ve Vermontu s manželkou a synem a svůj čas dělí mezi běžecké túry, štípání dříví a psaní.

Boris Steinbauer

Student práv, autor románu.

Alexandr Štich

Alexandr Stich byl český jazykovědec a literární historik, bohemista, od roku 1992 profesor české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1952 až 1957 na Filozofické fakultě UK vystudoval bohemistiku a slavistiku. Potom působil na Ústavu pro jazyk český, odkud musel odejít v roce 1974. V sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, kde uspořádal několik vydání českých spisovatelů, většinou pod cizím jménem. V roce 1990 se vrátil na Filozofickou fakultu, kde působil až do smrti na Katedře českého jazyka a teorie komunikace. V roce 1991 byl jmenován docentem a o rok později profesorem české literatury. Od roku 1997 byl členem Učené společnosti ČR. Byl proti zmasovění studia na Univerzitě Karlově, nechtěl z ní dělat "Karlovu měšťanku a diplomy rozdávat rovnou". Sám sebe označoval za elitáře. Alexandr Stich se specializoval na zkoumání baroka a jeho literatury a jazyka, dějiny české literatury 19. a poč. 20. století , na českou slovotvorbu a na otázky textologie a editologie. Specifickým přínosem A. Sticha je koncept tzv. "lingvoliterární historie", de facto pojmu příbuznému intertextualitě. Lingvoliterární historie má sledovat a zkoumat konotace a významy uchovávané v jazyce a migrující mezi literárními díly. Stich tak upozorňoval na podle něj zhoubné odtržení literární vědy a jazykovědy. Alexandr Stich byl nadšeným cyklistou, i ve vyšším věku jezdil po Praze na kole.

Zuzana Stirská

Vladimíra Staňková

Narozena 1987 v Havířově. Bohemistka a literární vědkyně. Redaktorka ve společnosti Knihy Dobrovský. Korektorka, editorka, lektorka češtiny pro cizince. Autorka překladu dětské knihy z italštiny.

Vít Štěpánek

Narozen 13. 3. 1964 v Praze. RNDr., geograf, odborné práce z oboru geografie cestovního ruchu a kulturní geografie. Také nezávislý publicista a překladatel z angličtiny.

Václav Strachota

Manžel PhDr. Olgy Nytrové Ing. Václav Strachota - zaměstnán v Národním filmovém archivu jako počítačový specialista, dále hudební skladatel, publicista, spisovatel, člen Klubu autorů literatury faktu při Obci spisovatelů a člen Syndikátu novinářů. Vystudoval fakultu automatizovaných systému na VŠE v Praze a dále i obor skladby a aranžování na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem, zajímá se o divadlo a film. Věnuje se i skládání a aranžování hudby, nejraději scénické a písniček pro Jitku Molavcovou. Oboru počítačů se stále věnuje v Národním filmovém archivu, kde připravil a naprogramoval databázi jeho rozsáhlých filmových sbírek. Spolupracuje tam i na na přípravě odborných publikací např.: Český hraný film I , II .

Václav Stehlík

Václav Stehlík je český právník, vysokoškolský pedagog a od roku 2020 děkan Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na různorodé aspekty práva Evropské unie, ať se jedná o tzv. evropské ústavní právo, soudní systém EU, poměr evropského a národního práva, vnitřního trhu EU, unijních vnějších vztahů či migračního práva. Kromě práv vystudoval anglický jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a postgraduální LL.M. studium na University of London zaměřené na právo Evropské unie.

Tomáš Štítný ze Štítného

Tomáš Štítný ze Štítného byl český šlechtic , spisovatel, kazatel, překladatel a jedna z předních osobností rané české reformace. Řadí se mezi předchůdce Jana Husa. Bývá označován za zakladatele české odborné prózy. Tomáš pocházel z nižší šlechty z tvrze Štítné u Žirovnice. Narodil se snad někdy na počátku 30. let 14. století. To se vyvozuje z Tomášovy zmínky v tzv. Opatovickém sborníku: "již mi jde léto sedmdesáté". Není však jisté, kdy byl tento sborník sepsán. Jan Gebauer kladl jeho vznik do roku 1401, František M. Bartoš za dobu jeho vzniku považoval rok 1406. Tomášovo narození pak kladl do roku 1335 a jeho smrt posunul až za rok 1409. Zdá se nesporné, že zemřel po roce 1401. Jména jeho rodičů neznáme. Historik August Sedláček srovnáváním erbu Štítného došel k závěru, že pocházel z větve Benešoviců , s nimiž ho pojil společný erb stříbrného odřivousu v červeném poli. Měl sestry Dorotu , Peltrátu a snad i Annu . V mládí studoval na artistické fakultě nově založené pražské univerzity, aniž se ale snažil dosáhnout akademického gradu. Osobně se znal s profesorem Vojtěchem z Ježova. Svou literární a překladatelskou činnost zahájil pod vlivem pražských reformních kazatelů, především Milíče z Kroměříže. Někdy v 50. letech 14. století se oženil a vrátil se zpět na svůj statek ve Štítném. Se svou manželkou měl pět dětí, z nichž tři dcery zemřely již v dětském věku. Dospělosti se dožila jen dcera Anežka a syn Jan. Ve Štítném však nepobýval trvale a zvláště po smrti manželky se po roce 1381 trvale usadil v Praze. Svůj statek ve Štítném pronajal Zbyňkovi z Kamenice a z nájmu žil v Praze. Později si zakoupil dům v sousedství Betlémské kaple . Psal o náboženských otázkách a v českém jazyce. Je považován za prvního českého klasika. Ve svých kázáních a dílech se obr...

Stewart Steven

Autor se narodil pod jménem Stefan Gustaf Cohen 30.9.1935 v Hamburku židovským rodičům, rodina uprchla do Anglie v roce 1941. Tam se stal novinářem a působil postupně v několika britských denících . Jako politický redaktor a diplomatický korespondent se setkával se zákulisím politiky a aférami. Byl také členem představenstva Londýnské filmové komise. Steven si oblíbil londýnské obří kolo , hrál kriket a rugby. Podporoval umělce osobně i ve svých novinách. V roce 1965 se oženil se s rusko-polskou popovou zpěvačkou a potom adoptoval jejího syna.

Shakin' Stevens

Shakin' Stevens , narozený 4. března 1948 v Cardiffu ve Walesu jako Michael Barratt, je velšský rock and rollový zpěvák a skladatel, který se proslavil koncem 70. a v 80. letech 20. století. Svým fanouškům byl často známý prostě jako "Shaky" a stal se nejprodávanějším britským singlovým umělcem tohoto desetiletí. Jeho kariéra se rozjela poté, co podepsal smlouvu s vydavatelstvím Epic Records a v roce 1981 vydal průlomové album "This Ole House", které obsahovalo stejnojmenný hit.

S. M Stirling

Romanopisec, autor sci-fi, fantasy.

Robert Stewart

Robert Lee Stewart je americký vojenský letec a kosmonaut z raketoplánů. Po základní a střední škole absolvoval studium univerzity v Jižní Mississippi , kde se stal v roce 1964 inženýrem matematiky. Mistrem kosmických věd se stal na texaské univerzitě v Arlingtonu roku 1971. Pak létal jako zkušební pilot na základně Edwards, odkud byl vybrán roku 1978 do oddílu kosmonautů NASA jako astronaut specialista. V té době byl majorem, ženatý, se dvěma dětmi.. Jeho první let se uskutečnil s raketoplánem Challenger při misi STS-41-B v roce 1984, což byl desátý let raketoplánů USA. Na palubě s ním byli Vance Brand , Robert Gibson, Bruce McCandless, Ronald McNair, letělo jich pět. Obě družice – Westar a Palapa 2 jimi vypuštěné se na stanovené oběžné dráhy nedostaly a tak let nepatřil k úspěšným. Rok poté letěl znovu. Byl to let financovaný armádou, ryze vojenský. Start z Floridy na mysu Canaveral, i přistání bylo stejné jako let předchozí na domovské základně Edwards v Kalifornii. Obojí bylo v tajnosti, na palubě raketoplánu Atlantis byl plukovník Karol Bobko, pplk. David Hilmers, plk. Robert Stewart a major William Pailes. Během čtyř dnů na orbitě vypustili dvě identické špionážní družice USAF typu DSSS – 3 . Těmito lety se stal 135 kosmonautem Země, na orbitě strávil 12 dní. V roce 1993 již v hodnosti brigádního generála nastoupil u společnosti Nichols Research Corp., Colorado Springs do jejího vedení.

Robert Stevenson

Radko Šťastný

Radko Šťastný byl český středoškolský pedagog a literární historik. Pocházel z rodiny Františka Šťastného, truhlářského dělníka v tabákové továrně v Sedlci. Vystudoval reálné gymnázium v Kutné Hoře a po maturitě v roce 1947 nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český jazyk a filozofie. Jeho dizertační práce z roku 1952 nesla název Jan Erazim Vocel. Příspěvek k literárním dějinám českého obrození. Po dokončení vysokoškolských studií působil na základní škole v Hostinném, na střední škole v Uhlířských Janovicích a na střední průmyslové škole v Kutné Hoře. Mezi lety 1966–1976 učil na gymnáziu v Kutné Hoře. V době pražského jara usiloval o vybudování pomníku Josefa Kajetána Tyla v Breuerových sadech pod Vlašským dvorem, z něhož byl položen pouze základní kámen. Stal se též signatářem petice Pro záchranu Kutné Hory, která kriticky hodnotila dosavadní koncepci rozvoje města. Byl členem redakční rady dočasně obnoveného časopisu Krásné město. V době normalizace byl v roce 1976 přeložen na gymnázium v Čáslavi a bylo mu zastaveno členství v redakční radě časopisu Český jazyk a literatura. Hlavním tématem jeho literárněhistorických studií se stala tzv. Dalimilova kronika. Do 90. let 20. století publikoval přes dvě stě statí a recenzí, zejména v časopisech Literární měsíčník, Česká literatura, Český jazyk a literatura, Listy filologické a Slovanský přehled. Po roce 1990 se aktivně zapojil do obnovy kulturních a společenských aktivit města Kutná Hora. Stal se členem komise pro nové pojmenování některých místních ulic, podílel se na obnovení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka před Vlašským dvorem. Působil v redakční radě obnoveného časopisu Krásné město, v němž publikoval řadu článků o osobnostech města a regionu. V roce 1992 se stal členem Obce spisovatelů. V květnu 2012 mu byl za dlouhodobý kulturní přínos městu a publikační činnost, přesahující rámec regionu, udělen titul čestného občana Kutné Hory....

Petr Štěpánek

Kandidát ODS do Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, hudebník, publicista. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Od počátku 80.let vykonává svobodná povolání, mezi které patří práce textaře, skladatele, producenta či zpěváka. Po roce 1989 začal rovněž publikovat v médiích. V roce 1989 se podílel na založení OF v Hradci Králové. Členem ODS je od roku 1991. Mezi roky 1994-1998 byl zastupitelem města Hradce Králové. Krátce byl tiskovémý tajemníkem Václava Klause. V období let 1994-2003 byl členem a posléze i místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V roce 2000 kandidoval neúspěšně do Senátu PČR. Opakovaně se zúčastnil konkurzu na generálního ředitele ČT. Je členem Rady českého telekomunikačního úřadu.

Peter Wilhelm Stahl

Německý pilot a autor literatury z oboru.

Pepa Streichl

Pavel Stránský ze Zapské Stránky

Pavel Štěpánek

Výtvarný historik, specialista na umění Španělska a Latinské Ameriky.

Pavel Štecha

Pavel Štecha byl český fotograf. Vystudoval fotografii na FAMU, kterou absolvoval v roce 1971. V období let 1970–1972 vytvářel cyklus Majitelé chat, ke kterému se vrátil znovu po deseti letech, aby fotografoval stejná místa a zachytil změny. V letech 1974–1994 učil fotografii na FAMU. V roce 1989 se stal oficiálním fotografem Občanského fóra. V roce 1992 byl obrazovým redaktorem deníku Prostor. Ve stejném roce obdržel druhou cenu World Press Photo za fotografii Václava Havla naslouchajícího u obrazu Mistra Theodorika. V devadesátých letech se věnoval fotografování architektury. Od roku 1993 učil na Vysoké škole umělecko-průmyslové, kde založil ateliér fotografie. Spolupracoval také na natáčení dokumentárních filmů, např. Viktora Polesného a Heleny Třeštíkové.

Olen Steinhauer

Narodil se v Baltimoru, Maryland, USA a vyrosl ve Viginii. Vystudoval univerzitu v Lock Havenu v Pensylvanii a University of Texas v Austinu.

Miroslav Stingl

Milena Štráfeldová

Milena Štráfeldová se narodila v roce 1956 v Praze, vystudovala obor teorie a dějiny kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vystřídala řadu zaměstnání v muzeích, knihovnách, na ministerstvu kultury a mnoho let pracovala jako redaktorka v České televizi či různých rozhlasových stanicích. Od roku 2001 působí v zahraničním vysílání Českého rozhlasu, kde se věnuje především českým krajanům a exilu.

Milan Rastislav Štefánik

Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog. V letech 1914–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii. Byl členem Národní rady v Paříži a v letech 1918–1919 československým ministrem vojenství. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké nehodě při návratu do vlasti. V roce 2019 obsadil první místo v anketě Najväčší Slovák o největší osobnost slovenských dějin. Milan Rastislav Štefánik se narodil v Košariskách u Myjavy na západním Slovensku jako šesté z dvanácti dětí v rodině evangelického faráře Pavla Štefánika. Devět dětí se rodičům podařilo vychovat do dospělosti. Třebaže byl synem faráře, vyrůstal v chudém prostředí a jeho život se téměř nelišil od života rolnických dětí ze sousedství. Co mu však od dětství nechybělo, byly slovenské knihy a časopisy, jimiž se Pavol Štefánik jako vzdělaný národovec snažil vychovávat svoje potomky. První tři třídy obecné školy vychodil v rodné vsi, kde ho učil Martin Kostelný, slovenský vlastenec a absolvent slovenského evangelického gymnázia v Revúci. Podle svědectví učitele byl Milan Rastislav nejlepším žákem na košarišské škole. Otec Pavol se snažil poskytnout synovi co nejlepší vzdělání – aby mohl Milan Rastislav studovat na střední škole, musel se důkladně naučit maďarsky. Proto už v devíti letech odešel z domu do Šamorína, aby se připravil na střední školu. Středoškolské studium započal na evangelickém lyceu v Bratislavě, tehdejším Prešpurku, kde už studovali jeho dva bratři – Igor a Pavol. V oné době bylo lyceum maďarizované a ze slovenských vlasteneckých profesorů na něm učil jen Ján Kvačala. Z vyučujících si Štefánik oblíbil profesora matematiky Ferdinanda Hirschmanna a třídního profesora Samuela Markusovszkého. Štefánik studoval s výborným...

Michal Stehlík

Narozen 13.4.1976 v Třebíči. PhDr., historik, slovakista, muzejní pracovník, autor prací o dačickém regionu a česko-slovenských vztazích, vysokoškolský pedagog a děkan FF UK .

Marcel Stecker

Marcel Stecker byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. Marcel Stecker ukončil roku 1951 pod vedením profesora Františka Tichého Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Od roku 1954 pracoval jako vedoucí výtvarník v propagačním podniku Merkur, ilustroval knihy různých nakladatelství a také dětské časopisy . Byl činný též v oboru užité grafiky a kresleného filmu. V letech 1975–1981 přednášel dějiny umění na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Vystavoval na mnoha domácích i zahraničních výstavách.

Libuše Štědrá

Po studiu herectví na Divadelní fakultě v Praze nastoupila na rok do divadla v Novém Jičíně a další dvě sezony hrála v olomouckém divadle. Od roku 1967 působila ve Zlíně, kdy se zde otvíralo nové činoherní divadlo. Od roku 1971 žije v Praze ve svobodném povolání. Hrála v Divadle S.K.Neumanna,Na Zábradlí a také v mnoha televizních insenacích z nichž jmenujme( Hledám paní na hlídání,Kost v krku,Zachran se kdo můžeš. V posledních letech spolupracuje se svým životním partnerem při přípravách a natáčení serialu Potomci slavných

Leia Stone

Konstantin Michajlovič Stanjukovič

Konstantin Michajlovič Staňukovič byl ruský spisovatel známý především svými příběhy z námořnického prostředí. Staňukovič pocházel z rodiny admirála. V letech 1857-1860 studoval na elitní námořní akademii v Petrohradě a pak sloužil jako důstojník dálkové plavby. Roku 1864 však přes otcův odpor námořní službu opustil, protože se chtěl věnovat literatuře. Krátce působil jako vesnický učitel a pak pracoval u dopravních společností. V letech 1885-1888 byl poslán do vyhnanství na Sibiři pro kontakty ze zahraniční politickou emigrací. Pak se věnoval plně literatuře a publicistické činnosti. Roku 1902 se jeho zdraví zhoršilo a tak odjel na radu lékařů do Itálie. Krátce pobyl v Římě a pak se usídlil v Neapoli, kde roku 1903 zemřel. Staňukovič je autorem několika románů ze života demokratické ruské inteligence, ale umělecky hodnotnější a také mnohem známější jsou jeho příběhy s námořnickou tematikou, pro které je charakteristická výtečná znalost prostředí a obsahová přitažlivost.

Karel Štěpánek

Narozen 4. 1. 1863 ve Skutči, zemřel 7. 7. 1932 v Poděbradech. Slavista, středoškolský učitel ruštiny, překladatel z ruštiny, polštiny, srbochorvatštiny, francouzštiny, angličtiny, španělštiny. Autor hesel v Ottově slovníku naučném pod značkou Šnk.

Karel Steinbach

Karel Steinbach byl český lékař. Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a 5. června 1920 byl promován. Stal se z něj známý pražský porodník a gynekolog. Patřil k zakladatelům sociální medicíny. Šlo o výraznou osobnost společenského a kulturního života, mecenáše umění. Byl blízkým přítelem Ferdinanda Peroutky, Karla Čapka či Jana Masaryka. Patřil mezi Pátečníky, kteří se scházeli u Karla Čapka. Roku 1939 emigroval do USA, po skončení druhé světové války se vrátil do Československa. Do exilu odešel opět po roce 1948. Také zde pracoval jako lékař, byl aktivním členem Společnosti pro vědy a umění. S Viktorem Fischlem vydal roku 1988 knihu vzpomínek Svědek téměř stoletý. V roce 1992 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka IV. třídy in memoriam. Knižně vyšlo:

Karel Steigerwald

Karel Steigerwald je český dramatik, scenárista a novinář. Karel Steigerwald se narodil v roce 1945 ve Vacíkově na Příbramsku. Pochází z rodiny, jejíž předkové byli po dvě století lesníky, v této tradici pokračoval i jeho otec. Po maturitě na střední škole v Semilech se přihlásil na elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, v průběhu studia však zjistil, že nechce být inženýrem „zaměstnaným od šesti do dvou v Tesle“. V říjnu 1967 proto začal studovat dramaturgii na FAMU. Během vysokoškolských studií přispíval do časopisů Student, Mladý svět, Literární listy a Listy. Od roku 1973 byl scenáristou a dramaturgem Filmového studia Barrandov, odkud však v roce 1979 musel z politických důvodů odejít, ač napsal protiemigrantskou rozhlasovou hru Slabé odpolední slunce , podílel se na populárním seriálu Jak se máte, Vondrovi? a údajně podepsal i tzv. Antichartu. Po odchodu z Barrandova byl téměř po deset let ve svobodném povolání. Krátce pracoval jako dramaturg hraných pořadů v Krátkém filmu. Mimo jiné spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, kde režisér Ivan Rajmont nastudoval v prvním uvedení dvě jeho hry . Od roku 1989 působil v činohře Divadla Na zábradlí jako autor, dramaturg a v letech 1991–1993 jako šéf činohry. Byl členem SSM. Roku 1994 se stal volným spisovatelem, zároveň působí jako novinář nejdříve byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách od roku 1998 publikuje v deníku MF Dnes. Jiří Paroubek několikrát zpochybil jeho novinářskou nestrannost. Vytýkal mu příliš přátelské články vůči ODS a příliš kritické články vůči ČSSD a jeho osobě.Ve svém projevu po volbách do poslanecké sněmovny 8. 6. 2006 ho Jiří Paroubek spolu s dvěma dalšími novináři obvinil, že pracuje „v žoldu ODS“. Za toto obvinění se Jiří Paroubek o den později omluvil....

Josef Štyrsa

Horolezec, literatura pro mládež.

John P Strelecky

Americký spisovatel a cestovatel. Zakladatel a lektor kurzů osobního rozvoje.

Jiřina Strmeňová

R. 1950 maturovala na gymnáziu v Bratislave, kde r. 1950 – 56 študovala na Lekárskej fakulte UK. Po štúdiách pôsobila v Bratislave: r. 1956 – 59 ako lekárka Mestského ústavu.

Jiří Stýblo

"Ing. PhDr. Jiří Stýblo, CSc. V současné době působí jako výkonný ředitel České manažerské asociace a vícepresident České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů. V oblasti managementu je hostujícím profesorem na Právní mezinárodní škole managementu při VŠE v Praze. Je absolventem řady kurzů a seminářů zahraničních univerzit v oboru managementu a angažuje se též ve spolupráci se zahraničními poradenskými firmami působícími na území České republiky. Je garantem mezinárodních projektů pro personální management."

Jiří Stibral

Jiří Stibral byl český architekt, výtvarník, profesor a pedagog a pozdější ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických či secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v rodné Praze. Specializoval se také na navrhování interiérů sériových i speciálních luxusních železničních vozů pro firmu Ringhoffer. Narodil se 27. července 1859 do rodiny věhlasného pražského hodináře Josefa Stibrala, mj. opraváře Staroměstského orloje, a Anny, rozené Krausové. V letech 1875 až 1881 studoval architekturu na německé polytechnice u Josefa Zítka, věnoval se také výtvarné tvorbě. Mezi lety 1885 a 1886 pracoval v ateliéru architekta Quida Bělského, od roku 1886 začal pedagogicky působit na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze v oborech ornamentálního kreslení, nauky o barvách a deskriptivní geometrie. Roku 1887 se v Praze oženil s Boženou Bazikovou, rok nato se jim narodil syn Zdeněk. Následně vyjel díky stipendiu F. J. Gerstnera do Itálie, dále zemí Beneluxu, Velké Británie a Německa a Ruska: s přítelem spisovatelem Juliem Zeyerem podnikli roku 1888 cestu na Krym a do Zakavkazí. Od roku 1889 působil pak ponejvíce v Čechách, velká část jeho prací byla vytvořena v novorenesančním slohu. Stibral vytvořil několik významných projektů pro průmyslnickou rodinu baronů Ringhofferů v okolí města Kamenice, jižně od Prahy, stejně jako návrhy železničních vozů, které firma Ringhoffer vyráběla ve svých smíchovských strojírnách, na kterých Stibral s firmou dlouhodobě spolupracoval od roku 1884. Od 80. let intenzivně spolupracoval se sochařem Josefem Václavem Myslbekem, tehdejším ředitelem Uměleckoprůmyslové školy. Řadu zakázek realizoval také pro hraběte a poslance Arnošta Emanuela Silva-Tarouca. V letech 1896 až 1898 byl členem Umělecké komise Magistrátu města Prahy a účastnil se sporů o způsob provádění asanace Starého Města pražského, zapo...

Jaroslava Staňková

Narozena 14. 3. 1937 v Poděbradech, zemřela 26. 4. 2010. Ing., architektka, publikace z oboru.

Jaroslava Staňková

Ing. arch. Jaroslava Staňková, PhDr. byla česká architektka, vědecká pracovnice, spisovatelka. Snažila se udělat docenturu před rokem 1989, ale tu ji zamítli neboťr nebyla členem KSČ, a po sametové revoluci se snažila o totéž. Odešla ze školy i když většina lidí, co byla zaměstnána ještě před sametovou revolucí však nadále setrvávala i přes jejich členství v KSČ, ona ale shledávala chybu ve stranickém překabátování těch, kteří dříve rozhodovali o kariéře ostatních na škole a začala podnikat jako vydavatelka a spisovatelka a za jejího působení vyšly publikace o architektuře:“ Tisíciletý vývoj architektury, 1989, Pražská architektura, významné stavby 11.století, Praha, 1992 , Architektura v proměnách tisíciletí, 1994, Praha  gotická, 2001, Hrady Čech, Moravy a Slezska, 130 známých hradů, 2006, Pražské zámky, zámečky a usedlosti, 2008.“ Působila jako vědecký pracovník na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Jaromír Steinhauser

Jana Strýčková

Televizní a rozhlasová publicistka, scenáristka, dramaturgyně, práce o zdravé stravě, televizní pořad o bydlení.

Hana Střihavková

Narozena 2.3.1926 v Praze. PhDr., botanička, práce z oboru.

Hana Stadlerová

Narozena roku 1962. PaedDr., Ph.D., pedagožka na Katedře výtvarné výchovy, publikace z oboru.

Garth Stein

Spisovateli a filmovému dokumentaristovi Garthu Steinovi koluje v žilách židovská, irská a indiánská krev. Vyrůstal v Seattlu, studoval na Columbia University v New Yorku filmové umění a nyní žije se svou rodinou – manželkou a třemi syny – opět ve městě svého dětství. Námět ke knize Jak závodit v dešti ho napadl – jak jinak u filmaře – při sledování televizního dokumentu s názvem Psí stát o mongolské víře ve znovuzrození psů jako lidí. Ta představa ho zaujala. Když se posléze dostal k jejímu zpracování na stránkách knihy, nebyl jeho agent právě nadšen. Příběh, který vypráví pes? vrtěl hlavou. Jak Stein zareagoval? Našel si nového agenta, kterého kniha uchvátila a našel pro ni nakladatele. Zbytek příběhu už známe.

Eva Staňková

Narozena 20.11.1974 v Děčíně. Výtvarnice a ilustrátorka, kurátorka sbírky výtvarného umění při oblastním muzeu v Děčíně.

Dorothy Sterling

Americká spisovatelka.

Daniel Stern

Daniel Stern byl americký psychoanalytik, ústřední představitel tzv. Bostonské skupiny, kterou lze řadit k interpersonální psychoanalýze, ale jejíž postavení je přesto specifické, právě kvůli vlivným Sternovým teoriím vývoje dítěte. Stern rozlišil čtyři formy sebeprožívání, které vznikají v různém období dětského vývoje. Lidské já tak má čtyři úrovně: Podle Sterna je také významné, jaký "způsob bytí s druhým" si kojenec osvojí. Na to má zásadní vliv matka. Je-li matka opravdu zaujatá dítětem, osvojí si dítě autentický způsob bytí. Je-li matka depresivní a pokouší se dítě stimulovat nespontánně, odpovídá dítě stejně falešnou odezvou a osvojí si "falešný způsob bytí".

Břetislav Štilec

Práce o automobilech.

Bill Stott

Ilustrátor.

Arno Strobel

Německý spisovatel. Do roku 2014 působil v oblasti IT, s psaním začal až tesně před svými čtyřicetinami. Píše především trilery, několik knih vzniklo ve spolupráci s Ursulou Poznanski.

Andrej Štiavnický

Andrej Štiavnický sa už skoro tridsať rokov venuje štúdiu historických dokumentov o Alžbete Bátoryovej. Výsledkom jeho dlhoročnej práce je úspešná pentalógia o živote tejto kontroverznej osobnosti našich dejín a jej nasledovníčky Anny Rosiny Listhiusovej. Interview: Pred knihami o Alžbete Bátoryovej ste napísali dve iné. O čom boli a čím ste sa v tej dobe zaoberali? Prvá kniha Milovať bez lásky a sexu? vyšla v roku 1996 a obsahovala 111 otázok biskupovi Rudolfovi Balážovi, ktoré sa týkali sexu a morálky. Bolo to vysielané aj v rádiu a kniha mala vynikajúci ohlas. Ďalšia sa volala Európan na križovatke dejín a života a išlo o filozofické otázky o zmysle života. Tieto knihy boli mojimi prvotinami, no už v tom období som sa venoval historickému výskumu. Kedy vás očarila história Čachtického hradu a život Alžbety Bátoryovej? Štúdiu historických dokumentov sa venujem už 28 rokov. Je to náročné a obsiahle štúdium, každý, kto si prečíta moje knihy, pochopí to. Špecializujem sa na obdobie 16. a 17. storočia a život Alžbety Bátoryovej ma veľmi zaujal. Ako osemročný chlapec som si prečítal Čachtickú pani od Joža Nižňanského a chcel som sa dozvedieť, aká je pravda o tejto historickej postave. Zaujímalo ma, či sa skutočne kúpala v krvi a či vraždila mladé dievčatá. To bol prvotný impulz a neskôr aj záujem môjho srdca. Počas štúdia som sa dostal k materiálom doktora Kočiša, ktorý je v tomto smere mojím veľkým vzorom. Je to celoživotné štúdium a stále sa venujem tejto téme, lebo sa zdá, že je nevyčerpateľná. Život Alžbety Bátoryovej študujete už dlhé roky. Čo pre vás táto postava, ako súčasť slovenskej histórie, znamená? Vzhľadom na to, že ide o veľmi negatívnu osobu a vzhľadom k rozsahu jej trestnej činnosti, preniká oveľa vyššie, ako hovoria historici. V dvadsiatom storočí ju spôsobom mučenia prevýšil len Hitler s koncentračnými tábormi a Stalin s gulagmi. Nikto iný pred týmito diktátormi a vrahmi miliónov ľudí nedokázal urobiť s ľudskou dôstojnosťou to, čo urobila Al...

Zuzana Štelbaská

Slovenská rozhlasová a televizní moderátorka a dramaturgyně, televizní scénáristka, autorka knihy pro děti.

Zdenka Strnadová

Autorka učebnic angličtiny, nezaměňovat s anglistkou a hispanistkou Zdenkou Strnadlovou.